SOMATOLOGIE. Markéta Dominika Pecharová. Střední zdravotnická škola Ruská; zdravotnické lyceum (2. LB)

Transkript

1 SOMATOLOGIE Markéta Dminika Pecharvá Střední zdravtnická škla Ruská; zdravtnické lyceum (2. LB) BIOLOGICKÉ VĚDY MORFOLOGICKÉ - stavba a tvar lidskéh těla ANATOMIE - anatemnó = rzřezávám - stavba a ulžení rgánů - pracvní metda - pitva 1. pitva - Aristteles (300 let před Kristem) 1. pitva v Čechách Jessenius (1600) anatmická knzervvané těl studijní a vědecké účely nutný suhlas zemřeléh patlgická čerstvě zemřelé těl HISTOLOGIE - nauka tkáních - využívá mikrskp věření diagnózy sudní čerstvě zemřelé těl všechny násilné činy - br cytlgie nauka buňce FUNKČNÍ - činnst rganismu BIOFYZIKA - fyzikální pdstata živtních prjevů - br fyzilgie funkce jedntlivých rgánů a rganismu BUŇKA STAVBA A FUNKCE BUŇKY - v těle je cca 30 bilinů buněk - základní jedntka živta - bjevitel J. E. Purkyně buněčná terie všechny živé rganismy jsu z buněk - latinsky cellula, řecky kyts - mimbuněčný (extracelulární) - nitrbuněčný (intracelulární) - kncvka názvů buněk: - cyt - většina buněk má schpnst rzmnžvání (reprdukce) - nerzmnžují se erytrcyty a neurny - v buňce se vyskytují funkční struktury = buněčné rganely Markéta Dminika Pecharvá Strana 1 Smatlgie

2 BUNĚČNÉ SYSTÉMY ŘÍDÍCÍ - jádr (nucleus) jaderný bal charakter buněčné membrány přes bal transprt látek (cytplazma - jádr) chrmatin a chrmzmy DNA + navázaná bílkvina výskyt v jádře lze využít k určení phlaví pr lidské buňky je typické mittické dělení přímé dělení (amitóza) je u lidí vzácné (puze v kstních buňkách a při hjení ran) chrmzmy dvě kratší a dvě delší raménka, jejich základem je šrubvice DNA (helix) jadérk kulvitá rganela s RNA a bílkvinu jaderné funkce diferenciace a vyzrávání buněk kpírvání a následný přens genetické infrmace d nvé buňky syntéza nvých RNA - karytyp chrmzmy 1 buňky seřazené pdle veliksti na jeh pdkladě můžeme určit hlubší genetické pruchy chrmzm chybí chrmzm přebývá defrmace chrmzmu TRANSPORTNÍ - cytplazmatická membrána trjvrstevná dvě vrstvy tuku a jedna vrstva bílkviny (základ intvých kanálků) umžňuje transprt látek - cytplazma vdní rztk bílkvin - cytskelet elastická kstra buněk - endplazmatické retikulum hrubé: syntéza bílkvin (prtesyntéza) hladké:detxikační činnst SEKREČNÍ - ribzmy psuvají se p řetězci mrna a tvří nvý bílkvinný řetězec - Glgih aparát kncentruje výměšek a následně jej uvlňuje mim buňku - lyszmy likvidují chrbpldné zárdky v buňce - perxizmy dstraňují perxidy z buněk a tím je chrání ENERGETICKÝ - mitchndrie v těle v různém mnžství, které dráží intenzitu metablismu danéh rgánu 2 membrány, mezi nimi dýchací enzymy, které zachycují energii uvlněnu xidací živin za sučasné tvrby ATP - centrily tvřeny kanálky účastní se reprízy dělení buněk na začátku mitózy se zdvjují a přesuvají na pačné póly jádra Markéta Dminika Pecharvá Strana 2 Smatlgie

3 ZÁKLADY GENETIKY - gen základní jedntku dědičnsti, úsek mlekuly DNA část chrmzmu, ulžen v buněčném jádře - gentyp subr genů jednh rganismu, které určují vývjvé mžnsti jedince - fentyp subr mrflgických a funkčních znaků rganismu znaky, které jsu zjistitelné na jedinci je pdmíněn geneticku výbavu tělesné rzměry, barva čí, typ krevní skupiny - každý vlastnst je určená dvěma geny: jeden d matky a jeden d tce - hmzygt jedinec, který má na chrmzmech stejné geny pr danu vlastnst dminantní dědičná vlha převládne nad jinu vlhu; ČČ recesivní dědičná vlha ptlačena jinu vlhu; bb - heterzygt jedinec, který má na chrmzmech různé geny pr danu vlastnst Čb A0 - zakladatel genetiky je Jhann Gregr Mendel ( ) 1. Mendelův zákn křížíme - li dva hmzygty, vznikají jedinci se stejným gentypem i fentypem 2. Mendelův zákn křížíme li tyt dva hmzygty dále, bjevují se jedinci, u kterých převládají znaky jednh z rdičů Krevní skupiny Fentyp A B AB 0 Gentyp AA, AO BB, BO AB 00 AA: dminantní hmzygt A0: heterzygt BB: dminantní hmzygt B0: heterzygt AB: kdminace = dminace dvu tlerantních genů) 00: recesivní hmzygt Zevním prjevem gentypu je fentyp. M: A (AA; A0) O: B (BB; B0) D:? AA + BB AB, AB, AB, AB AA + B0 AB, A0, AB, A0 A0 + BB AB, AB, B0, B0 A0 + B0 AB, A0, B0, 00 Tit rdiče mhu mít děti všech krevních skupin. GENETIKA ČLOVĚKA - vyhledávání a prevence vrzených genetických vad - dědičnst krevních skupin - dědičnst kžních vrstev - daktylskpie (Purkyně) - phlavně vázaná dědičnst (na chrmzm X se vážu geny pr barvslepst) - tvrba 8. a 9. faktru krevní srážlivsti je - li h mál, rzvíjí se zhubná krvácivst (hemfilie) žena je přenašečku, prjevuje se puze u mužů - sledvání vícečetných těhtenství jednvaječná dvjčata jedn vajíčk plzenu jednu spermií, vajíčk se rzdělí na dva samstatné zárdky dvjčata jsu na phled identická, mají stejné phlaví dvjvaječná dvjčata jedn vajíčk plzen dvěma spermiemi každý pld má samstatnu placentu, nemusí si být pdbni Markéta Dminika Pecharvá Strana 3 Smatlgie

4 FUNKČNÍ MORFOLOGIE TKÁNÍ - buňka buněčný subr tkáň rgán rgánvá sustava rganismus - tkáň = subr buněk pdbnéh tvaru a funkce výstelkvá tkáň (epitel) pjivvá tkáň specializvaná tkáň EPITEL - buňky těsně přiřazeny k sbě - minimální mezibuněčné prstry - buňky nasedají na tenku vazální membránu - kryjí vlné tělní pvrchy a vystýlají tělní dutiny - nemá vlastní cévní zásbení; výživa zajišťvána difúzí (= prlínáním) Epitely dle pčtu vrstev a tvaru buněk - jednvrstevný plchý dlaždicvitý cévní stěny, pbřišnice kubický štítná žláza cylindrický bez řasinek; trávicí trubice s řasinkami; dýchací cesty; řasinky psunují hlen (sputum) směrem ven z těla - vícevrstevný dlaždicvitý rhvatějící; pkžka nerhvatějící; trávicí trubice cylindrický dýchací cesty přechdný je elastický (pružný); mčvý měchýř trámčitý játra síťvitý (retikulární) zevnitř hrudníh kše Epitely pdle funkce - krycí a výstelkvý k čemu by tak asi mhl být - řasinkvitý phybem řasinek se sputum dstává ven z těla - žlázvý tvří výměšek (sekret) tři druhy sekrece exkrece tvrba sekretu d vývdu, který ústí na pvrch těla; pt vlastní sekrece tvrba sekretu d vývdu, který ústí d rgánvých dutin; žaludeční šťávy inkrece vnitřní vyměšvání (endkrinní sekrece); tvrba sekretu (hrmnu) d krve - vstřebávací vstřebává látky (nečekaně ) klky tenkéh střeva - smyslvý registruje specializvané pdněty smyslvé rgány - dýchací (respirační) výstelka plicních sklípků velmi tenký umžňuje výměnu dýchacích plynů Markéta Dminika Pecharvá Strana 4 Smatlgie

5 POJIVOVÁ TKÁŇ - základní funkce: spjvací, prná, metablická - vaziv, chrupavka, kst - tvřena buňkami, vlákny a mezibuněčnu hmtu Vaziv - základní buňka je fibrcyt fibra = vlákn, kyts = buňka - vlákna klihvité (klagenní) - velmi pevné elastické - velmi pružné síťvité (retikulární) Tuhé - pevné, tvří vazy (ligamenta) - zpevňuje kluby a svalvé šlachy Řídké - vyplňuje štěrbiny mezi rgány Elastické - slabší vazy páteře, stěny některých dutých rgánů Tukvé tukvé buňky bílý tuk (běžný) hnědý tuk (klí lpatek u nvrzenců) Lymfidní - lymfcyty - vznik uzlin Chrupavka - řecky chndrs - základní buňka: chndrcyt - slžena z chndrcytů, mezibuněčné hmty a vláken - bez cév a nervů - na pvrchu vazivvá blána (perichndrium) bhatě cévně a nervvě prtkaná vyživuje chrupavku - sklvitá (hyalinní) velmi tvrdá, prcelánvě bílá; klubní pvrchy kstí - elastická žlutavá; ušní bltec, hrtanvá příklpka (epigltis) - vazivvá chrupavka matně bílá, velmi dlná na tlak a tah nitrklubní a mezibratlvé destičky, mezibratlvé plténky (disci intervertebrales) Kstní tkáň - kstní tkáň je specializvaná, pevná, pjivvá tkáň - kst - latinsky s; základní buňka stecyt - slžení klagenními vlákna a mezibuněčná hmta rganické látky (ssein (stecyty) a vlákna) anrganické látky (CaCO 3, Ca 3 PO 4 ) v dětství převažuje ssein, ksti jsu pružné a relativně mál se lámu ve stáří převažují sli - ksti jsu tvrdší a snadněji se lámu, jsu křehké - kst je významnu zásbárnu Ca a P v těle - vlastní kst není inervvána na pvrchu je vazivvá blána kstice (perist), která je bhatě cévně a nervně zásbena Markéta Dminika Pecharvá Strana 5 Smatlgie

6 Ksti dle struktury - vrstevnaté (lamelární) - většina kstí v těle - vláknité (fibrilární) - tvří výběžky kstí Ksti dle tvaru - dluhé ksti - femur; klubní knce (epifýza) a středvá část (diafýza) - krátké - ssa metacarpi - plché - scapula - nepravidelné - mandibula Slžení vrstevnatých kstí - zevní hutná část (kmpakta) Haversvy lamely (centrálně ulžená céva + stecyty) - vnitřní hubvitá část (trámčina, spngióza) vyplňuje klubní hlavice a dřeňvu dutinu (kstní dřeň - červená krvetvrba (erytrpeza)) Osifikace - přeměna buněk v stecyty - desmgenní sifikace přeměna vazivvých buněk steblastu - chndrgenní sifikace přeměna chrupavčitých buněk Růst kstí - d délky růstvé chrupavky na pmezí přechdu diafýzy a epifýzy - d šířky nvtvřením kstních lamel SVALOVÁ TKÁŇ - základní vlastnst je schpnst smrštění se (kntrakce) - sval (musculus, řecky mys) - základní buňku je mycyt - 3 druhy svalviny hladká srdeční příčně pruhvaná Hladká svalvina - tvřena vřetenvitými buňkami - tyt svaly nejsu vůlí vladatelné - útrbní svaly pracují jak celek, pmalu, prakticky bez únavy trávicí, vylučvací sustava, dělha, cévy rzšíření cévy (vazbilatace) zúžení cévy (vazknstrikce) významně vlivňují krevní tlak - více jedntkvý hlavní sval např. k zajišťuje cílený a velmi jemný phyb - inervace hladké svalviny je zajištěna vegetativními nervy Srdeční sval (mykard) - střední vrstva srdeční - stavebně připmíná příčně pruhvanu svalvinu, funkčně hladku - typické síťvité uspřádání vláken - dknalé vedení vzruchu (impulzu) - stah srdce kntrakce = systla chabnutí = diastla Markéta Dminika Pecharvá Strana 6 Smatlgie

7 Ksterní svalstv - příčně pruhvané - červené velké mnžství červenéh barviva (myglbin), pracují pmalu; šíjvé svaly - bílé pracují velmi rychle, energeticky nárčné; khybné svaly - smíšené většina ksterních svalů - základní stavební jedntku ksterníh svalu je svalvé vlákn (myfibrila) - příčné pruhvání je vyvlán dvěma dlišně lmnými hmtami světlejší hmta je jednlmná tmavší hmta je dvjlmná - sval je tvřen 75% vda 20% bílkviny kntraktilní (aktin a myzin) regulační (trpnin a trypmyzin) 5% anrganické a rganické látky Vlastní svalvá kntrakce - prbíhá na neursvalvé plténce, kde hybný nerv převede vzruch na svalvé vlákn, cž způsbí vazbu vápníku na trpnin a trpmyzin, t aktivuje aktin a myzin a dchází k zasuvání tenčích vláken aktinu d sustavy vláken myzinu - izmetrický stah statická činnst svalu zvyšuje se svalvé napětí (překnávání hmtnsti) - iztnický stah kinetická činnst zkrácení svalvých vláken NERVOVÁ TKÁŇ - základní jedntku je neurn buněčné těl (sma) výběžky neurit dluhý až 1 m může být kryt myelinvu pchvu vede infrmaci dstředivě (eferentně) dendrity je jich mnh krátké vedu infrmaci dstředivě (aferentně) - základní funkční prjev neurnu je reflex REECEPTOR - (aferentní dráha) - CENTRUM - (eferentní dráha) - EFEKTOR čidl mzek, mícha výknný rgán Markéta Dminika Pecharvá Strana 7 Smatlgie

8 ANATOMICKÉ ROVINY A SMĚRY - mediánní rvina svislá dělí těl na dvě plviny - sagitální rvina svislá rvnběžná s mediánní dělí těl na dvě části - frntální rvina svislá prchází čelem klmá na předchzí dvě - transverzální rvina příčná, hrizntální klmá k mediánní a sagitální - superir = hrní - inferir = dlní - anterir = přední - psterir = zadní - mediální = vnitřní, blíže střední rvině - laterální = vnější, bční - ventrální = břišní - drzální = zádvý - craniální = směrem k lebce - caudální = směrem ke kstrči - externí = zevní - interní = vnitřní - dexter = pravý - sinister = levý - prximální = směrem k trupu - distální = směrem k prstům - ulnární = malíkvá strana - radiální = palcvá strana Markéta Dminika Pecharvá Strana 8 Smatlgie

9 KOSTRA ČLOVĚKA framen = tvr canalis = kanál caput = hlavice ksti prcessus = výběžek ksti crista = hřeben ksti spina = trn ksti sutura = šev ksti cervics = krček (dělhy) cllum = krček (ksti) rbita = čnice LEBKA (CRANIUM) - tvar lebky, stavba a utváření jejích jedntlivých kstí a dutin jsu výsledkem dluhdbéh vývje - schránka pr mzek a základní smyslvé rgány - 14 kstí bličejvá část (8) mzkvá část (6) - 3 párvé tvry, z nich vychází pátý hlavvý nerv (trjklaný - nervus trigeminus) - nadčnicvý bluk (framen superrbitale) z něh vystupuje první větev trigeminu - čelní nerv (nervus frntalis) - pdčnicvý bluk (framen intrarbitale) z něh vystupuje druhá větev trigeminu - nerv hrní čelisti (nervus maxillaris) - bradvý tvr (framen mentale) z něh vystupuje třetí větev trigeminu - nerv dlní čelisti (nervus mandibularis) OBLIČEJOVÁ ČÁST (SPLANCHNOCRANIUM) - maxilla hrní čelist párvá kst dásňvé výběžky pr zuby na řezu kstí vedlejší nsní dutiny - s zygmaticum kst lícní, jařmvá párvá kst tvří stěny čnice s s tempralis tvří jařmvý bluk - vmer kst radličná nepárvá kst na spdině lebky tvří část přepážky nsní - s palatinum patrvá kst párvá kst s maxillu se pdílí na tvrbě hrníh patra - s nasale nsní kst párvá kst, pdílí se na tvrbě kstěné části nsu - s lacrimale slzná kst párvá kst na vnitřní části čnice prbíhá jí slzvd - mandibula nepárvá kst výběžky pr zuby dva velké výběžky svalvý: prcessus crnideus (směrem k zubům) klubní: prcessus cndylaris (pr spjení s s tempralis) - s hyideum jazylka nepárvá kst ulžená pd mandibulu úpn krčních svalů Markéta Dminika Pecharvá Strana 9 Smatlgie

10 MOZKOVÁ ČÁST (NEUROCRANIUM) - s ccipitale (týlní kst) nepárvá kst, velký týlní tvr - framen ccipitale magnum 2 týlní hrbly pr spjení s atlasem, prstřednictvím bratlů je umžněn spjení mzku a míchy - s sphenidale (kst klínvá) nepárvá kst, tvří mnlyt, na řezu kstí ppisujeme systém vedlejších nsních dutin uvnitř lebky turecké sedl (sella turcica), zde pdvěsek mzkvý (hypfýza) - s temprale (kst spánkvá) uvnitř lebky tvří kst pyramidvitéh tvaru - kst skalní (s petrsum), ta je velmi tvrdá, je v ní ulžen sluchvě - rvnvážné ústrjí bradavkvitý výběžek (prcessus mastideus) - párvý zbcvitý výběžek (prcessus stylideus) - párvý ústí zevníh zvukvdu (meatus acusticus externus) - s ethmidale (čichvá kst) nepárvá kst, pdílí se na tvrbě skřepin nsních, uvnitř lebky tvří dírkvanu plténku - s frntale (čelní kst) nepárvá, tvří framen suprarbitale (nervus frntalis), na řezu kstí ppisujeme čelní dutiny - s parietale (kst temenní) párvá kst, vrchl klenby lební Lební dutiny - mzkvna (cavitas cranii) - dutina ústní (cavum ris) - dutina nsní (cavum nasi) - čnice (rbita) Spjení kstí lebky - klubní phyblivé - pevné (švy) krunvý (sutura crnalis) frntale + parietale šípvý (sutura sagitalis) parietalky lambdvý (sutura lambdidea) ccipitale + parietale šupinvý (sutura squamsa) párvý temprale + parietale Phlavní rzdíly na lebce - rzměrvé - mužská je větší než ženská (bez efektu ) - nasfrntální přechd - u mužů zlmvý, u žen plynulý - bradvá blast - mužská hranatější, ženská blá - rysy - u mužů mhutnější nadčnicvé hrbly a bradavkvitý výběžek Nvrzenecká lebka - vlné spjení kstí, ksti nejsu sifikvané - základy buducích švů tvří vazivvé blány (lupínky, fntanely) velký lupínek (čelní fntanela) v průsečíku krunvéh a šípvéh švu sifikuje d dvu let věku, veducí bd během prdu malý lupínek (týlní fntanela) v průsečíku šípvéh a krunvéh švu sifikuje d třetíh měsíce rku význam v dětském lékařství při dehydrataci nvrzence je vpadlá dehydratace - zúžení cév, méně mzkmíšníh mzku atd. závažné nemcnění je průjem - vda tvří 70% hmtnsti Markéta Dminika Pecharvá Strana 10 Smatlgie

11 HRUDNÍK (THORAX) - přední část - sternum - bční část - cstae - zadní část - clumna vertebralis STERNUM - plchá kst na přední straně hrudníku - intenzivní erytrpeza - 3 části manubrium sterni crpus sterni prcesus xiphideus chrupavčitý COSTAE - jedntné čísl csta - 12 párů - 3 typy žebra pravá (cstae verae) 7 párů, fixvány chrupavku na sternum žebra nepravá (cstae spuriae) 3 páry, fixvány na 7. pár pravých žeber žebra vlná (cstae fluctuantes) 2 páry, knčí vlně mezi břišními svaly PÁTEŘ (COLUMNA VERTEBRALIS) bratlů - vertebrae cervicales (C 1 - C 7 ) - vertebrae thracicae (Th 1 - Th 12 ) - vertebrae lumbales (L 1 - L 5 ) - s sacrum (S 1 - S 5 ) - s cccygis (C 1 - C 4/5 ) TVAR PÁTEŘE - lidská páteř má charakteristické esvité prhnutí - páteř lidpa je lukvitě prhnutá - lrdóza (fyzilgické prhnutí dpředu) - kyfóza (fyzilgické prhnutí dzadu) - sklióza (patlgické vychýlení páteře d stran vzniká dluhdbým jednstranným zatížením páteře) Obratle (Vertebrae) - C 1 - atlas (nsič) nemá bratlvé těl, zajišťuje kývavé phyby hlavy - C 2 - axis (čepvec) zubem zapadá d atlasu, rtační phyby hlavy - mezibratlvá plténka (discus intervertebralis) vazivvá chrupavka mezi jedntlivými bratli, nejsilnější v bederní blasti, 25 % délky páteře Stavba bratle - těl bratle (crpus vertebrae) - bratlvé výběžky trnvý (prcessus spinsus) 2 příčné (prcessus transversus) v Th páteři se na ně upínají žebra 4 klubní (prcessus articularis) spjení jedntlivých bratlů mezi sebu - bratlvý tvr (framen vertebrae) skrze něj prchází mícha Markéta Dminika Pecharvá Strana 11 Smatlgie

12 Pánev (Pelvis) - kst kyčelní (s ilium) - kst stydká (s pubis) - kst sedací (s ischii) - hřeben ksti kyčelní (crista iliaca) - trn ksti kyčelní (spina iliaca) - klubní jamka kyčelníh klubu (acetabulum) - ucpaný tvr pánevní ksti (framen bturatum) - spna stydká (symfýza) - hrbl sedací ksti (tuber ischiadicum) - hrbl stydké ksti (tubeculum pubicum) Pánevní pletenec - dvě ksti pánevními (ssa cxae) - kst křížvá (s sacrum) Phlavní rzdíly na pánvi - pánev ženy je širší, větší a prstrnější - pánev muže je menší, strmější a užší Rzměry na pánvi (žena) - měříme je pelvimetrem - vzdálenst mezi trny ilia - distancia bispinalis (26 cm) - vzdálenst mezi hřebeny ilia - distancia bicristalis (28 cm) - vzdálenst chchlíku femuru - distancia bitrchanterica (31 cm) - vzdálenst d symfýzy k L5 - cnjugata externa (20 cm) Markéta Dminika Pecharvá Strana 12 Smatlgie

13 KOSTRA KONČETIN Hrní knčetina - služí k uchpení předmětů Lpatkvý pletenec - klíční kst (clavicula) snadné pškzení nárazem dluhá esvitě prhnutá kst vnitřním kncem připjena ke sternu nemá přímé spjení s kstru trupu - lpatka (scapula) plchá kst trjúhelníkvitéh tvaru ulžena v hrní třetině zad hřebenvý výběžek vybíhá nad klubní jamku v nadpažek (acrmin) hřeben lpatky (spina scapula) jáma nadhřebenvá (fsa supraspinata) jáma pdhřebenvá (fsa infraspinata) Vlná knčetina - paže (brachium) kst pažní (humerus) hrní knec zapadá plkulvitu hlavicí d jamky na lpatce na hlavici 2 hrbly, na něž se upínají lpatkvé a pažní svaly pd hlavicí je kst zúžená tzv. chirurgický krček dlní knec tvří kladkvitu klubní plchu pr spjení s ulnu a kulvitý výběžek pr hlavičku radia mezi klubními plchami je jamka při extenzi antebrachia d ní zapadá výčnělek ulny - předlktí (antebrachium) kst lketní (ulna) na malíkvé straně hrní rzšířený knec má klubní plchu pr kladku humeru a je uknčen hmatným výběžkem (lecrann), útlý dlní kraj vybíhá v bdcvitý výběžek hrní část bu předlketních ksti se pdílí na vytvření lketníh klubu, dlní knce se vzájemně spjují a tvří jamku zápěstníh klubu kst vřetenní (radius) na palcvé straně předlktí hrní úzká část ksti je zaknčena hlavičku, která se táčí v zářezu na ulně na dlní bjemné části ksti je bdcvý výběžek na palcvé straně zápěstí - ruka (manus) - zápěstí (carpus) 8 kůstek zápěstních (ssa carpi) 5 kůstek záprstních (ssa metacarpi) 5 prstů (digiti) 2-3 články (falangy) Dlní knčetina - ke kstře je připjena pletencem pánevním 2 ksti pánevní (ssa cxae) kst křížvá (s sacrum) Markéta Dminika Pecharvá Strana 13 Smatlgie

14 Oddíly - stehn (femur) - klen (genus) - bérec (crus) - ktník (mallelus) - nha (pes) Ksti - stehenní (femur) nejmhutnější, nejdelší kst v těle hlavice (caput femris) zapadá d acetabula krček (cllum femris) zde dchází k frakturám u starších lidí nad ním velký chchlík (trchanter) pd ním malý chchlík na ba výstupky se upínají hýžďvé svaly těl (crpus femris) dlní knec se rzšiřuje ve dva klubní hrbly (kndyly) - čéška (patella) - lýtkvá (fibula) štíhlá kst na malíkvé straně bérce snadn se láme tvří zevní ktník - hlenní (tibia) trjbká kst tvří vnitřní ktník (mallelus) tibia a fibula nasedá na hlezenní kst - 7 kůstek zánártních (tarsus) - kst patní (calcaneus) - kst hlezenní (talus) - 5 kůstek nártních (metatarsus) - 5 prstů (digiti) 2-3 články (falangy) Markéta Dminika Pecharvá Strana 14 Smatlgie

15 SYSTEMATIKA KLOUBŮ V TĚLE Anatmické názvslví - flexe (hnutí) - extenze (natažení) - abdukce (dtažení d střední rviny; upažení) - addukce (přitažení ke střední rvině; připažení) - prnace (vtáčení; pstavení palcem a dlaní dlů) - supinace (vytáčení; pstavení palcem a dlaní nahru) - anteverze (předpažení) - retrverze (zapažení) - rtace (táčení) - articulati (klub) - distrze (pdvrtnutí) klubní hlavice krátkdbě pustí klubní jamku a vrátí se zpět - luxace (vymknutí) klubní hlavice pustí klubní jamku a v tét pdbě setrvá Obecná stavba klubu - klubní hlavice a jamka na pvrchu kryty hyalinní chrupavku mezi nimi je prstr vyplněn vazku (synviální) tekutinu umžňuje vlné kluzání hlavice v jamce - klubní puzdr bhatě cévně a nervně zásbené udržuje klub ve stabilizvané plze Typy klubů - pdle tvaru styčných plch kulvité (kyčelní) elipsvitý (antebrachium + ssa carpi) sedlvý (klub palce) válcvý (lketní klub) čepvý (radiulnární sklubení) Kluby hrní knčetiny - kluby pletencvé sternclaviculární spjení hrudní a klíční ksti mezeně phyblivý acrmiclaviculární spjení nadpažku lpatky a klíční ksti - klub ramenní (articulati humeri) tvřen humerem a claviculu vlný klub, při pádech dchází k luxaci anteverze, retrverze, abdukce, addukce, rtace - klub lketní (articulati cubiti) humerus, ulna, radius slžený klub flexe, extenze, prnace, supinace - kluby ruky tvřeny něklik drbnými kluby, které pracují jak jednlitý celek umžňují dlaňvu a hřbetní flexi a phyby d stran (dukce) Markéta Dminika Pecharvá Strana 15 Smatlgie

16 Kluby dlní knčetiny - kluby pletencvé kříž - kyčelní klub tuhý křížvá a kyčelní umžňuje mezený phyb význam pr správný skln pánve symfýza pevné chrupavčité spjení stydkých kstí v průběhu těhtenství se stává elasticku vlivem phlavních hrmnů - klub kyčelní (articulati cxae) kulvitý klub femur + acetabulum uplatňuje se při udržvání rvnváhy flexe, extenze, abdukce, addukce, rtace (mezená) velmi pevné puzdr - klub klení (articulati genus) velmi slžitý klub femur, tibia, patella v klubu se nacházejí chrupavčité destičky (menisky) pr spjení s femurem flexe, extenze, částečná prnace a supinace - klub hlezenní (articulati talcruralis) hlení a hlezenní umžňuje chdidlvu a hřbetní flexi - kluby zánártní skupin drbných klubů umžňující šikmé naklánění skeletu nhy částečně se pdílejí na tvrbě pdélné a příčné klenby nžní Markéta Dminika Pecharvá Strana 16 Smatlgie

17 SVALY NA LIDSKÉM TĚLE - lidské těl je tvřen přibližně 600 svaly - sval: musculus - stah (kntrakce) - uvlnění (relaxace) - ke skeletu se upínají pmcí šlach (tend) SVALY HLAVY Žvýkací svaly - začínají na kstech mzkvé části lebky - upínají se na mandibulu, kteru phybují - zevní žvýkací sval (m. masseter) Mimické svaly - jdu d lebečních kstí d kůže v bličeji - vlivňují výraz bličeje - kruhvý sval ústní (m. rbicularis ris) - kruhvý sval ční (m. rbiculars culi) SVALY KRKU - skupina svalů ulžená hlubk před páteří - zajišťují úklny a předklny hlavy - pdkžní sval krční (m. platysma) - zdvihač hlavy (m. sterncleidmastideus) jedna jeh část začíná na sternu, druhá na clavicule a ústí na prcessus mastideus - klněné svaly (mm. scaleni) pmcné vdechvé svaly - nadjazylkvé svaly tvří dn cavum ris, zvedají hrtan a stahují mandibulu - pdjazylkvé svaly táhnu hrtan a jazylku dlů SVALY HRUDNÍKU Svaly pletence hrní knčetiny - velký prsní sval (m. pectralis majr) pdílí se na phybu hrní knčetiny pmcný vdechvý sval Svaly hrudníku - zevní mezižeberní svaly (m. intercstales externi) významné vdechvé svaly - vnitřní mezižeberní svaly (m. intercstales interni) významné výdechvé svaly - bránice (diaphragma) dděluje dutinu břišní d hrudní hlavní vdechvý sval zajišťuje 60% nádechu Markéta Dminika Pecharvá Strana 17 Smatlgie

18 SVALY BŘICHA Přední skupina - přímé svaly břišní (m. recti abdmini) pmcné dechvé svaly ve střední čáře se spjují vazivvým pruhem (linea alba), ve kterém je pupeční jizva Bční skupina - zevní a vnitřní šikmý sval břišní (m. bliquus externus et internus abdminis) zajišťuje předkln hrudníku a břišní lis - tlak břišní stěny na břišní rgány, při defekaci a prdu na jeh kraji je tenká plchá šlacha - tříselný vaz (ligamentum inguinale) nad tříselným vazem je břišní stěna zeslabena v tzv. tříselný kanál (canalis inguinalis) tímt kanálem prchází u muže chámvd a cévy varlete u ženy vaz, který fixuje dělhu při jeh slabení neb zdvihání nadměrně těžkéh předmětu může djít k prtlačení střevních kliček tímt kanálem za vzniku tříselné kýly (herniae inguinales) - příčný sval (m. transversus abdminis) Zadní skupina - čtyřhranný sval bederní SVALY ZÁDOVÉ - trapézvý sval (m. trapezius) - pdílí se na phybu hrní knčetiny - širký sval zádvý (m. latissimus drsi) - významným způsbem se pdílí na břišním lisu SVALY HORNÍ KONČETINY Svaly ramenní a lpatkvé - deltvý sval (m. deltideus) - zajišťuje upažení hrní knčetiny Svaly paže - dvjhlavý sval pažní (m. biceps brachii) - významný hybač (flexr) lketníh klubu - trjhlavý sval pažní (m. triceps brachii) - významný natahvač (extenzr) lketníh klubu Svaly předlktí - hybač prstů (m. flexr digitrum) - natahvač prstů (m. extenzr digitrum) - vřetenní sval (m. brachiradialis) - pdílí se na supinaci a prnaci předlktí Svaly ruky - zajišťují phyb jedntlivými prsty SVALY DOLNÍ KONČETINY Svaly kyčelníh klubu - velký hýžďvý sval (m. gluteus maximus) je mžné h rzdělit na čtyři shdné kvadranty, d hrníh zevníh aplikujeme i.m. injekce Svaly stehna - čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femris) - dvjhlavý sval stehenní (m. biceps femris) Svaly bérce - přední hlenní sval (m. tibialis anterir) - trjhlavý sval lýtkvý (m. triceps surae) - Achillvu šlachu ( tend Achillis) se fixuje na calcaneus Svaly nhy - zajišťují phyb jedntlivými prsty Markéta Dminika Pecharvá Strana 18 Smatlgie

19 TĚLESNÉ TEKUTINY - tekutiny, které se nacházejí v těle, v nichž jsu rzpuštěny látky rganickéh i anrganickéh půvdu - v těle jsu distribuvány ve dvu hlavních prstředích nitrbuněčná (intracelulární) tekutina, ICT mimbuněčná (extracelulární) tekutina, ECT mimcévní cévní - dspělý muž má v těle cca 42 l tekutin ICT (28 l) dvjnásbek než ICT ECT (14 l) tkáňvý mk (10,5 l) krevní plazma (3,5) - největší mnžství je ve svalstvu, na druhém místě je kůže, na třetím krev SLOŽENÍ TĚLESNÝCH TEKUTIN ECT - Na, Cl, uhličitanvé slučeniny ICT - K, Mg, fsfrečnanvé sli, bílkviny HOMEOSTÁZE - funkční dynamická rvnváha slžení vnitřníh prstředí - stálst vnitřníh prstředí - stálé intvé slžení - stálý bjem tekutin - stálé ph KREV - nauka krvi je hematlgie - tvří 7-10 % tělesné hmtnsti - v těle jí je 4,5-6 litrů FUNKCE KRVE - transprtní (přens dýchacích plynů (O 2, CO 2 ), živin a zpldin metablismu) - nsitel chemické infrmace (transprtuje hrmny z místa jejich vzniku d místa jejich účinku) - rzvádí tepl (z metablicky aktivnějších (a tedy teplejších) d rgánů méně metablicky aktivních) - pdílí se na udržvání hmestázy (využívá nárazníkvé systémy) - pdílí se na specifické a nespecifické brně rganismu - pdílí se na zástavě krvácení (hemstáza) a na srážení krve (hemkagulace) HEMATOKRIT - základní hematlgické vyšetření - djde k dstředění krve, specificky těžší krvinky se ddělí d plazmy a klesají ke dnu - zjišťuje se pměr krvinek k celému bjemu krve - fyzilgické hdnty muž: 44 ( 5%) žena: 39 ( 4%) KREVNÍ PLAZMA - tvří 5% tělesné hmtnsti - 2,8-3,5 l - 90% H 2 O - hemdiluce (nadměrné mnžství vdy) - hemkncentrace (menší mnžství vdy, než bvykle) - anrganické a rganické látky - kncentrace látek v plazmě má kncvku - emie Markéta Dminika Pecharvá Strana 19 Smatlgie

20 HLAVNÍ ANORGANICKÉ LÁTKY V KREVNÍ PLAZMĚ Látka Kncentrace Význam Natrium (Na) natremie: 140 mml/l nezbytné pr udržvání smtickéh tlaku, stáléh bjemu a ph ECT (hlavní EC int) Kalium (K) kalemie: hlavní IC int, nezbytné pr činnst svalů, zejména mykardu 4,5 mml/l Kalcium (Ca) kalcemie: 2,5 mml/l nezbytné pr nervsvalvu dráždivst, stažlivst srdečníh svalu, srážení krve, vlivňuje prpustnst buněčných membrán Magnesium (Mg) magnesemie: 1 mml/l Chlridy (Cl - ) chlremie: 100 mml/l Hydruhličitan (HCO - 3 ) 30 mml/l důležitý pr nervsvalvu dráždivst a aktivitu enzymů splu s Na + se pdílí na udržvání smtickéh tlaku, stáléh bjemu a ph ECT významný pr transprt CO 2 a nárazníkvý systém Anrganický fsfr (P) 0,65-1,62 mml/l sučást nárazníkvéh systému Želez (Fe) Jd (I) Měď (Cu) ORGANICKÉ LÁTKY V KREVNÍ PLAZMĚ Bílkviny (Prteiny) - prteinemie v lidském těle: g/l - krevní bílkviny albuminy relativně malé glbuliny středně velké fibringen největší mlekula nezbytné pr tvrbu Hb (hemglbin) v kstní dřeni nezbytný pr syntézu hrmnů štítné žlázy sučást některých enzymů, důležitá pr krvetvrbu Krevní bílkviny a jejich funkce - velmi různrdá a velmi důležitá - udržují stálý bjem plazmy albuminy vyvlávají tzv. nktický tlak (= tlak veliksti cca 25 tnů), udržuje tekutinu v cévách - při některých nemcněních ledvin se bílkviny ztrácejí mčí, v těle je minimum zejména albuminu a vznikají tky (v důsledku prsakvání tekutiny z cév d tkání), časté jsu tky ktníků atd. - transprtní funkce přens hrmnů a léků tělem - nárazníkvý systém - chrání těl před vykrvácením stěžejní látku je fibringen - branyschpnst rganismu glbuliny Tuky (Lipidy) - lipemie v lidském těle: 4-10 g/l - významný a rychlý zdrj energie Cukry (Sacharidy) - hrznvý cukr (glukóza) v krevní plazmě nejdůležitější glykemie: 3,6-6,3 mml/l významný zdrj energie, zejména pr nervvé buňky Ostatní látky - kyselina mléčná, hrmny, vitamíny, enzymy atd. Markéta Dminika Pecharvá Strana 20 Smatlgie

21 NÁRAZNÍKOVÉ SYSTÉMY KRVE - fyzilgické ph rganismu je 7,36-7,44 - pkles ph pd 7,36 = zvýšená kyselst (acidóza) - zvýšení ph nad 7,44 = zvýšená zásaditst (alkalóza) - acidóza pd 7 a nad 7,8 jsu neslučitelné se živtem - rzlišujeme acidózu i alkalózu respirační a metablicku - ph rganismu neustále mírně sciluje; nárazníkvé systémy, které udržují ph ve fyzilgickém rzpětí - ppisujeme 4 základní nárazníkvé systémy uhličitanvý fsfrečnanvý hemglbinvý (zejména v plicích) systém krevních bílkvin ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) - dba živta erytrcytů je 120 dní - pčet erytrcytů: u muže 4,3-5, /l, u ženy 3,8-4, /l - pkles u muže pd 4,3 a u ženy pd 3,8 se značuje jak erytrcytpenie - vzestup u muže nad 5,3 a u ženy nad 4,8 se značuje jak erytrcytóza - rzdíly v pčtech jsu dány hrmnálně - mají pišktvitý tvar, nemají jádr a buněčné rganely - minimální sptřeba kyslíku a energie - fyzilgická velikst erytrcytu je 7,2. 2,1 μm - fyzilgická anizcytóza = výskyt nestejně velkých erytrcytů v těle - malé (mikrcyty) - střední (nrmcyty) - velké (makrcyty) - hlavní funkcí erytrcytů je transprt dýchacích plynů vazbu na hemglbin HEMOGLOBIN - červené krevní barviv - přenáší v těle O 2 a CO 2 - půsbí jak nárazníkvý systém - tvří jej glbin a hem glbin (bílkvina tvřena čtyřmi plypeptidvými řetězci) hem (bsahuje dvjmcné želez, které váže kyslík) - kncentrace hemglbinu v krvi je 140/l - 160/l Deriváty hemglbinu - s kyslíkem (xyhemglbin) barevně připmíná tepennu krev (světle červený) - s xidem uhličitým (karbaminhemglbin) barevně připmíná žilní krev (tmavě červený) - s xidem uhelnatým (carbxyhemglbin) charakteristická je višňvě červená barva při jeh navázání dchází k travě rganismu stačí malé mnžství CO v vzduší, aby hemglbin vázal CO - princip trav KRVETVORBA (HEMOPOEZA) = děj, při kterém se tvří nvé krvinky - prbíhá již nitrdělžně v játrech, slezině a v kstní dřeni, p narzení puze v kstní dřeni - výchzí buňku pr krvetvrbu je tzv. kmenvá buňka, která na pdkladě genetické infrmace může dát vzniknut třem typům krevních buněk červené krvinky (erytrcyty) - erytrpeza bílé krvinky (leukcyty) - leukpeza krevní destičky (trmbcyty) - trmbpeza - ke krvetvrbě je za ptřebí celá řada látek aminkyseliny želez měď kmplex B vitamínů Markéta Dminika Pecharvá Strana 21 Smatlgie