Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech pekařský trh

Transkript

1 Výzkum ČSOB: Očekávání firem v indikativních oborech pekařský trh V Praze, dne 2. ledna 2014 strana 1 z 14

2 ANALÝZA STAVU A OČEKÁVÁNÍ V PEKAŘSKÉM OBORU V rámci pravidelného reprezentativního šetření ČSOB, které monitoruje sentiment a očekávání malých a středních firem, sledujeme také situaci ve vybraných indikativních odvětvích. Analýza vývoje v pekařské oblasti ukazuje na mírný optimismus a očekávané oživení v tomto segmentu po letech snižování poptávky. Na základě popisu vývoje tohoto indikativního oboru jsme se chtěli pokusit zjistit, jakou náladu mají domácnosti, jaké chování spotřebitelů a jaký celkový ekonomický vývoj lze očekávat v nejbližší budoucnosti. Analyzovat trendy v pekárenském odvětví není jednoduché, protože je ovlivňuje sezónnost a podstatné jsou také změny ve způsobu života obyvatel. Lze ale říci, že prakticky trvale klesá prodej základního pečiva, především chleba. Spotřebitelé žádají čerstvost a nakupují menší balení či gramáž. Výrobci i obchodníci současně zaznamenávají vzestup odbytu jemného pečiva, jako jsou koláče či koblihy. Shodují se také na tom, že trh je v současnosti velmi rozmanitý. Pokud bychom hledali vazbu mezi spotřebou pekařských výrobků a životní úrovní obyvatel, tak převládá názor, že pokud mají lidé více peněz, přestávají kupovat základní druhy pečiva. A to z důvodu častějších návštěv restaurací, ale i omezování úsporných svačin. Přesto očekávají výrobci v dalších letech zlepšení jejich ekonomické situace. Za rizikový faktor je však možné označit zvyšování podílu zamražených potravin. Šancí je naopak zvýšený zájem spotřebitelů, ale i řetězců o regionální výrobky. "Výsledky u pekárenských firem potvrzují, že mezi spotřebiteli aktuálně převládá spíše opatrnost. Vývoj v tomto segmentu je charakterizován dlouhodobým poklesem tržeb, přesto i v tomto oboru existují výjimky, které hlásí meziroční nárůst tržeb. Nálada spotřebitelů se projevuje také v tom, jakým výrobkům dávají přednost, např. roste poptávka po menším balení pečiva a naopak klesá poptávka po cukrárenských výrobcích, jako jsou dorty či zákusky," uvedl výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Petr Manda. strana 2 z 14

3 Trh s výrobou pečiva Význam chleba není dán jen tradičním zakotvením v jídelníčku, ale představuje pro celou evropskou společnost významný kulturní fenomén. Dokonce i pro další tradiční potravinu pivo se ujal přívlastek, že je tekutým chlebem. To vše se promítá v postoji společnosti k moučným produktům a pekařské profesi. Chléb či rohlík jsou považovány za základní potraviny, nesmějí chybět v žádném obchodě, stejně jako cena chleba či rohlíku jsou veřejností považovány za měřítkem levnosti či drahosti obchodu. Nízké ceny základního pečiva byly i ideologickým nástrojem komunistického režimu, což má neblahé důsledky pro celý pekařský obor dodnes. V současnosti působí na trhu kolem šedesáti průmyslových pekáren a sedmi stovek malých a středních pekáren. Objem trhu je podle ČSÚ a Ústavu zemědělské ekonomiky a informací kolem 20 mld. Kč 1 a hlavní hráči na trhu United Bakers a Penam zaujímají zhruba 30 % podíl. Velké průmyslové pekárny (s obratem nad 100 mil. Kč) se podílejí na celkovém obratu pekárenských výrobků 36 %, obchodní řetězce 6 % a řemeslné pekárny 28 %. 2 Dvě třetiny výrobků se prodávají v supermarketech, % přes vlastní síť obchodů (tzv. speciálky) a pětina na nezávislém trhu (samoobsluhy, večerky apod.). 3 Konkurence na pekařském trhu je tak poměrně silná a z grafu celkových tržeb v pekárenském odvětví je zřejmé, že do roku 2008 tržby rostly, a pak začaly padat. Pekárenský obor od začátku ekonomické krize v roce 2008 již pátým rokem stagnuje a většina výrobců se pohybuje v červených číslech, uvedl předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal, který odhaduje obrat oboru oproti oficiálním statistikám na 25 miliard korun. 1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací: Panorama potravinářského průmyslu 2012; do roku 2008 byly údaje za jednotlivé obory podnikání rozděleny podle OKEČ, od roku 2009 podle CZ NACE. CZ NACE (Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých) tvoří část nadřazené skupiny CZ NACE 10.7 (Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků) 2 Ústav zemědělské ekonomiky a informací 3 Jaromír Dřízal pro Retail Info ( ). strana 3 z 14

4 Zdroj: ČSÚ a ÚZEI Hospodářské výsledky však nezávisí jen na pekárnách, ale jsou určovány také dvěma faktory, které výrazně ovlivňují podnikatelský úspěch. Na jedné straně to je prodejní kanál, do kterého často vstupují ještě větší hráči, než jsou sami výrobci (provozovatele super/hypermarketů) a cena mouky, která se odvíjí od cen obilnin na komoditní burze. V prodeji chleba a klasických tukových rohlíků velký manévrovací prostor není. Rohlíky a chleba jsou pouze základním marketingovým sortimentem, který má zákazníka přilákat na další pekárenské zboží, které není tak cenově podhodnocené. V České republice mají významnou úlohu v cenotvorbě základních pekařských výrobků právě prodejní řetězce, které tlačí pekárny k nižším cenám. Na druhou stranu jim sítě nabízejí vyšší stabilitu jejich podnikání. Podle Milana Mrázka ze společnosti Ahold Czech Republic, který provozuje síť prodejen Albert, musí být obchod výhodný pro obě strany. Pekárnám zajišťujeme pravidelný odbyt a garantujeme platební spolehlivost. V současnosti evidujeme nabídku stovky pekařů, kteří s námi chtějí spolupracovat. V přistupování na podmínky řetězců mezi pekaři nepanuje shoda. Důležité je mít místo, kde prodávat a nepodbízet se cenou. Nelze zboží dotovat jako supermarkety, které lákají na korunový rohlík lidi do obchodu, aby tam pak utráceli více, říká Jiří Bláha, který vedle strana 4 z 14

5 pekárny provozuje i deset vlastních obchodů, a to převážně na Liberecku. Jiří Bláha provozuje pekárenskou výrobu na živnostenské oprávnění a prodejní síť na s.r.o. Pekařská výroba však táhne celé podnikání, samotná obchodní síť je mírně zisková. Jiří Bláha prodává ve své síti 80 % své produkce a podíl prodeje přes vlastní síť chci zvýšit. O nízkých cenách v řetězcích mluví i ředitel JVS Semilská pekárna, která je velmi silná v oblasti Krkonoš, Jiří Skořepa, který cenu 20 Kč za kilogram chleba v obchodě považuje za podhodnocenou: Jak je toho výrobce schopen docílit nevím. Jedině, že má vlastní podniky na zpracování obilí, průběžné linky chrlící tisíce chlebů za hodinu při minimální obsluze, účastní se úspěšně každého tendru, má výrazné páky na řetězce a získá dotaci, na níž si ukáže. Asi. Antonín Illík, provozovatel Pekařství Illík s dvaceti vlastními prodejnami má s řetězci zkušenost. Do jednoho významného řetězce pekařské výrobky dodával, ale každým rokem se nároky řetězce stupňovaly, proto spolupráci po dvou letech přerušil. Obchodní partneři z řetězce byli velmi překvapení, že jsem odmítl pokračovat ve spolupráci. Na tokový postoj nebyli zvyklí, říká Antonín Illík a dodává: Pekárny jsou podbízivé a strkají hlavu do oprátky řetězců. Pak se diví, že jim spolupráce nic nepřináší. Ne všichni pekaři však mají nutně špatnou zkušenost s řetězci. František Kuberka z Jizerských pekáren dodává pečivo do Kauflandu, kde má vlastní prodejnu před kasami. Přístup Kauflandu považuje za velmi vstřícný. Výhledy pekařů V hodnocení současné situace pekařského oboru nepřevládá shoda. Podle oslovených pekařů bylo lépe a někteří pekaří se ocitají ve složitém období dodnes. Většina z pekařů je však optimistická a mluví o růstu tržeb, i když se jedná o nepatrný růst. Podle oficiálních vyjádření se pekařský obor nachází na hranici ziskovosti a velká část pekáren je v červených číslech. Současnou ekonomickou situaci vnímám jako nejhorší za celých dvacet let našeho podnikání. Letošní pokles poptávky na trhu je řádově ve výši asi deseti procent, říká Ivan Sklenář z Pekařství Ivanka, která je významným dodavatelem pekařských výrobků na jižní Moravě. K tomu Jaroslav Pomp z jednoho největších hráčů na trhu United Bakeries dodává: Lidé v souvislosti s medializovaným údajným krizovým vývojem české ekonomiky strana 5 z 14

6 šetří, a to i v případě chleba a pečiva. Nakupují většinově levnější výrobky v menších gramážích. O obávaném krizovém vývoji mluví i Jiří Bláha z Liberecka. Podle něj všichni strašili krizí a i on se obával, že bude hůře. Meziročně ale dopadneme mírně lépe, dodává. Podle Antonína Illíka, majitele významné sítě na severní Moravě, je prodejnost podobná jako v minulém roce. Počet odběratelů i odbyt je přibližně stejný. Očekáváme ale mírný meziroční růst kolem 2 %, říká. Musíme zápasit se zahraničními firmami a jsme v nevýhodě, trh se neustále vyvíjí. Nejlepší léta byla 2002 až 2007, roky 2008 a 2009 byly pro nás šokem, šlo spíše ale o psychologický efekt. Od roku 2010 jsem ale optimista, dodává. František Kuberka z Jizerských pekáren tvrdí, že situace není uspokojivá, například vloni byla vysoká cena mouky a nyní se pekárna pohybuje nepatrně nad nákladovými cenami. Přiznává ale, že druhá polovina roku je oproti té loňské trochu lepší Příští rok bude lepší, cena mouky, která se promítá z 30 až 40 procent do nákladů, šla dolů. Více se ale ve státě nesní, půjde spíše o to, kdo bude prodávat více. Pavel Meduna, odpovědný za prodej pečiva v Globusu, je taktéž pozitivní: Prodává se lépe než vloni, obzvláště sezónní zboží, jako například bagety na grilování. I letošní listopad byl velmi silný, a i přes krizi jsou lidé ochotni utrácet. Situace bude lepší, jsem si tím jistý na sto procent. Specifika pekárenského trhu Ředitel JVS Semilská pekárna Jiří Skořepa vidí letošní rok stejný jako loňský a i podle něj ekonomická krize a negativní nálada ve společnosti obecně prodeji nepomáhají. Lidé jednoduše obracejí každou korunu a šetří na potravinách, které si dříve kupovali ve velkém. Možná pamatujete doby, kdy si z obchodů odnášeli tašku rohlíků, čerstvý chléb a návdavkem koblihu či koláč. Tato doba je nenávratně pryč. Rozšiřujícím fenoménem jsou i dopeky či rozpeky. V zahraničí, v Německu nevyjímaje, tento segment tvoří 70-80% trhu, u nás odhadem 30-40%. V důsledku vlastnické provázanosti českých řetězců s německými se tento trend přesouvá i do České republiky. Tato skutečnost značně utlumuje (a zejména bude utlumovat) výrobu čerstvého běžného pečiva v ČR. Trh určují velcí hráči, my jsme hledači skulinek. Na čem se všichni pekaři shodují, je skutečnost, že náš pekařský trh je co do výběru pečiva bohatší než německý trh. strana 6 z 14

7 Nepříznivé situaci se dá podle oslovených pekařů předcházet. Pekárna, kterou vede v Semilech Jiří Skořepa, chce posílit v řemeslném pekařském segmentu, který je protiváhou velkých průmyslových výroben pečiva. Pro to jsou vhodné specializované prodejny, které mají sice v důsledku vyšších prodejních cen své omezení, ale zákazníky si najdou. Taktéž kreativita menších výrobních podniků má své nesporné výhody, kdy jsme schopni daleko pružněji reagovat na poptávku, generovat nové výrobky, které nemají jak sortimentní, tak i cenové porovnání, říká Jiří Skořepa. Pekařství Illík šest let rozvíjí vlastní prodejní síť o dvaceti prodejnách a rádi by v tom pokračovali. Nechceme být závislí na řetězcích či jen maloobchodních odběratelích, v prodejnách mluvíme přímo se zákazníkem a tudíž tak víme, jak se přizpůsobit jeho přání. Podíl prodeje ve vlastních prodejnách v celkovém obratu firmy stále roste, nyní je zhruba na 35 procent obratu, říká majitel Antonín Illík. Vedle rozšiřování vlastní obchodní sítě láká Antonín Illík zákazníky na nové výrobky, kterých ročně vyvine šest až dvanáct. Jiří Bláha se snaží podnikání rozvíjet podobně a do svého podnikání radikálně říznul. Najal nového zkušeného ředitele a chce jít do vyšší kvality produkce, a to jak ve výběru surovin, tak i ve finálních výrobcích. Dále se chce v nadcházejícím roce zaměřit na motivační odměňování zaměstnanců. Na zajímavou a často opomíjenou skupinu zákazníků se orientují i Jizerské pekárny. Ta se pokouší oslovit se svým bezlepkovým chlebem šedesát tisíc českých celiaků. Vedle celiaků kupují bezlepkové pečivo i ženy a sportovci, říká František Kuberka z Jizerských pekáren. Růst prodeje bezlepkového pečiva potvrzuje i Pavel Meduna z obchodního řetězce Globus. Vývoj ceny chleba Limity podnikatelského úspěchu jsou dány nejreprezentativnějším pekařským výrobkem, kterým je chleba. Do roku 1996 cena chleba rostla, od poloviny devadesátých let se cena ustálila na přibližné částce 15 Kč. Tato cena vydržela i přes mírnou každoroční inflaci až do roku 2005, kdy začala opět růst. Růst ceny chleba se zastavil v roce 2008 na 23 Kč, v dalším roce byl chleba o čtyři koruny levnější. Do roku 2012 takřka každoročně cena chleba rostla a ustálila se opět na 23 korunách. Do roku 2009 jsme každoročně valorizovali platy, aniž by nás k tomu někdo nutil. Od té doby je bohužel stagnace, říká majitel Pekárny Ivanka Ivan Sklenář. strana 7 z 14

8 Zdroj: ČSÚ Zajímavé je i srovnání ceny chleba. Podle listopadových čísel EUROSTATu průměrná cena chleba v EU převyšuje cenu piva v restauraci o 16 %, v ČR je však cena chleba na 60 % ceny piva. Cenu benzínu převyšuje chleba dokonce o 40 %, v ČR je však chléb o 30 % levnější než benzín. Z 21 zemí, za které EUROSTAT cenu chleba zpracoval, je po Bulharsku chleba v ČR druhý nejlevnější. V ČR mají pekárenské výrobky i další nepříjemné privilegium, a to nízkou prodejní marži, která se pohybuje u chleba i rohlíku kolem 30 %. 4 Proto s přihlédnutím k vývoji na trhu, cenám základního pečiva v ČR a výši marže, jsou sliby politiků o zlevnění základních potravin jako neopodstatněné. Dohromady v pekařském oboru pracuje kolem dvaceti tisíc lidí 5, kteří podle srovnání mezd platy.cz pracují za průměrnou mzdu Kč. Mzdy pekařů jsou v porovnání s průměrnou mzdou za všechny profese o více než pět tisíc Kč nižší. Nejvíce - kolem 20 tisíc Kč - si vydělají pekaři v Plzeňském a Pardubickém kraji, naopak nejnižší 16,5 tisíc Kč mají pekaři mzdu na Vysočině. 6 Navíc v pekařině se předpokládá, že personál pracuje v noci i o víkendech. 4 ČSÚ data zpracovány Podnikatelským svazem pekařů a cukrářů 5 Ústav zemědělské ekonomiky a informací 6 Miroslav Dravecký, průzkum platů platy.cz strana 8 z 14

9 Příležitost pro regionální pekárny Zlepšit situaci pekařů se pokouší i politici. Na různé návrhy jako zřízení národního obchodního řetězce, omezení prodejní doby super/hypermarketů či cenových rad, jak je tomu na Slovensku, podnikatelé příliš nevěří. Tohle je velmi starý způsob řešení problémů, říká Jiří Bláha. Antonín Illík k tomu dodává: Více regulace a státní podpory oboru určitě nepomůže. Podnikatelé se však shodnou na nutnosti rovných podmínek pro všechny, tedy i těch, kteří mají výraznou tržní sílu. Menší pekárny však mohou vidět světlo na konci tunelu i v případě, že nedisponují vlastní prodejní sítí. Zvyšující se obliba a důraz na regionální potraviny ze strany zákazníků mění i postoj řetězců. Výrobky regionálních dodavatelů lze již najít v INTERSPARu, Globusu, Albertu či v Tescu. Např. Ahold odebírá do více jak dvoustovky prodejen Albert pečivo od stovky regionálních dodavatelů. Změna chování zákazníků Základním dlouhodobým trendem je poptávka po nižší gramáži chleba i celkový pokles jeho prodeje. Naopak se zvyšuje prodej jemného pečiva (koblihy, koláče apod.), tmavého či vícezrnného pečiva, bezlepkového pečiva, ale klesá prodej biopečiva. Za růstem prodeje jemného pečiva může být ochota zákazníků utrácet za dražší pekařské výrobky (než je základní pečivo), ale naopak i snaha ušetřit na cukrárenských výrobcích jako jsou dorty či zákusky. Zda je za poklesem prodeje biopečiva nižší kupní síla či jen změna trendu, není zřejmé. Komunistická nabídka pekařský výrobků se omezila na tradiční obyčejný tukový rohlík a pšeničný chléb, rozšířeným sortimentem byly loupáky, koblihy a popř. koláče. Nové podmínky pro podnikání přinesly zákazníkům vyšší výběr a tím i změnily jeho chování. Tradiční chléb Šumava a rohlík s houskou mají ovšem mezi nejprodávanějšími výrobky neotřesitelnou pozici, dokládá Jaroslav Pomp z United Bakers. Podle grafu je však zřejmé, že dlouhodobě klesá spotřeba chleba, a to z 60,6 kg za rok a osobu v roce 1994 na 41,3 kg v roce Spotřeba chleba tak klesla o 32 %. Odchází generace, která chtěla běžný chleba, rohlík ale zůstává, vysvětluje jednatel Jizerských pekáren František Kuberka. strana 9 z 14

10 Zdroj: ČSÚ Požadavky zákazníků se však mění i v důsledku změny ve společnosti. Oslovení pekaři se shodují, že prodej celého chleba je vzácností a zvětšuje se objem prodeje menších, či půlených a čtvrcených chlebů. Poptávka po menším balení pečiva nemusí být v důsledku krize, jak vypovídají někteří pekaři, ale možností koupit si čerstvé pečivo každý den, či rostoucím počtem jednočlenných domácností. Tmavý chléb se začal prodávat mnohem více, když jsme jej začali nabízet nakrájený v malém balení, říká Pavel Meduna z Globusu. Změny v životním stylu jsou však i u vícepočetných domácností. Ženy nemají tolik času péct, mají děti, pracují a nechtějí ve volném čase vařit a péct, proto roste prodej jemného pečiva jako vánoček či koláčků, říká František Kuberka z Jizerských pekáren. Podle Milana Mrázka z Aholdu si více jemné pečivo kupují ti, kteří si kupovali zákusky. Nákup jemného pečiva lze také chápat i jako určitou odměnu za to, že zákazník ušetřil na jiném zboží, doplňuje. I když je podle Jaroslava Pompa z United Bakeries český spotřebitel spíše konzervativní a preferuje tradiční výrobky, upozorňuje na růst prodeje cereálního pečiva a naopak pokles v segmentu biopečiva. Předpokládáme vyšší zájem o pečivo s vyšší přidanou hodnotou, strana 10 z 14

11 upřesňuje. Podle Pavla Meduny lidé taktéž chtějí více českých surovin do potravin a k tomu Jiří Bláha dodává, že je nižší odbyt zákusků a dortů, které část zákazníků nahrazuje jemným pečivem. Popsat u zákazníků změnu chování, která by signalizovala, že se lidé mají lépe nebo alespoň věří v lepší budoucnost, není jednoznačné. Podle Ivana Sklenáře z Pekařství Ivanka nelze odhadnout, jak velký pokles je způsoben dojížděním za práci mimo obec a tím i nákupem ve velkých obchodních domech a jaké změny jsou způsobeny šetřením. V prodeji pekařských výrobků mohou být v rámci i kratšího časového úseku zaznamenány trendy, které s ekonomickou důvěrou nesouvisí. To potvrzuje i Pavel Meduna z Globusu. Jiří Skořepa ze Semilských pekáren zaznamenává, že po jedné dekádě se vytvořila zajímavá skupina zákazníků, která dbá na to, co kupuje. Lidé začínají více pečovat o své zdraví, studují etikety se složením či s energetickými hodnotami a takoví jsou i ochotni zaplatit odpovídající cenu. Jsem nicméně přesvědčen, že tento segment existuje v jakékoli době, ať už je krize, či nikoli. Tato skupina se ale zvětšuje, říká. Zcela specifický pohled má Jiří Bláha, podle kterého by vyšší životní úroveň lidí mohla poškodit pekaře. Když mají lidé více peněz, přestávají kupovat pečivo. Chodí více do restaurací, přestávají dětem dělat svačiny a dávají jim peníze. Když se v Novém Boru zavřela sklárna, báli jsme se, že místní prodejna nebude prosperovat, ale stal se přesný opak. Ivan Sklenář má podobný názor, a to že čím vyšší je životní úroveň, tím méně lidé kupují chléb. Podle Milana Mrázka z Aholdu se část zákazníků vrátila během krize k tradičním, velmi často levnějším položkám jako jsou rohlík, houska a konzumní chléb o hmotnosti 1200 g. Zákazníci, kteří vyhledávají výrobky s vyšší přidanou hodnotou (vícezrnné, celozrnné ), jsou náročnější a svou volbu pečlivě zvažují. Dobře se daří kategorii jemného pečiva, která je zastoupena například koblihou, donuty, koláči, záviny, buchtami, říká Milan Mrázek. Sezónnost prodej v cyklu roku Více než v období střídání tučných a hubených let je vidět rozdíl v nákupech v cyklu roku. Pekaři i prodejci se shodují, že leden a únor jsou z hlediska prodeje velmi slabé. Lidé jsou zásobeni ještě z období Vánoc, jsou přeslazení, někteří se tradičně s novoročním předsevzetím strana 11 z 14

12 zbavují přebytečných kil, či se vyrovnávají se splácením půjček za dárky. Kritickým obdobím jsou dny do první lednové výplaty. Období odříkání končí u druhé výplaty v roce, tedy v únoru. To nám vyskakuje tržba ze dne na den i o sto tisíc korun, říká Jiří Bláha. Od února do Velikonoc prodej mírně roste a oslovení pekaři se shodují, že posledním dobrým měsícem před prázdninami je červen. Velký vliv na prodej pečiva mají vysoké letní teploty, které prodej podkopávají. Řetězce však zaznamenávají vyšší prodej baget či pečiva ke grilování. V posledním srpnovém týdnu začíná zase prodej růst, který vrcholí na podzim. Podle některých pekařů je už prosinec slabý, naopak řetězce vnímají i Vánoce jako velmi silné. Dříve lidé nakupovali vánočky před Vánocemi, nyní máme silný prodej i na Štědrý den, říká Milan Mrázek z Aholdu. Silvestr je stejně dobrý jako Vánoce, dodává Pavel Meduna z Globusu a doplňuje: Vyšší prodej je taktéž v období populárních pořadů zaměřené na vaření, nebo zdravý životní styl. strana 12 z 14

13 METODIKA SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ DAT Cílem analýzy je vysledovat zá kladní postoje a názory pracovníků v pekařském oboru na současnou situaci a perspektivu. Rozhovory: Pekaři: Jiří Bláha, jednatel a spolumajitel Pekařství a cukrářství Jiří Bláha s. r. o. Antonín Illík, jednatel a majitel Pekařství Illík spol. s r.o. František Kuberka, jednatel JIZERSKÉ PEKÁRNY spol. s r.o. Ivan Sklenář, jednatel a spolumajitel Pekárna IVANKA s.r.o. Jiří Skořepa, ředitel JVS Semilská pekárna, s.r.o. Jaroslav Pomp, mediální zástupce UNITED BAKERIES a.s. Obchodní řetězce: Pavel Meduna, vedoucí provozu pekařství Globus ČR, k.s. Milan Mrázek, Senior Category Manager Bakery, AHOLD Czech Republic Období rozhovorů: Statistiky: Český statistický úřad Ústav zemědělské ekonomiky a informací EUROSTAT Platy.cz strana 13 z 14

14 KONTAKT Ivo Měšťánek Ředitel Externí komunikace a interní média ČSOB ivmestanek@csob.cz Pavla Hávová Mluvčí ČSOB pahavova@csob.cz strana 14 z 14