PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 14 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS

3 PŘÍLOHA A KAPITOLA 14: FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELSKÉ SLUŽBY NEPŘÍMO MĚŘENÉ (FISIM) I. POJETÍ FISIM A DOPAD JEJICH ÚČETNÍHO ROZVRŽENÍ MEZI UŽIVATELE NA HLAVNÍ SOUHRNNÉ UKAZATELE Jeden z tradičních způsobů, jakým jsou poskytovány finanční služby, spočívá ve finančním zprostředkování. Je to proces, v jehož rámci finanční instituce jako například banka přijímá vklady od jednotek, které chtějí dostávat úroky z finančních prostředků, a půjčuje je jednotkám, jejichž finanční prostředky nestačí k uspokojení jejich potřeb. Banka tak poskytuje mechanismus, který umožňuje první jednotce půjčit druhé jednotce. Jednotka, která finanční prostředky zapůjčuje, přijímá úrokovou sazbu nižší, než kterou platí vypůjčovatel. Referenční úroková sazba je sazba, za kterou by půjčovatel i vypůjčovatel rádi danou transakci uzavřeli. Rozdíl mezi referenční sazbou a sazbou skutečně vyplácenou vkladatelům a účtovanou vypůjčovatelům představuje poplatek za finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM). Celkové FISIM jsou součtem dvou implicitních poplatků zaplacených vypůjčovatelem a půjčovatelem Jen zřídka se však stává, že by se výše finančních prostředků zapůjčených finanční institucí přesně shodovala s výší prostředků, které jsou u banky uloženy. Nějaké peníze mohou již být uloženy, ale ještě nejsou zapůjčeny, některé půjčky mohou být financovány z vlastních finančních prostředků banky, a nikoli z vypůjčených prostředků. Vkladatel finančních prostředků však obdrží stejné množství úroků a zprostředkovatelských služeb bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou jeho prostředky zapůjčeny, a vypůjčovatel zaplatí stejnou úrokovou sazbu a obdrží stejné zprostředkovatelské služby bez ohledu na to, zda jsou mu peníze poskytnuty ze zprostředkovaných finančních prostředků nebo z vlastních prostředků banky. Z tohoto důvodu se FISIM odhadují pro všechny půjčky a vklady nabízené finanční institucí bez ohledu na zdroj finančních prostředků. Částky zaznamenávaných úroků se vypočítávají jako součin referenční sazby a úrovně dotčené půjčky nebo vkladu. Rozdíly mezi těmito částkami a částkami skutečně obdrženými nebo zaplacenými finanční instituci se zaznamenávají jako nepřímé poplatky za služby, zaplacené vypůjčovatelem nebo vkladatelem finanční instituci. Částky zaznamenané v systému národních a regionálních účtů jako úrok se označují jako úrok ESA a celkové částky skutečně obdržené nebo vyplacené finanční institucí se označují jako bankovní úrok. Celkový implicitní poplatek za služby je součtem bankovního úroku z půjček, od něhož se odečte úrok ESA z týchž půjček, a úroku ESA z vkladů, od něhož se odečte bankovní úrok z týchž vkladů FISIM se vztahují pouze na půjčky a vklady poskytnuté finančními institucemi, respektive u nich uložené. Dotčené finanční instituce ani jejich klienti nemusí být rezidenty. Dochází také k dovozu a vývozu FISIM. Finanční instituce nutně nemusí nabízet přijímání vkladů nebo poskytování půjček. Příkladem finančních institucí, které poskytují půjčky, aniž by přijímaly vklady, jsou finanční dceřiné společnosti maloobchodních subjektů. Půjčovatel peněz, který má dostatečně podrobné účetnictví, aby byl považován za korporaci nebo kvazikorporaci, může obdržet FISIM. CS 1 CS

4 14.04 Při zvažování dopadu účetního rozvržení FISIM na HDP a národní důchod v porovnání se situací, kdy by FISIM nebyly účetně rozvrženy, je nutno posoudit pět různých případů: a) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé (FZ) pro mezispotřebu tržních výrobců (včetně domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a bytů): Produkce FISIM ze strany finančních zprostředkovatelů je vyvážena mezispotřebou tržních výrobců. Proto nedochází k žádnému dopadu na HDP a národní důchod; b) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu netržních výrobců a pro konečnou spotřebu domácností: Když FISIM spotřebovávají netržní výrobci jako mezispotřebu, zvýší se produkce těchto výrobců o stejnou částku, jelikož mezispotřeba je součástí jejich celkových nákladů a souvztažný tok představuje zvýšení výdajů na konečnou spotřebu. Proto HDP a národní důchod vzrostou o výši účetně rozvržených FISIM. Také když FISIM spotřebovávají domácnosti jakožto koneční spotřebitelé, HDP a národní důchod vzrostou o výši účetně rozvržených FISIM; c) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé vůči nerezidentským subjektům, které nejsou finančními zprostředkovateli (vývoz FISIM): Zaznamená se vývoz FISIM zvyšující HDP. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu je tento nárůst vyvážen poklesem rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se odečítají od úroků obdržených z půjček a přičítají k úrokům vypláceným z vkladů). Vývoz FISIM tudíž nemá žádný dopad na národní důchod; d) půjčky poskytují a vklady přijímají nerezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu tržních výrobců včetně domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a bytů (dovoz FISIM): HDP klesne o výši této kategorie dovozu FISIM, jelikož jeho protipoložkou je mezispotřeba. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu je tento pokles vyvážen nárůstem rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se přičítají k úrokům obdrženým z vkladů a odečítají od úroků zaplacených z půjček). Tato kategorie dovozu tudíž nemá žádný dopad na národní důchod; e) půjčky poskytují a vklady přijímají nerezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu netržních výrobců a pro konečnou spotřebu domácností (dovoz FISIM): Dovoz FISIM netržními výrobci odpovídá mezispotřebě. Produkce těchto výrobců se zvýší o stejnou částku, jelikož mezispotřeba je součástí jejich celkových nákladů a souvztažný tok představuje zvýšení výdajů na konečnou spotřebu. Při měření HDP z hlediska produkce odpovídá nárůstu mezispotřeby zvýšení produkce, přičemž přidaná hodnota zůstává beze změny. Při měření HDP z hlediska výdajů je zvýšení výdajů na konečnou spotřebu vyváženo zvýšením dovozu služeb. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu dochází ke zvýšení rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se přičítají k úrokům obdrženým z vkladů a odečítají od úroků zaplacených z půjček). Proto národní důchod vzroste o výši této kategorie dovozu FISIM. CS 2 CS

5 Také když dochází k dovozu FISIM ze strany domácností jakožto konečných spotřebitelů, nemá to žádný dopad na HDP, zatímco národní důchod vzroste, jelikož se zvýšil rozdíl mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými. Podle běžné zvyklosti se FISIM nevypočítávají u mezibankovních půjček a vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli ani mezi rezidentskými a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Mezibankovní půjčky a vklady však slouží k výpočtu referenčních sazeb Na základě pěti případů uvedených výše v odstavci lze shrnout dopad účetního rozvržení FISIM na HDP a národní důchod takto: a) HDP vzroste o výši FISIM vyprodukovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli a rozvržených do sektorů S.13 (Vládní instituce), S.14 (u domácností jakožto spotřebitelů), S.15 (NISD) a S.2 (Nerezidenti). b) HDP vzroste o výši dovezených FISIM účetně rozvržených do sektorů S.11 (nefinanční podniky), S.12 vyjma S.121, S.122 a S.125 (finanční instituce s výjimkou centrální banky, úvěrových institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů) a do sektoru S.14 (u domácností jakožto vlastníků bytů a společností nezapsaných v obchodním rejstříku). c) Národní důchod vzroste o výši FISIM (vyprodukovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli nebo dovezených) rozvržených do sektorů S.13 (Vládní instituce), S.14 (u domácností jakožto spotřebitelů) a S.15 (NISD). II. VÝPOČET PRODUKCE FISIM SEKTOREM S.122 A SEKTOREM S FISIM jsou produkovány finančními zprostředkovateli (FZ): centrální bankou (S.121), institucemi přijímajícími vklady kromě centrální banky (S.122) a ostatními finančními zprostředkovateli kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125). Výpočty FISIM se zaměřují na subsektory S.122 a S.125; podle běžné zvyklosti se FISIM nevypočítává pro centrální banku (viz část VI). CS 3 CS

6 a) Nezbytné statistické údaje Pro každý ze subsektorů S.122 a S.125 jsou nezbytné údaje v podobě tabulky průměrných stavů půjček a vkladů v členění podle uživatelských sektorů za období čtyř čtvrtletí a odpovídajících nahromaděných úroků. Úrok se vypočítá po účetním přeřazení subvencí úrokové sazby tak, aby byly zaúčtovány u skutečných příjemců. b) Referenční sazby V rozvaze finančních zprostředkovatelů patřících do subsektorů S.122 a S.125 je nutno půjčky a vklady u rezidentských jednotek rozčlenit, aby se odlišily tyto kategorie půjček a vkladů: mezibankovní půjčky a vklady (tzn. v rámci institucionálních jednotek poskytujících FISIM, které patří do sektorů S.122 a S.125), půjčky a vklady u uživatelských institucionálních sektorů (S.11 - jiné subsektory S.12 S.13 S.14 S.15) (kromě půjček a vkladů u centrálních bank). Kromě toho se půjčky a vklady u nerezidentů (S.2) rozčlení na půjčky a vklady u nerezidentských finančních zprostředkovatelů a půjčky a vklady u ostatních nerezidentů Interní referenční sazba Za účelem získání údaje o produkci FISIM rezidentskými finančními zprostředkovateli v členění podle institucionálních rezidentských uživatelských sektorů se interní referenční sazba vypočítá jako poměr úroků přijatých z půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi k účetním stavům půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi takto: úroky obdržené z půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi stave půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi Teoreticky je interní referenční sazba při použití údajů o vkladech namísto údajů o půjčkách stejná. Z důvodu nesrovnalostí v údajích bude odhad na základě údajů o vkladech odlišný od odhadu na základě údajů o půjčkách. Když jsou spolehlivější údaje o vkladech, měla by se interní referenční sazba vypočítat u mezibankovních vkladů jako poměr: úroky vyplacené z vkladů v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi stav vkladů v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi Pokud jsou údaje o půjčkách a vkladech stejně spolehlivé, měla by se interní referenční sazba u mezibankovních půjček a vkladů vypočítat jako poměr mezi úroky obdrženými z přijatých půjček plus úroky zaplacené z vkladů držených mezi finančními zprostředkovateli a stavem půjček plus stavem vkladů držených finančními zprostředkovateli jménem jiných finančních zprostředkovatelů. V případech, kdy rezidentští finanční zprostředkovatelé pro své rezidentské zákazníky poskytují půjčky a přijímají vklady v cizích měnách, je nutno vypočítat několik interních referenčních sazeb v členění podle jednotlivých měn nebo skupin měn, pokud by to významně CS 4 CS

7 zlepšilo kvalitu odhadů. To by vyžadovalo rozdělit podle jednotlivých měn nebo skupin měn jak výpočet interních referenčních sazeb, tak výpočet půjček a vkladů od rezidentských finančních zprostředkovatelů vůči každému rezidentskému uživatelskému sektoru Externí referenční sazby K určení dovozu a vývozu FISIM se jako referenční sazba používá průměrná mezibankovní sazba vážená úrovněmi stavů položek půjčky mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli na straně jedné a nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé a vklady mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli na straně jedné a nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé, které jsou uvedeny v rozvaze finančních zprostředkovatelů. Externí referenční sazba se tedy vypočítá jako poměr úroků z půjček plus úroků z vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli ke stavu půjček plus stavu vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Je nutno vypočítat několik externích referenčních sazeb pro jednotlivé měny nebo skupiny měn, pokud by se tím významně zlepšila kvalita odhadů a pokud jsou k dispozici údaje pro každou měnu nebo skupinu měn u každé z těchto kategorií: a) půjčky a vklady od nerezidentských finančních zprostředkovatelů vůči každému uživatelskému sektoru; b) půjčky a vklady od rezidentských finančních zprostředkovatelů vůči nerezidentským uživatelům. c) Podrobné členění FISIM podle institucionálních sektorů Podle běžné zvyklosti není nutno vypočítávat mezibankovní FISIM mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli navzájem ani mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. FISIM se vypočítávají pouze vůči nebankovním uživatelským institucionálním sektorům. Pro každý institucionální sektor, který nezahrnuje finanční zprostředkovatele, je nezbytné mít údaje podle následující tabulky půjček a vkladů zprostředkovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli: Stavy Úroky obdržené rezidentskými FZ Stavy Úroky zaplacené rezidentskými FZ Půjčky poskytnuté rezidentskými FZ (S.122 a S.125) Vklady u rezidentských FZ (S.122 a S.125) Celkové FISIM v členění podle institucionálních sektorů se zjistí jako součet FISIM souvisejících s půjčkami poskytnutými danému institucionálnímu sektoru a FISIM souvisejících s vklady tohoto institucionálního sektoru. CS 5 CS

8 FISIM související s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru se odhadují jako úroky obdržené z půjček minus (stavy půjček vynásobené interní referenční sazbou). FISIM související s vklady institucionálního sektoru se odhadují jako (stavy vkladů vynásobené interní referenční sazbou) minus úroky zaplacené z vkladů. Část produkce je vyvezena; z rozvahy finančních zprostředkovatelů vyplývá: Stavy Úroky obdržené rezidentskými FZ Stavy Úroky zaplacené rezidentskými FZ Půjčky nerezidentským nebankovním subjektům Vklady u nerezidentských nebankovních subjektů Vývoz FISIM se odhaduje za použití externí mezibankovní referenční sazby u půjček poskytnutých nerezidentům (vyjma finančních zprostředkovatelů) jako obdržené úroky minus (stav půjček vynásobený externí referenční sazbou). Vývoz FISIM souvisejících s vklady nerezidentů (vyjma finančních zprostředkovatelů) se odhaduje jako (stavy vkladů vynásobené externí referenční sazbou) minus zaplacené úroky. Při použití několika referenčních sazeb pro různé měny nebo skupiny měn se půjčky a vklady rozčlení jak podle institucionálních uživatelských sektorů, tak podle měn (nebo skupin měn), ve kterých jsou denominovány. d) Rozčlenění na mezispotřebu a konečnou spotřebu FISIM účetně rozvržených k domácnostem FISIM připadající na domácnosti se člení do těchto kategorií: a) mezispotřeba domácností jakožto vlastníků bytů; b) mezispotřeba domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a c) konečná spotřeba domácností. Metoda odhadu vyžaduje rozčlenění půjček domácnostem (účetních stavů a úroků) na tyto odpovídající kategorie: d) půjčky na bydlení; e) půjčky domácnostem jakožto vlastníkům společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a CS 6 CS

9 f) ostatní půjčky domácnostem. Půjčky domácnostem jakožto vlastníkům společností nezapsaných v obchodním rejstříku a půjčky na bydlení se v různých členěních zápůjček ve finančních a měnových statistikách obvykle uvádějí zvlášť. Ostatní půjčky poskytnuté domácnostem se vypočítají jako zbytková položka odečtením dvou výše uvedených kategorií půjček od celkové částky. FISIM související s půjčkami domácnostem je třeba rozčlenit do tří kategorií na základě informací o účetních stavech a úrocích u každé z těchto tří skupin. Půjčky na bydlení nejsou totožné s hypotekárními půjčkami, jelikož hypotekární půjčky mohou mít i jiné účely. Vklady domácností se člení na: g) vklady domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a h) vklady domácností jakožto spotřebitelů. V případě neexistence statistických údajů o vkladech domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku se stavy vkladů vypočítají jednou z těchto dvou metod: Metoda č. 1 Stavy vkladů se zjistí na základě předpokladu, že poměr stavu vkladů k přidané hodnotě zjištěný u nejmenších společností platí i pro společnosti nezapsané v obchodním rejstříku. Metoda č. 2 Stavy vkladů se zjistí na základě předpokladu, že poměr stavu vkladů k obratu zjištěný u nejmenších společností platí i pro společnosti nezapsané v obchodním rejstříku. FISIM související s vklady domácností je třeba rozčlenit na FISIM související s vklady domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a FISIM související s vklady domácností jakožto spotřebitelů, a to na základě průměrných účetních stavů těchto dvou kategorií, pro které lze vzhledem k nedostatku dalších informací použít stejnou úrokovou sazbu. Nebo, pokud chybí podrobnější informace o půjčkách a vkladech domácností, FISIM poskytované domácnostem se rozvrhnou do mezispotřeby a do konečné spotřeby na základě předpokladu, že všechny půjčky připadají na domácnosti jakožto výrobce nebo vlastníky bytů a všechny vklady připadají na domácnosti jakožto spotřebitele. III. VÝPOČET DOVOZU FISIM Nerezidentští finanční zprostředkovatelé poskytují půjčky rezidentům a přijímají vklady od rezidentů. Pro každý institucionální sektor jsou zapotřebí údaje podle následující tabulky. Stavy Úroky obdržené nerezidentskými FZ a zaplacené rezidentskými Stavy Úroky zaplacené nerezidentskými FZ a obdržené rezidentskými CS 7 CS

10 uživateli uživateli Půjčky poskytnuté nerezidentskými FZ Vklady u nerezidentských FZ Dovoz FISIM se pro každý institucionální sektor vypočítá takto: Dovoz FISIM souvisejících s půjčkami se odhadne jako úroky obdržené nerezidentskými finančními zprostředkovateli minus (stavy půjček vynásobené externí referenční sazbou). Dovoz FISIM souvisejících s vklady se odhadne jako (stavy vkladů vynásobené externí referenční sazbou) minus úroky zaplacené nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Doporučuje se použít několik externích referenčních sazeb podle jednotlivých měn nebo skupin měn (viz odstavec 14.10). IV. FISIM V OBJEMOVÉM VYJÁDŘENÍ Odhad objemu FISIM se vypočítá na základě stavů půjček a vkladů přepočítaných na ceny základního období za použití všeobecného cenového indexu (implicitní cenový deflátor pro domácí konečnou poptávku). Cena FISIM má dvě složky: první z nich je rozdíl mezi bankovní úrokovou sazbou a referenční sazbou (nebo naopak v případě vkladů), což představuje obchodní rozpětí získané finančním zprostředkovatelem; druhou je cenový index použitý k přepočtu stavů půjček a vkladů na ceny základního období. FISIM v objemovém vyjádření se vypočítají takto: FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru FISIM v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru = cenový index obchodní rozpětí základního období x skutečné obchodní rozpětí FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s vklady institucionálního sektoru FISIM v souvislosti s vklady institucionálního sektoru = cenový index obchodní rozpětí základního období x CS 8 CS

11 skutečné obchodní rozpětí Obchodní rozpětí základního období v souvislosti s půjčkami se rovná skutečné úrokové sazbě z půjček minus referenční sazba. Obchodní rozpětí základního období v souvislosti s vklady se rovná referenční sazbě minus skutečná úroková sazba z vkladů. V nominálním vyjádření se skutečné obchodní rozpětí rovná poměru FISIM k účetním stavům, takže nahrazením skutečného obchodního rozpětí tímto výrazem ve dvou výše uvedených vzorcích vznikne toto: FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru stavy půjček poskytnutých institucionálnímu sektoru = cenový index x obchodní rozpětí základního období FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s vklady institucionálního sektoru stavy vkladů institucionálního sektoru = cenový index x obchodní rozpětí základního období V. VÝPOČET FISIM V ČLENĚNÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ Účetní rozvržení FISIM mezi uživatelská odvětví je založeno na stavech půjček a vkladů v každém odvětví, a pokud tyto informace nejsou spolehlivé, potom musí být založeno na produkci každého odvětví. VI. PRODUKCE CENTRÁLNÍ BANKY Produkce centrální banky se má podle běžné zvyklosti měřit jako součet nákladů, tzn. její mezispotřeby, náhrad zaměstnancům, spotřeby fixního kapitálu a ostatních daní z výroby minus dotace na výrobu. FISIM není nutno pro centrální banku vypočítávat. Provize a poplatky za přímo měřené služby fakturované centrální bankou rezidentským i nerezidentským jednotkám je nutno rozvrhnout k těmto jednotkám. Pouze část z celkové produkce centrální banky (součet nákladů minus provize a poplatky), která se neprodává, musí být podle běžné zvyklosti zaúčtována do mezispotřeby ostatních finančních zprostředkovatelů: subsektoru S.122 (Instituce přijímající vklady kromě ústřední banky) a subsektoru S.125 (Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů) v poměru k příslušné přidané hodnotě každého z těchto subsektorů. CS 9 CS

12 Za účelem vyrovnání účtů subsektorů S.122 a S.125 je nutno výši jejich příslušné mezispotřeby služeb poskytovaných centrální bankou vyvážit běžným transferem (zatříděným do ostatních různých běžných transferů, D.759) obdrženým od centrální banky ve stejné výši. CS 10 CS