etwinning: nová příležitost pro evropské školy Anne Gilleran

Transkript

1 č. 5 září 2007 elearning Papers Úvodník Komunity praxe Michelle Selinger & Roberto Carneiro Články etwinning: nová příležitost pro evropské školy Anne Gilleran Virtuální komunity praxe a virtuální komunity vzdělávání: klady, zápory a faktory úspěšnosti Patricia Margaret Gannon-Leary & Elsa Fontainha Znalostní management uvnitř komunit praxe: analýza potřeb a vývoj služeb Amaury Daele, Nathalie Deschryver, Dorel Gorga & Manfred Künzel Sociální software a zřizování virtuálních komunit praxe v sektoru cestovního ruchu Christian Petter, Klaus Reich & Kathrin Helling elearning v Rumunsku: popis stavu věcí Olimpius Istrate elearning Papers Noviny elearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. editorial@elearningeuropa.info ISSN: Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. elearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese:

2 Úvodník: Komunity praxe Pojem komunita praxe prodělal dlouhou cestu od doby svého vzniku v 90. letech. Nástup nových technologií umožnil těmto společenství lidí rychleji se šířit a sdružovat v zájmových skupinách tak, aby jejich členové se společnými zájmy mohli hledat partnery po celém světě a zdokonalovat s nimi své znalosti a dovednosti v daném oboru. Toto vydání elearning Papers se zaměřuje na čtyři různé komunity praxe, které ke svému vytvoření plně využily elektronické nástroje. V posledních patnácti letech prodělaly tyto nástroje značný vývoj: internetové nástěnky byly nahrazeny stránkami Wiki, objevily se audio a video podcasty, virtuální místa pro schůzky, telekonference, a to vše spolu s jinými technologiemi se může vzájemně kombinovat. Vedle toho nastoupily nástroje pro automatizovaný překlad, které jsou dnes teprve na začátku svého vývoje, ale jednou se budou uplatňovat v široké míře, což podpoří další rozvoj a rozkvět komunit, jejichž kolektivní vzdělanost se bude šířit rychleji. Lidé budou těžit z názorů a praxe jiných kultur, budou se s nimi srovnávat a vidět svět i jinýma očima. Učitelé se již nebudou ve svých třídách či školách cítit osamoceně, nýbrž budou schopni komunikovat a sdílet názory a zdroje s partnery daleko za hranicemi. Projekt etwinning realizovaný pomocí portálu European SchoolNet, s kterým nás seznamuje Anne Gilleran, je ukázkou toho, jak učitelům dát dobrý důvod k tomu, aby začali technologii využívat jako kolaborativní a komunikační nástroj, a jak je postavit před nové způsoby výuky, o nichž by jinak snad nikdy neuvažovali. Autorky Patricia Margaret Gannon-Leary a Elsa Fontainha se ve svém příspěvku zabývají skutečností, že virtuální komunity praxe musejí čelit nejrůznějším problémům. Popisují faktory, které podmiňují úspěchy či nezdary v případě virtuálních komunit ve vysokém školství. Autorky se opírají o výsledky ankety se členy akademické obce, v níž se zaměřily na definování překážek a kritických faktorů úspěšnosti, které obecně charakterizují zakládání dlouhodobě udržitelných komunit praxe. Znalostní management představuje jednu z hlavních výzev jak pro oblast podnikání, tak i školství. Amaury Daele a kol. ze švýcarské univerzity ve Fribourgu poukazují na to, že se tato problematika stává velmi aktuální jak v systému globálního e-learningu, tak i při vytváření a rozvíjení komunit praxe. Ve svém příspěvku popisují vypracování analytického nástroje pro znalostní management v rámci evropského projektu PALETTE. Christian Petter a kol. se zabývají potenciálem sociálního softwaru na podporu vzdělávání v sektoru cestovního ruchu a jak zajistit zaměstnancům pružnější možnost vzdělávání s ohledem na místo a dobu jeho konání. Ve svém průzkumu se zaměřili na venkovské malé a střední podniky (MSP) a zkonstatovali, že prospěch z tohoto druhu spolupráce není hned viditelný, což vede dost často k neochotě participovat. Nicméně je třeba podotknout, že pokud se tato spolupráce ukáže jako prospěšná - například formou účasti na společných podnicích - pak může tento druh participace začít vzkvétat. Michelle Selinger a Roberto Carneiro elearning Papers ISSN

3 Anne Gilleran European Schoolnet, Belgie Program profesního vývoje určený všem zájemcům o etwinning zahrnuje workshopy na evropské i lokální úrovni, které pro učitele vytvářejí platformu ke vzájemné výměně názorů a předávání zkušeností či příkladů z praxe. etwinning, internetová spolupráce, inovace, digitální gramotnost, pedagogika, platforma, škola, učitel files/media/media13562.pdf etwinning: nová příležitost pro evropské školy Tato studie se zabývá etwinningovou činností ve vzdělávacím a sociálním kontextu 21. století v Evropě. Podrobně popisuje, jak se etwinning vyvíjel a strukturoval, jaké příležitosti učitelům v rámci jejich pedagogické praxe i profesního vývoje přinesl a jakých úspěchů na portálu dosáhl. etwinning vznikl r jako iniciativa Evropské komise se zřetelným záměrem vytvořit v Evropě neformální cestou síť partnerských škol a umožnit tak učitelům vzájemně spolupracovat, aniž by byli nuceni zavázat se k dlouhodobé spolupráci, což je jinak nabízeno v rámci projektů Comenius. etwinning byl koncipován tak, aby mohl školám nabídnout velmi pružný způsob pedagogické spolupráce, jakož i zcela ojedinělou strukturu podpory a asistence poskytovanou učitelům na všech stupních. K jedinečným kvalitám etwinningu patří existence velmi aktivních podpůrných služeb jak na národní, tak i evropské úrovni zajišťovaných Národním podpůrným střediskem (NSS - National Support Service) a Centrálním podpůrným střediskem (CSS - Central Support Service)), jakož i celá řada lokálních podnětů pro učitele ve formě tzv. Certifikátů kvality. Program profesního vývoje určený všem zájemcům o etwinning zahrnuje workshopy na evropské i lokální úrovni, které pro učitele vytvářejí platformu ke vzájemné výměně názorů a předávání zkušeností či příkladů z praxe. Vyvrcholením úspěšnosti této akce je portál který představuje vysoce sofistikovanou platformu komunikace zajišťovanou ve 20 jazycích a nabízející celou škálu specifických nástrojů určených pro učitele. Je etwinning úspěšný? Nahlédneme-li do statistických údajů týkajících se počtu zaregistrovaných škol a učitelů, pak na tuto otázku lze odpovědět pouze kladně. Pro učitele je etwinning snadný a nebyrokratický prostředek, jak realizovat dané projekty společně prostřednictvím vysoce vyvinuté internetové platformy. elearning Papers ISSN

4 Patricia Margaret Gannon-Leary Northumbria University, Velká Británie Elsa Fontainha ISEG Technická univerzita v Lisabonu, Portugalsko Vždyť tato permanentní interakce je zdrojem pocitu propojenosti a sdílení společných zájmů při neustálém prohlubování vzdělanosti. Komunity praxe, kolaborativní, prostředí, neformální vzdělávání, interaktivnost; použitelnost, e-learning files/media/media13563.pdf Virtuální komunity praxe a virtuální komunity vzdělávání: klady, zápory a faktory úspěšnosti Virtuální komunita praxe je společnou sítí jedinců, kteří sdílejí stejnou zájmovou oblast a komunikují prostřednictvím internetu. Odborníci sdílejí zdroje, tj. například zkušenosti, problémy a jejich řešení, nástroje či metody. Tato komunikace umožňuje prohlubovat znalosti a dovednosti každého účastníka dané komunity a přispívá rozvoji vědění v rámci daného oboru. Vedle toho však existuje virtuální komunita vzdělávání, která přesto, že může zajišťovat původní výzkum, si většinou klade za hlavní cíl zdokonalit znalosti a dovednosti účastníků, a to cestou formálního vzdělávání nebo profesního rozvoje. V rámci komunit virtuálního vzdělávání je toto vzdělávání možné chápat buď jako hlavní cíl nebo jako druhotný jev ve formě e-learningu. Virtuální komunity praxe a virtuální komunity vzdělávání se začínají silně prosazovat na institucích vysokého školství, a to díky technologickému pokroku, který napomáhá intenzivnější komunikaci, interaktivnosti mezi účastníky a zavádění kolaborativních pedagogických modelů, zvláště prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (IKT). Vždyť IKT disponují potřebným potenciálem pro kombinování synchronního a asynchronního způsobu komunikace, přístup do (a ze) zeměpisně izolovaných komunit a sdílení informací v mezinárodním měřítku. Je zřejmé, že sdílení vzdělávání a informací uvnitř institucí vysokého školství i mimo ně může být užitečné. Vždyť tato permanentní interakce je zdrojem pocitu propojenosti a sdílení společných zájmů při neustálém prohlubování vzdělanosti. Rozvoj vědění se může stát kontinuálním, cyklickým a plynulým procesem. Nicméně i virtuální komunity praxe mohou narazit na překážky. V rámci této studie byla vypracována jejich definice a názorně doložena výroky akademiků, kteří se do činnosti komunity praxe zapojili. Je třeba se též věnovat kritickým faktorům úspěšnosti virtuální komunity praxe. Patří sem zejména použitelnost technologie, důvěra v efektivnost IKT pro komunikaci, pocit sounáležitosti k dané skupině, věnování zvláštní pozornosti transnárodním a transkulturním dimenzím komunity praxe, vzájemné pochopení, společně sdílený cíl, respektování síťové etikety, uživatelsky přívětivější jazyk a dlouhá platnost. Autorky konstatují, že na závratný rozvoj komunit praxe má velký vliv existence seznamů diskusních příspěvků a diskusních fór, i když ony samy se potýkaly s těžkostmi souvisejícími s vytvářením dané komunity. Tyto těžkosti jsou doloženy a znázorněny na základě citací vybraných z rozhovorů s akademiky. Mimoto velká část literatury o komunitách praxe pochází z mimoevropských zemí bez ohledu na skutečnost, že články o e-learningu jsou publikovány převážně uvnitř Evropy. Autorky příspěvku navrhují hlubší analýzu tohoto námětu, a to na základě diagnostikování a prostudování komunit praxe a komunit virtuálního vzdělávání ve všech členských zemích EU. elearning Papers ISSN

5 Amaury Daele Nathalie Deschryver Dorel Gorga Manfred Künzel Technologická konfigurace určená pro komunitu praxe musí zajišťovat specifické technologické služby zaměřené nejen na podporu vzdělávání, sdílení a tvorbu znalostí, ale i na posílení družnosti a participace. Komunity praxe, znalostní management, informální vzdělávání, participativní koncipování, praxe, výzkum a vývoj files/media/media13564.pdf Znalostní management uvnitř komunit praxe: analýza potřeb a vývoj služeb Tento příspěvek se zaměřuje na problematiku managementu znalostí a vzdělávání v rámci komunit praxe. Tato otázka se stává velmi aktuální v době globálního využívání e-learningu, jakož i zakládání a rozvoje komunit praxe jak ve veřejných, tak i soukromých institucích. Tyto komunity praxe tvoří skupiny odborníků, kteří v rámci dané oblasti či tématu sdílejí své znalosti, nápady a zkušenosti z praxe. Stále více firem a veřejných institucí se uchyluje k vytvoření takového společenství z důvodů kapitalizace znalostí, jakož i obohacování zkušeností a znalostí svých zaměstnanců. V tomto ohledu před námi vyvstávají důležité otázky týkající se managementu kolektivního vědění a organizace lidských zdrojů, jakož i technologických nástrojů na podporu tohoto procesu. Jaké jsou potřeby (internetové) komunity praxe v oblasti vzdělávání, znalostního managementu, jakož i jejich organizace? Jaké typy potřeb by mohly být uspokojeny prostřednictvím webových služeb? Jaký druh služeb na internetu nabízet? Jak by měly být koncipovány, aby uspokojily velmi specifické potřeby komunit praxe? Dle sociálněkulturních teorií je vzdělávání v rámci určité komunity možno usnadnit, jsou-li splněny určité podmínky. Zájemci jsou za prvé povinni definovat osobní a společné cíle. Za druhé se musejí účastnit pravidelných a obsažných vzájemných akcí. Poslední podmínka se týká vytvořených zdrojů. Tyto zdroje je možné považovat za společný majetek nebo bohatství dané komunity praxe včetně její paměti. Tyto nástroje patří komunitě a mohou být podporou ke vzdělávání každého člena. Technologická konfigurace určená pro komunitu praxe musí zajišťovat specifické technologické služby zaměřené nejen na podporu vzdělávání, sdílení a tvorbu znalostí, ale i na posílení družnosti a participace. PALETTE je evropský projekt ( ) věnovaný průzkumu komunit praxe, který úzce spolupracuje s 10 různými komunitami, přičemž analyzuje jejich potřeby ohledně znalostního managementu a asistuje jim při zavádění nových důležitých opatření. Mimoto se v rámci tohoto projektu zkoumají technologické služby, které by mohly znalostní management a procesy vzdělávání usnadnit. V rámci projektu PALETTE jsou tyto dva aspekty úzce propojeny prostřednictvím metody participativního koncipování. Jedná se o to, že komunity praxe a vývojoví pracovníci služeb znalostního managementu pracují společně na sledování iteračního procesu, aby mohli identifikovat potřeby komunit praxe, vyvíjet služby znalostního managementu odpovídající daným potřebám a organizovat aktivity umožňující komunitám praxe reálně participovat na koncipování těchto služeb. elearning Papers ISSN

6 Christian Petter Prognostický ústav, Rakousko Klaus Reich Prognostický ústav, Rakousko Kathrin Helling Prognostický ústav, Rakousko V současnosti převládá názor, že vzdělávání založené na IKT musí být kombinací studia a práce, což vedlo ke vzniku konceptu vzdělávání na pracovišti. Spolupráce, virtuální komunity praxe, formální vzdělávání, informální vzdělávání, MSP, cestovní ruch, sociální software, Web 2.0 files/media/media13565.pdf Sociální software a zřizování virtuálních komunit praxe v sektoru cestovního ruchu Koncept komunit praxe je možné chápat jako ústřední model, který podporuje procesy informálního vzdělávání, a zvláště na pracovištích. Za předpokladu, že jsou správně zvoleny nástroje a modely sociálního softwaru na podporu spolupráce uvnitř virtuálních sítí, se v tomto příspěvku zaměříme na prezentování a analýzu zkušeností získaných při zakládání virtuálních komunit praxe v malých a středních podnicích (MSP) sektoru cestovního ruchu v rámci Evropy (využitím aplikace nástrojů sociálního softwaru). Malé a střední podniky jsou v Evropě páteří regionální prosperity a zaměstnanosti a profesní vývoj jejich zaměstnanců je často považován za prvotní podmínku, mají-li prosadit inovace a konkurovat ostatním firmám. Nicméně MSP často nedisponují prostředky, aby mohly vyhovět požadavkům svých zaměstnanců na vzdělávání, ať už vypracováním a nebo financováním iniciativ týkajících se individuálního formálního vzdělávání. V současnosti převládá názor, že vzdělávání založené na IKT musí být kombinací studia a práce, což vedlo ke vzniku konceptu vzdělávání na pracovišti. Tyto druhy informálních vzdělávacích procesů na pracovišti jsou zaměřeny na studium konkrétních námětů. Empirický výzkum uskutečněný v rámci projektu Leonardo da Vinci s názvem Work&Learn Together (WLT) poukazuje na to, že sociální software může komunikační procesy v rámci komunit praxe bezesporu usnadnit a podpořit. Nicméně je třeba tyto nástroje považovat spíše za vedlejší kanály komunikace. Představa o vytvážení čistě virtuálních komunit praxe v sektoru cestovního ruchu se ukázala jako dosti nereálná. Vědomí konkurence se v tomto sektoru prosadilo mnohem více než potřeba - i když velmi reálná - vzdělávat se v kolaborativním prostředí. Přesto se v sektoru cestovního ruchu objevily různé obory, v kterých by se mohly založit virtuální komunity praxe na podporu existujících struktur komunikace a vzdělávání, jakož i k uspokojení potřeb vzdělávajících se. Hlavním podnětem k zakládání virtuálních komunit praxe - zvláště v MPS - je ta skutečnost, že zde existuje požadavek na nástroje, které umožní vzdělávání během pracovní doby a přímo na pracovišti. Tímto způsobem by nebylo nutné docházet na formální doškolování, které je často spojeno s nepraktickým přemísťovánín do školicích center často vzdálených pro zaměstnance z venkovských oblastí. elearning Papers ISSN

7 Olimpius Istrate Institut výchovy a vzdělávání, Rumunsko Teorie a praxe v oblasti e-learningu jsou neustále vylepšovány v zájmu zvýšení kvality rumunského školského systému, jakož i odborné přípravy a doškolování. IKT v rumunském školském systému, e- learning, výuka prostřednictvím počítače, rumunský školský systém, vzdělávací politika fo/files/media/media13566.pdf elearning v Rumunsku: popis stavu věcí Dynamika sociálněekonomického rozvoje spolu s uplatňováním národních programů zaměřených na širší využívání IKT a kvalitního digitálního obsahu se staly hlavním podnětem k tomu, aby rumunské vzdělávací instituce začaly před 15 lety zařazovat nové technologie do svých plánů rozvoje. Setkáváme se s různými iniciativami, jejichž snahou je udržet krok s trendy, zásadami a akcemi v oblasti evropského i světového e-learningu, přičemž se zaměřují na získání informačních a komunikačních technologií a zajištění jejich administrativního uplatnění, a to vše s cílem zavedení vhodného vzdělávacího softwaru a vyškolení lidských zdrojů. Přesto, že výsledky dosažené na tomto poli nesplnily očekávání inovátorů z oblasti vzdělávání (z důvodů zastaralých ustanovení naší legislativy), střední školy, vysoké školy a školicí organizace postupně přizpůsobují své učební osnovy tak, aby bylo možné zavádění nových technologií zkvalitňujících výuku v jednotlivých oborech zajistit. Teorie a praxe v oblasti e-learningu jsou neustále vylepšovány v zájmu zvýšení kvality rumunského školského systému, jakož i odborné přípravy a doškolování. V rámci této studie jsou posouzeny důležité podklady a nejzajímavější zkušenosti týkající se implementování IKT v rumunském školství. Zvláště byly zohledněny podklady poskytnuté rumunským ministerstvem školství a vědy, SIVECO Romania, Světovou bankou, rumunským ministerstvem informační technologie, elearningem Romania a dalšími významnými podniky, univerzitami a nevládními organizacemi (NGO) zapojenými do vývojového procesu e-learningu spolu s obsahově důležitými regionálními a lokálními zprávami. V současnosti se veškeré úsilí Rumunska v oblasti e-learningu zaměřuje na využívání IKT ve vzdělávání a výchově. Probíhá příprava koherentního strategického dokumentu věnovanému především technologiím zkvalitňujícím výuku. Návrhy strategie obsažené v tomto dokumentu by mohly být rozhodujícím krokem pro zodpovědné využívání počítačové a internetové techniky ke vzdělávacím účelům, a to co v nejširším rozsahu. Avšak trvalé výsledky je možné dosáhnout pouze na základě proaktivnějšího postoje politických činitelů, pedagogických odborníků a vůbec celé společnosti. Je zřejmé, že takový závratný vývoj se neuskuteční na základě pouze jediného politického rozhodnutí a že za reformu školství neponese zodpovědnost pouze jediná instituce. elearning Papers ISSN