Vliv na zdraví a psychiku Kastrace u psů-samců bývá doporučována z důvodů, které lze rozdělit na dvě skupiny:

Transkript

1

2 KASTRACE V tomto článku se vám budeme snažit podat maximum odborných a ucelených informací na dané ožehavé téma. Doufáme, že se zde dozvíte vše, co jste potřebovali vědět nebo možná i něco navíc, či vám alespoň pomůžeme lépe se zorientovat v problematice kastrací. Také doufáme, že vám článek pomůže podívat se na věc z pohledu naší organizace. Obsah Co je kastrace...3 Kastrace psa-samce...3 Vliv na zdraví a psychiku...3 Průběh kastrace...3 Vhodná doba ke kastraci...3 Nežádoucí účinky...4 Alternativy ke kastraci psa...4 Pohled Dogpointu na kastraci psa...4 Kastrace feny...5 Vliv na zdraví a psychiku...5 Průběh kastrace...5 Vhodná doba ke kastraci...6 Nežádoucí účinky kastrace...6 Alternativy ke kastraci feny...6 Pohled Dogpointu na kastraci feny...6 Kastrace a zákon o týrání zvířat...7 Dogpoint a smluvní povinnost kastrace...8 Nejčastější dotazy...8 Názory odborníků na kastrace...9 Slovo autora závěrem...11

3 Co je kastrace Kastrací rozumíme zákrok, při kterém jsou odstraněny pohlavní žlázy, které produkují pohlavní hormony. Tento zákrok je prováděn chirurgicky pod celkovou anestezií. Po kastraci není zvíře schopno se reprodukovat a feny dále nehárají. Kastrace psa-samce Vliv na zdraví a psychiku Kastrace u psů-samců bývá doporučována z důvodů, které lze rozdělit na dvě skupiny: Preventivní důvody Kastrace bývá doporučována pro snížení agresivity, teritoriálního chování, značkování, nechtěného toulání a s tím spojeného nežádoucího rozmnožení. Ovšem neexistují žádné studie vlivů na výše zmiňovaná chování. Agresivita (vůči psům/lidem) nebývá ve většině případů způsobena nadbytkem testosteronu, nýbrž předchozími (většinou negativními) zkušenostmi psa. Tyto poruchy chování je vždy lepší řešit vhodným výcvikem či kombinací kastrace a vhodného výcviku. Značkování a toulání je v téměř všech případech kastrací ovlivněno a nežádoucí chování mizí, nebo se při nejmenším radikálně zredukuje. Do této skupiny zajisté patří i preventivní zdravotní důvody, které jsou podrobněji rozepsány níže. Zdravotní důvody Kastrace může zabránit novotvarům varlat, poranění varlat (většinou dochází k silnému krvácení), torzi (stočení varlete) či hormonálně podmíněným chorobám jako je onemocnění prostaty a nádory žlázek okolo konečníku. I sem je možné zařadit kontrolu populace nechtěných psů ač se tento důvod může zdát zodpovědným majitelům zbytečný, právě neustálé množení psů je důvodem přeplnění útulků a následných eutanazií. Kastrace je doporučována u psů s genetickou vadou, kdy není sestouplé jedno, či obě varlata. V tomto případě totiž riziko budoucích nádorů silně vzrůstá. Průběh kastrace Zákrok se provádí v celkové anestezii. Podvazují se semenné provazce a varlata se odstraní. Objevuje se i zavádějící informace, že při kastraci psa bývá odstraněn celý penisnikoli! Zákrok trvá cca 30 minut, poté se pes pomalu probírá z narkózy a začíná komunikovat. Ještě několik hodin po zákroku vám může pes připadat oblblý, což je následek anestezie. První dny může dojít k otoku šourku, takže to může vypadat, že kastrace neproběhla. Tento otok během pár dní mizí. Vhodná doba ke kastraci Uvádí se, že u psa-samce je možné provést tento zákrok kdykoli, je-li pes aktuálně zdravý. Více v odstavci Pohled Dogpointu na kastraci psa.

4 Nežádoucí účinky Mezi nejčastěji zmiňované nežádoucí účinky patří obezita a lenost. Oba tyto jevy jsou způsobeny úzkostí majitelů z kastrace, kteří své pejsky po zákroku obdařují velkým pohodlím a mnoha chutnými úplatky za způsobenou újmu. U některých psů může dojít k lehkému nabytí na váze, leč to se dá velmi dobře korigovat dostatkem pohybu a přizpůsobení potravy. Po zákroku je jen minimální riziko, že se pes stane apatickým a lhostejným naopak kastrace může mít povzbuzující vliv. Rizika samotného zákroku jsou minimální, jelikož se nejedná o hlubší zásah do těla psa a samotná kastrace trvá cca 30 minut. Největším rizikem je vždy anestezie nikoli zákrok samotný! Pokud je dodržena minimálně dvanácti hodinová hladovka a je zamezen přístup k pití alespoň 2 hodiny před zákrokem, pak nehrozí ani zvracení. U dlouhosrstých plemen je zde možnost zhoustnutí srsti a u jiných může dojít ke zmatnění a prořídnutí srsti. Není to však pravidlem. Alternativy ke kastraci psa Chemická kastrace Tento termín je spíše znám jako aplikace hormonálních injekcí (či implantátu), protože se nepodávají chemické látky, nýbrž právě hormony. Při aplikaci hormonů dochází ke snížení produkce samčího hormonu testosteronu, počtu spermií a plodnosti. U psa následně dojde ke snížení libida a plodnosti. Tato alternativa neovlivňuje dlouhodobě léčbu zvětšené prostaty (na prostatu působí pouze během doby podávání injekcí) a nemá vliv ani agresivitu! Po vysazení se vše vrací do normálu včetně hrozících zdravotních rizik, jako u nekastrovaného psa. Tento způsob lze také využít před samotnou kastrací jako obraz toho, jak se bude pes po budoucím zákroku chovat. Vasektomie Vasektomie nepatří mezi běžně používané metody, ale je vhodné ji zmínit. Při tomto zákroku se chirurgicky odstraní část chámovodu (přeruší se transport spermií z varlat). Pes se stávám neplodným (pozor! 3 týdny po zákroku je ještě riziko, že k oplodnění dojde!), avšak navzdory neplodnosti pokračuje i nadále produkce hormonu testosteronu. Riziko vzniku nádorů se nesnižuje. Pohled Dogpointu na kastraci psa Pod rukama nám prošlo mnoho kastrovaných psů, včetně těch našich. Na psech nebyli znát žádné vedlejší účinky kastrace. Pro budoucí osvojitele našich svěřenců je kastrace podmínkou smlouvy. Avšak rozhodně nesouhlasíme s trendem kastrování čím dál tím mladších zvířat (např. kastrace štěňat v USA) a v každé smlouvě je doba pro kastraci psa určována individuálně. U psů-samců doporučujeme provádět kastraci v době pohlavní dospělosti nejpozději však do 2,5 let věku. Jedná-li se o psa, u kterého se vyšetřením prokázalo, že nemá sestouplé jedno, či obě varlata, doporučujeme s kastrací dlouho neotálet (nejedná-li se o štěně). V případě, že kastraci nelze ze zdravotních, či jinak podložených důvodů provést, lze tuto skutečnost do smlouvy při osvojení uvést.

5 Kastrace feny Vliv na zdraví a psychiku Kastrace fen může být doporučena opět z důvodů, které lze rozdělit do dvou skupin: Preventivní důvody Jedná se o zabránění hárání a nežádoucího zabřeznutí a také snížení rizika vzniku komplikací ve vyšším věku. Pokud se kastrace provádí mezi 1. a 2. háráním, tak je riziko pozdějšího vzniku nádorů mléčné žlázy snižuje až téměř 100x, při kastraci v pozdější době se riziko vzniku nádorů sice také snižuje, ale vliv kastrace už není tak výrazný. U kastrovaných fen se objevují méně často hormonální poruchy, jako např. cukrovka (diabetes mellitus). Kastrace se provádí i jako preventivní zdravotní opatření pro eliminaci výskytu chorob uvedených níže. Zdravotní důvody Kastrace se vždy provádí při vzniklých vážných problémech (např. pyometra zánět dělohy či při nádorech mléčných žláz, kdy se zároveň odstraňují i nádory, při cystách nebo nádorech na vaječnících nebo při poruchách pohlavního cyklu). Kastrace je velmi vhodná jako zdravotní prevence těchto chorob. Uvádí se, že kastrace má příznivý vliv na již projevenou cukrovku (pohlavní hormony ovlivňují hladiny insulinu a citlivost organismu vůči insulinu podanému při léčbě. Po kastraci se lépe daří kontrolovat hladiny krevního cukru a tím pádem lépe probíhá léčba. Ve výjimečných případech dokonce po kastraci cukrovka odezní). Na obrázku vpravo: pyometra. Průběh kastrace Při kastraci feny se obvykle odstraňuje děloha a vaječníky (ovariohysterektomie). Pouze příležitostně jsou vyjímány pouze vaječníky (ovariektomie) nebo pouze děloha. Tento zákrok je v dnešní době rutinní, ale více invazivní než u psa-samce a trvá o něco déle. Zákrok je prováděn vždy pod celkovou anestezií. Samotný zákrok trvá cca minut, poté se fena pomalu probírá z narkózy a začíná komunikovat. Ještě několik hodin po zákroku vám může váš pes připadat malátný, což je způsobeno odeznívajícími účinky anestezie.

6 Vhodná doba ke kastraci Zdravou fenu lze kastrovat kdykoliv mimo dobu hárání. U malých plemen se uvádí vhodnost kastrace již před prvním háráním (názory veterinářů se zde bohužel odlišují), tj. v 6-12ti měsících. U velkých plemen se doporučuje počkat na alespoň první hárání. Obecně vzato lze kastrovat kdykoliv v průběhu života feny, ideální je však stav cca 1-2 měsíce po prvním nebo druhém hárání, kdy je stabilizovaná hladina hormonů. Nežádoucí účinky kastrace U některých fen (cca 1-2%) se po několika měsících či letech po zákroku může vyvinout močová inkontinence (je však nutné vyloučit jiné příčiny inkontinence!), která musí být léčena léky. Tyto léky spolehlivě zabírají a je jen minimální nutnost přistoupit k chirurgické korekci. Studie však ukazují, že je zde jistá závislost mezi vyšší hmotností kastrovaného zvířete, či rasou (především pak boxer, dobrman a malý knírač) a následnou inkontinencí. Alternativy ke kastraci feny Hormonální léčba Při hormonální kastraci fena nehárá. Po ukončení léčby se hárání navrací a to cca po 2-9 měsících. Hormonální léčbu lze provádět při prvních příznacích říjového cyklu nebo v pravidelných intervalech k oddálení říje. Nedoporučuje se podávat hormonální preparáty nedospělým fenám a přerušovat více jak dvě hárání po sobě. U tohoto typu léčby jsou však jistá rizika riziko vzniku zánětu dělohy a otoku mléčné žlázy a s tím spojené zvýšené riziko výskytu nádorů. Může také zapříčinit vznik cukrovky, Cishingova syndromu a falešné březosti. Pohled Dogpointu na kastraci feny V případě, že kastraci nelze ze zdravotních, či jinak podložených důvodů provést, lze tuto skutečnost do smlouvy při osvojení uvést, a nevyžadujeme tedy po osvojiteli tento zákrok absolvovat. U štěňat a mladých fen doporučujeme provést kastraci po prvním, nebo druhém hárání. Ve smlouvě je uvedeno, že kastrace může být provedena až v rozmezí do dvou let věku psa. Tato skutečnost se do smlouvy dopisuju pro každého psa individuálně. Opět, stejně jako u psů samců nedoporučujeme kastraci velmi mladých zvířat, respektive fen, které ještě neháraly. Také doporučujeme po odhárání počkat cca 1-2 měsíce (kvůli ustálení hladiny hormonů), než se přistoupí k samotnému zákroku. Za celou dobu našeho fungování jsme se zatím nesetkali, že by některé fena po kastraci trpěla inkontinencí.

7 Kastrace a zákon o týrání zvířat Mnoho lidí tvrdí, že kastrace je týráním zvířete. Ovšem zde záleží na subjektivním úhlu pohledu. Pro některé je to psychické a fyzické týrání, pro jiné je zas kastrace prevence a hlavně způsob, jak regulovat počty nechtěných zvířat. Z legislativního hlediska se o týrání nejedná. Mnoho odpůrců kastrace se odvolává na zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, dle jehož 4 odst. 1 písm. g) a h) je zakázáno: g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v 7 odst. 3 a 4, zejména: 1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, 2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně, 3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat. Kastraci však nelze podřazovat pod pojem změna vzhledu či změna jiných vlastností (změnou vlastností se rozumí např. znemožnění letu ptákům, nikoliv však nemožnost rozmnožování) a je tedy s ohledem na 7 téhož zákona povolena po celkovém nebo místním znecitlivění, pokud je vykonávána odborně způsobilou osobou. Kastrace provedená odborně způsobilým člověkem (veterinárním lékařem) za použití anestezie tedy není považována z hlediska práva České republiky za týrání, ale naopak je považována za žádoucí. Toto dokládá i Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu, která vstoupila v platnost pro Českou republiku dne 24. března Ve sbírce mezinárodních smluv byla vyhlášena pod číslem 19/2000 Sb.m.s. Čl. 10 stanoví výjimku pro zákaz z provádění chirurgických zákroků nejen z důvodu nezbytnosti, ale také zejména z důvodu zabránění rozmnožování. Členské státy dohody se také v čl. 12 zavázaly uvážit otázku omezení neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace. Platná dohoda o ochraně zvířat k nahlédnutí ZDE. Názor, že kastrace není týráním zvířat, zastává v souladu s uvedenou dohodou i Ústřední komise pro ochranu zvířat ve svém stanovisku ze dne , kdy považuje kastraci za žádoucí zejména tehdy, pokud je v dané lokalitě tendence k jejich přemnožení, při kterém zvířata ztrácejí péči člověka. Stanovisko ÚKOZ dostupné zde:

8 Dogpoint a smluvní povinnost kastrace Pokud si od organizace Dogpoint budete chtít osvojit psa, zajisté se setkáte s tím, že dle smlouvy bude vyžadována budoucí kastrace (není-li pes předáván již vykastrován). Kastracemi rozhodně psy netýráme, nýbrž se z naší strany jedná o preventivní opatření proti rozmnožování psů bez domova a legislativa ČR tento boj podporuje. Podle 13b zákona na ochranu zvířat proti týrání dává obci možnost pro regulaci počtu toulavých psů a koček provést podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace. Ostatní informace a pohledy organizace Dogpoint jsou uváděny u příslušných částí článku. Nejčastější dotazy Otázky zodpovězené v textu Odpověď na tyto konkrétní otázky najdete v našem článku. Mění kastrace povahu psa? Ovlivní kastrace agresivitu psa? Přibere pes/fena po kastraci? Jak kastrace probíhá? Je kastrace proti přírodě? Pokud to vezmeme z pohledu, že je to zásah, který by divoce žijícího psa nepotkal, pak ano kastrace je proti přírodě. Ovšem je nutné uvědomit si, že vše spojené s chovem psů, je vlastně proti přírodě počínaje držením v bytech či kotcích, přes očkování, šlechtění (za účelem změny vzhledových nebo povahových vlastností), až po krmení průmyslově vyráběnými krmivy. Lze kastrovat březí fenu? Ano lze. Pokud zjistíte, že vaše fena si odněkud přinesla nečekané dárečky, je možné ji nechat vykastrovat i s plody. Kastrace je šetrnější preventivní metoda než podávání abortiv, které jsou také samozřejmě jednou z možností přerušení březosti. S postupující graviditou je však operativní zákrok riskantnější a to kvůli většímu prokrvení dělohy a okolních cév. Je vždy na posouzení veterinárního lékaře, zda lze kastraci ještě provést. MVDr. Klára Egerová nám k tématu abortiva versus kastrace řekla: Abortiva jsou dvojího typu. První na bázi estrogenů, ta se dávají hned po nežádoucím nakrytí a postupně se od nich upouští, protože jsou docela riziková. Mohou způsobit zánět dělohy nebo i zhoršenou funkci kostní dřeně. Šetrnější jsou pozdní abortiva, kde jde skutečně už o vyvolání potratu. V první řadě jsou šetrnější proto, že se používají až po potvrzení březosti ultrazvukem, takže se v dobré polovině případů vůbec použít nemusí. A jsou šetrnější i celkově, sice dochází k dočasným příznakům nevolnosti u feny, ale nebývají závažné vedlejší účinky. K potratu dochází obvykle formou vstřebání embryí, takže bez jakýchkoliv vnějších známek. Nejšetrnější současný přípravek je Alizin, ten je ale až tak šetrný, že není vždy stoprocentně účinný. Je třeba po aplikaci ultrazvuková kontrola a někdy se musí podání

9 opakovat. Jedná se o poměrně drahý přípravek, takže u velké feny to pak leze dost do peněz. Preventivní kastrace v mladém věku pořád zůstává nejvhodnější metodou. Snímek březí feny ve 27. dnu březosti. V této době, po potvrzení březosti, lze abortiva podat. Názory odborníků na kastrace Oslovili jsme několik odborníků z rozličných oborů týkající se psů. Zajímaly nás jejich osobní názory a zkušenosti s kastracemi či kastrovanými psy. Aneb co člověk, to názor a to nejen i v laické veřejnosti. Zde si můžete přečíst názory a poznatky dotázaných. Alena Balcarová, výcvikářka u Haf Bez Obav "Při své práci i ve svém volném čase se setkávám se psy i fenami kastráty docela běžně, sama mám i dvě kastrované feny doma. Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by to psovi/feně v běžném životě nebo při výcviku jakkoliv vadilo nebo překáželo, nebo že by si jejich "handikep" uvědomovali, problém to může občas být u samců, jelikož kastrát může jiným samcům vonět podobně jako fenka, ale není to pravidlem. U fen jsem se zatím s problémem nesetkala, užívají si stejně bohatý život jako dříve, mají stejně energie a drivu do cvičení, na skupinových procházkách ani na cvičáku nejsou "vyčleňované" ze společnosti a na rozdíl od jejich nekastrovaných kolegyň se nemusí 2x do roka omezovat v kontaktu se psy a návštěvě cvičáku kvůli hárání." Roman Šmatlák, výcvikář pracovních psů a majitel Dog Center Ajax Při mé práci nevidím problém v kastrování fen. Pokud mám psa (samce) ve výcviku, který má reálnou možnost prosadit se jako pracovní pes u ozbrojených složek, zde nejsem příliš pro tento zákrok. V tomto případě může být ke škodě, pes má snížený drive. Takovýto pes má omezené možnosti při následném prodeji. Povaha se nemění. Osobně kastrace schvaluji a nepovažuji je za týrání. Ovšem jsem spíše pro kastraci fen. Jsou-li na to finance, jsem pro kastraci všech fen. Ivana Bidlová-Janků, ředitelka záchranné veterinární služby PET MEDIC Já osobně nadále zastávám názor, že kastrace u fen je prospěšná, u psa bych to nedělala z preventivních důvodů, ale až v případě problémů například s prostatou. Nicméně můj názor je, že u fen je preventivní kastrace před 1 háráním nebo po něm přínosná hlavně z hlediska snížení procenta pozdějších zdravotních rizik (samozřejmě mám na mysli kompletní kastraci - ovariohysterektomii, nemá smysl, jako to někde na venkově dělávají, nechat vaječník nebo kus vaječníku, to je snad už lepší nekastrovat vůbec). Ze zásahů záchranky patří mezi nejčastější problémy pyometra, nádory

10 mléčné lišty a akutní zánět prostaty, hlavně v případech zanedbání onemocnění, kdy jde pak o život zvířete. Já sama mám smečku komplet kastrovanou, u holčiček z preventivních důvodů, u kluka - zlatého kokra a psychopata- i z povahových důvodů. Po kastraci je s ním lepší domluva, nicméně z něj není moula a debílek a i po kastraci se chová stejně, prostě jako pes- samec. Jen má menší sklony ke zkratovitému jednání a agresi, což je fajn, není to s ním jednoduché a na tohle kastrace dost zabrala. Ovšem kastrací rozhodně nedojde vždy k úpravě chování psa, jak se mnozí bohužel domnívají. Kateřina Michálková, provozovatelka veterinární převozové a odchytové služby VET-SERVIS Ze zdravotního hlediska v oblasti prevence před nádorovým onemocněním jak u fen tak i u psů, s kastrací plně souhlasím. Myslím si, že na kastraci reaguje každé zvíře jinak. Změny v chování zvířete nemusí být ani napoprvé viditelné. A zvíře samo Vám neřekne, co se změnilo, neboť mu v tom brání mezidruhová komunikační bariéra. Jsem toho názoru, že nevhodný přístup majitele ke zvířeti je mnohem více zasahující do jeho sociálního chování, než kastrace. Avšak je nutné počítat s novým vnímáním kastráta okolím, ve kterém žije. A podle toho by se měl majitel zvířete v prvních týdnech řídit. Za svou praxi jsem zažila několik zvířat, u kterých došlo ke změně chování po kastraci. Jako třeba starší pudlík, který se asi 2 měsíce styděl chodit ven a mladého, citlivého krysaříka a čivaváčka, které tahala pooperační jizva a tak se počůrávali. U těchto případů naštěstí došlo k vymizení potíží do několika měsíců od zákroku. Pozitivně se může kastrace projevit i při potlačení agrese. Avšak nelze spoléhat jen na ni, ale je třeba jí doplnit vhodnou prací majitele a zvířete. V mé praxi se mi velmi osvědčila aplikace Suprelorinu, jehož prostřednictvím lze zjistit, zda by mohla u daného jedince kastrace pomoci s úpravou chování dříve, než dojde k nevratné operaci. Mgr. Magdalena Šimečková, psí škola Koira, etologické poradenství pro problémové chování psů S kastrovanými psy se setkávám při mé práci v minimálním počtu, častěji feny než psi. Kastráti tvoří asi 10% klientů hotelu. Klientů psí školy, kteří mají za sebou tento zákrok, je ještě méně. Co se týče požadavků lidí, kteří by své psy chtěli nechat kastrovat kvůli behaviorálním problémům, tak obvykle za mnou nechodí přímo s tímto požadavkem. Toto řešení nabídnu většinou já, jako jednu z alternativ, prakticky vždy se setkám s nevolí. Myslím, že kastrace má v běžné populaci poměrně negativní obraz. Nejsem příznivce plošných kastrací. Jsou ovšem indikované případy, kdy ji mohu doporučit. Jedná se zejména o kastraci samců, kteří vykazují nevhodné sexuální chování a nadměrnou sexuální aktivitu a jsou již pohlavně dospělí. V tomto případě, kdy je pes evidentně nešťastný a jeho chování je obtěžující pro okolí, není schopen si se psy normálně hrát a komunikovat, má tendenci nakrývat jiné objekty a jeho chování je kompulzivní, nutkavé, doporučím kastraci. U fen mám s kastrací spíše negativní zkušenost s ohledem na jejich chování. Domnívám se, že kastrace má spíše negativní dopad a zvyšuje počet konfliktů mezi psy. Petra Šináglová, chovná stanice Louisianských leopardích psů WOLF SCREAM Pokud už má člověk na feně odchováno a je si jistý, že na tomto jedinci chovat už nechce, 100% doporučuji kastraci (my sami se momentálně rozhodujeme, zda naší fenu, Airin Albertu Besavej, ještě jednou připustit, či nechat vykastrovat). Rozhodně jsem pro kastraci až v dospělosti psa, nejsem příliš zastáncem kastrací po prvním hárání (nemám tedy prostudované žádné studie, ale myslím si, že pes vykastrovaný v tuto dobu nemá ustálenou povahu a možná ani fyzicky nedozraje, leč to je jen můj názor, realita je třeba jiná). Pokud se majitel jednoho z našich odchovaných štěňat rozhodne na psovi nechovat a bude jej chtít nechat vykastrovat, doporučíme mu, ať počká do dospělosti psa. V naší

11 chovné stanici jsme zatím neměli žádné štěně, které by bylo od začátku nevhodné do chovu, takže jsme nemuseli řešit smluvně podmíněnou kastraci u štěňat, která jsou z chovu vyřazena kvůli vadě, která může štěně výrazněji ovlivnit. Jisté ale je, že všichni, co se domnívají, že jejich fena musí mít jednou na život štěňata, tak ať si dají asi rovnou facku. Naše chovná fena, Airin, začala po štěňatech trpět šílenými falešnými březostmi. Je hubená, má pohyb a dodržujeme všechny rady na zmírnění falešné březosti, ale prostě nic nefunguje a fena se trápí. MVDr. Klára Egerová, Veterinární ordinace Ťapina, Brno Kastrace psů z preventivních důvodů - jsem pro. Většina nevykastrovaných psů trpí ve vyšším věku zvětšením prostaty a s tím souvisejícími problémy, někdy to přechází v záněty, někdy v nádory (a zrovna operovat nádor prostaty je poměrně náročná záležitost.) Kastrace, chirurgická nebo v dnešní době už i chemická (implantát Suprelorin) tomu spolehlivě zabrání. Erotomanie a agresivita je nejčastější důvod, se kterým lidé chodí, a pomáhá to tehdy, když se to udělá v mladém věku, později než v takových pěti letech to obvykle nemá efekt. Co se týče úhynů při anestezii, setkala jsem se s tím, někdy se s tím setká každý. Vyloženě anestezie byla příčinou snad jen jednou u kočky, zřejmě špatná reakce na anestetikum. Ostatní případy byly z důvodu nějakých jiných komplikací při operaci, případně to nebyla kastrace zdravého zvířete, ale pokročilá pyometra. Ale nebývá to nijak často, jsou to jednotlivé případy za celou dobu mojí praxe. Slovo autora závěrem V prvé řadě bych chtěla avizovat, že ač bohužel nejsem veterinárně vzdělaný člověk, tak i přesto jsem se snažila do tohoto článku zapojit vyčerpávající informace z odborných knih, následnou konzultaci s veterinárními lékaři a také jsem připojila své zkušenosti z několikaleté praxe práce se psy. Snahou bylo obsáhnout co nejvíce vyčerpávajících informací k této problematice, avšak bylo nutné, v rámci zkrácení textu, vyhnout se podrobným rozpisům jednotlivých problematik. Je tedy možné, že zde nenajdete odpovědi na všechny vaše otázky či úvahy. Jakožto člen organizace, která se zabývá pomocí opuštěným a týraným psům, jsem rozhodně pro kastraci, jakožto preventivního nástroje v boji se zdravotními problémy a zbytečným množením, díky kterému praskají útulky ve švech. Nezasvěcené veřejnosti nepřijde situace se stavem nechtěných psů tak kritická, jako to bohužel na vlastní kůži pociťuje většina útulků a podobně zaměřených organizací jako je Dogpoint. Bohužel u mnoha lidí nelze změnit jejich pohled na problematiku opuštěných psů a chápání kastrace jako nutnosti pro boj s narůstajícím počtem bezprizorních zvířat. Plošné řešení problému tedy bude vždy ústit v příkazy, zákazy nebo v nejhorším případě i k hromadnému utrácení nechtěných zvířat. Nejhůře pak z iniciativy státních nařízení, jako je tomu již v jiných zemích. Největším problémem je zde lidská psychika, především pak nadmíra antropomorfizace našich zvířecích přátel. V druhé řadě pak pro některé lidi i finanční stránka kastrace. Náprava lidstva prozřením a chováním se zodpovědně je bohužel utopická a z dřívějších dob je u určitých generací zakořeněna myšlenka, že lepší než kastrace je zbavit se nechtěných mláďat. Tato myšlenka je pak velmi často realizována.