Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Střední škola umělecká a řemeslná

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Střední škola umělecká a řemeslná ČESKÝ JAZYK - STYLISTIKA texty, textová cvičení, nácvik samostatných mluvených a psaných projevů, příprava k maturitě pracovní sešit vytvořený v rámci aktivit projektu PROFES, financovaného Operačním programem Praha - Adaptabilita Žák:... PaedDr. Marcela Zachařová SŠUAŘ

2 1. ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY Určujte příznak slov tváře - líce boty - střevíce - škorně - capáčky - botičky klobouk - hučka - slamák - cylindr protože - poněvadž - jelikož - anžto i když - byť - jakkoliv měsíc - luna dítě - fakan - robě - capart - dítko pít - bumbat - chlemtat podzim - jeseň kůň - oř - herka - lipicán - shettlandský pony lakomý - lakotný - hamižný ukradl - štípl - čórnul - zcizil dům - barák - haluzna - bejvák - domeček - chýše - stavení šedý - sivý spěchat - hrnout se - upalovat - pílit brambory - erteple - zemáky Která z dvojic obsahuje hovorové slovo? lampa svítilna, stále pořád, chlapec kluk, cesta pěšina, zloděj poberta, Pražan Pražák, holka dívka, trochu kapánek, jestliže pakliže, hodně moc, hořet plát, facka políček, často nezřídka, skupina parta, doručovatel pošťák Najděte neutrální protějšek (synonymum) kapánek haluz ručej skrovný rov sosna jícha slechy zvěst nezdárný skráň skoupý komoň lkát šufánek nejapný drahně rek pasiva poberta pagáč lepý silozpyt luna netoliko odvětit ogar brunátný rychtář líce pošťák posléze křepčit v ústrety konšelé korpulentní 2

3 Roztřiďte slova na slohově neutrální, knižní, básnická, hovorová, obecněčeská, nářeční, slangová, archaická: máj tadydle dlít bižule akorát šlojíř pořád furt jestli ač koukat hrob flinta dědina ogar čoklík erteple děják chmaták silozpyt rov čižmy vesnice palcát Roztřiďte logicky do dvou skupin slova citově zabarvená kmet, dědulka, dědek, staříček, děda, povaleč, babka, babizna, bábinka, babice, zvířátka, hnusný, huba, sluníčko, miminko, panchart, tlamička, blbec, chatrč, domeček, koblížek, smradlavý, úchvatný Určete, zda je projev od původu mluvený či psaný a proč Poslal jsem ho, aby přines chleba. Myslíš, že to udělal? To teda ne. A navíc, kluk zatracená, utratil prachy za ničemnosti. Ale já mu dám! Určete, ve kterých dvojicích jde o homonyma a kde pouze o slovo mnohoznačné jádro ořechu jádro problému, vyježděné koleje studentské koleje, zimní plášť plášť hodinek, stisknout kliku dveří mít kliku, drát peří ocelový drát, vosí pas cizinecký pas, utřít si pot na čele stát v čele povstání, bolí mě rameno rameno jeřábu, dívky vily věnce stál u nově postavené vily, slepice a kohoutek kohoutek vodovodu, bílí racci děda bílí stodolu, led praská nové led žárovky, stát na stráži kapitalistický stát, rys ostrovid technický rys rys tváře povahový rys, modrá obloha obloha talíře, rána kladivem letní rána zanícená rána, vrh 8 štěňat vrh koulí, pila z hrníčku rámová pila, hod oštěpem Hod Boží 3

4 2. SLOHOVÉ POSTUPY Slohové postupy se často prolínají, kombinují, střídají! Slohové postupy si můžeme vysvětlit na známé pohádce O perníkové chaloupce: Žili, byli táta a jeho dvě děti v chudé chaloupce u lesa. Táta byl dřevorubec, měl málo peněz a obě děti, Jeníček i Mařenka, měly často hlad. Informační postup - podává prostá fakta. Táta se rozhodl, že je zavede do lesa a snad je tam najde nějaký hodný člověk, který se o ně postará. Vzal tedy děti, džbánečky na jahody a vyrazili. Řekl dětem, aby sbíraly jahůdky, on bude opodál kácet dříví. Když byly plné džbánky i bříška, vyrazily děti po zvuku sekyry, ale k jejich překvapení tatínek nikde. Jen sekyrou přivázanou na větvi klátil a tloukl vítr. Vyrazily tedy samy směrem, kterým doufaly dojít domů. Mezitím se v lese úplně setmělo. Po dlouhém bloudění lesem si unaveně sedly pod strom. Měly strach. Jeníček z posledních sil na strom vylezl a zahlédl v dálce světýlko. Tím směrem se vydaly. Došly na krásnou mýtinku, uprostřed které stála chaloupka. Vyprávěcí postup - děj se posouvá dopředu. Krásná chaloupka a hlavně sladká chaloupka, byla totiž celá z perníku. Popisný postup popisuje, jak chaloupka vypadala. Dětem kručelo v bříšku už od večera, takže neváhaly a vrhly se na čokoládové došky, perníkové roubení, karamelové okenice a cukrovou polevu. Z chaloupky se vybelhala stařena o holi se slovy: Kdopak mi to tu loupe perníček? Popadla obě děti a rychle je všoupla do chaloupky a zamkla do chlívku. Vyprávěcí postup Nejenže byla ošklivá, byla navíc nepříjemná, zlá, měla skřehotavý hlas a asi byla blázen, protože si povídala sama se sebou. Charakterizační (popisný) postup - dozvídáme se o vlastnostech ježibaby. Ježibaba děti krmila sladkostmi a každý den zkoušela, jestli už jsou dost tlusťoučké. Jednoho rána ji přešla nálada, pustila děti z chlívku a zavedla je k veliké peci. Mařence strčila do ruky lopatu a řekla jí, ať na ni nasedne. Vyprávěcí postup Copak má ta bába asi za lubem, určitě něco chystá! Úvahový postup - postava si pokládá otázky sama sobě, uvažuje. pomyslela si Mařenka a zeptala se: Ale babičko, copak to je a jakpak se na tom sedí? I to je dnes mládež! Vyprávěcí postup oživený přímou řečí To je lopata. Tohle dřevěné se drží v ruce a na to kovové se nabírá to, co chcete někam přesunout a sedí se na tom tak. Výkladový postup - dozvídáme se, co je lopata, jak vypadá a jak se používá a sedla si na lopatu. Děti nemeškaly a šuply bábu do pece. Do Mařenčina šátečku nabíraly perník a sladkosti a utíkaly, co jim nohy stačily. Doma měl táta radost, že se mu přece jen vrátily, a když prodali sladkosti, i něco peněz z toho bylo. Vyprávěcí postup 4

5 3. SLOHOVÉ FUNKČNÍ STYLY Poznejte funkční styl podle čeho jste jej poznali? a) Vážená paní, upozorňujeme Vás, že jste neodevzdala v řádném termínu výpůjčku z naší knihovny. Jedná se o tento titul: Dante Alighieri, To sladké jméno Beatrice, /2013. S pozdravem Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod b) Sníh si užily stovky lyžařů Vysočina (ČTK) Stovky lyžařů využily na Vysočině o víkendu jednu z posledních příležitostí k lyžování. Výhodné sněhové podmínky panovaly včera po nočním ochlazení hlavně na sjezdovkách v Novém Městě na Moravě a ve Svratce na Žďársku. c) X Ahoj! Y Kdes byla tak dlouho? X Stavila jsem se u Šárky. Y Co dělá, už našla místo? X Začala od prvního jako vychovatelka na intru. d) Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon Čí ruce ho rozhoupaly Francie sladká hrdý Albion A my jsme ji milovali e) Rašeliniště Rašeliniště, vrchoviště a slatiny představují zcela zvláštní prostředí. Procesem zvaným rašelinění dochází k nahromadění mohutných vrstev odumřelých rostlinných těl, a tak vzniká prostředí s vysokou kyselostí půdní reakce, s půdou chudou na dusík a se specifickou flórou a faunou. Obstojí tam nejvýše plazivé dřeviny. Určete, do kterých funkčních stylů by mohly patřit tyto úryvky: 1. Vrátím se v šest večer, jo? Tak na mě určitě počkej. 2. Pod dojmem vyslovených námitek jsme ustoupili argumentům přičítajícím největší míru znečištění vzduchu tomuto druhu spalování pevných látek. 3. Netradičně jsou v této práci prezentovány otázky týkající se komplexu problémů souvisejících s fungováním větných struktur. 4. Tys tomu ale nasadil korunu! Že si nezavřeš pusu na zámek! 5. Uprostřed západní zdi jilemnického hřbitova stávala odnepaměti stará márnice s pokřiveným 5

6 křížkem na vrcholu prohnilé šindelové střechy. Po obou stranách této márnice, za rezavým železným plotem, se tísnilo několik hrobek, každá byla pokryta přetěžkým náhrobním kamenem. 6. Jako muž politiky, jako muž bytostného zájmu o věci obce se v tomto okamžiku musím ptát sám sebe: Jak naplňuješ svou příležitost, jak vzděláváš svůj domov a jaké svědectví tvůj domov vydává o tvé péči? 7. V soudní síni se občas ozve pláč. Pláč mladičkých vrahů, kteří se na soudní lavici občas přitulí k sociálnímu pracovníkovi. Proč to udělali? Bože, proč si děti hrají na válku, na zločin, na popravu a smrt? Cožpak tato nejstrašnější, s odpuštěním, hra nemučí planetu na stovkách míst, nestraší nás denně z obrazovek? 8. S výjimkou naléhavých případů je zasedání vědecké rady fakulty svoláno nejméně dvacet dní před termínem zasedání, a to písemně. Současně s tím jsou členům vědecké rady fakulty doručeny i písemné podklady pro jednání. 9. Nechtělo se mi dneska vstávat, jsem moc unavená a je tam děsná tma. Asi to vzdám. 10. Odpovídám na Váš dopis z předchozího týdne, ve kterém mi sdělujete, že s ohledem na blížící se konec roku jsou již všechny fondy vyčerpány. 11. Zaposlouchal se do ševelení tichého deštíku, který svými prsty hladil listy stromů a plnil kalichy kvítků stříbrným nektarem. 12. Na současný stav české politiky reagují také zahraniční média. The New York Times píše, že jde o nejrozsáhlejší protikorupční operaci od pádu železné opony. 3.1 PROSTĚ SDĚLOVACÍ STYL No a to si, Věro, představ, pojď na chvilku dál, von mi někdo ten novej mobil ukrad. To je teda pěkná smůla! Ten mobil byl dost drahej. Víš co, holka zlatá, asi se mi to stalo v autobuse. Já bych se radši neviděla. POZVÁNKA Zveme všechny obyvatele domu Vídeňská čp na schůzi společenství vlastníků jednotek, která se koná dne od hod. v sušárně domu. Na programu je nezbytná rekonstrukce střechy, do které zatéká. Účast zástupců všech bytů nutná! Váš výbor vlastníků SVJ Vídeňská

7 O víkendu se uskuteční v sále místního pohostinství každoroční tradiční bleší trh, kde můžete výhodně nakoupit i nabídnout k prodeji vše, co sami nepotřebujete. Prodejní doba po oba dny od do hod. Stolek si přineste vlastní. Těšíme se na vaši účast v hojném počtu. Základní škola v Jistebnici pořádá a srdečně zve rodiče na tělovýchovné vystoupení žáků školy, které se bude konat v sále místního kulturního domu ve čtvrtek 25. června. Uveďte nedostatky oznámení a text opravte Zpracujte tytéž informace jako pozvánku a doplňte, co chybí ZPRÁVA Ahoj mami, šla jsem na dvě hodinky s Katkou ven na hřiště. Vzala jsem si klíče s sebou. Danka Třicetiletá válka skončila před 360 lety Třicetiletá válka se těší značné pozornosti čtenářů i badatelů. Otázky, které se v souvislosti s ní neustále rodí, se pokoušejí zodpovídat historici již téměř čtyři staletí - a neprozkoumaných a nezinterpretovaných materiálů je stále dost. A tak není divu, že loňské 360. výročí ukončení tohoto ohromného a svým způsobem přelomového válečného konfliktu 17. století nezůstalo ve vědeckých kruzích bez povšimnutí. Ve dnech 13. a 14. října 2008 se v budově Nového Albertina v Hradci Králové konala konference Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru. Setkání historiků a badatelů, zkoumajících poměry v 17. století, se uskutečnilo díky spolupráci Biskupství královéhradeckého, Ústavu českých dějin FF UK Praha a Katedry náboženské výchovy a charitativní práce Pedagogické fakulty UHK. 7

8 OZNÁMENÍ Fond kultury a obnovy památek Středočeský kraj vypisuje každoročně dotační programy, které jsou prioritně zaměřeny na vyvážený rozvoj Středočeského kraje. Z důvodu zlepšení orientace pro žadatele z původních osmnácti fondů a dotačních programů vzniklo osm fondů Středočeského kraje. Odbor kultury a památkové péče bude administrovat Fond kultury a obnovy památek. Fond kultury a obnovy památek má následujícími čtyři oblasti podpory: - podpora obecních knihoven, - podpora obnovy kulturních památek, - podpora drobných památek, - podpora kultury, historických akcí a slavností. V rámci jednoho fondu lze požádat pouze o jednu dotaci. V případě žádosti např. o dotaci z Podpory obecních knihoven již nelze pro daný rok podat žádost z dalších oblastí podpory téhož fondu. V tomto případě tedy již nelze v daném roce požádat souběžně o dotaci z podpory obnovy kulturních památek, podpory drobných památek nebo podpory kultury, historických akcí a slavností. Současně platí, že i v rámci jedné oblasti podpory (tj. podpory obecních knihoven) může jeden žadatel podat pouze jednu žádost. Oznamujeme všem obyvatelům domu, že ve dnech proběhne letní odstávka Pražské teplárenské a.s., a proto bude přerušena dodávka teplé vody. Představenstvo Bytového družstva Trčkova Martina Kadlečková Tomáš Slanina oznamují všem přátelům a známým, že vstoupí do svazku manželského ve zdech památného hradu Karlštejna 8

9 v pátek v Za projevené blahopřání předem děkujeme CHAT, DISKUZE, FORUM :56 Uživatel: Jirka}\\ Text: Předpokládám že nejsem sám komu tohle roztomilé zviřátko z tvorby pana Müllera pije krev. Za ty roky jsem zkusil snad všechno. Počínaje PET lahví nasunutou na roxoru v zemi, přes různé elektronické plašiče (14 dní ho to plašilo, potom udělal provokativně v metrové vzdálenosti okolo plašiče 4 hromádky), přes vyplavování vodou (poté co jsem do díry vypustil 8 kubíků vody z bazénu a vůbec jsem nezaznamenal nějakou jeho sníženou aktivitu mi bylo jasná marnost tohoto počínání) až po poslední zkoušku-jakési jedovaté prskavky na hlodavce co se nechají vyhořet, strčí do díry a zalijí vodou (ochranná lhůta 3 dny vstup na pozemek, krtek dnes 1,5 dne po aplikaci vesele nadělal 5 kopečků hned vedle toho svinstva.\\ Máte někdo prosím něco co funguje? Mám pocit že budu muset začít na ruském černém trhu shánět vysloužilou jadernou hlavici. \\ \\ :59 \\ \textbf{uživatel: Míša} \\ Text uživatele: Čím více je zahrádka prolévána, tím více krteček pracuje, protože v dobře vlahé půdě je hodně žížalek a ty, jak známo, jsou jeho fajnšmekrovskou pochoutkou. Vzpomínám si,že taťka zkoušel kleště, které se daly do hlavní chodby a občas se i zadařilo, chvíli byl klid, než se na rýpanou, okopávanou a zavlažovanou zahrádku nastěhoval z louky jiný krťoun. Lahve od piva koukaly na naší zahradě snad z každé díry, než se mamča naštvala a vrátila je výrobci piva, za což utržila slušnou sumičku. Krtek zůstal. Pak jsme si pořídli psa. Ten rozhrabal celou zahradu, protože lovit zlé myše, Pištu a Fištu, bylo jeho největší hobby. Od té doby už nikdo nepoznal co je krtinec a co\\ díra od Kamila. Tím skončil boj s krtkem. Prostě jsme ho ignorovali a každý den hrabičkami uhrabali zahrádku. Asi ho to kypření přestalo bavit, když zjistil, že nás nemůže naštvat, a odstěhoval se.\\ Ale napadá mě, co zkusit pravé Olomoucké syrečky? Jsou ekologické a jejich libá vůně pro konzumenty nemusí být libá pro krtky,zejména je-li libá tím více, čím déle zrají. Jinak Vám ale chci napsat, že jsem se u této poradny nasmála jako už dlouho ne, přestože jsem původně hledala\\ úplně jinou informaci\\. Takže přeji úsměv na tváři, a to i při pohledu na krtinec. \\ Zdraví Mišule\\ \\ :00 \\ \textbf{uživatel: pepan} \\ 9

10 Text uživatele: co se smířit s tím, že se krtka prostě nezbavíš, sedněte si spolu na tu rozrytou zahrádku, otevřete pívo a pokecejte o životě a o děckách, ne?\\ \\ :41 \\ \textbf{uživatel: Medvěd} \\ Text uživatele: Pepane, ty jsi nějak vyměkl, psa necháš kousat na druhou stranu, když si ulomí špičák a s krtkem si budeš dělat bečku..? Já jsem sypal do krtinců špačky od čerstvě vykouřených cigaret, to bylo super, málem mi to rozervalo plíce, byl jsem tak zadýchaný, že jsem málem nedošel ze zahrady zpátky do baráku... Taky jsem nastartoval babettu, do benzínu jsem přidal trochu oleje, na výfuk jsem nasadil hadici, strčil do krtince a nechal blafat asi hodinu... Přišel jsem o celou nádrž benzínu, krtince za tu dobu vyrostly dva nové, asi se byl ten roztomilý krteček podívat na toho frajera, co pořádá krtčí technopárty... Takže taky nevím...\\ \\ :28 \\ \textbf{uživatel: Avatárek (admin) }\\ Text uživatele: Čéče než si špačky takhle pořizovat a masakrovat si u toho zdraví, není lepší zajít do hospody a poprosit, jestli by Ti je neschovali? Já jako nekuřák bych ani jinou variantu neměl. Asi bych musel vykupovat špačky jak v zelenině\\ - dvacku za kilo\\ To s tím šlauchem za výfuk jsem taky už slyšel. Prej je otráví oxid uhelnatý - tak nevím, no. \\ Jinak způsobů jak zničit krka je mooooooooooc. \\ Funguje rozhrabat zahradu bagrem a nebo do děr napustit propan-butan a z dálky zapálit - ale je to nebezpečný. Nicméně zákonem chráněného krtka to roztrhá tak rychle, že ani nestihne napsat žalobu na soud, že ho někdo roztrh. \\ \\ :33 \\ \textbf{uživatel: Medvěd} \\ Text uživatele: Avatárku, ty seš ale radílek... Já si budu kvůli krtkovi, který mi rozhrabe zahradu zadara, objednávat bagr a platit mu 500Kč/hod... A ten propan-butan zkoušel soused, prda jak cip a druhému sousedovi se rozletěla stodola...zákonem chráněného krtka to neroztrhalo, ale jeden soused roztrhnul druhého, i když jej chránila jeho manželka... Nebydlíš ty náhodou ve městě ve třetím patře, že máš takové rady? } INZERCE Inzerát 1 Prodám byt v Praze 7 Holešovicích. 1+1 ŘEŠENÝ JAKO 2+kk s kuchyní v prostorné chodbě o výměře 56 m2 s balkónem (2 m2) v prvním nadzemním podlaží cihlového domu. Součástí bytu je i 10

11 komora a prostorný sklep cca 15 m2 (celkem tedy: byt 56m+balkon 2m+sklep15m). Okna směřující na jih jsou původní. Na začátku rok 2010 proběhne výměna za nová plastová. Vytápění lokální elektrické. V bytě zaveden plyn. Sporák kombinovaný. V koupelně rohová vana, wc samostatně. Nové plastové stoupačky. V celém bytě vysoké stropy 3m. Dům má novou střechu, fasádu, dveře od společných prostor, v průběhu roku 2010 bude dokončena jeho celková rekonstrukce výměnou oken a vchodových dveří do všech bytů. Dům se nachází ve slepé klidné ulici s perfektní občanskou vybaveností (školka 50m, škola 100m, dětský lékař 50m, tramvaj 2minuty chůze, metro Nádraží Holešovice 5minut chůze, v bezprostředním okolí veškeré obchody). Byt je v DV s okamžitým převodem do OV (lze hypo), veškeré poplatky s převodem již zaplaceny. Anuita 0. Byt je po částečné rekonstrukci a nabízí mnoho možností k uzpůsobení vlastním představám. Prohlídka možná po domluvě na , nebo na jmeno@seznam.cz. Inzerát 2 Sběratel koupí modely autíček všech velikostí, různého původu, stavu i stáří. Volejte: Zn. Nabídněte. Upravte text 1. inzerátu tak, aby neobsahoval nadbytečné údaje REKLAMA Působí vám schody problém? STANNAH nabízí schodišťové sedačky na všechny typy schodišť Jsme přímí výrobci a specialisté na nejprodávanější schodišťové sedačky na světě! ZÁRUKA A SERVIS ZDARMA TEL LET 11

12 Požadujeme: Naším klientem je rostoucí česká společnost s dominantním postavením Ve svém oboru, pro kterou hledáme uchazeče na pozici: K O N S T R U K T É R VŠ/SŠ technického, nejlépe strojního směru Praktické zkušenosti v oboru a znalost AutoCADu (nebo jiného CAD SW) Nabízíme: Samostatnost, pečlivost Perspektivní pozici u prosperující společnosti Smluvní individuální ohodnocení a nástup dohodou Možnosti odborného a osobního růstu, další vzdělávání Další zaměstnanecké benefity Máte-li zájem o diskrétní změnu zaměstnání, kontaktujte nás na adrese: Personal management Masarykovo náměstí 51, Jihlava Tel.: , pem@pem.cz Počátky reklamy v Čechách v 19. století 12

13 3.2 ADMINISTRATIVNÍ STYL Vít Jasanský, Poštovní 2303, Praha 10, tel.: Česká pojišťovna a.s. Spálená 75/ Praha 1 OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ ADRESY SMLOUVA Č Dobrý den, jsem Váš spokojený zákazník a mám pojistnou smlouvu č pojištění odpovědnosti občana Standart. Chci touto cestou nahlásit změnu trvalého bydliště a zároveň doručovací adresy pro veškerou poštu. Nová adresa je: Vít Jasanský Poštovní Praha 10 Rovněž se omlouvám za opožděnou platbu pojistného, která odešla až dnes, ale v souvislosti se stěhováním jsem založil poštovní poukázku a poté ji zapomněl bezprostředně uhradit. S pozdravem Vít Jasanský V Praze dne

14 PLNÁ MOC Já, Jiří Kalenda, RČ /0497, č. OP , bytem Hlohová 2221/15, Praha 10 zplnomocňuji svou matku, paní Libuši Kalendovou, RČ: /0353, č.op , bytem Hlohová 2221/15, Praha 10, aby za mne vyřizovala veškeré úřední záležitosti a vedla mým jménem jednání s lékařskými zařízeními, správou sociálního zabezpečení i jinými institucemi v mém zájmu.. podpis zplnomocnitele V Praze dne Barbora Hronková Újezd Praha 5 Česká správa sociálního zabezpečení Ing. Hana Burešová odd. 424 Křížová Praha 5 ŽÁDOST V Praze dne Vážená paní inženýrko Burešová, já, Barbora Hronková, RČ /115, žádám, aby výplata mého důchodu byla od měsíce června 2012 zasílána na sporožirový účet u České spořitelny č /0800, stejně jako všechny mé předchozí peněžité dávky. Žádné jiné změny u mě nenastaly. Děkuji Vám předem za kladné vyřízení. S pozdravem Barbora Hronková 14

15 ŽÁDOST O UVOLNĚNÍ ŽÁKA Z VYUČOVÁNÍ Vážený pane řediteli, prosím, abyste uvolnil mého syna, Marka Jedličku, ze třídy 1.B z vyučování ve dnech září letošního roku. V tyto dny se koná ve Velkém Meziříčí mezinárodní turnaj ve stolním tenisu, na který byli pozváni vybraní mladí hráči z České republiky i ze zahraničí. Přikládám potvrzení, kterým účastníky Český svaz stolního tenisu vybavil. Prohlašuji, že od okamžiku, kdy můj syn v souladu s touto žádostí opustí prostory školy, přebírám za něj odpovědnost a jsem si vědom právních důsledků s tím spojených. Za uvolnění z výuky Vám předem srdečně děkuji. S pozdravem PODPIS A JMÉNO Příloha: Potvrzení od Českého svazu stolního tenisu 15

16 REKLAMACE REKLAMACE VADNÉHO NOTEBOOKU Vážení, zakoupil jsem u vaší společnosti notebook značky Lenovo, konkrétně typ IDEAPAD 768. Při přebrání zásilky bylo vše v pořádku a nic nenasvědčovalo, že by výrobek mohl být vadný. Asi po 14 dnech užívání notebooku však přestala jít Wi-Fi. Tento problém jsem se snažil vyřešit přeinstalováním ovladače. Stáhl jsem si tedy nejaktuálnější verzi ovladače přímo ze stránek výrobce, ale ani po opakované reinstalaci jsem se nemohl přes Wi-Fi připojit k internetu. Když jsem se pokoušel tento problém řešit ještě v nastavení, přišel jsem na další, a to o poznání větší chybu. Ve vlastnostech systému mám napsáno, že notebook je osazen dvoujádrovým procesorem Intel Core i5 s taktovací frekvencí 2,4 GHz. Notebook s tímto procesorem jsem si rozhodně neobjednal, což dokazuje i dodaná faktura, kde je správně uveden čtyřjádrový procesor Intel Core i7 s taktovací frekvencí 2,4 GHz. Tohle zjištění mě moc rozhořčilo. Žádám proto neprodleně o vysvětlení a kladně vyřízenou reklamaci notebooku. Je mi jedno, zdali provedete výměnu Wi-Fi karty a procesoru, nebo pošlete rovnou nový notebook se správným hardwarovým vybavením. Předem děkuji za brzké a kladné vyřízení reklamace. S pozdravem Ondřej Výmola Všimněte si, čím se liší tyto dva texty ZÁVĚŤ Ustanovuji za univerzálního dědice svého syna Jana a zároveň mu přikazuji, aby mým synovcům Petru Holému a Tomáši Holému vyplatil korun každému, polovinu ihned v hotovosti. Ustanovuji za univerzálního dědice svého syna Jana a zároveň mu přikazuji, aby mým synovcům Petru Holému a Tomáši Holému vyplatil korun, každému polovinu ihned v hotovosti. 16

17 ŽIVOTOPIS C U R R I C U L U M V I T A E PERSONÁLNÍ INFORMACE Jméno a příjmení Ing. Pavla Sedláková Adresa Sněženková 2510, Praha 10 Telefon p.sedlakova@volny.cz Národnost Česká Datum narození ZAMĚSTNÁNÍ Datum (od do) Název a adresa Madeta a.s. Planá nad Lužnicí zaměstnavatele Pracovní zařazení, pozice Asistentka ředitele Hlavní zaměření Veškeré administrativní úkony, úřední korespondence, tabulky a podklady, ekonomické rozvahy, výrobní plány, plány výkupu mléka, překlady tiskovin z anglického a německého jazyka, tlumočení v anglickém a německém jazyce, Public Relations VZDĚLÁNÍ Datum (od do) Název školy Vysoká škola ekonomická v Praze Obor Zahraniční obchod a mezinárodní ekonomické vztahy Způsob ukončení Státní závěrečná zkouška Titul Ing. Datum (od do) Název školy Obchodní akademie, Heroldovy sady 11, Praha 10 Způsob ukončení Maturitní zkouška Datum (od do) Název školy Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, Dukelská 15, České Budějovice Obor Germanistika Způsob ukončení Státní závěrečná zkouška 17

18 DALŠÍ VZDĚLÁNÍ A KURZY Datum (od do) Název školy Jazyková škola Herlitz v Praze Obor Způsob ukončení Anglický jazyk Státní jazyková zkouška VZDĚLÁVACÍ KURZY Kurz Obchodní dovednosti - naučit se správnému vedení prodejního rozhovoru, zvýšit profesionalitu prodejců při předvádění zboží a služeb, naučit se systematicky plánovat svou prodejní činnost, naučit se překonávat námitky zákazníků, sjednávání obchodní schůzky, vyhledávání potenciálních zákazníků, vedení telefonického rozhovoru, zjišťování potřeb zákazníka, typologie zákazníka -jednání s obtížnými typy zákazníků, analýza výsledků atp. Celý kurz veden formou tréninku s pomocí videokamery a zpětnou vazbou. (Firma NOBE s.r.o. Brno) Kurz Prolomení ledů - zlepšení formy vlastního projevu, zaujmout i v krátkých projevech, upoutat trvale pozornost posluchačů, zásady verbální a neverbální komunikace, odbourání trémy, základy rétoriky, cíle, struktura a formy projevu, příprava na prezentaci, psychologie prezentace, nácvik před videokamerou a zpětná vazba. (Firma NOBE s.r.o. Brno) PERSONÁLNÍ KVALIFIKACE A ZKUŠENOSTI RODNÝ JAZYK JINÉ JAZYKY TECHNICKÉ SCHOPNOSTI A ZKUŠENOSTI český Anglický pokročilý slovem i písmem německý pokročilý slovem i písmem, španělský mírně pokročilý Rychlopsaní všemi deseti, práce na PC ( Word, Excel, Outlook, PowerPoint, Internet) PRACOVNÍ DOVEDNOSTI ŘIDIČSKÉ OPRÁVNĚNÍ Účetní evidence i podvojné účetnictví, úřední korespondence, běžná administrativa, tabulky, přehledy, rozvahy, fakturace, objednávky a reklamace, převody peněz i do zahraničí, překlady z nj a aj styk s médii samostatná tvorba prezentačních programů Sk. B Podpis 18

19 Podtrhněte údaje, jež nesmějí chybět v žádosti o práci nebo v životopisu (Které údaje naopak být nemohou?) jméno a příjmení, datum narození, stav, bydliště, vzdělání, charakterové vlastnosti, oblíbená jídla, adresát, poděkování, zdůvodnění žádosti, pozdrav (zdvořilostní formule), záliby, oblíbený sportovec, praxe v oboru, výška postavy, barva očí, podpis, oblíbená četba, oblíbené pořady v televizi, znalost jazyků, zkušenost s počítačem, národnost, barva pleti, sportovní předpoklady, hudební zájmy, název a adresa školy, dosavadní úspěchy v oboru, certifikáty a osvědčení, řidičské oprávnění, telefon a ová adresa, náboženské vyznání Seřaďte věty omluvného dopisu v logickém sledu - Vyřízení Vaší objednávky se pozdrželo kvůli naléhavým termínovaným pracím. - Pokud byste souhlasili se zhotovením objednaných součástek v lepším materiálu, zvýšila by se cena zakázky zhruba o 20%. - Čekáme na Vaši odpověď, souhlasíte-li s provedením součástek z kvalitnějšího materiálu. - K Vaší objednávce z 5.února t.r. ještě uvádíme, že jsme schopni nyní vyrobit žádané součástky z kvalitnějšího materiálu. - Potvrzujeme příjem Vašeho dopisu ze 20.února t.r. a prosíme o prominutí, že se expedice Vaší objednávky poněkud zdržela. Adresy Vám kolega diktoval po telefonu, zapište je správně - VÁŽENÁ PANÍ MAGISTRA JANA KADLECOVÁ OBCHODNÍ AKADEMIE MASARYKOVO NÁMĚSTÍ SLANÝ - SEVEROMORAVSKÉ DŘEVOZPRACUJÍCÍ ZÁVODY AKCIOVÁ SPOLEČNOST PRÁVNÍK PETR VACEK PRÁVNÍ ODDĚLENÍ NEŠVĚROVA OPAVA - JOSEF A SPOL SLABOPROUDÉ INSTALACE JANÁČKOVO NÁMĚSTÍ ČÍSLO ZLÍN - VETERINÁRNÍ STANICE DOKTOR VETERINÁŘ PETR KOUBEK NÁMĚSTÍ BRATŘÍ ČAPKŮ FRÝDEK MÍSTEK 19

20 Podtrhněte typické znaky administrativního stylu, označte je 1. Námi již v minulém roce vícekrát urgovaný problém nebyl předmětem řešení rozpočtové komise. 2. Splnění sjednaného úkolu bude hodnoceno po stránce jakosti a počtu odpracovaných hodin v měsíční lhůtě. 3. Pracovní doba opravářů provádějící drobné opravy je od 9 do 16 hodin. 4. Na základě výhledových studií potřeb pitné vody se další realizace nádrže stává bezpředmětnou. 5. Periodické kontrole způsobu provádění náboru a druhu vysílaných pracovníků byla revizní komisí věnována slabší péče. 6. Bylo zajištěno provádění broušení motorových pil. 7. Do provozu bylo uvedeno topení v obytných domech. Opravte všechny slohové i pravopisné chyby (Autentický text politika) Kancelář člena Krajského Výkonného Výboru ČSSD Liberec Výzva ze Dne Výzva všem cestovním kancelářím a pobočkám, Výzva všem slušným cestovním kancelářím a pobočkám, já a mi všichni občané, které zastupuji chceme 100% jistotu, jako máte vy 100\% peníze od nás zákazníků, kteří využívají Vašich služeb. Vyzívám Vás všechny, začněte se chovat k občanům České Republiky konečně slušně! Jako člen ČSSD KVV Libereckého kraje, Vás všechny cestovní kanceláře vyzívám ke slušnému jednání. Tím co provedla cestovní kancelář pana Fischera, jsem ztratil důvěru na všechny cestovní kanceláře! Chcete důvěru zpět? Tak se podle toho chovejte ke svým zákazníkům. Dnes důvěřuji jen Čedoku, tato kancelář tu je pro zákazníky od r. 1920, a tu využívám od r jako ji využíval můj děda od r Poděkujte těm kancelářím co nás občany již okradli. Ztracená důvěra je nejhorší věc, co se může firmě přihodit! Žádost kanceláře, tuto zprávu přepošlete všem cestovním kancelářím, kteří nabízejí služby občanům České republiky, Jinak to bude další evropská ostuda! Děkuji Vám všem, kteří si tuto výzvu vezmou k srdci, aby si pracující lid odpočinul od celoroční pracovní aktivity S pozdravem Miroslav Baláž 20

21 3.3 ODBORNÝ STYL VÝKLAD Starověké kultury na našem území Bylanská kultura byla rozšířena ve středních a severozápadních Čechách. Tato kultura trvala od 2. poloviny 8. století do počátku 6. století před Kr. Jejími nejvýraznějšími znaky jsou "knížecí" a komorové hroby a nádoby zdobené v přísně geometrickém stylu černou malbou na okrovém až karmínovém povrchu. Sídlišť zatím není mnoho - hlavním informačním zdrojem je nalezená keramika. "Knížecí" hroby patří k nejstarším ve střední Evropě a původně byly kryty rozměrnými mohylami. Typická jsou pro ně dřevěná jha potažená kůží a zdobená množstvím bronzových cvočků uspořádaných do různých vzorů. Dalším typem jsou komorové hroby, vzhledem a stavbou podobné "knížecím", ale s menšími rozměry a výbavou. Jejich společným znakem je častý výskyt částí koňských postrojů - udidel, nebo vozů a zbraní. Z hmotné výbavy známe šperky, ozdoby, zbraně, nástroje a keramiku. Ze šperků, převážně bronzových, lze uvést náramky, nákrčníky, spony a ustupující jehlice. Pro toto období jsou typické bronzové jehelníky a na kroužek provlečené toaletní soupravy - pinzeta a lžičkovitý a hrotitý předmět. Zbraně jsou zastoupeny meči, převážně železnými, a železnými hroty kopí, kovové nástroje - sekery a noži. Z toho vychází rozšiřující se používání železa. Zrod hvězd Ve vesmíru se nacházejí velké oblaky plynu a prachu, zvané mlhoviny. Jasná oblaka jsou ohraničené oblasti prozářené světlem blízké horké hvězdy. Příkladem může být nevýrazná, sotva rozeznatelná světelná skvrna tvořící meč v souhvězdí Orionu. Ve skutečnosti je to mlhovina o délce okolo 15 světelných let, místo zrodu tisíce nových hvězd. Mlhoviny můžeme považovat za místa zrodu hvězd. Pokud je plynový oblak dostatečně hustý - například protože byl stlačen nárazovou vlnou z blízké explodující hvězdy - začne se hroutit. Když k tomu dojde, na základě přeměny gravitační energie na energii kinetickou ( pohybovou) se zvýší pohyb jeho atomů a molekul. Tření mezi částicemi zahřeje oblak. Horký, hustý oblak, podle všeho zárodek protohvězdy, může být zaměřen díky tepelnému záření. Když teplota jádra dosáhne zhruba 10 milionů stupňů Celsia, začne termonukleární reakce. Vodíková jádra se slučují na jádra heliová. Okolní hmota je silně odmrštěna a vzniká nová viditelná hvězda, i když méně jasná než protohvězda. 21

22 Pestrokrovečník včelový Dravcem je i tento brouk. Na rozdíl od čelistnatky svou kořist aktivně pronásleduje po květech. Jmenuje se pestrokrovečník včelový a dravé jsou i jeho larvy, které žijí ve včelích úlech. Podle některých pramenů mohou výjimečně způsobovat i škody včelařům, podle jiných však neškodí, ba naopak, neboť požírají pouze včely nemocné či jinak oslabené a působí tak v roli strážce čistoty a zdraví včelí kolonie. Tyto různé pohledy dokládají, jak komplikované jsou vzájemné vazby mezi živými organismy a ukazují, jak ošemetné mohou být unáhlené závěry o prospěšnosti" či škodlivosti" rozličných, nejen hmyzích druhů. Určete, o jaký typ odborného textu se jedná a proč Jakých vědních oborů se dotýká obsah tohoto textu? Metaetika Nejsložitější je problém vztahu filozofie a součásti etiky, pro niž se v posledním období razí pojem metaetika. Bývá charakterizována jako zvláštní oblast etiky, do níž se vyčleňují metodologické a logické problémy etiky. Je neoddiskutovatelné, že etika nutně potřebuje řešení těchto otázek pro svůj další rozvoj. Problémem však zůstává, do jaké míry může sama, jen ze svých vlastních zdrojů, tato řešení poskytnout. Otázka přístupu k etickým zkoumáním není totiž zdaleka jen otázkou pro etiku. Výsledky práce závisejí na východiscích jak obsahových, tak i formálních. V základním směru a přístupu k řešení se proto musejí spojit filozofie, logika a etika. Vyhledejte odborné názvy (termíny), kdo jich vyhledává nejvíce? Z jakých vědních oborů pocházejí? O jaký typ odborného textu se jedná? Proč? Objevte v textu intertext (odkaz, návaznost na jiný text či dílo) Vyhledejte užití citací a vysvětlete jejich pravděpodobný účel Vědci objevili u Antarktidy zcela nový svět, je horký a temný (Novinky.cz dnes 19:42, Oxford) Britští vědci z univerzit v Oxfordu a Southamptonu ke svému velikému překvapení objevili ztracený svět, který se schovával 2 400m pod hladinou moře. Ve vodách kolem Antarktidy nalezli kolonie 22

23 neznámých mořských živočichů. Tyto nové druhy krabů, chobotnic a hvězdic se dokážou vyrovnat i s nesmírně náročnými podmínkami v temných hlubinách. Jejich existence je pozoruhodná zejména proto, že byli nalezeni na vrcholcích podmořských sopek zvaných hydrotermální průduchy. (Hydrotermální průduchy sopouchy se vyskytují poblíž středooceánských hřbetů a je velmi obtížné je nalézt. Vypouštějí na povrch horkou vodu bohatou na minerály. Poprvé byly objeveny v 70.letech 20.století a od té doby jsou oblíbeným cílem vědců. Byly nalezeny v Tichém, Atlantském i Indickém oceánu, ale nikdy předtím ne v blízkosti Antarktidy. Živí tvorové, kteří v podobných oblastech žijí, se odlišují zejména kvůli nehostinným podmínkám, které utvářejí především vysoké teploty, nedostatek potravy a absence slunečního svitu.) Ty pumpují na povrch černý dým a horkou vodu a vytvářejí kolem sebe prostředí, jehož teplota dosahuje až 380 stupňů Celsia. Takové teploty jsou dostatečné dokonce i na to, aby roztavily olovo. Nehostinné podmínky navíc dotváří i naprostá absence slunečního svitu. Zdejší živočichové tedy musejí získávat energii tak, že štěpí vysoce toxické chemikálie ze sopečného kouře. Existence živočichů v tak nehostinných podmínkách nám pomáhá pochopit původ života na Zemi a možná je to i klíč k odhalení života jinde ve sluneční soustavě., uvedl pro deník The Daily Mail profesor Alex Rogers z Oxfordské univerzity, který stál v čele výzkumného týmu. Nejpočetnějším z desítek nových živočišných druhů byl u hydrotermálních průduchů nový druh korýše, kterému se přezdívá krab yetti. Na délku měří asi 16 centimetrů a na rozdíl od běžných krabů má hruď porostlou chloupky. V těch si pravděpodobně pěstuje bakterie, kterými se pak živí. (Krabi yetti - kiwa hirsuta se vyskytují i v jiných hlubinných oblastech, svým vzezřením se ale od těch nově nalezených liší.) Pohled na kraby je vcelku působivý. Asi 600 se jich shlukovalo do samostatných komunit. Všichni měli velmi bledou barvu a z dálky připomínali hromadu lebek, popsal objev Rogers. Postihněte rozdíl mezi první a druhou ukázkou Který text je odborný? Proč? Rady pro stavitele skalky: 1) Používejte zásadně jeden druh kamene. 2) Tvořte skalku z horniny, která se vyskytuje v nejbližším okolí. 3) Najděte volné a nezastíněné místo většina skalniček potřebuje dostatek světla, vzduchu a půdní vlhkost. Nejvhodnější je východní nebo severní svah. 4) Usaďte nejdříve větší kameny a potom teprve menší, a to tak, aby výsledný dojem působil jako dílo přírody. (časopis Vlasta) 23

24 Máte-li na své zahrádce kousek svahu nebo terásku, zřiďte si tam skalku. Předně taková skalka je moc krásná, když zaroste polštářky lomikámenu, tařičky, tařice, huseníku a jiných přepěkných horských kytiček. Za druhé je pak samo budování skalky dílo znamenité a poutavé. Muž, který si staví skalku, se cítí jako Kyklop, když takříkajíc s elementární silou vrší balvan na balvan, buduje vrchy a údolí, přenáší hory a vytyčuje skalní útesy. K. Čapek: Zahradníkův rok 3.4 PUBLICISTICKÝ STYL Z HISTORIE PUBLICISTIKY V ČECHÁCH POHANSKÝ ŽOLDÁK KŘESŤANY JEST ZMORDOVAL (Jedna ze 14 zpráv psaných Novin Leta Božieho1495, které bývají považovány za první české noviny vůbec) 24

25 Item.Take gest se stalo a wiecz hrozna, ze pohansky zoldan wssecky bosaky a krzestany w Gerozalemie nelitostiwie beze wssie milosti z wlasstnie prozby ztekleho Turka, kterýžto žoldánovi wiecz slybil dawati každý rok, nezlyby mohl od hrobu Bozieho anebo od krzestanuov mieti a toho jemu wzdycky odsluhovati. 4. února 1719 vyšly první noviny v Čechách, Schönfeldovy Pražské poštovské noviny Od r převzal Pražské poštovské noviny Václav Matěj Kramerius 25

26 O čem psaly Krameriovy C.K.Pražské poštovské noviny? Například: SLAVNOST, JAKÉŽ SE ČECHOVÉ NENADÁLI Čeština na pražské univerzitě (Kraméryusovy cýsařské královské Wlastenské Nowiny, Nro 11., ) V Praze 15.března. Předešlou středu, tj. dne 13 toho, na zdejších vysokých školách v koleji Ferdynandské byla pro veškeren národ Český taková slavnost, jakéž jsme se nikdy nenadáli. To byl ten den, na který náš slovutný, dobře zasloužilý Wlastenec, Pan František Pelcel, kronikář Český, do učitelské stolice, jakožto cýs. Král. Profesor jazyka Českého a Literatury uveden byl. Wysoce důstojný Pan Karel Ungar, cýs. Král. Rada, též cýs. Král. Bibliotekář na zdejších vysokých školách, veliký milovník našeho wlastenského jazyka, v krátké, důkladné a jistě pohnutedlné řeči našeho vysoce váženého Českého Pana Profesora Přítomným Pánům posluchačům představoval. Na to pan Pelcel měl první čtení o užitečnosti a potřebnosti jazyka Českého, kteréž u všech Pánů Posluchačů k jejich největšímu potěšení veliké pochvaly došlo. Mezi jinými vážnými hostmi obzvláště tuto slavnost poctil svou přítomností Jeho Excellencý náš Nejvyšší Purgkrabí, Pan Hrabě Prokop Lažanský, Paní Hraběnka Šliková a ostatně Pánů Posluchačů všeho stavu veliké množství tuto se shromáždilo. Od počátku 19.století vznikají a formují se časopisy, k nejstarším patří i Květy (od r.1835) KAREL HYNEK MÁCHA ZEMŘEL Smutek pro jinocha nadějného Přátelům literatury českoslovanské opět zprávu bolestnou podati musíme. Dne 5. listopadu 1836, v šest a dvacátém roce věku svého, zemřel po dvoudenní nemoci p. K a r e l H y n e k M á c h a. Pochovánť leží v Litoměřicích, kamž se po skončeném studiu práv z Prahy odebral. Rodiče, nevěsta, přátelé a vlastenci v smutku pro jinocha nadějného pohříženi jsou (Kwěty, č. 46, 17.listopadu 1836) 26

27 V následujících textech hledejte zvláštnosti publicistického stylu Určete, o jaký útvar se jedná, postihněte jejich znaky 27

28 28

29 29

30 Vytvořte otevřený dopis starosti obce, ve kterém vyjádříte nespokojenost tím, že zastupitelstvo obce neřeší narůstající černou skládku, rozbité chodníky apod. 30

31 3.5 UMĚLECKÝ STYL OSOBITÝ STYL AUTORA Josef Škvorecký: Zbabělci Šel jsem k oknu a podíval se ven. Nic. Město bylo jako včera. Ani stopy po revoluci. Kdoví, jestli něco bude Nedoved jsem si představit nikoho ze známých střílet. Přema možná. Měl vizáž jako vrah a ve skladu měl nějaké zbraně. Zapnul jsem rádio. Z přijímače se ozval nějaký prušácký pochod. Tak ještě nic. Ovšem. Vůbec nic se nestane. Z východu přijdou Rusové a ze západu Američani a všechno slavně osvobodějí a bude po parádě. A páni se budou píchat medailemi do prsou. Blbost. Odešel jsem do koupelny a pustil jsem vodu. Anthony Burgess: Mechanický pomeranč Když tenhle kousek filmu skončil, híroval sem zezadu od řídícího pultu vojs toho dr. Brodskyho: Reakce asi tak dvanáct celých pět? Slibné, slibné. Pak jsme přešli přímo k dalšímu lomtyku filmu, a tentokrát tam byl jen lidskej fejs, strašně bledej lidskej fejs, kterej byl úplně nehybnej a postupně mu dělali nejrůznější ošklivý věšči. Bitkově jsem se trochu potil bolestí ver střevech a příšernou žízní a gulliver mi škub škub pulsoval, až se mi zdálo, že kdybych tenhle kousek filmu nemusel lukovat, tak by mi možná nebylo na zvracení. Jenže jsem nemoh zavřít ajka, a i když jsem se jima pokoušel uhnout na stranu, pořád sem je nemohl dostat ze zornýho pole plátna. Miroslav Horníček: Samota Samota je každému něčím jiným: někomu zlem, někomu nutností, někomu vítanou změnou. Když hraju po celý rok skoro denně, musím večer co večer hovořit s několika sty lidí a tedy nejen k nim, ale s nimi, protože typ divadla, který dělám, je vždycky dialogem, i když mluvím sám utíkám se k samotě jako ke kýžené terapii. Samota je pro mne kýženým stavem. Především vnitřním. Když čtu, že nějaký vězeň byl odsouzen k trestu zostřenému občasnou samotkou, ptám se: jaképak zostření? Já jako eventuální vězeň bych o samotku požádal. Asi. Nevím. Člověk neví, jak by se choval v určité situaci, a jestli samota, kterou zatím volím dobrovolně, by v jiném případě kdyby mi byla přisouzena nebyla metlou a hrůzou. 31

32 Josef Kajetán Tyl: Dekret kutnohorský Zamyšlena seděla spanilá Hedvika u stolku svého, na němžto několik rukou otce jejího popsaných pergamenových listů leželo. Chtěla je umělým pérem na listy čisté opisovati a byla již také první stránku zhotovila. Zlatou barvou lesknul se na ní mezi podivně zkroucenými zelenými větvičkami nápis Thesaurus medici vigilantis. Zde onde proskakovala žlutá, modrá a červená kvítka, majíce léčivé byliny představovati, a okolo prvního velikého T míhaly se jakési nemocí sklíčené postavy, před nimiž podoba v dlouhém, tmavém šatě berlou Aeskulapovou boj vedla s kostlivcem, i s kosou již na zem poraženým. Čelo bělostné na měkkou dlaň a loket podpírajíc, seděla tu nyní spanilá opisovačka ale pravice její byla pustila omočenou štětičku a na pergamenu, zrovna pod nápisem, udělala se černá skvrna. Ale Hedvika si té zkázy nevšimla. Tělo její bylo přítomné, oko hledělo před sebe, ale duch, oživující toto spanilé ústrojí, toulal se mimo komnatu. 3.6 ŘEČNICKÝ (RÉTORICKÝ STYL) Nabruste si jazyk Žár sálá z jara, na zprahlá lada. Vzplál v barvách zmar a brána jara padla, Strach z mála láskám dával tvar a dlaň svá práva na vahadla kladla, rána vlahá, marná snaha, vzal však mráz. Má máma má málo máku. Já blázen blázním za ní, jak ona blázen blázní za mnou. Ráda vstávám v rána smavá, šťastná, zdravá, usměvavá. Svatá Anna chladna z rána. Abrahám a Santa Klára. Mezi domama má má máma malou zahrádku. Páni a panno, Nána má tam nacákáno. U Dunaja stála, napájala páva. Zvuk bubnů duněl při ústupu pluku. Usuš Kubo kupu hub. Buvol ukusuje upírův purpur. Probůh, u pumpy bumbá bůh. Bubeník bubnuje na buben: bum, bum, bum. Půjč mi Julku, půjč mi půlku, nůž a hůlku. Já fárám dolů do dolů a doluju rudu. 32

33 4. STYLISTICKÉ ÚTVARY Pojmenujte útvary a všímejte si jejich charakteristických rysů Jean-François Champollion Jean-François Champollion byl francouzský učenec a vešel do dějin jako luštitel hieroglyfů. Jako první dokázal přečíst Rosettskou desku s hieroglyfickým a řeckým textem. Po ní rozluštil i řadu nápisů vytesaných dlátem do stěn egyptských chrámů. Bylo mu tehdy 32 let. Přitom měl už za sebou pětadvacetileté studium mrtvých jazyků Orientu a starých říší Egypta. Jednak byl Jean nesporně geniální, jednak byl až neuvěřitelně pilný. Narodil se roku 1790 ve Francii a v pěti letech zaznamenal první luštitelský úspěch: srovnával naučené modlitby s maminčinými modlitebními knížkami, naučil se sám číst, a k tomu ke všemu i psát. V devíti letech uměl už řecky a latinsky. Potom v jedenácti letech četl bibli v hebrejštině. Jako třináctiletý začal studovat arabštinu, syrštinu a chaldejštinu. Mimoto si psal deník v koptštině. Jak se mu lehce studovaly jazyky, tak v patnácti letech stejně hravě zvládl i perštinu. V sedmnácti se stal členem Akademie věd v Grenoblu. Pak o něco později přijal místo profesora. Gymnázium v Ledči nad Sázavou pořádá besedu s RNDr. Alicí Novotnou o ochraně přírody ve východních Čechách. Setkání, které se koná v úterý 23. března od hodin v aule gymnázia, bude spojeno s promítáním filmů ze zajímavých přírodních lokalit regionu Vysočiny. Džentlmen, to je odměřená sloučenina mlčení, ochoty, důstojnosti, sportu, novin a počestnosti. Dvě hodiny vás dožírá váš protějšek ve vlaku tím, že vás neuzná za hodna pohledu, najednou vstane a podá vám váš kufřík, na který nemůžete dosáhnout. Tady si lidé vždy dovedou pomoci, ale nikdy si nemají co říci, ledaže je to o počasí. Proto asi Angličané vynašli všechny hry, protože se při hrách nemluví. Jejich zamlklost je taková, že ani nenadávají na vládu, na vlak nebo na daně. Je to celkem neveselý, uzavřený lid. Místo hospod, kde se sedí, pije a povídá, vynašli bary, kde se stojí, pije a mlčí. (Karel Čapek: Anglické listy) Na základě Vaší nabídky v Lidových novinách ze dne 20. srpna objednávám u Vás zásilkový katalog metrového textilu. Zásilku zaplatím dobírkou. S pozdravem 33

34 Česko může do Evropy Atény (od našeho zvláštního zpravodaje) Prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla včera v Aténách podepsali vstupní dohodu s Evropskou unií. Je to klíčový okamžik na cestě Česka do unie. Teď už zbývají jen dva kroky smlouvu musí schválit parlamenty členských zemí a čeští občané v červnovém referendu musí odhlasovat, že do unie chtějí vstoupit. Od 1. května 2004 už má Česko patřit mezi plnoprávné členy EU. Spolu s Čechy podepsalo dohodu dalších devět zemí. Po šest let deptali nás a ponižovali hitlerovští bandité. Dnes prožíváme hodiny, kdy moc těchto katanů končí. Právě dnes Německo kapitulovalo spojencům. Bylo určeno nám, Čechům, abychom byli prvním národem, který byl pokořen cizáckou botou německých imperialistů. Je určeno nám, Čechům, že jsme národem posledním, který toto jho rozbíjí. Jsou k nám, ku Praze, upřeny zraky všeho českého a slovenského lidu, zraky celého světa. My, občané Prahy, města veliké a slavné historie, pozdvihneme slávu českého národa k těm výšinám, kam v minulosti přivedl ji velký Žižka a jeho Tábor. Jsme uprostřed krvavé a nelítostné bitvy, v níž nás vede jediná myšlenka: neustupovat, bojovat, zvítězit! My zvítězíme! Krvavý katan Frank dal nám dnes návrh na vyjednávání, kde si kladl podmínku: odstranit barikády z pražských ulic, aby byly umožněny pohyby německého vojska. Za to nám nabízí, že se zřekne svého úřadu říšského ministra pro české země a dá zastavit palbu na Prahu. Jak směšné, jak drzé! Za včerejší den dvakrát slíbil zastavit palbu, když ji zastavíme i my. Dvakrát slibu nedodržel. Neztratíme již ani vteřinu času vyjednáváním s těmito ničemy. Naše podmínka je jediná: bezpodmínečná kapitulace zdecimovaného německého vojska k rukám České národní rady a českých ozbrojených jednotek. Nesloží-li zbraně dnes, složí je zítra. Nesloží-li zítra, pak je složí o den později. Občané! Udržte a ještě vystupňujte prudkost svých úderů! Nechť každou vaší ranou je pomstěna smrt vašeho bratra, vaší sestry, vašeho otce, vaší matky. Dnes v noci nechť všichni muži, všechny ženy, chlapci i děvčata postaví ještě více barikád a ještě větší, kterými nepronikne žádný německý tank, které neprobije žádný granát, přes které se nedostane žádný německý bandita. Vzhůru do boje, vzhůru na stavby barikád, vzhůru na barikády! ČNR, 8.května 1945 TONI: Nezlob se, maminko, ale podívej se, vždyť jde opravdu o všecko o vlast a o národ MATKA: A ty ten národ zachráníš, ne? Bez tebe to nepůjde, viď? Myslím, chlapečku, že ty to nevytrhneš. TONI: Kdyby takhle mluvila každá matka MATKA: Já bych se jí nedivila, můj milý. Myslíš, že se s tím může smířit, aby jí někdo bral děti jedno po druhém? To by ani nebyla matka, holenku, kdyby si to nechala líbit! 34

35 (Karel Čapek: Matka) Oškatulkovala si ho okamžitě, na první pohled, sotva se s ním setkala v ředitelské kanceláři: šedesátník, zřejmě starý mládenec, nepříliš pořádný, soudě podle jeho rozcuchané, ne zrovna čisté kštice šedých vlasů. Jeho pohled byl uhýbavý, nejnápadnější byla jeho ústa, široká, rozšklebená, s ohrnutými rty, jaká se malují vodníkům. Polibek toho chlapa musí stát za všechny drobné, pomyslila si, ale na zemském povrchu zřejmě nechodí mnoho trpitelek, které musely Vítkův polibek přestát. Je zvyklý uhýbat ranám a nikdy je nevracet. Byl by asi schopen zákeřností, ale nemá na ně čas. Útoky odráží úsměvem, nebo si spíš myslí, že je odráží. Úsměv je to tak nepěkný vzhledem k vodnické povaze jeho rtů a zažloutlosti zubů, že je to spíš lákadlo na rány než odrazný štít. (O. Neff, Čtvrtý den až navěky) Vážení a milí hosté, dámy a pánové, mladí přátelé! Již několik týdnů plynul život na naší škole v radostném ruchu a shonu, v usilovných přípravách na vaši návštěvu. Nemusím jistě zvlášť zdůrazňovat, jak jsme se těšili na opětovné setkání s vámi. Vždyť již pět let se rozvíjí přátelství našich škol, pět let se upevňují přátelské vztahy mezi profesory a žáky obou škol, pět let se prohlubuje naše vzájemná spolupráce. vždy znovu a znovu se nabízejí nové pracovní náměty a problémy, o kterých si chceme společně pohovořit, o kterých se chceme vzájemně poradit, které chceme společně řešit. Přejeme si, aby naše školy byly vždy ohniskem radostné práce a přátelství. Ať se dále rozvíjí přátelství našich škol! UKAŽME SI, S JAKÝMI SLOHOVÝMI ÚTVARY SE MŮŽETE SETKAT PŘI VAŠEM STUDIU 35

36 1. REFERÁT Třmen (ukázka studentské práce) Před přibližně osmnácti sty lety se do Evropy dostal celkem nenápadný prvek jezdecké výstroje. Naši předkové jej převzali od tehdejších hlavních uzurpátorů, Hunů. I když se třmen zpočátku jevil jako nenápadný kus kovu zavěšený přes koňský hřbet, následujících třináct set let dá za pravdu tomu, že v kombinaci s vysokým sedlem se stává tou nejhrozivější zbraní tehdejších bitevních polí. Dal totiž vzniknout těžké jízdě, neboť jezdec, jenž se již nemusel starat o svou stabilitu a udržení se na koňském hřbetu, měl nyní daleko větší možnosti. Mohl k boji využívat obě ruce, používat těžší zbroj a samozřejmě efektivnější zbraně. Stal se tak definitivně tankem tehdejších bojišť. Naši předkové si byli dobře vědomi toho, co se jim dostalo do rukou, a to je právě důvod, proč hranice římského impéria končily tam, kde teď leží hranice s Rakouskem. Četné zápisy římských kronikářů dokládají, s jakou hrůzou se potýkaly slavné římské legie při pokusu o podmanění území dnešního Walesu. Doslova praví:naši muži a mnozí jiní (pomocné oddíly) našly smrt pod kopyty gwynnedské jízdy. (Gwynned = nejvlivnější kmen na území Walesu) A co teprve když nastal rok 700 a jezdecké oddíly se staly organizovanější. Skutečnými pány v používání jízdy ovšem byli Normané, kterýmžto jménem se nesprávně nazývá první organizovaná středověká armáda. Obecně se má za to, že to byl právě třmen, který usměrnil vývoj nejen evropského válečnictví. Jak je známo, válečnictví pak mění vše ostatní. Myslím, že vynález tohoto jezdeckého prvku měl pro tehdejší válečníky stejně velký význam jako vývoj jaderných zbraní za druhé světové války pro všechny zúčastněné. J. A. Novák: Po stopách pálení čarodějnic Nejtemnější kapitolou v dějinách inkvizice byl paradoxně až novověk - a to v podobě inkvizice španělské. Vytvořili si ji pyrenejští panovníci v podstatě papeži navzdory. Jejím hlavním cílem bylo zmocnit se majetku španělských židů. Když Isabela Kastilská a Ferdinand II. Aragonský v rámci reconquisty očišťovali Španělsko od muslimů, museli odejít i Židé, kteří odmítli přestoupit na křesťanství. Kdo konvertoval, mohl zůstat - jenže majetek konvertitů představoval příliš lákavé sousto. Byli nařčeni z náboženského pokrytectví a přípravy zrady - a byla také vytvořena instituce, která měla opravdovost jejich víry prověřit. Papežská 36

37 inkvizice připadala Jejich Nejkatoličtějším Veličenstvům změkčilá, a tak si roku 1478 vytvořili vlastní. O tři roky později vzplála na náměstí v Seville první hranice a od té doby se hrůzné divadlo v několika španělských městech opakovalo téměř pravidelně. Oficiálně tamější odnož inkvizice ukončila svou činnost až roku 1834, hranice však uhasly mnohem dříve. Drtivou většinu obětí (podle některých údajů přes 90 procent) tvořili lidé židovského původu, zbytek byli heretici, bigamisté, protestanté a pár čarodějnic. Posledním mužem obviněným z tajného provozování judaismu byl roku 1818 jistý Manuel Santiago Vivar z Cordoby. Lego Kostičky Lego můžeme s určitostí nazvat "Legendou mezi hračkami". Každý z nás si s nimi hrál a i v dnešní době počítačů a videoher má tato stavebnice v dětských pokojíčcích své místo. Lego baví svou variabilitou, podporuje rozvoj kreativního myšlení dětí a rozšiřuje jejich fantazii. Přitom princip je tak jednoduchý! Původem dánská firma Lego funguje už více než 50 let. Roku 1932 začal tesař Ole Cirk Christiansen vyrábět dřevěné hračky. Dva roky na to svou firmu pojmenoval Lego dle dánského výrazu "leg godt" (v překladu "pěkně si hrát"), v latině slovo "lego" zase znamená "skládám". Do roku 1947 se potom datuje výroba první umělohmotné kostičky. V průběhu dalších let byla firma svěřena synovi a poté vnukovi. Dnes je tento "rodinný podnik" pátým největším výrobcem hraček na světě (vyrábí mimo jiné i v Česku) a propůjčuje své jméno několika zábavním parkům, tzv. Legolandům, po celém světě. Dle statistik vychází na každého člověka na planetě 62 kostiček lega, každou vteřinu je prodáno 7 krabic této stavebnice ve 130 státech a celkově bylo vyrobeno přes 400 miliard kousků, se kterými si děti hrají 5 miliard hodin ročně. 37

38 2. VYPRAVOVÁNÍ Nevěsta (čínský příběh) Kolem roku 250 př.n.l. se ve staré Číně chystal princ z provincie Čching-chaj na svou císařskou korunovaci. Podle zákona se však předtím musel oženit. Jelikož šlo o výběr budoucí císařovny, princ musel najít ženu, jíž by mohl slepě důvěřovat. Uposlechl rady jednoho mudrce a rozhodl se svolat všechny dívky z celého kraje, aby našel tu nejvhodnější. Jakmile se o přípravách k audienci doslechla jedna stará paní, která sloužila v paláci dlouhá léta, zesmutněla, poněvadž její dcera prince tajně milovala. Doma dceři všechno pověděla a polekalo ji, že i ona se chce před prince dostavit. Nevěděla, jak jí to vymluvit. Co tam budeš dělat, dceruško? Přijdou jenom ty nejkrásnější a nejbohatší slečny od dvora. Pusť tenhle nesmysl z hlavy! Vím, že se trápíš, ale tohle je bláznovství! A dcera odpověděla: Milá maminko, já se netrápím a už vůbec nejsem blázen. Vím, že si mne princ nikdy nevybere, ale aspoň mu budu chvíli nablízku, už to mě potěší protože si uvědomuji, že můj osud je jiný. Když dívka přišla večer do paláce, už se tam opravdu shromáždily nejkrásnější mladé ženy v nejnádhernějších šatech a nejblýskavějšími šperky. Chystaly se všemožně bojovat o příležitost, která se jim nabízela. Princ obklopen dvořany ohlásil úkol: Každé z vás dám jedno semínko. Ta, jež mi za šest měsíců přinese nejhezčí květ, se stane příští čínskou císařovnou. Dívka si také semínko vzala, zasadila je do květináče, a protože se v zahradničení moc nevyznala, jen o ně trpělivě a něžně pečovala myslela si totiž, že pokud se krása očekávaných květů vyrovná velikosti její lásky, pak si nemusí dělat s výsledkem starosti. Uplynuly tři měsíce a nic nevypučelo. Dívka zkoušela všecko možné, vyptávala se vesničanů, kteří ji naučili nejrůznějším způsobům pěstování rostlin, ale k ničemu to nevedlo. Každým dnem se dívčin sen vzdaloval, přestože její láska byla pořád stejně silná jako dřív. Uběhly další tři měsíce a v květináči nic nevyrostlo. I když dívka viděla, že nemá co ukázat, vzpomněla si, kolik úsilí a času tomu úkolu věnovala, a řekla matce, že se ve stanovený den a hodinu 38

39 do paláce vrátí. V duchu si říkala, že to bude její poslední setkání s milovaným princem a nechtěla se této příležitosti za nic na světě vzdát. Nastal den druhé audience. Dívka přinesla svůj květináč bez rostliny a zjistila, že všechny ostatní uchazečky docílily dobrých výsledků: nad krásou jejich květů nejrůznějších tvarů a barev až přecházel zrak. Konečně nadešel očekávaný okamžik: vstoupil princ a bedlivě si každou uchazečku prohlédl. Když pak přešel kolem všech, oznámil výsledek: za svou budoucí manželku označil dceru své služebnice. Všechny přítomné začaly reptat a říkaly, že si vybral zrovna tu, které se žádnou rostlinu vypěstovat nepodařilo. Nato princ vysvětlil klidně, proč jim takový úkol dal: Tato dívka jako jediná vypěstovala květ, jenž ji učinil hodnou postavení císařovny: květ poctivosti. Všechna semínka, jež jsem vám předal, byla jalová a nikdy nemohla vzejít. Čingischán a jeho sokol (mongolský příběh) Pamatuji si jeden starý mongolský příběh, který k nám hovoří přes propast času. Mongolský vládce Čingischán se jednou ráno vypravil se svým doprovodem na lov. Zatímco si jeho druhové nesli šípy a luky, Čingischánovi seděl na paži jeho oblíbený sokol, který byl lepší a přesnější než jakýkoli šíp, protože mohl vzlétnout k nebesům a vidět odtamtud všechno to, co člověk spatřit nedokáže. Přes velký elán celé družiny se jim však nepodařilo najít žádnou kořist. Čingischán se zklamaně vracel do tábora. Aby si ale nemohl vybíjet svou rozmrzelost na svých společnících, odtrhl se od skupiny a jel sám. Zdrželi se tenkrát v lese déle než obvykle a na Čingischána dolehla žízeň a únava. V letním vedru potoky vyschly a on neměl nic k pití, až najednou zázrak! Ze skaliska před sebou spatřil stékat pramínek vody. Hned si sundal sokola z paže, vytáhl stříbrný kalíšek, který s sebou nosil, dlouho čekal, než se naplnil, a když se chystal zvednout jej k ústům, sokol se náhle vznesl, kalíšek mu z ruky vytrhl a odhodil jej. Čingischán se rozzlobil, ale pomyslel si, že jeho oblíbenec má asi také žízeň. Zdvihl kalíšek, očistil jej od prachu a znovu do něj napouštěl vodu. Když byla nádobka zpola plná, sokol opět zaútočil a tekutinu vylil. Vládce svého ptáka miloval, ale věděl, že za žádných okolností nesmí připustit neposlušnost, vždyť zdálky mohl někdo tomu výjevu přihlížet a později povědět jeho bojovníkům, že velký dobyvatel nedokáže zkrotit obyčejného ptáka. Tentokrát tedy vytrhl z opasku meč, uchopil kalíšek, začal jej zase napouštět a přitom střídavě pohlížel na pramínek a na sokola. Jakmile nateklo dost vody a on se chystal napít, sokol znovu vzlétl a mířil proti němu. Čingischán mu přesnou ranou probodl hruď. 39

40 Pramínek vody však již vyschl. Bojovník, rozhodnutý napít se stůj co stůj, vylezl na skalisko a pátral, odkud voda vyvěrá. Opravdu tam našel studánku a v ní k jeho údivu mrtvého hada, jednoho z nejjedovatějších z celého kraje. Kdyby se byl té vody napil, už by nebyl mezi živými. Čingischán se vrátil do tábora s mrtvým sokolem v náručí. Přikázal zhotovit jeho zlatý odlitek a vyrýt na jedno křídlo: I když přítel udělá něco, co se ti nelíbí, zůstává pořád tvým přítelem. A na druhé křídlo dal napsat: Každý čin vedený zlostí je odsouzen k nezdaru. Jan Werich: V New Yorku Když jsme - Werich, Ježek a já ledna 1939 přistáli na neurčito v Novém Yorku s valutovým přídělem Čs. národní banky jednoho sta dolarů na osobu a se společnou zásobou asi téhož počtu zkomolených anglických slov, bylo nám jasno, že se budeme muset - ale bez prodlení - ucházet o přízeň krajanského obyvatelstva. Sotva šest neděl po příjezdu nám dobří lidé zorganizovali představení v jedné z tehdejších dvou newyorských sokoloven. Sál byl nabit. Krom starousedlíků přišlo množství čerstvých emigrantů Pražáků, kteří jen o pár měsíců dříve sedali v Osvobozeném ve Vodičkově ulici - a tak naše vystoupení ve třech, s Ježkem u piana, byla rodinná událost neobyčejné vřelosti, radosti i dojetí. Nadto náš výdělek za ten večer byl pamatuju si přesně, tak vitálně to bylo důležité 445 dolarů. Obnos, který v těch dávných dobách představoval 445 znamenitých obědů, nebo osm set mírnějších večeří, nebo činži pro všechny tři skorem na půl roku. Spadly nám tři kameny ze srdcí. "A to je jen New York - s nepatrnou českou a slovenskou kolonií," jsme si libovali. " Co teprve Cleveland a Chicago! Máme aspoň na rok vystaráno a celou tu dobu budeme pilně studovat angličtinu, načež budeme hotovi dobýt Broadway " Naše příští krajanské vystoupení bylo asi o čtrnáct dní později v odlehlém newyorském předměstí Yonkers, kde byla početná slovenská osada. Představení se nekonalo, neboť se dostavil jen jeden, slovy: jeden divák, dej mu Pánbu věčnou slávu. Jak se říkávalo u staré české šmíry, v Yonkers té jarní neděle doslova "obecenstvo šlo na pivo". A vzal nás s sebou. Aspoň hodinu, jak objednával další a další sklenice, nás ujišťoval, že tuná sú ľudia zvyknutí - you know - prichádzať neskôr have another beer daj si pivo, bratko!" Dnes je mi líto, že jsme mu v tom pustém, včerejšími vyhaslými doutníky páchnoucím sále s řadami vyrovnaných prázdných židlí na tanečním parketu, jak syrové denní světlo dopadalo na smutné pódium s pianem a na pulty bez not pro nepřítomný orkestr, se zamčenou basou v dřevěném pouzdře černém jako rakev, že jsme mu tam - sólo divákovi, obecenstvu, který přišel - nezahráli nejkrásnější představení své kariéry. Mělo nás to napadnout. Vzpomeňte si, kdo byli Voskovec, Werich a Ježek O čem je toto vypravování? Kdo je vypravěčem? Proč používá přímou řeč? 40

41 Vyhledejte zvláštnosti v jazyce Všimněte si použití kratičkého líčení v textu Koťátko Otec našel mokré vyhublé kotě a přinesl je domů. Matka kotě zkušeně prohlédla a prohlásila, že je to krásný kocourek. Nalila mu do misky mléko, nakrmila jej, vykoupala, vysušila vysoušečem vlasů a připravila mu ze staré přikrývky ležení. Kotě se schoulilo do klubíčka a spokojeně usnulo. Asi si pomyslelo, že je tu doma. Měsíce ubíhaly, kotě vyrostlo a stalo se členem domácnosti. Už slyšelo na jméno Bertík. Když jsme zavolali Bertíku, vždy odněkud přiběhl a oči mu svítily radostí. Jednou jsem opět takto volal, ale Bertík nikde. Volali jsme ho všichni a celý den, nic. Nepřiběhl. Už jsme se smiřovali pomalu s tím, že kocourka nikdy více neuvidíme. Vtom se po pár dnech objevil a v tlamě nesl ještě napůl slepé kotě. Za chvíli druhé a nakonec ještě třetí. A rovnou s nimi do svého koutku, kde se hladově vrhl k misce s mlékem. Tedy promiňte, ne vrhl, ale vrhla, protože to nebyl žádný Bertík, ale Bertička, která se přišla své rodině pochlubit jako pyšná máma se svými dětmi. Zkrátka řečeno, naše matka se vyzná. Pozná kocoura na první pohled! Až na to, že ten kocour pak vesele porodí tři zdravá, pěkná koťata! Oživte text vypravování Koťátko vhodnými citově zabarvenými výrazy (zdrobnělinami), přímou řečí Odstraňte stylisticky rušivé výrazy 41

42 Zloděj chtěl ukrást hromosvod z kostela Na Dunaji se srazila výletní a nákladní loď Na Dunaji nedaleko slovenského Šamorína se včera srazily výletní a nákladní loď. Nákladní plavidlo z Německa, které vezlo kukuřici, se po nehodě začalo potápět, podařilo se však zabránit jejímu úplnému ponoření. Výletní loď se plavila pod vlajkou Malty a vezla 160 turistů, kteří neutrpěli žádná vážnější zranění. (ČTK) Policisté dopadli včera ráno muže, který se pokusil z kostela sv. Jindřicha a Kunhuty v Jindřišské ulici ukrást hromosvod. Pachateli hrozí až dva roky vězení. Na podezřelý hluk upozornil volající na tísňové lince. Hlídka pak na místě zjistila, že hluk způsobil muž, který se z historické budovy snažil odmontovat hromosvod. Části už měl pachatel uložené v batohu. (ČTK) Zvolte jiný slohový postup a převeďte přecházející texty do vypravování Všimněte si rozdílu ve volbě jazykových prostředků a v kompozici textu Jak se proměnil styl textu? Pivovar Plzeň Pivovar Plzeň pokřtil první pivo. Přišel pan Pivrnec, potřásl přátelům paží. Přátelé připili přátelství. Přítelkyně připravily pokrm, přátelé posedali podél pokrmu. Přátelé pokrm pilně polykali. Po pokrmu připili. Pan Pivrnec přinesl papír. Papír podal příteli. Přítel pana Pivrnce papír přestříhal, poslal přátelům, přátelé pochválili pivo podniku. Po půlnoci přišel pan prezident, přátelsky připil přátelům, poté připil podniku. Potom prasklo potrubí. Pivo plavilo přátele přírodou. Po pivu plulo plavidlo. Přátele přibralo, plulo pivem přímo pro policii. Podnik poté padl. Pokuste se napsat vypravování na jiné písmenko 42

43 2.1 POHÁDKA Zkuste si vzpomenout na některé autory a sběratele pohádek Jaký rozdíl je mezi autorem a sběratelem Znáte nějakou netypickou pohádku? Čím je netypická? Zamyslete se nad rozdílem mezi pohádkou a fantasy Jmenujte co nejvíce příkladů číselné symboliky v pohádkách Jmenujte pohádkové postavy symbolizující dobro nebo zlo Jaké dodržuje níže uvedená pohádka klasické rysy a v čem je naopak moderní? Plešovláska (ukázka studentské umělé pohádky) Bylo nebylo jedno království a v tom království žil starý král. Ten král měl tradičně tři syny, ani o jednoho víc, ani o jednoho míň. Měl kdysi i ženu, krásnou královnu jménem María. Ta byla původem ze Španělska, a tak, než zemřela, pojmenovala své tři syny Uno, Dos, Tres. Vraťme se ale do přítomnosti. Zkrátka, král již také umíral. Zavolal si tedy své tři syny a povídá jim: Drazí synové moji, jsem už starý, slabý, vyřízený, unavený a už mě to kralování zmáhá. Půjdete do světa, najít si nějakou tu princeznu. Kdo z vás tak první učiní, bude králem. A umřel. Uno, Dos a Tres neměli nic jiného na práci, a tak se vydali, jednotlivě podle jmen, na cestu. Princ Uno šel do své garáže, nastartoval své Subaru se šestnácti koňmi a jel. Asi po dvaceti minutách jízdy se mu však uvolnil podvozek, zadrhnul se mu motor, protože z lenosti nedoléval olej, upadlo kolo a světla si rozbil o splašeného koně, který si to metelil po dálnici. No, co mohl princ dělat. Pěšky se vrátil do zámku, sednul si na pohovku a už se z ní do své smrti nezvedl. Druhý z princů, Dos, šel rovnou do své garáže a nastartoval tam Hummera s černým lakováním, s neprůstřelnými skly a s nasprejovaným D na kapotě, pod kterou měl sto šedesát pět a půl koně. Princ Dos byl ale velmi slušně řečeno hloupý a zapomněl si do nádrže nalít benzín. Namísto toho tam dolil supernaftu značky Bull, a tak auto nechtělo naskočit. Zkoušel startovat, bohužel ale v uzavřené garáži, a proto se otrávil jedovatými zplodinami. Třetí princ, Tres, byl skromný a také tak trochu jednoduchý. Vyšel před zámek, ze stojanu na kola vzal malou modrou babetu, která vážila i s princem třicet kilo, a vyjel. Spokojeně, beze spěchu. Princezna mi nikam neuteče, pomyslel si a dál si spokojeně uhání. Papa, tata, papa, tata. Zanedlouho princ dorazil na křižovatku, kde spatřil šneka. Chudák šnek se plahočil přes silnici. Tres neváhal, seskočil z babety a odnesl šneka na stranu. Zachránil jsi mi život, za to se ti odměním. Jen si na mě vzpomeneš, já ti za odměnu rovněž přispěchám na pomoc. 43

44 No, ty tak, pomyslel si princ, rozloučil se a pokračoval. Jede a jede a tu pojednou spatří kapra, jak se plácá ve vyschlé louži. Opět seskočil z babety, kapra z louže vylovil a pustil ho do říčky, která tekla o kus vedle. Kapr též poděkoval a odměnil se princovi rovněž jako šnek. Přikývne a jede dál. K večeru dorazil až před zdi velikého zámku. Král jej bez váhání přijal. Princ na nic nečekal a hned na krále: Prý tu máte krásnou dceru. Mám, odvětil král, ale je plešatá, zlá čarodějnice ji zaklela. Měla vlasy samou loknu, ale už jí nezbyl ani chlup. Já bych ji mohl osvobodit. To bys mohl, ale když se ti to nepovede do čtyřiadvaceti hodin, přijdeš o hlavu. I když to znělo opravdu výhrůžně, princ přijal. Jen co vyšel ze zámku, pomyslel si: Kdyby tu tak byl šnek, ten by mi pomohl. V tu chvíli před ním stál šnek a povídá: Na vysvobození princezny potřebuješ živou vodu a já vím, kde je, jen pojeď za mnou! Princ ani nečekal takovou rychlost, jakou se šnek řítil. Jen taktak zvládal zatáčky a než se nadál, byli u dvou studánek. Hm, ale co teď? Dvě studánky, jedna živá voda. Logicky musí být ta druhá mrtvá, chvíli přemýšlel a pak si vzpomněl na kapra. V tu chvíli se plácal před ním Princ neváhal a hodil jej do jedné tůňky. Kapr se otočil břichem nahoru, oči v sloup. Tres popadl kýbl a nabral vodu z druhé tůňky. Užuž chtěl jet a pak se zarazil. Otočil se na sedadle své babety a hledí na kapra. Chvíli přemýšlí a poté mu to dojde. Seskočí, vyloví kapra, přehodí jej do druhé tůně a jede zpět do zámku. Za zády ještě slyší: To ti to trvalo! Princ dobíhá. Poslední minuty se blíží. Otevírá komnaty, hledá Plešovlásku. Ta ale jako na potvoru sedí až v té nejposlednější komnatě. Zbývá už jen pár vteřin. Princ zakopává o koberec. Letí, letí a při letu křičí: Jaké chceš vlasy!? Princezna na to: Mně je to jedno, třeba zelené! Ozve se rána. Mladík přistál i s kýblem na princeznině hlavě. Opatrně ho sundává. A zpod kýble se vylije záplava brčálových vlasů, zelených jako žabinec v rybníce. Ale co, hlavně, že byly, a veselka také byla. Sedm dnů a večerů se radovali. Princezna se mezitím odbarvila na blondýnu. Princ se stal králem a narodili se jim tři synové jménem Un, Deux a Trois. Celá rodina, nyní už Zlatovlásky, mladého krále a tří synů, žila šťastně až do smrti. Mikrovlnko, vař! Byla jednou jedna ves a v té vsi bydlela matka s dcerou. Jednou se dcera vydala na procházku a vzala si s sebou láhev rumu. U lesa potkala babičku, která zmírala žízní. I dala dcera babičce napít rumu a babička dala dcerce šekovou knížku. Dcerka si hned vybrala peníze v bance a koupila mikrovlnku na heslo. Když ji přinesla domů, matka se nestačila divit. Hned si chtěla mikrovlnku vyzkoušet. Řekla: "Mikro, mikro, 44

45 mikrovlnko, vař!" Z mikrovlnky začala lítat pizza. Dcera po chvíli řekla: "Mikrovlnko, dost," ale mikrovlnka nereagovala. Dál ze sebe chrlila pizzu. Jak by také ne, když dcera zapomněla heslo. Silná vůně pizzy dorazila až do Itálie, kde je pizza oblíbenou pochoutkou. Italové zaplavili celé Čechy. A když český národ chtěl ze zamořených Čech uprchnout na Ukrajinu, musel se pizzou prokousat. Najděte v předchozí ukázce typické i netypické prvky pohádky Jakému dalšímu útvaru by se mohla ukázka blížit a proč? Existuje tradiční česká pohádka, která se téhle velmi podobá, která? Co znamená, že ji parafrázuje Napadá vás přísloví, které vystihuje tuto situaci? 2.2 POVÍDKA Ota Pavel: Smrt krásných srnců My tři kluci jsme do toho kraje za hrad Křivoklát ohromně rádi jezdili. Tenkrát jsem nevěděl proč, ale dnes to vím. Můj tatínek pochopil už tenkrát, že jednou můžu uvidět bulváry Paříže a mrakodrapy New Yorku, ale už nikdy nebudu moci týdny bydlet v chalupě, kde voní v peci chleba a v máselnici se tluče máslo, protože u těch chalup budou jednou zastavovat embéčka, uvnitř budou blikat televizory, podají vám špatnou černou kávu a vybledlý chleba. Kdysi tatínek hledal ten kraj po čuchu. Ve třicátých letech minul s naším osobním šoférem Tondou Valentou hrad Křivoklát a stoupal strašnými serpentinami dále na západ podél řeky Berounky, ve které tenkrát plavaly štiky jako krokodýlové a na mělčinách se v řasách převalovali tloušti a parmy jak polena. Tatínek všechno pozoroval a mířil dál až k zájezdní hospůdce U Rozvědčíka a tam jsme na dvě sezóny zůstali. Ale nebylo to ono. Přestože paní Fraňková byla krásná a příjemná žena a uměla báječný guláš a dršťkovou, v sobotu a v neděli tam byl kravál. Přijely spousty trempířů, čundráků, vandráků a kovbojíčků a z tiché hospůdky udělali peklo hodné Západu. Zpočátku posílala maminka tatínka za trempíři, aby je uprosil, ať tolik nehlučí, ale po několika pokusech se vzdala. Brzy totiž v znějících písních o tom, že život je pes a nejkrásnější je žít na řece Yukonu bez ženy, vynikal tatínkův krásný hlas a k nám ubohým dětem zvlášť pronikal ryk nástrojů, které tatínek jedině ovládal, což bylo koště a pokličky půjčené od paní Fraňkové. Ráno ho našla maminka sedět u studny podnapilého, hrál na hřeben sentimentální písničky o svém černém Kladnu Jaký je vztah autora ke Křivoklátsku? Proč autorův tatínek vzal svou rodinu na Křivoklátsko místo do zahraničí? Jak bude podle tatínka vypadat Křivoklátsko za několik let? Charakterizujte osobitý styl autora 45

46 Helen Kellerová: Já se vrátím Linda a Bob Sameleovi se cestou k nemocničnímu pokoji navzájem podpírali. Toho chladného odpoledne 23. prosince 1988 vyrazil jejich syn s kamarády z Torringtonu do nedalekého Waterbury, auto se dostalo do smyku a narazilo do svodidla. Chrise záchranáři našli sedět na dělicím pásu. Upřeně se díval na proud krve, který mu vytékal z levého stehna. O šest metrů dál ležela jeho noha, kterou mu odřízl drát svodidla. Rychle ho odvezli do nemocnice na operaci. Tati, co teď bude s basketbalem? Chris hrál basketbal vášnivě už od dětství a patřil mezi místní šampiony. Když teď Bob Samele viděl svého zmrzačeného syna, nevěděl, co říct. Od začátku chirurgové věděli, že došlo k tak vážnému narušení nervové tkáně, že nebude možné odříznutou končetinu znovu přišít. Chris bude potřebovat protézu. Osmnáctého ledna 1989, se mohl Chris vrátit domů. Doháněl zameškanou látku, jezdil na rehabilitace. Fyzická bolest někdy dost krutá se stala součástí jeho každodenního života. Pak si jednou s pomocí berlí a s velkými obtížemi stoupl a doskákal do garáže, kde se učil střílet na koš. Několikrát ztratil rovnováhu a upadl. Pokaždé se zvedl, dohopkal pro míč a pokračoval ve hře. Po patnácti minutách byl zoufale vyčerpaný. Svou první protézu dostal 25. března, nadchla ho. Chris od té doby trávil dlouhé hodiny ve sklepě, kde se učil chodit s novou umělou nohou. Jestliže bylo těžké střílet na koš na jedné noze, s protézou to bylo téměř nemožné. Většina střel letěla mimo koš a Chris často padal na zem. Do školy se Chris vrátil na začátku dubna Jednoho květnového odpoledne nabídl kamarádům, že si zahraje s nimi. Od začátku dokázal Chris střelit koš bez výskoku. Když se ale snažil vyskočit nebo chytit z výskoku přihrávku, upadl. Po Díkuvzdání uspěl při dvoudenních zkouškách a byl přijat do juniorského týmu. Dokonce byl vybrán za kapitána. 15. prosince nastoupil při zápasu, kterým se vlastně vracel k basketbalu. Byl hrozně nervózní. Několikrát střelil na koš, ale míč se ani nedotkl obruče. Když se něco takového stane, diváci obvykle skandují: Málo! Málo! Tentokrát ale byli tiše. Mluvil sám k sobě, kvůli tomuhle jsi to všechno dělal. Ukaž jim, co dokážeš. Za několik okamžiků se dostal tři metry od koše a kamarád mu přihrál míč. Pro každého by to bylo daleko. Chris bez váhání vyskočil a vyhodil míč vysokým, klenutým obloukem na koš. Míč doletěl k obruči - a čistě ji proskočil. V tělocvičně vypukl všeobecný jásot a potlesk. Výborně, Chrisi! volal Bob, kterému dojetím přeskakoval hlas. O minutu později dal koš znovu. A znovu obecenstvo nadšeně křičelo. Teď už plakala i Linda Sameleová, když sledovala svého syna, jak hopká po hřišti. Dokázal jsi to, Chrisi, opakovala v duchu stále dokola. Chris dával bod za bodem, fanouškové se radovali. Torrington vyhrál. 46

47 3. POPIS Určujte, o jaké druhy popisu se v následujících textech jedná Domů Příchod domů začíná tím, že vyndám z tašky klíče a vsunu příslušný klíč do zámku hlavních dveří domu. Po odemčení ho vyjmu a jdu chodbou k výtahu. Ten přivolám stlačením tlačítka. Když vyjedu do našeho patra, odemknu otočením klíče horní zámek na dveřích bytu. Po druhém otočení klíče v dolním zámku pootočím klíčem ještě trochu doleva a dveře otevřu. Před bytem si ještě očistím obuv o rohožku. Po vstupu a zabouchnutí si odložím školní tašku, zuji si boty, které srovnám do botníku, a obuji si pantofle. Pak si sundám kabát a pověsím ho na věšák. Když toto učiním, odnesu aktovku do svého pokoje, kde se také převléknu do domácího oděvu, a šaty, ve kterých jsem byla ve škole, si složím a uklidím do skříně. Musím si ovšem také umýt ruce, protože si pak uvařím oběd a najím se. Po obědě si chvíli odpočinu nebo poklidím a umyji nádobí a jdu se připravit do školy na druhý den. Naše náměstí Nejstarší a nejzajímavější částí Chomutova je rozlehlé náměstí se třemi kostely ve středu města. Pokud přijdete na náměstí z ulice Tábornické, upoutá vás nejdříve Morový sloup. Po levé straně stojí budova děkanství a hned vedle se tyčí městská věž, jež náleží ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Kostel je gotický a městská věž je přístupná a je z ní krásný výhled nejen na náměstí. Dále se rozkládá řada starších domů se zdobeným podloubím, pod kterými jsou nízké obchody s pěknými výlohami. Návštěvníky jistě upoutá sklípková klenba u domu č. 9, který je nejstarší. Podloubí uzavírá výstavný hotel Royal. Druhá strana náměstí začíná kostelem sv. Ignáce, postaveným ve 2. polovině 17. století, který se v současné době opravuje a využívá jako hudební síň. Dále pokračují novější domy, v nichž jsou větší obchody a cestovní kancelář Firo-tour. Oddělena úzkou, ale rušnou ulicí je pak banka. Nejstarší kostel sv. Kateřiny je raně gotický, spojený s dřívější komendou, nyní radnicí s obřadní síní a muzeem. Za radnicí je pěkně udržovaný parčík s fontánou a lavičkami, kde si mohou občané i návštěvníci za pěkného dne odpočinout. Celé náměstí má obdélníkovitý tvar, střed je vydlážděný a jsou na něm lavičky a květinové mísy. Na horním i dolním konci náměstí zdobí záhony květin celý prostor. Nejvíce květin je kolem Morového sloupu. Věřím, že si uchovaných památek v centru města váží občané Chomutova i častí návštěvníci města a okolí. 47

48 Božena Němcová: Babička Co se dětem v babiččině sedničce nejlépe líbilo, byla malovaná její truhla. Rády si prohlížely na červené půdě namalované modré a zelené růže s hnědými listy, modré lilie a červenožluté ptáčky mezi tím; ale větší radost měly, když babička truhlu otevřela. Bylo se však nač dívat! Spodní strana víka celičká byla polepena obrázky a modlitbičkami, samé to dárky z poutí. Pak tam byl přítruhlíček a v něm jakých to věcí! Rodinné spisy, listy od dcer z Vídně, malý sáček plátěný, plný stříbrných peněz, poslaných to babičce na přilepšenou od dětí, jichž ona ale nepouživši pro radost si nechávala. Dřevěná škatulka, v ní pět šňůrek granátů, na nich pak zavěšený stříbrný peníz, s podobiznou Josefa císaře a Marie Terezie. Když tu škatulku otevřela, a ona to vždy udělala, kdy jí děti žádaly, říkávala: "Vidíte, milé děti, ty granáty dal mi nebožtík váš dědeček k svatbě a ten dolar dostala jsem od Josefa císaře vlastnoručně. To byl hodný pán, Pánbůh mu dej věčnou slávu! No, až jednou umru, bude to vaše," doložila vždy, škatulku zavírajíc. Konvalinka vonná (heslo v atlasu rostlin) Vytrvalá bylina má rozvětvený plazivý a dosti tenký oddenek, z něhož vyrůstají každoročně 2 listy 10 až 20 cm vysoké, jež jsou elipsovité až elipsovitě kopinaté; jsou dlouze řapíkaté, živě zelené a naspodu obalené pochvovitými šupinami. Příjemně vonné bílé květy jsou stopkaté a vyrůstají v řídkém hroznu na dosti dlouhém, přímém stvolu v paždí drobných listenů. Okvětí je kulovitě zvonkovité, 5 až 9 mm dlouhé a se 6 krátkými, odstávajícími cípy, které jsou bílé nebo zřídkakdy velice slabě narůžovělé. Tyčinky jsou uzavřeny v okvětí; vyrůstají naspodu a jejich velmi krátké tlusté nitky, z poloviny přirostlé k okvětí a v ostrém úhlu odstálé, nesou živě žluté prašné váčky. Kulovitý semeník je složen ze 3 plodolistů a končí krátkou tlustou čnělkou. Po opálení se mění v kulovitou, živě červenou bobuli, která obsahuje 2 až 6 skoro kulatých modrých semen. Smejkal Vladimír, Bachrachová Hana: Velký lexikon společenského chování Nový velký lexikon společenského chování potěší, pobaví a poučí všechny dospělé a dospívající ženy a muže. Zkušení autoři, jejichž knížka Lexikon společenského chování je 50 tisíci prodanými výtisky již řadu let bestsellerem, předkládají zasvěcené rady, jak se chovat v nejrůznějších společenských situacích. Kromě klasických témat, jako je zdravení či představování, odívání a stolničení, v knize naleznete praktické návody pro mnoho dalších situací, s nimiž se v životě setkáváte, ale o tom, jak je zvládnout, se nedozvíte v žádné jiné publikaci na našem trhu. Poučíte se o chování v zaměstnání, při tanci či rodinných a náboženských obřadech, dozvíte se, jak si poradit při cestování i jak se vypořádat s nepříjemnými situacemi, např. při pobytu v nemocnici, při dopravní nehodě či živelné katastrofě. Mladí lidé v knize najdou skvělé rady, jak hladce zvládnout svá studentská léta, jak zaujmout opačné pohlaví či jak se chovat jako pravá mladá dáma či mladý muž. Velmi čtivý text doplňuje více než 100 zábavných a návodných ilustrací Romana Kliského. 48

49 3.1 PROSTÝ POPIS Popis mého pokoje (ukázka studentské práce) Můj pokoj, nebo chcete-li místo odpočinku, rozjímání a dalších aktivit, je vtěsnán do přízemí panelového domu, kde mám možnost zaslechnout kdejaký zvuk. Jedná se o zvuky různého charakteru, zejména o konverzace letitých obyvatelek našeho domu či zvuky automobilů a jiných dopravních prostředků doléhajíc z několika metrů vzdálené silnice. Pro mě je to úplně nezvyklý orchestr, když si vzpomenu, že mé předchozí bydliště se nacházelo ve dvanáctém patře, kde jsem občas zaslechl jen letadlo či kolem oken poletující rorýse, jež sídlili v útrobách střechy. Nahlédnete-li do samotného pokoje, uzříte, že oplývám smyslem pro jednoduchost a funkčnost. Jako první si pravděpodobně povšimnete rudých závěsů, které v kombinaci se žaluziemi dokonale cloní světlu a vytváří v místnosti pološero, což mi velice vyhovuje a navozuje pocit jakési izolovanosti od okolního světa. Rozvinete-li věčně zatažené závěsy, spatříte už dnes nekonvenční topení z dob totality a nad ním pro změnu dvojici moderních oken z plexiskla lemovaných plastovým rámem. Od oken směrem ke dveřím se táhnou bílé stěny dlouhé 6 metrů, podél nichž se na obou stranách v rozích u okenní zdi nacházejí dvě postele s úložným prostorem, přes které jsou přehozy s motivem gepardí srsti. Mezi postelemi se vytváří jakási ulička vedoucí k oknu, jež je obsazená nočním stolkem pod oknem u jižně postavené postele, na který obvykle pokládám právě rozečtené knížky, ale také se tam občas objeví malý květináč či kaktus, jenž tam pro mou lhostejnou péči moc dlouho nepobude. Mezi již zmíněným stolkem a severní postelí ještě zbývá zhruba 120 cm, které jsou využity pro křeslo v černém polstrování. Blíže ke dveřím se podél jižní stěny nachází stůl ve tvaru "L", jehož kratší křídlo sousedí s postelí. Na zmíněném křídle leží skříň počítače typu desktop, na níž se tyčí monitor. Pod monitorem a kolem jeho "nohy" je takřka chaos, nalezneme tu mnoho předmětů či artefaktů, chcete-li to tak nazvat, jako jsou sluchátka, flash disky, medaile z posledních vodáckých soutěží, skřipec na nos, můj občanský průkaz a mnoho další, pro mě tak důležité veteše. Delší křídlo je permanentně obsazené klávesnicí a myší, navíc zde naleznete pomíjivý nepořádek, jenž signalizuje časový interval dne. Pokud zde nenaleznete nic jiného než klávesnici a myš, ocitli jste se tu v ranních hodinách. Naleznete-li na stole umaštěné nádobí, musel jsem zrovna poobědvat a lhostejně ho tu zanechat. A je-li stůl obsazený prázdným hrnečkem od kávy, několika plastovými lahvemi, hromadou sešitů a učebnic, tak jste mě přistihli po nervy drásajícím studiu do nočních hodin, kdy pro duševní i fyzické vyčerpání sklízím vše ze stolu a jdu spát, což vysvětluje po ránu uklizený stůl. A nakonec pod samotnou deskou stolu světlé barvy je zasunutá kancelářská židle a čtveřice zásuvek pro školní potřeby. Dostáváme se ke vstupu do pokoje, který je osazen prosklenými dveřmi, jejichž dřevěné příčky a plochy jsou natřené bílou barvou. Otevřete-li je, tak těsně minou hranu delšího křídla už zmíněného stolu, což napovídá, že jižní zárubeň dveří se nacházejí několik desítek centimetrů od jižní stěny pokoje. 49

50 Stojíte-li ve dveřích, po své levici ihned spatříte boční stranu tmavě mahagonové obývací stěny, která je přisunuta těsně k severní zárubni dveří. Dosud jste měli možnost prohlížet si pokoj ze dveří, ale vstoupíte-li do středu místnosti a otočíte se čelem vzad, spatříte zbytek dosud neprobádaného prostoru. Pohlédnete na mahagonovou obývací stěnu zasazenou do zbylého, vámi neseznaného rohu místnosti od zárubně dveří až po severně postavenou postel. V obývací stěně ode dveří je jako první zasazena skříň s ramínky uvnitř, na ní leží menší skříňka. Těsně vedle stojí další část stěny, uvnitř které je prostor, kde se nachází černá televize s DVD přehrávačem, zbytek tvoří jedna skříňka pod a dvě skříně nad zmíněným prostorem. Podél severní stěny se dále táhne knihovna, kde jsou patrné zejména knihy zabývající se historií, ale také zde naleznete různé encyklopedie, slovníky a dokonce romány. Pod knihovnou je prostor, na kterém vystavuji své plyšové kamarády a fotografie. Posledním kouskem stěny je prosklená vitrína, kde světu představuji mou největší chloubu dětství - sbírku sádrových vojáčku a modelů. To vše je podtrženo tmavě fialovým kobercem, jenž je v kontrastu s bílým stropem a tmavými bodovými světly, která míří na všechny strany místnosti. Můj pokoj se vám možná zdá moc tmavý a pobyt v něm by vás dováděl k depresím, ale opak je pravdou - tedy u mě to tak platí. Mám-li frustrující a depresivní den, vždy se těším, až se dostanu do svého pokoje, kde se zavřu a relaxuji. Je to svět, ve kterém zapomínám na zábrany, protože můj pokoj není jen místem, kde bydlím, ale místo, kde jsem sám sebou. Osobní počítač (ukázka studentské práce) Téměř každý z nás jej vlastní. Pokud ne, tak po něm alespoň nepřetržitě touží, protože si bez něj mladý člověk již těžko představí dnešní svět. Pomocník i rádce, pro někoho kamarád, pro někoho objekt až chorobného, možná eroticky podbarveného zájmu. Řeč je o osobním počítači, anglicky personal computer, neboli PC. Při začátečnických hodinách informatiky na základní škole se dozvídáme více o komponentech i vnitřním uzpůsobení tohoto jedinečného vynálezu, ale i o jeho životních funkcích. Pojďme si na ně společně trochu posvítit blíže. Součásti počítače se dělí na hardware a software. Hardwarem nazýváme všechny části viditelné a hmatatelné: počítačová skříň se základovou mikročipovou deskou vybavená nezbytným ventilátorem s vrtulkou proti přehřívání spojů, monitor, klávesnice, myš a hlavně harddisk s procesorem mozek celého stroje. Samy o sobě tvoří hardwarové komponenty mrtvou hmotu. Software jsou veškeré programy, které teprve počítač oživují a způsobují, že si dnes s námi píše, kreslí, povídá, promítá obrázky, filmy a reprodukuje hudbu. Nejdůležitějším programem, který zpravidla dodává již výrobce, je tzv.operační systém (např. donedávna oblíbený Microsoft Windows XP, nověji VISTA či Windows verze 7 nebo 8PRO, méně rozšířený LINUX a OPERA), který si můžeme připodobnit k činnosti živého mozku, řídícího a ovládajícího všechny důležité orgány, v tomto případě jednotlivé funkční programy, které nám 50

51 dle našeho přání již může dodat prodejce oficiálních verzí (např. programové sady Microsoft Office) nebo šikovný kamarád. Jeden z takto dodaných programů se dnes v počítači díky hackerům stává nezbytností: antivirová ochrana. Nezbytnou polovinou sestavy je vždy monitor, obrazovka, jejíž velikost se měří v palcích a bez níž bychom si nic nezobrazili, nenapsali ani nenakreslili. K počítači ji připojuje kabel. Stejně je napojena klávesnice, modernější obdoba psacího stroje, a myš, opatřená dvěma ovládacími tlačítky pro zrychlené ovládání programů bez kláves. Těmto zařízením říkáme externí (vnější) na rozdíl od rotujícího harddisku, procesoru a pohotovostní paměti RAM, jež se ukrývají uvnitř počítačové skříně. V zadní části této skříně nalezneme celou řadu zdířek pro nejrůznější konektory, umožňujících jak propojení se základními externími zařízeními, tak s tzv. vstupními a výstupními body (tiskárny, snímací skenery, fotoaparáty, mobilní telefony aj.) Vývoj počítačové techniky jde mílovými kroky kupředu, zaznamenáváme jednak rychlé změny designu, technických parametrů, zrychlení procesů i paměťové kapacity stolních počítačů, hlavně však tendenci k miniaturizaci a zpětnému zjednodušování vnější obsluhy. Vedle stolních počítačů, desktopů, se objevily laptopy neboli notebooky, elektronické čtečky, tzv.e-booky, tablety, které již dovedou pracovat bez klávesnic a myší, ovládané pouze dotykem. Sám jsem zvědav, co nám vývoj přinese za pět, deset, dvacet let a jako počítačový fanoušek se na to již těším. 3.2 UMĚLECKÝ POPIS Karel Hynek Mácha: Marinka(výňatek) Jaká to směšná postava?! Dlouhý vyzáblý muž, červený veliký kabát starého kroje a v takové též až po kolena sahající spodky oblečen, sedí na mezi osamělé pěšiny. Obuv jeho, krátké široké boty, byly nataženy na vysoké, spravované na mnohých sice místech, přitom však čisté, bílé punčochy. Dlouhé pletené vlasy byly přes rameno na prsa přehozeny. Před ním na zemi ležel třírohý klobouk jeho, po pravé straně slaměná mošna a na ní housle. On žebral. František Kubka: Vzpomínky na bratry Čapky Na Karlovi a Josefovi bylo vidět na první pohled, že vyšli ze stejné líhně. A přec byl mladší Karel křehký, ale Josef samý sval. I Josef měl červené tvářičky, měl opravdickou červenou papulku, opravdický široká ramena a podstavec jako pan stárek ze mlýna. I Josef se rád podrbal za uchem. Ale dělal to spíš jako řemeslník, který se opatrně přibližuje k dílu, a ne jako premiant, chce-li přesně zodpovědět profesorovu otázku. Oba chodili s levičkou na zádech, ale každý jinak. Karel aby udržel rovnováhu, Josef, aby si pohověl. 51

52 3.3 POPIS PRACOVNÍHO POSTUPU Kuře v alobalu Připravíme si: 1 kuře, rostlinný tuk nebo olej, sůl, petržel. Kuře naporcujeme, posolíme, poklademe plátky rostlinného tuku a pevně zabalíme do alobalu. Vložíme na plech a v troubě upečeme do měkka (asi 70 minut). Hotové kuře z alobalu vyjmeme a posypeme petrželí. Jako přílohu podáváme brambory nebo rýži. Krmítko pro ptáky (ukázka studentské práce) Také patříte k lidem, kteří na Vánoce zatouží ochutnat trochu exotiky a načnou si kokosový ořech? Co poté děláte se skořápkami? Mám pro vás zajímavý typ. Nemusíte je vyhazovat, ale můžete si vytvořit krmítko pro ptáky. Připravíme si kokosový ořech, barevný značkovač, pilku na železo, nůž, sklenici, sáček, vrtačku s vrtákem 3-5mm v průměru, asi 1m silnějšího provázku, krmivo (směs různých zrníček, semínek a obilných zrn). Počítejte zhruba s půlhodinou volného času a dílo může být hotovo. Na kokosovém ořechu si značkovačem nakreslíme čáru vedenou po celém obvodu, s jejíž pomocí budeme skořápku půlit. Vezmeme pilku a jakmile se ocitneme asi v polovině řezu, otvorem vylijeme do připravené sklenice kokosovou šťávu a pro osvěžení ji vypijeme. Dopilujeme ořech, který tak máme zcela rozpůlený a vysekáme nožem bílou dužinu. Tu vložíme do sáčku, bude se hodit v kuchyni. Vezmeme vrtačku a zvážíme, která půlka ořechu bude horní a která dolní. Do spodní části vyvrtáme čtyři otvory po obvodu přibližně půl až jeden centimetr pod okrajovým řezem tak, aby tvořily pomyslné vrcholy kříže. S horní skořápkou naložíme stejně, kromě čtyř identických děr vyvrtáme však ještě pátou doprostřed dna. Provázek nožem rozdělíme ve stejném poměru na pět částí. Na všech koncích zavážeme uzly, dosti velké na to, aby neprošly skrz otvory. Každý jednotlivý provázek provlékneme otvorem v dolní a posléze v horní části ořechu, kde na střešním konci opět zavážeme zvenčí uzly. Těmito čtyřmi vlákny propojíme obě půlky a necháme mezi nimi dostatečný otvor, jímž by ptáčci mohli prolézat dovnitř takto vzniklé dutiny. Pátý provázek pomocí uzlu uvnitř horní půlky, sloužící jako stříška, poslouží jako závěsné lano, pomocí nějž připevníme celé krmítko na větev stromu. Ve chvíli, kdy se celý výrobek vyvěsí, čtyři spojovací provázky vytvoří iluzi bočních sloupků, propojujících spodní část, sloužící jako mistička na krmení, se stříškou. Pak nám stačí do takto vytvořeného krmítka nasypat nachystané zrní a ptáčci mají v zimě kde najít chráněné útočiště se suchým zobáním. 52

53 3.4 SUBJEKTIVNĚ ZABARVENÝ POPIS (LÍČENÍ) Forrest Carter: Škola malého stromu Když ztěžkne vzduch, že se ani nedá dýchat, už víte, co přichází. Ptáci slétají z hřebenů a skrývají se v údolích. Nad kopcem se táhnou těžké černé mraky a vy se rozběhnete domů do srubu. Ze zápraží jsme pozorovali oslnivé pruhy světla, vteřinku, možná dvě, ulpěly na vrcholcích hor, než se opět skryly v obloze. Tříštivý úder zvuku, tak ostrý, že přímo cítíte, jak se cosi široce roztrhlo vedví a pak se hrom valí a rachotí po hřebenech a zpátky údolím. Někdy jsem si docela najisto myslel, asi jednou nebo dvakrát, že se dolů řítí hory, ale dědeček říkal, že ne. Samozřejmě, že ne. A pak to přijde znovu - modrá ohnivá koule se roztříští o hřebeny hor a rozstříkne svou modř vzduchem na všechny strany. Stromy se komíhají a ohýbají pod náhlými poryvy větru, s šuměním se spustí záclony deště z oblaků a velkými kapkami varují, že se hned za nimi přibližují skutečně rdousivé přívaly vody.lidi, kteří se tomu smějí a tvrdí, že o Přírodě se už ví všechno a že Příroda nemá duši nebo ducha, nezažili nikdy jarní bouřku v horách. Když Příroda rodí jaro, svírá hory jako žena, která se při porodu křečovitě drží pokrývky. Třeba strom, který se dlouho držel a vzdoroval i zimním větrům, rozhodne-li se o něm Příroda, že je třeba se ho zbavit, vytrhne jej ze země a mrskne s ním dolů ze stráně. Probere větvičky každého keře; nejprve je svými větrnými prsty pečlivě prohmatá, pak je dokonale protřepe a zbaví všeho, co je slabé. Dojde-li k závěru, že je třeba některý strom odstranit a nepodaří se jí to větrem, udělá řach! A zbude jen hořící pochodeň po zásahu blesku. Příroda je živá a působí bolest. Poznáte to také. Dědeček říkal, že kromě jinýho taky uklízí to, co zbyde po porodu, třeba ještě vod předchozího roku, aby její nový rození bylo čistý a silný. Když odezní bouřka, objeví se na keřích a na konečcích větví nová, malá, světlá a křehká zeleň. Potom přivede Příroda dubnové deště. Bitva na Moravském poli Bitva na Moravském poli! Jedna z nejtragičtějších v našich národních dějinách. Co o ní víme? Velice mnoho, a přitom fakticky nic. Většina tradovaných informací představuje pozdní a toliko fantazií přibásněné detaily. Jakmile se přidržíme hodnověrných faktů, zbyde jen mračno prachu, zvířené kopyty tisíců koní. Fakta. Boj se odehrál ve šťastný den Rudolfa Habsburského v pátek. Ještě po čtyřiceti letech to věděl Dalimil. Tak hluboko se tragédie vepsala lidem do paměti. Šlo o prudkou srážku jezdectva. Pěchota prakticky do bitvy nezasáhla. Nebyl čas. Řež začala v pozdním dopoledni, říkají prameny. Tedy sotva dřív než po desáté. A v poledne či o chvíli později bylo po všem. První zaútočil Rudolf. Na levé křídlo českých šiků se obchvatem obořila lehká uherská jízda tvořená polodivokými Kumány. Přemysl odpověděl čelným útokem elitní zbraně nejtěžšího kalibru, tzv. chráněných koní. Zatímco Uhři vnesli do 53

54 zadních vojů zmatek, protiútok těžkooděnců po počátečním překvapivém průlomu uvízl. Strhla se lítá řež muže proti muži. V jejím průběhu, neznámo v které chvíli a za jakých okolností, zahynul Přemysl Otakar II. Češi zakolísali, pak couvli, a to se stalo signálem k panice. Oddíly, které ještě ani nezdvihly zbraň, se lavinovitě daly na ustrašený útěk. Teprve ten přinesl masové ztráty. Neboť prchající jednotky zahnal nepřítel do rozbahněných vod Moravy a nešanoval nikoho. Stovky vojáků byly pobity, stovky utonuly. Či tisíce? Nevíme. Zato víme, co následovalo. Přišlo přehořkých pět let, poměrně krátké, o to však drastičtější údobí, které dodnes tkví v národním povědomí ztotožněno s ponuře symbolickým pojmem Braniboři v Čechách. O vločkách, sněhu a noční ulici (ukázka studentské práce) Padá vločka z nebes. Padá pomalu, tiše, a prohlíží si městečko pod sebou, osvětlené tu noc jen měkkým světlem pouličních luceren. Rozhlíží se po ostatních, a přemýšlí, kam asi mají namířeno. Pak pohlédne dolů do hlubin přímo pod sebe, uvažujíc kam asi sama dopadne. Spatří malý domek s doškovou střechou a s komínem, ze kterého se lehce kouří. Na zahrádce a na plůtku, jež ten starý domek a jeho zahrádku odděluje od okolí, už je bílá závěj. Pozorujíce přibližující se domek, vločka stále tiše padá, a už už si představuje měkký dopad do bílé závěje dole na střeše, když v tom zafouká chladný zimní vánek. Vánek pozoruje překrásné vločky všude okolo, dívá se na jejich nádherné tvary, avšak nemůže ani na okamžik zastavit, aby se s nějakou seznámil. Vločka, vánkem popohnaná, se nyní snáší lehce na noční ulici. Prohlíží si domy okolo sebe. Z parapetů a střech visí rampouchy, zkrášlujíce tak ony prosté tvary domů. I na lucernách je jich plno, a tvoří zvláštní stíny na zdech, plotech a chodnících. Vločka vlétá do toho nažloutlého svitu oněch luceren, a lehce padajíc si uneseně pomyslí: "To je ale krása!". Blížíc se k závěji, hledí na stopy. Stopy bot i botiček, dlouhé koleje sáněk. Děti měly krásný den! Dopadá. Měkce dosedne na závěj. Rozhlíží se po bílém povrchu závěje. Nic než jen bílo. Podívá se tedy vzhůru, a.. Hvězdy na tmavé obloze s velkým měsícem! Jasně svítí na obloze kousek dál, kde již není ani mráčku. A přímo nad sebou - rodný mrak. Náhle se jí zastesklo po výšinách, po pohledu na noční krajinu v svitu hvězd, po nebi. Chtěla zpátky! Najednou jí něco zakrylo výhled. Tu na ni dopadla jedna vločka. Tu další. Až ji zasypaly zcela. Zákoutí, kam se ráda vracím (ukázka studentské práce) Kola se protáčejí a kamínky od nich vystřelují jako projektily. Na vrchol našeho království není příliš snadné se dostat. Když se vám to ale vydaří, stojí to za to. Hned jakmile opustíte nehostinné prostředí řídkého lesíka, porostlého křovinami, a škarpy kolem silnic, někde přeplněné odpadky, ozáří vás zlatisté paprsky denního světla. Jsme ve výšinách a všude je daleko vidět. 54

55 Teď se stačí jen obout do tmavých potrhaných kecek, přes ramena přehodit maskáčovou vestu a za vrátky pořádně zapískat. Už běží! Srst se mu zlatavě leskne, jak se od ní odrážejí sluneční paprsky. Tlapky se střídají rychle, jedna za druhou, jako by se snad ani nedotýkaly země. Ze zasliněného úsměvu vyrazí radostné zakňučení a čokoládová očka mi už z dálky svým leskem říkají, že můj chlupatý kamarád se těší na naše další dobrodružství. A taky že se dočká. Vezmu vás spolu s ním na jedno z nejtajemnějších a nejkrásnějších míst tohoto vyvýšeného království, nesoucího hrdé jméno Zhoř. Musíme však nejdříve proběhnout do kopce kolem kostela, který střeží vysoké duby, a upraveného hřbitova, přes travnaté louky až tam, kde se k vám tiše připlazí pach hnoje a krav. Sejdeme do malého údolí, kde bez hnutí leží přes velikou travnatou bažinu kdysi majestátní smrk. Kmen má kluzký a oblepený vlhkostí. Hned za ním se dostaneme do nejkouzelnějších míst v okolí. Tam, za tím smrkem, se střídá kopec s údolím, planiny s potoky i kapradí s hedvábnými travinami. Nad korunami stromů krouží mohutní havrani a jejich skřehotání čas od času prořízne klid lesa, jako když břitva máslem projíždí. Tou dobou, spolu se stmíváním, začíná na obyvatele lesa padat jemná rosa. Bojovní mravenečci se uchýlí hluboko do svých chodbiček a havrani odlétají dál do svých obydlí. Jen zurčení potůčků zůstává stejné a co chvíli zakřupe větvička pod kopýtky lesních strážců. Když úplně ztichneme, zaslechneme jemné pacičky pobíhající v korunách stromů a padající ohryzky šišek z veverčiných tlapek. Člověk by někdy očekával, že přitančí víly a zpod mechů se začnou hrnout skřítkové, z bažin slétávát bludičky a z nejvyšších míst začne doléhat odstrašující kejhání strážného hýkala. Nebýt toho, že se blíží tma, člověk by přestal vnímat čas. Nastává chvíle navrátit se před setměním nazpět k chatě. Je tam nádherně a velebně a věřím, že i vám by se mé tajné útočiště ihned zalíbilo. Jenomže pocit, jaký má člověk z takových míst, se špatně popisuje. Musíte jej zažít. 55

56 4. CHARAKTERISTIKA Vážně bezva kamarád (ukázka studentské práce) Ačkoliv rodina Alberta T. Rockvika pochází z blíže neurčeného místa v severnější části naší polokoule, on sám se narodil zde, v České republice. Jediné, co mu z těchto míst zůstalo, je příjmení Rockvik a poněkud odpudivý zjev, který prý podědil především po svém dědečkovi. Na první pohled si člověk hned všimne, jak se z jeho hranatého trupu tyčí ještě hranatější hlava s věčně mastnými, na konci mírně zakroucenými, po uši a zátylek sahajícími vlasy hnědé barvy. Stejnou barvu mají i jeho oči, u nichž si člověk není nikdy jistý, které z nich se zrovna dívá na vás a které tak trochu vedle. Pod huňatým obočím se klene snad jediná oblá věc na jeho těle, nos jako brambora. Natolik veliký, že to ještě podtrhává vtipnost onoho obličeje. Odstálé uši stejně velké jako jeho malá pusa, skoro pusinka, kvůli tomu už téměř nestojí ani za řeč. Zato jeho poněkud pokroucené končetiny ano. Skoro vždy vyčnívají zpoza velké kožené zástěry (kterou má nosit pouze do práce, jelikož pracuje v kotelně, ale stala se jeho nejmilejším oblečením, takže se v ní málem vypravuje i na nákupy do obchodů). Ruce se při házení černého uhlí lopatou do kotlů jakoby s určitou nevolí pohybují v kloubech, skoro jako by neustále rozmrzal a znovu zamrzal. Je to bezva kamarád a dobrý člověk, který vždy, když je třeba, udělá tu správnou věc a nebojí se jít i proti většině. Často si potichu spokojeně pobrukuje, nejraději své heavymetalové oblíbence z osmdesátých let. Zejména při práci, které se nebojí, a mnohdy dělá, dokud nepadne jak podťatý do postele. Ač toho za den zase tolik neřekne, co vysloví, to sedí jako přišitá záplata. Mohl by hrát v reklamě na téma Málo mluví, hodně dělá. Nikdy jsem ho neslyšel říci křivé slovo proti komukoli, pomluvy, žabomyší války a malicherné spory nejsou jeho styl. Asi by se mi nikdy nepovedlo dotáhnout ho na diskotéku nebo koncert, kde se sejde pohromadě více jak dvacet lidí. I ve škole se vždy stranil kolektivu, ne však z pýchy, ale ze strachu a nedůvěry ve svůj hlas. V dílně se však mění v mocného boha ohně a kovářství Héfaista, kterého jsem si vždy představoval s ocelovými svaly, sice podsaditého, ale silného a zabraného do těžké, ale nádherné tvůrčí práce, při které se nadělá hodně rámusu. Ovšem sám je jinak tichý a klidný člověk, který si vždy důkladně promýšlí své další kroky. Možná právě proto je také úžasným hráčem pokeru či strategických her, i když někdy nastanou situace, kdy ani on se nedokáže ovládnout a nekontrolovaně se rozběsní. Potom to jediné, co jej dokáže uklidnit, je pořádná fuška s lopatou na uhlí v jeho milované kotelně. 56

57 Oscar Wilde: Obraz Doriana Graye (ukázky propojení vnější a vnitřní charakteristiky) Dorian Gray: Lord Henry se na něho díval. Ano, vskutku je úžasně sličný s těmi jemně vykrojenými nachovými rty, s těma přímýma modrýma očima, s těmi zvlněnými zlatými vlasy. Má v obličeji cosi, co k němu okamžitě probouzí důvěru. Má v něm všechnu upřímnost mládí, stejně jako všechnu jeho vášnivou cudnost. Člověk cítí, že ten hoch zůstal světem nepošpiněn. Malíř Basil Hallward: Dorian Gray se zamračil a odvrátil hlavu. Nemohl si pomoci, ten vysoký, ladný mladý muž, který stál vedle něho, se mu líbil. Ten romantický obličej s olivovou pletí a omrzelým výrazem probouzel jeho zájem. Ten hluboký, unylý hlas měl v sobě cosi úžasně podmanivého. Ty chladné, bílé ruce, připomínající květiny, měly zvláštní půvab. Pohybovaly se při hovoru jakoby podle hudby a zdálo se, že mají svou vlastní řeč. Ale Dorian z něj pociťoval strach a styděl se za ten strach. Zdeněk Jirotka: Saturnin Teta Kateřina je starší paní, ale odmítá to vzít na vědomí. Strojí se, jako by byla bůhvíjak mladá, nosí senzační klobouky a velmi se maluje, ačkoliv to vůbec neumí. Při chůzi zvláštním způsobem poskakuje a špulí rty. Často se stává, že některý z mužů, které teta potkává, je jejím vzhledem udiven a podívá se na ni poněkud vyjeveně. Tu teta podivným způsobem zkroutí obličej, čímž hodlá naznačit, že přemáhá úsměv, a po několika krocích si tiše řekne: To byl ale dotěrný muž!" Potom se za ním přes rameno ohlíží, nenápadně sice, ale přece jenom tak, že ostatní chodci mají obavy, aby nenarazila do stojanu pouliční svítilny. V kavárně vykládá všem známým dámám, že ji na ulici nějaký mladý muž fixíroval a že jí to bylo velmi nepříjemné. Že je si vědoma toho, že není žádná mladice, a tak ať si takový hoch najde nějaké mladé děvčátko a nekouká po ní. Jiří Voskovec: Mandarín s malýma očima Poprvé jsem ho spatřil, když mu bylo sedm let. Tenkrát to byl bledý chlapeček s nápadně malýma očima. Ve škole mu říkali Číňan. Dnes je to masivní muž v nejlepších letech. Je stejně starý jako já tak to bych prosil, že jsou to nejlepší léta. Od našeho prvního setkání podstatně vyrostl, jen oči zůstaly stejně malé. Odvažuji se tvrdit, že jsou to nejmenší oči světa, do kterých se nejvíc vejde. Nevím přesně, jak je to s těmi mandaríny, možná, že někde žije mandarín, který má ještě menší oči než můj přítel, ale jedním jsem si jist: Nikde na světě není mandarína zvědavějšího. Malým očím mého přítele zatím, pokud 57

58 vím, neušlo nic z toho, na čem spočinuly. A spočívají ustavičně na čemkoli: na křivkách dýmek ve výlohách trafik i dívek jdoucích kolem trafiky, na kterékoli stránce, kterýchkoli novin, kteréhokoli jazyka, na zatáčkách silnic kterékoli země, na zaprášených římsách neobydlených domů, na zubech bližních právě tak jako na lesní tůni, na nejsoukromějších záhybech lidských duší právě tak jako na psím čumáku. Cokoli zjistí, ihned oznámí. A nemine dne, aby něco nezjistil. Když mi začaly padat vlasy, byl můj přítel první, kdo mi to potvrdil. Sotva jsem si toho sám všimnul a snažil se namluvit si, že je to zdání -, jednoho dne malé oči mého přítele mi spočinuly na lebce, velmi krátce zasvítily jako pokaždé, když zaznamenají jakoukoli novinku, a mandarín řekl: Člověče, ty nám plešatíš! A řekl to radostně, na to se přesně pamatuji. Ne že by byl škodolibý avšak radost, kterou mu způsobuje každý objev, je tak bezmezná, že nezná překážek. Juli Zeh: Temná energie (z něm. originálu Schilf ) I. vyd Ačkoliv jsou Ritini rodiče obyčejní lidé, průměrného zevnějšku, genetická náhoda udělala z jejich dcery anatomicky výjimečný zjev. Na první pohled vypadá stavba jejího těla jako parodie na idol mužů. Prsa má tak velká, až se zdá, jako by jí hrudník přepadal dopředu. Chůze je padání u Rity je to vidět. Ramena a pas má úzké, nohy vysoko nasazené jako u figuríny. Jejím kudrnatým vlasům říkají mladí policejní strážmistři hříva, i když ani jeden z nich v životě neviděl kudrnatého koně. Rita by uměla okamžitě vysvětlit, proč lidi při pohledu na ni napadne kůň nebo spíš zavalitý poník. Má všeho trochu moc moc vlasů, moc nohou, moc pusy. Vypadá jako člověk, který byl v mládí tlustý a pořád se ještě pohybuje jako tlouštík. Dělá velké kroky a pohupuje se při tom jako bóje ve vlnobití. Z rukávů pletené vesty čouhají ruce, které vypadají jako vypůjčené od muže. I hlas by se víc hodil k drsnému mužskému. Dokonce i nevinnou poznámku pronáší urážlivým tónem. Na to všechno si Rita zvykla. Dnes už myslí své výroky tak, jak znějí. Když se usmívá, stahuje koutky úst dolů. Když říká jo, nadechne se, místo aby vydechla, takže to zní jako nesouhlasné ho a každého přejde chuť mluvit dál. A když má vztek, tiskne rty k sobě, jako by jí v krku uvízlo slovo začínající na bé. Blbost, blázen, břídil, brak, blud, bačkora, báchorka, baba. Muži i ženy se za ní na ulici ohlížejí, ale Rita to nepovažuje za kompliment, nýbrž za reakci na tělesné postižení. V každé roční době nosí blůzy a svetry zapnuté až ke krku. V létě nosí staromódní květované šaty sahající do půli lýtek, což je délka, kterou ještě žádný krejčí nedeklaroval jako módní. Na Ritině těle se oblečení vyjímá stejně nepřípadně jako samolepka kempu na kapotě Maserati. Chytrý člověk se zasměje, hlupák zuří. Ritě to nevadí. Není moc žen kriminalistek, a o těch několika málo existujících její kolegové tvrdí, že by omdlely už při pohledu na utopence. Proto Rita potřebuje ohoz, který dává najevo převahu rozumu nad tělesností. Nosí ironické šaty a sarkastické sandály, které jsou obávané po celém soudním okrese. Jakmile vstoupí do nějaké kanceláře domovské služebny, všechny hlavy se skloní, jako když do třídy vstoupí učitelka latiny. Kdyby se jí někdo zeptal, jestli opravdu nemá 58

59 ani trochu smysl pro humor, odpověděla by, že neexistuje věta, která by byla tak pitomá, aby ji člověk nemohl vyslovit vážně. Proč se tedy smát? Jediné, co Ritu skutečně zajímá, je policejní práce. Je jí jednatřicet, je svobodná a bezdětná. Jako členka týmu pro vyšetřování vražd má denně co do činění s mrtvolami, dokáže prohlížet umlácené manželky, seniory udušené bramborovou kaší a sebevrahy rozmašírované regionálním vlakem, aniž by na omdlévání jen pomyslela, a dobře to umí i s mládenci z městské policie. Při ranních služebních poradách má ve zvyku hlasitě komentovat chyby a opomenutí kolegů.. Když někdo odporuje, poukáže na dlouhou řadu případů, kdy měla už při první kritické zmínce pravdu. Její kočka jej jeden z mála živých tvorů, jimž Rita přeje jen dobré. Zpracujte k předchozímu textu následující otázky a úkoly 1. Pojmenujte přímo povahové rysy Rity, které vyplývají z výše uvedeného textu 2. Jaké má povolání? Co jsme se o ní dále dozvěděli? 3. Převažuje charakteristika vnější, či vnitřní? 4. Vypište několik příkladů nepřímé charakteristiky, pak se pokuste vzhledovou zvláštnost, rys povahy či chování pojmenovat jednoslovně 5. Najděte barvitá, originální i metaforická přirovnání, popř. neotřelé přívlastky 6. Vysvětlete význam cizích slov: ironické, sarkastické, kompliment, nedeklaroval, komentovat, regionální 7. Najděte slova negativně citově zabarvená 8. Pokuste se na minimálně 10 řádků sami vytvořit charakteristiku této postavy Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota Třicet pět let pracuji ve starém papíře, a to je moje love story. Třicet pět let lisuji starý papír a knihy, třicet pět let se umazávám literami, takže se podobám naučným slovníkům, kterých jsem za tu dobu vylisoval jistě třicet metráků, jsem džbán plný živé a mrtvé vody, stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky, jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl, a tak za těch třicet pět let jsem se propojil sám se sebou a světem okolo mne, protože já když čtu, tak vlastně nečtu, já si naberu do zobáčku krásnou větu a cucám ji jako bonbón, jako bych popíjel skleničku likéru tak dlouho, až ta myšlenka se ve mně rozplývá tak jako alkohol, tak dlouho se do mne vstřebává, až je nejen v mým mozku a srdci, ale hrká mými žilami až do kořínků cév. Charakterizujte postavu, která o sobě mluví Pojmenujte a vysvětlete básnické figury a tropy v tomto úryvku. 59

60 5. ŽIVOTOPIS Giuseppe Verdi (převzato z programu Národního divadla) Giuseppe Verdi se narodil 10.října 1813 v Le Roncole u Busseta (Parma). Jeho matka Luigie byla přadlena, otec Carlo hokynář a hostinský. Malý Giuseppe získal základy vzdělání v místním kostele Madonna dei Prati, kněz ho naučil psát a varhaník Pietro Bastriocchi ho vedl k hudbě. V osmi letech dostal od otce svůj první spinet a v deseti odešel do Busseta na gymnázium. Po smrti svého prvního učitele hudby se stal ve Le Roncole varhaníkem. V BUssetu se seznámil s obchodníkem a nedšeným příznivcem hudby Antoniem Barezzim. S jeho podporou se mohl vydat na studia do Milána. Na konzervatoř nebyl přijat pro překročení věkové hranice čtrnácti let (bylo mu necelých dvacet), hudbu pak studoval soukromě. V květnu 1836 se oženil s Barezziho dcerou Margheritou. Narodily se jim dvě děti (Virginia a Icilio), obě však brzo zamřely a v roce 1840 zemřela na encefalitidu i Margherita. Verdiho první operou byl Oberto, hrabě ze San Bonifacia (premiéra 1839). Další opera Jeden den králem propadla už při premiéře, velkým úspěchem se však poté stal Nabucco (1842). Při přípravách Nabucca Verdi poznal sopranistku Giuseppinu Strepponiovou, která se stala jeho životní partnerkou. Od konce čtyřicátých let s ní pobýval na venkově (koupil u Busseta statek Sant Agata), jejich nemanželské soužití však bylo kritizováno, což je v 50. letech vyhánělo do Paříže. Sňatek uzavřeli v roce 1859 a žili spolu až do smrti Giuseppiny v r Ve 40.letech napsal skladatel řadu dalších oper (např. Dva Foscariové, Alzira, Johanka z Arku, Attila. Loupežníci, z nichž nejúspěšnější byl Ernani (1844) a Macbeth (1847). Následovaly opery Luisa Millerová (1849), Stiffelio(1850) a pak už Verdiho nejslavnější díla, dodnes uváděná všemi světovými operními domy: Rigoletto (1851), La traviata (1853), Trubadúr (1853), Sicilské nešpory (1855), Simon Boccanegra (1857), Maškarní ples (1859), Síla osudu (1862). Pro Paříž složil operu Don Carlos (1867). Rigoletto vyvolal velký odpor cenzury a libreto muselo být upravováno: cenzuře vadil obraz francouzského krále jako zpustlíka, ošklivost hrbatého šaška i mrtvola v pytli a další odporné a oplzlé triviality. Z chudého chlapce se tak stal zámožný a uznávaný skladatel, ale i významná osobnost veřejného života a symbol odporu proti habsburské nadvládě v Itálii. Byl zvolen poslancem prvního italského parlamentu, později senátorem, byla mu udělena řada vyznamenání. Následovalo už jen několik posledních oper: Aida (premiéra v Káhiře 1871), Othello (1887) a jediná komická opera Falstaff (1893). V posledním tvůrčím období Verdiho však vznikla navíc např. velkolepá skladba Messa da Requiem (1874). Od poloviny 60.let zářila v hlavních rolích Verdiho oper česká sopranistka Tereza Stolzová, kterou Verdi obdivoval také jako ženu. Jejich společným triumfem byla hlavně premiéra Aidy v Miláně v r. 1872, pro kterou Verdi Tereze osobně navrhl i efektní šperky. 60

61 Skladatel zemřel po záchvatu mrtvice 27.ledna 1901 v apartmá milánského hotelu. U jeho úmrtního lože stála jeho múza z Polabí, Tereza Stolzová, které už zbývalo pouze jeden a půl roku života. Verdi si přál skromné rozloučení, ale jeho pohřeb se stal velkou událostí: za zpěvu sboru La pensiero z Nabucca a Miserere z Trubadúra byly jeho ostatky uloženy v kapli milánského Domova pro přestárlé hudebníky, jehož byl mecenášem. Jaroslav Kratina Údolní Tábor 6. MOTIVAČNÍ DOPIS K-EFEKT stavební s.r.o. k rukám ředitele společnosti Údolní Tábor MOTIVAČNÍ DOPIS Tábor Vážený pane řediteli, zaujala mě Vaše pracovní nabídka zn A-358 v časopise Můj dům. Jsem přesvědčen, že jsem vhodným kandidátem na pozici obchodního zástupce Vaší společnosti, neboť už 17 let pracuji jako prodavač ve stavebninách, takže - ač jsem vystudoval střední školu cestovního ruchu - mám bohaté zkušenosti se stavebními materiály, tedy i stavebními výplněmi. V předchozích zaměstnáních jsem se denně stýkal s různými klienty, umím tedy velmi dobře porozumět přání zákazníka a zajistit jeho spokojenost, v komunikaci nebrání ani to, že trochu zadrhávám. Splňuji i požadované jazykové předpoklady. V rámci studia cestovního ruchu jsem několik let pracoval jako sezónní delegát v různých destinacích a zdokonalil jsem si anglický i německý jazyk na solidní uživatelskou úroveň. Podrobné informace o mých schopnostech a pracovních zkušenostech najdete v přiloženém životopisu. Rád se dostavím k osobnímu pohovoru v kterýkoliv pracovní den. S pozdravem Jaroslav Kratina 61

62 6. OTEVŘENÝ DOPIS Vážení páni zastupitelé, Otevřený dopis upozorňující na skládku (ukázka studentské práce) je tomu již několik let, kdy se za naší obcí vytvořila černá skládka, složená většinou z plastů. Za dobu své existence se její objem zvýšil zhruba třikrát. Z úst spoluobčanů slyším stále častěji kritiku na obecní zastupitelstvo. Zatím totiž nebyl učiněn žádný krok ani opatření, aby byla tato skládka odstraněna. Svým dopisem Vás chci upozornit, jaké problémy a rizika její existence vytváří. Mnozí obyvatelé, kteří se živí návštěvností turistů, zaznamenali výrazný pokles tržeb. Sám slýchávám od hostů ve své restauraci, že sem už nikdy kvůli skládce nezavítají. Je paradox, že město bohaté na památky neudělá nic, aby se zdejší turistika udržela. Nikdo z místních podnikatelů neví, jak dlouho bude tento stav ještě únosný. Propad zisků se každý rok zvyšuje. Dva dříve významní hoteliéři už zkrachovali, ostatní očekávají totéž, pokud se situace v dohledné době nezlepší. Kromě poklesu návštěvníků však skládka nahání obavy hasičům. Vedle ní je totiž postavena mateřská školka a firma UNIDO, která se specializuje na výrobu nábytku. Případný požár by mohl způsobit obrovské materiální škody. Skládka se neustále rozšiřuje. Ti, kteří mají vytápění domácnosti zemním plynem, odváží plasty na skládku, ostatní je pálí v kamnech. Zápach je potom cítit v celé Třebíči. Řešení problému by přitom nebylo finančně náročné. Ostatní obce mají zřízeny kontejnery na plasty. Jejich obyvatelé jsou už roky naučení veškeré plasty vynášet tam. Výsledkem je zdravé ovzduší a také hezčí krajina. Investice obce spočívala pouze v nákupu kontejnerů. Odpad pravidelně odváží firma EKOR, která jej dále zpracovává, aby byl efektivně využit. V naší obci by bylo nutno ještě zajistit likvidaci již vzniklé skládky. Tímto dopisem Vás prosím, abyste se začali problémem zabývat. K napsání dopisu jsem po setkání s ostatními obyvateli rozhodl až poté, co se v našem městě konaly volby do zastupitelstva. Předchozí zastupitelé se k nám totiž stavěli zády. Doufám, že Vy neuděláte totéž. Za všechny nespokojené občany Jan Novák 62

63 7. REPORTÁŽ Sarajevo? Sarajevo! (ukázka studentské práce) Dvacet osm let po zimních olympijských hrách, šestnáct po válce. Po slávě ani památky, válku vidíme na každém kroku. Blížíme se k městu. Zatím nic zvláštního. Předměstí jako každé jiné. Domky, zahrádky, stánkaři s ovocem a zeleninou. Pobavily nás nápisy na cedulích- přeškrtaná azbuka, pod ní latinka. To je jasný názor. Vítá nás nehezké staré sídliště, městský kemp s tureckými záchody, ošuntělé autobusové nádraží. Cesta do centra Sarajeva trvá tramvají asi 40 minut. Cestou nevidíme nic pozitivního, jen hodně hřbitovů. Od války utekla dlouhá doba, ale prostřílené a polorozbořené domy tu zůstanou asi navěky. Konečně jsme v centru, čeká nás Markale, vyhlášené sarajevské tržiště. Stojíme ještě v Sarajevu, nebo je to už Dálný východ? A smíme sem vůbec? Nemáme omotané šátky kolem hlavy a sukně dostatečně dlouhé. Pokud nechceme do mešity, tak to nevadí. Z věží minaretů svolávají k modlitbám muezzini, voní tu pravá turecká káva a pravé čevabčici. To musíte ochutnat, bez toho nelze Bosnu opustit. Ale pozor, pivem je tady nezapijete! Koupit si můžete spoustu mosazných cetek, materiálu z nábojnic je dost, vodní dýmku všech barev a rozměrů, šperky, hadříky. V uličkách posedávají muži a popíjejí. Ale co, když nesmějí? Kde jsou ženy a děti? Asi pracují. Sarajevo má svou silnou historii a památky. Sarajevo je špinavé, rozbité, chudé, ale stojí za to ho vidět. Určitě. Kulturní šok v Dillí (ukázka studentské práce) Ihned po příletu do Dillí, zažívá člověk pravý kulturní šok, a to v dopravě. Pokud jste dobrodruh až do morku kostí nebo byste si pro rupii nechali koleno vrtat, můžete k přepravě z letiště využít namísto tradičních taxi hromadnou městskou dopravu, která Vás vyjde na desetinu ceny. To si však vyžádá od vás na oplátku značnou dávku odvahy, detektivní schopnosti a železnou trpělivost, vzhledem k tomu, že v Indii jsou autobusové zastávky pouze imaginární. Když dorazíte k nádraží New Delhi, člověku pár chvil trvá, než se v té všudypřítomné směsi smradu, smogu a prachu trochu zorientuje. Odtud se zpravidla každý turista vydává do čtvrti Pahargandž, jedné z nejchudších čtvrtí v Dillí, kde lze nalézt nespočet levných hotýlků. Od nádraží je to jen malý kousek pěšky, ale než vejdete do ulice Main Bazar, okřikne vás nekonečně mnoho řidičů rikš s historkami o vyhořelém hotelu, jenž právě hledáte,a rovněž tak budete obsypáni hejnem naháněčů z cestovních agentur, kteří vás budou přesvědčovat o tom, že vaše jízdenka je neplatná a bez jejich agentury nemáte šanci sehnat platný lístek na vlak. Pokud máte náhodou v úmyslu cestovat na vlastní pěst v obyčejné třídě s chudými Indy, jste rovnou označeni za bohapustého blázna, kterého v noci při první příležitosti přepadnou a bez milosti okradou. 63

64 Ulici, která by se Main Bazaru podobala, civilizovaný člověk v životě neviděl. Jdete po úzké pěší zóně, která se podobá spíše skládce zaplněné proudícími davy lidí. Sem tam stojí kráva, a mezi lidmi projíždějí neustále troubící rikši se svou tříkolkou, někdy projede i auto. Nejhorší je však spěchající motocyklista na svém mopedu, který netroubí a jenom kličkuje mezi chodícími figurkami. Nakonec, když už toho máte po krk, zaplujete do nejlevnější internetové kavárny na světě, kde se můžete alespoň na chvíli spojit opět s civilizací. Missa solemnis se po letech hrála v Praze Bezprostředně po pátečním provedení Julietty Bohuslava Martinů v Londýně dirigoval Jiří Bělohlávek v pondělí Pražskou komorní filharmonii, ke které se pravidelně vrací jako čestný šéfdirigent. V soustředěné atmosféře zazněla ve Dvořákově síni Rudolfina Beethovenova Missa solemnis, účinkoval Český filharmonický sbor Brno a čtveřice sólistů Katarína Štúrová, Eva Garajová, Tomáš Černý a Gustáv Beláček. Křehké a extrémně obtížné Beethovenovo duchovní dílo jinak patří k těm, kde snad nikdy nevyjde úplně všechno a u nás jsme v běžném koncertním provozu rádi za každé provedení alespoň něčím mimořádné. Missa solemnis se v Praze nehrála několik let a shodou okolností si na ni v této sezoně vzpomněly dva orchestry. Provedení v České filharmonii na konci února ukázalo, že Beethovenova Missa pro nás nebývá jen oříškem hudebním, ale také a zejména pořadatelským. Až na jeden záskok měl kvartet sólistů pozvaných ČF vyšší laťku a trojice zahraničních sólistů dala partům v zásadě to, co potřebují. Bylo ovšem zcela nepochopitelné, proč si Česká filharmonie zve na toto dílo zcela neznámého Carlose Kalmara, Uruguayce s rakouskými předky, který na toto výsostné dílo naprosto nemá formát a jeho styl dirigování působil téměř operetně. Naopak PKF zahrála orchestrální part lépe a Jiří Bělohlávek ví, co dílo potřebuje. Čas a prostory na dozkoušení s celým aparátem sboru, sólistů a orchestru ovšem nejsou a peníze na sólisty evropského standardu také ne. Celkově se zdá, že na to, aby Beethovenovo největší duchovní dílo vyznělo se vším všudy, u nás zatím nedosáhneme. Někdy hudebně, jindy pořadatelsky. Jaroslav Slomek: Stužky, prýmky Už cesta do Krnova byla zajímavá. Počasí se shovívavě umoudřilo, sluníčko jemně dráždilo oči, vzduch se vyčistil. Na stráni se pásly krávy Lešení sevřelo budovu ze všech stran do citového objetí, pozor na trubky, na hlavu, na vrátnici. Vpřed! Lehký průmysl a nelehká práce. První hala je plná strojů, které potí olej. Tisíce jehliček v pohybu. Nitě a vlákna, nekonečné stužky, tkaničky, prýmky a kalouny Poslední hala je nová, zvýšil se strop a snížil se hluk. Vzduch je prosycen pachem mýdla, barev, škrobu, oleje a potu. Všude je však čisto, v moderních strojích bublá barva. 64

65 Dostali jste v poslední době nějakou zajímavou zakázku ze zahraničí? zeptal jsem se vedoucího provozu. Ano, například přes naše pingpongové síťky létají celuloidové míčky v Americe i v Asii. Opustili jsme budovu. Ze dvora právě vyjíždělo plné nákladní auto. Kam jedete, stužky? Ozdobíte svět? Šťastnou cestu! Alice Jedličková Josková: Růže pro Javoříčko Tiché šumění deště. Na nádherných poupatech kytice ulpívají dešťové kapky a stékají jako slzy po stoncích chvějících se růží. Růže kladené k pomníku. K pomníku těch, kteří zemřeli na prazích svých domovů ve chvíli, kdy temná, potrhaná křídla hrůz fašismu, vznášející se nad hlavami lidí, byla již téměř stržena k zemi a do žil se jako jasný, živý proud vlévala naděje na svobodu, mír naděje na život. Těch 38 javoříčských mužů, starců i chlapců zahynulo jako hrdinové ač beze zbraně a na místě na hony vzdáleném bojišti, kde zuřila bitevní vřava, a umírali stateční. Jsou mrtvi Nezapomene ten, kdo zůstal člověkem. 8. FEJETON Nervi mi nervy aneb Pořiďte si kýbl (ukázka studentské práce) Odmalička jsem obklopena samými nervy: táta měl věčně nervy v kýblu, babička zase nervy nadranc, dědeček byl o nervy připraven a mamka někomu neustále na nervy hraje. Již si troufám tvrdit, že jsem přes nervy odborník. Zvláště takhle před maturitou, Vánoci a také s malým hyperbratrem. Pořád jen slyšíte: Kde máš to učení?...a povinnou četbu?...a co bude s tím nádobím???...no tak, Vojto, polož to!!! a tak pořád dokola No, jistě si řada z vás dovede představit něco podobného. Pravda je, že každý z nás má nervy jiné: ocelové nervy, nervy z porcelánu či třeba nervy tekuté Také je můžeme využívat k různým disciplínám, jako lezení, pohrávání si, brnkání na nervy atd. Což pak přináší i různé následky od přetečení až po výbuch. S nervy je to složité. Když je máte, musíte je mít v kýblu, jinak vás někdo o ně připraví. Jsme přece Češi. Pokud vlastníte kýbl, pozor na něj, protože nervy v něm máte jen jedny! Ti, kteří měli to štěstí a narodili se obdařeni pevnými a odolnými nervy, se musí mít báječně. My ostatní to však nemáme tak jednoduché, a proto vám radím: Hoďte se do pohody a pořiďte si pořádný ocelový KÝBL. Sranda totiž teprve začne! Rudolf Křesťan: Abeceda Nejstarší sestavení abecedy se připisuje Féničanům, abeceda nejmladší vzniká každoročně 1. září. V některých třídách začíná písmenem B (Blahout), v jiných písmenem D (Dalík). Jsou i třídy, kde abeceda 65

66 může zcela překvapivě začínat písmenem A (Aplt). Taky se stává, že začíná až relativně pozdě, od E (Einstein). Zakolíkování prvního příjmení v abecedě je pro počínající školní rok velmi důležité. Žák na špici písmenného řazení bere na sebe náročnou úlohu předsunuté hlídky. Při zkoušení podle abecedy je hned na ráně. Nemá možnost ptát se Proč právě já?, umístění v abecedě ho předurčilo. Žáci z počátku abecedy jsou otloukací. Podobně i žáci z konce abecedy. Je obvyklou učitelskou finesou, že pořadí při zkoušení se přehodí a k tabuli je vyvolán ze své jamky Zajíc. Metoda zkoušení odzadu neboli zkoušení bumerangové zoceluje jedince na chvostu abecedy. I oni žijí v trvalém napětí, že se začne zkoušet od nich, byť jsou hlídkou zasunutou. Nejpříhodnější postavení je ve středu pole. Tedy poměrně. Šrapnel zaletí i sem. Předsunutý i zasunutý žák je na zkoušení psychicky připraven, kdežto písmeno uprostřed pole je ukolébáno falešným pocitem bezpečí, že může pozvání k tabuli předvídat. O to citlivější je zásah nečekaný. Zkušenost vám potvrdí každý obyvatel střední zóny. Kdybyste žádného neznali, musíte vzít zavděk mým dobrozdáním z prostoru K. Od prostředka začíná zkoušení jen málokdy, o to víc bolí. Citelněji než výlov zkusmo, kdy učitel otevře svůj zápisník a začne vyvolávat podle stránky, která se zrovna otevře. Takové zkoušení postrádá napětí, neboť se týká povětšinou jednoho a toho samého žáka, který se nachází právě v místě, kde se učitelův zápisník otevírá pravidelně. Začátek školního roku usazuje žáky do tříd a do abecedy. Jak už jsem uvedl, nejožehavější umístění je na samotném čele písmenného pelotonu. V naší třídě tohle místo tradičně zaujímal Antoš. A každoročně 1. září si přával, aby se stal zázrak: Aby se ve třídě odněkud objevil Anděl. Rudolf Křesťan: Na potítku Maturita je zkouška, kterou si učitelstvo vymyslelo proto, aby se žáci zapotili. Potil jsem se u prvního předmětu, u druhého, u třetího a výsledky byly slušné. Čtvrtým předmětem byla matematika, u které mi pot došel. Čelo zůstalo suché. Litoval jsem, že ranní čaj jsem do sebe hodil jen napůl - teď mi tekutina scházela. Kroutil jsem se na potítku a viděl jsem jen zvědavé oči matematika, jak pošilhává, zda už ze mě leje. Kontroloval, jestli se naplňuje jeho několikaletá věštba: Počkej, u maturity propotíš košili! Při znalosti mechanismu, že pocení je ovlivňováno nervovou soustavou, jsem doufal, že aspoň trochu zvlhnu. Nad zapeklitým příkladem nervy sice pracovaly, jenže nasucho. Velmi jsem si přál, aby mi na čele vyvstala aspoň jedna krůpěj kulatá nebo baňatá, hlavně aby byla vidět a poskytla matematikovi pocit sebeuspokojení. Vzýval jsem vodu, chlorid sodný, sírany, fosforečnany, kyselinu mléčnou, octovou, 66

67 propionovou, citrónovou, kaprylovou, askorbovou, kapronovou a další látky potřebné pro vznik žádoucího výpotku. Výsledek žádný. Ani na čele, ani na papíře. Ohlédl jsem se po spolužákovi Honzovi M., výtečném počtáři a humanistovi. Pochopil mou úzkost. Při nápovědě ovšem zvolil nečekaný postup: začal napodobovat kuře. Soustavně opakoval pí, pí, pí. Teprve po maturitní zkoušce jsem pochopil, že mi vysílal Ludolfovo číslo. Potřebný pot se nedostavil. Asi proto, že u předchozích tří předmětů jsem se perlil příliš. Teklo ze mě natolik, že kolem potítka se mohla klidně vinout okapová roura a užila by si. Normalizovaných ml potu, které má člověk vyměřené na hodinu, jsem byl schopen ze sebe vyždímat v podstatně kratším časovém úseku. Ovšem při přípravě na zkoušku z matematiky jsem na takové hýření doplatil. Proč jsem si lépe nerozložil síly v potních žlázách? Předtím jsem byl příliš rozhazovačný, krůpěj sem, krůpěj tam! Učiteli češtiny, který si liboval v jazykových archaismech, jsem dokonce předvedl parádní číslo: na levé polovině čela jsem nechal naskakovat pot a na pravé polovině čela znoj. Učiteli matematiky jsem toho předvedl podstatně méně. S beznadějně rozvrtaným příkladem jsem se vydal k tabuli. Přál jsem si být vlhkou žínkou, ale zůstal jsem troudem. Prohřešek, kterého jsem se tím dopustil, byl neodpustitelný. Ba co víc, při mé zajíkavé odpovědi se u tabule začal potit matematik. Chápal jsem, že musím být potrestán. Na maturitním vysvědčení jsem z uvedeného předmětu dostal čtyřku. Zkrátka, málo jsem se věnoval potřebné nalejvárně, bez které to nejde. Měl jsem ráno ten čaj vypít celý! Michal Wiewegh: Švédské stoly aneb Jací jsme Povaha každého národa je víceméně živým tajemstvím Českou národní povahu jsme sami dlouho hledali jako nějaký rukopis založený v knihovně. Hledali jsme ji tu v lidové písni, tu v obrázcích na skle, v truhlách, v Národopisném muzeu, hledali jsme se složitě a namáhavě v Českých bratřích, splétali jsme emblémy z ocasů lva na našem znaku, hlásali jsme připojení na českou duchovní tradici, o které jsme dobře nevěděli, jaká je a v čem spočívá, napsal Ferdinand Peroutka už v roce Moderní sociolog, který chce být hoden toho jména a který už přestal si představovat Čechy, ani sedí pod šumícími lípami, musí se rozhlédnout po živém, přítomném národě kolem, jak proudí ulicemi, pracuje v továrnách, kupuje, prodává a baví se. A jak se chová na zájezdech, dovolil bych si dodat po mnoha osobních zkušenostech. Jsem totiž bytostně přesvědčen, že kdyby moderní sociologové jezdili na organizované turistické zájezdy tak často jako já, už dávno bychom o našem národním charakteru věděli všechno. Jeden jediný zájezd se stravováním formou takzvaných švédských stolů a bylo by po tajemstvích. Z pozorování Čechů před švédskými stoly by moderní sociologové mohli načerpat veškeré potřebné poznatky. Zbavili bychom se tak konečně některých odvěkých mýtů například o naší údajné nebojovné, ba přímo holubičí povaze. 67

68 Tvrdím, že člověk, který alespoň jednou zažil Čechy v situaci, kdy během snídaně začala docházet šunka, by takový nesmysl nikdy nevyslovil. Ke zbourání jiného známého mýtu o slovanské vzájemnosti - zase úplně stačí být náhodným svědkem toho, jak ruští manželé předběhnou českou rodinu ve frontě na vejce na slanině. S Ferdinandem Peroutkou je nicméně nutno v mnohém souhlasit, chování Čechů u snídaně či večeře leckteré jeho vývody nepřímo potvrzuje. Ano, naše zeměpisná poloha nás opravdu vydává všanc nejrůznějším vlivům: proč bychom se jinak nutili do nízkotučných jogurtů a do těch nechutných cornflakes, když ve skutečnosti bychom vůbec nejraději posnídali tradiční ostravskou klobásu s kremžskou hořčicí? Takže si dáme nejprve klobásku, a hned potom cornflakes a jogurt Velikost našich snídaní ostatně výmluvně vypovídá o odvěké nejistotě naší národní existence. Francouzi nebo Američané, národy velké a silné, si mohou nandat okázale málo, ale Čech nikoli. Radši se, Máňo, pořádně najez, kdoví, co bude zejtra Čím křehčí dějiny, tím bytelnější porce. A i kdybychom nakrásně žádnou hladovou zkušenost v genech neměli, je tu jiný podstatný argument: ten jogurt je úplně zadarmo! Čili ho buďto musíme sníst, nebo ho propašovat na pokoj (a k němu pro jistotu ještě dvě bábovky, talíř pršutu, ementál, máslo, pět housek a dva pomeranče). Je to opravdu tak zlé? Jsme opravdu takhle neomalení, sobečtí, vypočítaví a tak dále? Možná namítnete, že vaše zkušenost je jiná, že vy jste u švédských stolů viděli i Čechy zdvořilé, ohleduplné ale nemylte se. Věřte člověku, kterému dva krajané zrovna minulý týden vyfoukli před nosem poslední oříškovou nutelu. Češi jsou smějící se bestie. Co říkáte? Co ti zdrženliví Češi, které jste viděli? Nesmysl. Ti už byli určitě po jídle. 9. ÚVAHA Robert Fulghum: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole PO MNOHO LET jsem se vždycky na jaře rozhodl, že sepíšu svá osobní přesvědčení - takové krédo. Když jsem byl mladší, zabíral můj seznam několik stránek; snažil jsem se nic nevynechat, zabrousil jsem do všeho. Připomínalo to soudní spis, jako kdyby slova mohla vyřešit všechny rozpory smyslu bytí. V posledních letech je krédo stále kratší - někdy je cynické, někdy komické, jindy laskavé, ale pořád na něm pracuju. Nedávno jsem si předsevzal, že krédo zjednoduším, aby se mi vešlo na jednu stránku. Plně si uvědomuju, jak je tohle předsevzetí naivně idealistické. Že bych měl být stručnější, mě napadlo u benzínové pumpy. Naplnil jsem nádrž svého starouška superskvělou vysokooktanovou št'ávou. Moje rachotina si s tím nevěděla rady a běžel jí z toho mráz po zádech - na každé křižovatce prskala a při jízdě s kopce se ozývalo říhání. Chápal jsem to. Mému mozku a mojí duši se občas stane něco podobného. Přesycení informacemi a po zádech mi pak běhá existenciální 68

69 mráz - prskám na každé křižovatce života, kde se musím nějak rozhodnout, a bud' toho vím příliš, nebo naopak málo. Zmapovaný život není žádná legrace. Tehdy jsem pochopil, že už znám většinu z toho, co je ke smysluplnému životu zapotřebí a že to není až tak obtížné. Všechno to znám. A znám to už velice dlouho. Žít podle toho - to už je něco jiného, že? Tohle je tedy moje krédo: VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce. Moudrost mě nečekala na vrcholu hory zvané postgraduál, ale na pískovišti v nedělní škole. Tohle jsem se tam naučil: - O všechno se rozděl. - Hraj fér. - Nikoho nebij. - Vracej věci tam, kde jsi je našel. - Uklízej po sobě. - Neber si nic, co ti nepatří. - Když někomu ublížíš, řekni promiň. - Před jídlem si umyj ruce. - Splachuj. - Teplé koláčky a studené mléko ti udělají dobře. - Žij vyrovnaně { trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den trochu maluj a kresli a zpívej a tancuj a hraj si a pracuj). - Každý den odpoledne si zdřímni. - Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni někoho za ruku a drž se s ostatními pohromadě. - Nepřestávej žasnout. Vzpomeň si na semínko v plastikovém kelímku - kořínky míří dolů a rostlinka stoupá vzhůru a nikdo vlastně neví, jak a proč, ale my všichni jsme takoví. - Zlaté rybičky, křečci a bílé myšky a dokonce i to semínko v kelímku - všichni umřou. My také. - A nikdy nezapomeň na dětské obrázkové knížky a první slovo, které ses naučil - největší slovo ze všech - DÍVEJ SE. Všechno, co potřebujete znát, tam někde je. Slušnost, láska a základy hygieny. Ekologie, politika, rovnost a rozumný život. Vyberte si kterékoliv z těch pravidel a řekněte to složitými dospělými výrazy a vztáhněte si na to svůj život v rodině nebo práci, na svou vládu nebo svůj svět a uvidíte, že to platí, je to jasné a sedí to. A představte si, oč lepší by byl svět, kdybychom si všichni - na celém světě každý den ve tři odpoledne dali koláček a mléko a pak si lehli a zdřímli si s polštářkem pod hlavou. Nebo kdyby základní politikou všech vlád bylo vždycky vracet věci nazpátek a uklízet po sobě. A stále ještě platí - bez ohledu na to, kolik vám je let, že když vyrazíte do světa, nejlepší je chytit někoho za ruku a držet se pohromadě. 69

70 Co nám přineslo 20. století (ukázka studentské práce) V roce 1989 se uvolnily hranice a tím pádem byl umožněn kontakt se všemi kulturami. Přicházejí velká množství náboženství a s nimi mnoho životních stylů. Pokud bych se měl zamyslet nad tím, co jsme my, myslím svoji generaci, dostali do vínku, říkám strach. Strach z dalších válek. Strach z dalších Gottwaldů a Stalinů. Strach ze smrti jako takové. A konečně strach z nás samých. Strach ze smrti se vyvíjí od počátků křesťanské éry. Tento druh strachu je asi nejmarkantnější a stále stoupá jeho intenzita. Jsou situace, kdy člověk udělá cokoli, aby zachránil svůj upocený zadek. Tento strach nejvíce prohloubila moderní medicína, neboť lékaři jsou schopni udržovat při životě člověka, který je připoután na lůžko a už vnímá pouze bolest, ba dokonce člověka, který umřít chce. A strach z nás samých? Snad se jedná o strach ze ztráty prostého lidského štěstí ve prospěch honby za penězi, kariérou, mocí. Samozřejmě, že peníze jsou důležitou složkou naší existence. Ale obětovat všechno ostatní? Nebudu mít dítě dřív, než si zajistím dobrou budoucnost. Takováto prohlášení takzvaných emancipovaných žen ukazují naši společnost jako souhrn bytostí, snažících se za každou cenu zajistit si všechny možnosti, aby se jejich život mohl ubírat právě jedním směrem, bez možnosti jakékoli změny. Tím se dostáváme do dokonale stereotypního života. V týdnu pracovat, občasný sex s manželkou, v sobotu se jít někam napít a jednou za rok vyjet s dětmi k moři. Báječné, že? Problém je v tom, že naprostá většina z nás tak skončí. A to je jeden z dalších darů 20.století už od dětství jsme vychováváni k odpovědnosti, což je termín označující snahu dosáhnout výše popsaného stavu. Je za tím zase nějaká obava. Z nesouladu, vybočení, vkročení na nejistou cestu? Odhoďte zbytečný strach, podle psychologických studií je 92% strachů v životě zbytečných, jde o pouhopouhé co by, kdyby. Vzhledem k faktu, že změna je podmínkou vývoje, je nutné zabránit poklidnému plynutí dějin. Jestliže se vývoj bude nadále ubírat naznačeným směrem, tak se lidstvo během několika desetiletí, možná staletí samo zakonzervuje, a to bez možnosti použít otvírák. Paulo Coelho: Úvahy o 11.září 2011 Teprve nyní, když od té události přešlo několik let, jsem se rozhodl o tom něco napsat. Nechtěl jsem se tomuto tématu věnovat bezprostředně, neboť o důsledcích oněch atentátů měl každý přemýšlet po svém. Je vždy těžké připustit, že by tragédie mohla nějakým způsobem přinést i něco dobrého. Když jsme se zděšeně dívali na něco, co připomínalo spíš vědeckofantastický film hroutící se věže, které 70

71 s sebou strhávají tisíce osob, měli jsme dva bezprostřední pocity: jednak pocit bezmoci a hrůzy tváří v tvář tomu, co se právě dělo, a jednak pocit, že svět snad už nikdy nebude stejný. Svět už nikdy nebude stejný, to je pravda ale po tak dlouhé době úvah o celé události se člověk ptá: přetrvává stále pocit, že všichni ti lidé zemřeli úplně zbytečně? Anebo je možné pod sutinami Světového obchodního centra najít ještě něco kromě smrti, prachu a zkroucené oceli? Myslím, že každému člověku někdy zkříží život tragédie. Může to být zkáza města, smrt dítěte, nepodložené obvinění, nemoc, která se objeví bez varování a má za následek trvalou invaliditu. Život je ustavičné riziko a kdo na to zapomíná, nikdy nebude připraven na výzvy osudu. Když se ocitneme před nevyhnutelnou bolestí, jež nám vstoupila do cesty, pak musíme pátrat po smyslu toho, co se děje, překonat strach a zahájit proces přestavby. První věc, kterou musíme udělat, jakmile čelíme utrpení a nejistotě, je přijmout je jako takové. Nemůžeme se k nim stavět jako k něčemu, co se nás netýká, ani je měnit v trest, který by uspokojil náš věčný pocit viny. V sutinách Světového obchodního centra byli lidé jako my, sebevědomí nebo nešťastní, spokojení se svým životem nebo bojující o uplatnění, s rodinou, jež na ně čekala doma, anebo zoufalí z velkoměstské samoty. Byli to Američané, Angličané, Němci, Brazilci, Japonci, lidé ze všech koutů světa, spojení společným a tajemným osudem, který je kolem deváté hodiny ranní shromáždil na témže místě, pro některé hezkém, pro jiné tísnivém. Když se ty dvě věže zhroutily, nezemřeli jen oni: my všichni jsme trochu zemřeli a celý svět se zmenšil. Postihne-li nás velká ztráta, ať materiální, duchovní nebo psychologická, musíme si připomenout, k čemu nás nabádají moudří: k trpělivosti a k vědomí, že v životě je všechno dočasné. Z tohoto hlediska zrevidujme své hodnoty. Jestliže teď už po dlouhou řadu let nebude svět bezpečným místem, proč bychom nevyužili té náhlé změny a neodvážili se dělat něco, po čem jsme vždycky jenom toužili? Kolik lidí bylo onoho rána 11. září ve Světovém obchodním centru proti své vůli? Snažili se dělat kariéru, po níž netoužili, vykonávali práci, která se jim nelíbila, a to jen proto, že šlo o stálé místo, které jim zajišťovalo prostředky na důchod a na stáří. V tom spočívá veliká proměna světa a ti, kdo zůstali pohřbeni pod troskami obou budov, nás nyní vedou k zamyšlení nad našimi vlastními hodnotami. Když ty věže spadly, vzaly s sebou i sny a naděje, ale zároveň otevřely na obzoru prostor a přinutily nás přemýšlet o smyslu našeho života. A právě zde bude záležet na tom, jaký zaujmeme postoj. Vypráví se, že hned po vybombardování Drážďan procházel kdosi mezi sutinami a uviděl, jak tam pracují tři dělníci. Co to děláte, zeptal se. První dělník se obrátil: Copak to nevidíte? Odhazuji tady kameny! Copak to nevidíte? Vydělávám na živobytí, řekl druhý dělník. Copak to nevidíte? zeptal se třetí dělník, já stavím znovu katedrálu! 71

72 Přestože všichni tři dělali totéž, jenom ten třetí chápal skutečný rozměr smyslu svého díla. Doufejme, že ve světě, který nastává po 11. září 2001, bude každý z nás schopen pozdvihnout se ze svých vlastních citových trosek a stavět katedrálu, o níž jsme vždycky snili, ale nikdy jsme se ji neodvážili vytvořit. Jak rozumíte myšlence: My všichni jsme trochu zemřeli a celý svět se zmenšil.? Vytvořte jiný, svůj vlastní, úvodní odstavec k úvaze na toto téma Zformulujte, v čem spatřuje autor velikou proměnu světa Najděte některou autorovu myšlenku podepřenou argumentem Vyznívá text optimisticky či pesimisticky? Proč? Najděte v závěru zobecňující pasáž, vyhledejte v ní užití metafory Vyjádřete svými slovy závěrečnou myšlenku Vyskloňujte ve všech pádech slovní spojení témže místě Na příkladu 3 dělníků z Drážďan pojmenujte různé životní postoje, zhodnoťte je. Jak byste zhodnotili svůj vlastní životní postoj? Použijte slovo prostředek ( zajišťovalo prostředky na důchod a na stáří ) v různých významech, v daném spojení použijte synonymum. Milan Lasica: Radost vládnout tomuto národu (zamyšlení zkráceno) Ryba, jídlo žebráků, jak se někdy na bratislavském tržišti říkalo, se stala luxusní lahůdkou. Kuřecí zadky, které jsme házeli psům, se začaly prodávat s kouskem zad v honosném balení s pařáty a krky jako delikatesa. Kvalitní vodu z vodovodu jsme vyměnili za sladké přesycené žbryndy. Rohlíky se scvrkly o polovičku, kyselé mléko se nedá doma vyrobit, protože vznikne jedna smradlavá, odporně zapáchající tekutina, kterou udržíte v ústech jen do té doby, dokud ji někde nevyplivnete, a to kdekoli. Všechno, co bylo kdysi opravdu dobré, co mělo svoji hodnotu a tradici, jsme vlastně vyměnili za drahé šmejdy v načančaném obalu. Jsou i dobré věci. Jenomže těch je stále méně a je třeba je pěkně dlouho hledat. Hledat, přemýšlet, číst nečitelné návody a obsahy, které nemáme šanci vidět, pokud si nevezmeme lupu. Máme dva až tři telefony, internet, televizi, domácí kino, DVD, PC a stále nám něco chybí. Zákazy, příkazy, nařízení, poučení, kterým už člověk přestává rozumět a vyznat se v nich, je už přímo nemožné. Kamery nás sledují na každém kroku. Kamkoli se pohneme, jsme pod kontrolou. Všechno je evidované, zaznamenané, a to všechno pro naši bezpečnost. Každá zpráva, každá pošta, každý telefonát, každá platba, každý mail. Každý, někdy velmi soukromý pohyb, je pod organizovaným dohledem. Kdykoli se dá vybrat z archivu jako zbraň, která je připravená na okamžité použití proti nám. 72

73 Zajímavé, že i při takovém špiclování dochází k trestným činům, o jakých jsem neměl v minulosti ani potuchy. Drogy, přepady, násilí, žhářství, vraždy se staly běžným průvodním jevem této svobodné doby. Zbavujeme se vlastní identity, protože souhlasíme se vším, co po nás různé instituce, jako banky, mobilní operátoři apod., požadují. Můžeme vidět oči bezdomovce, který se určitě na ulici nenarodil. Můžeme vidět žebráky, jak jim trčí nohy z kontejneru, aby se natáhli pro prázdnou flašku. Nebo noblesní hotely pro psy i s vlastní webovou stránkou, lékařem a kadeřníkem. Můžeme sledovat složité operace svých psích miláčků přímo na internetu. Jakmile se nám náš drahý psík ztratí, okamžitě se o něj postarají v útulku i s lékařskou péčí. Když se však na ulici ocitne člověk, nezavadí o něj ani pes. Stáváme se číslem daňového úřadu nebo sociální pojišťovny. Vytratila se láska, porozumění, lidskost, tolerance, teplo rukou, sklon před šedinami. Neznáme soused souseda, nevíme, jaký plat má vlastní žena či muž, nesmíme dát na zadek vlastnímu dítěti, pokud nechceme mít problémy s úřady. Zkrátka (Doplňte optimální konec úvahového textu) Dotvořte optimální zakončení v souladu s vyzněním úvahového textu 10. ESEJ František Xaver Šalda: Alej snu a meditace ku hrobu Jana Nerudy Neruda je ve zlé nevýhodě proti jiným, daleko menším: je skoro samozřejmý. Je bezmála tak samozřejmý jako slunce, vzduch, voda, tok oblaků, zpěv ptačí, jiskření hvězd a vůně trav a všechny dobré, sladké a silné dary života Dobyl poezii dojmy, názory, city. Pojetí, výrazy a slova, které byly pokládány za utonulé a ztracení v blátě dní a všednosti, poněvadž nikdo neměl dost síly, aby je zdvihl, očistil a ukázal v přirozené věčné kráse a vážné slavnosti. Neruda přišel a vyzdvihl tyto ztracené bosé děti a sirotky na svých silných, nebojácných rytířských rukou vysoko do tahu větrného a záře slunečné. Měl strašnou odvahu, že vzal slova z ulice, nemytá a nečesaná, jak je zastihl, a učinil z nich posly věčnosti. Ekologie jako móda (ukázka studentské práce) Dnešní doba, ať si to připouštíme, nebo ne, je bohatá na prázdná slova, sliby, které člověk neplní a činy konané ve prospěch jednotlivce či skupiny jednotlivců. Mohl bych jmenovat další negativa dnešní 73

74 společnosti, přišel jsem ale ještě na jednu naši vlastnost, kterou jsem dříve nikterak nevnímal. Pokrytectví. Stalo se to jednou v tramvaji. Já, znaven vyčerpávající výukou, jsem seděl na sedadle, když vtom nastoupily dvě ženy. Ani nevím, jak vypadaly, pamatuji se pouze na jejich hlasité debatování. Stály nade mnou a jedna z nich mi neustále prskala na zátylek, když sdělovala té druhé, že doma s rodinou třídí odpad a že nechápe toho, kdo ne. Ta druhá jí neustále přitakávala a nakonec "přihodila" památnou větu: "Já své děti také vedu k ekologii, se skautem dokonce zachraňovaly strom od nějakých škůdců." Navzájem se "trumfovaly", která vede své děti více k ekologii, přičemž mluvily tak nahlas, že je musela slyšet alespoň polovina lidí v tramvaji, a mně připadlo, že se o ekologii začali zajímat snad všichni. Ale co to vlastně je ta EKOLOGIE? Je to módní výstřelek, který bude brzo "out"? Nebo je to přístup ke světu, k přírodě, a tudíž k sobě samému? Sám jsem nevěděl. Vrtalo mi však hlavou, co ty dvě ženy za ekologii považují. Třídění odpadů je určitě záslužná činnost, které by se měl věnovat každý. Zamysleme se ale nad tím, proč odpad vzniká a jestli by nebylo možné množství vyprodukovaného snížit. Vraťme se zpět k druhé ženě, jejíž děti zachraňovaly strom od nějakých škůdců. Koho těmi škůdci ale myslela? Člověka, továrny, auta? Asi ne. Nejspíš myslela nějaká drobná stvoření, která žijí na úkor stromů. Tito živočichové tu však žili už před miliony let a stromy se s nimi dokázaly vypořádat. Stromy jsou dnes vystaveny kyselým dešťům, chemickým hnojivům, změnám klimatu a nedokážou vzdorovat svým pradávným kamarádům parazitům. Proto mi věta: "Já své děti také vedu k ekologii, se skautem dokonce zachraňovaly strom od nějakých škůdců" připadá trochu směšná, protože tohle není nikterak záslužný čin, ale spíš omluvné gesto vůči přírodě. S trochou nadsázky mohu člověka připodobnit k malému batoleti, které se stane ředitelem firmy. Každému poroučí, co a jak má dělat, ačkoliv má samo nejméně zkušeností. To by se nám asi nelíbilo... 74

75 5. STYLISTICKÁ CVIČENÍ Odstraňte ve větách chybné odchylky od větné stavby (ANAKOLUT, ZEUGMA, KONTAMINACE, ATRAKCE): Ukliďte před, za i v budově. Stihneme to před sluncem západem. Pohlédl do jejích očích. Byl svědkem už tolika událostem. Pravidla patří k jedněm z nejrozsáhlejším mezi všemi druhy sportů. Vešel do sálu, plný rozjásaných lidí. Spojenectví se pomalu měnilo v závist a neustálým sporům o maličkosti. Po delším nenápadném ohlížením na dívku si mě konečně všimla. Na i pod stolem byla hromada hoblin. Měl jsem proto s chozením na cvičiště obavy. Touto zásluhou mohu poděkovat mým úžasným rodičům. Zabudovaná webkamera zaručuje komfort na připojení na sociálních sítí. Král nechal vyhlásit, že ten, kdo zachrání princeznu, ji dá za manželku a půl království k tomu. Podívejme se a všimněme si detailně tohoto obrazu. Já, ač mám spánek bezesný, mně včera sen se zdál. Nejsem spokojená z toho, co vidím. Dostavit se může každý, kdo se chce nebo věnuje nějakému koníčku. Při práci u strojů nesmíš současně vyřizovat a rozptylovat se jinou činností. Těm, jimž je určen tento článek, by se měli zamyslet na d svou prací. Přejeme vám příjemnou chůzi z dokonalého výrobku. Odstraňte přebytečné vedlejší věty Oheň se rychle šířil po louce, která byla zarostlá a neudržovaná. Blížili jsme se k tomu domu, který stál na kopci, který byl celý porostlý lesem. Byla to fenka, které jsme dali jméno Jessy. Upoutala nás ona malá chlupatá kulička, která vypadala jako medvídek. Vybral jsem tyčku, která byla dřevěná a hladká. Leželi jsme na pláži pod sluncem, které hřálo. 75

76 Přinesl jsem stoličku, která se mi nejvíce povedla, mamince k narozeninám jako dárek. Ochutnali jsme i víno, které mělo bublinky, a různé druhy sýrů, které měly plíseň. Přemýšleli jsme o tématu, které bylo předem určeno. Asi za hodinu přišel Petr, kterého všichni netrpělivě čekali, který konečně spravil rozbité kolo. Velmi srdečný je jeho vztah k sestře, která byla první osoba, kterou po propuštění z nemocnice navštívil. Odstraňte v souvětí zbytečné opakování vztažných vět Je málo případů, kdy obyvatelé odejdou ze svého trvalého bydliště, které i zničí, a přejdou na jiné místo, které se jim více líbí. Brzy po tom novém sousedovi, který pochází z Ostravy a který si hned našel práci, která mu vyhovovala, se přistěhoval druhý, který pracovat vůbec nechtěl. Najděte nevhodné stylizace a upravte Náš závod je výrobcem píšťalek pro posunovače z novoduru. Vdova 54/160 hledá seznámení s inteligentním mužem abstinentem z nedostatku příležitosti. Přijmeme jednoho muže s možností částečné invalidity jako skladníka. Šikovným českým řemeslníkům se říká, že Češi mají šikovné české ručičky. Malou radost ze sněhu a námrazy mají energetici: pod jejich tíhou praskají dráty. Kontrolní orgány před výjezdem vozidel ze závodu provedly prověrku zaměřenou na dodržování požívání alkoholu řidiči. Odborníci, kteří se zabývají šířením virových onemocnění v Rakousku, uveřejnili zajímavou statistiku. V našem usnesení jsme učinili rozhodnutí k zabránění neplnění přijatých úkolů. 76

77 Kytaru a jiné hudební nástroje úspěšně vyučuje zn. odborník. Došlo k požáru, který se rychle rozšířil na celý objekt a do příjezdu hasičů byl zničen. Oheň zničil materiál v hodnotě Kč, který vznikl při svařování autogenní soupravou. Časopis Observer, zabývající se též pašováním drog v západní Evropě, otiskl údaje celních orgánů. Z titulu havárie na stoupacím vodovodu bude koupelna uzavřena. Ti, kdo jste se přihlásili na zájezd, se sejdeme ve čtvrtek v 15 hodin před školou. Pobavte se s námi a přeformulujte výpovědi obratněji Žmoulal kuličku z chlebové střídky, chvíli si s ní pohazoval a potom ji hodil na tvář dívky, která se rozprskla. Směje se učiteli za zády do očí. Smál se učiteli do očí, když jsem jej káral. Na ulici se válí staré listí a děti. Pak jsme se šli podívat k prasatům. Přemek tam měl totiž babičku. Nabízíme velký výběr rybích jídel a nápojů. V popředí obrazu je zaťatá pěst na noze kováře. Kupte si mikrovlnnou kuchařku. Obviněný vyrůstal ve spořádaném rodinném prostředí, což na něm nezanechalo žádné následky. Orientaci o vodním díle poskytl pan Vostřák. Voliči jsou již psychologicky unaveni. Odstraňujte nedostatky v příliš zhuštěné větné stavbě a zjednodušte text Nastává završení tohoto v Evropě i ve světě známého hudebního svátku. Odvolací lhůta, která byla ve svém běhu Vaším podáním zastavena, počne dále běžet ve svém zbytku den po dni doručení tohoto dopisu následujícím. Policejní ředitelství ohlášený koncert za spoluúčinkování své jednání o angažmá zrušivšího člena Národního divadla nepovolilo. 77

78 Vyhledejte v textu nejednoznačná vyjádření a přeformulujte je Stěžuje-li si cestující oprávněně na špatný postup řidiče, jsou proti němu vyvozovány příslušné závěry. Strýc jednoho mého kamaráda, který bydlí v naší ulici, nám bude dělat vedoucího. Vysvětlete možné významy nejednoznačných vyjádření Vítali jsme ho jako člena rodiny. Pochvala trenéra národního mužstva? Vojenské oděvy jim zakrývaly kněžské komže. Nebojí se ani kritizování dospělých. Petr řekl svému příteli, že nemůže být s takovou odměnou spokojen. Nahrazujte sloveso DĚLAT výstižnějším slovem Nejvíce mi dělá potíže fyzika pevných látek. Udělej si čas na děti. V továrně zůstaly dělat pouze vyučené tkadleny. Děláš mi samé problémy. Dělej, ať jsme hotovi! Podtrhněte výrazy, narušující jednotný ráz textu Je to již děsně dávno, když jsem chodil po Čechách s batohem na zádech. Teďka jsem na to již příliš pohodlný. Vzpomínky na tuhlentu turistiku patří k nejkrásnějším, co mám. Během svého putování po naší vlasti jsem viděl mnoho zajímavého a nádherného. Sestavte co nejvíce vět s různým významem za použití těchto slov Eliška přijít ředitel sám svatba Seřaďte uvedená synonyma podle intenzity Prší, krápe, mží, poprchává, mrholí, cedí, kape, leje 78

79 Roztřiďte zdrobněliny v textu do dvou skupin dle významu 1. Označují malé věci 2. Vyjadřují citový vztah mluvčího Měsíček svítil na cestu plnou kamínků. Karlíku, jez masíčko! Ach, synku, synku, doma-li jsi? To byla pravá parádička! Přiběhli k němu kozlík a telátko. Podej sem tu vodičku. Vykoupeme se ve vodičce. Náš kocourek Bělovousek, je ho ještě malý kousek. Kocourek honil po podlaze klubíčko. Odstraňte tautologie Maximální výkon nejvýš 80 km v hodině, počkejte prosím malý moment, horní strop platu, nejhlavnější priorita, hospitalizace v nemocnici, vystavený exponát, maximálně nejkvalitnější práce, experimentální výzkumná činnost, jakmile se dostanou závodníci na vizuální dohled... Nahraďte hovorovou spojku JESTLI vhodnějším výrazem Jestli si myslíte, že s vámi půjdu, mýlíte se! Zeptejte se, jestli už přijel vlak. Jestli nepřestaneš, budu křičet. Můžu vám pomoci, jestli budete chtít. Odstraňte nadbytečná ukazovací zájmena a nespisovné výrazy Šli jsme s tím kamarádem k tomu potoku a tam na nás čekal ten druhý kamarád, který přinesl z domova ten nůž a našel nějaké ty větvičky na vyřezávání těch píšťalek.. Koukni se na ten papír, co jsem donesl. Napsal jsem si ty značky z tý Morseový abecedy, jak tam tvoří písmena ty samý tečky a ty čárky. Opravte podmiňovací výrazy (aby, kdyby) v různých osobách Kdyby jste nespěchali, mohli by jste si s námi dát čaj. Aby jsem si připadal dospělejší, nechal jsem si narůst knír. Pokud by jste věděli o někom, kdo prodá levně štěně, zavolejte. Aby jsi si nemyslela, že jsem na tebe zapomněl, koupil jsem ti malý dárek.co by jsi řekla tomu, že by jsi s námi jela na výlet? Nepřipadal jsi si včera jako blázen? Poradil bys si s tímto problémem sám? Což aby jsis přinesl své vlastní pomůcky? 79

80 6. PRÁCE S TEXTEM Vytvořte z textu: 1. VÝTAH 2. VÝPISKY (údaje o životě J. Seiferta, jeho dílo a vývojové etapy v jeho díle) 3. LIBOVOLNOU CITACI Z DOSLOVU LITERÁRNÍHO HISTORIKA FRANT. BURIÁNKA 80

81 INTERPRETACE TEXTU Odpovězte správně na otázky k níže uvedeným textům Otázky: 1.Čím nejlépe a jednoznačně vyvoláte správný dojem? 2. Je správné tvrzení, že jezdit očima po místnosti je strategické? 3. Je filmový úsměv od ucha k uchu doporučován? 4. Mohou gesta prozradit strach? 5. Je správné tvrzení, že gestikulace prozradí připravenost vašeho projevu? 6. Uvědomuje si druhý člověk význam mimoslovních signálů, které vysíláte do okolí? 7. Co na vás prozradí dokonce více než životopis? 8. Musíme se smát na pohovoru za všech okolností? 9. Je pravda, že se doporučuje sedět jen na kraji židle? 10. Je pravda, že žmoulání kapesníku se doporučuje pouze pod stolem? 11. Patří křížení rukou na prsou k doporučovaným gestům? 12. Je pravda, že se partnerovi v hovoru doporučuje dívat dlouze do očí? 81

82 0 Otázky: 1. Je pravda, že největším provozovatelem webu je Mafra před Seznamem a společností AdActive? 2. Platí tvrzení, že statistiku zpracovávala společnost NetMonitor? 3. Souhlasí tvrzení, že v srpnu se zvýšila návštěvnost internetových serverů o 1%? 4. Prodloužila se doba, kterou uživatelé v průměru měsíčně strávili na webu oproti předchozímu měsíci? 5. Umístila se mezi třemi nejnavštěvovanějšími servery firma AdActive? 6. Souhlasí pořadí tří nejnavštěvovanějších serverů v měsíci? 1. Seznam, 2. idnes, 3. Novinky 7. Je pravda, že v průzkumu denní návštěvnosti se posunuly Novinky.cz na druhé místo? 8. K internetu mělo v srpnu přístup kolem: 4,8mil., 5,9mil. nebo 6,2 mil.? 82

83 Otázky: 1. Pobýval M. A. Fredriks delší dobu v Polsku? 2. Navštívil M. A. Fredriks Indii? 3. Ředitel ING pojišťovny je Čech, Polák, či Holanďan? 4. Tvrdí M. A. Fredriks, že česká kuchyně je horší než německá či polská? 5. Vyjadřuje se M. A. Fredriks pochvalně o českých úřednících? 6. Co kladně hodnotí ředitel ING pojišťovny v Česku? Češi dobře ovládají cizí jazyky - miluje české hory - oceňuje úroveň MHD - Češi jsou přátelští a pohostinství - Česko má skvělé politiky - Čechy jsou bezpečná země - Čechy mají skvěle fungující infrastrukturu - Češi jsou občas neochotní 83