SOMATOLOGIE. Markéta Dominika Pecharová. Střední zdravotnická škola Ruská; zdravotnické lyceum (2. LB)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOMATOLOGIE. Markéta Dominika Pecharová. Střední zdravotnická škola Ruská; zdravotnické lyceum (2. LB)"

Transkript

1 SOMATOLOGIE Markéta Dminika Pecharvá Střední zdravtnická škla Ruská; zdravtnické lyceum (2. LB) BIOLOGICKÉ VĚDY MORFOLOGICKÉ - stavba a tvar lidskéh těla ANATOMIE - anatemnó = rzřezávám - stavba a ulžení rgánů - pracvní metda - pitva 1. pitva - Aristteles (300 let před Kristem) 1. pitva v Čechách Jessenius (1600) anatmická knzervvané těl studijní a vědecké účely nutný suhlas zemřeléh patlgická čerstvě zemřelé těl HISTOLOGIE - nauka tkáních - využívá mikrskp věření diagnózy sudní čerstvě zemřelé těl všechny násilné činy - br cytlgie nauka buňce FUNKČNÍ - činnst rganismu BIOFYZIKA - fyzikální pdstata živtních prjevů - br fyzilgie funkce jedntlivých rgánů a rganismu BUŇKA STAVBA A FUNKCE BUŇKY - v těle je cca 30 bilinů buněk - základní jedntka živta - bjevitel J. E. Purkyně buněčná terie všechny živé rganismy jsu z buněk - latinsky cellula, řecky kyts - mimbuněčný (extracelulární) - nitrbuněčný (intracelulární) - kncvka názvů buněk: - cyt - většina buněk má schpnst rzmnžvání (reprdukce) - nerzmnžují se erytrcyty a neurny - v buňce se vyskytují funkční struktury = buněčné rganely Markéta Dminika Pecharvá Strana 1 Smatlgie

2 BUNĚČNÉ SYSTÉMY ŘÍDÍCÍ - jádr (nucleus) jaderný bal charakter buněčné membrány přes bal transprt látek (cytplazma - jádr) chrmatin a chrmzmy DNA + navázaná bílkvina výskyt v jádře lze využít k určení phlaví pr lidské buňky je typické mittické dělení přímé dělení (amitóza) je u lidí vzácné (puze v kstních buňkách a při hjení ran) chrmzmy dvě kratší a dvě delší raménka, jejich základem je šrubvice DNA (helix) jadérk kulvitá rganela s RNA a bílkvinu jaderné funkce diferenciace a vyzrávání buněk kpírvání a následný přens genetické infrmace d nvé buňky syntéza nvých RNA - karytyp chrmzmy 1 buňky seřazené pdle veliksti na jeh pdkladě můžeme určit hlubší genetické pruchy chrmzm chybí chrmzm přebývá defrmace chrmzmu TRANSPORTNÍ - cytplazmatická membrána trjvrstevná dvě vrstvy tuku a jedna vrstva bílkviny (základ intvých kanálků) umžňuje transprt látek - cytplazma vdní rztk bílkvin - cytskelet elastická kstra buněk - endplazmatické retikulum hrubé: syntéza bílkvin (prtesyntéza) hladké:detxikační činnst SEKREČNÍ - ribzmy psuvají se p řetězci mrna a tvří nvý bílkvinný řetězec - Glgih aparát kncentruje výměšek a následně jej uvlňuje mim buňku - lyszmy likvidují chrbpldné zárdky v buňce - perxizmy dstraňují perxidy z buněk a tím je chrání ENERGETICKÝ - mitchndrie v těle v různém mnžství, které dráží intenzitu metablismu danéh rgánu 2 membrány, mezi nimi dýchací enzymy, které zachycují energii uvlněnu xidací živin za sučasné tvrby ATP - centrily tvřeny kanálky účastní se reprízy dělení buněk na začátku mitózy se zdvjují a přesuvají na pačné póly jádra Markéta Dminika Pecharvá Strana 2 Smatlgie

3 ZÁKLADY GENETIKY - gen základní jedntku dědičnsti, úsek mlekuly DNA část chrmzmu, ulžen v buněčném jádře - gentyp subr genů jednh rganismu, které určují vývjvé mžnsti jedince - fentyp subr mrflgických a funkčních znaků rganismu znaky, které jsu zjistitelné na jedinci je pdmíněn geneticku výbavu tělesné rzměry, barva čí, typ krevní skupiny - každý vlastnst je určená dvěma geny: jeden d matky a jeden d tce - hmzygt jedinec, který má na chrmzmech stejné geny pr danu vlastnst dminantní dědičná vlha převládne nad jinu vlhu; ČČ recesivní dědičná vlha ptlačena jinu vlhu; bb - heterzygt jedinec, který má na chrmzmech různé geny pr danu vlastnst Čb A0 - zakladatel genetiky je Jhann Gregr Mendel ( ) 1. Mendelův zákn křížíme - li dva hmzygty, vznikají jedinci se stejným gentypem i fentypem 2. Mendelův zákn křížíme li tyt dva hmzygty dále, bjevují se jedinci, u kterých převládají znaky jednh z rdičů Krevní skupiny Fentyp A B AB 0 Gentyp AA, AO BB, BO AB 00 AA: dminantní hmzygt A0: heterzygt BB: dminantní hmzygt B0: heterzygt AB: kdminace = dminace dvu tlerantních genů) 00: recesivní hmzygt Zevním prjevem gentypu je fentyp. M: A (AA; A0) O: B (BB; B0) D:? AA + BB AB, AB, AB, AB AA + B0 AB, A0, AB, A0 A0 + BB AB, AB, B0, B0 A0 + B0 AB, A0, B0, 00 Tit rdiče mhu mít děti všech krevních skupin. GENETIKA ČLOVĚKA - vyhledávání a prevence vrzených genetických vad - dědičnst krevních skupin - dědičnst kžních vrstev - daktylskpie (Purkyně) - phlavně vázaná dědičnst (na chrmzm X se vážu geny pr barvslepst) - tvrba 8. a 9. faktru krevní srážlivsti je - li h mál, rzvíjí se zhubná krvácivst (hemfilie) žena je přenašečku, prjevuje se puze u mužů - sledvání vícečetných těhtenství jednvaječná dvjčata jedn vajíčk plzenu jednu spermií, vajíčk se rzdělí na dva samstatné zárdky dvjčata jsu na phled identická, mají stejné phlaví dvjvaječná dvjčata jedn vajíčk plzen dvěma spermiemi každý pld má samstatnu placentu, nemusí si být pdbni Markéta Dminika Pecharvá Strana 3 Smatlgie

4 FUNKČNÍ MORFOLOGIE TKÁNÍ - buňka buněčný subr tkáň rgán rgánvá sustava rganismus - tkáň = subr buněk pdbnéh tvaru a funkce výstelkvá tkáň (epitel) pjivvá tkáň specializvaná tkáň EPITEL - buňky těsně přiřazeny k sbě - minimální mezibuněčné prstry - buňky nasedají na tenku vazální membránu - kryjí vlné tělní pvrchy a vystýlají tělní dutiny - nemá vlastní cévní zásbení; výživa zajišťvána difúzí (= prlínáním) Epitely dle pčtu vrstev a tvaru buněk - jednvrstevný plchý dlaždicvitý cévní stěny, pbřišnice kubický štítná žláza cylindrický bez řasinek; trávicí trubice s řasinkami; dýchací cesty; řasinky psunují hlen (sputum) směrem ven z těla - vícevrstevný dlaždicvitý rhvatějící; pkžka nerhvatějící; trávicí trubice cylindrický dýchací cesty přechdný je elastický (pružný); mčvý měchýř trámčitý játra síťvitý (retikulární) zevnitř hrudníh kše Epitely pdle funkce - krycí a výstelkvý k čemu by tak asi mhl být - řasinkvitý phybem řasinek se sputum dstává ven z těla - žlázvý tvří výměšek (sekret) tři druhy sekrece exkrece tvrba sekretu d vývdu, který ústí na pvrch těla; pt vlastní sekrece tvrba sekretu d vývdu, který ústí d rgánvých dutin; žaludeční šťávy inkrece vnitřní vyměšvání (endkrinní sekrece); tvrba sekretu (hrmnu) d krve - vstřebávací vstřebává látky (nečekaně ) klky tenkéh střeva - smyslvý registruje specializvané pdněty smyslvé rgány - dýchací (respirační) výstelka plicních sklípků velmi tenký umžňuje výměnu dýchacích plynů Markéta Dminika Pecharvá Strana 4 Smatlgie

5 POJIVOVÁ TKÁŇ - základní funkce: spjvací, prná, metablická - vaziv, chrupavka, kst - tvřena buňkami, vlákny a mezibuněčnu hmtu Vaziv - základní buňka je fibrcyt fibra = vlákn, kyts = buňka - vlákna klihvité (klagenní) - velmi pevné elastické - velmi pružné síťvité (retikulární) Tuhé - pevné, tvří vazy (ligamenta) - zpevňuje kluby a svalvé šlachy Řídké - vyplňuje štěrbiny mezi rgány Elastické - slabší vazy páteře, stěny některých dutých rgánů Tukvé tukvé buňky bílý tuk (běžný) hnědý tuk (klí lpatek u nvrzenců) Lymfidní - lymfcyty - vznik uzlin Chrupavka - řecky chndrs - základní buňka: chndrcyt - slžena z chndrcytů, mezibuněčné hmty a vláken - bez cév a nervů - na pvrchu vazivvá blána (perichndrium) bhatě cévně a nervvě prtkaná vyživuje chrupavku - sklvitá (hyalinní) velmi tvrdá, prcelánvě bílá; klubní pvrchy kstí - elastická žlutavá; ušní bltec, hrtanvá příklpka (epigltis) - vazivvá chrupavka matně bílá, velmi dlná na tlak a tah nitrklubní a mezibratlvé destičky, mezibratlvé plténky (disci intervertebrales) Kstní tkáň - kstní tkáň je specializvaná, pevná, pjivvá tkáň - kst - latinsky s; základní buňka stecyt - slžení klagenními vlákna a mezibuněčná hmta rganické látky (ssein (stecyty) a vlákna) anrganické látky (CaCO 3, Ca 3 PO 4 ) v dětství převažuje ssein, ksti jsu pružné a relativně mál se lámu ve stáří převažují sli - ksti jsu tvrdší a snadněji se lámu, jsu křehké - kst je významnu zásbárnu Ca a P v těle - vlastní kst není inervvána na pvrchu je vazivvá blána kstice (perist), která je bhatě cévně a nervně zásbena Markéta Dminika Pecharvá Strana 5 Smatlgie

6 Ksti dle struktury - vrstevnaté (lamelární) - většina kstí v těle - vláknité (fibrilární) - tvří výběžky kstí Ksti dle tvaru - dluhé ksti - femur; klubní knce (epifýza) a středvá část (diafýza) - krátké - ssa metacarpi - plché - scapula - nepravidelné - mandibula Slžení vrstevnatých kstí - zevní hutná část (kmpakta) Haversvy lamely (centrálně ulžená céva + stecyty) - vnitřní hubvitá část (trámčina, spngióza) vyplňuje klubní hlavice a dřeňvu dutinu (kstní dřeň - červená krvetvrba (erytrpeza)) Osifikace - přeměna buněk v stecyty - desmgenní sifikace přeměna vazivvých buněk steblastu - chndrgenní sifikace přeměna chrupavčitých buněk Růst kstí - d délky růstvé chrupavky na pmezí přechdu diafýzy a epifýzy - d šířky nvtvřením kstních lamel SVALOVÁ TKÁŇ - základní vlastnst je schpnst smrštění se (kntrakce) - sval (musculus, řecky mys) - základní buňku je mycyt - 3 druhy svalviny hladká srdeční příčně pruhvaná Hladká svalvina - tvřena vřetenvitými buňkami - tyt svaly nejsu vůlí vladatelné - útrbní svaly pracují jak celek, pmalu, prakticky bez únavy trávicí, vylučvací sustava, dělha, cévy rzšíření cévy (vazbilatace) zúžení cévy (vazknstrikce) významně vlivňují krevní tlak - více jedntkvý hlavní sval např. k zajišťuje cílený a velmi jemný phyb - inervace hladké svalviny je zajištěna vegetativními nervy Srdeční sval (mykard) - střední vrstva srdeční - stavebně připmíná příčně pruhvanu svalvinu, funkčně hladku - typické síťvité uspřádání vláken - dknalé vedení vzruchu (impulzu) - stah srdce kntrakce = systla chabnutí = diastla Markéta Dminika Pecharvá Strana 6 Smatlgie

7 Ksterní svalstv - příčně pruhvané - červené velké mnžství červenéh barviva (myglbin), pracují pmalu; šíjvé svaly - bílé pracují velmi rychle, energeticky nárčné; khybné svaly - smíšené většina ksterních svalů - základní stavební jedntku ksterníh svalu je svalvé vlákn (myfibrila) - příčné pruhvání je vyvlán dvěma dlišně lmnými hmtami světlejší hmta je jednlmná tmavší hmta je dvjlmná - sval je tvřen 75% vda 20% bílkviny kntraktilní (aktin a myzin) regulační (trpnin a trypmyzin) 5% anrganické a rganické látky Vlastní svalvá kntrakce - prbíhá na neursvalvé plténce, kde hybný nerv převede vzruch na svalvé vlákn, cž způsbí vazbu vápníku na trpnin a trpmyzin, t aktivuje aktin a myzin a dchází k zasuvání tenčích vláken aktinu d sustavy vláken myzinu - izmetrický stah statická činnst svalu zvyšuje se svalvé napětí (překnávání hmtnsti) - iztnický stah kinetická činnst zkrácení svalvých vláken NERVOVÁ TKÁŇ - základní jedntku je neurn buněčné těl (sma) výběžky neurit dluhý až 1 m může být kryt myelinvu pchvu vede infrmaci dstředivě (eferentně) dendrity je jich mnh krátké vedu infrmaci dstředivě (aferentně) - základní funkční prjev neurnu je reflex REECEPTOR - (aferentní dráha) - CENTRUM - (eferentní dráha) - EFEKTOR čidl mzek, mícha výknný rgán Markéta Dminika Pecharvá Strana 7 Smatlgie

8 ANATOMICKÉ ROVINY A SMĚRY - mediánní rvina svislá dělí těl na dvě plviny - sagitální rvina svislá rvnběžná s mediánní dělí těl na dvě části - frntální rvina svislá prchází čelem klmá na předchzí dvě - transverzální rvina příčná, hrizntální klmá k mediánní a sagitální - superir = hrní - inferir = dlní - anterir = přední - psterir = zadní - mediální = vnitřní, blíže střední rvině - laterální = vnější, bční - ventrální = břišní - drzální = zádvý - craniální = směrem k lebce - caudální = směrem ke kstrči - externí = zevní - interní = vnitřní - dexter = pravý - sinister = levý - prximální = směrem k trupu - distální = směrem k prstům - ulnární = malíkvá strana - radiální = palcvá strana Markéta Dminika Pecharvá Strana 8 Smatlgie

9 KOSTRA ČLOVĚKA framen = tvr canalis = kanál caput = hlavice ksti prcessus = výběžek ksti crista = hřeben ksti spina = trn ksti sutura = šev ksti cervics = krček (dělhy) cllum = krček (ksti) rbita = čnice LEBKA (CRANIUM) - tvar lebky, stavba a utváření jejích jedntlivých kstí a dutin jsu výsledkem dluhdbéh vývje - schránka pr mzek a základní smyslvé rgány - 14 kstí bličejvá část (8) mzkvá část (6) - 3 párvé tvry, z nich vychází pátý hlavvý nerv (trjklaný - nervus trigeminus) - nadčnicvý bluk (framen superrbitale) z něh vystupuje první větev trigeminu - čelní nerv (nervus frntalis) - pdčnicvý bluk (framen intrarbitale) z něh vystupuje druhá větev trigeminu - nerv hrní čelisti (nervus maxillaris) - bradvý tvr (framen mentale) z něh vystupuje třetí větev trigeminu - nerv dlní čelisti (nervus mandibularis) OBLIČEJOVÁ ČÁST (SPLANCHNOCRANIUM) - maxilla hrní čelist párvá kst dásňvé výběžky pr zuby na řezu kstí vedlejší nsní dutiny - s zygmaticum kst lícní, jařmvá párvá kst tvří stěny čnice s s tempralis tvří jařmvý bluk - vmer kst radličná nepárvá kst na spdině lebky tvří část přepážky nsní - s palatinum patrvá kst párvá kst s maxillu se pdílí na tvrbě hrníh patra - s nasale nsní kst párvá kst, pdílí se na tvrbě kstěné části nsu - s lacrimale slzná kst párvá kst na vnitřní části čnice prbíhá jí slzvd - mandibula nepárvá kst výběžky pr zuby dva velké výběžky svalvý: prcessus crnideus (směrem k zubům) klubní: prcessus cndylaris (pr spjení s s tempralis) - s hyideum jazylka nepárvá kst ulžená pd mandibulu úpn krčních svalů Markéta Dminika Pecharvá Strana 9 Smatlgie

10 MOZKOVÁ ČÁST (NEUROCRANIUM) - s ccipitale (týlní kst) nepárvá kst, velký týlní tvr - framen ccipitale magnum 2 týlní hrbly pr spjení s atlasem, prstřednictvím bratlů je umžněn spjení mzku a míchy - s sphenidale (kst klínvá) nepárvá kst, tvří mnlyt, na řezu kstí ppisujeme systém vedlejších nsních dutin uvnitř lebky turecké sedl (sella turcica), zde pdvěsek mzkvý (hypfýza) - s temprale (kst spánkvá) uvnitř lebky tvří kst pyramidvitéh tvaru - kst skalní (s petrsum), ta je velmi tvrdá, je v ní ulžen sluchvě - rvnvážné ústrjí bradavkvitý výběžek (prcessus mastideus) - párvý zbcvitý výběžek (prcessus stylideus) - párvý ústí zevníh zvukvdu (meatus acusticus externus) - s ethmidale (čichvá kst) nepárvá kst, pdílí se na tvrbě skřepin nsních, uvnitř lebky tvří dírkvanu plténku - s frntale (čelní kst) nepárvá, tvří framen suprarbitale (nervus frntalis), na řezu kstí ppisujeme čelní dutiny - s parietale (kst temenní) párvá kst, vrchl klenby lební Lební dutiny - mzkvna (cavitas cranii) - dutina ústní (cavum ris) - dutina nsní (cavum nasi) - čnice (rbita) Spjení kstí lebky - klubní phyblivé - pevné (švy) krunvý (sutura crnalis) frntale + parietale šípvý (sutura sagitalis) parietalky lambdvý (sutura lambdidea) ccipitale + parietale šupinvý (sutura squamsa) párvý temprale + parietale Phlavní rzdíly na lebce - rzměrvé - mužská je větší než ženská (bez efektu ) - nasfrntální přechd - u mužů zlmvý, u žen plynulý - bradvá blast - mužská hranatější, ženská blá - rysy - u mužů mhutnější nadčnicvé hrbly a bradavkvitý výběžek Nvrzenecká lebka - vlné spjení kstí, ksti nejsu sifikvané - základy buducích švů tvří vazivvé blány (lupínky, fntanely) velký lupínek (čelní fntanela) v průsečíku krunvéh a šípvéh švu sifikuje d dvu let věku, veducí bd během prdu malý lupínek (týlní fntanela) v průsečíku šípvéh a krunvéh švu sifikuje d třetíh měsíce rku význam v dětském lékařství při dehydrataci nvrzence je vpadlá dehydratace - zúžení cév, méně mzkmíšníh mzku atd. závažné nemcnění je průjem - vda tvří 70% hmtnsti Markéta Dminika Pecharvá Strana 10 Smatlgie

11 HRUDNÍK (THORAX) - přední část - sternum - bční část - cstae - zadní část - clumna vertebralis STERNUM - plchá kst na přední straně hrudníku - intenzivní erytrpeza - 3 části manubrium sterni crpus sterni prcesus xiphideus chrupavčitý COSTAE - jedntné čísl csta - 12 párů - 3 typy žebra pravá (cstae verae) 7 párů, fixvány chrupavku na sternum žebra nepravá (cstae spuriae) 3 páry, fixvány na 7. pár pravých žeber žebra vlná (cstae fluctuantes) 2 páry, knčí vlně mezi břišními svaly PÁTEŘ (COLUMNA VERTEBRALIS) bratlů - vertebrae cervicales (C 1 - C 7 ) - vertebrae thracicae (Th 1 - Th 12 ) - vertebrae lumbales (L 1 - L 5 ) - s sacrum (S 1 - S 5 ) - s cccygis (C 1 - C 4/5 ) TVAR PÁTEŘE - lidská páteř má charakteristické esvité prhnutí - páteř lidpa je lukvitě prhnutá - lrdóza (fyzilgické prhnutí dpředu) - kyfóza (fyzilgické prhnutí dzadu) - sklióza (patlgické vychýlení páteře d stran vzniká dluhdbým jednstranným zatížením páteře) Obratle (Vertebrae) - C 1 - atlas (nsič) nemá bratlvé těl, zajišťuje kývavé phyby hlavy - C 2 - axis (čepvec) zubem zapadá d atlasu, rtační phyby hlavy - mezibratlvá plténka (discus intervertebralis) vazivvá chrupavka mezi jedntlivými bratli, nejsilnější v bederní blasti, 25 % délky páteře Stavba bratle - těl bratle (crpus vertebrae) - bratlvé výběžky trnvý (prcessus spinsus) 2 příčné (prcessus transversus) v Th páteři se na ně upínají žebra 4 klubní (prcessus articularis) spjení jedntlivých bratlů mezi sebu - bratlvý tvr (framen vertebrae) skrze něj prchází mícha Markéta Dminika Pecharvá Strana 11 Smatlgie

12 Pánev (Pelvis) - kst kyčelní (s ilium) - kst stydká (s pubis) - kst sedací (s ischii) - hřeben ksti kyčelní (crista iliaca) - trn ksti kyčelní (spina iliaca) - klubní jamka kyčelníh klubu (acetabulum) - ucpaný tvr pánevní ksti (framen bturatum) - spna stydká (symfýza) - hrbl sedací ksti (tuber ischiadicum) - hrbl stydké ksti (tubeculum pubicum) Pánevní pletenec - dvě ksti pánevními (ssa cxae) - kst křížvá (s sacrum) Phlavní rzdíly na pánvi - pánev ženy je širší, větší a prstrnější - pánev muže je menší, strmější a užší Rzměry na pánvi (žena) - měříme je pelvimetrem - vzdálenst mezi trny ilia - distancia bispinalis (26 cm) - vzdálenst mezi hřebeny ilia - distancia bicristalis (28 cm) - vzdálenst chchlíku femuru - distancia bitrchanterica (31 cm) - vzdálenst d symfýzy k L5 - cnjugata externa (20 cm) Markéta Dminika Pecharvá Strana 12 Smatlgie

13 KOSTRA KONČETIN Hrní knčetina - služí k uchpení předmětů Lpatkvý pletenec - klíční kst (clavicula) snadné pškzení nárazem dluhá esvitě prhnutá kst vnitřním kncem připjena ke sternu nemá přímé spjení s kstru trupu - lpatka (scapula) plchá kst trjúhelníkvitéh tvaru ulžena v hrní třetině zad hřebenvý výběžek vybíhá nad klubní jamku v nadpažek (acrmin) hřeben lpatky (spina scapula) jáma nadhřebenvá (fsa supraspinata) jáma pdhřebenvá (fsa infraspinata) Vlná knčetina - paže (brachium) kst pažní (humerus) hrní knec zapadá plkulvitu hlavicí d jamky na lpatce na hlavici 2 hrbly, na něž se upínají lpatkvé a pažní svaly pd hlavicí je kst zúžená tzv. chirurgický krček dlní knec tvří kladkvitu klubní plchu pr spjení s ulnu a kulvitý výběžek pr hlavičku radia mezi klubními plchami je jamka při extenzi antebrachia d ní zapadá výčnělek ulny - předlktí (antebrachium) kst lketní (ulna) na malíkvé straně hrní rzšířený knec má klubní plchu pr kladku humeru a je uknčen hmatným výběžkem (lecrann), útlý dlní kraj vybíhá v bdcvitý výběžek hrní část bu předlketních ksti se pdílí na vytvření lketníh klubu, dlní knce se vzájemně spjují a tvří jamku zápěstníh klubu kst vřetenní (radius) na palcvé straně předlktí hrní úzká část ksti je zaknčena hlavičku, která se táčí v zářezu na ulně na dlní bjemné části ksti je bdcvý výběžek na palcvé straně zápěstí - ruka (manus) - zápěstí (carpus) 8 kůstek zápěstních (ssa carpi) 5 kůstek záprstních (ssa metacarpi) 5 prstů (digiti) 2-3 články (falangy) Dlní knčetina - ke kstře je připjena pletencem pánevním 2 ksti pánevní (ssa cxae) kst křížvá (s sacrum) Markéta Dminika Pecharvá Strana 13 Smatlgie

14 Oddíly - stehn (femur) - klen (genus) - bérec (crus) - ktník (mallelus) - nha (pes) Ksti - stehenní (femur) nejmhutnější, nejdelší kst v těle hlavice (caput femris) zapadá d acetabula krček (cllum femris) zde dchází k frakturám u starších lidí nad ním velký chchlík (trchanter) pd ním malý chchlík na ba výstupky se upínají hýžďvé svaly těl (crpus femris) dlní knec se rzšiřuje ve dva klubní hrbly (kndyly) - čéška (patella) - lýtkvá (fibula) štíhlá kst na malíkvé straně bérce snadn se láme tvří zevní ktník - hlenní (tibia) trjbká kst tvří vnitřní ktník (mallelus) tibia a fibula nasedá na hlezenní kst - 7 kůstek zánártních (tarsus) - kst patní (calcaneus) - kst hlezenní (talus) - 5 kůstek nártních (metatarsus) - 5 prstů (digiti) 2-3 články (falangy) Markéta Dminika Pecharvá Strana 14 Smatlgie

15 SYSTEMATIKA KLOUBŮ V TĚLE Anatmické názvslví - flexe (hnutí) - extenze (natažení) - abdukce (dtažení d střední rviny; upažení) - addukce (přitažení ke střední rvině; připažení) - prnace (vtáčení; pstavení palcem a dlaní dlů) - supinace (vytáčení; pstavení palcem a dlaní nahru) - anteverze (předpažení) - retrverze (zapažení) - rtace (táčení) - articulati (klub) - distrze (pdvrtnutí) klubní hlavice krátkdbě pustí klubní jamku a vrátí se zpět - luxace (vymknutí) klubní hlavice pustí klubní jamku a v tét pdbě setrvá Obecná stavba klubu - klubní hlavice a jamka na pvrchu kryty hyalinní chrupavku mezi nimi je prstr vyplněn vazku (synviální) tekutinu umžňuje vlné kluzání hlavice v jamce - klubní puzdr bhatě cévně a nervně zásbené udržuje klub ve stabilizvané plze Typy klubů - pdle tvaru styčných plch kulvité (kyčelní) elipsvitý (antebrachium + ssa carpi) sedlvý (klub palce) válcvý (lketní klub) čepvý (radiulnární sklubení) Kluby hrní knčetiny - kluby pletencvé sternclaviculární spjení hrudní a klíční ksti mezeně phyblivý acrmiclaviculární spjení nadpažku lpatky a klíční ksti - klub ramenní (articulati humeri) tvřen humerem a claviculu vlný klub, při pádech dchází k luxaci anteverze, retrverze, abdukce, addukce, rtace - klub lketní (articulati cubiti) humerus, ulna, radius slžený klub flexe, extenze, prnace, supinace - kluby ruky tvřeny něklik drbnými kluby, které pracují jak jednlitý celek umžňují dlaňvu a hřbetní flexi a phyby d stran (dukce) Markéta Dminika Pecharvá Strana 15 Smatlgie

16 Kluby dlní knčetiny - kluby pletencvé kříž - kyčelní klub tuhý křížvá a kyčelní umžňuje mezený phyb význam pr správný skln pánve symfýza pevné chrupavčité spjení stydkých kstí v průběhu těhtenství se stává elasticku vlivem phlavních hrmnů - klub kyčelní (articulati cxae) kulvitý klub femur + acetabulum uplatňuje se při udržvání rvnváhy flexe, extenze, abdukce, addukce, rtace (mezená) velmi pevné puzdr - klub klení (articulati genus) velmi slžitý klub femur, tibia, patella v klubu se nacházejí chrupavčité destičky (menisky) pr spjení s femurem flexe, extenze, částečná prnace a supinace - klub hlezenní (articulati talcruralis) hlení a hlezenní umžňuje chdidlvu a hřbetní flexi - kluby zánártní skupin drbných klubů umžňující šikmé naklánění skeletu nhy částečně se pdílejí na tvrbě pdélné a příčné klenby nžní Markéta Dminika Pecharvá Strana 16 Smatlgie

17 SVALY NA LIDSKÉM TĚLE - lidské těl je tvřen přibližně 600 svaly - sval: musculus - stah (kntrakce) - uvlnění (relaxace) - ke skeletu se upínají pmcí šlach (tend) SVALY HLAVY Žvýkací svaly - začínají na kstech mzkvé části lebky - upínají se na mandibulu, kteru phybují - zevní žvýkací sval (m. masseter) Mimické svaly - jdu d lebečních kstí d kůže v bličeji - vlivňují výraz bličeje - kruhvý sval ústní (m. rbicularis ris) - kruhvý sval ční (m. rbiculars culi) SVALY KRKU - skupina svalů ulžená hlubk před páteří - zajišťují úklny a předklny hlavy - pdkžní sval krční (m. platysma) - zdvihač hlavy (m. sterncleidmastideus) jedna jeh část začíná na sternu, druhá na clavicule a ústí na prcessus mastideus - klněné svaly (mm. scaleni) pmcné vdechvé svaly - nadjazylkvé svaly tvří dn cavum ris, zvedají hrtan a stahují mandibulu - pdjazylkvé svaly táhnu hrtan a jazylku dlů SVALY HRUDNÍKU Svaly pletence hrní knčetiny - velký prsní sval (m. pectralis majr) pdílí se na phybu hrní knčetiny pmcný vdechvý sval Svaly hrudníku - zevní mezižeberní svaly (m. intercstales externi) významné vdechvé svaly - vnitřní mezižeberní svaly (m. intercstales interni) významné výdechvé svaly - bránice (diaphragma) dděluje dutinu břišní d hrudní hlavní vdechvý sval zajišťuje 60% nádechu Markéta Dminika Pecharvá Strana 17 Smatlgie

18 SVALY BŘICHA Přední skupina - přímé svaly břišní (m. recti abdmini) pmcné dechvé svaly ve střední čáře se spjují vazivvým pruhem (linea alba), ve kterém je pupeční jizva Bční skupina - zevní a vnitřní šikmý sval břišní (m. bliquus externus et internus abdminis) zajišťuje předkln hrudníku a břišní lis - tlak břišní stěny na břišní rgány, při defekaci a prdu na jeh kraji je tenká plchá šlacha - tříselný vaz (ligamentum inguinale) nad tříselným vazem je břišní stěna zeslabena v tzv. tříselný kanál (canalis inguinalis) tímt kanálem prchází u muže chámvd a cévy varlete u ženy vaz, který fixuje dělhu při jeh slabení neb zdvihání nadměrně těžkéh předmětu může djít k prtlačení střevních kliček tímt kanálem za vzniku tříselné kýly (herniae inguinales) - příčný sval (m. transversus abdminis) Zadní skupina - čtyřhranný sval bederní SVALY ZÁDOVÉ - trapézvý sval (m. trapezius) - pdílí se na phybu hrní knčetiny - širký sval zádvý (m. latissimus drsi) - významným způsbem se pdílí na břišním lisu SVALY HORNÍ KONČETINY Svaly ramenní a lpatkvé - deltvý sval (m. deltideus) - zajišťuje upažení hrní knčetiny Svaly paže - dvjhlavý sval pažní (m. biceps brachii) - významný hybač (flexr) lketníh klubu - trjhlavý sval pažní (m. triceps brachii) - významný natahvač (extenzr) lketníh klubu Svaly předlktí - hybač prstů (m. flexr digitrum) - natahvač prstů (m. extenzr digitrum) - vřetenní sval (m. brachiradialis) - pdílí se na supinaci a prnaci předlktí Svaly ruky - zajišťují phyb jedntlivými prsty SVALY DOLNÍ KONČETINY Svaly kyčelníh klubu - velký hýžďvý sval (m. gluteus maximus) je mžné h rzdělit na čtyři shdné kvadranty, d hrníh zevníh aplikujeme i.m. injekce Svaly stehna - čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femris) - dvjhlavý sval stehenní (m. biceps femris) Svaly bérce - přední hlenní sval (m. tibialis anterir) - trjhlavý sval lýtkvý (m. triceps surae) - Achillvu šlachu ( tend Achillis) se fixuje na calcaneus Svaly nhy - zajišťují phyb jedntlivými prsty Markéta Dminika Pecharvá Strana 18 Smatlgie

19 TĚLESNÉ TEKUTINY - tekutiny, které se nacházejí v těle, v nichž jsu rzpuštěny látky rganickéh i anrganickéh půvdu - v těle jsu distribuvány ve dvu hlavních prstředích nitrbuněčná (intracelulární) tekutina, ICT mimbuněčná (extracelulární) tekutina, ECT mimcévní cévní - dspělý muž má v těle cca 42 l tekutin ICT (28 l) dvjnásbek než ICT ECT (14 l) tkáňvý mk (10,5 l) krevní plazma (3,5) - největší mnžství je ve svalstvu, na druhém místě je kůže, na třetím krev SLOŽENÍ TĚLESNÝCH TEKUTIN ECT - Na, Cl, uhličitanvé slučeniny ICT - K, Mg, fsfrečnanvé sli, bílkviny HOMEOSTÁZE - funkční dynamická rvnváha slžení vnitřníh prstředí - stálst vnitřníh prstředí - stálé intvé slžení - stálý bjem tekutin - stálé ph KREV - nauka krvi je hematlgie - tvří 7-10 % tělesné hmtnsti - v těle jí je 4,5-6 litrů FUNKCE KRVE - transprtní (přens dýchacích plynů (O 2, CO 2 ), živin a zpldin metablismu) - nsitel chemické infrmace (transprtuje hrmny z místa jejich vzniku d místa jejich účinku) - rzvádí tepl (z metablicky aktivnějších (a tedy teplejších) d rgánů méně metablicky aktivních) - pdílí se na udržvání hmestázy (využívá nárazníkvé systémy) - pdílí se na specifické a nespecifické brně rganismu - pdílí se na zástavě krvácení (hemstáza) a na srážení krve (hemkagulace) HEMATOKRIT - základní hematlgické vyšetření - djde k dstředění krve, specificky těžší krvinky se ddělí d plazmy a klesají ke dnu - zjišťuje se pměr krvinek k celému bjemu krve - fyzilgické hdnty muž: 44 ( 5%) žena: 39 ( 4%) KREVNÍ PLAZMA - tvří 5% tělesné hmtnsti - 2,8-3,5 l - 90% H 2 O - hemdiluce (nadměrné mnžství vdy) - hemkncentrace (menší mnžství vdy, než bvykle) - anrganické a rganické látky - kncentrace látek v plazmě má kncvku - emie Markéta Dminika Pecharvá Strana 19 Smatlgie

20 HLAVNÍ ANORGANICKÉ LÁTKY V KREVNÍ PLAZMĚ Látka Kncentrace Význam Natrium (Na) natremie: 140 mml/l nezbytné pr udržvání smtickéh tlaku, stáléh bjemu a ph ECT (hlavní EC int) Kalium (K) kalemie: hlavní IC int, nezbytné pr činnst svalů, zejména mykardu 4,5 mml/l Kalcium (Ca) kalcemie: 2,5 mml/l nezbytné pr nervsvalvu dráždivst, stažlivst srdečníh svalu, srážení krve, vlivňuje prpustnst buněčných membrán Magnesium (Mg) magnesemie: 1 mml/l Chlridy (Cl - ) chlremie: 100 mml/l Hydruhličitan (HCO - 3 ) 30 mml/l důležitý pr nervsvalvu dráždivst a aktivitu enzymů splu s Na + se pdílí na udržvání smtickéh tlaku, stáléh bjemu a ph ECT významný pr transprt CO 2 a nárazníkvý systém Anrganický fsfr (P) 0,65-1,62 mml/l sučást nárazníkvéh systému Želez (Fe) Jd (I) Měď (Cu) ORGANICKÉ LÁTKY V KREVNÍ PLAZMĚ Bílkviny (Prteiny) - prteinemie v lidském těle: g/l - krevní bílkviny albuminy relativně malé glbuliny středně velké fibringen největší mlekula nezbytné pr tvrbu Hb (hemglbin) v kstní dřeni nezbytný pr syntézu hrmnů štítné žlázy sučást některých enzymů, důležitá pr krvetvrbu Krevní bílkviny a jejich funkce - velmi různrdá a velmi důležitá - udržují stálý bjem plazmy albuminy vyvlávají tzv. nktický tlak (= tlak veliksti cca 25 tnů), udržuje tekutinu v cévách - při některých nemcněních ledvin se bílkviny ztrácejí mčí, v těle je minimum zejména albuminu a vznikají tky (v důsledku prsakvání tekutiny z cév d tkání), časté jsu tky ktníků atd. - transprtní funkce přens hrmnů a léků tělem - nárazníkvý systém - chrání těl před vykrvácením stěžejní látku je fibringen - branyschpnst rganismu glbuliny Tuky (Lipidy) - lipemie v lidském těle: 4-10 g/l - významný a rychlý zdrj energie Cukry (Sacharidy) - hrznvý cukr (glukóza) v krevní plazmě nejdůležitější glykemie: 3,6-6,3 mml/l významný zdrj energie, zejména pr nervvé buňky Ostatní látky - kyselina mléčná, hrmny, vitamíny, enzymy atd. Markéta Dminika Pecharvá Strana 20 Smatlgie

21 NÁRAZNÍKOVÉ SYSTÉMY KRVE - fyzilgické ph rganismu je 7,36-7,44 - pkles ph pd 7,36 = zvýšená kyselst (acidóza) - zvýšení ph nad 7,44 = zvýšená zásaditst (alkalóza) - acidóza pd 7 a nad 7,8 jsu neslučitelné se živtem - rzlišujeme acidózu i alkalózu respirační a metablicku - ph rganismu neustále mírně sciluje; nárazníkvé systémy, které udržují ph ve fyzilgickém rzpětí - ppisujeme 4 základní nárazníkvé systémy uhličitanvý fsfrečnanvý hemglbinvý (zejména v plicích) systém krevních bílkvin ČERVENÉ KRVINKY (ERYTROCYTY) - dba živta erytrcytů je 120 dní - pčet erytrcytů: u muže 4,3-5, /l, u ženy 3,8-4, /l - pkles u muže pd 4,3 a u ženy pd 3,8 se značuje jak erytrcytpenie - vzestup u muže nad 5,3 a u ženy nad 4,8 se značuje jak erytrcytóza - rzdíly v pčtech jsu dány hrmnálně - mají pišktvitý tvar, nemají jádr a buněčné rganely - minimální sptřeba kyslíku a energie - fyzilgická velikst erytrcytu je 7,2. 2,1 μm - fyzilgická anizcytóza = výskyt nestejně velkých erytrcytů v těle - malé (mikrcyty) - střední (nrmcyty) - velké (makrcyty) - hlavní funkcí erytrcytů je transprt dýchacích plynů vazbu na hemglbin HEMOGLOBIN - červené krevní barviv - přenáší v těle O 2 a CO 2 - půsbí jak nárazníkvý systém - tvří jej glbin a hem glbin (bílkvina tvřena čtyřmi plypeptidvými řetězci) hem (bsahuje dvjmcné želez, které váže kyslík) - kncentrace hemglbinu v krvi je 140/l - 160/l Deriváty hemglbinu - s kyslíkem (xyhemglbin) barevně připmíná tepennu krev (světle červený) - s xidem uhličitým (karbaminhemglbin) barevně připmíná žilní krev (tmavě červený) - s xidem uhelnatým (carbxyhemglbin) charakteristická je višňvě červená barva při jeh navázání dchází k travě rganismu stačí malé mnžství CO v vzduší, aby hemglbin vázal CO - princip trav KRVETVORBA (HEMOPOEZA) = děj, při kterém se tvří nvé krvinky - prbíhá již nitrdělžně v játrech, slezině a v kstní dřeni, p narzení puze v kstní dřeni - výchzí buňku pr krvetvrbu je tzv. kmenvá buňka, která na pdkladě genetické infrmace může dát vzniknut třem typům krevních buněk červené krvinky (erytrcyty) - erytrpeza bílé krvinky (leukcyty) - leukpeza krevní destičky (trmbcyty) - trmbpeza - ke krvetvrbě je za ptřebí celá řada látek aminkyseliny želez měď kmplex B vitamínů Markéta Dminika Pecharvá Strana 21 Smatlgie

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Oběhová soustava. Krevní tělíska

Oběhová soustava. Krevní tělíska Oběhvá sustava Oběhvu sustavu tvří srdce, cévy, krev a míza. Cévy se pdle bsahu dělí na krevní a mízní. Krevní cévy jsu tepny, žíly a vlásečnice. Oběhvá sustava přepravuje krví živné látky, hrmny, kyslík,

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce Krevní cévy tepny (artérie), tepénky (arterioly) - silnější stěna hladké svaloviny (elastická vlákna, hladká svalovina,

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

nejnižší mezi 2. - 5. hodinou nejvyšší mezi 15. - 18. hodinou kolísání je považováno za fyziologické, pohybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teploty

nejnižší mezi 2. - 5. hodinou nejvyšší mezi 15. - 18. hodinou kolísání je považováno za fyziologické, pohybuje-li se mezi 36-36,9 C Záznam teploty Vitální funkce Tělesná teplta je značení pr přirzenu tepltu danéh rganismu, za kteréh dchází k jeh bvyklému fungvání Hyptermie 35,5-35,9 C Nrmtermie 36-36,9 C Subfebriliezvýšená 37-38 C Hypertermie-hrečka

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

KOSTRA HLAVY. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková KOSTRA HLAVY Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Lebka - CRANIUM Obličejová část SPLANCHNOCRANIUM -u člověka je poměrně malá - spojení kostí mají přibližně klínový tvar - horní oddíl pevně spojené kosti

Více

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Pánev - PELVIS Je složena: 2 kosti pánevní OSSA COXAE Kost křížová OS SACRUM

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Prjekt: Invace bru Mechatrnik pr Zlínský kraj Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Pdmínky živta abitické pdmínky - tj. slžky neživé přírdy: sluneční záření, vda, vzduší, půda... bitické pdmínky -

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

KOSTERNÍ (OP RNÁ) SOUSTAVA

KOSTERNÍ (OP RNÁ) SOUSTAVA KOSTERNÍ (OPĚRN RNÁ) SOUSTAVA Kostra člověka 1. Osová kostra: 2. Kostra končetin kostra hlavy (lebka) kostra trupu etin: kostra horních končetin kostra dolních končetin PÁTEŘ 7 krčních obratlů 12 hrudních

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0

OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 OCEŇOVACÍ TABULKA ÚRAZY BEZ TRVALÝCH NÁSLEDKŮ METLIFE EUROPE D.A.C, POBOČKA PRO ČESKOU REPUBLIKU ZPP enu 1.0 účinnost od 1. listopadu 2016 V případě neúplné zlomeniny (např. infrakce, fisury, odlomení

Více

- část respirační - plíce +dýchací svaly (bránice, mezižeberní svaly)

- část respirační - plíce +dýchací svaly (bránice, mezižeberní svaly) Otázka: Dýchací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - výměna plynů mezi organismem a vnějším prostředím - výměna plynů = dýchání - respirace 1. vnější dýchání (plicní) - výměna dýchacích plinů

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Anatomie dýchacích cest. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Anatomie dýchacích cest Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Jitka Fuchsová Související pojmy: Ventilace = výměna vzduchu

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání je děj, při kterém organismus získává kyslík a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý je složeno z 3 dějů 1. PLICNÍ VENTILACE = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi 2. VÝMĚNA

Více

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím. Dýchací soustava - Umožňuje okysličování krve a odvod oxidu uhličitého z organismu - Dýchací trubice tvořená hladkou svalovinou s kostěnou (dutina nosní) nebo chrupavčitá výztuž (dýchací trubice, průdušnice),

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta: TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc060912 Varianta: 0 1. Nositelkou genetických informací je 1) DNA 2) histon 3) mrna 4) RNA transkriptáza 2. Které tvrzení je nepravdivé 1) bránice je hlavní inspirační

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Dýchací soustava lov

Dýchací soustava lov Dýchací soustava člověka Vnější dýchání výměna plynů mezi krví a okolím (vzduchem) kyslík se dostává dýchacími pohyby vdechovaným vzduchem do plicních alveol (plicní ventilace) a odtud difúzí do krevního

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE

DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE EU-OP VK/SOM I/21 Předmět: Somatologie Ročník: první Autor: Mgr. Anna Milerová DÝCHACÍ SOUSTAVA FUNKCE Název školy Název projektu Reg. číslo projektu Název šablony Tematická oblast (předmět) Střední odborná

Více

Anatomie. Roviny. Směry

Anatomie. Roviny. Směry Anatomie Pro popis těla se používá terminologie rovin a směrů abychom se orientovali v umístění jednotlivých částí a v pohybech, je to něco jako kompas. Postavení těla pro popis je vzpřímený postoj s volně

Více

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc Plicní objemy Srovnávac vací fyziologie Větev plicní žíly (okysličená krev) Větev plicní tepny (odkysličená krev) Terminální průdušinka HLTAN HRTAN JÍCEN PRŮDUŠNICE Pravá plíce Nosní dutina Levá plíce

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš

Stanoviště 1. - Kostra osová - Páteř a hrudní koš Za pomoci modelu kostry, volných kostí a obrázků v učebnici se nauč jednotlivé kosti lidské kostry. Latinské názvy v závorkách nemusíte znát, jsou uvedeny pouze pro zájemce. Při zkoušení bude třeba kost

Více

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Anatomie I přednáška 2 Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Dýchací systém - úvod

Dýchací systém - úvod Dýchací systém - úvod Pro metabolismus tkání je nutný přísun kyslíku. Při metabolismu vzniká ve tkáních oxid uhličitý a voda, tyto látky se z organismu vylučují dýchacím ústrojím. Správná funkce dýchacího

Více

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY obr. č. 1 TĚLNÍ TEKUTINY tkáňový mok, krev a míza = tekutá tkáň funkce: zajišťují stálost vnitřního prostředí úprava koncentrace rozpuštěných látek, ph, teploty TĚLNÍ TEKUTINY

Více

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Přírodověda

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Přírodověda Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/21.3210 Téma sady: Přírodověda 4. - 5. Název DUM: VY_32_INOVACE_1C_11_KOSTRA_KONČETIN Vyučovací předmět: Přírodověda

Více

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b

Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Střední škola stavebních řemesel Brno Bosonohy, Pražská 38 b Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Dýchací soustava Téma: Základy biologie orgánové soustavy člověka Autor: Mgr.

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14 Člověk II. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Otázky k ústní zkoušce z anatomie pro posluchače bakalářského studia všech oborů kromě fyzioterapie a ergoterapie

Otázky k ústní zkoušce z anatomie pro posluchače bakalářského studia všech oborů kromě fyzioterapie a ergoterapie Otázky k ústní zkoušce z anatomie pro posluchače bakalářského studia všech oborů kromě fyzioterapie a ergoterapie Obecná anatomie Přehled tkání Typy chrupavky a její uplatnění při stavbě orgánů Stavba

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Povrch kosti. to kostitvorné buňky. později zkostnatí. Vnitřní stavba kosti

Povrch kosti. to kostitvorné buňky. později zkostnatí. Vnitřní stavba kosti Pvrch ksti na klubních plchách - sklvitá chrupavka statní pvrch ksti = kstice - bhatě prtkána nervy a cévami, ty vnikají d ksti, vstupují d Haversvých kanálků => výživa, inervace kstní tkáně kstice silná

Více

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Stavba a funkce cév a srdce Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn Aorta - srdečnice - silnostěnná tepna, vychází z L komory srdeční - základ

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška. Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu

PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška. Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu PULMONÁLNÍ (DÝCHACÍ) SOUSTAVA Přednáška Mgr. Martina Pokorná Dýchání děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý a vodu Ve tkáních dochází k oxidaci organických

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

9. Membránové procesy

9. Membránové procesy 9. Membránvé prcesy Obsáhlá, různrdá prblematika, širké uplatnění v praxi ( výrba pitné vdy dslení mřské vdy, příprava čisté vdy ve farmaceutickém průmyslu, membránvé sušení plynů, dělení azetrpických

Více

Pitva prasečího srdce

Pitva prasečího srdce Pitva prasečího srdce Protokol č.2 Jméno: Matěj Přímení: Peksa Datum: 21.3/2013 Pracovní postup 1. Popis srdce (nafocení) Nástroje: 2. Vlastní pitva a) Provedení jednotlivých řezů + nafocení a popis jednotlivých

Více

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Druhy tkání Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si rozšíří znalosti o tkáních, z kterých se pak vytváří větší celky

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Cugee PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN PLETIVA = trvalé subry buněk, které jsu velmi pdbné a mají shdnu funkci Puze u nejníže rganizvaných rstlin je jedna buňka (krásnčk),

Více

Terapie rázovou vlnou ve veterinárním lékařství

Terapie rázovou vlnou ve veterinárním lékařství Terapie rázvu vlnu ve veterinárním lékařství TERAPIE RÁZOVu VLNu RYCHLÁ A ÚČINNÁ ÚLEVA OD BOLESTI Unikátní neinvazivní řešení blesti muskulskeletální sustavy. Nutné jen tři až čtyři léčebné prcedury v

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci trávicí soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci dýchací soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Název: Kostra a kosti

Název: Kostra a kosti Název: Kostra a kosti Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího gymnázia)

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. srst chlupy pesíky podsada línání drápy nehty

Více

LIDSKÁ KOSTRA. KOSTRA OSOVÁ - lebka, páteř (chrání mozek a míchu) sestavená z obratlů, hrudní koš (ukryty plíce a srdce) k. hrudní + žebra.

LIDSKÁ KOSTRA. KOSTRA OSOVÁ - lebka, páteř (chrání mozek a míchu) sestavená z obratlů, hrudní koš (ukryty plíce a srdce) k. hrudní + žebra. LIDSKÁ KOSTRA Lidská kostra je základnou na niž se upínají svaly a opěrným bodem, umožňujícím jejich práci. Chrání životně důležité orgány, ale také produkuje životodárné látky (krvinky z červené kostní

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ PL 15 /LP 4 Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ Teorie: Stavba a funkce tkání Tkáně představují soubory buněk stejného původu, metabolismu, funkce i tvaru. Z hlediska vývoje, stavby a funkce je dělíme na tkáně:

Více

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání: nauka o stavbě lidského těla ZS zápočet, aktivita při cvičení ANATOMIE 26. 9. 07/1 ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní Pohybový aparát Kostra 206 kostí v těle závislé na věku, novorozence 270 Cca 14%hmotnosti Opora těla Ochrana orgány, mozek Pohyb Krvetvorba Zásobárna minerálů Ca (až 1,5 kg), P Kostra Osová kostra Páteř

Více

cílem připraveného dumu je procvičit si vědomosti a znalosti z oblasti Vývoj a stavba člověka.

cílem připraveného dumu je procvičit si vědomosti a znalosti z oblasti Vývoj a stavba člověka. ČÍSLO SADY III/2 AUTORKA Mgr. Eva Kapuciánová číselné označení DUM NÁZEV DATUM OVĚŘENÍ DUM TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Vývoj člověka řazení 4.12.2012 8. Hrací karty jsou

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Mechanismy tupých poranění. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.

Mechanismy tupých poranění. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Mechanismy tupých poranění doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Pád z výše Pádem z výše rozumíme pohyb těla z vyšší na nižší úroveň, přičemž mohou nastat dvě situace: volný pád: tělo překoná určitou dráhu

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Exkrece = Exkrety Exkrementy

Exkrece = Exkrety Exkrementy Vylučovací soustava Vylučovací soustava Exkrece = vylučování vylučování odpadních produktů tkáňového metabolismu z těla ven Exkrety tekuté odpadní látky x Exkrementy tuhé odpadní látky Hlavní exkrety:

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Biscpia Media Trade - úvdní brazvka - Nastavení, Nvá hra (p spuštění přibude Pkračvat ve hře, Ulžit hru a Nahrát hru), Mzkvé centrum, Uknčit Biscpii Nastavení Kmentář Zapnut/Vypnut (kmentář hlasvý průvdce

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více