Bankovní institut vysoká škola Praha

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Zásady tvorby smluv dle občanského zákoníku Bakalářská práce Autor: Romana Obhlídalová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, PhD. Praha Duben, 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literatura. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. v Praze dne 29. Dubna 2011 Romana Obhlídalová 2

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce JUDr. PhDr. Ivu Svobodovi, PhD. za jeho ochotu a pomoc. 3

4 Anotace Má bakalářská práce popisuje závazkové vztahy. V první časti, mé práce jsem popsala vznik, změnu, zajištění a zánik závazku a v druhé části jsem se zabývala smlouvami podle občanského zákoníku. Annotation My bachelor thesis describes the obligations. In the first part of my thesis, I describe the creation, amendment, indemnity and extinguishment of debt, and in the second part I deal with contracts under the Civil Code. 4

5 Obsah Úvod 1 Pojem závazkové právo Subjekty závazkového právního vztahu Společné závazky a společná práva Obsah závazkového vztahu Druhy závazkových vztahů Zásady závazkových vztahů Vznik závazkových vztahů Závazky z právních úkonů Závazek z protiprávního úkonu Závazky z úředního rozhodnutí Závazky z jiných právních důvodů Změna závazku Změny v obsahu závazku Změna závazku v důsledku dohody stran Změna závazku v prodlení dlužníka Změna závazku z prodlení věřitele Změny v subjektech závazku Postoupení pohledávky Změna v subjektech závazku převzetím dluhu Změna subjektu závazku přistoupením k závazku Změna subjektu závazku poukázkou Změna subjektu závazku poukázkou na cenné papíry Zajištění závazku Zajišťovací instituty Smluvní pokuta Ručení Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

6 2.4 Zástavní smlouva Zajišťovací převod práva Zajištění postoupením pohledávky Jistota Uznání dluhu Zánik závazku Zánik závazku jeho splněním Zánik závazku dohodou Nemožnost plnění Uplynutí doby Smrt dlužníka nebo věřitele Započtení Zánik závazku výpovědí Zánik závazku neuplatnění práva Zánik závazku splynutí Zánik závazku narovnání Zánik závazku odstoupením Zánik závazku uložením do úřední desky Druhy smluv podle občanského zákoníku Kupní smlouva Náležitosti Práva a povinnosti Shoda s kupní smlouvou Odpovědnost za vady věci Zánik závazku Směnná smlouva Náležitosti Práva a povinnosti stran Darovací smlouva Náležitosti Pojmové znaky darovací smlouvy Předmět daru

7 6.2.2 Bezplatnost Dobrovolnost Vznik darovací smlouvy reálně Vznik darovací smlouvy na základě konsensuální smlouvy Zánik darovací smlouvy Hrubé porušování dobrých mravů obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny Jednostranný právní úkon dárce adresovaný obdarovanému Odpovědnost Smlouva o dílo Podstatné náležitosti smlouvy o dílo tvoří Předmět díla Ujednání o úplatě Provedení díla na nebezpečí zhotovitele Práva a povinnosti smluvních stran Na straně zhotovitele Na straně objednatele Odpovědnost Zánik Zhotovení věci na zakázku Odpovědnost zhotovitele Odpovědnost za vady Odpovědnost za škodu Odpovědnost objednavatele Oprava a úprava věci Smlouva o půjčce Náležitosti Smlouva o výpůjčce Náležitosti Práva a povinnosti stran Nájemní smlouva Náležitosti Práva a povinnosti Zánik závazku

8 10.4 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu Náležitosti Práva a povinnosti stran Společný nájem bytu Zánik nájmu Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení Podnájem bytu (části bytu) Nájem a podnájem nebytových prostor Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých Příkazní smlouva Náležitosti Práva a povinnosti stran Zánik závazku Jednatelství bez příkazu Náležitosti Práva a povinnosti stran jednatelství bez příkazu Smlouva o úschově Náležitosti Práva a povinnosti stan Zánik závazku Smlouva o ubytování Náležitosti Práva a povinnosti stran Zánik závazku Smlouva o přepravě Náležitosti Práva a povinnosti Zánik závazku Smlouva zprostředkovatelská Náležitosti Práva a povinnosti stran Zánik závazku Vklady

9 17.1 Náležitosti Práva a povinnosti stran Zánik závazku Smlouva o sdružení Náležitosti Práva a povinnosti stran Zánik závazku Smlouva o důchodu Náležitosti Práva a povinnosti Sázka a hra Náležitosti Práva a povinnosti stran Veřejná soutěž Náležitosti Práva a povinnosti stran Veřejný příslib Náležitosti Práva a povinnosti Cestovatelská smlouva Náležitosti Práva a povinnosti Zánik závazku Závěr Seznam použité literatury 9

10 Úvod V této bakalářská práci budu rozebírat, vznik závazku, změnu, zajištění a zánik závazku. Budu se snažit objasnit co závazkový vztah je. Dále se budu zabývat zásadami tvorby smluv dle občanského zákoníku, tak jak jsou v zákoníku obsaženy, kupní smlouvou, směnnou smlouvou, darovací smlouvou, smlouvou o dílo, smlouvou o půjčce a výpůjčce, smlouvou nájemní, příkazní smlouvou, jednatelskou smlouvou, smlouvou o úschově, ubytování a o přepravě, zprostředkovatelskou smlouvou, smlouvou o vkladech, smlouvou o sdružení a o důchodu, smlouvou a hrách a sázkách. Z hlediska funkčnosti je smlouva téměř nejvýznamnějším právním institutem. Občanský zákoník upravuje nejběžnější a nejpoužívanější smluvní typy takových závazkových vztahů, jejichž pojem a obsah se podařilo právně definovat. Takové smluvní typy jsou označovaný jako typové smlouvy nebo také pojmenované smlouvy. Těmto smlouvám budu věnovat pozornost v mé bakalářské práci. První smlouvou, kterou se budu zabývat podle Občanského zákoníku, je smlouva kupní, která je upravena v občanském zákoníku v ustanovení 588. Je to závazkový vztah mezi kupujícím a prodávajícím za určitou stanovenou úplatu. Tato smlouva je ve společnosti velmi častá a známá. Směnnou smlouvu podle ustanovení 611 Občanského zákoníku uzavírají nejméně dvě osoby, které směňují věc za věc a umožní si nabití vlastnických práv k věci. Liší se od kupní smlouvy tím, že se neplatí kupní cena, ale nabízí se jiná věc. Darovací smlouva je upravena v ustanovení 628 až 630 Občanského zákoníku. Při uzavírání darovací smlouvy se vyžaduje písemná forma. Podstatou smlouvy je bezúplatný převod věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z jedné osoby na druhou. Smlouvu o dílo uzavírá objednatel a zhotovitel. Je uzavírána na základě ustanovení 631 až 656 Občanského zákoníku. Objednatel má zájem o vytvoření určitého díla a zhotovitel se zavazuje, že dílo na vlastní nebezpečí zhotoví za sjednanou cenu. Dílem je hmotný výsledek tvůrčí činnosti. Smlouva o půjčce je upravena v ustanovení 657 a 658 Občanského zákoníku. Tato smlouva nevyžaduje povinnou písemnou formu. Smlouvu a půjčce uzavírá mezi sebou věřitel a dlužník. Věřitel přenechá předmět půjčky dlužníkovy na určitou dobu. 10

11 Předmětem půjčky mohou být jak věci, tak i peníze. Půjčka muže být a nemusí být úplatná. Smlouva o výpůjčce je dočasné bezplatné přenechání předem určené věci do užívání jiné osoby. Smlouva je uzavírána mezi půjčitelem a výpůjčitelem. Nájemní smlouva je upravena v ustanovení 663 a následující Občanského zákoníku. Smlouva je uzavírána mezi pronajímatelem a nájemcem. Pronajímatel přenechá věc nájemci, který musí zaplatit nájemné. Příkazní smlouva je upravena v Občanském zákoníku v ustanovení 724. Uzavírá se mezi příkazcem a příkazníkem. Příkazník se zavazuje pro příkazce vykonat nějakou činnost nebo obstarat věc. Jednatelská smlouva upravena v ustanovení 742 až 746 Občanského zákoníku upravuje situaci, kdy nějaká osoba v zájmu odstranění hrozící škody jiné osobě obstará její záležitosti bez toho, že by k jednání byl oprávněn. Smlouva o úschově je upravena podle ustanovení 747 až 753 Občanského zákoníku. Uzavírá se mezi složitelem movité věci do opatrování schovatele. Schovatel nemůže movitou věc užívat. Občanský zákoník nestanovuje povinnou písemnou formu. Smlouva o ubytování, kterou upravuje Občanský zákoník v ustanovení 754 až 759, je uzavírána mezi ubytovatelem a objednatelem ubytování. Ubytovatel je povinen poskytnout objednateli ubytování na přechodnou dobu. Ubytovatel má povinnost s ubytování poskytnou ubytovanému i služby spojené s ubytování. Smlouva o ubytování nemá stanovenou povinnou písemnou formu. Občanský zákoník v ustanovení 760 až 773 upravuje smlouvu o přepravě osob, nákladu. Podstatou smlouvy o přepravě osob je právo cestujícího být přepraven na určité místo za odměnu přepravci. Podstato smlouvy o přepravě nákladu je přeprava nákladu na určité místo a jeho předání za zaplacení odměny. Zprostředkovatelská smlouva je upravena podle ustanovení 774 a následující Občanského zákoníku. Je uzavírána mezi zájemcem o zprostředkování uzavření smlouvy a zprostředkovatelem, za odměnu. Smlouva o vkladu podle ustanovení 778 až 787 Občanského zákoníku upravuje vklady na vkladních knížkách, vkladní listy a jiné formy vkladů. Vklad může přijímat pouze peněžní ústav. Je to tedy závazkový vztah mezi peněžním ústavem a jakoukoliv právnickou či fyzickou osobou. 11

12 V ustanovení 829 až 841 Občanského zákoníku je upravena smlouva o sdružení. V těchto paragrafech jsou stanoveny podmínky pro vznik, fungování a zánik sdružení. Je to sdružení právnických nebo fyzických osob. Smlouva o důchodu je upraven v ustanovení 842 a následující Občanského zákoníku, kde je upraveno vyplácení peněžního plnění konkrétní osobě. Smlouva o sázkách a hrách je obsažená v ustanovení 845 a 846 Občanského zákoníku. Podstatou této smlouvy je negativním způsobem omezit účinky takového závazkového vztahu. Veřejná soutěž je upravenu podle ustanovení 847 až 849 Občanského zákoníku. Podstata veřejné soutěže je v nabídce vyhlašovatele veřejné soutěže vůči soutěžitelům. Podstatou veřejného příslibu je podle ustanovení 850 až 852 Občanského zákoníku povinnost slibujícího poskytnout určité plnění osobě, která není předem určena. Cestovatelská smlouva upravena Občanským zákoníkem v ustanovení 852a až 852k upravuje vztah mezi provozovatelem cestovní kanceláře a cestujícím. Cestovní kancelář je povinna cestujícímu poskytnou zájezd dle jeho výběru a cestující se povinen za zájezd zaplatit sjednanou částku. Tato práce se bude zabývat společným výkladem závazku a zejména jednotlivými smlouvami dle občanského zákoníku. 12

13 1 Pojem závazkové právo Závazkovým právním vztahem se rozumí vzájemná práva a povinnosti stran závazkového vztahu. Závazkový právní vztah je někdy označován jako závazek. Závazkový právní vztah vzniká nejméně mezi dvěma subjekty, ze kterého plynou vzájemná soukromá práva a povinnosti. 1.2 Subjekty závazkového právního vztahu Subjektem závazkového vztahu je věřil a dlužník. Smluvní strana závazku je věřitel, který má právo požadovat od dlužníka určité plnění a dlužník je druhá stran závazkového vztahu, jež má povinnost věřiteli určité plnění poskytnout. 1.3 Společné závazky a společná práva Na straně dlužníka i věřitele se může vyskytnout více osob. V tomto případě se jedná o společné závazky s větším počtem dlužníků a společná práva s větším počtem věřitelů. Dalším důležitým kritériem je skutečnost, zda se jedná o dělitelné nebo nedělitelné plnění. Pokud je dělitelné plnění na straně dlužníků, odpovídá každý dlužník jen za svou část dluhu a splní-li větší část dluhu, může od ostatních dlužníků požadovat náhradu. Jestliže zákon nebo dohoda nestanoví jinak, jsou podíly dluhu stejné. V případě dělitelného plnění na straně věřitelů, může každá u věřitelů od dlužníka požadovat jen příslušnou část dluhu. V případě nedělitelného plnění na straně dlužníků, jsou dlužníci zavázáni společně a nerozdílně a každý z nich odpovídá za celý dluh. Jestliže jeden z dlužníků uhradí plnění v celém rozsahu, zaniká plnění i ostatním, ale vzniká povinnost ostatních dlužníků nahradit platícímu dlužníku uhrazenou část dluhu. Dlužník může plnit dluh jen jednomu věřiteli, přičemž v rozsahu plnění zanikne právo ostatních věřitelů domáhat se plnění. 1 1 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

14 1.4 Obsah závazkového vztahu Závazek je právní vztah a nelze jej ztotožňovat s pojmem dluh. Dluh a pohledávka jsou párovou pojmovou kategorií, stejně jako shora uvedený věřitel a dlužník. Dluh je povinnost dlužníka poskytnout věřiteli určité plnění, tj. něco poskytnout, něčeho se zdržet, něco strpět nebo něco konat. Z hlediska náležitostí závazků rozlišujeme náležitosti podstatné, které jsou nezbytné pro platnost, obvyklé, které nejsou nezbytné pro platnost, ale běžně se upravují a nahodilé. Může nastat i situace, kdy právo věřitele bude možné, povolené, ale nebude soudně vymahatelné. Taková práva se nazývají naturálními obligacemi. Jsou to práva promlčená, soudně nevymahatelná, zejména sázky a hry. Na straně věřitele nevznikne bezdůvodné obohacení, jestliže přijme plnění ve formě naturálních obligací. Věřitel se nemůže prostřednictví soudů takového plnění domáhat. 1.5 Druhy závazkových vztahů Můžeme je rozlišovat z různých hledisek zejména na pojmenované a nepojmenované, občanskoprávní, obchodně právní, smluvní a deliktní, dvoustranné a vícestranné, na závazky způsobující vznik, změnu či zánik závazkových vztahů, na závazky s plněním dělitelným a nedělitelným, jednorázovým a opakovaným, peněžitým a nepeněžitým, jednotlivě nebo druhově určeným, úplatné a bezúplatné, konsensuální a reálné, abstraktní a kauzální, synallagmitické a assynalagmitické Zásady závazkových vztahů Závazkové právo má zejména tyto zásady: - rovnost stran - smluvní svoboda stran týkající se rozhodnutí zda smlouvu uzavřít, s kým a s jakým obsahem - zásada, že smlouvy se mají dodržovat 2 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

15 - zásady ochrany dobré víry - zásada, že nikdo nemůže mít prospěch z vlastního protiprávního jednání 1.7 Vznik závazkových vztahů Závazkové právní vztahy vznikají na základě právních úkonů (smlouvy), protiprávních úkonů (z deliktů, způsobení škody), z rozhodnutí státních orgánů, nebo z jiných právních skutečností. 1.8 Závazky z právních úkonů Tyto závazky jsou nazývány často jako kontraktní závazkové vztahy. Takové označení není zcela přesné. Právní úkony mohou být jednostranné a vícestranné. Závazkový vztah lze založit jak jednostranným, tak i vícestranným právním úkonem. Do jednostranných právní úkonu patří především, návrh smlouvy, výpověď závazkového vztahu, jednatelství bez příkazu podle ustanovení 472 Občanského zákoníku, veřejnou soutěží podle ust. 847 an. OZ, veřejný příslib dle 850 an. OZ. Také vznikají z hlediska vícestranných právních úkonů závazkové vztahy na základě smluv podle ust. 43 an. OZ. V tomto smyslu se jedná o smlouvy pojmenované, to jsou smlouvy upravené OZ, nebo smlouvy nepojmenované podle ust. 51 OZ, nejsou výslovně upraveny občanským zákoníkem. Pokud jde o smlouvy nepojmenované, je nutné je posuzovat podle obsahu a účelu nejbližšího upraveného smluvního typu Závazek z protiprávního úkonu Jedná se o závazkový vztah vzniklý v důsledku protiprávního úkonu porušením smluvních či zákonných povinností jedné strany. V tomto případě se jedná o způsobenou škodu a povinnost k její náhradě. Z tohoto hlediska občanský zákoník v obecné rovině upravuje ust. 499 an. OZ odpovědnost za vady. V tomto případě odpovídá převodce při úplatném převodu nabyvateli za to, že věc nemá právní vady a že má vlastnosti, které si 3 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

16 nabyvatel vymítil, nebo které převodce deklaroval. Jestliže jsou vady zjevné, nemusí na ně převodce nabyvatele upozornit, pokud ve smlouvě výslovně neprohlásí, že věc má určitou kvalitu a vlastnosti. Občanský zákoník stanovuje odpovědnost převodce za vady, které vzniknou v záruční době. V obchodních závazkových vztazích je záruka výhradně věcí dohody smluvních stran. Nabyvatel je povinen převodce upozornit na vady právní i faktické a požadovat náhradu. Na vady je potřeba upozornit v záruční době, hned po zjištění vad bez jakéhokoliv odkladu po provedení kontroly, kterou má nabyvatel činit poté, co může s věcí nakládat, nejpozději do šesti let. Po oznámení vady má převodce právo vadu, její charakter a důvod vzniku prozkoumat. Nabyvatel může požadovat výměnu věci v závislosti na povaze věci, její opravu, slevu z ceny věci, nebo může od smlouvy odstoupit. Také je nabyvatel oprávněn požadovat náhradu nákladů souvisejících s uplatněním škody Závazky z úředního rozhodnutí Z hlediska vzniku závazku z úředního rozhodnutí má právní význam jen takové rozhodnutí, které je schopné založit závazkový vztah (rozhodnutí konstitutivní povahy). Takové rozhodnutí mění, zakládá či ruší závazkové vztahy Závazky z jiných právních důvodů Z hlediska jiných právních důvodů vzniku závazkového vztahu, se může jednat o právní události (v důsledku autohavárie), protiprávní vztah (bezdůvodné obohacení) Změna závazku Závazkový vztah je vymezen subjekty a obsahem. V obou směrech je možné závazkový vztah za jeho existence změnit. 4 4 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

17 1.13 Změny v obsahu závazku Ke změnám může dojít v důsledku: - dohody stran - prodlení dlužníka - prodlení věřitele Změna závazku v důsledku dohody stran Občanský zákoník na mnoha místech pojednává o změnách závazkových vztahů a jejich změnu předpokládá především na základě souladné vůle obou smluvních stran se zachováním formy totožné s formou původně uzavřeného závazku. Změnu závazku dohodou stran občanský zákoník připouští ve dvou podobách. První podoba změny závazku dohodou, je podle 516 OZ je, že již existující závazek je dohodou stran změněn, aniž by musel zaniknout. Tato změna se nazývá komulativní novace, protože ke stávajícím právům a povinnostem stran přistupují další práva a povinnosti stran založená dohodou o změně závazku. Další druhá varianta podle ust. 570 an. OZ spočívá v zániku závazku původního a ten je nahrazen novým závazkem. Tato varianta se nazývá privativní novace a je řazena spíše mezi způsoby zániku závazku. Podle ust. 570 OZ se o komulativní novaci jedná ve všech případech, kdy dohoda stran mění existující stávající závazkový vztah, aniž by z této dohody jasně plynulo, že by původní závazkový vztah zanikl. Komulativní novace nemá vliv na již poskytnuté zajištění. Pouze ručitel, který nedal k takové změně závazku souhlas, zůstává možnost namítat vůči věřiteli veškeré námitky, které měl před změnou závazku Změna závazku v prodlení dlužníka Závazkový vztah a jeho obsah se mění také v důsledku porušení závazkového vztahu jednou ze smluvních stan. Pokud dlužník nesplní dluh řádně a včas, dostává se na základě ust. 517 an. OZ do prodlení. Zda prodlení z plnění závazku zavinil, či nikoliv, není rozhodné. V okamžiku vzniku prodlení, pokud není prodlení dlužníka vyloučeno např. předchozím 5 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

18 prodlením věřitele, se původní závazek mění tak, že k původním povinnostem a právům stran přistupují další práva a povinností sankční povahy vůči dlužníkovi. Pokud se jedná o plnění nepeněžité povahy, odpovídá dlužník za ztrátu, poškození nebo zničení věci. Pokud se jedná o plnění peněžité povahy, je dlužník povinen uhradit úroky u prodlení nebo poplatky z prodlení. Výše úroku a poplatků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Poplatek z prodlení se platí ve věcech nájmu, úroky z prodlení se platí v ostatních případech prodlení. Další možnou sankcí je odstoupení věřitele od smlouvy. Může tak učinit projevem vůle předem, přičemž smlouva následně zaniká v okamžiku vzniku prodlení v případech, kdy je zřejmé, že na pozdní plnění nemá věřitel zájem. I po vzniku prodlení může věřitel odstoupit. Může tak učinit, pokud dlužník nesplní dluh ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění. Nad rámec úroků či poplatku z prodlení může věřitel v případech, kdy tyto sankce nejsou dostačující k pokrytí vzniklé škody, požadovat i náhradu škody Změna závazku z prodlení věřitele V prodlení se podle ust. 522 OZ může ocitnout i věřitel. Může se tak stát z důvodů, že věřitel nepřijme plnění, nebo k splnění závazku dlužníkem neposkytne součinnost. Prodlení věřitele vylučuje prodlení dlužníka. Protože dlužník nemůže plnit, spočívá změna závazku ve vzniku odpovědnosti věřitele za dlužníkovi vzniklou škodu a ztrátu, poškození nebo zničení věci. Protože prodlení věřitele vylučuje prodlení dlužníka, není dlužník povinen platit úroky ani poplatky z prodlení. Dlužník se může po dobu prodlení věřitel zprostit své povinnosti plněním do úřední úschovy podle ust. 568 OZ Změny v subjektech závazku Tato změna v subjektech závazku může dojít jak na straně věřitele, tak na straně dlužníka pěti způsoby. - postoupení pohledávky - převzetí dluhu 6 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

19 - přistoupení k závazku - poukázkou - poukázkou na cenné papíry Postoupení pohledávky Podle ust. 524 an. OZ dochází ke změně věřitele závazkového vztahu. Může se tak stát na základě dohody mezi původním a novým věřitelem, nebo na základě zákona. Původní věřitel se označuje jako postupitel, nový věřitel se označuje jako postupník. K postoupení pohledávky není potřeba souhlas dlužníka, ani osoby, která poskytla zajištění za dlužníka. Některé pohledávky jsou z postoupení pohledávky vyloučeny. Jsou to takové dohody, u níž to vylučuje dohoda stran původního závazkového vztahu, nebo povaha pohledávky, která by postoupením znamenala změnu závazku. Jestliže je plnění vázáno výhradně na konkrétní osobu v pozici dlužníka nelze ji postoupit. Také z postoupení je vyloučena pohledávka, kterou nelze vymáhat výkonem rozhodnutí. Po postoupení pohledávky je třeba změnu v osobě věřitel oznámit dlužníkovi. Dokud dlužníkovi není změna věřitele oznámena původním věřitelem, nebo prokázána věřitelem novým, je povinen dlužník plnit stále věřiteli původnímu. Dlužníkovo postavení se postoupením pohledávky nemění. I nadále může při své obraně použít námitky, které měl vůči věřiteli v okamžiku postoupení. Může použít i námitky, které vznikly v době mezi postoupením. Původní věřitel za plnění dlužníka novému věřiteli neručí, pokud se k tomu novému věřiteli písemné nezavázal. I v takovém případě ručí jen do výše přijaté úplaty. Původní věřitel odpovídá za plnění dlužníka novému věřiteli jen v případě, že pohledávka byla postoupena za úplatu Změna v subjektech závazku převzetím dluhu Podle ust. 531 an. OZ se mění osoba dlužníka. Zaniká tedy původní závazkový vztah mezi věřitelem a dlužníkem a vzniká vztah nový mezi původním věřitelem a novým dlužníkem. Převzetí dluhu vyžaduje písemnou formu. Tento proces je označován jako 7 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

20 privativní intercesi. Změna v osobě dlužníka významnou skutečnosti jednak z pohledu věřitele, v jehož zájmu je posuzovat bonitu dlužníka. Ze stejného důvodu je změna v osobě dlužníka významná i z pohledu osoby, která poskytla zajištění za dluh dlužníka. Z těchto důvodů zajištění trvá jen tehdy, pokud zajišťující osoba se změnou dlužníka souhlasila. Toto platí i pro věřitele. Pokud věřitel vysloví se změnou dlužníka souhlas, obsah závazku se vůči věřiteli nezmění. Počet dlužníků však závisí na postoji původního dlužníka. Ke změně dlužníka může dojít v důsledku smlouvy, v důsledku zákona nebo na základě soudního rozhodnutí Změna subjektu závazku přistoupením k závazku K přistoupením k závazku podle ust. 533 an. OZ dochází v případě, že k původnímu dlužníkovi přistupuje dlužník další. Tento případ se označuje jako kumulativní novace. Obsah závazku se nemění, námitky dlužníka zůstávají zachovány, jen k původnímu dlužníku přistupuje dlužník další. K přistoupení závazku dochází na základě písemné dohody mezi přistupujícím dlužníkem a věřitelem. Může nastat situace, kdy se dlužníci dohodnou jen mezi sebou, že druhý dlužník bude hradit dluh věřiteli místo prvního dlužníka. Podle ust. 534 OZ se jedná o dohodu mezi dlužníky, vznikají práva a povinnosti jen mezi nimi. Věřiteli z této dohody žádná práva nevznikají Změna subjektu závazku poukázkou Poukázka podle ust. 535 an. OZ je ve své podstatě dohodou mezi třemi stranami. Mezi věřitelem, dlužníkem a osobou pověřenou věřitelem k přijetí plnění. Jedná se o pověření poukazníka k přijetí plnění od poukázaného a to na účet poukazatele a také se jedná o pověření poukázaného, aby plnil poukazníkovi. Prostřednictvím poukázky se často řeší úhrada dluhu mezi poukazníkem a poukazatelem. 8 8 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN Str

21 Změna subjektu závazku poukázkou na cenné papíry Poukázka na cenné papíry podle ust. 540 an. OZ je zavázána osoba povinna plnit v cenných papírech tomu, kdo je z této poukázky oprávněný. Oprávnění může být peněžní ústav, nebo i jiná osoba. Poukázka na cenné papíry může být převoditelná rubopisem podle zák. č. 191/1950 Sb., zákona směnného a šekového Zajištění závazku Závazkové právní vztahy jsou tvořeny souborem práv a povinností smluvních stran tohoto vztahu. Věřiteli plyne ze závazkového vztahu právo požadovat od dlužníka plnění a povinnost dlužníka toto plnění poskytnout. Zajišťovací závazkové vztahy jsou vztahy vedlejší, tzv. akcesorické, povahy. To znamená, že k hlavnímu závazkovému vztahu přistupuje další navazující závazkový vztah, z něhož plynou stranám hlavního závazku další práva a povinnosti. Význam zajišťujících právních prostředků je ve zvýšení pravděpodobností věřitele na úhradu závazku a možnost přímé úhrady prostřednictvím zajišťovacího prostředku. Zajišťovací právní vztahy mohou vznikat na základě dvoustranného právního úkonu, jednostranného právního úkonu nebo na základě zákona. Zajišťovací prostředky jsou upraveny zejména v ust. 544 an. OZ. 9 2 Zajišťovací instituty 2.1 Smluvní pokuta 544 (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 9 SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

22 (3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). 545 (1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení (2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu, jen když to je mezi účastníky dohodnuto. (3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. 2.2 Ručení 546 Dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. 547 Věřitel je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na požádání výši své pohledávky (1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl k tomu věřitelem písemně vyzván. (2) Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník. (3) Uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli, jen když s ním vysloví souhlas. 10 Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

23 549 Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být uspokojena dlužníkem. 550 Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. 2.3 Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů 551 (1) Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních předpisů a jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů. (2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou. 2.4 Zástavní smlouva 552 Pohledávku lze zajistit i zástavní smlouvou. Jak se zajišťuje pohledávka zástavou věci nebo práva, je upraveno v části o věcných právech. 2.5 Zajišťovací převod práva 553 (1) Splnění závazku může být zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele. (2) Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str.46 23

24 2.6 Zajištění postoupením pohledávky 554 Pohledávku lze zajistit i postoupením pohledávky dlužníka nebo pohledávky třetí osoby. 2.7 Jistota 555 Závazek dát jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo způsobilými ručiteli. 556 Nikdo není povinen přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny. 557 Vklady v bankách a spořitelnách (dále jen "peněžní ústav") a státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše. 2.8 Uznání dluhu 558 Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek, jen vědělli ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení Zánik závazku Rozumí se tím zánik závazku jako celku, ne jen jeho jednotlivých částí. Promlčení není zánikem závazku. Promlčením dochází jen k jeho zeslabení do podoby neutrální obligace, kterou nelze po námitce promlčení úspěšně prostřednictvím soudu vymáhat. 12 Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

25 K zániku závazku může dojít několika způsoby, které lze členit podle různých kritérií. K zániku závazku může z hlediska důvodu zániku závazku dojít v důsledku jednostranného právního úkonu (splněním), v důsledku dvoustranného právního úkonu (dohodou), v důsledku právní skutečnosti (uplynutím doby), v důsledku rozhodnutí státního orgánu nebo v důsledku kumulované právní skutečnosti (neuplatnění práva a uplynutí doby znamenající prekluzi práva) Zánik závazku jeho splněním (1) Splněním dluh zanikne. (2) Dluh musí být splněn řádně a včas Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel. 561 (1) Lze-li závazek splnit více způsoby, má právo volby dlužník, nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit. (2) Byla-li nahodilým zánikem některé věci volba zmařena, může účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

26 562 Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo potvrzení o tom, že je oprávněn přijmout plnění; to však neplatí, jestliže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout. 563 Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 564 Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy. 565 Jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 566 Věřitel je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě nebo povaze pohledávky. 567 (1) Dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka. (2) Plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak. (3) Plní-li dlužník peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

27 z dohody o novém závazku Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel. 569 (1) Věřitel je povinen vydat dlužníkovi na jeho požádání písemné potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn. (2) Dlužník je oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň potvrzení Zánik závazku dohodou 570 (1) Dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový. (2) Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován promlčený závazek. 571 Dosavadní závazek se pokládá za nahrazený pouze v rozsahu, který nepochybně vyplývá (1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny proti dosavadnímu závazku zůstávají zachovány. (2) Strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl 16 Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

28 nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného, zrušovaný závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou stranou. (3) Dohoda o zrušení závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se zrušuje závazek sjednaný písemně. 573 Nevyplývá-li výslovně z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného, zaniká současně i závazek druhé strany, a jestliže byl již splněn, má druhá strana nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s úroky. Dohodnou-li se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku. 574 (1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně. (2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná Nemožnost plnění 575 (1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne. (2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase. (3) Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost, jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu plnění, jež byl dlužníkovi znám v době uzavření smlouvy, že plnění zbytku závazku nemá pro věřitele žádný hospodářský význam, zaniká závazek v celém rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění trvá Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

29 576 Stane-li se uskutečnění jednoho z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění je způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit. 577 (1) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn. (2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno Uplynutí doby 578 Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny. Uplynutí doby určité je třeba odlišit od uplynutí promlčecí lhůty a uplynutím prekluzivní lhůty. Uplynutím promlčecí lhůty závazek nezaniká, jen se zeslabuje. Uplynutím prekluzivní lhůty závazek zaniká Smrt dlužníka nebo věřitele 579 (1) Smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. (2) Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu; zanikne i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str

30 2.9.6 Započtení 580 Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. 581 (1) Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. (2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. (3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině Zánik závazku výpovědí 582 (1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je závazek k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se určité činnosti anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. (2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti, jestliže z jeho povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově neomezen Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str.48 30

31 2.9.8 Zánik závazku neuplatnění práva 583 K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne Zánik závazku splynutí 584 Jestliže splyne jakýmkoli způsobem právo s povinností (závazkem) v jedné osobě, zanikne právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon jinak Zánik závazku narovnání 585 (1) Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. (2) Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku. (3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. 586 (1) Omyl o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje neplatnost dohody o narovnání. Jestliže však omyl byl vyvolán lstí jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat. (2) Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě, že dodatečně vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době sjednání narovnání neměla Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str.48 31

32 587 I když strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá vzájemná práva, týkají se tyto účinky pouze právního vztahu, v němž vznikla mezi nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů Zánik závazku odstoupením Odstoupením od smlouvy zaniká závazkový vztah v okamžiku takového projevu vůle druhé straně, ovšem s účinky k samému počátku vzniku závazku. Odstoupit od smlouvy lze podle ust. 48 odst. 1 OZ v případě, že to stanoví zákon, nebo smlouva. Občanský zákoník připouští odstoupení od smlouvy v případě prodlení strany s plněním závazku podle ust. 517 OZ, v případech vadného plnění podle ust. 575 odst. 3 OZ, v případě uzavření smlouvy v tísni podle ust. 49 OZ, v případě nemožnosti volby plnění podle ust. 576 OZ. Odstoupení je jednostranný projev vůle jedné smluvní stany. Po odstoupení od smlouvy závazek zaniká k okamžiku svého vzniku a strany jsou povinny si vrátit vše, co v rámci plnění tohoto závazku již plnily Zánik závazku uložením do úřední desky Je to zvláštní způsobe zániku závazku. Podle ust. 568 OZ lze závazek splnit uložením věci do úřední úschovy. Splnění závazku je nazýváno solucí, jde tedy o soluční úschovu. Složením plnění je závazek splněn a zaniká. Pro zánik v důsledku uložení do úřední úschovy je třeba splnění podmínek dvojího druhu. Je třeba posoudit, jestli je předmět způsobilý pro úřední úschovu. Především dochází k úschově peněz, movitých věcí, cenných papírů, u nichž to jejich povaha připouští. Druhou podmínkou je překážka k řádnému splnění závazku. Tato překážka může spočívat v nepřítomnosti věřitele, kterému se má plnit, prodlení ohoto věřitele, v neznalosti totožnosti věřitele, nebo v pochybnostech o to, kdo je věřitelem Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN str SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN Str

33 3 Druhy smluv podle občanského zákoníku Hlava Kupní a směnná smlouva Hlava Darovací smlouva Hlava Smlouva o dílo Hlava Smlouva o půjčce Hlava Smlouva o výpůjčce Hlava Nájemní smlouva Hlava Příkazní smlouva Hlava Jednatelství bez příkazu Hlava Smlouva o úschově Hlava Smlouva o ubytování Hlava Smlouvy o přepravě Hlava Smlouva zprostředkovatelská Hlava Vklady Hlava Zrušena (dříve Pojistné smlouvy) Hlava Smlouva o sdružení Hlava Smlouva o důchodu Hlava Sázka a hra Hlava Veřejná soutěž Hlava Veřejný příslib Hlava a - 852k Cestovní smlouva Česká republika. Občanský zákoník a související předpisy. In ÚZ Úplné znění. 2009, 89, 715, s Dostupný také z WWW: <obc.sagit.cz>. ISSN

34 4 Kupní smlouva 4.1 Náležitosti Podstatou kupní smlouvy podle ust. 588 an. OZ je změna vlastníka věci za úplatu. Za úplatu předává prodávající kupujícímu věc a ten ji přijímá. Na základě kupní smlouvy lze koupit i budoucí užitky případně budoucí nejisté užitky. V případě této kupní smlouvy patří kupujícímu všechny budoucí užitky, ale nese riziko, že užitky nevzniknou. Občanský zákoník v ust. 612 až 615 upravuje také zvláštnosti prodeje zboží v obchodě. V právní úpravě kupní smlouvy není vyžadována obligatorně písemná forma. Při smlouvách týkající se nemovitostí je třeba dodržet písemnou smlouvu. Některé volitelné doložky kupní smlouvy také vyžadují písemnou formu. V písemné formě musí být sjednána výhrada vlastnictví podle ust. 601 OZ a právo zpětné koupě podle ust. 607 OZ. Pro případ prodeje movité věci lze sjednat výhradu vlastnictví. Význam výhrady vlastnictví znamená, že bez ohledu na předání věci kupujícímu, dojde k nabytí vlastnictví po zaplacení kupní ceny. V okamžiku předání dochází tedy jen k přechodu nebezpečí škody na věci. Tato vedlejší doložka musí být písemně. Předkupní právo je další vedlejší doložkou podle ust. 602 an. OZ. Předkupní právo zakládá povinnost nabyvateli věci, aby při dalším převodu této věci nabídl věc ke koupi osobě, od níž věc do vlastnictví nabyl. K věci movité i nemovité lze sjednat předkupní právo. Je možné jej sjednat i pro jiný typ převodu než prodeje. Předkupní právo má význam jen mezi osobami, které si jej sjednali, nebo může mít věcně právní povahu. Pokud má předkupní právo věcný charakter, musí mít písemnou formu a musí být zapsán do katastru nemovitostí. V takovém případě předkupní právo váže jak současného vlastníka, tak i jeho právní zástupce a budoucí vlastníky. Jakmile dojde k porušení předkupního práva, může se ten, komu toto právo svědčí, domáhat učinění nabídky k prodeji, nebo mu zůstane předkupní právo zachováno. Předkupní právo svědčí jen osobě, v jejíž prospěch bylo sjednáno. Osoba, které svědčí předkupní právo, musí uhradit cenu věci nabídnutou jinou osobou. Pokud nedojde k úhradě kupní ceny ve shora uvedené lhůtě, předkupní právo zaniká SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str

35 Právo zpětné koupě podle 607 an. OZ spočívá v právu prodávajícího do určité lhůty od uskutečněného prodeje požádat kupujícího o vrácení prodané věci a jeho povinnosti vrátit zaplacenou kupní cenu. Právo zpětné koupě lze sjednat jen v případě prodeje movité věci. I tato doložka vyžaduje písemnou formu. Toto právo lze uplatnit ve lhůtě jednoho roku od prodeje, strany však mohou lhůtu sjednat odlišně. Jelikož pro vznik tohoto práva je třeba písemná forma, je stejná forma třeba i pro jeho uplatnění. Podle ust. 610 OZ lze sjednat v písemné formě i jiná vedlejší ujednání, jejichž význam spočívá ve výhradách či podmínkách, které připouštějí zánik závazkového vztahu. Obecnou lhůtou pro jejich uplatnění je jeden rok, avšak strany mohou tuto lhůtu sjednat odlišně. 4.2 Práva a povinnosti Základní povinností prodávajícího je předat prodávanou věc kupujícímu. Hlavní povinností kupujícího je uhradit kupní cenu za kupovanou věc. Občanský zákoník dává prodávajícímu možnost předání věci odepřít, dokud nebude uhrazena kupní cena. Odesílá-li se předmět koupě do místa předání, hradí kupující kupní cenu až po té, kdy má možnost si věc prohlédnout. V takovém případě zákon stanoví, že okamžikem předání je okamžik předání předmětu koupě dopravci. Současně s předáním věci přechází na kupujícího též právo nebezpečí škody na věci. Pokud kupující věc nepřevezme, uschová ji prodávající na náklady kupujícího. Následně má prodávající právo vyzvat kupujícího k převzetí a současně ho upozornit, že pokud věc nepřevezme, může ji kupující prodat. Povinnost prodávajícího je předat věc kupujícímu v řádném stavu. Řádným stav je stav sjednaný mezi stranami. Kupující odpovídá za vady, které měl předmět prodeje v okamžiku jeho předání, pokud kupující věc nekupoval s vědomím existence těchto vad. Aby kupujícímu vznikly práva z vad věci, musí je uplatnit. Pro uplatnění práva občanský zákoník stanovil lhůtu šesti měsíců o předání věci. Jakmile se jedná o vady krmiv nebo o vady zvířat, lhůta se zkracuje na tři týdny. Pokud kupující vady uplatnil, má právo jednat o slevě z kupní věci a pokud není věc pro vady upotřebitelná, má právo od smlouvy odstoupit. Vedle uvedených práv z vad věci má kupující právo na náhradu nákladů souvisejících s uplatněním vad věci SCHELLE, Karel, et al. Základy občanského práva. Ostrava : KEY Publishing s.r.o., s. ISBN str