2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY EŠENÉHO ÚZEMÍ

Transkript

1 2. DEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY EŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 Obyvatelstvo, zam stnanost a bydlení Jednou ze základních charakteristik osídlení území, promítajících se do hospodá ských podmínek a soudržnosti obyvatel území, je stav t í vzájemn propojených subsystém - obyvatelstva, zam stnanosti a bydlení. Podmínky zam stnanosti a atraktivita bydlení, daná kvalitou obytných, rekrea ních, dopravních a dalších podmínek území, jsou obvykle rozhodující pro další vývoj po tu obyvatel a zm n v osídlení krajiny. Atraktivní území p itahují migraci obyvatel a stávají se póly rozvoje osídlení (trvalého bydlení). Podobný proces probíhá i u druhého - rekrea ního bydlení, které má p edevším sezónní charakter. Na výrazné ásti území R probíhá dlouhodobý proces vzniku a rozši ování rekrea ního (lépe e eno druhého) bydlení. Druhé bydlení p itom roste v R po r neo ekávan relativn rychleji, než první bydlení. Klasické len ní na trvalé a rekrea ní (p echodné) bydlení v sou asnosti nevyhovuje. Spíše je pot ebné rozd lit hlavní (trvalé) bydlení a druhé bydlení, p i emž v obou p ípadech m že docházet k realizaci rekrea ních funkcí. K tomuto len ní sm ují i na ízení EU a p íprava na s ítání obyvatel, dom a byt v r Druhé bydlení vyvolává výrazné kolísání po tu p ítomných obyvatel (p edevším v rekrea ních sídlech), v závislosti na sezónním využívání druhého bydlení. Z druhého bydlení prakticky nelze vy lenit pouze rekrea ní bydlení, obzvlášt ne p i posuzování celkové zát že území. Pro r st druhého bydlení je charakteristické: Jeho historický vývoj - první za átky se projevily už p ed druhou sv tovou válkou, ale skute ný masový rozvoj nastal až v šedesátých letech 20. století. Návaznost na proces automobilizace a vzr stající mobility obyvatel - nejprve vznikalo druhé bydlení v blízkém rekrea ním zázemí m st, nap. v sousedících okresech s Prahou, v sou asnosti jsou však akceptovány dojíž kové vzdálenosti nad 1 hodinu, viz nap. vazba ešeného území na Brno. Vazba na obecný r st životní úrovn - stále v tší po et a podíl domácností v R disponuje druhým bydlením (viz tab. 1), na druhé stran nízkop íjmové domácnosti bydlí asto v rodinných domech a na vesnicích. Zm na hodnotových preferencí - vnímání rekrea ního prost edí a kvalitního životního prost edí jako stále výrazn jší hodnoty pro stále v tší skupiny obyvatel. Ekonomická transformace zem d lské krajiny - zásadní pokles zam stnanosti v zem d lství (i po roce 1991 poklesl po et zam stnaných v zem d lství o více než 1/2 pouze p i malém poklesu objemu produkce). Fenomén individuální rekreace - p edevším výstavba soukromých rekrea ních chat v R (v období svazována plošným omezením velikostí parcel do 400m2, vznikem rozsáhlých chatoviš ), t žko hledající obdobu v zahrani í. 6

2 Tab. 1 Pr m rná vybavenost domácnosti podle - Statistiky rodinných ú t - rok 2000 a 2005 Domácnosti celkem podle istého pen žního p íjmu na osobu decily Rozd lení Nejni Dru T et tvr Šest Sed Osm Dev Nejvy Pátý domácnosti žší hý í tý ý mý ý átý šší podle p íjm - decily 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% Vlastní bydlení - typ domu (%) Rodinný d m 50,7 47,5 38,5 38,4 36,3 38,0 36,6 40,0 30,5 31,1 44,8 46,2 34,7 41,8 42,0 34,3 41,6 37,2 35,8 27,4 Ostatní 49,3 52,5 61,5 61,6 63,7 62,0 63,4 60,0 69,5 68,9 55,2 53,8 65,3 58,2 58,1 65,7 58,4 62,9 64,2 72,5 nájemní bydlení* 22,6 19,7 24,1 20,8 21,4 25,8 22,2 24,1 26,2 27,5 Vybavenost (po et p edm t na 100 domácností) Osobní automobil 67,9 59,7 47,6 54,2 53,4 60,7 65,1 74,2 74,2 76,3 71,1 66,8 53,8 60,1 58,9 62,8 69,9 78,5 85,8 85,3 Garáž 28,0 26,2 23,4 28,6 30,3 30,3 32,2 38,5 33,0 35,0 25,2 31,0 28,5 31,0 33,5 31,2 32,8 33,5 36,0 30,4 Rekrea ní objekt 2,7 4,1 9,5 13,1 14,7 11,1 12,6 17,6 17,2 20,5 4,3 5,4 12,0 10,4 14,3 13,2 13,5 14,3 18,9 19,8 Zahradní domek 2,3 4,0 3,1 3,8 3,4 3,8 5,2 3,8 5,4 5,5 2,9 3,4 3,7 3,2 6,6 4,7 5,5 5,6 4,6 5,0 ádek naho e rok 2000, dole 2005, * u nájemního bydlení pouze rok 2005 Získání údaj o ešeném území, tj. o rekrea ních krajinných celcích je ztíženo zejména tím, že definitivní výsledky s ítání obyvatel, dom a byt z r neobsahují údaje o v tšin druhého bydlení (individuálních rekrea ních objektech). V následující tabulce je provedeno srovnání základních charakteristik ešeného území, R a Olomouckého kraje. Údaje z roku 2008 (pr b žná evidence SÚ) byly k dispozici pouze za celé obce, proto nejsou asto srovnatelné s vlastními ešenými rekrea ními krajinnými celky. Širším ešeným územím je nazváno celé administrativní území obcí p íslušného rekrea ního krajinného celku. Tab. 2 Základní srovnání charakteristik obyvatel ešeného území Obyvatel Celkem Zm na ekonomicky aktivní vyjížd jící za prací % celkem v % celkem % EA R ,7% ,0% ,7% Olomoucký kraj ,9% ,1% ,4% Okres Jeseník ,2% ,8% ,4% 7

3 Okres Šumperk ,1% ,2% ,1% Širší ešené území ,8% ,6% ,0% ešené území x x ,8% ,7% Vývoj po tu obyvatel v rekrea ním území je obvykle doprovázen absolutním poklesem jejich po tu a stárnutím obyvatel (existují však výjimky nap. u velmi atraktivních rekrea ních center). Ve vlastním ešeném území došlo v období k výraznému poklesu z obyvatel na Tento vývoj byl však do zna né míry podobný jako v celé R. Vývoj po r byl ješt nep ízniv jší, zatímco v R jako celku po et obyvatel do roku 2008 stoupl o 1,7%, v širším ešeném území poklesl o 3,2% (pokles od r z na 37070). Tento nep íznivý stávající vývoj do zna né ásti determinuje prognózy po et obyvatel zde bude v nejbližších letech dále klesat. Nejvýrazn jší pokles po tu obyvatel vykazuje RKC Ramzová - pokles o 11%, jedná se však o velikostn malé RKC, otázkou je nap. i zapo tení obyvatel apartmánových byt v Ramzové, dále RKC Staré M sto pod Sn žníkem (pokles o 8%). S odstupen následují další RKC s poklesem po tu obyvatel RKC Zlaté Hory (o 5%), RKC Lou ná nad Desnou a RKC Sobotín (o 4%). Velmi mírný r st po tu obyvatel vykázaly pouze RKC B lá pod Prad dem a RKC Rychlebské hory (o 1%). V úvahu je nutno vzít skute nost, že vývoj byl p ízniv ovlivn n p edevším p íznivou v kovou strukturou obyvatel, která vznikla p ist hováním mladých rodin za levným dotovaným bydlením a pracovními p íležitostmi p ed rokem Existuje zde však zna né nebezpe í, že nastane rychlý proces stárnutí takovéto populace, který m že posílit vzr stající mobilita obyvatel (v sou asnosti je tento proces bržd n omezenou pružností trhu bydlení a stále malou územní diferenciací mezd). Dlouhodobý vývoj po tu obyvatel v jednotlivých RKC je pot ebné vnímat v širších souvislostech, v n kterých p ípadech byl pokles po tu obyvatel vykazován už p ed druhou sv tovou válkou. P elidn né podhorské oblasti s p evažující zem d lskou funkcí a t žkými životními podmínkami vykazovaly už od dob pr myslové revoluce dlouhodobý pokles po tu obyvatel díky migraci mladých rodin do m st. Druhá sv tová válka a její d sledky urychlily mnohde zapo atý vývoj, který se nepoda ilo zásadn zvrátit ani p es výrazné dotace bydlení v období Z tabulky je zárove patrná vyšší ekonomická aktivita obyvatel v ešeném území, kterou je nutno spojovat s vysokou úrovní nezam stnanosti. Nezam stnanost p sobí zejména v rámci mikroregion pohybu za prací a dosahuje maxima v Javornickém a Hanušovickém mikroregionu (mimo Olomoucký kraj v Osoblažském regionu, áste n zde dochází i k p enosu nezam stnanosti na Jesnicko). Na druhé stran míra pohybu ekonomicky aktivních obyvatel za prací je nejvyšší v okrese Šumperk, s nejnižší mírou nezam stnanosti ze všech t í srovnávaných okres, v ešeném území Olomouckého kraje však již výrazn klesá (nap. region Javornicka je tak vzdálen od v tších zdroj pracovních míst, že pracovní p íležitosti jsou hledány p edevším v rámci jednotlivých obcí). 8

4 Tab. 3 Základní srovnání charakteristik bydlení ešeného území Byty (s ítání rok 2001) Druhé bydlení (odhad r.2009) s ítání 2001 celkem obydlené Neobydlené jednotek Intenzita abs. abs. obyv./byt % celkem jednotek/ obydl. byt R , ,37% ,21 Olomoucký , ,16% Jeseník , ,98% Šumperk , ,05% Širší ešené území , ,24% ,26 ešené území , ,98% ,26 V ešeném území bylo v r cca obydlených byt, v r o 730 byt více (p i mírném poklesu trvale bydlících obyvatel). Tento p íznivý vývoj se promítá do poklesu zalidn nosti byt a r stu plošné úrovn bydlení. Vývoj po tu byt je obecn pod tlakem vývoje po tu domácností, jejichž po et roste zejména v d sledku poklesu pr m rné velikosti domácností (tj. i p i stagnaci po tu obyvatel). Pr m rná velikost domácností klesá vlivem r stu podílu domácností jednotlivc, a to nejen osob v poproduktivním v ku. Nejvýrazn jší r st od roku 1991 vykázal v ešeném území po et neobydlených byt - z cca 725 na 1562, tzn. že se více než zdvojnásobil. Jde o velmi vysoký nár st, který vyvolal adu otázek. Z vysv tlení SÚ vyplývá existence neevidovaných p ír stk a úbytk byt. Novou skute ností je indentifikace t chto proces, zejména v rekrea ních územích. Tato kapitola nem že s ohledem na zam ení a sv j rozsah provést pot ebnou bilanci celkového po tu byt v ešeném území a kraji, pouze upozornit na nové trendy a možnosti využití celého potenciálu bydlení, které se projevují v tržním prost edí. Po r dochází k r stu využití potenciálu druhého bydlení. Sou asn se potvrzuje p edpoklad, že r stu rozsahu druhého bydlení je v rekrea ním území možno pouze obtížn bránit - reálné je nap. omezení výstavby objekt rodinné rekreace rekrea ních chat, na druhé stran není možno zabránit p evodu staveb pro trvalé bydlení (v etn novostaveb) ke skute nému využívání pro druhé bydlení, podobn omezené jsou i možnosti omezení výstavby zahradních chat a jiných nemovitostí využívaných k druhému (v tšinou rekrea nímu krátkodobému) bydlení. Vývoj po r možná p ed il o ekávání, která spojovala rozvoj druhého bydlení v R s omezenými možnostmi cestování do zahrani í a trávení volného asu do r Je otázkou, nakolik se potvrzují hlubší hodnotové preference druhého bydlení obecn v R a nakolik je ešené území p edm tem zvýšeného zájmu o toto bydlení. V úvahu je nutno vzít skute nost, že podíl neobydlených byt p edstavuje v n kterých okresech i více než 20% z celkového po tu byt (nejvyšších hodnot dosahuje nap. okr. Semily - 25,2%, soust e ující rekreaci v Krkonoších). Podíl neobydlených byt siln koreluje s rekrea ní funkcí a áste n i rekrea ní atraktivitou okres (nejnižší podíly vykazují okresy Karviná, Ostrava, Sokolov a dále následují p edevším okresy v severních echách). Okres Jeseník a Šumperk pat í k okres m s podpr m rným podílem neobydlených byt. 9

5 Údaje o neobydlených bytech jsou k dispozici z definitivních výsledk s ítání, p itom však nelze zapomínat na jejich deklarativní charakter - nejsou zp tn kontrolovatelné, záleželo pouze na deklarujícím, co prohlásí za byt nezp sobilý k bydlení, i neobydlený byt používaný k rekreaci. Ješt horší situace je u evidence objekt rodinné rekreace, které jsou p ístupny v datech z roku 1991 nezachycují p ír stky v období do roku 2001 a neobsahují tzv. "zahradní chaty a jiné stavby ". Pro úplný pohled na rekrea ní zát ž území je vhodn jší v ur itém území hodnotit celkovou kapacitu druhého bydlení. Jeho rozd lení na rekrea ní a jiné je velmi problematické, a to jak v menších obcích, tak i ve m stech. Pro sou asnou praxi m žeme druhé bydlení nejjednodušeji ur it jako sou et po tu objekt rodinné rekreace z r (zjednodušen 1 objekt je 1 byt) a po tu neobydlených byt (r. 2001). Tyto údaje jsou uvedeny v p edchozí tabulce. Zjišt né kapacity se mnohdy odlišují od údaj uvedených nap. v Územním plánu VÚC Jeseníky, celkov jsou vyšší. Pouze áste n je to vysv tlitelné asovým posunem, p i porovnání v jednotlivých obcích, kde byly k dispozici v rohodn jší údaje, je však nutno uvedené po ty považovat spíše za dolní odhad, než jako nadhodnocené. Problém je u klasifikace zahradních chat a jiných objekt (nap. formáln kolaudovaných pro uskladn ní zem d lských výp stk, v elín apod.), které jsou v mnohých p ípadech napojeny na vodu a elekt inu, vytáp ny a jsou dlouhodob obyvatelné. Rozsah (skute ný po et rekrea ních staveb, z toho ady nepovolených) je patrný až v p ípad podrobných pr zkum jednotlivých lokalit. V ešeném území existuje pom rn zna ná území diferenciace zatížení jednotlivých rekrea ních prostor. Druhé bydlení se intenzivn podílí na osídlení zejména v RKC Ramzová (na 1 obydlený byt p ipadá cca 1,46 jednotek druhého bydlení). Jde tedy o rekrea n nejatraktivn jší území. V p ípad RKC Jeseník jsou údaje zkresleny velkým po tem trvale obydlených byt m sta Jeseníku. Celková zát ž území v ešeném území je ve srovnání s atraktivními rekrea ními prostory R stále nízká (Krkonoše, Jizerské hory, Posázaví nebo bližší Beskydy). 10

6 2.2 Charakteristika jednotlivých rekrea ních krajinných celk RKC Zlaté Hory Území se zna ným poklesem po tu obyvatel a pom rn zna nou nezam stnaností (omezenými možnostmi pohybu za prací). Koncentraci objekt rodinné rekreace vykazují zejména Ond ejovice a Dolní a Horní Údolí. Území RKC je již dnes vzhledem k poloze a dopravní síti na hranici s Polskem (v zázemí m st Glucholazy a Prudnik) spojeno výraznými vazbami s Polskem, které mohou nabýt zcela nové kvality (nabývání nemovitostí cizinci). RKC Jeseník - Lipová Centrem rekrea ního celku je m sto Jeseník s pokra ujícím poklesem po tu obyvatel. Velmi mírný r st vykazuje obec Lipová - Lázn, celkov však po et obyvatel v RKC klesá. Podíl druhého bydlení je v území nízký, rodinné rekrea ní objekty se koncentrují zejména v Horní Lipové. V sídle Bobrovník dochází k zániku trvalého bydlení. Existují zde rozvinuté vazby na blízké Polsko, podobn jak u RKC Zlaté Hory. RKC B lá pod Prad dem RKC s velmi mírným r stem po tu trvale bydlících obyvatel, spádující k m stu Jeseník. Rozsah druhého bydlení zde stoupá pomalu, objekty rodinné rekreace se koncentrují p edevším v Domašov. Ve Filipovicích a B lé dochází k ukon ení p em ny trvalého na druhé bydlení. RKC Ramzová Menší RKC s velmi mírným poklesem po tu obyvatel po r Rodinné rekrea ní objekty jsou výrazn zastoupeny tém ve všech sídlech s vyjímkou Alojzova (zaniklého sídla). V obci Ostružná po et obyvatel roste, byla zde realizována výstavba apartmánových byt s rekrea ní funkcí. Branná vykazuje dlouhodobý pokles po tu obyvatel. Otázkou je rostoucí míra rekrea ní zát že v tomto území, zejména vzhledem k malému rozsahu trvalého bydlení. RKC Javorník Území s n kolika malými sídly a s r stem po tu obyvatel po r. 2001, s nízkou hustotou trvalého osídlení. Nep íznivou skute ností je velmi vysoká úrove nezam stnanosti a omezené možnosti pohybu za prací. V souvislosti se zvýšením propustnosti státní hranice s Polskem je možno o ekávat zm ny v poptávce po rekreaci, nemovitostech apod. Z hlediska vývoje osídlení se jedná o výrazn problémové území (zejména narušení hospodá ského pilí e území). RKC Lou ná nad Desnou Území s mírným poklesem po tu obyvatel v posledních letech a silnými vazbami na m sto Šumperk, ale i na vzdálen jší regiony jižní Moravy. Rozsah druhého bydlení je spíše podpr m rný, zastoupení rodinnéch rekrea ních objekt je podobn podpr m rné. 11

7 RKC Sobotín Území s mírným poklesem po tu obyvatel v posledních letech. Existují zde silné vazby na m sto Šumperk. V území je pom rn velká koncentrace rekrea ních objekt v Klepá ov, Verní ovicích a Rudolticích, podíl druhého bydlení pr m rný. RKC Staré M sto pod Sn žníkem Území s výrazným poklesem po tu obyvatel po r a se zna nou nezam stnaností. Vykazuje vazby na širší region, i p es polohu u státní hranice s Polskem jsou sou asné vazby na Polsko omezené. Podíl druhého bydlení je spíše podpr m rný. 2.3 Širší vazby území ešené území - jednotlivé rekrea ní krajinné celky - vykazují r zný stupe vazeb k zahrani í, p edevším k p ilehlým region m Polska. Pro tyto vazby je charakteristické: I p es to, že jsou nejintenzivn jší v oblasti p i hranici s Polskem (RKC Zlaté Hory, Jeseník - Lipová, B lá pod Prad dem), s rostoucí mobilitou návšt vník zasahují stále více celé ešené území. Je nutno po ítat s d sledky volného pohybu osob a nabývání nemovitostí (ze strany R se již nep edpokládají omezení v nabývání nemovitostí mimo zem d lskou a lesní p du). O ekávané pohyby návšt vník vyplývají p edevším z relací v úrovni mezd (pr m rná hrubá mzda je v Polsku cca o 1/5 nižší než v R) a míra nezam stnanosti je v p íhrani ních regionech Polska výrazn vyšší. P íznivé podmínky pro návšt vníky z Polska vytvá ejí menší kulturní a jazykové bariéry než u vazeb R - Rakousko nebo N mecko. Potencionální poptávka p ilehlých region Polska je zna ná (v regionu cca 2 hodinové dopravní dostupnosti se nachází v Polsku minimáln o 50% více obyvatel než v R), p edevším díky dostupnosti RKC z Hornoslezské pr myslové oblasti. V sou asnosti uvedený region Polska realizuje svou rekreaci p edevším v Beskydské oblasti Polska (ší eji v Karpatech). Nabídka hornatých rekrea ních území v Polsku je omezená, zatímco u ásti tradi ních vazeb v R je možno o ekávat jejich omezení (nap. z Brna a okolí bude spádovat stále výrazn jší díl rekreace do Rakouska), z hlediska poptávky z Polska je možno o ekávat další r st, zejména po lepším zpr chodn ní státních hranic. 2.4 Záv r Vývoj po tu obyvatel v ešeném území je nutno považovat za mírn nep íznivý, s tendencí ke stagnaci po tu obyvatel (na rozdíl od celkového r stu po tu obyvatel v R). Vývoj po tu obyvatel vykazuje p edevším diferenciaci podle velikostí obcí nikoliv podle jednotlivých region, pokles po tu obyvatel vykazují zejména m sta (podobn jako v celé R) a velmi malá sídla, jejichž vylid ování z hlediska trvalého bydlení za alo již p ed mnoha desítkami let. Obce ve velikosti obyvatel v tšinou vykazují p í- 12

8 zniv jší charakteristiky, v n kterých p ípadech i menší obce s velkou rekrea ní atraktivitou. Z dlouhodob jšího hlediska existují dv zásadní nebezpe í pro vývoj sídelní struktury v ešeném území - nezam stnanost a zna ný podíl bydlících v bytových domech i u menších sídel (poz statek podpory bydlení v pohrani í). V p ípad vytvo ení lepších podmínek pro pohyb za prací (nap. adresného p ísp vku na bydlení) p edstavují nezam stnaní bydlící v bytových domech potenciáln nejmén stabilní skupinu obyvatel. Vysoká míra nezam stnanosti blížícící se v n kterých mikroregionech maximálním hodnotám v R ( Javornicko, Hanušovicko) ohrožuje stabilitu trvalého osídlení. Potvrdil se další r st rozsahu druhého bydlení po r. 1991, který mnohdy nebyl o ekáván. Kapacity objekt rodinné rekreace, ale i ší eji pojatého druhého bydlení jsou územn diferencované, obecn však se stále nižší koncentrací než v jiných rekrea n využívaných územích. Objekty rodinné rekreace jsou koncentrovány p edevším do nejatraktivn jších a dopravn dostupných rekrea ních krajinných celk ( RKC Ramzová). Není p im en vy ešen problém evidence a vyhodnocení rekrea ního-druhého bydlení, který doporu ujeme ešit v širším pojetí, než bylo v minulosti obvyklé. Tento stav vede k podhodnocení existujících kapacit a rekrea ní zát že území rekrea ních krajinných celk. R st rozsahu druhého bydlení probíhá reáln v území p edevším p em nou stávajícího trvalého bydlení, ale áste n i formální výstavbou nových objekt trvalého bydlení - rodinných dom, u kterých není "trvalé bydlení" nijak vynutitelné (problém p edstavuje i realizace jiných objekt v krajin a jejich zm na skute ného využití). V bilancích je nutno uvažovat i s t mito reálnými procesy, tj. uvažovat se všemi kapacitami k rekreaci ur enými a využívanými. Otev enou otázkou z stávají dlouhodobé d sledky širších vazeb na jednotlivé rekrea ní krajinné celky, p edevším v návaznosti na nabývání nemovitostí cizinci, zvýšený pohyb a zát ž v RKC. 13