PORTRÉT PLEMENE. Rozpoznání a léãba nemocí psû. 18 Na e KOâKY 9/06

Transkript

1 Rozpoznání a léãba nemocí psû 18 Na e KOâKY 9/06

2 Bengálské kočky Ano, koãky patfií k vrcholûm kmenového v voje savcû. Odborníci na to mají dûkazy. Ve skuteãnosti to není ani tfieba dokazovat. KaÏd z nás to cítí, vût inou podvûdomû, ale pfiesvûdãivû. Reakcí je buì odpor pramenící z neznalosti a strachu, nebo bezmezn obdiv k nespoutané eleganci, fantastické obratnosti, úderné síle, inteligenci, ale pfiedev ím záhadnosti. To v e spojuje velkolepou královskou rodinu divok ch koãek i tu obyãejnou koãku domácí. Na e KOâKY 9/06 19

3 POMOCNÍCI I TVANCI Mimofiádn ch loveck ch schopností koãek lidé vyuïívali odpradávna. Ochoãení loveãtí gepardi patfií k nejznámûj ím. Ale jen málokdo ví, Ïe se k lovu vyuïívaly i malé koãky. Sprinterem mezi mal mi koãkami je pozoruhodná stepní elma s podivn m jménem karakal. Tato koãka, která Ïije ve Stfiední a Malé Asii a v celé Africe, vzdálenû pfiipomíná jednobarevného tíhlého rysa s dlouh ma nohama. Je povaïována za nejrychlej í malou koãku a její hlavní kofiist tvofií men í antilopy ãi zajíci. Ve starém Egyptû a v Indii byla cviãena k lovu stejnû jako zmínûní gepardi. Jiná rysovi podobná koãka, koãka baïinná, je zase skvûl m lovcem vût ích druhû ptákû. DokáÏe vyskoãit vysoko do vzduchu a srazit vzlétajícího baïanta ãi kachnu. Stafií EgypÈané ji proto cviãili speciálnû k lovu vodního ptactva. Na mnoha místech svûta jsou dnes koãkovité elmy pfiímo tvanci. Lidé je zbûsile pronásledují. Buì proto, Ïe je povaïují za kûdce, ktefií jim plení domácí zvífiectvo, nebo pro Ïádan koïich, kter lze velmi dobfie zpenûïit. Nezanedbateln není ani úbytek jejich Ïivotního prostfiedí. NejohroÏenûj ími jsou pralesní druhy. Za vûbec nejohroïenûj í druh mal ch koãek povaïují dnes zoologové rysa pardálového ze panûlska. Ale i druhy, které jsou dosud poãetné, se nemohou pfied lidmi cítit bezpeãnû. Lidé si odjakïiva touïili elegantní krásu a hrdou povahu divok ch koãek podmanit. Dodnes se snaïí alespoà o ãásteãnou domestikaci a ochoãení koãkovit ch elem. Ty v ak zûstávají do jisté míry nezkrotné. MoÏná jsou oblíbena plemena, která se alespoà vzdálenû sv m divok m pfiedkûm podobají, jako jsou ocicat, egyptská mau nebo sokoke. A po velkém chovatelském úsilí vznikají i nová koãiãí plemena, která z divok ch pfiedkû vycházejí. Savannah, Serengeti ãi známûj í koãka bengálská. SnûÏná teãkovaná bengálská koãka (snow potted) má modré oãi KOâKA BENGÁLSKÁ ASIAN LEOPARD CAT Koãka bengálská (Prionailurus bengalensis, Kerr, 1792) se dfiíve naz vala zakrslá, iriomotská, koãka krátkouchá, leopardí ãi asijská levhartí. Stfiídala i latinská jména. Anglicky se jmenuje Asian Leopard Cat (ALC). Jejím domovem jsou oblasti od Dálného v chodu po Malajsk poloostrov na jih a na v chod po Indii a husté lesy ostrovû Sumatry, Jávy, Bornea a Filipín. Sná í i vy í nadmofiské v ky, nejradûji se v ak zdrïuje u tekoucích vod. Voda jí nevadí, dokáïe v bornû a vytrvale plavat. Odtud pochází i její latinské jméno (první popsan jedinec byl spatfien, 20 Na e KOâKY 9/06

4 Foto Zdenûk GorgoÀ jak plave v Bengálském zálivu). Udává se dokonce, Ïe se bengálské koãky koupou proto, aby smyly svûj pach a ochránily se tak pfied velk mi predátory. To by potvrzovalo jejich vysokou inteligenci, díky které pfieïívají, i kdyï se jejich Ïivotní prostor stále zmen uje. Obratnû loví ryby. Její kofiistí jsou i rûzné druhy hlodavcû, je tûrû, ptákû, troufnou si i na mláìata jelenû. Tato malá, krásnû skvrnitá divoká koãka je velmi plaché zvífie, které loví pfieváïnû v noci. U nás se s divokou koãkou bengálskou mûïeme setkat jen v nûkter ch zoologick ch zahradách (Olomouc, Brno) a nûkolik exempláfiû je v rukou soukrom ch chovatelû. Dospûlá koãka bengálská je o nûco vût í neï koãka divoká. Dosahuje váhy od tfií do sedmi kilogramû. I barvou oãí odpovídá na í domácí koãce. MÛÏe je mít od Ïlutohnûdé po zelenoïlutou. Li í se v ak sv m zbarvením. Divoké vybarvení hlavy s podéln mi tmav mi a svûtl mi pruhy a orámovan ma oãima pfiechází na tûle ve v razné rûznû velké tmavé skvrny, které se místy slévající do podéln ch krat- ích pruhû. Aby toho nebylo málo, velké mnoïství mal ch teãek se nachází i na konãetinách a ocasu. Kresba tûla se v bornû odráïí od základní teple pískové aï meruàkové aguti barvy. Podmaniv v raz umocàuje témûfi bílá barva srsti nacházející se na ãele, u oãních koutkû, na lících, pyscích, bradû a dále se táhnoucí po krku aï na bfiicho, vnitfiní stranu konãetin a spodní stranu ocasu. Takové divoké zbarvení koãek je fascinující! POâÁTKY LECHTùNÍ Na zaãátku edesát ch let 20. století do lo k prvnímu plánovanému spáfiení mezi domácí krátkosrstou koãkou a divokou koãkou bengálskou. Oba koãiãí druhy mají po 38 chromozomech. Narozená koèata byla dûkazem toho, Ïe páfiení obou tûchto koãiãích druhû je moïné. ProtoÏe se zjistilo, Ïe divoké bengálky nemají ve struktufie své DNA gen koãiãí leukemie, a jsou tedy vûãi tomuto viru imunní, tato kfiíïení iniciovali ameriãtí genetikové. Neobe lo se to bez problémû. Témûfi nefie iteln m úskalím byla ta skuteãnost, Ïe koèata z první generace se nedala ochoãit a v ichni kocoufií potomci byli stoprocentnû neplodní. Prameny neudávají, zda se na tomto imunologickém programu úãastnila i promovaná genetiãka Jean Millová z Arizony, nebo to byla jen náhoda, Ïe do svého Bengálská ãernû teãkovaná drïení v roce 1963 získala mladou samiãku divoké bengálské koãky. Jistû jiï promy len m krokem bylo její spáfiení s ãern m domácím kocourem. Z tohoto spojení se narodila koãka Kinkin. Navzdory zfiejmému úspûchu se v dal í plemenitbû tehdy nepokraãovalo. To pfii lo aï mnohem pozdûji. Vy lechtit domestikovanou koãku, která má nezamûniteln exteriér a fyzické vlastnosti malé divoké koãky Ïijící v dïungli, ale souãasnû pfiátelskost, pfiítulnost a nebojácnost domácí koãky, bylo jistû pfiáním chovatelû mnoha generací. Opût Jean Millová, ale aï v roce 1981, svûj chovatelsk experiment znovu zopakovala s vûdomím, jaká úskalí takovéto lechtûní s sebou nese. JiÏ se vûdûlo, Ïe divok bengálsk kocour kaïdou domestikovanou koãku povaïuje za svou kofiist nebo vetfielce v teritoriu. I plaché divoké bengálské koãiãí matky mohou v pfiípadû i pomyslného ohroïení vlastní vrh usmrtit. JelikoÏ formování ze strany matky hraje velmi dûleïitou roli pro schopnost domestikace, zkou eli chovatelé pod vedením paní Millové odchovávat divoká koèata pod domácí koãkou nebo umûle na dudlíku. Jedinû to pfiiná elo v sledky a taková koèata byla pouïita v hybridizaãním programu lechtûní nového plemene. Byl to bûh na dlouhou traè a obãas bludn kruh. Kocoufii z prvních generací byli neplodní bez v jimky, z druhé generace z 50 procent. Opakovan hybridní chov, zakfiiïování pomocn ch plemen (habe - ské koãky, egyptská mau, ocicat), vedl k nevyhnutelnému stírání exteriéru divoké bengálky. Na druhé stranû pouïitím zpûtného kfiíïení se rozpl valy pozitivní charakterové vlastnosti jako pfiístupnost, nebojácnost a pfiátelskost. GENERACE POLODIVOK CH BENGÁLEK O plemenu bengálské koãky, o domestikované u lechtilé koãce, se mûïe hovofiit aï tehdy, nevyskytuje-li se v rodokmenu koãky divok pfiedek nejménû ve ãtyfiech generacích. F1 (1. filiální generace) je pfiím kfiíïenec divoké bengálské koãky (ALC) a domestikované koãky (SBT). Podle zku eností americk ch chovatelû jsou tato zvífiata povahovû mnohem blíïe sv m divok m pfiedkûm. Narozená koèata mohou b t velmi mazlivá a hravá, v dospûlosti v ak mají sklon ke své pfiirozené plachosti. V dospûlém vûku odmítají pouïívat koãiãí toaletu, teritorium si znaãí nejen kocoufii, v období fiíje i koãky. Nedají se tedy chovat v bûïném bytû, musí mít speciální chovatelské zafiízení. Vnuci a pravnuci divoké bengálské koãky nesou oznaãení F2 a F3. Tyto generace koãek stále zûstávají více plaché neï domestikované koãky. Zejména je mohou stresovat hlasité zvuky, rychlé pohyby a pro zvífie neobvyklé situace. Proto se nedoporuãují do ru n ch domácností a k mal m dûtem. V pfiípadû dobré péãe zku eného chovatele, kter dokáïe získat jejich dûvûru, ztrácejí svoji plachost a stávají se oddan mi spoleãníky, ktefií se mohou na svého ãlovûka velmi úzce Na e KOâKY 9/06 21

5 fixovat. Chovatel nemûïe pfiedpokládat, Ïe takovou koãku vychová". Musí se naopak snaïit maximálnû se pfiizpûsobit jejím potfiebám. Koãky 2. a 3. generace jsou velmi ãistotné a tato vlastnost u nich pfietrvává i v dospûlém vûku. ObtíÏnû se ale adaptují v nov ch situacích, na nové lidi a nová místa. Obvykle si samy v bytû najdou bezpeãné a chránûné místo, kde se mohou v pfiípadû potfieby ukr t do bezpeãí. Generace F4 a ostatní generace plemene Asian Leopard Cat (ALC) pocházející ze ZOO DvÛr Králové bengálsk ch koãek jsou povaïovány odborníky za plnû domestikované koãky (SBT) a dají se chovat v bûïn ch bytech. V 80. letech minulého století byly první skuteãnû domestikované bengálské koãky pfiedstaveny vefiejnosti. TICA (The Independent Cat Association) uznala bengálské koãky jako plemeno v roce 1984, snûïné a mramorované v roce FIFe pfiiznává tûmto nádhern m zvífiatûm tituly aï od roku lechtûní bengálsk ch koãek není podle vyjádfiení mnoh ch chovatelû dosud ukonãeno. Proto se v chovn ch programech nadále pouïívají divoké bengálské koãky. Jen FIFe vyfikla stop stav a vydala pravidla omezující chov a v stavy. Od roku 2006 se nesmûjí bengálské koãky generace F1 pouïívat k chovu ani se nesmûjí prezentovat na v stavách. Pro generaci F2 platí analogicky zákaz od , pro generaci F4 od roku Chovatelská komise FIFe a FIFe jako celek jsou toho názoru, Ïe bengálská koãka je jiï natolik konsolidované plemeno, Ïe není nadále tfieba pouïívat v chovu kfiíïence F1 F4 generace. V sledky lechtûní jsou ohromující a patfií k nejvût ím chovatelsk m úspûchûm. Dnes se mûïete setkat s bengálsk mi koãkami v nûkolika barvách - hnûdé v odstínech od pískovû Ïluté, béïové pfies zlatou, skofiicovou aï k ãervené, podsada edavé (my í) barvy není povaïována za chybu. Existují ale i snûïné (seal lynx, seal sepia a seal mink), stfiíbrné, modré a vzácnû i celoãerné. Poslední tfii barvy nebyly dosud uznány mezinárodními chovatelsk mi organizacemi. Také kresba bengálsk ch koãek mûïe b t velmi rozmanitá. Rozdûluje se na teãkovanou (spotted) a mramorovanou (marbled). Teãkování u piãkov ch jedincû bylo dovedeno k dokonalosti divok ch zvífiat. Je tvofieno rozetami, velk mi nûkolikabarevn mi skvrnami ve tvaru prstence podobn mi Pfiím kfiíïenec divoké koãky bengálské (F1)

6 kresbû levharta ãi ocelota. Mramorování mûïe b t také vícebarevné. Foto Zdenûk GorgoÀ Uznané variety FIFe: ãernû teãkovaná (black spotted) BEN n 24 sépiová teãkovaná (seal sepia spotted) BEN n norãí teãkovaná (seal mink spotted) BEN n snûïná teãkovaná (snow spotted) BEN n ãernû mramorovaná (black marbled) BEN n 22 sépiová mramorovaná (seal sepia marbled) BEN n norãí mramorovaná (seal mink marbled) BEN n snûïná mramorovaná (snow marbled) BEN n V Americe se uvádí ponûkud jiné rozdûlení. Mezi snûïné bengálky se fiadí i sépiová a norãí, pfiiãemï zde uvádûná snûïná se oznaãuje jako Seal Lynx Point, sépiová jako Seal Sepia Tabby a norãí jako Seal Mink Tabby. STANDARD PLEMENE DLE FIFE Bengálská koãka je domestikovaná koãka, která má tûlesné vlastnosti malé koãkovité elmy Ïijící v dïungli. Je to koãka, která vyzafiuje svûj divok pûvod, ale je pfiátelská, pfiítulná, s povahou domestikované koãky. Je to stfiední aï velká pruïná a velmi svalnatá koãka s irokou zaoblenû klínovitou hlavou. U dospûl ch kocourû je patrn pohlavní dimorfismus s pln mi tváfiemi. Profil hlavy je tvofien lehk m obloukem od ãela k hfibetu nosu. Samotn nos je velk a irok s lehce nadzdviïen mi nosními kfiídly a lehk m konkávním zaoblením, sahá aï pfied oãi. Tlama je velká, iroká, s velk mi a v razn mi dvorci hmatov ch chlupû a vysoko posazen mi lícními kostmi. Stfiednû velké aï malé a krátké u i se zaoblen mi piãkami jsou posazené daleko od sebe a tvofií pokraãování obrysu obliãeje. Rysí tûtiãky jsou neïádoucí. Palcov otisk na zadní stranû ucha je v razn. Velké oãi jsou oválné nebo lehce mandlového tvaru, jsou umístûné daleko od sebe. Koãky s ãernou kresbou mají barvu oãí zelenou, hnûdou, zlatou, ve zbarvení sepia zelené, zlaté, akvamarinové, v barvû mink akvamarinové, koãky snûïné mají vïdy barvu modrou. Jedním z nejv raznûj ích znakû je velké aï robustní, svalnaté, pevné a silné tûlo. Konãetiny jsou stfiednû dlouhé, atletické, zadní ponûkud vy í neï pfiední. Jsou zakonãeny velk mi a kulat mi tlapkami. Stfiednû dlouh a siln ocas sbíhá do zakulacené piãky. Spí e krátká srst husté textury v jimeãnû krásného vzhledu je nezvykle mûkká. Pfiednost se dává srsti se zlat m leskem (golden glitter). Perfektní fyzickou i povahovou vyváïenost doplàuje bdûl aï ostraïit vzhled. Koãka mûïe projevovat strach, pokou et se o útûk nebo hlasitû protestovat, nikdy v ak nesmí skuteãnû vyhroïovat nebo dokonce napadnout ãlovûka. Bengálky mají b t pfiítulné, pozorné, zvûdavé a pfiátelské koãky. BENGÁLKY U NÁS Velké spoleãenské zmûny po roce 1990 se odrazily i na poli chovatelském. Pobofiily se pomyslné hranice, lidé zaãali více cestovat, poznávat a více komunikovat. To v e se odrazilo i na poli chovatelském, na v stavách se objevovaly stále nové importy. Masivním dovozûm nov ch koãiãích plemen bránila pfiedev ím finanãní nároãnost, ale i neochota západních chovatelû prodávat svoje odchovy na V chod. První bengálské koãky do âeské republiky pfiivezl pravdûpodobnû v roce 1994 MVDr. Veverka ze Zadní Tfiebanû z chovatelské stanice Snowstorm. Jeho odchov Bimbo Bohemia Bengal (BCC) byl vystaven na národní v stavû v Praze v prosinci Jak jsem potkala bengálské koãky? vzpomíná paní Monika Ludvíãková z Rozko e, nejznámûj í chovatelka bengálek u nás. Asi to byl osud. Chtûla jsem piãkovou perskou koãku plné barvy. V roce 1995 jsme mûli moïnost nav tívit velkou koãiãí show v USA v New Jersey. Byla tam nádherná zvífiata. Tak tu ti koupím a Ïádnou jinou, ukázal na jednu mûj manïel. Byla to bengálská koãka. Pfiedností je nezvykle mûkká srst se zlat m leskem (golden glitter) Díky intervenci na í tety, která v USA Ïije od roku 1968, jsme si do âech pfiivezli Jacki Lee z chovatelské stanice Forestrun. První vrh mûla na e âíãa s nádhern m modr m bengálcem z Nûmecka, dal í jiï s na ím, kter se jmenoval Fred Forestrun. To jsou ty úplné zaãátky. Na konci devadesát ch let odchovala chovatelská stanice Jungle Cat, registrovaná Na e KOâKY 9/06 23

7 tehdy u BCC, nûkolik nadûjn ch koèat. V roce 1999 jsem se seznámila se Simonou a Davidem Sparandara, obrovsk mi nad enci a milovníky divok ch koãek, a díky jejich pfiátelství se mi otevfiely dvefie do mnoha americk ch chovatelsk ch stanic, a tak jsem mohla alespoà trochu pochopit problematiku plemenitby a hybridizaãního programu. Tím byla odstartována dal í kapitola na eho chovu, ráda zavzpomíná paní Ludvíãková. Poãetné zájemce o koèata z chovatelské stanice Marmoll (registrace u FIFe) zajímá pfiedev ím cena tûchto krásn ch koãek. Není malá. Bengálské koãky jsou velmi vzácné plemeno a jejich cena se ve svûtû pohybuje od 500 za kastrovaná pet zvífiata aï do 2500 euro za piãková v stavní zvífiata. U nás chová bengálské koãky pouze nûkolik chovatelû. Tûm, ktefií prodávají kvalitní zvífiata, ceny více ãi ménû kopírují ceny zahraniãní. Je samozfiejmé, Ïe zvífiata, která nejsou urãena do chovu, stojí ménû. Jsou i tací chovatelé, ktefií bez uzardûní prodají za vy í cenu takovéto kotû. Vrcholem ignoranství jsou ti, ktefií nabízejí bengálské koãky bez prûkazu pûvodu (!?). Z nûkter ch chovatelsk ch stanic jsou prodávána koèata s odborn m posudkem z v stavy. Nûkdy ani to není zárukou kvality. Mnozí mezinárodní posuzovatelé na bengálské koãky je tû nemají to pravé oko. DIVOKÁ KRÁSA Názory na drïení divok ch druhû koãkovit ch elem nebo jejich kfiíïení s dne ními domácími koãkami se velmi rûzní. Od dûrazného ne! nûkter ch vûdcû aï po Typick dospûl kocour proã ne? nad en ch chovatelû. Zoologové podporují rûzné záchranné chovné programy zoologick ch zahrad a evidovan ch soukrom ch chovû, skalní chovatelé touïí po pfiedoucím mazlíãkovi v divokém kabátû. V ichni, ktefií se touto problematikou v âeské republice zab vají, by se mûli seznámit s pfiílohou k vyhlá ce ã. 346/2006 Sb. Zvlá tní podmínky chovu koãkovit ch elem, která nabyla úãinnosti 15. ãervence V âeské republice bylo v roce 2002 zalo- Ïeno SdruÏení pro malé koãkovité elmy (European American Consortium for Small Felines). Je to volné pokraãování projektu, kter zapoãal v roce 1983 David Sparandara v Nové Anglii v USA. Tento projekt má v programu ochranu mal ch koãkovit ch elem, spolupráci se svûtov mi organizacemi podporující ochranu tûchto koãek ve volné pfiírodû a zároveà úãast v chovn ch programech rûzn ch populací mal ch koãkovit ch elem v zajetí. Velmi ojedinûl byl napfiíklad úspû n projekt vypou tûní skotsk ch divok ch koãek (Felis silvestris grampia) zpût do volné pfiírody. Souãasné sdruïení si klade mimo jiné za cíl b t aktivním ãlánkem mezi na imi a zahraniãními institucemi, zoologick mi zahradami i soukrom mi chovateli. Mezi hlavní aktivity patfií téï podpora v mûny zku eností i jednotliv ch odchovan ch zvífiat. Tím také napomáhá k udrïení genetické diverzity chovan ch druhû. SdruÏení má navíc svou vlastní malou chovnou stanici. Jedním z chovan ch druhû jsou divoké asijské koãky bengálské (Prionailurus bengalensis), nûkdy také naz vané koãky leopardí. Nûkolik koèat jiï bylo v této stanici odchováno. Je pravda, Ïe tyto divoké koãky se také pouïívají na kfiíïení s domácími koãkami a jsou zakladateli nového plemene domestikovan ch koãek, u lechtilého plemene koãek bengálsk ch. I kdyï je nová krev na udrïení zdravého chovu chovateli bengálsk ch koãek stále Ïádána, tyto koãky pro nároãnost projektu kfií- Ïí jen omezen poãet stanic na svûtû. K takovému kfiíïení se totiï mûïe pouïít pouze jedinec (obvykle kocour), kter byl odchován s domácími koãkami a je pfiátelsk i v lidské spoleãnosti. Takov to kocour se mûïe pak páfiit jak s divok mi koãkami svého druhu, tak i s domestikovan mi bengálkami. Do tohoto projektu je aktivnû zapojena i paní Monika Ludvíãková. Takto osvûtluje jistû prospû nou a zároveà zajímavou ãinnost sdruïení paní Simona Sparandara. I kdyï hlavním cílem chovatelû bengálsk ch koãek je co nejvíce udrïet vzhled domestikovan ch bengálek podobn jejich divok m pfiedkûm, je dûleïitá âernû teãkovaná âernû mramorovaná i povaha. Proto se vybírají do chovu jen ti jedinci, ktefií vynikají nejen krásnou srstí akresbou, ale i milou povahou, a ktefií postrádají plachost pûvodních divok ch koãek. KRÁSNÁ A ELEGANTNÍ Bengálská koãka je nejen krásná, ale i velmi inteligentní. Po sv ch divok ch pfiedcích zdûdila ohromnû temperamentní, nûkdy aï svéhlavou povahu. Má ráda prostor, nehodí se do malého bytu bez moïnosti v bûhu. Pfii tro e trpûlivosti se rychle nauãí chodit na vodítku, mnohem lépe a radûji v ak chodí v bezpeãném terénu na procházky bez vodítka. Nemá sklon k útûkûm a drïí se svého teritoria. Je velmi hravá a to i v dospûlém vûku. Nejlep í hrou je pochopitelnû lov, a pokud má bengálská koãka moïnost, je skuteãnû skvûl m lovcem. Uloví nejen my, je tûrku ãi malého ptáka, ale i krtka nebo dokonce lasiãku. Vût ina bengálek má ráda vodu, nemusí to v ak b t pravidlem. Urãitû ale má ráda spoleãnost. Pokud je k tomu odmala vedena, je mazlivá a nûïná, pfiátelská a láskyplná. SouÏití se psy a jin mi koãkami b vá bezproblémové, nelze v ak doporuãit souïití s hlodavci a ptáky v eho druhu. Bengálská koãka není pro lidi, ktefií ji chtûjí mít jako dekoraci. Je pro ty, ktefií s ní chtûjí Ïít. Pfiipravil Go Webové stránky nûkter ch ãesk ch chovatelsk ch stanic: ww.mainbeng.com, Foto Zdenûk GorgoÀ 24 Na e KOâKY 9/06