Bohoslužba bude i na náměstí

Transkript

1 Na Štědrý den proběhnou postupně čtyři mše 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 4 ppd Mutace: 5plus2 - Mostecko Časopisy - společnost a životní styl MOST / Hned na několik míst se mohou Mostečané během Štědrého dne vypravit na vánoční mše. V 16 hodin začíná v kostele svatého Václava. Ve 22 hodin je ekumenická bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Ve Vtelně vkostele Povýšení sv. Kříže začíná půlnoční mše ve 24 hodin. Ve stejnou dobu pořádá půlnoční mši také Církev československá husitská. Mutace - 5plus2 - Mostecko "Děti se na ranní roráty těší" 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 7 MARTINA MALÁ Kroměřížsko Mutace: 5plus2 - Kroměřížsko Časopisy - společnost a životní styl ZLÍN Blikající světýlka v rukou dětí, které se shromaždují u kostela, znamenají jediné: opět přišel čas rorátů. Zvyk, který sahá až do doby vlády Karla IV., se hodně udržuje na vesnicích, ale výjimkou nejsou ani větší města. Ve Zlíně se roráty každoročně konají v kostele svatého Filipa a Jakuba. "Na vesnicích je tento zvyk hezčí ještě v tom, že děti s lucerničkami, v nichž mají svíčky, už jdou z domu. Ve Zlíně by to nešlo, většina jich přijede trolejbusem," říká zlínskýfarář Ivan Fišar, který v krajském městě působí už osm let. - Jak si tedy děti lucerničky dopraví do kostela? Mají je uloženy v kostele v zákristii. Už před adventem si je vyrábějí, někteří mají i koupené. Je vidět, že se na roráty těší. Hezky si je vyzdobují, lepí si na ně různé obrázky a samolepky. - V čem je rorátní mše jiná než běžná bohoslužba? Její specifičnost spočívá v tom, že v kostele je přítmí. To se děje na znamení toho, že ještě nepřišel Ježíš. Roráty se totiž konají jenom v adventu, který je dobou radostného očekávání narození Krista. Doprovází je krásné liturgické zpěvy. Mají svou nezaměnitelnou atmosféru. - Odkud pochází název roráty? Název je odvozen od vstupního zpěvu čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: Rorate coeli desuper, což se překládá jako: Rosu dejte, nebesa, shůry. - Jaké je jejich poslání?

2 Tak jako v celém adventu by se člověk měl trochu zklidnit, ztišit, zamyslet se nad sebou a svým životem. Je to čas připravit především svá srdce na příchod Ježíše, očistit je od zlého, od zbytečností, také něco obětovat, překonat se, uvědomit si, co je pro mne v životě skutečně důležité. Ale víte, jak to je lidé spěchají do práce. (úsměv) - Míváte nějaké speciální kázání? Ne, žádné speciální si nechystám. Spíš se je snažím přizpůsobit dětem, aby z toho něco měly a abych je zaujal. A také je nemůžu mít nijak dlouhé. Nemůžu děti zdržovat, spěchají do školy. Nejčastěji chodí děti z církevní školy nebo ze škol v centru města. - Jaká bývá účast? Přece jen mše začíná už v 6.30 hodin. V kostele bývá kolem 300 lidí. Je právě zajímavé, že na roráty přijde daleko více lidí než na běžnou ranní mši. Všiml jsem si, že chodí hodně vysokoškoláků. - Ani děti si nestěžují, že musí brzy ráno vstávat? Nespí pak na mši? Nic negativního jsem nezaznamenal, říkají, že se těší. Tím, že je kostel potemnělý, tak ani nevidím, jestli třeba někdo dříme. (úsměv) Ale třeba v neděli na dětské mši, která bývá v 8.30 hodin, občas vidím, že některé z dětí pospává. Ale to je přece přirozené. - Na děti po rorátech čeká snídaně na faře. Kdo ji připravuje? Sejde se několik dobrovolnic, které pro ně připraví rohlík s marmeládou a čaj. To mají děti nejraději. Někdy některé z babiček přinesou bábovku, buchty nebo koláče. Na poslední pohoštění chystáme koblihy. - Jak je to dlouho, co se tradice rorátů ve Zlíně obnovila? Jsem tady osm let, a když jsem přišel, roráty se už dělaly. Myslím, že je to pěkná tradice, a rádi bychom ji zachovali i do příštích let, nehodláme na ní nic měnit. Foto: Zlínský farář Ivan Fišar. FOTO MAFRA Mutace - 5plus2 - Kroměřížsko Bohoslužba bude i na náměstí 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 7 VLADIMÍR ONDERKA Mutace: 5plus2 - Olomoucko Časopisy - společnost a životní styl Bohoslužbu pro rodiny s dětmi bude na Štědrý den v kostele svatého Michala sloužit arcibiskup Jan Graubner.

3 OLOMOUC / Bohoslužba přesně o půlnoci? V Olomouci ji nabídnou hned čtyři chrámy. Mše se ale budou v průběhu odpoledne, večera a noci 24. prosince konat i v dalších místních kostelech. Bohoslužbu zažije také centrum města. Uskuteční se na Horním náměstí pod širým nebem. Na mše ve 24 hodin se lidé mohou vypravit do chrámu svatého Mořice, svatého Michala a do dominikánského kostela Neposkvrněné početí Panny Marie ve Slovenské ulici. Pravá půlnoční se také tradičně uskuteční v bazilice NavštíveníPanny Marie na Svatém Kopečku. Sváteční bohoslužby se večer na Štědrý den budou konat v mnoha dalších olomouckých kostelech. Třeba v Holici lidé mohou do místního kostela zamířit ve 20 hodin, na Nové Ulici a ve Chválkovicích v 21 hodin, v Hejčíně ve 22:30 a ve Slavoníně ve 23 hodin. Už odpoledne se budou konat mše pro děti. V 15:30 bude na Nových Sadech. O půl hodiny dřív začnou bohoslužba pro rodiny s dětmi v dominikánském kostele, v katedrále svatého Václava a v kostele svatého Michala, kterou bude sloužit olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Ten bude večer ve 21 hodin sloužit mši také v katedrále svatého Václava. Na štědrovečerní bohoslužbu, a to pod širým nebem, lidé mohou zajít i na Horní náměstí. Konat se bude ve 22 hodin Bohoslužby na Štědrý den v Olomouci Kostel sv. Václava 15:00 a 21:00 Sv. Mořice 22:00 a 24:00 Sv. Michala 15:00 a 24:00 Zvěstování Páně kapucín. 17:00 Neposkvrněné početí Panny Marie dominik. 16:00 a 24:00 Panny Marie Sněžné 19:00 Hejčín 22:30 Hodolany 15:00 a 22:00 Holice 20:00 Nová Ulice 21:00 Nové Sady 15:30 Slavonín 23:00 Klášterní Hradisko 19:00 Svatý Kopeček 16:00 a 24:00 Chválkovice 21:00 Husův sbor v centru 22:00 Mutace - 5plus2 - Olomoucko Mše v záři svící a lamp se vrátila 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 3 ALEŠ MASTNÍK Jičínsko Mutace: 5plus2 - Jičínsko Časopisy - společnost a životní styl Staročeské roráty se v kostele sv. Vavřince slouží v Jilemnici poslední čtyři roky. Za zvuku rorátních zpěvů a světel ze svíček. JILEMNICE / Tradice ze 16. století je takřka světovým unikátem, přesto v Čechách před lety prakticky vymizela. Dříve nebylo světlo ani elektřina. Z kopců kolem Jilemnice se v časném ránu a za tmy v adventním čase začala snášet světélka. A jak lidí přibývalo, pospojovala se v záři větší, až před vchodem do svatostánku tvořila světélkující řeku. To společenství spěchalo vzdát hold Panně Marii. Takzvané roráty byly jedinou mší po půlnoční a velikonoční na Bílou sobotu, která se nesloužila za denního světla. Její název odvodili od vstupního mešního zpěvu Rorate coeli, (Rosu dejte nebesa) a od běžných bohoslužeb se lišila zvláštní atmosférou a zpěvností. Účastnit se jich zpravidla znamená nevšední zážitek i dnes. Od kdy se roráty v Pojizeří přesně drží, nikdo neví. Však minimálně 300 let, co stojí kostel sv. Vavřince uprostřed Jilemnice, ale možná ještě déle. A celá tři století tu znějí rorátní zpěvy. Jen v 60. letech minulého století násilně zmizely a zpět se probudily až před čtyřmi lety. "Po revoluci zažívají roráty, tak úzce spjaté s adventem, renezanci," říká jilemnický děkan František Mráz. Na jeho čtvrteční ranní bohoslužbu, se začátkem už v sedm ráno, dorazilo více lidí než obvykle. Dokonce přespolní. Někteří s lucerničkou symbolicky svítili na cestu, jiní zažehli svíci až ve svatostánku. To bylo ale jediné světlo, kteréchrám osvětlovalo. A bude tomu tak každý čtvrtek, až do Štědrého dne. "Svíčky v rukou lidí mají jasnou symboliku: Kristus, coby symbol světla pro lidstvo. Lucernička také znamenala světlo pro druhého člověka. Být mu oporou," vysvětluje Jan Luštinec z Krkonošského muzea v Jilemnici. Také svíčky, které lidé na rorátní mše nosili, se významně odlišovaly od běžných. Jejich výrobci nejprve dlouhý knot opakovaně smáčeli do vosku, aby z voskové šňůry nakonec složili jakýsi bloček. Jak postupně knot takzvaného sloupku odhoříval, jeho majitel z honosně zdobeného bloku odvíjel další část.

4 Zřejmě nejznámější písní, která adventní mše doprovázela, je skladba Adama Michny z Otradovic Z nebe posel vychází. "Dříve lidé nezpívali koledy před Štědrým dnem, jak tomu jsme dnes svědky. Zpívali adventní písně a Štědrý den pro ně začínal až západem slunce, východem první hvězdy," popisuje František Mráz. Podle Luštěnce se probouzí hodně dávná tradice. "Předkové tak trochu podávají ruku, kdy se člověk v předvánočním čase zklidní," popisuje jilemnické roráty Luštinec. Kromě Jilemnice se mše, kterým se také říkalo andělské, slouží i v nedalekém Vrchlabí nebo třeba v Jablonci nad Nisou. Jsou upomínkou, kdy podle Bible archanděl Gabriel navštívil Pannu Marii a předal jí Boží poselství. Tehdy se musela rozhodnout, zda přivede na svět Božího syna. Mohlo by se říci, že měla spásu světa ve svých rukou. I proto jsou roráty už po staletí v předvánočním čase připomínkou ženy, kterou církev uctívá jako Prostřednici všech milostí. Foto: Roráty slouží děkan František Mráz. FOTO / 2x ALEŠ MASTNÍK Mutace - 5plus2 - Jičínsko Kostely ozdobí betlémy 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 3 lds Mutace: 5plus2 - Olomoucko Časopisy - společnost a životní styl OLOMOUC / I letos ozdobí o vánočních svátcích olomoucké chrámy tradiční betlémy. Lidé si je budou moci prohlédnout v období od Štědrého dne do začátku února. Vůbec největší betlém v Olomouci nabídne kapucínský kostel na Dolním náměstí. Postavičky v něm měří 80 centimetrů, přičemž stavba betléma zabere celý den. V katedrále svatého Václava si lidé budou moci prohlédnout zčásti mechanický betlém. Pohybují se v něm některé postavy, kachny na jezírku nebo větrný mlýn. Za podívaní určitě stojí i betlém v kostele svatého Mořice, který je vyrobený z olivového dřeva dovezeného přímo z Betléma. Kromě samotného výjevu narození Krista zobrazuje i další události biblických dějin. Zajímavostí betléma v kostele svatého Michala je zase to, že do něj vložil Jezulátko arcibiskup Jan Graubner během odpolední bohoslužby na Štědrý den. Betlémy budou k vidění i v dalších chrámech. Třeba v kostelech v Hodolanech a Hejčíně. Mutace - 5plus2 - Olomoucko Betlém u Milosrdných je z lípy 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 7 MICHAL ŠVERDÍK Mutace: 5plus2 - Prostějovsko Časopisy - společnost a životní styl PROSTĚJOV / Nejkrásnější betlém je v Prostějově tradičně vystaven v kostele Milosrdných bratří. Ve městě ho lidé mohou vidět již od první poloviny čtyřicátých let minulého století.

5 Prohlédnout si Ježíška s Marií, Josefem a zvířaty v betlému zájemci většinou v Prostějově chodí do hlavního kostelapovýšení svatého Kříže. "Nejhezčí betlém v Prostějově je však u Milosrdných bratří. Je to opravdu krásná dřevořezba," řekl zdejší farář Dan Žůrek. Betlém byl u Milosrdných poprvé vystavený o Vánocích v roce Je z lipového dřeva a vyřezal ho akademický sochař Rada. "Jesličky vyřezali v chrámovém družstvu v Pelhřimově a na jejich zaplacení se složili věřící. Jesličky stály 67 tisíc korun. Vydatně tehdy pomohla také rodina Wichterlova. Dochovalo se i potvrzení o vysvěcení tohoto nového betléma. Provedl ho 19. prosince Stanislav Zela, světící biskup olomoucký," popsal kostelník od Milosrdných bratřítomáš Strouhal. K vidění bude betlém například na vánoční mši svaté, která bude u Milosrdných bratří na Štědrý den přesně o půlnoci. Bez darů by se neobešel například ani historicky první betlém samostatné obce Držovice, který bývá vystavený vkapli. Betlém vytvořil místní umělec před dvěma roky. Obec na jeho výrobu věnovala padesát tisíc korun, stejnou částku tvořila sbírka mezi věřícími. Na betlémy se lidé mohou podívat i v Kostelci na Hané. Na Boží hod, na Štěpána a v sobotu poté bude v sokolovně výstava osmdesátky betlémů sběratele Josefa Novotného. K vidění zde budou papírové, sádrové, dřevěné nebo porcelánové betlémy od roku Foto: Betlém z lipového dřeva v kostele Milosrdných bratří vysvětil 19. prosince 1943 Stanislav Zela, světící biskupolomoucký. FOTO / ARCHIV T. STROUHALA Mutace - 5plus2 - Prostějovsko Slavný betlém u Milosrdných je z lípy 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 6 MICHAL ŠVERDÍK Mutace: 5plus2 - Šumpersko a Jesenicko Časopisy - společnost a životní styl PROSTĚJOV / Nejkrásnější betlém je v Prostějově tradičně vystaven v kostele Milosrdných bratří. Ve městě ho lidé mohou vidět již od první poloviny čtyřicátých let minulého století. Prohlédnout si Ježíška s Marií, Josefem a zvířaty v betlému zájemci většinou v Prostějově chodí do hlavního kostelapovýšení svatého Kříže. "Nejhezčí betlém v Prostějově je však u Milosrdných bratří. Je to opravdu krásná dřevořezba," řekl zdejší farář Dan Žůrek. Betlém byl u Milosrdných poprvé vystavený o Vánocích v roce Je z lipového dřeva a vyřezal ho akademický sochař Rada. "Jesličky vyřezali v chrámovém družstvu v Pelhřimově a na jejich zaplacení se složili věřící. Jesličky stály 67 tisíc korun. Vydatně tehdy pomohla také rodina Wichterlova. Dochovalo se i potvrzení o vysvěcení tohoto nového betléma. Provedl ho 19. prosince Stanislav Zela, světící biskup olomoucký," popsal kostelník od Milosrdných bratřítomáš Strouhal. K vidění bude betlém například na vánoční mši svaté, která bude u Milosrdných bratří na Štědrý den přesně o půlnoci. Bez darů by se neobešel například ani historicky první betlém samostatné obce Držovice, který bývá vystavený vkapli. Betlém vytvořil místní umělec před dvěma roky. Obec na jeho výrobu věnovala padesát tisíc korun, stejnou částku tvořila sbírka mezi věřícími. Na betlémy se lidé mohou podívat i v Kostelci na Hané. Na Boží hod, na Štěpána a v sobotu poté bude v sokolovně výstava osmdesátky betlémů sběratele Josefa Novotného. K vidění zde budou papírové, sádrové, dřevěné nebo porcelánové betlémy od roku Foto: Betlém z lipového dřeva v kostele Milosrdných bratří vysvětil 19. prosince 1943 Stanislav Zela, světící biskupolomoucký. FOTO / ARCHIV T. STROUHALA

6 Mutace - 5plus2 - Šumpersko a Jesenicko «zpět na obsah 15. Co letos hýbalo Hradišťskem? 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 3 Uherskohradišťsko Mutace: 5plus2 - Uherskohradišťsko Časopisy - společnost a životní styl Z množství významných událostí vybral týdeník 5plus2 čtyři, které podstatně ovlivnily život v regionu Stavba terminálu v Brodě se konečně rozběhla Po dvou letech nekonečných odkladů začala letos 4. června II. etapa stavby dopravního terminálu v Uherském Brodě. Stát bude 140 milionů, 85 procent zafinancují švýcarští partneři. Zbylých patnáct půjde z městské kasy. Nový dopravní terminál na místě vlakového nádraží a v jeho blízkém okolí propojí autobusovou, železniční, městskou hromadnou, osobní i pěší dopravu do jednoho uzlu. Město staví novou nákladovou rampu a zastřešené autobusové nástupiště, které bude mít dvanáct stání. Nástupiště k vlaku i k autobusům budou bezbariérová. Vedle terminálu vzniknou i nová parkovací místa a prostor kolem nich se upraví a osází zelení. Chybět nebude ani malá kašna. Město počítá rovněž s modernizací nádražní budovy, která nabídne cestujícím nové služby včetně dopravních informací. Dopravní terminál se připravuje od roku V letech 2009 až 2010 tady za 45 milionů postavili most a moderní přístupovou lávku pro pěší, která za svůj design obdržela už několik ocenění. Na dostavbu terminálu má město v rozpočtu na příští rok vyhrazeno 54,4 milionu. Lopenická tragédie. Soud, který ještě nerozhodl Až šestileté vězení hrozí traťovému komisaři Petru Pláškovi (na snímku), který je kvůli předloňské smrti čtyř mladých divaček na rallye v Lopeníku souzen za usmrcení z nedbalosti a těžkou újmu na zdraví také z nedbalosti. Tragédie se stala 10. listopadu 2012 přímo před domem třiadvacetiletého Pláška, ten podle obžaloby dívky ve věku 7, 18, 18 a 20 let z místa nevykázal. U soudu se přehrávaly záběry ze soutěžních vozů, podle obhájce je podle nich zřejmé, že u trati nebyly žádné zákazové značky a že ostatní závodníci neměli s tímto místem žádný problém a že muselo dojít k fatální chybě jezdce. I podle policie se na nehodě kromě větru podepsala i jezdecká chyba, ale pilot obviněn nebyl. Pořadatel podle policie nepochybil a jediným stíhaným je tedy mladý traťový komisař. Rodiče, kterým tragická nehoda vzala dcery, žádají u soudního řízení uznání nároku na odškodné. Dvě rodiny se přitom opírají o novou právní úpravu a odškodné jejich právní zástupkyně vyčíslila na 20 milionů korun. Okresní soud v Uherském Hradišti vynese rozsudek až v příštím roce. Nejnavštěvovanější poutní místo celé v novém Desítky milionů se investovaly do oprav Velehradu, jednoho z nejnavštěvovanějších poutních míst u nás. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, ohradní zeď, kaple Cyrilka, sýpka a konírna nebo třeba historické lapidárium, které připomíná základy kláštera ze 13. století. Na nové podobě dějiště každoročních Dnů lidí dobré vůle a Národní pouti, která láká desetitisíce lidí, pracovali restaurátoři dlouhých pět let. Práce, které letos skončily, vyšly na skoro 350 milionů korun. "Nejvýznamnější je určitě rekonstrukce budov a zprovoznění historické sýpky a konírny, kde vzniklo i zázemí pro muzeum připomínající muzeum Velehradu," řekl Petr Přádka, zástupce velehradských jezuitů. Letoškem opravy na Velehradě neskončí. Na realizaci totiž čeká další projekt, nazvaný Barokní Velehrad, jenž se bude věnovat věcem, na které se dosud nedostalo. Na opravu tak čekají například chórové lavice či svítidla v bazilice, schodiště ve Stojanově gymnáziu a restaurátoři by se měli pustit i do malé kaple svatého Vendelína.

7 Končí jedna éra slavného divadla, začíná nová Pro Slovácké divadlo to byla jedinečná etapa s jedinečným ředitelem. Když loni ohlásil Igor Stránský, že v čele známého divadla v Uherském Hradišti skončí, mnohým divákům i hercům to bylo líto. Stránský vedl instituci čtvrt století a soubor si za tu dobu připsal mnoho úspěchů. Letos městští radní na základě doporučení odborné komise vybrali jeho nástupce Michala Zetela. Zetel (na snímku) je pedagogem JAMU a někdejším spoluzakladatelem olomouckého Divadla Tramtarie či brněnského Buranteatru. I když neměl přímé vazby na region, odborníkům se jevil jako dobrá volba. Za kvalitního nástupce jej považuje i samotný Stránský. Zvolení nového šéfa divadla provázelo několik komplikací. Mnoho lidí se pozastavovalo nad tím, že Igora Stránského nepřizvali do odborné komise pro výběr. Zvolení Michala Zetela pak napadla místní ČSSD, které se nelíbil způsob výběru a Zetelova koncepce. Radní však nového ředitele potvrdili. Stránský mu řízení divadla předává postupně, definitivně skončí k prvnímu září příštího roku. Foto: Mutace - 5plus2 - Uherskohradišťsko Kam za zážitky? Do kina na mši 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 2 JIŘÍ BÁRTA Žďársko Mutace: 5plus2 - Žďársko Časopisy - společnost a životní styl Na konci adventu a o Vánocích nikdy není nuda. Vybrali jsme pro vás 5 plus 2 vánoční tipy na zajímavé akce, které si nenechte ujít. ŽĎÁRSKO / Poslední adventní víkend a vánoční svátky nabízí pestrý program. Ve žďárském divadle mohou rodiny s dětmi zakotvit na Ostrově pohody, kino bude přenášet Rybovu Českou mši vánoční. Zatímco na Zelenou horu doputuje slon, do Měřína zase velbloudi. Jako obvykle nezaháleli ani v Městském muzeu ve Svratce. 1. Na Ostrov pohody zavítají šermíři Kdo se chce vymanit z předvánočního shonu a srážkám s nákupními košíky, měl by o víkendu zakotvit na Ostrově pohody. Tradiční akci hostí od dnešního večera Městské divadlo ve Žďáře nad Sázavou. Nabídne například promítání o Aljašce, pohádky pro děti, folklorní vystoupení i poslechový večer plný dobré hudby. "Rodiny mnohou strávit v divadle dvě celá odpoledne. Na úplný závěr předvedou souboje rytíři z Flambergu," láká organizátorka Pavla Müllerová. Páteční program začíná v 18.00, v sobotu i v neděli se brány divadla otevřou v půl druhé. Prostor dostanou spolky a soubory z Jihlavy či Brna, ale většinu programu obstarají místní. "Ve foyeru divadla navíc mohou děti soutěžit, dělat perníčky nebo zpívat koledy," dodává Müllerová. 2. Tak trochu jiný zážitek: na "Rybovku" do kina Provozovatel žďárského kina má pro milovníky vážné hudby speciální dárek. Česká filharmonie připravila unikátní přímý přenos Rybovy České mše vánoční. Kdo v sobotu 20. prosince ve zavítá do kina Vysočina, přenese se zvukem i

8 obrazem do pražského Rudolfina. "Vstupenky na koncert stojí 250 korun. Za tuto cenu zažijete autentický zážitek s dokonalým zvukem bez zdlouhavé jízdy do Prahy a ušetříte i za výrazně dražší vstupenky, které zaplatí návštěvníci Rudolfina," láká programový vedoucí kina Aleš Hrbek. 3. Měřín ožije biblickým příběhem. I s velbloudy Velbloudi na Vysočině? Proč ne! V Živém betlému, který připravují Rybnikáři a přátelé vždy na Štědrý den, je můžete vidět hned dvakrát, a to v a hodin na prostranství nedaleko kostela v Měříně. "Představení bude mít opět zcela nový kabát, ale víc zatím neprozradíme," říká za organizátory Tereza Motyčková.Biblický příběh sehraje sedm desítek herců. "Ze zvířecích aktérů můžeme slíbit velbloudy, koně a psíka, který jakožto roční štěně bude s pastýři hlídat stádo oveček rovněž poprvé," uvedla Motyčková. Organizátoři připravují další mobilní tribuny, pojmou až dva tisíce diváků. Ať už bude mrznout, nebo bude mokro, v Měříně bude vonět také svařené víno. 4. Zelenohorský betlém dostane třetí patro i slona Už druhý advent po sobě vyřezávají žďárští farníci a jejich přátelé betlém pro poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Loni stihli z lipového dřeva vytvořit 62 figurek a také salaš, jesličky, palmy, dva vozy a další doplňky. Letos dokončují třetí patro i s okolní krajinou. "Budou tam i hlavní dominanty našeho města, také bychom rádi doplnili figurky řemeslníků, hrající si děti, kapličku se zvonkem, slona a podobně," popsal farář Vladimír Vojtěch Záleský z farnosti Nanebevzetí Panny Marie. Kompletní betlém slavnostně požehná 25. prosince ve na Zelené hoře. Na Boží hod budou klášterní bazilika ipoutní kostel otevřené pro veřejnost. Betlém bude k vidění až do konce vánoční doby. 5. Svratka se vrátí v čase o sto let zpátky Vánoční výstavy jsou ve Svratce fenoménem. Dvě poslední Vánoce v socialismu a Svět čokolády byly velmi úspěšné. Letos se návštěvníci vrátí do časů monarchie. "Výstavu jsme nazvali Vánoce za císaře pána, je to i připomínka stého výročí začátku 1. světové války. Vzpomeneme i to, jak vojáci slavili svátky v zákopech," říká správce muzea Martin Mudroch. Lidé nahlédnou do měšťanského salonu, chalupy nebo na císařský dvůr Františka Josefa I. A jak už je ve Svratce dobrým zvykem, lidé ochutnají nejrůznější dobové speciality. "Letos třeba škvarkové cukroví, zázvorky nebo švestkový salám," láká Mudroch. Výstava začíná na Štěpána ve a potrvá do 30. prosince, otevřeno je denně od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin. Otevřena bude i stálá expozice, retro Jednota a prvorepubliková expozice. 6. Není sníh? Recesisté vezmou lyže na ramena Mnohem delší tradicí než oblíbený Hod kolejnicí je v Polničce Silvestrovský běh na historických lyžích. Fantazii se meze nekladou. Když nenapadne sníh, vezmou účastníci lyže na ramena a poběží uličkami obce. Loni se parta recesistů při výběru kostýmů inspirovala třeba Mrazíkem. Start je naplánován na u Šimáka. 7. Hned na Nový rok šlápnou do pedálů Protáhnout tělo, vyvětrat hlavu a popovídat s kamarády. Dlouhou tradici Novoročních vyjížděk neporuší žďárští cyklisté ani letos. "Sejdeme se jako obvykle na Nový rok v pravé poledne před Městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou. Trasu upřesníme až podle počasí, obvykle šlapeme na Račín," říká předseda cyklistického oddílu TJ Žďár Jiří Štěpánek. Foto: Recesisté v Polničce si tradičně nenechají ujít Silvestrovský běh na historických lyžích. Loni se na start postavil Ivánek a s ním hned několik Marfuší z populárního Mrazíka.

9 FOTO / JIŘÍ BÁRTA Mutace - 5plus2 - Žďársko Vánoce lákají na betlém i brusle 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 3 Jihlavsko Mutace: 5plus2 - Jihlavsko Časopisy - společnost a životní styl Na Jihlavsku lze strávit vánoční svátky hned několika způsoby. Volné dny nabízejí jak kulturní, tak i sportovní vyžití. Například přímo na Štědrý den si můžete jít zabruslit. JIHLAVSKO / Pořádně dlouhé volno letos nabízejí vánoční svátky. Pracujícím stačí vybrat si jen šest dní dovolené, aby doma mohli strávit celé dva týdny. Také proto je letošní nabídka nejrůznějších akcí daleko pestřejší než kdy jindy. Před rozbalováním dárků na zimní stadion Kdy: středa 24. prosince, 9.30 Kde: Horácký zimní stadion Jihlava Vánoce jsou svátky klidu, pohody a velkého množství jídla. S ohledem na poslední položku by ale měly být také příležitostí si společně zasportovat. Pro ty, kteří nechtějí jen lenošit a všechny přípravy už budou mít hotové, připravila Dukla Jihlava bruslení veřejnosti přímo na Štědrý den. Bude to jediné bruslení 24. prosince, jinak bude Horácký zimní stadion uzavřen. Bruslaři si ovšem užijí i v další sváteční dny. Na Boží hod jsou pro ně rezervovány hned čtyři hodiny a stejnou porci mohou absolvovat i o den později (oba dny jsou začátky v 9.00, 13.00, a 19.00). Vánoce bez betlémů? V Třešti nemyslitelné Kdy: od 26. prosince do 2. února Kde: Schumpeterův dům v Třešti a vybrané třešťské domácnosti Nejtradičnějším bodem ve vánočním kalendáři na Jihlavsku jsou jednoznačně betlémy v Třešti. Každý rok o Vánocích vybrané domácnosti ve městě postaví rodinný betlém a otevřou dveře návštěvníkům. Tato tradice trvá už 200 let. V současnosti je každoročně v období od 26. prosince do 2. února zpřístupněných více než patnáct domácích betlémů. Ty jsou komponovány jako dioráma, v němž se krajina vytvářená z pařezů, mechů a jiných přírodnin stupňovitě zvedá a přechází v krajinu malovanou. Konec roku na nejvyšším vrcholu Vysočiny Kdy: 31. prosince Kde: Javořice Letos uběhlo 35 let od úmrtí české spisovatelky Vlasty Javořické (vlastním jménem Marie Zezulková). A právě památce rodačky ze Studené na pomezí Vysočiny a Jihočeského kraje bude věnován letošní silvestrovský výstup na nejvyšší vrchol Vysočiny, 837 metrů vysokou Javořici. Hlavní trasa, na níž se vyráží v 10 hodin z náměstí svatého Jana Nepomuckého ve Studené, měří 15 kilometrů. Do cíle však lze dorazit i po jiných cestách, nástupní body jsou například v Řásné, Mrákotíně, Telči, Jihlávce nebo Studené. Slavnostní novoroční přípitek je naplánován na Měřín ožije biblickým příběhem. I s velbloudy

10 Kdy: 24. prosince, a Kde: prostranství u kostela, Měřín Velbloudi na Vysočině? Proč ne! Když vyrazíte jen kousek za hranice okresu, můžete je potkat. V Živém betlému, který připravují Rybnikáři a přátelé vždy na Štědrý den, je můžete vidět hned dvakrát, a to v a na prostranství nedaleko kostela v Měříně. "Představení bude mít opět zcela nový kabát, ale víc zatím neprozradíme," říká za organizátory Tereza Motyčková. Biblický příběh sehraje sedm desítek herců. "Ze zvířecích aktérů můžeme slíbit velbloudy, koně a psíka, který jakožto roční štěně bude s pastýři hlídat stádo oveček rovněž poprvé," uvedla Motyčková. Organizátoři připravují další mobilní tribuny, pojmou až dva tisíce diváků. Ať už bude mrznout, nebo bude mokro, v Měříně bude vonět také svařené víno. Zelenohorský betlém dostane třetí patro i slona Kdy: 25. prosince, Kde: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Žďár nad Sázavou Už druhý advent po sobě vyřezávají žďárští farníci a jejich přátelé betlém pro poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Loni stihli z lipového dřeva vytvořit 62 figurek a také salaš, jesličky, palmy, dva vozy a další doplňky. Letos dokončují třetí patro i s okolní krajinou. "Budou tam i hlavní dominanty našeho města, také bychom rádi doplnili figurky řemeslníků, hrající si děti, kapličku se zvonkem, slona a podobně," popsal farář Vladimír Vojtěch Záleský z farnosti Nanebevzetí Panny Marie. Kompletní betlém slavnostně požehná 25. prosince ve na Zelené hoře. Foto: Zhruba šedesát účinkujících a k tomu i řada zvířat. To je každoroční největší živý betlém v Měříně, který je největší na Vysočině. FOTO / ARCHIV Foto: Třešťské betlémy jsou pojmem, který zná celá Česká republika. Kromě stálé expozice se 26. prosince otevřou i dveře třešťských domácností, které ukážou své domácí jesličky. FOTO / PETR LEMBERK Mutace - 5plus2 - Jihlavsko Šumavský Annín má svůj první vánoční strom. Korejskou jedli 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 4 lm, ych Mutace: 5plus2 - Klatovsko Časopisy - společnost a životní styl Jehličnan zasadila před sedmnácti lety Marie Schozsmaierová. Dostala jej od brusiče při svěcení kapličky. ANNÍN / Šumavská vesnička Annín na Sušicku zažila historický okamžik. Vůbec poprvé září ve vsi na veřejném prostranství vedle místní kapličky ozdobený vánoční strom. Slavnostní rozsvícení ve středu večer přilákalo asi šedesát lidí, dokonce více než má samotný Annín obyvatel. Historickou chvíli si totiž nenechali ujít ani lidé z okolních osad nebo měst. "S myšlenkou ozdobit ve vsi stromek jsem si pohrával už léta, ale teprve letos jsem nápad zhmotnil. Oslovil jsem novou starostku Dlouhé Vsi Ivanu Vítovcovou. Myšlenka se jí líbila a všechno spolu s dalšími pracovníky obecního úřadu zařídila a vyjednala. Dík patří také místní pstruhové líhni, která poskytla elektrickou přípojku pro zapojení barevných světelných řetězů," vypráví annínský rodák Lukáš Milota. Annínu chybí klasický vesnický ruch

11 "Je škoda, že Annín nemá klasickou hospodu ani obchod, nejsou tu hasiči ani jiné spolky. Ve vsi je hotel, pár penzionů, kempy, v létě přijíždí hodně turistů, vodáků nebo houbařů. Obdivují místní přírodu, navštěvují kostel na Mouřenci, obnovenou prodejnu skla nebo nedalekou sklářskou manufakturu v Rajsku. Místní lidé se ale spolu moc nepotkávají a chybí tu ten klasický vesnický ruch a jinde zcela běžné "sousedské" akce. Snad se to změní. Možná tomu napomůže právě setkání u stromečku," dodává Milota. Podobné aktivity starostka Dlouhé Vsi Ivana Vítovcová vítá: "Byla bych ráda, kdyby se nám podařilo Annín trochu oživit. Budeme takové akce podporovat, vesnice to potřebuje," říká starostka. V Anníně vedle kaple svaté Anny září ozdobená korejská jedle. "Zasadila jsem ji před sedmnácti lety. Strom jsem dostala od jednoho brusiče, když se tu světila kaple. Místo jsem tehdy vybrala tak, aby vzrostlá jedle nepřekážela a zároveň byla dominantní," prozrazuje jedna z účastnic setkání u annínského vánočního stromu Marie Schozsmaierová. To, že strom teď potěšil všechny lidi ve vsi, vítá: "Je to paráda, jsem z toho šťastná," pochvaluje si. Slavnostní rozsvícení stromu spojili v Anníně s celorepublikovou akcí Česko zpívá koledy, kdy si lidé na různých místech v republice v jednu chvíli zazpívali šest vánočních písní. Známé koledy jako Nesem vám noviny nebo Narodil se Kristus Pán v Anníně zazpívaly desítky lidí. "Jsem překvapený. Žiji tady v Anníně už čtyřiašedesát let a něco takového se tu ještě nedělo," svěřil se pětaosmdesátiletý František Bucifal. "Jsem ráda, že je tu konečně nějaká společná akce, kde se sejde většina místních," radovala se třiadvacetiletá Lucie Hájková. "Je to výborné. Že se aspoň lidi dají trochu dohromady," dodal další místní občan a varhaník Josef Bárta. Premiérové rozsvícení vánočního stromu v Anníně si nenechala ujít ani Helena Pekárková z Kašperských Hor. "Přivedla mne sem láska k Annínu, láska k nedalekému Mouřenci, byla jsem zvědavá na krásný stromeček a chtěla jsem si zazpívat koledy," řekla. Strom bude vedle kaple zářit až do Tří králů V úvodu annínské slavnosti promluvil také místní kněz P. Tomas van Zavrel, který upozornil, že v kostele se koledy zatím nezpívají: "Obvykle zpíváme "živijo", když má někdo narozeniny a Pán Ježíš se narodil až v noci na 25. prosince a pak se vkostele zpívají koledy několik týdnů. Takže pro mě je trochu divné slyšet už nyní píseň, že se narodil Kristus Pán. Ale nejdůležitější je, že se tady lidé poprvé sešli u vánočního stromu a že je to akce, která spolčuje lidi. Vždyť i o tom jsou Vánoce. A pokud tomu setkání napomohou koledy, tak ať je lidé zpívají," řekl páter Zavrel. Společné zpívání u stromku zakončili lidé potleskem. "Bylo to pěkné, jsem ráda, že se něco takového tady v Anníně podniklo. Byla bych ráda, kdyby z toho byla tradice," zhodnotila setkání místní obyvatelka Marta Čechová. Vánočně ozdobený strom bude vedle annínské kapličky svítit každý den večer a před rozedněním, a to až do Tří králů. Foto: Annín má svůj první vánoční strom. U ozdobené a zářící sedmnáctileté korejské jedle si lidé společně zazpívali koledy. FOTO / LUKÁŠ MILOTA Mutace - 5plus2 - Klatovsko Na Cvilíně slouží půlnoční i silvestrovskou mši 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 2 jas Bruntálsko Mutace: 5plus2 - Bruntálsko Časopisy - společnost a životní styl KRNOV Příjemné chvíle mohou po mnoha letech strávit lidé z Krnovska ve slavnostně vyzdobeném kostele napoutním vrchu Cvilín. Od Štědrého dne až do Nového roku se tam budou konat dvakrát denně

12 bohoslužby. Navštívitchrám Panny Marie Sedmibolestné bude možné od 9 do 17 hodin kromě dvouhodinové odpolední přestávky od do Oblíbená půlnoční začne 24. prosince od 21.30, 25. a 26. prosince tam slouží mši vždy od 10 hodin. Na Silvestra plánují mši s přivítáním nového roku ve "O Vánocích chodí na Cvilínský vrch hodně návštěvníků, proto jsme se rozhodli nechat otevřený kostel po většinu svátečních dnů. Letos v něm budeme vystavovat úplně nový, originální betlém," informoval otec Sebastián z řádu minoritů. Foto: Mutace - 5plus2 Bruntálsko Vánoční zvyky si lidé předávají mezi sebou po generacích 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 10 MONIKA FILIPOVÁ Jižní Čechy Mutace: 5plus2 - Jihočeský kraj Časopisy - společnost a životní styl Vánoce jsou dnes komerční záležitostí. Dříve tomu bylo jinak. Dárky dostávaly jen děti. Pro dospělé bylo důležité, že se sešli. PÍSEK / Napéct cukroví, ozdobit stromeček, připravit štědrovečerní večeři a za zvuku koled napjatě čekat, co asi přinese Ježíšek pod stromeček. Většina lidí slaví nejhezčí svátky v roce podobně. Model této tradice se v rodinách přenáší z generace na generaci. Její historii zná ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek. "Vánoce v podobě, v jaké je slavíme dnes my, jsou výsledkem dlouhého vývoje," říká Jiří Prášek. - Vánoční svátky jsou oslavou narození Ježíše Krista. Předtím lidé nic podobného nedrželi? Vánoce slavili v podstatě už pohané před mnoha staletími. Nebyly to ale Vánoce v dnešním slova smyslu, které jsou spojené s oslavou narození Ježíše Krista. Pohané je slavili jako slavnost návratu nepřemožitelného slunce. Církevnavázala na oslavy slunovratu a zhruba od čtvrtého století se v tomto období slaví svátek narození Krista. - Jak to bylo s obdobím adventu? Adventní doba byla jako čtyřtýdenní ustanovená zhruba v jedenáctém století. Je to čas, kdy by se lidé měli duševně na tento svátek připravit. Svátek narození Páně připadá na 25. prosince. Protože dřív končil den večerem, nikoliv půlnocí, a večer už začínal pro lidi další den, svátky se slavily v předvečer. Takže 24. prosince, když zapadlo slunce, už pro naše předky začínal 25. prosinec. Proto například i svatý Mikuláš chodí v předvečer svátku, 5. prosince. - V čem vidíte největší rozdíl mezi dnešními Vánocemi a těmi v dřívějších dobách? Dnes je to převážně komerční záležitost. V minulosti měli duchovní podstatu. Naši předci Vánoce slavili mnohem skromněji než my dnes. Od konce 18. století si lidé stavěli doma betlémy, ke kterým dávali dárky pro děti. Jesličky stávaly v domácnostech až do Hromnic, tedy do 2. února. Drobné dárky se potom v dřívějších dobách dávaly jen dětem, stejně jako je malému Ježíškovi přinesli tři králové, dospělí si je nenadělovali. S dobou se to změnilo v obdarování všech. Prvotní ale dříve bylo, že se lidé sešli a oslavili spolu Štědrý den večeří. Během roku chodili po večeři spát, v tento den tomu tak nebylo, čekali na půlnoční. Aby si ukrátili čas, provozovali různé zvyky. Jsou jich desítky a dochovaly se dodnes, patří mezi ně například rozkrajování jablek.

13 - Kdy začali lidé zdobit vánoční stromek? Stromeček se v domácnostech postupně objevoval od poloviny 19. století. Nejprve ve městech. V Písku o něm máme zprávu už před rokem 1860, jako o novince. Na venkov přišel zhruba o čtvrtstoletí později. Naši předkové ho věsili ke stropu, což by v dnešní době uvítali asi hlavně rodiče. Uchránili by tak před dětmi sladkosti. Lidé na venkově stromky upevňovali tak, že použili řepu, kterou rozkrojili a do otvoru postavili stromek. Ten tehdy zdobili ozdobami z papíru, perníku, slámy, sušeného ovoce. Prostě tím, co měli k dispozici a zadarmo. Neměli peníze nazmar. - Nedílnou součástí výzdoby je v dnešní době také adventní věnec. Adventní věnce jsou typickým příkladem věcí, které ke stromku časem přibývaly. V Čechách byly naprosto neznámé. Stejně jako stromeček přišly i věnce z Německa. Když se nad tím zamyslíme, ani dnešní starší generace takovou věc neznala. O Vánocích děláme všichni spoustu věcí stejně, kupujeme dárky, zdobíme stromek, zpíváme koledy, pečeme cukroví. Člověk si říká, proč to všechno dělá. Není v tom nic realistického. Děláme to proto, že v nás přežívá kus tradice, dělali to naši rodiče a jejich. Z generace na generaci si předáváme tyto zvyky a každá k nim přidává něco nového. Podobně je tomu s vánoční hvězdou. - Proč na věnci zapalujeme každou adventní neděli jednu svíci? Svíčka dává světlo, které představuje Krista, který osvítil. Představuje nové světlo, které se dostalo naven, symbolizuje Kristovo narození a osobnost. - Je něco, co byste na dnešních Vánocích změnil? Mrzí mě, že se nám do vánočního času derou zvyky, které se nám nelíbí. Za minulého režimu komunisté přivedli dědu Mráze, který nám byl naprosto cizí. Neusídlil se tu. Po revoluci nastoupil ještě agresivněji Santa Claus, toho ale Češi, myslím, rychle vypískali. Ale řekl bych, že naprostá většina národa si nenechá Ježíška vzít a to je důležité, toho se musíme držet. Za minulého režimu komunisté přivedli dědu Mráze, který nám byl naprosto cizí. Po revoluci nastoupil ještě agresivněji Santa Claus. Foto: Betlémy jsou k vidění v těchto dnech v Prácheňském muzeu. O vánočních svátcích vypráví ředitel muzea Jiří Prášek. FOTO / MONIKA FILIPOVÁ, MAFRA Foto: U vánočního stromu na píseckém Velkém náměstí stojí letos originální slaměný betlém výtvarníka Jiřího Jedličky. FOTO / M. FILIPOVÁ, MAFRA Mutace - 5plus2 - Jihočeský kraj Ze zvonohry se budou linout tóny koled 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 2 pš Blanensko, Boskovicko Mutace: 5plus2 - Blanensko a Boskovicko Časopisy - společnost a životní styl

14 KŘTINY / Z křtinské zvonohry v tamním barokním poutním chrámu Jména Panny Marie bude od 25. prosince až do Nového roku znít každý den pásmo koled. "Po poledním klekání ve a odpoledne od Odpolední čas se každý den posouvá o třicet vteřin až minutu, na Nový rok tedy zazní koledy až v Na Silvestra a Nový rok bude zvonohra hrát kromě výše zmíněných časů ještě ve 14.14," řekl duchovní správce křtinské farnosti Jan Peňáz. Pásmo trvá 17 minut a zazní při něm čtrnáct nejznámějších koled. Nechybí Narodil se Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Tichá noc, Jak jsi krásné, neviňátko a další. Výrobu křtinské zvonohry inicioval koncem devadesátých let minulého století tamní děkan Tomáš Prnka. První zvony vznikaly ve zvonárně Petra Manouška v Praze-Zbraslavi. "Tento rod pochází z naší farnosti. Jeho otec měl dílnu v České u Brna. Při povodni v roce 2002, kdy voda Vltavy dosahovala v jeho dílně přes čtyři metry, vzaly za své již připravené modely. Proto se prvních patnáct zvonů nakonec odlévalo v Holandsku," vysvětlil kněz. Zvonohra má v současné době celkem 33 zvonů, celkové náklady na jejich pořízení přesáhly tři miliony korun. Hmotnost všech zvonů činí téměř dvě a půl tuny. "Radek Rejšek, varhaník z pražské Lorety, měl dokonce na zvonohru i koncert. Umožňují to elektromotory a připojená klávesnice, na níž lze naprogramovat až tisíc písní," dodal Peňáz. Mutace - 5plus2 - Blanensko a Boskovicko Největší dar? "Tím je Ježíš," říká páter 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 1 Titulní strana Mutace: 5plus2 - Českolipsko Časopisy - společnost a životní styl I zatvrzelí ateisté na Vánoce zapálí svíčku na adventním věnci, zajdou na půlnoční mši nebo si zazpívají koledu. PáterPavel Maria Mayer, který se stará o baziliku sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, má pro takové lidi pochopení. "Je jedno, co je do kostela přivede, pokud to byla dobrá vůle," říká ve vánočním rozhovoru, který našemu týdeníku poskytl. Rozpovídal se v něm například o tom, jací jsou věřící lidé v Sudetech. Více na stranách 2-3. FOTO / OTA BARTOVSKÝ Mutace - 5plus2 - Českolipsko Na Štěpána zaplní kostel i náměstí živý betlém 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 3 lík Orlicko a Rychnovsko Mutace: 5plus2 - Orlicko a Rychnovsko Časopisy - společnost a životní styl ÚSTÍ NAD ORLICÍ / Okresní město Ústí nad Orlicí se stane o Vánocích a Silvestru dějištěm řady akcí. Dnes a zítra bude například patřit centrální Mírové náměstí od 9 do 18 hodin vánočním trhům. Pro betlémské světlo si mohou obyvatelé města zajít od 14 do hodin do kostela Nanebevzetí Panny Marie a přitom si také tento kostel prohlédnout. O půlnoci zde začne půlnoční mše.

15 Velkým zážitkem bývá na Štěpána v Ústí nad Orlicí živý betlém. Ten začne v 15 hodin na Mírovém náměstí vystoupením dětí z tanečního oboru orlickoústecké ZUŠ a pak Tři králové pozvou návštěvníky akce do kostela, kde bude čekat Josef, Marie a Ježíšek. "Na programu bude zvěstování pastýřům, koledy, průvod ke kostelu, svatá rodina, živá zvířata. Těšíme se, že lidé jako vždy přijdou v převlečení za pastýře a darovníky z Betléma. Můžou si přinést i lucerničky pro betlémské světlo," zvou zástupci fary. Na Silvestra se obyvatelé Ústí nad Orlicí sejdou na centrálním náměstí v 17 hodin. Vesele naladit by je měl živý koncert proslulé hradecké Lokálky. V 18 hodin dá starosta města Petr Hájek pokyn k odpálení ohňostroje. Foto: Někteří obyvatelé chodí k Ježíškovi převlečeni za pastýře. FOTO / P. BROULÍK Mutace - 5plus2 - Orlicko a Rychnovsko Dárek? Píšťala varhan 5plus2 Datum vydání: Číslo: 48 Strana: 1 TEREZA PAĎOUROVÁ Břeclavsko Mutace: 5plus2 - Břeclavsko Časopisy - společnost a životní styl Ve Valticích usilují o záchranu vzácného nástroje. Třeba i výstavou betlémů VALTICE / Bohoslužby se tu konají jen v zimě. Jinak sem lidé příliš nechodí. A tak ani netuší, že v kostele svatéhoaugustina ve Valticích jsou vzácné varhany. A právě ty se rozhodl zachránit Spergerův spolek. Aby nalákal lidi a ti se přišli na varhany alespoň podívat, připravil v předvánoční době v chodbách kláštera milosrdných bratří, ke kterémukostel patří, výstavu betlémů. Valtickým varhanům je už více než sto let. V roce 1911 je vyrobila dílna Františka Čápka a Maximiliána Zachystala v Kremži nad Dyjí a umístili je do historické skříně, která je bohatě zdobená a pravděpodobně pochází z roku Tomáš Kollár ze Spergerova spolku na ně před třemi lety měl hrát koncert. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 Vánoční dárek: píšťala varhan Ve Valticích usilují o záchranu vzácného nástroje. Lidé si ho mohou prohlédnout při výstavě betlémů POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1 "Přišel jsem k nim, zapnul motor a ony začaly vydávat nepopsatelné zvuky. Koncert na ně nebyl možný. Varhany potřebují generální opravu," řekl si tehdy. Lidé mohou pomoci varhanům opět vrátit jejich lesk. Stačí, když si adoptují jednotlivé píšťaly. Je jich necelých šest stovek, čtyřicet z nich už má svého nového "majitele". Některé z nich jsou skutečně unikátní. "Našli jsme píšťalu, ve které jsou vyrytá jména a letopočet I díky tomuto nálezu nás napadla adopce. Ta jména tam byla napsaná asi za odměnu nebo nějaký velký počin. A proto se i jméno těch, kteří píšťalu adoptují, objeví v opravených varhanách," slíbil Kollár. Mohou tak lidem něco nabídnout za jejich dobrou vůli. "Dostanou také certifikát a příslušné finanční doklady. Někteří lidé dokonce adopci využívají jako netradiční dárek blízkým," uvedl Kollár. Adopce píšťaly stojí od dvou set korun výše. Nejenom na zvuku je poznat, že varhany potřebují ruku restaurátora jako sůl. Kromě stáří a dlouhé doby bez údržby na varhanech nechal stopu také červotoč a cínový mor. "Některé píšťaly pouze syčí, jiné jsou rozladěné tak, že se ani nedají naladit. Varhany mají plno složitých mechanismů a většina z nich už bohužel nefunguje," zmínil Kollár. Nejdříve chce spolek nechat opravit vzduchové hospodářství nástroje, tedy měch, motor a rozvody vzduchu. Kollárovým snem je pak rekonstrukce

16 skříně, která je z historického pohledu nejhodnotnější. "Je překrásná. Trochu jí ale na kráse ubírají moderní nevhodné nátěry. Ty se začínají odlupovat. Bortí se také zlacené ozdoby," popsal Kollár. Nápad na opravu podporují i místní lidé. "Velice se mi zamlouvá, že se někdo zhostil opravy varhan, které jsou podle mě jednou z největších historických památek v kraji," řekl Michal Šefara. Do varhan ale neinvestují pouze lidé, kteří se rozhodnou adoptovat si píšťalu. Veškeré výnosy z koncertů, vstupného a dalších akcí jdou také na opravu hudebního nástroje. "Peníze, které jsme zatím vybrali, jsme použili především na zaplacení různých posudků, návrhů oprav a podobně. K mému překvapení to byly nemalé částky," dodal Kollár. Právě nyní je možné v kostele svatého Augustina navštívit výstavu betlémů, která také není jen tak ledajaká. "Nejvíce si cením nejmenšího betlému. Je opravdu vzácný, jeho základna je z brazilského achátu. Skvělá byla také spolupráce s mateřskou školou, děti a paní učitelky nám udělaly krásný, nápaditý betlém ze dřeva. Celé výstavě vévodí domácí betlém milosrdných bratří, který je shodou okolností zhruba stejně starý jako varhany," prozrazuje Kollár. Foto: Chrámová kruchta nese vzácné varhany. Jejich historická skříň vznikla pravděpodobně v roce FOTO / ONDŘEJ GALBAVÝ Mutace - 5plus2 - Břeclavsko Betlémské světlo je v Praze, převzal ho kardinál Duka aktualne.cz Datum vydání: Číslo: 353 Domácí Internet - Zpravodajství Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc Praha - Betlémské světlo, novodobý symbol Vánoc, přivezli v pátek skauti do katedrály Praha - Betlémské světlo, novodobý symbol Vánoc, přivezli v pátek skauti do katedrály sv. Víta v Praze. Převzal ho tam kardinál Dominik Duka. Z vídeňského evangelického kostela už minulý týden přivezli světlo brněnští skauti. Nyní se přes ně a další lidi šíří po českých a moravských chrámech i domácnostech. V hlavním městě ho bude možné získat na více než dvou desítkách míst, bude třeba u budovy Českého rozhlasu a na magistrátu. Jako první zapálil betlémským světlem svíčku kardinál Duka, poté ho následovali další. V kapli bude světlo z Betléma hořet po celou dobu vánočních svátků. Kardinál popřál všem radostné Vánoce a požehnaný nový rok. Podotkl, že nejdůležitější by neměl být naklizený byt, ale světlo v srdcích. "Tradice roznášení betlémského světla mezi světadíly je novodobá záležitost, je jistou reakcí na 20. století a jeho války. Světlo totiž proráží tmu, dává směr a zahřívá," řekl Duka." Tradice betlémského světla přišla z Rakouska, poprvé přicestovalo do Lince v roce Do Betléma, místa narozeníježíše Krista, pro plamínek vždy cestují chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco dobrého. Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc. Do Česka se Betlémské světlo poprvé dostalo po pádu komunismu a v rukou exilových skautů a skautek putovalo v prosinci 1989 až pod sochu svatého Václava v Praze. URL

17 Betlémské světlo je v Praze: Ve sv. Vítu ho převzal kardinál Duka Blesk.cz Datum vydání: Číslo: 353 Události Internet - Bulvární zpravodajství, společenské magazíny Betlémské světlo, novodobý symbol Vánoc, dnes přivezli skauti do katedrály sv. Víta v Praze. Převzal ho tam kardináldominik Duka. Z vídeňského evangelického kostela už minulý týden přivezli světlo brněnští skauti. Nyní se přes ně a další lidi šíří po českých a moravských chrámech i domácnostech. V hlavním městě ho bude možné získat na více než dvou desítkách míst, bude třeba u budovy Českého rozhlasu a na magistrátu. Jako první zapálil betlémským světlem svíčku kardinál Duka, poté ho následovali další. V kapli bude světlo z Betléma hořet po celou dobu vánočních svátků. Kardinál popřál všem radostné Vánoce a požehnaný nový rok. Podotkl, že nejdůležitější by neměl být naklizený byt, ale světlo v srdcích. "Tradice roznášení betlémského světla mezi světadíly je novodobá záležitost, je jistou reakcí na 20. století a jeho války. Světlo totiž proráží tmu, dává směr a zahřívá," řekl Duka." Tradice betlémského světla přišla z Rakouska, poprvé přicestovalo do Lince v roce Do Betléma, místa narozeníježíše Krista, pro plamínek vždy cestují chlapec nebo děvče, kteří vykonali něco dobrého. Světlo zažehnuté v Betlémě se pak šíří po celém světě jako symbol Vánoc. Do Česka se Betlémské světlo poprvé dostalo po pádu komunismu a v rukou exilových skautů a skautek putovalo v prosinci 1989 až pod sochu svatého Václava v Praze. URL Na Tři krále chodím koledovat jako Kašpar Brněnský deník Datum vydání: Číslo: 297 Strana: 7 HANA FLORIANOVÁ Rozhovor na konci týdne Regionální deníky - Jihomoravský kraj Na jižní Moravě pracuje v katolické charitě kolem třinácti set lidí. Potřebným se snaží pomáhat i o Vánocích. Jejich jedenapadesátiletý ředitel Oldřich Haičman říká: Brno Z projektanta ropných zařízení se stal vedoucím největší charitativní organizace na jižní Moravě. Oldřich Haičman vede Diecézní charitu Brno už víc než dvě desetiletí. "Občas se sice cítím beznadějně, ale rád vidím, že moje práce skutečně pomáhá," říká v předvánočním rozhovoru na konci týdne Deníku Rovnost. - Blíží se svátky. Mnoho vašich klientů je přitom nemůže prožít se svými nejbližšími. Jak se jim snažíte Vánoce zpříjemnit? V našich zařízeních jsou často lidé, kteří kouzlo Vánoc a rodinnou atmosféru nikdy nezažili. A charita se jim to snaží přiblížit. V domovech pro seniory děláme třeba vánoční besídky. Pro lidi bez domova zase podáváme večeři. Snažíme se tradici Vánoc nějakým způsobem oživit. - Jak na to lidé reagují?

18 Pamatuji si na jeden příběh, který se stal asi před deseti lety. V denním centru pro lidi bez domova jsme pořádali právě vánoční večeři. Po ní za mnou přišel asi šedesátiletý muž, který svůj život prožil ve špatných podmínkách a v osamění. Nikdy neměl rodinu. Se slzami v očích mi řekl, že díky nám poprvé ochutnal pomeranč. - Jednou z akcí, které letos na podporu lidí v nouzi pořádáte, je Strom splněných přání. Deník Rovnost se také rozhodl udělat radost několika dětem, které žijí v Domově svaté Markéty. Jak tam Vánoce vypadají? Těsně před svátky je na programu vánoční besídka. Děti si připraví různé scénky nebo taneční vystoupení. V azylových domech se často vyskytují děti, které jsou psychicky deprivované. Často patří k ženám, které z domu odcházejí kvůli násilí, a to samozřejmě má dopad i na dítě. Součástí péče jsou také služby, které jim pomáhají dostat se do normálního života. A právě zapojení dětí do příprav besídky je důležité. Pak nastává rozdávání dárků a přiblížení odkazu a smyslu Vánoc. - A co na Štědrý den chystáte pro lidi bez domova? Už o den dříve pro ně pořádáme štědrovečerní večeři. Většinou tam nepodáváme rybu. Někteří lidé ji nemusí. Obvykle se tedy dává řízek s bramborovým salátem. - Jak mohou lidé přispět charitě? Způsobů je hodně. Ideální jsou peníze, protože charita žije z příspěvků nebo dotací. Stále si ale musíme necelou polovinu nákladů pokrýt vlastní činností. Proto je ideální, když lidé darují trochu peněz. Pomůže nám ale i třeba staré oblečení nebo vybavení do domácnosti. - Mohou se lidé zapojit i přímo do chodu charitních zařízení? Určitě, především formou dobrovolnictví, kdy lidé pracují přímo s klienty. V současnosti jich na jižní Moravě máme asi dvanáct tisíc. Jsou to lidé, kteří působí přímo v našich zařízeních, ale i dobrovolníci, kteří chodí při Tříkrálové sbírce. - Co je pro lidi v nouzi o Vánocích nejdůležitější? Často se setkáváme s tím, že materiální nouze je mnohdy zástěrka pro to, že člověk si potřebuje popovídat s někým, kdo by s ním sdílel jeho trápení. A proto také slouží naše centra, protože jsou tam sociální pracovníci, kteří jsou schopní a ochotní takovému člověku naslouchat. - Stačí, aby lidé v nouzi jen přišli, nebo se i od nich očekává nějaká další aktivita? Člověk samozřejmě musí sám chtít. Jen jeden až tři lidi ze sta jsou schopní se z problémů dostat sami. Protože lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácejí motivaci. Proto potřebují doprovod a pomoc sociálního pracovníka. Okolí se na ně mnohdy dívá, že si za to mohou sami, ale není to úplně pravda. Člověk, který je už rok na úřadu práce, ztrácí návyky ráno vstát, obléct se nebo se umýt. Je třeba je motivovat a oni se na oplátku musí také snažit. - Co se dá dělat, aby o nich ostatní lidé tak nesmýšleli? Pořádáme často různé zážitkové akce. Nedávno jsme dělali Noc venku, aby si lidé na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je. Ukazovali jsme tam také různé příběhy lidí, promítali tematický film. Je třeba zdůraznit, že tito lidé si pomoc opravdu zaslouží. - Jak se lidé do složitých situací, kdy musejí vyhledat charitu, nejčastěji dostanou?

19 Těch příčin je víc. Většinou za tím stojí rozpad rodiny. Nedá se říct, že by šlo jen o lidi s nízkým vzděláním. Často jsou to středoškoláci, vysokoškoláci, bývalí podnikatelé. Mohou to být lidé, kterým se vše rozpadlo kvůli tomu, že byli pořád v práci. Dá se říct, že skončit na ulici může úplně každý. My jsme nedávno udělali výstavu fotografií s herci městského divadla, kterou jsme nazvali Tenká hranice. Ta ukazovala, jak snadno se může člověk ocitnout bez prostředků. - Žije na jižní Moravě hodně lidí na hranici chudoby, kterým hrozí, že by služby charity mohli potřebovat? Podle oficiálních statistik se to pohybuje asi kolem desetiny populace jižní Moravy. A není to jen viditelná chudoba, kterou potkáme třeba na ulicích. Ale v mnohem větší míře jde o tu skrytou. Například chudé rodiny. Monitorujeme, jak na tom některé z nich jsou, a podle toho jim pomáháme. Důležitá je také pomoc psychická. Děti, které bydlí v azylových domech, se za to často stydí. Přestože třeba bydlí hned poblíž školy, domů chodí oklikou, aby nikdo nevěděl, kde skutečně žijí. - Vaši lidé pomáhají i v zahraničí. Letos na podzim byli například na západní Ukrajině. Co přesně tam dělali? Pomáháme tam přes Charitu Znojmo. Třeba v Zoločivu, kde je nemocnice, v níž leželo mnoho zraněných. I tam byly demonstrace. Už dříve jsme tam byli a viděli zaostalé vybavení. Sehnali jsme některé nové. V listopadu jsme to vše jeli předat. - Byla poznat i v Zoločivu situace na východě země? V době, kdy jsme tam byli, už panoval klid. Ale někteří lidé z tamní charity, kterou jsme pomohli založit, odjeli na východ, aby pomáhali. - Dostávají se vaši lidé v zahraničí i do nebezpečných situací? Ano, jsme označení jako humanitární pracovníci. Žádná další speciální opatření nemáme. Ovšem když jsme třeba v roce 1992 pomáhali v Jugoslávii, museli jsme používat i neprůstřelné vesty, protože jsme jezdili na nebezpečná území. - Kam jinam do zahraničí se zástupci charity vydávají? V současné době česká charita působí asi ve dvaadvaceti zemích na čtyřech kontinentech. Destinací je hodně. Často to bývá po přírodních katastrofách. - Příští rok to bude třiadvacet let od doby, kdy jste se stal ředitelem. Co se vám za tu dobu povedlo a co by se naopak mělo ještě zlepšit? Určitě se povedlo, a není to jenom moje zásluha, vybudovat velkou organizaci. Dnes má charita brněnské diecézetřináct set zaměstnanců. Když jsme se bavili s našimi rakouskými kolegy, říkali, že to, co my jsme tady vybudovali za dvaadvacet let, u nich trvalo celé století. Co mi naopak stále víc dělá starosti, je získávání podpory od veřejné správy. Politici se každé čtyři roky vymění a člověk si znovu musí vydobýt svou pozici. - Původně jste vystudoval něco úplně jiného. Co vás motivovalo k práci v charitě? Moje pohnutky byly tehdy docela nízké. Firma, ve které jsem pracoval, krachovala a já hledal novou práci. Známý nabiskupství mi řekl, že se zakládá charita v Brně, jestli to nechci zkusit. Tak jsem to udělal a do výběrového řízení jsem se přihlásil jen já. O rok později už jsem měl i nějaké další pracovníky a začali jsme jezdit do zahraničí. - Mnozí lidé mají představu, že ředitel jen sedí v kanceláři. Chodíte i přímo mezi klienty?

20 Administrativa je hodně ubíjející a občas potřebuji z kanceláře prostě vypadnout. Hodně mi dává i to, že vyjíždím někam do zahraničí. Když se člověk pak vrátí, tak si říká: Zlatá Česká republika. Je pro mě důležité získávat náboj a vidět, proč musím dělat tu sisyfovskou práci s politiky a úřady. - Zapojujete se i do nějakých veřejných akcí? Jsem člen jedné tříkrálové skupinky společně s dalšími lidmi z vedení charity. Já jsem Kašpar a moji dva kolegové pak Melichar a Baltazar. Koledujeme ve všech veřejných institucích tady v Brně. Chodíme na radnice, na krajský úřad, k ombudsmance, na magistrát a snažíme se přesvědčovat odpovědné osoby, aby do sbírky přispěly. - Jak vlastně trávíte volný čas a jakým způsobem si snažíte odpočinout od práce? Sem tam sportuji, běhám nebo jezdím na rotopedu. Občas vyrážíme s dětmi na výlety. Relaxace samozřejmě musí být. Ale moje práce je hodně časově náročná, takže tomu člověk musí věnovat víc než osm hodin denně. Proto se těším, že si aspoň teď o Vánocích trochu odpočinu. - Práce v charitě bude asi vždy nekonečná a nikdy nedokáže uspokojit všechny. Vždy bude někdo potřebovat pomoc. Necítíte z toho beznaděj? Někdy ano. Lidí, kteří potřebují pomoc, stále přibývá. Specializujeme se mimo jiné i na poradenství pro lidi v dluhové pasti. A za poslední dva roky se zvýšil počet zadlužených lidí asi o třetinu. Člověk se cítí bezmocný, protože to nemůže zastavit. - Zanedlouho začne další ročník Tříkrálové sbírky. Kolik se vybralo v roce 2014? Loni jsme na jihu Moravy vybrali skoro dvacet milionů korun. Zapojilo se do toho dvanáct tisíc koledníků. Cílem sbírky však není jen vybrat peníze. Jde taky o to vnést požehnání do domácností. To přinášejí právě koledníci. Druhý cíl je, abychom naučili děti, že je potřeba se rozdělit se sociálně potřebnými. Také se tím snažíme vychovávat veřejnost, aby byli sociálně sdílní. A třetí cíl je výtěžek. Peníze pak pomůžou potřebným. - Kolik dobrovolníků se do sbírky zapojí na jihu Moravy letos? Poslední součet děláme až kolem druhého ledna, kdy sbírka začíná. V současnosti máme už kolem čtyř a půl tisíce skupinek koledníků. Kdo by se chtěl zapojit, má ještě možnost. Foto: BEZ JEŽÍŠKA Brněnský deník Datum vydání: Číslo: 297 Strana: 3 Brno Regionální deníky - Jihomoravský kraj V JESKYNI. Přes šedesát let starý betlém z lipového dřeva postavili dělníci v brněnské katedrále svatého Petra a Pavla. "Heřman Kotrba ho vyřezával tři roky. Zvláštnost je, že se skládá z bloků dřeva s několika sochami," řekla mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. Postavu Ježíška však budou návštěvníci v jesličkách zatím hledat marně. "Uložíme ho do jeskyně ke svatému Josefovi a Panně Marii až na Štědrý den," vysvětlila Jandlová. O svátcích si betlém lidé prohlédnou od sedmi hodin ráno do půl sedmé večer. Na Štědrý večer pak pouze od čtyř hodin odpoledne.