Historie HC Strakonice

Transkript

1 Historie HC Strakonice Sportovní krouţek Strakonice byl zaloţen v roce První valná hromada se konala 28. prosince 1908 v hostinci u Podhorských. Se vzrůstajícím zájmem o fotbal rostl i zájem o hokej. Sportovní krouţek byl zaloţen jako řádný spolkový útvar spojením fotbalistů a hokejistů. Hokejisté tehdy hráli trochu odlišný styl od dnešního, zvaný tehdy míč ledový. Hokej se hrál na ledě s plným kaučukovým míčkem o 7 hráčích, nazývaný jiţ adresněji bandy. A nyní, na který den připadá 100. výročí organizovaného hokeje ve Strakonicích? Jestliţe první zápas v kopané Sportovního krouţku Strakonice se konal 8. září 1908, potom je to jasné pro fotbalisty. Kdy však hokejisté?... Petr Turek nazval Strakonice kolébkou jihočeského hokeje s míčkem na ledě, zvaného bandy- hokej. 1. leden 1909 byl památný pro jiţní Čechy: doma před veřejností se poprvé představil průkopník jihočeského hokeje - tým SK Strakonice. Tehdy vystoupilo poprvé muţstvo Sportovního krouţku v bandy hokeji a po krásné hře zvítězilo v poměru 14 : 4 ( 4 : 1 ) proti F.C. Unionu z Plzně. Hrálo se na Blatském rybníku v sestavení: Jan Kokeš, ing. Aleš, F. Hrdina, J. Třeštík, Jan Němejc, Fr. Šašek, K. Karta. Kapitánem byl Fr. Hrdina, soudcoval Brejcha. Mohlo by se zdát, ţe datum je jasné. Hokejisté nastoupili k prvnímu zápasu na Nový rok 1909, ale sejít se museli dříve a také potrénovat, takţe první tréninky byly ještě ve starém roce 1908, kdy byl Sportovní krouţek zaloţen a jehoţ součástí hráči byli. Jiné datum 28. prosince 1908, kdy byla konaná první valná hromada Sportovního krouţku, by mohlo být po 100 letech také významným.

2 Další utkání hokejového krouţku pokračovala aţ v roce 1912, kdy byl provozován v zimě bandy hokej opět na Blatském rybníku. Sehráno bylo celkem 5 zápasů, 4 vyhrané a 1 prohraný se skóre 29 : 14, jak uvádí dobový tisk: Prohraný zápas byl s Č.S.K. Praha, jenţ byl tehdy nejlepším muţstvem českým v bandy hokeji a nás po tuhém boji porazil pouze 0 : 5, kdeţto před námi porazil S.K. Č. Budějovice 14 : 0. Tato utkání se hrála při turnaji S. K. Č. Budějovice na Blanickém rybníce u Hluboké. Muţstvo:Kokeš Jar., Grauer R., Tábor Jos., Bolard Jar. Miller E., Šašek Fr., Šašek Jan, Grauer J. Rok V bandy hokeji bylo na Blatském rybníce sehráno celkem 6 zápasů, 5 vyhraných, 1 prohraný. Skóre 35 : 9. Pozváno praţské muţstvo Č. S. K. Vyšehrad 1907, který nás porazil 5 : 4, ač zcela nezaslouţeně. Hokejové muţstvo Plánek R., Zajíček K., Bolard Jar., Šašek Fr., Šašek Jan, Grauer R., Grauer Jan. Dne 1. února 1913 jsme obdrţeli od předsedy Winklera R. klubový talisman Karlíčka. V roce1914 zasáhla do dalšího našeho rozmachu rušivě světová válka. Řada hráčů narukovala a hokejová sezóna nebyla jiţ vůbec zahájena. Válečný rok 1915 odvedl část členstva a hráčů na vojnu. Někteří padli na bojištích I. světové války. V hokeji byl sehrán pouze jeden zápas s taktéţ doplněným muţstvem proti S. K. Strakonice Nové (Otavan) s výsledkem 10 : 0. Dne byla konaná členská schůze, na níţ byl Sportovní krouţek přeměněn na Sportovní klub Strakonice. Hokej se tuto sezónu nehrál (1916 / 1917). V roce 1918 se S. K. zúčastnil turnaje v bandy hokeji v Dobřanech, kde pro silnou oblevu hrál pouze 1 polovinu zápasu s S. K. Slovanem Dobřany v hokeji pozemním s výsledkem 1 : 1. Více se tuto sezónu nehrálo (1918 / 1919). V roce 1919 převzal S. K. kluziště do vlastní zprávy a postavil ohřívárnu / Hokej se pro nepříznivou zimu nehrál. 2

3 1920 / Hokejový odbor sehrál 9 zápasů, z toho 9 vyhraných s celkovým skórem 112 : 18. Neporazitelné muţstvo ve sloţení: Lukeš, Zajíček, Tábor, Bolard, Krása, Ant. Šašek, Novotný, Vácha a Janda / v Praze vydobyl S.K. titul mistra ČSR v bandy hokeji pro rok 1922! Jak probíhal Turnaj: První kolo: S. K. Meteor Vinohrady 12 : 2 - postup do semifinále. Semifinále: S. K. Vel. Meziříčí 4 : 2 - postup do finále. Finále: S. K. - Vyšehrad : 2 (3 : 1). Vítězný tým: Petr Lukeš, Miloslav Tábor, Jaroslav Bolard, Jindřich Krása, Václav Zajíček, Karel Novotný, Jindřich Šašek, Vácha a Janda. V sezóně 1923 / 1924 se Český hokejový svaz snaţil přimět své členské kluby, hrající bandy hokej přejít na mezinárodně uznávaný kanadský styl, i kdyţ byl finančně nákladnější. Hřiště na Blatenském rybníku Hokejový odbor S. K. měl 20 hráčů rozdělených do dvou muţstev I. A a I. B, hrajících stylem bandy, ale zkoušejících i kanadský. Sportovní klub pořádal mistrovství ČSR v bandy hokeji pro rok Turnaje se zúčastnilo 5 muţstev. Nepříznivé počasí škodilo hladkému průběhu. Ve finále vyhrálo I. A muţstvo nad I. B 1 : 0. V kanadském stylu se uţ nedařilo a zápasy se prohráli, neboť se S. K. teprve učil / Ve dnech hráli strakoničtí v Praze o mistrovství ČSR v kanadském stylu - ledním hokeji jako jediný mimopraţský celek. Hrálo se vylučovacím systémem a Jihočeši podlehli SK Slávia Praha II 2 : 7. Odpoledne si zahráli ještě přátelsky 2 : 5 s posíleným B. Z. K. Praha, přišli novému druhu hokeje na chuť. Pro hokej byla zima krajně nepříznivá. Pod vedením kapitánů Jar. Bolarda, K. Zajíčka, K. Kučery sehráli hokejisté 3 vítězné zápasy v bandy se skórem 32 : 9 a v kanadském stylu 3

4 2 zápasy vyhrané v celkovém poměru 7 : 3. Mistrovství ČSR v bandy hokeji bylo vypsáno ještě v roce 1925, ale pro nepřízeň počasí se neuskutečnilo, takţe S.K. Strakonice se můţe do dnes chlubit faktem, ţe zůstal posledním neporaženým mistrem ČSR v tomto sportovním odvětví 1925 / se S. K. zúčastnil poprvé mezinárodního turnaje pořádaného Kassai Sportklubem z Košic ve Starém Smokovci v nezvyklém prostředí a bez náleţitého tréninku. Strakoničtí hokejisté narazili na nepřízeň maďarských rozhodčích a nešťastné rozlosování. Výsledkem byly 4 prohry a 1 vítězství s kluby: Liepziger Sportklub 2 : 10, AC Sparta Praha 1 : 9, Kassai Sportclub Košic 4 : 0, B. K. E. Budapešť 1 : 6, B. T. E. Budapešť 1 : 2. I kdyţ zájezd neskončil úspěšně, po sportovní stránce byl dobrou propagací S. K.. V této sezóně si strakoničtí stále udrţovali neoficiální prvenství v kraji / se hrála 2 utkání ve Strakonicích: S. K. Strakonice Viktorie Č. B. 6 : 4 (3 : 0) hrálo se 2 x 30 min.. Odpolední odveta hraná 3 x 20 min. 4 : 8 (1 : 2, 2 : 2, 1 : 4). V ledním hokeji se stěhoval dlouholetý primát Strakonic do Písku / Tým pod vedením kapitána Jaroslava Bolarda dosáhl slabších výsledků v Čes. Budějovicích probíhal turnaj o mistrovství Jiţních Čech. Vyhrál ho Písek. A. C. Stadion S. K. Strakonice 3 : 0, S. K. Písek S. K. Strakonice 5 : 1. V sezóně 1929/1930 se se konal III. Ročník turnaje ve Strakonicích. 4 A. C. Stadion - S. K. Strakonice 3 : 3, 0 : 0, 0 : 1, S. K. Strakonice Písek 2 : 1, S. K. Strakonice Union Písek 2 : 0. Vítězství Strakonic bylo zablýsknutím na lepší časy na cestě neodvratného ústupu z hokejové slávy doby bandy hokeje. V sezóně 1931 / Mistrovství Jihočeské ţupy ČsSKH (Československého svazu kanadského hokeje)

5 S. K. Union Písek - S. K. Strakonice 1 : 0, D. S. K. Tábor S. K. Strakonice 2 : 0, S. K. Strakonice Písek 4 : 1. P. S. K. Tábor se stal mistrem českého venkova. V následující sezóně 1932 / 1933 v mistrovství Jihočeské ţupy S. K. Strakonice odřekly účast. V sezóně 1933 / 1934 v mistrovství České ţupy hrál S. K. Strakonice S. K. Lišov 8 : 0, A. C. S. S. K. Strakonice 10 : / Mistrovství ţupy: 6. S. K. Strakonice. V sezóně1935/ S. K. Č. Budějovice S. K. Strakonice 5 : 1, 4 : 0. Hluboká hospodářská krize v sezóně 1936/37 dopadla i na sportovní kluby. To se negativně odrazilo v činnosti. Byla zrušena liga i divize a kluby těchto soutěţí se vrátily do I. třídy mistrovství jednotlivých ţup. Sezóna 1938 / Jihočeské mistrovství: 6. S. K. Strakonice. Ve válečné době 1939 / 1940 v Jihočeském mistrovství skončil 7. S. K. Strakonice. V sezóně 1940 / 1941 hráli přátelsky: A. C. S. Č. Budějovice S. K. Strakonice 15 : 3 a v jihočeském mistrovství II. třídy se umístil 3. S. K. Strakonice a v sezóně 1941 / 1942 v jihočeském mistrovství I. třídy skončil 4. S. K. Strakonice. V poválečné sezóně 1945 / 1946 se konalo Jihočeské mistrovství II. Třídy. S. K. Strakonice 5

6 skončily na 6. místě s jedním bodem získaným za jednu remízu po čtyřech prohrách se skórem 7 : 15. S organizovaným hokejem ve Strakonicích po roce 1945 souvisí i výstavba stadionu na Trţišti. Tento hokejový stánek dobudovaný v roce 1950 stál v místech dnešní ulice K náhonu. Byl svědkem bojů muţstva závodní sokolské jednoty Fezko. Neměl být však ani první ani poslední. Hřiště na Trţišti V zimě 1950 / 1951 probíhalo Jihočeské mistrovství I. třídy. V B skupině Vyhrál ČSSZ Písek před Budvarem Č. Budějovice, Vodňany, Protivínem, Koh-i-noorem Č. Budějovice, Strakonicemi a Putimí. Ze sezóny 1951 / 1952 nejsou zatím ţádné údaje, ale o to důleţitější je další datum. 15. října 1952 byl zaloţen hokejový oddíl při TJ ČZ. Tato významná akce se odehrála v restauraci u Křešničků, kde se sešli k první poradě: J. Marek, J. Wolf, B. Zborník, Bláha, Dub, Čakrt a Vaněk. Byl na ní probrán stav přípravných prací na kluzišti a navrţen první výbor oddílu, v jehoţ čele stanul J. Marek. Podmínky pro zahájení první sezóny nebyly nejlepší. Sháněla se výzbroj, k dispozici nebyly kabiny a nedostatečný byl i přívod vody na stříkání ledu. Kluziště Sokola ČZ, jak byl hokejový oddíl pojmenován, se mělo stavět na louce mezi domy ČZ a tratí směrem na Volyň (dnes vedle továrny ČZ). Do nově vzniklého oddílu přešla řada hráčů a funkcionářů ze Sokola Fezko, z čehoţ většina pracovala v podniku ČZ. Objevila se zdravá konkurence, která bezpochyby přispěla ke zvýšení úrovně ledního hokeje ve Strakonicích. Tehdejší druţstvo muţů ČZ bylo pod vedením p. Vrška zařazeno do okresního přeboru, kde se utkalo i se Sokolem Fezka. Fezáci s lehkostí přehrávali tým Sokola ČZ ve všech utkáních poměrem 58 : 5. Nejlepšími střelci byli: Jaroslav Landsinger, František Vavruška, Václav Cabrnoch, Jan Kovář, Jiří Hendrich. 6 V sezóně 1952 / 1953 se Fezko Strakonice umístilo v krajském přeboru na 5. místě s jednou výhrou a remízou za 3 body a se dvěma poráţkami se skórem 16 : 37.

7 Zbrojovka vyhrála okresní přebor i kvalifikaci a postoupila do krajské soutěţe. V roce 1953 se druţstvo Fezko přejmenovalo na Jiskru a ČZ na Spartak. Zima 1953 / Spartak Strakonice obsadil 4. místo II. skupině krajského přeboru se ziskem 2 bodů za 1 výhru. 5 proher vytvořilo negativní poměr 16 : 29. V obou strakonických celcích hráli dobří hráči, kteří v r dokonce reprezentovali kraj (Václav Cabrnoch, Václav Švehla, Ladislav Janda, Karel Faměra, František Vavruška aj.). V sezóně 1954 / 1955 se dělil krajský přebor na I. Skupinu, kde Jiskra Strakonice vybojovala 4. místo s 10. body a II. skupinu, v níţ Spartak Strakonice skončil šestý se čtyřmi body. Jiskra Bouše F, Faměra, Švehla, -, Cabrnoch, Vavruška, Lansinger, TR Vágner, Dolní řada: Šíp, Kovář, Bouša V roce 1956 se projevila rivalita mezi muţstvy Jiskry a Spartaku, který zpochybnil regulérnost krajské soutěţe. Protest připravil Jiskru o vítězství ve zmiňované soutěţi a umoţnil tak postup do krajského přeboru právě Spartaku. V krajském přeboru 1957 / 1958 vybojoval Spartak 13 bodů a to mu stačilo na 3. místo. V sezóně 1958 / 1959 se hrála nejvyšší soutěţ v kraji I. A třída a Spartak v ní dosáhl stříbrné pozice se ziskem 13 bodů. Koncem 50. let hájili barvy Spartaku: Bedřich Synek, Jiří Kebhart, Jindřich Huspeka, Jaromír Franc, Jiří Wolf, Vladimír Wolf, Jan Špirk, Václav Nymburský, Zdeněk Koller, Jiří Mařík, Jan Němejc, Jindřich Houdek, Josef Vacek, Josef Herzig, Karel Faměra, Václav Tábor, Rudolf Vávra. 7

8 Zima 1959 / 1960 byla opět pro Spartak se 16 body stříbrná v krajském přeboru, další sezóna 1960 / 1961 jiţ bronzová. V roce 1961 vybojovalo druţstvo ţáků Jiskry ve sloţení Vojtěch Vrkoč, Jiří Šíp, Vladimír Pavelka, Rudolf Vávra, Václav Patěk, Jaroslav Rataj, Václav Pacourek, Vladimír Rybáček, Karel Buzín, Jan Pešek, Jaroslav Schwarz, Karel Braťka titul krajského přeborníka. Ve stejné soutěţi 1961 / 1962 muţi Spartaku získali pouze 4 body a klesli na 6. místo. V únoru 1962 bojovali jako krajští dorostenci Spartaku o postup do ligy. Celku se vybojovat kvalifikaci nepodařilo, ale i tak to byl jistě velký úspěch mladých hráčů. Kdo se na něm podílel: Jaromír Němec, Petr Hollman, Málek, Jan Jakubec, Zdeněk Bezpalec, Jiří Kuneš, Václav Janus, Jan Kotlík, Antonín Sulek, František Šíp, Stanislav Kellner, Bohumil Chládek, Jiří Peleška, Miroslav Kratochvíl, Stanislav Vávra, Josef Blatský. V sezóně 1963 / 1964 skončili strakoničtí na 6. místě bez zisku bodu se skórem 12 : 69, V zimě 1966 / 1967 jenom 3 x vyhráli a to jim stačilo pouze na 7. místo s poměrem 45 : 79 V oblastním přeboru. (pokud jsou léta přeskočena, zatím chybí údaje). Ve stejné soutěţi o rok později (1967 / 1968) se umístili Strakonice na 6. místě se ziskem 11 bodů za 5 výher, jednu remízu a 8 poráţek s celkovým skórem 46 : 67. V sezóně 1969 / 1970 se Fezko hokejového oddílu zřeklo a ten byl znovu převeden pod hlavičku TJ ČZ. Tento přestup udělal funkcionářům řadu starostí, ale jejich obětavou prací 8

9 Byla sezóna zajištěna. Velké potíţe byly totiţ s kluzištěm, nacházejícím se v nevyhovujícím stavu. V oblastním přeboru I. Třídy skončili strakoničtí na 5. místě se čtyřmi body za 2 výhry a 8 proher se skórem 28 : 64. V sezóně 1970 / 1971 strakoničtí hokejisté pouze jednou vyhráli a devětkrát prohráli (skóre 18 : 43). Pouhé 2 body na kontě rozhodly o 6. místě a sestupu do I. A třídy. V té době se téţ hrál přátelský zápas: ČZ Strakonice Motor Č. Budějovice 3:19 (0:5, 0:7, 3:7). Budějovickým chyběl nemocný reprezentant Pouzar. Zbrojováci nastoupili v této soustavě: Hollar Vršek, J. Houdek Hrubý, Rybáček Šareš, bratři Šípové Petráš, Kratochvíl, Vydra Skala, A. Houdek, Kotlík Švihovec, Kučera. Trenér J. Wolf. Branky za ČZ: Šareš, J. Houdek a Kratochvíl. Před sezonou 1971 / 1972 se výbor ČZ skládal z těchto členů: předseda A. Elleder, jednatel F. Ředina; dále v něm pracovali: F. Ţoudlík, J. Šíp, J. Wolf, Vl. Rybáček. V I. A třídě měla Zbrojovka v zimě 1971 / 1972 špatný start, zlepšila se, ale to stačilo to na 4. místo. Z 10 zápasů 3 vyhrála, 2zremízovala a 5 prohrála se ziskem 8 bodů a skórem 43 : 40. Bramborová medajle (4.místo) v sezóně 1972 / 1973 zbyla na Zbrojovku v I.A třídě za 8 bodů získaných čtyřmi vítězstvími a šesti poráţkami v celkovém poměru 39 : 48. 9

10 Na okresní konferenci se rozloučil předseda okresního svazu s Jindřichem Doskem, bývalým hokejovým ligovým rozhodčím, instruktorem, brankářem a obětavým funkcionářem. Dále se na konferenci nejvíce diskutovalo o tom, ţe okresní město Strakonice nemělo ani vlastní přírodní hokejový stánek, kdeţto sousední okresy mají umělou ledovou plochu. Z důvodu uzavření slepého ramene Otavy, odkud byla čerpána voda na postřik, nemohlo hrát muţstvo ČZ na vlastním kluzišti. Hrálo proto ve Vimperku a v Katovicích, kde Vítěz KP II ZS v Soběslavi našlo domácí prostředí. Hřiště na Trţišti se nacházelo v dezolátním stavu, ale po tříměsíční usilovné práci se členům oddílu podařilo vybudovat od základu novou hrací plochu, mantinely, střídačky a trestnou lavici. Osvětlení provedli zaměstnanci OSP. Na Trţišti tedy začala nová sezóna 1973 / 1974 na přírodním ledě. V I. A třídě, v rozhodujícím zápase Zbrojovka podlehla S. Blatné 5:7 (2:3,2:2,1:2) a skončila stříbrná. Na zimu 1974 /1975 se druţstvo muţů ČZ začalo připravovat na ledě od 15. listopadu 2 x týdně ve Vimperku a sehrálo 3 přípravné zápasy. Hokejisté ČZ vyhráli svoji skupinu krajské soutěţe a zajistili si po třech sezónách opět účast v krajském přeboru. O postup se zaslouţili tito hráči:rudolf Bezpalec, Zdeněk Hollar, Ladislav Kotrč, Václav Kabát, Stanislav Poláček, Eduard Maník, Miroslav Kratochvíl, Petr Šíp, Jiří Šíp, Luděk Vršek, Jaroslav Čejka, Vladimír Rybáček, Augustin Houdek a Jan Hrubý. Tým vedl trenér Jaroslav Walter a vedoucí muţstva Jan Řeřábek. 10 Krajský přebor 1975 / 1976 začal pro Zbrojovku 9. prosince 1975, porazila S. Blatnou 2:1 (1:0,1:0,0:1), ale následovali i poráţky i remízy. Po Novém roce uţ začal boj o záchranu v KP I. Na

11 lednové výroční schůzi předseda Luděk Vršek poděkoval Jaroslavu Waltrovi, opravdové duši veškerého dění (jak je zapsáno v dobovém článku), trenérům a funkcionářům. Na jednání byla projednávaná velká starost o zajištění ledové plochy pro 4 druţstva (muţe, dorostence, a dvoje ţáky ČZ ODPM). Na okolních zimních stadionech byl volný led jen v časných nebo večerních hodinách a to dvakrát do měsíce. Nedostatek vlastního ledu a výstavba zimního stadionu ve Strakonicích to byly nejčastější náměty do diskuze. Stávající plocha na Trţišti byla okresního města nedůstojná a počasí nepřálo Navíc se stávalo, ţe do ramene řeky, odkud se čerpala voda na postřik plochy, byly vypouštěny splašky ze sídliště Mlýnská! Pro tým muţů ČZ boj o setrvání v krajském přeboru nedopadl dobře. Měl sice stejný počet bodů a vzájemná utkání jako Sp. Pelhřimov, avšak nerozhodovalo lepší skóre Zbrojovky (to měla lepší), ale nový zápas v Táboře. Nešt astné utkání ČZ Strakonice Sp. Pelhřimov 1:3 (1:1, 0:1, 0:1) rozhodlo o sestupu ČZ. Na březnové konferenci VSLH OV ČSTV, bylo řečeno s. Machem, ţe v jarních měsících 1977 se má započít s budováním zimního stadionu s umělou ledovou plochou v akci Z. Zbrojovka v sezóně 1976 / 977 vybojovala stříbrnou pozici v krajském přeboru II. V následující zimě 1977 / 1978 byl uţ tým ČZ v KP II suverénní na 1. místě, ale boj o postup se Sp. Pelhřimov mu nevyšel. První zápas na vysočině skončil 7:7 (1:1, 2:4, 4:2). Přestoţe hosté vedli 7:4 ještě 8 minut před koncem utkání. Odveta se hrála ve Strakonicích, kde domácí nezvládli roli favorita prohráli 2:3 (0:1, 1:2,1:0). Třetí branku ČZ neuznali rozhodčí pro postavéní útočícího hráče v brankovišti. V létě, však bylo rozhodnuto v Č. Budějovicích, ţe si ČZ Strakonice KP I přesto zahraje, místo Kaplice, která odřekla účast. Sezóna 1978 / 1979 znamenala pro strakonický hokej velkou radostnou změnu. O ní napsal Zdeněk Koller toto: Po letech strádání nerovného boje s nepřízní počasí, cestování za ledem po nocích, se splnil velký sen. Ve Strakonicích na Křemelce byla v pátek 22. prosince 1978 otevřena umělá ledová plocha. Ještě před tím se konala v sokolovně slavnostní schůze k 70.výročí organizovaného hokeje. Účastníci vyslechli projev předsedy VSLH OV ČSTV Františka Vavrušky. V průběhu jednání převzali L. Mach, Fr. Vavruška, Ant. Elleder, K. Moravec, J. Tomkovic, Fr. Vondrka zlaté odznaky k 70. letům hokeje, stříbrné 11

12 odznaky Herzig, Kroupa, Kulha, Hakl, Řeřábek, Petrák, Nový, Jindra, Třeštík, Netušil, za účinnou spolupráci při zajištˇování činnosti 6ákovských druţstev ODPM Strakonice. Za podporu věnovanou hokeji: M. Slavík, K. Kolesa M. Tlach. Čestná uznaní dostali nestoři našeho okresu, dlouholetí pracovníci: Bollard, Vrkoč, Marek, Chládek, Míčka,, Hollman, Zemen, Kubička (Strakonice), Hrubý (Záboří), Jezl (Cehnice), Svoboda, Mach (Vodňany). Pásku v rukou dvou hokejových benjamínků přestřihli tajemník OV KSČ L. Mach a předseda MěstNV M. Tlach. Jako první se na ledě objevila desetiletá krasobruslařka Motoru Č. Budějovice Ruprechtová a za ní další krasobruslaři. První hokej sehráli ţáci ČZ ODPM. První branku vstřelil aţ ve III. Třetině Pavel Tábor z přihrávky Zemena. První mistrovské zápasy se hrály dvojutkání KP ţáků. Vybudováním umělé ledové plochy byla uzavřena první etapa výstavby zimního stadionu (tehdy ještě otevřeného), který začal slouţit veřejnosti. Zdeněk Koller svůj článek před 30 lety uzavírá slovy: Po letech odříkání půjdeme i v našem městě znovu na opravdový hokej. Tak atˇ hokej táhne Dnes, s odstupem času, můţeme konstatovat, ţe hokej ve Strakonicích táhne do zimního stadionu na Křemelce, o němţ lze říci, ţe se jeví při různých úhlech pohledu jako nejkrásnější sportovní budova. v tomto městě. Na jednu důleţitou věc bychom neměli zapomenout. Hokejový chrám na Křemelce si postavili občane Strakonic sami, převáţně v akci Z (zadarmo). To uţ se dnes jen tak nevidí. Atˇuţ bylo tehdy důvodů více, hlavní byl - bez pochyby lední hokej! Při stavbě zimního stadionu nelze zapomenout na Vladimíra Rybáčka, který organizoval práce, staral se o jejich provedení, umělá ledová plocha aby byla zastřešena a hokejový stánek byl dobudován do dnešní podoby. Vţdyt na tím strávil nemalou část svého ţivota. 12 Po šesti letech zase doma. Zdá se to neuvěřitelné. Přesně 19. ledna 1973 hrála naposled Zbrojovka na Trţišti s Blatnou. Tým ČZ jezdil do Písku, do Vimperka, ale ve Strakonicích led neměl. Nelze zapomenout na Jaroslava Podlešáka, starajícího ho se tehdy o přírodní led ve Strakonicích, kde byl první v kraji. Po zrušení hřiště u ČZM se hokejovým domovem hokejistů Strakonic stalo Trţiště, ovšem pro činnost vlivem nepříznivých podmínek mnoho neslouţilo. Po šesti letech v neděli 28. ledna 1979 se hrál ve Strakonicích opět opravdový hokej. Zbrojovka, toho času vedoucí celek B skupiny krajského přeboru si pozval na provizorní plochu zimního stadionu na Křemelce hokejisty Sokola Záboří. Domácí vyhráli 7:2 (2:1, 1:0, 4:1). První gól vstřelil Petr Šíp, dále skórovali Houdek 2, Staněk, Baněček, Slavík a Kratochvíl. Hosté

13 přijeli k utkání o hodinu později, zásluhou náledí na silnici. Premiéra nebyla nejzdařilejší, led byl nevalný, při utkání pršelo na plochu, neboť stadion ještě nebyl zastřešený. Pískal: Vavruška. To bylo konstatování Z. Kollera. V krajském přeboru 1978 /79 potřeboval k účasti v kvalifikaci do KP I získat bod. V Milevsku však Sokol Bernartice porazil ČZ Strakonice 6:0 (3:0, 2:0, 1:0). Zbývala ještě moţnost, ţe by mohly bodově tratit se Slávií PF Č. Budějovice. To se také stalo po remíze 3:3. Kvalifikace se hrála dvoukolově. V prvním zápase v Milevsku remízovala Zbrojovka s JZD Draţice 4:4. Za 48 hodin se hrála odveta ve Vimperku. Tým ČZ porazil JZD Draţice 3:1 (0:0, 1:1, 2:0) a tím postoupil do KP I. V úterý přijal předseda Měst. N. V. Mojmír Tlach hokejisty ČZ na radnici. Poděkoval hráčům, trenérům a vedoucím za vzornou reprezentaci města a přislíbil jménem městských orgánů pomoc při dalším rozvoji hokeje ve Strakonicích. 80. léta byla pro hokejové muţe ve znamení krajského přeboru. V sezoně 1979/1980 tým ČZ skončil na 6. místě se sedmi výhrami, jednou hrál nerozhodně a 12x prohrál. V zimě 1980/1981 si Zbrojovka polepšila, kdyţ vybojovala 4. místo. V následující sezóně 1981/1982 klesl týn ČZ na konečné 5. pořadí a o rok později 1982/1983 na 6. příčku. Během roku 1983 byla zastřešena umělá ledová plocha, i kdyţ tomu předcházel pád jednoho střešního oblouku pod náporem silného větru. HC Strakonice 3. třída v sestavě s Václavem Králem V hokejových obdobích 1983/1984 a 1984/1985 strakoničtí hokejisté skončili shodně na 4. místě. Ve druhém (84/85) byla škoda v to, ţe Zbrojováci se celou sezónu drţeli na stříbrné pozici, ale poslední dvě kola se jim nezdařila a nakonec skončili bez medajle. Za to o rok později uţ mohli jásat. 13

14 Kdo v polovině 80. let chodil na Křemelku, na hokej, jistě na to jen tak nezapomene. Nevadilo, ţe stadion tehdy ještě neměl prosklenou stěnu směrem k mostu, nestála ani restaurace Palermo a chodilo se zadem od řeky po obejití celé budovy zimního stadionu. Na hlavní tribuně bývávalo chladněji neţ dnes. Ze západní strany foukalo, občas přilétl lístek ze stromu nebo sněhová vločka, neboť nad tribunou byl zimák ještě otevřený. Takové byly podmínky, které diváky neodradili, a proto chodili v hojném počtu na zápasy i kdyţ se hrál, jak dnes muţe někdo namítnout, jen krajský přebor, ale co se týká hokeje, bylo se na co dívat. Před sezónou 1985/86 ke změnám v kádru Zbrojovky. Do Záboří odešli dlouholeté opory Slavík a Augustin, písecký Pixa, Procházka a Šimoník. Do ČZ přestoupili, dříve hostující Čer, Krist a Glos, na hostování přišli Hnilička z KDPM ČB, Makas a Trmota z Vimperka. Posledně jmenovaný brankář později přestoupil. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Václavem Šolarem měli k dispozici následující hráče: brankáři Burda, Trmota, obránci Hořejš, Kotál, Sova, Třasák, Dušek, Čer, Hnilička, Holeček, Kotál, útočníci Doule, Hais, Chára, Maník, Ruda, Švarc, Kupka, Hůlka, Krist, Přecechtěl, Prospal, Makas, Glos, Wolf a Vokatý. Vedoucím muţstva byl Zdeněk Staněk, pomáhali Václav Hájek a Miloš Kurza. Strakoničtí hokejisté začali a pokračovali vítězně. Poprvé prohráli aţ ve 13. kole 4:5 s J. Hradcem. Základní část krajského přeboru vyhráli a do skupiny prvních čtyř postoupili z vedoucího místa se ztrátou pouze za jednu remízu a tři prohry. Finálovou čtyřku vyhráli se čtyřmi vítězstvími, jednou hráli nerozhodně a jedenkrát prohráli. V následné kvalifikaci o II. ligu se umístili na 2. místě za Benátkami n./j. a do vyšší soutěţe nepoustoupili. 14 Před zimou 1986/87 došlo ve sloţení muţstva k několika změnám. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Hlubůčkem jiţ nemohli počítat s hráči: Sovou, zanechal aktivní činnost, ale u ledu zůstal jako pracovník zim. Stadionu, odešel Prospal a Wolf na vojnu. S muţstvem začali trénovat bývalí dorostenci Lukeš, Kepl a Křivanec. Do mistrovských zápasů nstupovali: Trmota, Kašpar, Knotek, Dušek, Hůlka, Doule, Vokatý, Třasák, Hořejš, Kupka, Krist, Glos, Kotál, Čer, Butal, Plučar, Hais, Staněk, Křivanec, Prener, P. a M. Podskalský. Wolf a Předota. Tito borci vyhráli základní část a postoupili do finálové čtyřky z 1. místa. Po finále čtyř ČZ tým vyhrál krajský přebor s náskokem 11 bodů na druhý J. Hradec a tím obhájil svůj primát z předešlé sezóny. Opět ho čekala kvalifikace o II. NHL. Muţstva VTJ Pardubice a ČKD Slaný byla nad síly Zbrojovky a tak jako před rokem strakoničtí hokejisté do II. národní hokejové ligy nepostoupili.

15 Před sezónou 1986/87 došlo v sestavě k několika změnám. Trenér Vladimír Rybáček s asistentem Hlubůčkem jiţ nemohli počítat s hráči: Sovou zanechal aktivní činnost, ale u ledu zůstal jako pracovník zimního stadionu, odešel Prospal a Wolf na vojnu. S muţstvem začali trénovat bývalí dorostenci Lukeš, Kepl a Křivatec. Do mistrovských zápasů nastupovali: Trmota, Kašpar, Knotek, Dušek, Hůlka, Doule, Vokatý, Třasák, Hořejš, Kupka, Krist, Glos, Kotál, Čer, Butal, Plučar, Hais, Staněk, Křivanec, Prener, P. a M. Podskalský, Wolf, Předota. Tito borci vyhráli základní část a postoupili do finálové čtyřky z 1. místa. Po finále čtyř tým ČZ vyhrál krajský přebor s náskokem 11 bodů na druhý J.Hradec a tím obhájil primát z předešlé sezóny. Čekala ho kvalifikace o II.NHL. Muţstva VTJ Pardubice a ČKD Slaný byla nad síly Zbrojovky a tak jako před rokem strakoničtí hokejisté do II. národní hokejové ligy nepostoupili. Z vítězství v krajském přeboru se radovali i mladší ţáci, kteří ve 32 utkáních neprohráli. Úspěchu dosáhli: Fr. Burda ml., R. Špiler, R. Bittner, Jar. Walter ml., J. Tuháček, J. Králík, L. Ţahour, T. Kabele, J. Malkus, T. Raba, D. Šimon, M. Houdek, R. Humeník, V. Král ml., M. Vlček, L. Hála, Z. Machovec, P. Polák, P. Bílek, M. Šulc, J. Čadek, P. Zralý. Trénovali Jar. Walter st. a K. Holar, vedoucím muţstva byl V. Tuháček. Z těchto mladých hráčů se dost prosadilo v budoucnu u muţů. Nejdále to dotáhl Václav Král aţ do extraligy nejen do české, ale i do slovenské, kde se stal dvojnásobným mistrem Slovenska. Ještě dříve si zahrál za mladou reprezentaci. Dalším úspěšným hráčem je Roman Špiler, který chytal v 1. lize. V zimě 1987/88 uţ neoblékala strakonický dres vynikající Václav Vokatý. Na soupisce se objevil další brankář, David Majer. Tato mladá naděje přibyla ke dvojici Václav Trmota a Stanislav Kašpar. Po základní části skončil tým ČZ na stříbrné pozici, avšak po finále čtyř celků nedosáhl na bednu a skončil čtvrtý. V hokejovém období 1988/89 se v barvách ČZ objevili nové tváře: J. Rybáček, Mikeš, Blaţko, Hlubůček, Štěpánek, Bílek, Broţ a Lukeš. Trenéři A.Kočí a asistent V. Šatava s vedoucími muţstva Fr. Burdou st. a V. Hlubůčkem to neměli jednoduché. Na strakonický celek přišel hluboký útlum a měl namále, přesto skončil předposlední a v krajském přeboru se zachránil. Po neúspěšné sezóně zavládl v týmu ČZ čilý ruch. Pod vedením Vl. Rybáčka a J. Zronka začala příprava jiţ v květnu a došlo ke změnám v muţstvu, coţ se projevilo v celkovém vítězství v základní skupině. Po finále prvních čtyř, ale Zbrojovka klesla na stříbrnou příčku za J. Hradec, který se stal přeborníkem a postupoval do II. ligy přímo. Na strakonické hokejisty čekala kvalifikace o postup. Tehdy nastupovali: Trmota, Kašpar, Hála, Koptík, Buzek, Cichra, Kunc, Dušek, Předota,. Čer, Plučar, Pešl, R. Podskalský, 15

16 Rašek, Boška, Butal, Glos, Staněk, Panec, Lukeš, Plučar, Hais, Polodna, Houdek, Vošta. Kvalifikace však byla nad síly Zbrojovky, která nepostoupila. Odchovanec hokejového oddílu TJ ČZ Václav Král úspěšně vstoupil do mladé reprezentace republiky. Hrál za výběr do 16 let proti o rok starším Švýcarům. Byl se čtyřmi góly rovněţ kanonýrem výběru. Později oblékl dres reprezentační sedmnáctky a koncem léta 1990 hrál s ní proti Polsku do 20 let. V prvním zápase vstřelil dva góly, v druhém dal pátou branku a ve třetím vyšel na prázdno. Reprezentační dres oblékla i Václavova sestra Zuzana, ale v ţenském hokeji. Kdyţ uţ jsme u Králů, diváci i hráči si jistě vzpomenou na sportovního fanouška, především strakonického hokeje, Václava Krále staršího - dirigenta kotle fandů. V letě 1990 se nad mantinely křemelského stadionu zaleskly panely z tvrzeného skla, které nahradily sítě za brankami a o dva roky později.byly na hlavní tribunu namontovány dřevěné sklápěcí sedačky. V sezóně 1990/91 měl trenér Vladimír Rybáček s vedoucími muţstva Václavem Hájkem a Zdeňkem Staňkem k dispozici tuto sestavu hráčů. Brankáři: Václav Trmota, Stanislav Kašpar, David Majer a Daniel Hála. Obránci: Robert Vrána, Martin Rob, František Jungwirt, Radek Cichra, Jiří Kahuda, Vladimír Bílek, Jan Rybáček, Pavel Ineman a Petr Král. Útočníci: Ladislav Vošta (kapitán muţstva), Petr Butal,František Hais, Martin Houdek, Miroslav Boška, Petr Rašek, František Šwamberger, Josef Kouba, Karel Drabeš, Roman Štěpánek, Jindřich Staněk, Pavel Glos a Roman Bernas. Základní část Zbrojovka vyhrála, ale po finále prvních čtyř klesla na konečné 2. místo. V tabulce střelců krajského přeboru byl druhý milevský odchovanec Petr Rašek, oblékající dres ČZ po dobu vojny ve Strakonicích. Toto byl jeden z příkladů ukazujících na zlepšování se úrovně strakonického hokeje v 90. letech. Přicházeli hráči vojáci na hostování, kteří si odkroutili vojnu ve Strakonicích. Samozřejmě k tomu se přidala i kvalitní práce trenérů i ostatních činovníků a a v první řadě výkony hráčů. 16 Před krajským přeborem 1991/92 se ujal vedení celku muţů ČZ trenér Luděk Vršek a vedoucí muţstva Jindřich Králík. Dresy ČZ uţ tehdy neoblékli: Rašek, Šwamberger, Drabeš, Jungwirt a Vrána. Nováčkem přeboru se stal tým Katovic, vedený Antonínem Kočím. Zbrojovka sehrála s Katovicemi dva vyrovnané zápasy. V prvním derby zvítězilo muţstvo ČZ 4:3, kdyţ v posledních sekundách usměrnil do sítě Butalovu střelu, ale druhé derby skončilo smírně 5:5. Remízu zachránil Radek Cichra (ČZ) 7 sekund před koncem. Celkové umístění na konci krajského přeboru bylo následující: Katovice skončili stříbrní a ČZ Strakonice na 4. místě. Strakonický tým hrál naposledy pod názvem ČZ Strakonice.

17 Na jaře 1992 bylo rozhodnuto o změně názvu hokejového klubu. Zkratka ČZ byla změněna na HC, neboť klub vystoupil z TJ ČZ Strakonice a zaregistroval se jako samostatné občanské sdruţení HC Strakonice. V září se organizátorům z HC v čele s ing. Václavem Dortem podařilo uskutečnit zdařilou strakonickou část turnaje hokejových dvacítek čtyř zemí. Turnaj probíhal ve Strakonicích a v Písku. Diváci uţ mohli sledovat zápasy ze sedaček na hlavní a také na horní tribuně, nad restaurací Palermo. Turnaj čtyř do 20let se stal dobrou propagací hokeje a jeho konečné pořadí bylo: 1.ČSFR, 2. Švédsko, 3. Finsko a 4. Rusko. V sezóně 1992/93, kde účastníci krajského přeboru měli hrát dvoukolově a vítěz postupoval přímo do II. NHL, nezačali strakoničtí hokejisté úspěšně. Prohráli úvodní derby s Katovicemi 5:9, ale potom následovala šňůra vítězných zápasů včetně odvetného derby 4:2 pro Strakonice. Datum 24. února 1992 vejde do historie strakonického hokeje. Ve Veselí nad Luţnici hrál strakonický tým předehrávku posledního kola. Hostům stačil jediný bod k vítězství v kraji a k přímému postupu do 2. ligy. To se také stalo. Po vítězství 8:4 (4:4,2:0,2:0) nastala vítězná a postupová jistota. Strakoničtí hokejisté, kteří ještě dokončili svůj triumf výhrou nad Soběslaví 11:2 na domácím ledě, mohli otvírat šampaňské, neboť to byl jejich ve strakonické hokejové historii první postup do soutěţe, která se nazývá II. národní hokejová liga. O postup se tehdy zaslouţili: Brankáři Marek Mařík a David Majer Obránci: Petr Bocek, Milan Troup, Pavel Ciepec, Petr Cibulka, Radek Cichra, Richard Kubíček, Vladimír Bílek, Jan Rybáček, Jan Zdeněk, Tomáš Císařovský a Jiří Malkus. Útočníci: Milan Klečatský, Milan Ţák, Petr Klofáč, David Kárník, Jiří Kovařík, František Hais, Bohumír Plučar, Miroslav Boška, Miroslav Mikeš, Josef Kouba, Jiří Vondřich, Jiří Jáchym, Stanislav Poláček a Pavel Glos. Trenéři: Jiří Houdek a Ladislav Vošta, vedoucí muţstva Jindřich Králík a výbor v čele s ing. Václavem Dortem. První ligová sezóna 1993/94 dopadla po sportovní stránce úspěšně. Tým HC Strakonice byl posílen a s 11 výhrami, 5 remízami a 14 poráţkami skončil na 8. místě, coţ byl úspěch pro nováčka soutěţe, avšak po stránce ekonomické to dopadlo špatně. Liga se musela prodat. Kam se tehdy poděli sponzoři?! Situace z roku 1994 nebyla jediná i v budoucnu. Ukázalo se, ţe ekonomika je zdatným nepřítelem a dovede potlačit i sportovní výkony i v budoucích letech. Následující hokejové období 1994/95 nebylo vůbec jednoduché. Z týmu muţů odešlo několik dobrých hráčů. Celek byl sloţen z většiny mladých hokejistů a k nim se přidalo několik zkušených borců. Ve sloţité situaci se vedení muţstva ujal trenér Vladimír Rybáček. Hrál se krajský přebor. Dnes s odstupem času 17

18 můţeme konstatovat, ţe tak mladé muţstvo prošlo soutěţí se ctí, neboť mu bylo předvídáno, ţe se neudrţí ani v krajském přeboru. Vítězem se stali hokejisté Katovic, kteří podlehli v obou derby se Strakonicemi. Pro katovické to byla poslední krajská sezóna. V následující hokejové zimě 1995/96 byl mladý tým jiţ vyzrálejší a zkušenější. Do HC přišel dřívější manaţer Katovic Miroslav Lafata s několika bývalými katovickými hráči a trenérem Jiřím Houdkem. To vše se projevilo na kvalitě muţstva. Strakoničtí hokejisté prošli krajským přeborem vítězně i v rozhodujícím zápase v Č. Budějovicích s Donau 3:1 pro HC. Čekala je kvalifikace, která se hrála pouze ve Strakonicích. Domácí tým porazil v obou kvalifikačních zápasech HBH Holešák Havl. Brod a mohlo na ledě stříkat šampaňské, tak jako předloni. Kdo se o vítězství zaslouţil: Jiří Kovařík, Pavel Zeman, Josef Kouba, Milan Řehoř, Jiří Malkus, Milan Maroušek, Zdeněk Javůrek, Lukáš Tramba, Miroslav Boška, Marek Vlček, Tomáš Kabele, Jan Maroušek, Martin Malkus, Radek Bittner, Ondřej Šulc, Zdeněk Machovec, David Majer, Luděk Kotek, trenér Jiří Houdek, manaţer Miroslav Lafata, sekretář František Burda starší a předseda ing. František Slavík. Sezóna 1996/97, však nebyla pro HC Strakonice ligová, neboť se nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků na zabezpečení 2. ligy. Tak se hrál na Křemelce opět krajský přebor. Cílem bylo umístit se do 4. místa. Nakonec strakoničtí hokejisté pod vedením trenéra Bohumíra Plučara a Ladislava Kotrče skončili stříbrní. Zajímavostí bylo přátelské utkání na závěr sezóny: HC Strakonice Výběr okresního přeboru 5 : Černý a Svobodný na tréninku Před hokejovým obdobím 1997/98 vystřídal ing. Františka Slavíka ve funkci předsedy klubu Pavel Hrušovský s cílem zvítězit v krajském přeboru a postoupit do II. NHL. V kraji strakoničtí hokejisté byli nejlepší, kdyţ 17krát vyhráli, 2krát remízovali a jen 3krát prohráli. Následovala kvalifikace o 2. ligu. V Náchodě hokejisté od Otavy prohráli 3:5 ( z pohledu Strakonic ) v prvním zápase. V sobotu se hrála odveta na Křemelce. Do vedení šli hosté, ale domácí hnáni zaplněnými tribunami aţ po střechu, otočili skóre v I. třetině na 4:1. Na začátku druhého dějství hosté sníţili na 4:3. Domácí však nemohli dát gól. Aţ v 36. minutě Libor

19 Hlubůček vstřelil 5. branku a stav 5:3 vydrţel aţ do konce normálního hrací doby. Jelikoţ první utkání skončilo stejným poměrem, ale pro náchodské, přišlo na řadu prodlouţení, v němţ rozhodne náhlá smrt. Běţela 8. minuta nastavení a Radim Humeník v pádu rozhodl. Před rekordní návštěvou začala opět oslava postupu do II. NHL a tryskalo šampaňské na ledě.vítězství v kraji a účast v II. národní hokejové lize Vybojovali: Tomáš Kabele, Radim Humeník, Jiří Beneš, Marek Kloud, Richard Kubíček, Josef Kouba, Martin Šulc, Marek Vlček, Milan Řehoř, Radek Bittner, Jiří Malkus, Luděk Kotek, Lukáš Tramba, František Burda ml., Miroslav Boška, David Majer, Libor Hlubůček, Lukáš Procházka, Jiří Jáchym, Martin Malkus, Milan Svobodný a Zdeněk Javůrek. Trénovali: Jan Čermák a Ladislav Kotrč, vedoucí muţstva: Jiří Bittner a Emil Šulc, sekretář František Burda st. Po 4 letech opět v lize! Jádro týmu zůstalo, odešli z hostování nebo skončili z pracovních důvodů: Maroušek, Tramba, Vlček, Kouba, Beneš. Přišli na hostování: Šťastný, Svobodný, St.Pícha, Lonsmín a na střídavý start Špiler a Mikula. K překvapení došlo uţ v přípravném zápase, V němţ strakonický nováček 2. ligy porazil o třídu výš hrající Vajgar J. Hradec 2:1 ( 1:0,1:1,0:0 ), ale šlo pouze o přípravu. Kdyţ se rozjela II. NHL 1998/99 šel tým HC od poráţky k poráţce. Nepomohla ani výpomoc dalších hráčů na hostování a nebo na střídavý start: K. Horák, V. Pitel, Kadlec, Jírovec, P. Arnican, Mařík, Bartoš, Kříţek, Kozma, Květoň a od září do Vánoc Zdeněk Kutlák ( později stříbrný z M. S. 2006). Koncem září vystřídal Jana Čermáka Pavel Dvořák s asistentem Václavem Trmotou. V druhé polovině ledna odstoupil i Pavel Dvořák a tak záchrana 2. ligy pro Strakonice zůstala na Václavu Trmotovi. Strakoničtí hokejisté skončili poslední se čtyřmi výhrami, třemi remízami a 26 poráţkami. Čekala je dvouzápasová baráţ s Jaroměří. V prvním utkání na domácím ledě vyhrály Strakonice 4:2 a v odvetě v Hradci Králové hrály 2:2, kdyţ obě branky vstřelil Martin Malkus. Druhá liga byla zachráněná a jak se později ukázalo aţ do roku V polovině června 1999 byl zvolen nový výbor: předseda Pavel Hrušovský, organizační pracovník František Burda st., obchodní manaţer Luboš Eliáš, koordinátor práce s mládeţí Jaroslav Pícha st., sportovní manaţer Miroslav Augustin, pokladník Pavel Mašek a ve výboru je i Josef Kubíček. V červenci se konala na Velkém náměstí ukázka slavného poháru zámořské NHL Stanley Cup. Přivezl ho Roman Turek, který začal s hokejem právě ve Strakonicích. Stanleyův pohár vybojoval tým Dallas Stars, v němţ Roman tehdy chytal. 19

20 19. srpna 1999 došlo ve strakonickém hokejovém klubu ke změně. HC Strakonice uţ nebylo občanské sdruţení. Tím dnem byl zapsán v obchodním rejstříku jako Společnost s ručením omezeným. Do 2. ligy 1999/2000 nastoupili strakoničtí hokejisté pod vedením trenérů Václava Šrámka a Jana Rybáčka s cílem neskončit v baráţi jako posledně, ale umístit se výše. To se jim povedlo. Do Play off se sice nedostali, ale v celkovém pořadí se umístili z dvaceti celků na 15.místě s 13 výhrami, 8 remízami a 17 poráţkami. V dresu v HC hrál také bývalý reprezentant Radim Raděvič a Karel Fink z Jihlavy. Tým HC se zúčastnil poháru Zepter Cup. V prvním zápase o pohár vyhráli strakoničtí v Pelhřimově 3:2, v druhém kole doma rozstříleli prvoligový Vajgar J. Hradec 5:1, ale ve třetím, opět na Křemelce, však tentokrát podlehli prvoligovému IHC Písku 1:5 a tím skončili pro tentokrát v Zepter Cupu. Druholigová soutěţ 2000/2001 byla rozdělena na dvě české skupiny po 10 celcích. Kaţdá skupina měla hrát čtyř kolově, tj. 36 zápasů. Muţstva z 1. aţ 8. místa postupovala do play off (vyřazovací části), které se hrálo kříţně. Celky od 9.místa čekal boj o to aby neskončili poslední, coţ by znamenalo hrát baráţ. O ní rozhodně nestáli strakoničtí hokejisté. Branku tehdy hájili: David Majer a Michal Pinkas ( pozdější stříbrný medajlista z MS v in line hokeji v Písku ). Za HC nastupovali i pozdější extraligoví hráči jako Tomáš Nouza ( dnes Mladá Boleslav ) a strakonický odchovanec Štěpán Hřebejk ( dnes Č. Budějovice ). Strakoničtí hokejisté se po většinu soutěţe pohybovali v horní části druhé poloviny tabulky. V konečném umístění zůstali na14. příčce s jedenácti vítězstvími, 12 krát hráli nerozhodně a 14 krát prohráli. 20 Radim Raděvič Jihočeský titul vybojovali čtvrťáci a dorostenci HC Strakonice. Pod vedením trenéra Vladimíra Rybáčka a vedoucího druţstva Václava Slámy se zaslouţili o titul tito dorostenci: Ladislav Kubovec, Martin Šleis, Tomáš Bláha, Marek Brabec, Tomáš Jiţan, Antonín Barborka, Karel Hrunek, David Šindler, Jan Gabriel, František Fišer, Jakub Hrdina, Jan Obleser, Aleš Havel, Jaroslav Vávra, Martin Suk, Stanislav Kovář, Luboš Novotný, Marek Pavlíček, Martin Vávrů, Hanuš Rúkner, Pavel Švarc, Alexander Salák, Petr Rychtářík a Hubert Oldřich. V kvalifikaci o ligu dorostu prohráli strakoničtí v České Lípě s místním HC 0:4 a doma na Křemelce 0:2.

21 HC Strakonice II. Liga 2001/2002 Horní řada: asistent trenéra Jan Rybáček, Karel Procházka, Milan Maroušek, Josef Mţigod, Pavel Krejčík, Lukáš Novák, trenér Jiří Houdek Prostřední řada: Petr Bláha, Libor Nikodém, Milan Velíšek, Jaroslav Bartoš, Jiří Lonsmín, Milan Hlinka Přední řada: Zajíček, Jiří Vondřich, Marek Kloud, David Majer, Jan Maroušek, Tomáš Kabele, Smekal 21 Chybí: Michal Pinkas, Pavel Horaţďovský, Milan Řehoř, Radek Lusk, Luděk Kotek, Pavel Procházka, Jiří Pěnička, Radim Vašek, Stanislav Barda, Tischler, Zábranský, Šlais, Müller, Humeník, Capůrka, Cízl, Bouz