PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii"

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 14 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS

3 PŘÍLOHA A KAPITOLA 14: FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVATELSKÉ SLUŽBY NEPŘÍMO MĚŘENÉ (FISIM) I. POJETÍ FISIM A DOPAD JEJICH ÚČETNÍHO ROZVRŽENÍ MEZI UŽIVATELE NA HLAVNÍ SOUHRNNÉ UKAZATELE Jeden z tradičních způsobů, jakým jsou poskytovány finanční služby, spočívá ve finančním zprostředkování. Je to proces, v jehož rámci finanční instituce jako například banka přijímá vklady od jednotek, které chtějí dostávat úroky z finančních prostředků, a půjčuje je jednotkám, jejichž finanční prostředky nestačí k uspokojení jejich potřeb. Banka tak poskytuje mechanismus, který umožňuje první jednotce půjčit druhé jednotce. Jednotka, která finanční prostředky zapůjčuje, přijímá úrokovou sazbu nižší, než kterou platí vypůjčovatel. Referenční úroková sazba je sazba, za kterou by půjčovatel i vypůjčovatel rádi danou transakci uzavřeli. Rozdíl mezi referenční sazbou a sazbou skutečně vyplácenou vkladatelům a účtovanou vypůjčovatelům představuje poplatek za finanční zprostředkovatelské služby nepřímo měřené (FISIM). Celkové FISIM jsou součtem dvou implicitních poplatků zaplacených vypůjčovatelem a půjčovatelem Jen zřídka se však stává, že by se výše finančních prostředků zapůjčených finanční institucí přesně shodovala s výší prostředků, které jsou u banky uloženy. Nějaké peníze mohou již být uloženy, ale ještě nejsou zapůjčeny, některé půjčky mohou být financovány z vlastních finančních prostředků banky, a nikoli z vypůjčených prostředků. Vkladatel finančních prostředků však obdrží stejné množství úroků a zprostředkovatelských služeb bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou jeho prostředky zapůjčeny, a vypůjčovatel zaplatí stejnou úrokovou sazbu a obdrží stejné zprostředkovatelské služby bez ohledu na to, zda jsou mu peníze poskytnuty ze zprostředkovaných finančních prostředků nebo z vlastních prostředků banky. Z tohoto důvodu se FISIM odhadují pro všechny půjčky a vklady nabízené finanční institucí bez ohledu na zdroj finančních prostředků. Částky zaznamenávaných úroků se vypočítávají jako součin referenční sazby a úrovně dotčené půjčky nebo vkladu. Rozdíly mezi těmito částkami a částkami skutečně obdrženými nebo zaplacenými finanční instituci se zaznamenávají jako nepřímé poplatky za služby, zaplacené vypůjčovatelem nebo vkladatelem finanční instituci. Částky zaznamenané v systému národních a regionálních účtů jako úrok se označují jako úrok ESA a celkové částky skutečně obdržené nebo vyplacené finanční institucí se označují jako bankovní úrok. Celkový implicitní poplatek za služby je součtem bankovního úroku z půjček, od něhož se odečte úrok ESA z týchž půjček, a úroku ESA z vkladů, od něhož se odečte bankovní úrok z týchž vkladů FISIM se vztahují pouze na půjčky a vklady poskytnuté finančními institucemi, respektive u nich uložené. Dotčené finanční instituce ani jejich klienti nemusí být rezidenty. Dochází také k dovozu a vývozu FISIM. Finanční instituce nutně nemusí nabízet přijímání vkladů nebo poskytování půjček. Příkladem finančních institucí, které poskytují půjčky, aniž by přijímaly vklady, jsou finanční dceřiné společnosti maloobchodních subjektů. Půjčovatel peněz, který má dostatečně podrobné účetnictví, aby byl považován za korporaci nebo kvazikorporaci, může obdržet FISIM. CS 1 CS

4 14.04 Při zvažování dopadu účetního rozvržení FISIM na HDP a národní důchod v porovnání se situací, kdy by FISIM nebyly účetně rozvrženy, je nutno posoudit pět různých případů: a) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé (FZ) pro mezispotřebu tržních výrobců (včetně domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a bytů): Produkce FISIM ze strany finančních zprostředkovatelů je vyvážena mezispotřebou tržních výrobců. Proto nedochází k žádnému dopadu na HDP a národní důchod; b) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu netržních výrobců a pro konečnou spotřebu domácností: Když FISIM spotřebovávají netržní výrobci jako mezispotřebu, zvýší se produkce těchto výrobců o stejnou částku, jelikož mezispotřeba je součástí jejich celkových nákladů a souvztažný tok představuje zvýšení výdajů na konečnou spotřebu. Proto HDP a národní důchod vzrostou o výši účetně rozvržených FISIM. Také když FISIM spotřebovávají domácnosti jakožto koneční spotřebitelé, HDP a národní důchod vzrostou o výši účetně rozvržených FISIM; c) půjčky poskytují a vklady přijímají rezidentští finanční zprostředkovatelé vůči nerezidentským subjektům, které nejsou finančními zprostředkovateli (vývoz FISIM): Zaznamená se vývoz FISIM zvyšující HDP. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu je tento nárůst vyvážen poklesem rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se odečítají od úroků obdržených z půjček a přičítají k úrokům vypláceným z vkladů). Vývoz FISIM tudíž nemá žádný dopad na národní důchod; d) půjčky poskytují a vklady přijímají nerezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu tržních výrobců včetně domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a bytů (dovoz FISIM): HDP klesne o výši této kategorie dovozu FISIM, jelikož jeho protipoložkou je mezispotřeba. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu je tento pokles vyvážen nárůstem rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se přičítají k úrokům obdrženým z vkladů a odečítají od úroků zaplacených z půjček). Tato kategorie dovozu tudíž nemá žádný dopad na národní důchod; e) půjčky poskytují a vklady přijímají nerezidentští finanční zprostředkovatelé pro mezispotřebu netržních výrobců a pro konečnou spotřebu domácností (dovoz FISIM): Dovoz FISIM netržními výrobci odpovídá mezispotřebě. Produkce těchto výrobců se zvýší o stejnou částku, jelikož mezispotřeba je součástí jejich celkových nákladů a souvztažný tok představuje zvýšení výdajů na konečnou spotřebu. Při měření HDP z hlediska produkce odpovídá nárůstu mezispotřeby zvýšení produkce, přičemž přidaná hodnota zůstává beze změny. Při měření HDP z hlediska výdajů je zvýšení výdajů na konečnou spotřebu vyváženo zvýšením dovozu služeb. Avšak při přenosu z HDP do národního důchodu dochází ke zvýšení rozdílu mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými (jelikož FISIM se přičítají k úrokům obdrženým z vkladů a odečítají od úroků zaplacených z půjček). Proto národní důchod vzroste o výši této kategorie dovozu FISIM. CS 2 CS

5 Také když dochází k dovozu FISIM ze strany domácností jakožto konečných spotřebitelů, nemá to žádný dopad na HDP, zatímco národní důchod vzroste, jelikož se zvýšil rozdíl mezi úroky obdrženými od nerezidentů a úroky jim vyplacenými. Podle běžné zvyklosti se FISIM nevypočítávají u mezibankovních půjček a vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli ani mezi rezidentskými a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Mezibankovní půjčky a vklady však slouží k výpočtu referenčních sazeb Na základě pěti případů uvedených výše v odstavci lze shrnout dopad účetního rozvržení FISIM na HDP a národní důchod takto: a) HDP vzroste o výši FISIM vyprodukovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli a rozvržených do sektorů S.13 (Vládní instituce), S.14 (u domácností jakožto spotřebitelů), S.15 (NISD) a S.2 (Nerezidenti). b) HDP vzroste o výši dovezených FISIM účetně rozvržených do sektorů S.11 (nefinanční podniky), S.12 vyjma S.121, S.122 a S.125 (finanční instituce s výjimkou centrální banky, úvěrových institucí a ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů) a do sektoru S.14 (u domácností jakožto vlastníků bytů a společností nezapsaných v obchodním rejstříku). c) Národní důchod vzroste o výši FISIM (vyprodukovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli nebo dovezených) rozvržených do sektorů S.13 (Vládní instituce), S.14 (u domácností jakožto spotřebitelů) a S.15 (NISD). II. VÝPOČET PRODUKCE FISIM SEKTOREM S.122 A SEKTOREM S FISIM jsou produkovány finančními zprostředkovateli (FZ): centrální bankou (S.121), institucemi přijímajícími vklady kromě centrální banky (S.122) a ostatními finančními zprostředkovateli kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125). Výpočty FISIM se zaměřují na subsektory S.122 a S.125; podle běžné zvyklosti se FISIM nevypočítává pro centrální banku (viz část VI). CS 3 CS

6 a) Nezbytné statistické údaje Pro každý ze subsektorů S.122 a S.125 jsou nezbytné údaje v podobě tabulky průměrných stavů půjček a vkladů v členění podle uživatelských sektorů za období čtyř čtvrtletí a odpovídajících nahromaděných úroků. Úrok se vypočítá po účetním přeřazení subvencí úrokové sazby tak, aby byly zaúčtovány u skutečných příjemců. b) Referenční sazby V rozvaze finančních zprostředkovatelů patřících do subsektorů S.122 a S.125 je nutno půjčky a vklady u rezidentských jednotek rozčlenit, aby se odlišily tyto kategorie půjček a vkladů: mezibankovní půjčky a vklady (tzn. v rámci institucionálních jednotek poskytujících FISIM, které patří do sektorů S.122 a S.125), půjčky a vklady u uživatelských institucionálních sektorů (S.11 - jiné subsektory S.12 S.13 S.14 S.15) (kromě půjček a vkladů u centrálních bank). Kromě toho se půjčky a vklady u nerezidentů (S.2) rozčlení na půjčky a vklady u nerezidentských finančních zprostředkovatelů a půjčky a vklady u ostatních nerezidentů Interní referenční sazba Za účelem získání údaje o produkci FISIM rezidentskými finančními zprostředkovateli v členění podle institucionálních rezidentských uživatelských sektorů se interní referenční sazba vypočítá jako poměr úroků přijatých z půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi k účetním stavům půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi takto: úroky obdržené z půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi stave půjček v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi Teoreticky je interní referenční sazba při použití údajů o vkladech namísto údajů o půjčkách stejná. Z důvodu nesrovnalostí v údajích bude odhad na základě údajů o vkladech odlišný od odhadu na základě údajů o půjčkách. Když jsou spolehlivější údaje o vkladech, měla by se interní referenční sazba vypočítat u mezibankovních vkladů jako poměr: úroky vyplacené z vkladů v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi stav vkladů v rámci subsektorů S.122 a S.125 a mezi nimi Pokud jsou údaje o půjčkách a vkladech stejně spolehlivé, měla by se interní referenční sazba u mezibankovních půjček a vkladů vypočítat jako poměr mezi úroky obdrženými z přijatých půjček plus úroky zaplacené z vkladů držených mezi finančními zprostředkovateli a stavem půjček plus stavem vkladů držených finančními zprostředkovateli jménem jiných finančních zprostředkovatelů. V případech, kdy rezidentští finanční zprostředkovatelé pro své rezidentské zákazníky poskytují půjčky a přijímají vklady v cizích měnách, je nutno vypočítat několik interních referenčních sazeb v členění podle jednotlivých měn nebo skupin měn, pokud by to významně CS 4 CS

7 zlepšilo kvalitu odhadů. To by vyžadovalo rozdělit podle jednotlivých měn nebo skupin měn jak výpočet interních referenčních sazeb, tak výpočet půjček a vkladů od rezidentských finančních zprostředkovatelů vůči každému rezidentskému uživatelskému sektoru Externí referenční sazby K určení dovozu a vývozu FISIM se jako referenční sazba používá průměrná mezibankovní sazba vážená úrovněmi stavů položek půjčky mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli na straně jedné a nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé a vklady mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli na straně jedné a nerezidentskými finančními zprostředkovateli na straně druhé, které jsou uvedeny v rozvaze finančních zprostředkovatelů. Externí referenční sazba se tedy vypočítá jako poměr úroků z půjček plus úroků z vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli ke stavu půjček plus stavu vkladů mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Je nutno vypočítat několik externích referenčních sazeb pro jednotlivé měny nebo skupiny měn, pokud by se tím významně zlepšila kvalita odhadů a pokud jsou k dispozici údaje pro každou měnu nebo skupinu měn u každé z těchto kategorií: a) půjčky a vklady od nerezidentských finančních zprostředkovatelů vůči každému uživatelskému sektoru; b) půjčky a vklady od rezidentských finančních zprostředkovatelů vůči nerezidentským uživatelům. c) Podrobné členění FISIM podle institucionálních sektorů Podle běžné zvyklosti není nutno vypočítávat mezibankovní FISIM mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli navzájem ani mezi rezidentskými finančními zprostředkovateli a nerezidentskými finančními zprostředkovateli. FISIM se vypočítávají pouze vůči nebankovním uživatelským institucionálním sektorům. Pro každý institucionální sektor, který nezahrnuje finanční zprostředkovatele, je nezbytné mít údaje podle následující tabulky půjček a vkladů zprostředkovaných rezidentskými finančními zprostředkovateli: Stavy Úroky obdržené rezidentskými FZ Stavy Úroky zaplacené rezidentskými FZ Půjčky poskytnuté rezidentskými FZ (S.122 a S.125) Vklady u rezidentských FZ (S.122 a S.125) Celkové FISIM v členění podle institucionálních sektorů se zjistí jako součet FISIM souvisejících s půjčkami poskytnutými danému institucionálnímu sektoru a FISIM souvisejících s vklady tohoto institucionálního sektoru. CS 5 CS

8 FISIM související s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru se odhadují jako úroky obdržené z půjček minus (stavy půjček vynásobené interní referenční sazbou). FISIM související s vklady institucionálního sektoru se odhadují jako (stavy vkladů vynásobené interní referenční sazbou) minus úroky zaplacené z vkladů. Část produkce je vyvezena; z rozvahy finančních zprostředkovatelů vyplývá: Stavy Úroky obdržené rezidentskými FZ Stavy Úroky zaplacené rezidentskými FZ Půjčky nerezidentským nebankovním subjektům Vklady u nerezidentských nebankovních subjektů Vývoz FISIM se odhaduje za použití externí mezibankovní referenční sazby u půjček poskytnutých nerezidentům (vyjma finančních zprostředkovatelů) jako obdržené úroky minus (stav půjček vynásobený externí referenční sazbou). Vývoz FISIM souvisejících s vklady nerezidentů (vyjma finančních zprostředkovatelů) se odhaduje jako (stavy vkladů vynásobené externí referenční sazbou) minus zaplacené úroky. Při použití několika referenčních sazeb pro různé měny nebo skupiny měn se půjčky a vklady rozčlení jak podle institucionálních uživatelských sektorů, tak podle měn (nebo skupin měn), ve kterých jsou denominovány. d) Rozčlenění na mezispotřebu a konečnou spotřebu FISIM účetně rozvržených k domácnostem FISIM připadající na domácnosti se člení do těchto kategorií: a) mezispotřeba domácností jakožto vlastníků bytů; b) mezispotřeba domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a c) konečná spotřeba domácností. Metoda odhadu vyžaduje rozčlenění půjček domácnostem (účetních stavů a úroků) na tyto odpovídající kategorie: d) půjčky na bydlení; e) půjčky domácnostem jakožto vlastníkům společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a CS 6 CS

9 f) ostatní půjčky domácnostem. Půjčky domácnostem jakožto vlastníkům společností nezapsaných v obchodním rejstříku a půjčky na bydlení se v různých členěních zápůjček ve finančních a měnových statistikách obvykle uvádějí zvlášť. Ostatní půjčky poskytnuté domácnostem se vypočítají jako zbytková položka odečtením dvou výše uvedených kategorií půjček od celkové částky. FISIM související s půjčkami domácnostem je třeba rozčlenit do tří kategorií na základě informací o účetních stavech a úrocích u každé z těchto tří skupin. Půjčky na bydlení nejsou totožné s hypotekárními půjčkami, jelikož hypotekární půjčky mohou mít i jiné účely. Vklady domácností se člení na: g) vklady domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku; a h) vklady domácností jakožto spotřebitelů. V případě neexistence statistických údajů o vkladech domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku se stavy vkladů vypočítají jednou z těchto dvou metod: Metoda č. 1 Stavy vkladů se zjistí na základě předpokladu, že poměr stavu vkladů k přidané hodnotě zjištěný u nejmenších společností platí i pro společnosti nezapsané v obchodním rejstříku. Metoda č. 2 Stavy vkladů se zjistí na základě předpokladu, že poměr stavu vkladů k obratu zjištěný u nejmenších společností platí i pro společnosti nezapsané v obchodním rejstříku. FISIM související s vklady domácností je třeba rozčlenit na FISIM související s vklady domácností jakožto vlastníků společností nezapsaných v obchodním rejstříku a FISIM související s vklady domácností jakožto spotřebitelů, a to na základě průměrných účetních stavů těchto dvou kategorií, pro které lze vzhledem k nedostatku dalších informací použít stejnou úrokovou sazbu. Nebo, pokud chybí podrobnější informace o půjčkách a vkladech domácností, FISIM poskytované domácnostem se rozvrhnou do mezispotřeby a do konečné spotřeby na základě předpokladu, že všechny půjčky připadají na domácnosti jakožto výrobce nebo vlastníky bytů a všechny vklady připadají na domácnosti jakožto spotřebitele. III. VÝPOČET DOVOZU FISIM Nerezidentští finanční zprostředkovatelé poskytují půjčky rezidentům a přijímají vklady od rezidentů. Pro každý institucionální sektor jsou zapotřebí údaje podle následující tabulky. Stavy Úroky obdržené nerezidentskými FZ a zaplacené rezidentskými Stavy Úroky zaplacené nerezidentskými FZ a obdržené rezidentskými CS 7 CS

10 uživateli uživateli Půjčky poskytnuté nerezidentskými FZ Vklady u nerezidentských FZ Dovoz FISIM se pro každý institucionální sektor vypočítá takto: Dovoz FISIM souvisejících s půjčkami se odhadne jako úroky obdržené nerezidentskými finančními zprostředkovateli minus (stavy půjček vynásobené externí referenční sazbou). Dovoz FISIM souvisejících s vklady se odhadne jako (stavy vkladů vynásobené externí referenční sazbou) minus úroky zaplacené nerezidentskými finančními zprostředkovateli. Doporučuje se použít několik externích referenčních sazeb podle jednotlivých měn nebo skupin měn (viz odstavec 14.10). IV. FISIM V OBJEMOVÉM VYJÁDŘENÍ Odhad objemu FISIM se vypočítá na základě stavů půjček a vkladů přepočítaných na ceny základního období za použití všeobecného cenového indexu (implicitní cenový deflátor pro domácí konečnou poptávku). Cena FISIM má dvě složky: první z nich je rozdíl mezi bankovní úrokovou sazbou a referenční sazbou (nebo naopak v případě vkladů), což představuje obchodní rozpětí získané finančním zprostředkovatelem; druhou je cenový index použitý k přepočtu stavů půjček a vkladů na ceny základního období. FISIM v objemovém vyjádření se vypočítají takto: FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru FISIM v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru = cenový index obchodní rozpětí základního období x skutečné obchodní rozpětí FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s vklady institucionálního sektoru FISIM v souvislosti s vklady institucionálního sektoru = cenový index obchodní rozpětí základního období x CS 8 CS

11 skutečné obchodní rozpětí Obchodní rozpětí základního období v souvislosti s půjčkami se rovná skutečné úrokové sazbě z půjček minus referenční sazba. Obchodní rozpětí základního období v souvislosti s vklady se rovná referenční sazbě minus skutečná úroková sazba z vkladů. V nominálním vyjádření se skutečné obchodní rozpětí rovná poměru FISIM k účetním stavům, takže nahrazením skutečného obchodního rozpětí tímto výrazem ve dvou výše uvedených vzorcích vznikne toto: FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s půjčkami poskytnutými institucionálnímu sektoru stavy půjček poskytnutých institucionálnímu sektoru = cenový index x obchodní rozpětí základního období FISIM v objemovém vyjádření v souvislosti s vklady institucionálního sektoru stavy vkladů institucionálního sektoru = cenový index x obchodní rozpětí základního období V. VÝPOČET FISIM V ČLENĚNÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH ODVĚTVÍ Účetní rozvržení FISIM mezi uživatelská odvětví je založeno na stavech půjček a vkladů v každém odvětví, a pokud tyto informace nejsou spolehlivé, potom musí být založeno na produkci každého odvětví. VI. PRODUKCE CENTRÁLNÍ BANKY Produkce centrální banky se má podle běžné zvyklosti měřit jako součet nákladů, tzn. její mezispotřeby, náhrad zaměstnancům, spotřeby fixního kapitálu a ostatních daní z výroby minus dotace na výrobu. FISIM není nutno pro centrální banku vypočítávat. Provize a poplatky za přímo měřené služby fakturované centrální bankou rezidentským i nerezidentským jednotkám je nutno rozvrhnout k těmto jednotkám. Pouze část z celkové produkce centrální banky (součet nákladů minus provize a poplatky), která se neprodává, musí být podle běžné zvyklosti zaúčtována do mezispotřeby ostatních finančních zprostředkovatelů: subsektoru S.122 (Instituce přijímající vklady kromě ústřední banky) a subsektoru S.125 (Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů) v poměru k příslušné přidané hodnotě každého z těchto subsektorů. CS 9 CS

12 Za účelem vyrovnání účtů subsektorů S.122 a S.125 je nutno výši jejich příslušné mezispotřeby služeb poskytovaných centrální bankou vyvážit běžným transferem (zatříděným do ostatních různých běžných transferů, D.759) obdrženým od centrální banky ve stejné výši. CS 10 CS

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny 19.6.2015 L 154/15 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/948 ze dne 16. dubna 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/7 o statistice držby cenných papírů (ECB/2015/19) RADA

Více

PŘÍLOHA B. návrhu. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA B. návrhu. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha B PŘÍLOHA B návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. / o Evropském systému národních a regionálních účtů

Více

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Štrasburk 21. května 2013 (OR. en) 2010/0374 (COD) LEX 1338 PE-CONS 77/12 ADD 3 REV 1 STATIS 106 ECOFIN 1090 UEM 345 CODEC 3081 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Více

Metodický list. Vklady klientské

Metodický list. Vklady klientské Metodický list Vklady klientské I. Definice a obsah Vklady: svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. Zahrnují konečné zůstatky vkladových účtů klientů včetně

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

OE II - MAKROEKONOMIE

OE II - MAKROEKONOMIE OE II - MAKROEKONOMIE UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTV STVÍ Ing. Andrea Ecková,, PhD. Katedra ekonomických teorií eckova@pef pef.czu.cz 2. přednáška 28.02.2007 I. Hrubý domácí produkt II. Metody

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Úřední věstník Evropské unie OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 6. února 2003

Úřední věstník Evropské unie OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 6. února 2003 10/sv. 4 3 32003O0002 26.9.2003 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE L 241/1 OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 6. února 2003 o některých požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické

Více

SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013

SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013 PŘÍLOHA SEZNAM SPECIFICKÝCH ODCHYLEK OD NAŘÍZENÍ (EU) č. 549/2013 Země: Belgie Tabulka Kód a proměnná Podrobný popis odchylky P.6 10. Vývoz zboží (FOB) a služeb P.7 11. Dovoz zboží (FOB) a služeb P6/P7:

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt

Více

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu, L 366/36 CS NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Příloha 1.1. Služby bydlení

Příloha 1.1. Služby bydlení Příloha.. Služby bydlení Metoda uživatelských nákladů (UCM) - 995-006... Odhad služeb bydlení pro obydlí obývaná jejich vlastníky byl změněn v rámci hlavní revize 0 ze dvou důvodů: () úpravy odhadu metodou

Více

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 30/4/ republiky ČR ben 2015 vá příloha Obsah: Tabulková příloha (dle Code of

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 01 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 15 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

NÁVRH. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.

NÁVRH. Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb. NÁVRH VYHLÁŠKA ze dne 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 a 43 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb.,

Více

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN

MĚNOVÁ STATISTIKA BŘEZEN BŘEZEN 2015 2 OBSAH Tabulka 1: Základní úrokové sazby 4 Tabulka 2: Úrokové sazby finančních trhů 4 Komentáře k tabulkám 1-2 5 Měnový vývoj Tabulka 3: Základní měnové indikátory 6 Tabulka 4: Peněžní agregáty

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí

VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí 314 VYHLÁŠKA ze dne 17. září 2013, o předkládání výkazů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Změna: vyhláška č. 215/2014 Sb. (znění platné od 1. ledna 2015) Česká národní

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 03 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

Úřední věstník Evropské unie L 297/73

Úřední věstník Evropské unie L 297/73 7.11.2013 Úřední věstník Evropské unie L 297/73 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (přepracované znění) (ECB/2013/38)

Více

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 Vladimír Kermiet Odbor ročních národních účtů Osnova 1. Vymezení neziskových institucí v SNÚ 2. Důvody sestavování SÚNI 3. Definice

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2015 DUBEN 2015 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek bank zachycuje

Více

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18)

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) Zkratkou RPSN se označuje takzvaná roční procentní sazba nákladů. Udává, kolik procent z původní dlužné částky musí spotřebitel za jeden rok zaplatit v

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 21 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

MĚNOVÁ STATISTIKA ZÁŘÍ

MĚNOVÁ STATISTIKA ZÁŘÍ ZÁŘÍ 2015 2 OBSAH Tabulka 1: Základní úrokové sazby 4 Tabulka 2: Úrokové sazby finančních trhů 4 Komentáře k tabulkám 1-2 5 Měnový vývoj Tabulka 3: Základní měnové indikátory 6 Tabulka 4: Peněžní agregáty

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Technická úprava finančního výhledu pro rok 2006 podle vývoje hrubého národního důchodu (HND) a cen "A - "A - KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 28.12.24 KOM(24) 837 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Technická úprava finančního výhledu pro rok 26 podle vývoje hrubého

Více

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.11.2015 COM(2015) 496 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice

Více

Makroekonomický produkt a důchod

Makroekonomický produkt a důchod Makroekonomie zabývá se souhrnnými ekonomickými jevy a jejich vztahy: produkt agregátní poptávka a agregátní nabídka peníze, trh peněz, měnová politika nezaměstnanost; míra nezaměstnanosti ČR 1Q. 2013

Více

Metodický list. Úvěry klientské

Metodický list. Úvěry klientské Metodický list Úvěry klientské I. Definice a obsah Stavy úvěrů: konečné zůstatky úvěrových účtů klientů, tj. počáteční zůstatky plus čerpání nových úvěrů mínus splátky dříve poskytnutých úvěrů. II. Zdroje

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

5. NÁRODNÍ ÚČTY roční národní účty Charakteristika institucionálních sektorů rezidentské institucionální sektory (S.1) nefinanční podniky (S.

5. NÁRODNÍ ÚČTY roční národní účty Charakteristika institucionálních sektorů rezidentské institucionální sektory (S.1) nefinanční podniky (S. 5. NÁRODNÍ ÚČTY Základními zdroji dat pro roční národní účty byly údaje z účetních výkazů, statistických zjišťování a údaje od Ministerstva financí ČR, České národní banky, Ministerstva práce a sociálních

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ

Žadatel splňuje podmínky FZ. Žadatel nesplňuje podmínky FZ Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku

Více

Poplatky za bankovní záruky

Poplatky za bankovní záruky Sdělení Ministerstva financí k aplikaci ustanovení 25 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb. Referent: Ing. Martincová, tel.

Více

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020

Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Metodika výpočtu finančního zdraví (FZ) pro období 2014 2020 Postup výpočtu finančního zdraví Pro vyhodnocení finančního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelů finanční analýzy, kterým jsou podle

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo

Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo Státní rozpočet Tabulka: Měsíční hotovostní příjmy, výdaje a saldo Pokrytí: Rozpočtový rámec zahrnuje základní položky bilance státního rozpočtu. Detailní členění zahrnuje příjmy (daňové, nedaňové, kapitálové

Více

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů

IAS 21. Dopady změn směnných kurzů IAS 21 Dopady změn směnných kurzů Cíl standardu Stanovit, který směnný kurz používat při zachycení transakcí v cizích měnách u zahraničních jednotek a jak v účetní závěrce vykazovat finanční účinek změn

Více

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY 7.5.2013 Úřední věstník Evropské unie L 125/17 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 22. března 2013 o statistice držby cenných papírů (ECB/2013/7) (2013/215/EU) RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady.

2 Účetní jednotka aplikuje tento standard v účetnictví pro výpůjční náklady. IAS 23 MEZINÁRODNÍ ÚČETNÍ STANDARD 23 Výpůjční náklady [Novelizace celého standardu - viz. Nařízení Komise (ES) č. 1260/2008 ze dne 10. prosince 2008, novelizace standardu - mění se odstavec 6, vkládá

Více

POPIS ČÍSELNÍKU. Název: Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB

POPIS ČÍSELNÍKU. Název: Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB POPIS ČÍSELNÍKU : : 1000000 BA0036 Výčet položek číselníku: Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB položky SEKTESA95 Klasifikace ekonomických sektorů a subsektorů podle metodiky ESA95 (European System

Více

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311)

Povaha vstupních údajů hotovostní báze. Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Subsektor vládních institucí Ústřední vládní instituce (subsektor 1311) Povaha vstupních údajů hotovostní báze Pokrytí jednotek a) organizační složky státu (ústřední rozpočtové organizace) b) státní mimorozpočtové

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký?

Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Český finanční sektor: jakou má strukturu a jak je velký? Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Žďákovský most Vystrkov, 5. května

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 22 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

POPIS ČÍSELNÍKU. Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB. Název:

POPIS ČÍSELNÍKU. Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB. Název: POPIS ČÍSELNÍKU 1000000 BA0036 Výčet položek číselníku: Kód Ekonomické sektory podle ESA95 v úpravě ČNB Název položky SEKTESA95 Klasifikace ekonomických sektorů a subsektorů podle metodiky ESA95 (European

Více

VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2004, o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí

VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2004, o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí 307 VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2004, o předkládání informací a podkladů České národní bance osobami, které náleží do sektoru finančních institucí Česká národní banka stanoví podle 41 odst. 3 zákona č. 6/1993

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT)

Základy účetnictví 8. přednáška. Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) 1 Základy účetnictví 8. přednáška Zásoby - mají za úkol zajistit plynulost výroby, - snaha o snižování (optimalizaci) zásob (JIT) Člení se a/ nakupované materiálové zásoby a zboží, b/ vytvořené vlastní

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí.

OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. OE KET 11. Míry výkonnosti ekonomiky, metody měření HDP. Nominální a reálný produkt. Míry cenové úrovně. Porovnání hospodářské vyspělosti zemí. Za nejvýznamnější ukazatel výkonnosti ekonomiky je považován

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

271 der Beilagen XXV. GP - RV Art. 23i Abs. 3 zweiter Satz B-VG - 23 Beschluss Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 7 ROZHODNUTÍ

271 der Beilagen XXV. GP - RV Art. 23i Abs. 3 zweiter Satz B-VG - 23 Beschluss Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 7 ROZHODNUTÍ 271 der Beilagen XXV. GP - RV Art. 23i Abs. 3 zweiter Satz B-VG - 23 Beschluss Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 7 L 168/105 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů

Více

Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015

Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015 Ilustrativní příklady vykazování sekuritizace úvěrů a jiných převodů úvěrů pro banky jako vykazující subjekty v metodice platné od roku 2015 pracovní pomůcka pro účely kompilace statistických výkazů a

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY

8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY 8 ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A ÚČETNÍ PŘÍKAZY Právní úprava... 1 Význam účetní závěrky a její druhy... 1 Přípravné práce před účetní závěrkou... 2 Uzávěrka účtů v hlavní knize... 4 Obsah a struktura účetních výkazů

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1.

1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. 1. Úvod do problematiky účtování v cizích měnách 2. Přepočet cizí měny na měnu českou a kursové rozdíly 2.1 Kursové rozdíly 1. příklad - Co je kursovým rozdílem při částečné platbě 2. příklad - Co je směnou

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Kapitola 1 Základy účetnictví

Kapitola 1 Základy účetnictví Kapitola 1 Základy účetnictví SHRNUTÍ UČIVA AKTIVA jedná se o majetek, který účetní jednotka používá k podnikání. Aktiva zahrnují zejména peněžní prostředky, dlouhodobý majetek, zásoby a pohledávky. PASIVA

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003

Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10. Liberec 1 IČO 25916751. Příloha. dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Společnost pro Jizerské hory o.p.s. U Jezu 10 460 01 Liberec 1 IČO 25916751 Příloha dle vyhlášky 504/2002 SB platné od 1.1.2003 Příloha obsahuje alespoň informace o a) vzniku právní subjektivity a místě

Více

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví)

ÚČETNICTVÍ. 10) ÚČETNÍ SOUSTAVY: a. Daňová evidence (jednoduché účetnictví) b. Účetnictví (podvojné účetnictví) ÚČETNICTVÍ ZÁKLADNÍ POJMY 1)ÚČETNÍ JEDNOTKA: právnická osoba se sídlem v ČR nebo fyzická osoba, která podniká nebo provozuje samostatně výdělečnou činnost. Účetní jednotkou mohou být zahraniční osoby,

Více

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30

2.2 Použití kursů ČNB... 28 3. příklad Výňatek z účetního předpisu firmy Naše, s.r.o... 30 Obsah Editorial..................................................... 9 Předmluva autora............................................ 10 Poznámky k zapisování příkladů................................ 11

Více

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA-BoS-14/174 CS Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20;

Více

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY L 247/38 Úřední věstník Evropské unie 18.9.2013 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 30. července 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2011/23 o statistické zpravodajské povinnosti

Více

regulace výše úvěrů a půjček mezi spojenými osobami pohledem daňových (nedaňových) nákladů vliv podkapitalizace nejen na úroky z úvěrů a půjček jaké

regulace výše úvěrů a půjček mezi spojenými osobami pohledem daňových (nedaňových) nákladů vliv podkapitalizace nejen na úroky z úvěrů a půjček jaké Podkapitalizace ve vztahu k úrokům z úvěrů a půjček RNDr. Ivan BRYCHTA regulace výše úvěrů a půjček mezi spojenými osobami pohledem daňových (nedaňových) nákladů vliv podkapitalizace nejen na úroky z úvěrů

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ČERVENEC Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 2014 ČERVENEC 2014 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových

Více

Metodický list. Úrokové sazby - vklady klientské

Metodický list. Úrokové sazby - vklady klientské Metodický list Úrokové sazby - vklady klientské I. Definice a obsah Úroková sazba z vkladů: sazba, za kterou jsou přijímány vklady od klientů, stanovena jako: fixní (pevná) úroková sazba je pevná po celou

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O ZÁRUČNÍM FONDU A JEHO ŘÍZENÍ V ROCE 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O ZÁRUČNÍM FONDU A JEHO ŘÍZENÍ V ROCE 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.7.2015 COM(2015) 343 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O ZÁRUČNÍM FONDU A JEHO ŘÍZENÍ V ROCE 2014 CS CS Obsah 1. Úvod... 3 2. Finanční stav fondu k 31. prosinci

Více

Definice: Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období.

Definice: Hrubý domácí produkt je tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období. 2.kapitola Ukazatele ekonomické výkonnosti V této kapitole se seznámíte: S tím, co to je hrubý domácí produkt a jakými metodami ho můžeme zjistit Jak změna cenové hladiny neboli inflace ovlivňuje hrubý

Více

EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ )

EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ ) EVROPSKÉ UJEDNÁNÍ O DOBROVOLNÉM KODEXU CHOVÁNÍ PRO POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O ÚVĚRECH NA BYDLENÍ PŘED UZAVŘENÍM SMLUVY ( UJEDNÁNÍ ) Toto ujednání bylo sjednáno a přijato evropskými organizacemi spotřebitelů

Více

Platební systém XPAY [www.xpay.cz]

Platební systém XPAY [www.xpay.cz] Platební systém XPAY [www.xpay.cz] podrobný popis způsobu výběru a vyplácení plateb od koncových zákazníkům (factoring a invoicing) verze 12 / 1.3.2012 1 Obsah 1 Průběh plateb 3 1.1 Invoicing 3 1.2 Factoring

Více