Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0208

Transkript

1 Starověká Čína Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0208

2 V Číně vznikala první sídliště okolo velkých řek Chuang-che (Žlutá řeka) a Jang-c -ťiang (Modrá řeka) již od 6. tisíciletí př. n. l. Na území Číny se zakládaly první státní útvary na konci 3. tisíciletí př. n. l. První státy vznikaly v okolí řeky Chuang che. Během druhého tisíciletí mezi sebou státy bojovaly o nadvládu. Nakonec se v 11. století př. n. l. prosadil stát dynastie Čou, který porazil stát dynastie Šang. Čouský společenský systém byl velmi propracovaný. Dědicem otcova postavení se stal prvorozený syn, ostatní synové automaticky příslušeli do nižší vrstvy. Společnost se dělila do několika vrstev: wang král (Syn nebes) ču chou zástupci krále v provinciích, z nichž odevzdávali panovníkovi dávky naturální dávky a výrobky; jejich význam spočíval ve spravovaném území ta fu náčelníci rodových klanů š - starší rodin, kteří se zodpovídali náčelníkovi svého rodového klanu šu žen prostí lidé, povětšinou rolníci (na venkově) nebo řemeslníci (ve městech) Půda patřila obci, ale část vypěstovaných plodin příslušela každé rodině na základě předem vyměřeného přídělu. Zůstatek vypěstovaných plodin příslušel králi a vyšším vrstvám. Postupem času se správci odlehlejších území osamostatňovali a stát Čou se začal rozpadat na menší státy.

3 Želví krunýř k věštění 1) Replika želvího krunýře, který byl užíván k předpovídání budoucnosti již od druhého tisíciletí př. n. l.

4 Během 1. tisíciletí př. n. l. slábla pozice dynastie Čou a prosazovaly se jiné státy. Od 8. století př. n. l. se bojovalo o nadvládu nad Čínou. Dějiny těchto bojů se dělí na dvě období: období Jar a Podzimů ( stol. př. n. l.) stovky menších vládců (správci provincií, kmenoví náčelníci) bojovaly mezi sebou o moc. Období je typické uzavíráním velkých aliancí, které suplovaly samostatné státy. období válčících států (5. století 221 př. n. l.) z aliancí se vyvinulo sedm silných států, které bojovaly o dominantní postavení (Čchu, Chan, Čchi, Čchin, Wej, Jan a Čchao). Obě období byla typická nasazením velkého počtu vojáků, což bylo dáno objevem železa. Díky železným nástrojům nebylo třeba vázat hodně lidí k zemědělství, uvolněné síly se stávaly součástí armád. Vojáci byli vyzbrojeni železnými zbraněmi (meče, sekery). Dlouhé období bojů poškodily hospodářskou situaci. Půda přecházela do rukou soukromníků vznikají bohatí vlastníci půdy. Obyvatelstvo se dělilo na civilní a vojenské.

5 Období Jara a Podzimu 2) Rozdrobenost území Číny mezi jednotlivé státy demonstruje tato mapa (názvy dynastií, resp. států jsou anglicky).

6 Ze všech států, které mezi sebou bojovaly, nakonec zvítězil stát Čchin (od něj je odvozen i název dnešní Číny), čímž vytvořil jednotnou centralizovanou říši. Závěrečná vítězství proběhla v letech př. n. l. V čele nově vzniklého státu stál panovník Jing Čeng (také Čchin Š -chuang-ti), který se prohlásil Prvním císařem (což fakticky také byl). Jing Čeng byl velmi dobrým vládcem, který zařídil mnoho reforem, jež posílily centralistické pojetí: Sjednotil jednotky míry a váhy. Vytvořil jednotnou měnu. Vytvořil centrálně řízené úřady, jejichž pobočky byly po celé zemi. Pravidelně jezdil na inspekční prohlídky po celé zemi. Zavedl daň z pozemku místo daně z výdělku, takže pracovitějšímu člověku zůstalo více peněz. Provedl reformu soudnictví, kdy si byli všichni lidé rovni a kde záleželo na míře provinění místo společenského postavení. Nechal strhnout obranné zdi mezi jednotlivými státy, místo kterých budoval jednu obrannou zeď před nájezdnými kmeny Velká čínská zeď. Zabavil všem poraženým národům zbraně, které přetavil ve zvony a sochy, čímž uklidnil situaci po dlouhých válkách. Přese všechny své kvality potlačoval svou despotickou vládu svobody statisíců lidí, kteří dopláceli na velkou stavební činnost císaře a na válečná tažení proti Hunům na severu. Jing Čeng je proslaven také svou hrobkou, v níž najdeme přes osm tisíc terakotových soch vojáků a zvířat a další artefakty. Čengův nástupce nedosahoval kvalit Prvního císaře. Místo politiky se zaměřil na krvelačné války a nebral ohled na svůj lid, který se proto vzbouřil.

7 3) Podobizna Prvního císaře. První císař

8 Terakotová armáda 4) V současnosti je většina artefaktů z hrobky Prvního císaře uložena v hale poblíž města Si-an, která slouží jako muzeum. Celková plocha areálu má asi 46 km 2. V armádě najdeme sochy vojáků (5) i zvířat (6).

9 Proti Druhému císaři se čínský lid vzbouřil a Čína opět zažívá další občanské nepokoje. Boje se uklidňují až v roce 202 př. n. l., kdy se na trůn dostává panovník z dynastie Chan. Vládci dynastie Chan byli během své vlády více než úspěšní Čína dosáhla své největší rozlohy v rámci čínských starověkých dějin. Dynastie Chan pokračovala v nastoleném trendu svého předchůdce Jing Čenga a pokračovala v centralizaci Číny. Ke své politicko správní činnosti však potřebovali bezpečné hranice, takže se pořádala nová dobyvačná tažení za hranice říše proti nepřátelům chanského státu. Válečná tažení bylo třeba financovat z daní, na což nejvíce doplácelo venkovské obyvatelstvo. Docházelo tak k častým rolnickým povstáním. Situace se časem stala neudržitelnou, protože nespokojených obyvatel přibývalo, což na začátku 3. století n. l. vyplynulo v rozpad říše Chan na tři samostatné státy.

10 Rozsah říše Chan 7) Rozsah říše Chan v prvním století př. n. l. Červené tečky jsou města, zelené tečky protektorátní města ( pod ochranou ) a bílé čáry jsou obchodní cesty.

11 Čínská kultura není ovlivněn jinými národy, protože se vyvíjela izolovaně. Proto můžeme v čínské kultuře najít řadu specifik. Většina vynálezů, které byly využívány na Blízkém východě (kolo, bronz, železo), se v Číně objevily později, ale jejich využití a zpracování bylo nakonec mnohem kvalitnější. Okolo 5. tisíciletí př. n. l. jsou doloženy první hliněné nádoby s různými ornamenty a znaky. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. byl objeven bronz, z něhož byli Číňané schopni vyrobit mimo nástrojů a zbraní také bohatě zdobené nádoby, které svou kvalitou udivují dodnes. Bronzové nádoby se nekovaly, ale odlévaly. Významnou roli v čínské kultuře hrálo stavebnictví. Vznikala velká města, která byla obehnána vysokými hradbami z udusané hlíny (vysoká tvrdost díky nezvyklému provedení). Nejznámější kamennou stavbou je Velká čínská zeď, která stojí dodnes. Čínské náboženské představy byly propojovány především s přírodními božstvy. V představách Číňanů je nejdůležitější bylo Nebe, jehož zástupcem na zemi byl císař, kterému se tak podrobovali všichni poddaní. Poté byla další sféra, pozemská, a nejnižší přírodní sféra byl samotný člověk.

12 Velká čínská zeď 9) Velká čínská zeď byla budována od vlády dynastie Čchin (3. století př. n. l.) do vlády dynastie Ming (17. století n. l.). Její podstata tkvěla v obraně proti nájezdným kmenům ze severu. Celková délka zdi je v současnosti okolo 8851 km.

13 Většina vědních oborů je odvozena od dobré znalosti přírody díky náboženským představám. Číňané vynikali především v medicíně, v níž se léčilo podle principů shodných s přírodními zákony. Nejznámějšími odvětvími čínské medicíny jsou dodnes aplikované akupunktura a akupresura, které předpokládají propojení různých míst na těle přímými cestami. Velmi dobrý přehled o čínském kulturním vývoji máme díky písemným pramenům. První písemné znaky piktogramy (obrázkové písmo), se objevují již okolo 2. tisíciletí př. n. l. na různých rituálních předmětech (želví krunýře, zvířecí lopatky, měděné artefakty). Historické prameny vznikají okolo roku 1000 př. n. l. a jsou zaznamenávány do knih, které jsou tvořeny stránkami z bambusu nebo hedvábnými stránkami. Hedvábí, které se po dlouhou dobu vyrábělo pouze v Číně, bylo nejdůležitějším obchodním artiklem, které se dostávalo na evropské trhy po tzv. hedvábné stezce, což byla jedna z obchodních tras. Mimo hedvábí se do Evropy dovážela také keramika a koření výměnou za drahé kovy, koně a jiné komodity. Čínský život byl mimo náboženství významně ovlivněn filozofií. V Číně vznikly během 1. tisíciletí př. n. l. tři dodnes uznávané filozofické směry konfucianismus, legismus a taoismus.

14 Akupunktura 9) Mapa akupunkturních bodů, které jsou propojené s různými částmi těla.

15 Konfucianismus, nebo také konfuciánství, je filozofické učení, které světu dal Konfucius (čínsky znám jako Mistr Kchung-fu-c ) v 6. století př. n. l. Konfucius je dodnes Číňany uznáván jako největší filozof historie. Konfucianismus hlásá, že nejdůležitějšími vlastnostmi lidí mají být mravnost, konání dobra, přísnost k sobě a laskavost k druhým. Konfucius představil ideál panovníka, který by měl být vzorem pro své poddané, na které by měl být laskavý a spravedlivý. Zároveň by měl být sebekritický, stále se vzdělávat, mít úctu ke starším své rodiny, ctít zákon a tradice. Přestože konfuciáni uznávali císaře jako Syna nebes, tvrdili, že i konfuciánský mistr může nahlédnout do nebeského řádu, a proto může být s vládou císaře nespokojen, což dávali konfuciáni velmi často a rádi veřejně najevo. Představy ideálního panovníka se neslučovaly s realitou, proto byli konfuciáni často pronásledováni císaři. Konfuciánství počítalo se společenským rozvrstvením obyvatel.

16 Konfucius 10) Podoba Konfucia z německé filozofické knihy z počátku 20. století.

17 Legismus dává podobně jako konfuciánství důraz na spravedlnost. Přidává však aspekt společenských pravidel a zákonů, podle kterých by se lidé měli chovat, popř. by podle nich měli být souzeni. Legismus kladl důraz na rovnost všech lidí, nezáleželo tedy na společenském postavení člověka. Do úřadů, do čela vojsk a dalších úřadů se měl dostat člověk, který k tomu měl předpoklady, a ne společenské postavení. Mezi nejznámější zastánce legismu patřil První císař.

18 Taoismus spojil filozofii s náboženstvím. Za jeho zakladatele bývá považován Mistr Lao (čínsky Lao-c ), který působil v 6. století př. n. l., avšak není historicky doložen. Taoismus, původně filozofický směr, hledá spásu lidstva v cestě (čínsky tao) k blaženému zlatému věku, který lidstvo zažívalo dříve v historii. Lidé se měli navrátit k uznávání přírodních zákonů, k lidské přirozenosti, měli zavrhnout civilizaci se všemi jeho výdobytky a neměli zasahovat do dění kolem sebe (nechat věcem volný průběh). Každé státní zřízení odporuje myšlenkám taoismu, a proto byli i v Číně taoisté pronásledováni. Taoismus později hledal cestu k dlouhověkosti a nesmrtelnosti, čímž byl přerod v náboženství dokončen. Taoisté věří v božské síly vody, nebe, země a dalších přírodních sil. Svou náboženskou víru podporují rituály k očištění těla, meditacemi, nošením talismanů a dodržováním pěti základních zákazů nezabít, nepít víno, nelhat, nekrást, necizoložit) a deseti dobrých myšlenek (např. pomoc druhým, souznění s přírodou, láska k živým tvorům apod.). Taoistické texty, kterých je na 5000, se nazývají pokladnice tao.

19 11) Lao-c na dřevorytu. Mistr Lao

20 1) Popiš vznik prvních států v Číně. 2) Charakterizuj genezi jednotné centralistické Číny. Specifikuj problémy. 3) Popiš vládu Prvního císaře. 4) Přibliž kulturní prostředí starověké Číny. 5) Jmenuj a charakterizuj hlavní čínské filozofické směry.

21 POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN

22 1) KOWLOONESE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2) GRAND, Loius Le. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 4) CHEN, Robin. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 5) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 6) SEWELL, Ian; SEWELL, Wendy. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 7) YUNINJIE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 8) BARSOV. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 9) BELGRADE18. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 10) GABOR. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 11) MAKSIM. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: