Koncepce! rozvoje! cestovního! ruchu!v!jihočeském!kraji! 2015!<!2020!

Transkript

1 Koncepce rozvoje cestovního ruchuvjihočeskémkraji 2015<2020

2 Zpracovatel: Jihočeskácentrálacestovníhoruchu OddělenímarketinguacestovníhoruchuKHEJJihočeskéhokraje Řešitelskýtým: Subjekty působící v CRJihočeskéhokraje,Kolegium cestovního ruchu Jihočeského kraje, Komise pro kulturu a cestovní ruch Jihočeskéhokraje,Jihočeskáhospodářskákomora,MístníakčnískupinyJihočeskéhokraje,RegionálníagrárníkomoraJihočeského kraje 2

3 1Obsah 1 Obsah 3 2 Úvodacílekoncepce 5 3 Metodikaapostupzpracování KonkrétnícíleKoncepce StrukturaKoncepce 6 4 Analytickáčást Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě SoučasnýstavcestovníhoruchuvesvětěaEvropě SoučasnýstavcestovníhoruchuvČeskérepublice AnalýzanabídkycestovníhoruchuvČR AnalýzapoptávkycestovníhoruchuvČR StavcestovníhoruchuvJihočeskémkraji Charakteristika zahraničního návštěvníka podle délky pobytu, státu trvalého pobytu NabídkaprimárníhopotenciálucestovníhoruchuvJihočeskémkraji Dopravníinfrastruktura Doprovodnáinfrastrukturacestovníhoruchu Využitípřírodníchakulturně historickýchatraktivitprocestovníruch Kvalitanabídkyslužebcestovníhoruchu Dotazníkovéšetření spoluprácesaktéryvcestovnímruchujihočeskéhokraje ProfilnávštěvníkajižníchČech OrganizacecestovníhoruchuvJihočeskémkraji 35 5 SWOTanalýzacestovníhoruchuvjižníchČechách 38 6 Návrhováčást StrategickáVIZE Globálnícílekoncepce 41 3

4 6.3 StrategickécílerozvojecestovníhoruchuvJihočeskémkraji 42 7 Závěr 54 8 Použitáliteraturaazdroje 55 4

5 2Úvodacílekoncepce Cestovní ruch je v Jihočeském kraji již dlouhodoběji vnímán jako významný ekonomický rozvojový faktor. Jihočeský kraj je považovánzajedenzturistickynejatraktivnějšíchregionůčr.tutopozicibyměljihočeskýkrajdobudoucnanejenudržet,aletaké výrazně posílit. K tomu má kraj velmi dobré předpoklady. Jeho atraktivita je dána polohou, přírodním bohatstvím, četnými kulturnímiahistorickýmipamátkamiaobecněvhodnýmipodmínkamiprorozvojpěšíturistiky,cykloturistikyarodinnédovolené spojenésezážitky. Jihočeskýkrajvšakčelízhlediskasezónnostituristickénávštěvnostivesrovnánísostatnímikrajinejvětšímdisproporcímmezi letnímiazimnímiměsíci.vnedávnéminulostidošlonaúzemíkrajekprofilacihlavníchcentercestovníhoruchu.intenzitavyužití územípropotřebycestovníhoruchusevšakvněkterýchmístechdostalanahranicidlouhodobéudržitelnosti(platínapř.proč. Krumlov)ajepotřebahledatnovépřístupyařešení.Zanegativníjevlzetedypovažovatifakt,ženěkteréturistickédestinacev krajisestávajídoplňkovýmprogramemzahraničníchnávštěvníků,kteřísempořádajíjednodennívýlety(např.zprahy). Celkovýefektztěchtonávštěvníkůjevšakvelminízkýnarozdílodvícedenníchpobytů.Protobudeprodalšírozvojdůležité významněrozvinoutnabídkuucelenýchakonkurenceschopnýchproduktůaprojektůcestovníhoruchu. Důležitébuderovněžefektivnějizkoordinovatpotřebnouorganizačnístrukturu,kterábude nositelem invenceiinovacerozvoje. ÚkolemřídícístrukturycestovníhoruchuJihočeskéhokrajevespoluprácisevšemistakeholderypakbuderealizovatstrategické krokysystematickéhorozvíjenívšechrelevantníchsložekcestovníhoruchuknaplněnívizíacílůkoncepcerozvojecrjihočeského kraje2015<

6 3Metodikaapostupzpracování 3.1 KonkrétnícíleKoncepce CílemKoncepcerozvojecestovníhoruchuJihočeskéhokrajenaléta2015<2020jeposílitpoziciJihočeskéhokrajeadestinacejižní Čechy v rámci významných turistických regionů v České republice. Region by se měl zaměřit na aktivní formy dovolené při zachování venkovského charakteru a při tom využít kulturní i rekreační nabídky regionů, které s jihočeským regionem bezprostředněsouvisí. Jihočeskýkrajbysemělstátcentremturistikyvpřírodnímprostředípřivyužitídalšíhopotenciáluregionuvoblastikulturního dědictví,kulturníchaspolečenskýcheventů,lázeňství,případněwellnesssvyužitímnabídkyregionálníchproduktůaregionální gastronomie, které návštěvník nikde jinde nezíská. K naplnění strategické vize dokumentu byly v návrhové části stanoveny příslušnécíle,jejichžmíradosaženíbudepravidelněvyhodnocovánaanaplňováníbuderealizovánovrámciročníchakčníchplánů. 3.2 StrukturaKoncepce KoncepcerozvojecestovníhoruchuJihočeskéhokraje(dáleKoncepce)jezpracovánajakostřednědobýdokumentproobdobí AnalytickáčástdokumentuobsahujeanalýzuobecnýchpodmínekJihočeskéhokraje,analýzunabídky,poptávky,vývoj návštěvnosti, přenocování a průměrné délky pobytu hostů v HUZ v Jihočeském kraji, základní charakteristiku zahraničního návštěvníkapodledélkypobytu,státutrvaléhopobytu,profilnávštěvníkajižníchčech,vývojobecnýchtrendů vcestovnímruchu vaplikacinapodmínkyjihočeskéhokrajeakonkurenceapřehledorganizacecestovníhoruchunaúzemíjihočeskéhokraje. Analytická část se částečně opírá o Program rozvoje kraje, vychází ze statistických dat, terénních marketingových výzkumů vysokýchškolavýzkumujakosoučáststrategieivýzkumůrealizovanýchagenturouczechtourism.dalšímzdrojemjsouzávěry z jednání Kolegia cestovního ruchu Jihočeského kraje a pracovní skupiny, kterou tvořily subjekty působící v cestovním ruchu naúzemíjihočeskéhokraje. NaanalytickoučástnavazujeSWOTanalýzaanávrhováčást,jejímžzáklademjenávrhcelkovévizerozvojeCRvJčKanávrh základníchstrategickýchcílů,kterévytváříprodanouoblasthlavníkonceptuálnírámecdalšíhorozvojeodvětvícestovníhoruchu. Vrámcispecifikaceprogramovéčástitohotodokumentujenavrženisystémnosnýchturistickýchproduktůprořešenéúzemí. NávrhováčástKoncepcesepromítádonávrhujejíhofinančníhorámce,kterýbymělpomocinasměrovatpřipravovanénosné rozvojové záměry na ty nejvhodnější dotační zdroje, které umožní efektivnější realizaci Koncepce. Nedílným a rozhodujícím základemprobudoucízajištěnírealizacekoncepcejenávrhspecifikacerelevantníorganizačnístrukturyspolupráce,vjejímžrámci budemožnoefektivnězajišťovatuskutečňovánípřijatévizeastrategickýchcílůrozvojeodvětvícrnaúzemíjihočeskéhokraje. 6

7 4Analytickáčást 4.1 Současný stav cestovního ruchu ve světě a Evropě 4.2 SoučasnýstavcestovníhoruchuvesvětěaEvropě Cestovníruchjednesjednímznejvýznamnějšíchodvětvísvětovéekonomiky.Pouzemezinárodnícestovníruchgenerujeroční příjmy přes 1 bilion dolarů a řadí tak cestovní ruch mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl).domácícestovníruchjepřitomještě významnější (OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 2010). OdhadyUNWTO(Světováorganizacecestovníhoruchu,2011)aWTTC(Světováradacestováníacestovníhoruchu,2012)uvádějí asipětiprocentnípřímýpodílcestovníhoruchunacelosvětovémhdp,přizapočítáníinepřímýchaindukovanýchefektůjetento podílaždvojnásobný.dynamickýrozvojdomácíhoimezinárodníhocestovníhoruchujepřitomdlouhodobýastabilní. Běhemposledníchšedesátiletrostlmezinárodnícestovníruch(měřenopříjezdy)vprůměrucca4,5%ročně.Obdobípoklesuči stagnacebylavždykrátkáanásledovanárychlýmoživenímpoptávky.vpodobnémduchujsousestavoványiprognózyunwto (2011).Tyodhadujípronásledujícídekádudalšírůstodvětví,kterýsemimojinéprojevírůstemmezinárodníchpříjezdůažnacca 1,6 mld. turistů v roce Tyto prognózy přitom vycházejí z dlouhodobých trendů vývoje světového hospodářství a z předpokladu růstu bohatství především zemí třetího světa. Motorem růstu světového cestovního ruchu je nepochybně ekonomickýrozvoj,aletakésnímspojenézměnyvhodnotovýchpreferencích. TěžištěvýkonůsepomalupřesouváztradičníchdestinacínanověserozvíjejícítrhyvAsii.Důkazemtohojepostupnéoslabování poziceevropyvmezinárodnímcestovnímruchu(unwto).stálesezdevšakvytváří26%celosvětovéhohdpvcestovnímruchu. Evropavyniká,dokoncedalekovýrazněji,ivestatistikáchmezinárodníhocestovníhoruchu.Dominujejakmezinárodnímpříjezdům (podíl51%),takpříjmůmzmezinárodníhocestovníhoruchu(podíl42%). Evropajevyzráloudestinacísvelmivysokouintenzitoucestovníhoruchu.Narozdílodrozvíjejícíchseregionůadestinacísezdroje růstuhledajídalekoobtížněji. SituacenaevropskémtrhucestovníhoruchujesamozřejmězásadníprovývojcestovníhoruchuvČeskérepublice.Najednéstraně ječrvýznamnězávislánapříjezdechzjinýchevropskýchzemí,nastranědruhéjevýraznýmprvkemevropskénabídkycestovního ruchu.vývojevropskéhotrhucestovníhoruchutaknepřímoovlivňujeisituaciodvětvívčr.vlivyevropskéhocestovníhoruchuna ČRlzecharakterizovatnásledovně: Konkurenční vliv evropských destinací, hlavně v bezprostředním okolí. Tato skutečnost je jedním ze závažných rizik rozvojedomácíchregionů.tlaknarůstkvalityacenovédostupnostislužebvčrbudestálerůst. RelativnírůstcenovéhladinyvČR(hlavněvsouvislostisvývojemměnovéhokurzu,daňovépolitikyarůstemcenenergií) můžesnižovatatraktivitučrprozahraničnínávštěvníky,atobezohledunajejichgeografickýpůvod. AsitřičtvrtinyvšechcestsevEvropěuskutečnívrámcidomácíhocestovníhoruchu.Vefinančnímvyjádřenítentopodíl logickyklesánastálevýrazných59%.mezizeměsesilnýmdomácímcestovnímruchempatřílidnatéstáty,jakojsou Francie,Německo,VelkáBritánie,Itálie,Španělskoadalší(WTTC,2011).Výdajedomácíchnávštěvníkůpřispívajíklepší 7

8 vybavenostiúzemíinfrastrukturoualepšíúrovniposkytovanýchslužeb.tentofaktzostřujevnějšíkonkurenceschopnost ČRvůčisvýmsousedům,resp.výšeuvedenýmzemím. Českárepublikasenacházívevysocekonkurenčnímprostředídanémjejípolohouastrukturoupoptávky.ČRsousedínebo jegeografickyvelmiblízkouzemístátům,kterépatřísvojínabídkoucrapodnikatelskýmainstitucionálnímprostředím mezisvětovoušpičku.tatoskutečnostvytvářítlaknapozicičrvevropě. V produktové nabídce musí Evropa i ČR reagovat na kvalitativní posun v preferencích současných a budoucích spotřebitelů.novéproduktymusíbýtzaloženynavýjimečnýchadlouhodobězapamatovatelnýchzážitcích.destinacea poskytovateléslužebtakémusípočítatsindividualizacípreferencíadíkytomuisespecializacíadiferenciacínabídky. Životnícyklusproduktusezkracuje,cožpovedekčastějšíaintenzivnějšíinovačníčinnosti. Evropskédestinacecestovníhoruchu,jakožinárodníaregionálnívládypřistupujíkcestovnímuruchustálesofistikovaněji. Na základě poznatků o charakteru a povaze produktu cestovního ruchu je zřejmý kontinuální tlak na propojování a síťováníaktérůcestovníhoruchu.tytoprocesyjsoustálečastějipostavenynaobchodněorientovanýchprincipech.důraz jekladennastálevětšízapojovánípodnikatelskésféryamaximalizacisynergickýchefektůvzájemnéspolupráce.řídící procesyjsouzaměřenynaměřitelnévýkonysjasnědanouzodpovědností.kvalitěinstitucíveřejnésprávyjevěnována takévelkápozornost. Spotřební preference se v posledních letech orientují na zelené produkty. Cestovní ruch není výjimkou. Ubytovací zařízení, dopravci, cestovní kanceláře i destinace cestovního ruchu se snaží vytvářet a nabízet svoje služby tak, aby minimalizovaly vliv svých aktivit na životní prostředí. Roste počet subjektů začleněných do různých ekologicky orientovanýchcertifikačníchsystémů,vznikácelářadainiciativzaloženýchnaudržitelnémcestovnímruchu(např.síť evropskýchgeoparkůunesco).různěpojímanýsegmentšetrnéhocestovníhoruchubudevbudoucnuzajistérůst. Nazměnuspotřebníhochováníbudoumítvlividemografickétrendy,zejménastárnutípopulacevyspěléEvropy.Segment seniorů s jejich specifickými potřebami bude narůstat. Tržní hodnota tohoto segmentu však není v budoucnu zcela jednoznačná.rizikajetřebahledatvestavuevropskýchveřejnýchrozpočtůavjejichschopnostizajistitdostatečněvysoký důchod. Vevropskéspolečnostisevšakměníipostavenímladégenerace.Touhapoznávatněconovéhojeumladégenerace dalekosilnějšínežuběžnépopulace.segmentnávštěvpřátelapříbuznýchjedalšímzdrojembudoucíhorůstu.globalizace ekonomiky,internacionalizacepracovníhoprostředí,většímírapracovnímigrace,rozvojsociálníchsítínainternetu to všechnojsoufaktory,kterébudoutentosegmentpodporovat. 4.3 SoučasnýstavcestovníhoruchuvČeskérepublice Cestovní ruch je pro svoji strukturní nejednoznačnost obtížně uchopitelným jevem, jelikož je svázán s celou řadou odvětví národníhohospodářství.přijehovymezovánílzevycházetzpoptávkovéstrany,kdyjesledovánastrukturaavýševýdajůúčastníků cestovníhoruchu.prostřednictvímsatelitníhoúčtucestovníhoruchu(dáletsa)lzednesodhadovatvýznamcestovníhoruchupro jednotliváodvětvínárodníhohospodářství. PodlepublikovanýchstatistikvTSAzarok2013činilpodílcestovníhoruchunaHDP2,9%(přes117mld.Kč). 8

9 Ukazatel ) ) (vmil.kč) Produkce)celkem)(Základní)ceny)) Mezispotřeba)celkem)(Kupní)ceny)) Hrubá)přidaná)hodnota)celkem)(zc)) Daně)mínus)dotace) Hrubý)domácí)produkt) Produkce)CR)(Základní)ceny)) Mezispotřeba)CR)(Kupní)ceny)) Podíl cestovního ruchu nahrubépřidanéhodnotě(v%) 2,6) 2,7) 2,6) 2,6) 2,6) 2,8) Hrubá) přidaná) hodnota) cestovního) ruchu)(základní)ceny)) Daně)CR) HDP)CR) Podíl cestovního ruchu nahrubémdomácímproduktu(v%) 2,8) 2,9) 2,7) 2,7) 2,7) 2,9) Pozn.& Údaje& v& letech& & jsou& již& zpracovány& podle& nového& evropského& standardu& ESA& 2010& a& z& tohoto& důvodu& nejsou& prozatím&plně&srovnatelné&s&údaji&z&předchozích&let.& & & & & & & & Zdroj:&ČSÚ& Pozitivníefektycestovníhoruchujemožnéhledativpřínosechprodaňovépříjmystátu.PodlestudieporadenskéfirmyKPMG (2012)vygenerovalcestovníruchvobdobí ziskproneveřejnérozpočtyvevýši92miliardkorunročně,cožpředstavuje 6,5%všechjejíchpříjmů.NejvětšívýnosyplynouzDPH(41,2%)zodvodůnasociálnímpojištění(27,4%).CestovníruchvČeské republicevydělalvesledovanémobdobíprůměrně229miliardkorunročně,vmultiplikacipakdokonce1396miliardkčročně AnalýzanabídkycestovníhoruchuvČR Počethromadnýchubytovacíchzařízenívroce2014dosáhlpočtu9013scelkovoukapacitou202482pokojůa519909lůžek, přičemžvroce2012došlokezměněmetodikyatudížobtížnémuporovnáníspředchozímiroky,cožjepatrnézgrafuvývojelůžkové kapacity. 9

10 CestovníruchvČeskérepublice Ubytovacízařízení vtompodlekategorie: hotelyapodobnáubytovacízařízení vtom: hotely***** hotely**** ostatníhotely penziony kempy chatovéosadyaturistickéubytovny ostatníjindeneuvedená Pokoje Lůžka Místaprostanyakaravany Hostévtis.osob vtom: nerezidenti rezidenti Přenocovánívtis vtom: nerezidenti rezidenti Průměrnýpočetpřenocování 2,9 2,8 2,8 vtom: nerezidenti 2,8 2,8 2,7 rezidenti 2,9 2,8 2,8 ZdrojČSÚ 10

11 Graf:LůžkovákapacitavybranýchkategoriíhromadnýchubytovacíchzařízenívČR(vývojmezilety2000T2013) hotely2***** hotely2**** hotely2*** ostatní2hotely kempy2(vč.2míst2pro2stany2a2karavany * 2013* Zdroj:&ČSÚ& ZhlediskaporovnáníjedůležitáivýjimečnostJihočeskéhokraje,respektiveturistickýchregionůnaúzemíJihočeskéhokrajez hlediskaskladbyhuz. Graf:Kapacitylůžekvhromadnýchubytovacíchzařízeních(HUZ)podleturistickýchregionůČR(vroce.2013) 45/000 Hotel,/motel,/botel/4*/a/více Hotel,/motel,/botel/3* 40/000 Ostatní/hotely/a/penziony Kemp,/chatová/osada,/turistic./ubytovna,/ost./HUZ 35/000 30/000 25/000 20/000 15/000 10/000 Praha Západočeské/lázně Jižní/Morava Jižní/Čechy Střední/Čechy Krkonoše/a/Podkronoší Severní/Morava/a/ Slezsko Plzeňsko/a/Český/les Východní/Morava Českolipsko/a/Jizerké/ hory Severozápadní/Čechy Vysočina Šumava Střední/Morava/a/ Jeseníky Královéhradecko Východní/Čechy Český/ráj 5/000 0 Zdroj:&ČSÚ& Nejvýznamnějšíformycestovníhoruchu,prokterémáČeskárepublikanejlepšípředpoklady,jsou: Městskýakulturnícestovníruch<ipřesvšechnyaktuálnítrendyvcestovnímruchuzůstáváklíčovýmprvkemnabídky.V posledníchletechsevelmisilněprofilujesměremkzahraničnípoptávce.městskýakulturnícestovníruchjezákladním prvkemvšechpoznávacíchforemcestovníhoruchu. 11

12 Dovolenávpřírodě<nejtypičtějšíjsouletníazimnípobytynahorách,dovolenáuvody,kempování,venkovskýcestovní ruchaagroturistika,spotřebaregionálnětypickýchproduktůcestovníhoruchu,apod.trendemposledníchněkolikaletje stagnaceletníchpobytůnahorách,nadruhoustranusealepomalurozvíjívenkovskýcestovníruch. Sportovníaaktivnídovolená<těžištěpoptávkyponašichhorskýchstřediscíchsevprůběhuposledníchdvacetiletv některýchregionechzčástipřesunulonazimnísezónu.vtomtoohleduvšakmožnostirozvojenašichzimníchstředisek ohrožujezahraničníkonkurence.vřaděregionůsevletnísezóněvelmidynamickyrozvíjípěšíturistikaacykloturistika, nejenvhorských,aleipodhorskýchoblastechspojenáspoznávánímkulturníchapřírodníchhodnot,popř.sostatními sportovnímiaktivitami. Lázeňskýcestovníruch<vcelkovénabídcehrajelázeňstvívýznamnouroli.Jezdelokalizovánoasi8%celkovýchkapacit, avšakvýkonyjsouasidvojnásobné.lázeňstvíjakocelekvposledníchletechspíšestagnuje. Kongresovýaveletržnícestovníruch<nejlepšímpotenciálemprorealizacikongresovéhocestovníhoruchu,tj.kapacitou zařízeníajejichvybaveností,disponujehlavníměstopraha,kterésejakojedinévčrřadídokategoriemezinárodního významu.střediskynadregionálníhovýznamujsounapříkladbrno,karlovyvary,mariánskélázně,olomouc,ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův Mlýn. Mezinárodního významu dosahuje ve veletržním cestovním ruchu pouze výstavištěvbrně AnalýzapoptávkycestovníhoruchuvČR PoptávkavcestovnímruchujevČeskérepublicedlouhodoběstatistickysledovánavrámciSatelitníhoúčtucestovníhoruchu(TSA). ZuvedenéhozdrojelzedokumentovatstřednědobývývojpoptávkycestovníhoruchuvČR,jakznázorňujínásledujícídvagrafy. Vprvnímjepočethostůvhromadnýchubytovacíchzařízeních.Jepatrnýpřevážněrostoucítrend.Celkovýpočetzahraničních turistů již překročil v roce 2012 sedm milionů. V roce 2014 se očekává, že překročí dokonce 8 milionů zahraničních turistů. Současněsevšakzkracujeprůměrnádélkapobytuaprotopočetpřenocovánívýraznějineroste.Početdomácíchturistůsetak výrazněnezvyšuje.jakjepatrnézadalšíhografu.přesrostoucípočetturistů(kteřípřespalialespoňjednunoc)secelkovýpočet přenocovánínezvyšuje,cožsouvisíscelosvětovýmtrendemzkracovánípobytunadovolené. Zdroj:&ČSÚ& 12

13 Voblastipoptávkycestovníhoruchulzepozorovatnásledujícítrendy: Objemdomácípoptávkyvposledníchsedmiletechstagnuje,dlouhodoběsepohybujeokolo100mil.účastíročně,ovšem surčitýmivýkyvy(např.vlivypočasí,ekonomickéstagnace,aj.). Zahraničnípoptávkajeoprotidomácíasičtvrtinová,mávšakdalekovětšíekonomickývýznam. ZahraničnínávštěvníciutrácívČRasio¼víceprostředkůnežlidomácínávštěvníci. Klíčovourolihrajízahraničníturisté,kteřísenavnitřníspotřeběcestovníhoruchupodílí36,6%. Vefinančnímvyjádřeníjsouekvivalentemjednohozahraničníhopříjezdučtyřidomácípříjezdy. Vývojdomácípoptávkylzecharakterizovatspíšejakostagnaci,opakemjezahraničnípoptávka,mápotenciálsilného růstu. Výkonyspojenésjednodennínávštěvnostínejsouzanedbatelné.Tvoříjednusedminuvýkonůpříjezdovéhocestovního ruchuatéměř27%výkonudomácíhocestovníhoruchu. Asi10%domácíhocestovníhoruchugenerujíslužebnícesty. PodleSatelitníhoúčtucestovníhoruchuČRročněvyrážídozahraničíokolo8<9mil.českýchobčanů,zatímcoobjem zahraničníchpříjezdůsedlouhodoběpohybujenad20milionyosob. Z ekonomického hlediska je však daleko významnější bilance peněžních toků než osob. Bilance peněžních toků generovanýchcestovnímruchemdlouhodoběpřebytková. 4.4 StavcestovníhoruchuvJihočeskémkraji Jihočeský kraj disponuje celkem více než hromadných ubytovacích zařízení. Bohužel neexistuje přesná statistika individuálníhoubytování,kteréjezvýšeuvedenýchgrafůpřevažujícíajespecifickýprojihočeskýkraj Hromadnáubytovacízařízení celkem(k31.12.) Lůžkacelkem(k31.12.) Hosté Přenocování Zdroj:&ČSÚ& 13

14 CelkovývývojvpočtupřenocovánívHUZjepozitivní,nicménězhlediskanárůstunedosahujeaktuálníchmožností. Rok)/)Měsíc) Jihočeský)kraj) Počet hostů) nerezidenti) rezidenti) Počet) přenocován í) nerezidenti) rezidenti) 2012) ) ) Hlavnímproblémemjevšakvýraznásezónnost,kteránavícvprůběhučasunarůstá.VýkyvjevýraznýivporovnánísesituacívČR ajedokoncenejvyššímvrámcidalšíchkrajů Návštěvnostvhromadnýchubytovacích zařízeníchvjčkvměsících NávštěvnostvHUZv ČRvměsících Měnísetakésloženízahraničníchnávštěvníků.Němcisenapočtuzahraničníchnávštěvníkůpodílelikroměroku 2011z20%.Obecněsevestruktuřezahraničníchnávštěvníkůodroku2007snižujípočtynašichnejčastějšíchhostů<zNěmecka, RakouskaaNizozemska(téměřo2%vposledníchtřechletech),anaopaktrvalesezvyšujípočtyhostůzČíny(nárůstvroce2011 o50%),rusko,jižníkorea,ukrajina. OdlivnávštěvníkůzEvropyjetedyhostyzAsiečástečněeliminován:zatímcovletech2000a2001senajihu Čechubytovalo14tis.hostůzAsie,vroce2011jižjejichpočetpřekročil83tisíc.Jihočeskýkrajvtétonávštěvnostikopíruje celorepublikovýtrend. VývojnávštěvnostinerezidentůvHUZJihočeskéhokrajepodlezemípůvodu2010<2013: 2010(v%.) 2011(v%) <1.pol. Celkem(vtis.) Německo(%.) 20,7 19,56 20,4 19,3 Rakousko(%.) 8,15 21,2 8,2 8,3 Nizozemsko(%.) 5,87 7,24 7,4 5,4 Japonsko(v%.) 5,0 4,81 4,8 5,0 Slovensko(%.) 4,62 4,57 5,2 4,2 14

15 Ukrajina(%.) 4,28 2,52 Čína(%.) 4,21 4,06 8,7 7,7 Francie(%.) 3,83 3,51 2,8 2,6 Spojenéstátyamerické(%.) 3,45 3,48 3,5 3,6 Spojenékrálovství(%.) 2,97 2,8 Polsko(%.) 2,66 2,3 Maďarsko(%.) 2,66 2,9 2,6 Itálie(%.) 3,03 2,66 2,3 Rusko(%.) 2,76 2,39 2,9 JižníKorea(%.) 3,2 2,5 & Zdroj:&dle&dílčích&dat&ČSÚ&v&jednotlivých&letech&(vlastní&zpracování)&& PříjezdovýcestovníruchvJihočeskémkrajijedálezpracovávánvrámcirozsáhléhokontinuitníhošetření projektpříjezdový cestovníruch2009<2015 doplňujícíaktivity.detailníkrajskáanalýzajihočeskéhokrajezčervence2012obsahujepodrobné údajeopočtu,struktuřeadalšíchcharakteristikáchzahraničníchnávštěvníků,ovelikostiastruktuřejejichvýdajůatovčetně srovnánísostatnímikrajičr. Z dotazníkového šetření let 2009<2011 vyplývá, že Jihočeskýkrajnavštívilovtomtoobdobícelkem5mil. zahraničních návštěvníků. Toto číslo představuje necelých 9 % všech zahraničních návštěvníků ČR. Do Jihočeského kraje přijelo 3,7 mil. jednodenních návštěvníků(tj.12%všechjednodenníchnávštěvníků ČR)a1,3mil.turistů(tj.5%všechturistůČR).Jihočeský kraj je co do počtu návštěvníků šestým nejvíce navštěvovaným krajem. Ve skupině turistů je čtvrtým nejvíce navštěvovaným krajem, ve skupině jednodenních návštěvníků pátým nejvíce navštěvovaným. Vletech2009<2011utratilinávštěvníciJihočeskéhokraje celkem17,8mld.kč.pětinuztétočástkypředstavujívýdaje placené ještě před návštěvou ČR (cca 3,9 mld. Kč); 4/5 ztétočástkypředstavujívýdajeplacenéběhemnávštěvy (cca13,8mld.kč).celkověpředstavujívýdajezahraničních návštěvníků Jihočeského kraje 4,7 % všech výdajů všech zahraničníchnávštěvníků. 15

16 Jednodenní návštěvníci Jihočeského kraje utratili celkem 6,1 mld. Kč (tj. 11,1 % z celkových výdajů všech jednodenních návštěvníků)aturistéutratilicelkem11,7mld.kč(tj.3,6%zcelkovýchvýdajůvšechturistů).jihočeskýkrajjekrajemsečtvrtými nejvyššímicelkovýmivýdaji.mezijednodenníminávštěvníky jepátýmamezituristytřetímvpořadí. Výdaje placené před návštěvou jsou výdaje placené zahraničními návštěvníky mimo území ČR, které ovšem souvisí s návštěvou.částtěchtovýdajůsměřujedočeské republiky,částzůstávávzemi,kdejsouplaceny.jennecelá pětina zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje platila částvýdajůpřednávštěvoučr.podílnávštěvníkůjčkplatící výdajepřednávštěvoujeméněnežpolovičníprotipodílu všechzahraničníchnávštěvníků. Zahraniční návštěvník Jihočeského kraje zaplatil, utratil před návštěvou v průměru 179 Kč na osobu a den. Ve srovnání se všemi návštěvníky ČR je částka podprůměrná (průměr činí 481 Kč). Nejvíce z této částky připadlo na dopravu,avšakvesrovnánísprůměremzačrbylypodíli absolutní vynaložená částka na dopravu podprůměrné. Turistautratilpřednávštěvouvprůměru666Kč.Nejvíceztétočástkypřipadalonapoložkydopravaazájezdynaklíč.Jednodenní návštěvníkkrajeutratilpřednávštěvouvprůměrupouze25kč. BěhemnávštěvyutratilizahraničnínávštěvníciJihočeskéhokrajevprůměru1542Kčnaosobuaden.Vporovnánísprůměremza všechny návštěvníky ČR jsou výdaje zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje nadprůměrné. Téměř polovina částky byla vynaloženananákupzboží.vesrovnánísevšemizahraničníminávštěvníkyjepodílvýdajůnanákupzbožívespotřebnímkoši nadprůměrný.jednodennínávštěvníkutratilběhemnávštěvy1602kč nejvícezanákupzbožíapohonnýchhmot.průměrný výdajturistůbylpaknižší vprůměru1359kč.největšíčástpřipadlananákupzboží,stravováníaubytování. CelkovězahraničnínávštěvníciJihočeskéhokrajevynaložilivprůměru1721Kčnaosobuaden.10%ztétočástkypřipadána výdaje placené před návštěvou, zbylých 90 % na výdaje placené během návštěvy. Téměř polovina celkové průměrné částky zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje byla vynaložena na nákup zboží. Podíl výdajů připadající na nákup zboží lze u zahraničníchnávštěvníkůjčkjakonadprůměrný. TuristéJčKvynaložilivprůměru2025Kčnaosobuaden.Tatočástkapředstavujevícenež80%průměruzavšechnyturistyČR. Nejvíceztétočástkypřipadalonanákupzboží,dopravu,ubytování. JednodennínávštěvníciJčKvynaložilivprůměru1627Kčnaosobuaden.Tatočástkaodpovídalarepublikovémuprůměruza všechnyjednodennínávštěvníkyčr.vícenež¾částkybylyvynaloženyzanákupzbožíapohonnýchhmot. 16

17 Strukturacelkovýchprůměrnýchvýdajů 4.1 Charakteristika zahraničního návštěvníka podle délky pobytu, státu trvalého pobytu. Vletech2009<2011navštíviloJihočeskýkraj74%jednodenníchnávštěvníkůa26%turistů.DoJihočeskéhokrajepřijelo12,4% všechjednodenníchnávštěvníkůčra5,2%všechturistůčr. MezinávštěvníkyJihočeskéhokrajepatřilizejménaRakušané(41%)aNěmci(38%).DoJihočeskéhokrajezavítalatéměř1/3všech Rakušanů,kteřívletech2009<2011doČRpřicestovali.Jednodennínávštěvníci,kteřípřijelidoJihočeskéhokraje,bylitakévětšinou Rakušané(48%)aNěmci(42%).Ostatnístátypředstavovalymenšinu.MezituristyJihočeskéhokrajebylo26%Němců,21% Rakušanů6%návštěvníkůzostatníchsousedníchzemía47%znesousedníchzemí,nejčastějiz:Nizozemí(8%),VelkéBritánie(4 %),USA(3%)aFrancie(3%). Jako hlavní důvod návštěvy uvádělo 46% návštěvníků nákupy a 37% dovolenou. Podíl dovolených odpovídá na jihu Čech celorepublikovémuprůměru,veskupiněturistůbylpoprazedruhýnejvyšší. ZpohledufrekvencenávštěvjezdízahraničnínávštěvnícidoJihočeskéhokrajevesrovnáníscelouČRmírněčastěji.Tosetýkádle výsledkůšetřenípředevšímturistů. Jako formu návštěvy volilo 92 % zahraničních návštěvníků individuální cestu. Pouze 8 % organizovanou, a to především prostřednictvímzájezdůorganizovanýchzahraničnímick. Znávštěvníků,kteřípřijelidoČRindividuálně,jich7%navštíviloJihočeskýkraj;organizovanýchbylopak4%. PrůměrnádélkanávštěvyturistůJihočeskéhokraječinila4,5dne,přičemžvporovnánísevšemituristy,kteřípřijelivletech2009< 2011doČR,byladélkajejichnávštěvypodprůměrná. Jakplynenížeuvedenéhografu,2/3turistůvyužilihromadnáubytovacízařízení(HUZ);zbylátřetinapakindividuálníubytovací zařízení (IUZ), nejčastěji jeho neplacenou formu (27 %). Zajímavé rovněž je, že v porovnání se všemi turisty ČR je podíl HUZ nadprůměrný,alezmezikrajskéhosrovnánívycházíjihočeskýkrajažna11.místě. 17

18 Připlánovánísvýchcestdozahraničívyužívajínávštěvnícinejčastějidosavadnívlastnízkušenosti,doporučenípřátelaznámýcha internet.vporovnánísevšeminávštěvníkyčrvyužívajívětšinuinformačníchzdrojůméněčasto. SpokojenostzahraničníchnávštěvníkůČRjecelkověvelmivysoká,vJihočeskémkrajisedáohodnotitjakomírně nadprůměrná:60%návštěvníkůbylovelmispokojeno,30%spíšespokojeno.vícenežčtvrtinazahraničníchnávštěvníkůzmínila problémyběhemposlednínávštěvyčr,cožodpovídácelkovémuprůměru.negativněhodnotilizejména:jazykovouvybavenosta přístupobyvatelalidíveslužbách(11%),špatnouinfrastrukturuastavsilnic(8%)aorientačníanavigačnísystémy(4%). Vletech2009<2011navštívilo80%návštěvníkůJihočeskéhokrajepouzedestinacevJihočeskémkraji.Ti,kteří vycestovalizahranicekraje,nejčastějimířilidoprahy.vjihočeskémkrajibylynejnavštěvovanějšímimístyčeskýkrumlov,české 18

19 Budějovice a Strážný. Nejnavštěvovanějšími okresy byly Č. Krumlov, Prachatice, Jindřichův Hradec. 60% turistů spalo pouze vjihočeskémkraji,40%ijinde(nejčastějivpraze);9%jednodenníchnávštěvníků,kteřínavštívilijčkvrámcijednodennínávštěvy spalonejčastějivpraze. JihomoravskýkrajbylspolečněsJihočeskýmkrajempřiřazendoskupinyoznačenéjako SkupinaC. Obatytokrajejsouzástupci vysocenavštěvovanýchkrajů(nad5mil.návštěvníkůvletech2009<2011)anávštěvnici těchtokrajůnepřijíždějízžádnéhopřevažujícíhodůvodu. KrajezeskupinyCnavštívilovletech2009<2011bezmala12mil.zahraničníchnávštěvníků(tj.cca22%všechzahraničních návštěvníkůčr).jihomoravskýkrajjese7milionynávštěvníkůčastějšímcílemcestzahraničníchnávštěvníkůnežkraj Jihočeskýscca5mil.návštěvníků. ZahraničnínávštěvnicizeskupinyCutratilivletech2009<2011celkem38mld.Kč(tj.cca10%celkovýchútratvšech zahraničních návštěvníků). Průměrně výdaje na osobu a den jsou ve srovnání se všemi zahraničními návštěvníky podprůměrné.průměrnýnávštěvníkzeskupinycutratilcca1500kčnaosobuaden(tj.3/4průměru).2/3zahraničních návštěvníkůskupinycjsoujednodennínávštěvnici,vicejichjevjihočeskémkraji.krajeskupinycsenejvíceodlišuji strukturounávštěvníkůzhlediskastátutrvaléhopobytu.jetologické,neboťjihomoravskýkrajsousediseslovenskema Rakouskem a proto sem jezdi nejvíce Slováků a Rakušanů, zatímco Jihočeský kraj, který sousedi s Rakouskem a Německem,jenavštěvovánhlavněRakušanyaNěmci. Návštěvnici krajů ze skupiny C nemají jednoznačný jeden hlavni důvod k návštěvě ČR. Struktura z hlediska hlavního důvodunávštěvyjeobdobnástruktuřezavšechnynávštěvníkyčr.méněsedokrajůjezdinadovolenou,vicenanávštěvu příbuznýchaznámých. ZahraničnínávštěvnicikrajůzeskupinyCvporovnánísevšeminávštěvníkyČRsiceméněutrácejí,alenadruhoustranu jezdičastěji polovinaznichminimálně1xměsíčně.opakovanénávštěvyjsoučastějšíunávštěvníkůjihomoravského kraje. VětšinazahraničníchnávštěvníkůzeskupinyCpřijíždíindividuálně.Většinuorganizovanýchcestpředstavujislužebnícesty zajišťovanézaměstnavateli. PrůměrnádélkapobytuturistůubytovanýchvkrajíchskupinyCjevporovnánísevšemituristyČRnižší(3,7strávených nocivs.4,8noci). 19

20 Turisté, a zvláště pak v Jihomoravském kraji, se častěji ubytovávají neplaceně v soukromí. Není to pouze specifikum Slováků,kteřízdemajívazbyzdobspolečnéhoČeskoslovenska,alečímdálčastějisetaktoubytovávajíiRakušané. PřimarketingovýchaktivitáchnapodporupříjezdovéhocestovníhoruchuvkrajíchskupinyCjevhodnésezaměřitna Rakušany,SlovákyaNěmce,mezinimižjenejvětšípotenciál.Ekonomickyvicepřínosníjsouturisté,nadruhoustranujsou jejichnávštěvyméněčasténežvpřípadějednodenníchnávštěvníků.nejvícežádoucíjepodporovatbusinesszahraniční návštěvníky a zahraniční návštěvníky na dovolených, jejichž útrata je v porovnání s ostatními důvody návštěv nadprůměrné.kpropagacicestovníhoruchusenapřičceloučrjenejvícevhodnévyužitinternet,kterýpoužívánejvíce zahraničníchnávštěvníkůpřiplánovánízahraničníchcest.návštěvnicijihočeskéhokrajetakéčastovyužívajíturistické průvodceamapy. 4.2 NabídkaprimárníhopotenciálucestovníhoruchuvJihočeskémkraji Dopravníinfrastruktura JihočeskýkrajvlastníaspravujerozsáhlousíťsilnicII.aIII.třídyvcelkovédélce4452,3kmSoučasnězajišťujeafinancujeidopravní obslužnostnacelémsvémúzemí tj.autobusovéaželezničníspojení.ročnívýkonyautobusovédopravyvzávazkuveřejnéslužby představujícca19mil.km,uželezničnídopravysejednáotéměř5,5mil.km.vjihočeskémkrajivsoučasnostiprobíhávýstavba velkýchinfrastrukturníchprojektů. Silničníinfrastruktura:Včervnu2013byluvedendoprovozunovýúsekdálniceD3vdélce26kmzTáboradoVeselínadLužnicí. JdeosoučástmezinárodníhotahuPraha Linz.NačeskéstraněmámíttahPraha státníhranicesrakouskemdélku171kma nyníjedokončenapřibližnějednačtvrtina,tj.41km.stručnácharakteristika:nákladycca420mil.eur,48mostníchobjektů,5 mimoúrovňovýchkřižovatek,intenzitaprovozu:20000vozidel.tentonovýúsekd3jeprojihočeskýkrajmimořádnědůležitý vzhledemkeliminacivelminegativníchvlivůintenzivníhoprovozunaživotníprostředíaobyvatelstvo(kongesce,emise).zbývající úsekyodveselínadlužnicíkestátníhranici,včetněobchvatučeskýchbudějovic,budoubudoványpostupněvletech , během3<4lettakpřibudedalších8kmtétodálnice.podleministerstvadopravyčraředitelstvísilnicadálnicpatřídostavba dálniced3spolusrekonstrukcídálniced1(spojnicepraha Brno)mezihlavnípriority.ÚsekdálniceD3veStředočeskémkrajije zatímvestádiupřípravyatermínjehorealizaceneníznám.termíndokončenírychlostníkomunikacer3vúsekutřebonín Dolní Dvořiště(státníhranice)rovněžnenízatímstanoven. Železničníinfrastruktura:Velmivýznamnoudopravnístavbouje4.tranzitníželezničníkoridorČRvúsekuPraha HorníDvořiště státníhranicevesměrunalinz.jednáseodvoukolejnoutraťprorychlostdo160km/hod.zatímjedokončensouvislýúsekpraha Votice(60km)akratšíúsekyvJihočeskémkrajisepostupněbudují.Termíndokončeníceléstavbyjeccarok srpna 2014 bylo uzavřeno Memorandum o spolupráci při rozvoji dopravní infrastruktury a zajištění provozu na železnici v rámci územníhoobvodujihočeskéhokrajezastoupenýmhejtmanemmgr.jiřímzimolouasždczastoupenágřing.pavlemsurým,která zakotvujespoluprácipřirozvojiželezničníinfrastrukturynaúzemíkraje. ProjektJihočeskéletištěČeskéBudějovice:BývalévojenskéletištěvPlanéuČeskýchBudějovic,kteréjevmajetkuJihočeského kraje,bysevroce2016mělostátveřejnýmmezinárodnímregionálnímletištěm,zněhožbudemožnéprovozovatletypoevropě izanepříznivýchpovětrnostníchpodmínek.podmínkoudokončeníprojektujsoudalšívýznamnéinvestice. Navrhovanáopatření(řešenovrámcidalšíchstrategickýchdokumentůJihočeskéhokraje): 20

21 KvybudováníchybějícíchdopravníchspojeníazdokonalovánítěchstávajícíchchcevrámciERDVintenzivníspoluprací všech sedmi partnerských regionů a společnou podporou a prosazováním vybraných dopravních projektů přispět znalostníplatformamobilita,dostupnostadoprava.zejménaseverojižnípáteřnístavbynasilnici(d3+r3)aželeznici (4.TŽK)jsouprobudoucíperspektivnírozvojJihočeskéhokrajeaceléhoERDVajejichpropojenísEvropounaprosto klíčové. Podporazáměrudokončeníveřejnéhomezinárodníholetiště Doprovodnáinfrastrukturacestovníhoruchu V Jihočeském kraji dosud stále ne plně rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu (např. navazující dopravní infrastruktura, cyklostezky,zařízeníprosportovní,kulturníazážitkovéaktivityapod.)ajeobecnějednouzbariérdalšíhorozvoje.kromědopravní infrastruktury(chybějícínapojenínadálničnísíťčr,nedokončenávýstavbaželezničníhokoridoruatd.)jsouvšakrezervytakéna straněnabídkyprovozovatelůinfrastrukturycestovníhoruchu.silnoustránkoukrajejeinfrastrukturaprocykloturistiku,rozvinutá síťznačenýchturistickýchstezek,značenépříhraničnítrasyařadahraničníchpřechodůsrakouskemaněmeckem. Ubytovacíslužby:Vpředešlémobdobísepodařilo,častospodporoudotačníchprostředků,poměrněhojněrozvinoutnabídku ubytovacích,stravovacíchasportovně<rekreačníchkapacitnaúzemíjihočeskéhokraje.nejenztohotodůvodujenutnésoustředit pozornost v budoucnu zejména na zvyšování kvality poskytovaných služeb v těchto zařízeních a rozšiřování takové nabídky cestovníhoruchu,kterápovedekprodlouženídélkypobytunávštěvníkůvregionu.potřebajevšakinfrastrukturucestovníhoruchu i nadále rozvíjet a rozšiřovat, zejména v místech, kde dosud není kapacitně plně pokryta nebo v lokalitách, kde díky rozvoji cestovníhoruchuvznikápoptávkaponovýchkapacitách. Cykloturistika:Jihočeskýkrajjeideálnímúzemímprorozvojcykloturistiky.Unikátnípřírodnípotenciáljevhodnědoplněnvelkým počtemkulturníchahistorickýchpamátek,kterébývajíčastýmcílemturistickýchnávštěv.vroce2006bylazpracována Koncepce rozvojecyklistickédopravyvjihočeskémkraji svýhledemnaroky2007<2013.stejnětakbylazpracovánařadastrategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky,asicešumavu,třeboňsko,novohradskéhoryačeskoukanadu,českobudějovickoablanskýles.vžádnémjiném českémkrajinenajdouturistétakhustouadlouhousíťcyklistickýchstezekatrasjakoprávěvjižníchčechách. Základemcyklistésítějsoudvěpáteřnítrasy<nejdelšíjeVltavskácesta,kterásledujetokřekyVltavyaměří450kilometrů.Ztoho takřkadvětřetinycestyvedouúzemímjihočeskéhokraje.vokolíotavypakmohoucyklistéjettakzvanouotavskoucestou,měřící 150kilometrů.Vroce2012jeevidovánovJihočeskémkrajicelkem4972kilometrůcyklistickýchtrasastezek,cožnemávČesku obdobu.zájmemje,abypřibývalovícekilometrůstezeksomezenoumotorovoudopravou,tedytěch,kdesemohoucyklisté pohybovatbezpečně.odkvantitysetakpřecházíkekvalitě.vhodnějšímutrasovánícyklotrasmnohdybráníisoukromívlastníci pozemků(lesů),kteřímajíobavyzpohybuanekázněcykloturistůnajejichpozemcíchastímspojenýchrizik.vrámcilyžařského areálulipnojeprovozovánmimolyžařskousezónubikeparksvyužitímsedačkovýchlanovek. Rozvojsítěcyklistickýchtrasmimosídlabymělbýtvkrajirealizovánscílemodkloněnícyklistůodmotorovédopravyvmístechs vysokýmiintenzitamiprovozuascílembudovánísamostatnýchcyklostezekvmístech,kdetojemožnéaekonomickyreálné.tím budetaképodpořenabezpečnost(sníženípočtunehodsúčastícyklistů).dálejepotřebarozvíjettutooblastsměremkpropojování zajímavýchmístvregionuatímzvyšovánípředpokladuudrženíturistůvkrajipodelšídobu(vyššíútraty). 21

22 Dobudoucnajepotřebadokončitkonceptrozvojepáteřníchcyklotrasvregionu: Vltavskácyklistickácesta(hraniceJihočeskéhoaPlzeňskéhokraje Lipno VyššíBrod RožmberknadVltavou Česk7 Krumlov ZlatáKoruna Velešín Římov ČeskéBudějovice HlubokánadVltavou TýnnadVltavou Zvíkovské podhradí OrlíknadVltavou hranicejihočeskéhoastředočeskéhokraje), Otavskácyklistickácesta(hraniceJihočeskéhoaPlzeňskéhokraje Strakonice Putim Písek Zvíkovsképodhradí napojenínavltavskoucyklistickoucestu), Příhraničnícyklistickácesta součástcyklotrasyeuroveloč.13(vedenípočesko<německéačesko<rakouskéhranicive směruodhranicejihočeskéhoaplzeňskéhokraje pohraničníoblastšumavy VyššíBrod NovéHrady ČeskéVelenice částdolnorakouskéhoúzemí StaréMěstopodLandštejnem hranicejihočeskéhokrajeakrajevysočina), CyklistickácestaLužnice Nežárka(hraniceJihočeskéhokrajeaHorníhoRakouska ČeskéVelenice SuchdolnadLužnicí Třeboň LomnicenadLužnicí VeselínadLužnicí Soběslav Tábor Bechyně TýnnadVltavou napojenína Vltavskoucyklistickoucestu)a ZlatástezkaBlanice Volyňka(hraniceJihočeskéhokrajeaBavorska větev1:hornívltavice Vimperk Volyně Strakonice napojenínaotavskoucyklistickoucestu,větev2:volary Prachatice Vodňany Protivín Putim napojení naotavskoucyklistickoucestu). VýhledovýmzáměremjerovněžrealizacecyklistickéhopropojenízPlzeňskéhonaJihomoravskýkrajpřesjihočeskýregionve vertikálnímsměru(východ západ).vevazběnasíťpáteřníchbysepakvregionumělarozvíjetsíťnavazujícíchcyklistickýchstezek a tras (propojení zajímavých míst, rozvoj in<line bruslení ve vhodných lokalitách a s důrazem na bezpečnost při provozu na smíšenýchstezkách).vzhledemkpodmínkámregionujevhodnépreferovatvedenícyklistickýchtraspodélvodníchtokůčivokolí vodníchploch,cožpotvrzujeidosavadnírozvoj(např.lipensko,třeboňsko,záměrypáteřníchcyklotrasvregionudlekoncepce NJC). KoordinacirozvojecyklistickédopravyřešívkrajiNadaceJihočeskécyklostezky(NJC),jejímžúkolemjekroměkoordinaceipodpora cyklistikyvjihočeskémkraji.mezinadregionálnícentracykloturistikyvrámcikrajelzezařaditzejménašumavuvčetnělipenska, Třeboňsko,NovohradskéhoryaČeskouKanadu,ČeskobudějovickoaBlanskýles.Základemcyklistickésítěkrajejsou2páteřní trasy(vltavskácyklistickácestaaotavskácyklistickácesta). Vodáckáturistika:Zhlediskaturismujedůležitátakéinfrastrukturazoblastivodáckéturistiky.Hledánímvyššíhostandarduv oblasti ubytování se jeví jako vhodné budování ubytovacích zařízení, vyššího standardu než jsou například kempy, nebo modernizacenynějšíchkempů.velmirozvinutájesportovníplavbanavltavěnadlipenskoupřehradouamezivyššímbrodema ČeskýmiBudějovicemi,dálenaLužnici,Otavě,NežárceaBlanici.Vzhledemktomu,žeLipenskánádržsenacházívNPaCHKO ŠumavaaLužniceiNežárkaprocházíCHKOTřeboňsko,docházínatěchtomístechatrasáchkútlumuvodáctvíarestrikcímzestrany orgánůochranyživotníhoprostředí. Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území JihočeskéhokrajejeprovozovánapravidelnáosobnílodnídopravanapřehradnínádržiLipno,natokuVltavymeziTýnemnad VltavouaOrlíkemanarybníkuSvětuTřeboně.Současnýcharakterveřejnépravidelnéinepravidelnérekreačníplavbymáspíše místnívýznamplnícífunkcidoplňkovénabídkyslužebcestovníhoruchu(lipno,orlík). VýznamnýmzáměremtýkajíselodnídopravyjesplavněníVltavyzČeskýchBudějovicdoTýnanadVltavou.Cílemprojektuje obnovitsplavnostvltavyprorekreačníplavbu,apodpořittakcr.vsoučasnédobějesplavněnúsekmezičeskýmibudějovicemia Hněvkovicemi,bylvybudovánpřístavvHlubokénadVltavouapřipravujesesplavněníúsekumeziHněvkovicemiaTýnemnad 22

23 Vltavou(33km).Pojehodokončenívroce2015budemožnédoploutzČeskýchBudějovicažkpřehradnínádržiOrlík.Projekt současněpřispívákesníženírizikpovodňovýchškod.záměrseskládázetříúseků,českébudějovice HlubokánadVltavou, HlubokánadVltavou<VDHněvkoviceaVDHněvkovice TýnnadVltavou.Cílemceléhoprojektujeobnovenísplavnostitétovodní cestyprorekreačníplavbu.takse jihočeská VltavanapojíplavebněnanádržvodníhodílaOrlík,cožvýznamněrozšíříturistický potenciálocelouorlickounádržnavltavěaotavě.vbudoucnu(podokončeníplavebníchzařízenínaorlíkuaslapech)pakvznikne souvislávltavskávodnícesta,napojenádíkylabinacelousíťevropskýchvodníchcest. VsoučasnédobějevodáckáturistikanařeceVltavěvprůběhusilnésezony předevšímzačátkemčervence<nahranicimožností. Tábořištějsoupřeplněnaavevětšiněsezónypočetnávštěvníkůněkolikanásobněpřekračujehygienickékapacitykempů.Kempy nenabízíjinésportovníakulturnívyžití jednásepouzeotzv. alkoholovouturistiku. VsoučasnédoběbybylovelmizajímavépředevšímprovíkendovouturistikuzprovoznitúsekřekyMalševetraseŘímov České BudějoviceatopředevšímpropřísunturistůdokrajskéhoměstaČeskéBudějovice.Problémjestavvody,kterýbysemusel vyjednatspovodím upouštěnípřehradyřímov. ObdobnýproblémjeuřekyBlanice,kdeúsekodHusinecképřehradyksoutokusOtavoujezcelapodmíněnstavemvody.Pokud bybylomožnézajistitdostatekvodyvurčitýchtermínech např.červenec9.00<20.00hodstalabysetatořekaturistickýmhitem Švejk,Bavorov,Vodňany,Písek,návaznostnaHelfenburk,Netolice Kratochvíleaj. JedenznejzajímavějšívodáckýchzážitkůvjižníchČecháchjesjezdHamerskéhopotoka.Tentopotokjenapájenpřítokemzrybníku jindřichohradeckérybničnísoustavy,vprvníčástijerelativněvelmiobtížnýnasjízdnost,odobcejindřišesepakjednáonádherný turisticko<vodáckýzážitek. UnikátemsvětovéhovýznamujeprocestovníruchúsekřekyVltavynadipodLoučovicemi,tzv.Čertovyproudy.TraťČertových proudůpřesloučovicejepovažovánazajednuznejkrásnějšíchanejnáročnějšíchnasvětě,vyhledávanouvdobězávodůtisíci sportovci a turisty milovníky vodních sportů z celého světa. Voda opětovně upouštěná v časově limitovaném období do původníhokorytařekyvltavyprosportovně rekreačníúčelybyumožnilavyužítvýjimečnýpotenciálcestovníhoruchusvyužitím odkvětnadokoncezáříprovodníslalom,raftingakayaking.vtomtosměrujenutnozajistitdostatečnéapravidelnévypouštění vodyzlipensképřehrady. RozsáhlávodníplochaLipenskéhojezeraodélce45kmjevletníchměsícíchideálníprorealizacinejrůznějšíchdruhůvodních sportů.příhodnépovětrnostnípodmínkydělajízregionujednuznejlepšíchtuzemskýchoblastíprojachting.hlavnímipřístavišti nalipenskémjezeřejsoulipnonadvltavou,frymburk,černávpošumavíahorníplaná.fungujezderovněžcharterovádoprava, vybudován je kompletní veřejný jachetní přístav v Lipně nad Vltavou a k dispozici jsou půjčovny lodí. Problémem však je, že neexistujedostatečnájachetníinfrastruktura(tzn.zejménaveřejnápřístaviště mariny).nalipnějsouvprovozutřipřívozy,které spojujípříhraničníoblastizapřehradousvnitrozemím.přívozyfungujíceloročněkromězimníchměsíců. Zimníturistika:Závislostzimníchsportůnasněhovýchpodmínkáchpředurčujeprodalšírozvojtohotoodvětvípředevšímoblast Šumavy,kterájakojedinámůženabídnoutdíkysvýmklimatickýmageomorfologickýmpodmínkámzákladnípředpokladvzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizovánaadoplňovánaoumělézasněžováníonovélanovédráhyčivleky.vposledníchletechprošlanavícřadazimních středisek v jižních Čechách rozsáhlou modernizací, spojenou s výrazným zvýšením komfortu pro návštěvníky a především rozšířenímnabídkyslužeb,splňujícíchnejvyššíevropskýstandard.významnoupřekážkouvětšíhovyužitípotenciálucestovního ruchuvoblastišumavyjeabsencenadregionálníchstředisekzimníchsportů,kterébyvýraznýmzpůsobemnapomohlyposílení 23

24 dosudnedostatečněvyužívanézimnísezóny.svýmreliéfem(pozvolnástoupáníamírnésjezdy)ješumavavelmivhodnápro běžeckélyžování.vhodnostterénujenavícumocněnaprojektembílástopa,kterývytváříhustousíťudržovanýchběžeckýchtratí spojujících celou Šumavu. Naopak s nedostatkem běžeckých tras i technického vybavení k jejich údržbě se potýká oblast Novohradska(Pozn.BěžeckétrasypouzenaHojnéVodě). StávajícíaktivitynaúzemíJihočeskéhokraje,kterémajízacílvzniklyžařskéhostřediskanadregionálníhovýznamu,dotétodoby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářskýmrozvojemúzemí,kteréprosvéudrženícítípotřebuserozvíjetvstřícnáročnýmpožadavkůmturistůarekreantů, dosudnebylvyřešen. Vhodnýmdoplňkovýmsegmentemzimnínabídkyjsounapř.různéwellnessslužby.Dobudoucnajepotřebazaměřitsenadalší rozvojklíčovýchzimníchstřediseknašumavě(lipnonadvltavou,zadov)snavazujícínabídkouproběžeckélyžování(šumava, Novohradskéhory,Prachatickoidalšílokalityvkraji).Podpořitjepotřebarovněžrozvojdoplňkovýchaktivittýkajícíchsezimních sportů(lyžařskéškolyproděti,půjčovnylyžíaskiservisy,nočnílyžování,bobové/sáňkařskédráhy,snowkitingapod.). SjezdovélyžováníserozvíjízejménanaKramolíně(SkiareálLipno)atakénaZadově. Vjihočeskémregionujevícenež130kmudržovanýchtrasproběžeckélyžování(dleúdajůKlubučeskýchturistů)naŠumavě,v okolílipna,vnovohradskýchhoráchačeskékanadě.nalipněserovněžvziměprovozujenejdelšípřírodníbruslařskádráhavčr. Přírodní předpoklady území Jihočeského kraje jsou zčásti limitujícím faktorem pro rozvoj zimních sportů a aktivit. Zejména v důsledkunižšínadmořskévýškyhorskýchcenternedokážejihočeskázimnínabídkakonkurovatjinýmcentrůmvčranivblízkém zahraničí(výjimkutvořísnadjenrekonstruovanýskiareállipno). Vporovnánísezahraničníkonkurencíjeomezenátakénabídkaaktivitprotrávenívolnéhočasuvpřípaděnepříznivéhopočasía limitujícíjetakéspektrumvybaveníprovolnočasovéaktivity(krytébazény,wellness,zábavnícentra,sportovníhaly). VsoučasnédobějsouzvažovánatřihlavnímožnářešenípodporyzimnísezónyvJihočeskémkraji.Vedlejižrozvíjeného(acodo návštěvnostirostoucího)skiareálulipnonadvltavou,jsouzvažovánadvědalšímožnářešení<voblastihraničníku(katastrální územínovápec,zvonková)sezvažujepropojenínastávajícírakouskýlyžařskýareálhochficht(lanovkaklápa Hraničník)alokalita ŠpičákležícínaúzemístávajícíhovojenskéhoújezduBoleticevsoučasnostiuvažovanápouzejakoúzemnírezerva. Golf:Golfováhřištěsemohoudlestávajícíhotrendurozvojevpříštíchletechstátprozahraničníturistyjednímzvýznamných důvodůnávštěvyčeskérepubliky.jevšaktřebazajistitkvalitnípropagacivzahraničí,vytvořitodpovídajícívazbysezahraničními cestovnímikancelářemiazařaditgolfdonabídkyčeskýchcestovníchkanceláříaagentur.golfsestávávjižníchčecháchstále významnějšímturistickýmlákadlem.vjihočeskémkrajidnesfungujenadevětgolfovýchhřišť,čímžsejižníčechydostalynatřetí místomezičeskýmiregionyhnedzastředočeskýakarlovarskýkraj.výhodoujižníchčechalenavíczůstáváfakt,žegolfováhřiště ležívětšinouvnádhernéačistépříroděagolfistémohouvedlesamotnéhrynavštívitvokolíiřaduznámýchpamátek.jižníčechy majívgolfusilnýturistickýpotenciál,jehožvýznamdobudoucnanepochybněještěporoste.golfováhřištětotižnejsoujenstále oblíbenějšímlákadlem,alejejichkvalitavětšinouukazujeinakvalituslužebvcestovnímruchuvcelémregionu. VZásadáchúzemníhorozvojeJihočeskéhokrajejenavrženo14dalšíchlokalitpromožnéumístěnígolfu(Bělčice,Čimelice,Kadov LnářskáMálkov,TýnnadVltavou,Purkarec,Netolice Podroužek,Zvíkov Ortvínovice,Třeboň Břilice,Mirkovice Svachova Lhotka,Frymburk Kovářov,NovéHrady,NovýDvůr,Stožec). 24

25 Hipoturistika:HipostezkyvjižníchČecháchpředstavujíuždnesvýznamnélákadlopromnohodomácíchizahraničníchturistůa jejichvýznaminadáleporoste.vjihočeskémkrajijednesvyznačenoužpřes500kilometrůhipostezekastanic.jižníčechyjsou takvcelkovédélceznačenýchtraspromilovníkyjízdynakoninadruhémmístěvrepublicepostředočeskémkraji.turistépřitom vjižníchčecháchmohouvyužítpodélstezek120stanic,kdemůžestrávitnocjezdecskoněm,vezhrubatřicetiznichpakexistuje možnostzapůjčeníkoněisdoprovodem.stálevícedomácíchizahraničníchturistůsitakzejménavposlednídoběprohlížíkrásy jižníchčechzkoňskéhohřbetuazájemstálestoupá.někteřívydavateléuždokonceprávěprovelkýzájempřipravujípovzoru cyklistických map i mapy, speciálně zaměřené na milovníky hipoturistiky. V roce 2011 byl spuštěn portál vytipovánoaoznačenonově300kmtras. Gastronomickázařízení:Početarozmístěnígastronomickýchzařízenísestatistickynesleduje.Problémjevelkádiverzitavoblasti kvalityposkytovanýchslužebvjednotlivýchlokalitáchadostupnost. VJihočeskémkrajinejsouzatím ažnavýjimky<přílišrozšířenyanipropagoványvrestauracíchkrajovéspeciality.zároveňse teprvevposledníchletechzačínajírozšiřovatrestauracealternativněčispeciálnězaměřené(vegetariánské,makrobiotické,dietní, snabídkoubezlepkovýchjídel)arůznénárodnírestaurace. Kegastronomickýmzařízenímlzezařadittaképivovaryvčetněmalýchlokálníchpivovarů,kterédisponujípodnikovýmipivnicemi a programy exkurzemi včetně ochutnávek, což je atraktivní program pro zahraniční návštěvníky a využitelný například s programyzaměřenýminagolf,jejichžúčastníkyjsouvevětšímířemužinežženy. Lázeňstvíawellness:Jihočeskélázeňstvíjeproslulépředevšímdíkybohatýmzásobámslatinyzrašelinišť,kterámáblahodárný účineknapohybovéústrojí.vkrajijsou3lázeňskámísta(třeboň,bechyněavrážupísku)svýraznýmpotenciálemprodalšírozvoj lázeňských,alevsouvislostechnovýchtrendůrovněžwellnessslužeb.základnínabídkutěchtolázeňskýchmístpakdoplňujeřada fungujících či plánovaných wellness zařízení (např. Třeboň, Hluboká nad Vltavou, Prachatice, Tábor ad.). Na wellness služby (relaxačníarekondičnípobyty)sevšechnyjihočeskélázněstálevíceorientují.stejnýmsměremsevydáváiřadanelázeňských zařízení hotelůarelaxačníchcenter,kteréstálečastějivedleubytovacíchslužebnabízejíispecializovanéwellnessprogramy (masáže,zábaly,koupeleapod.). Rozvojlázeňstvíawellnessslužebjejednímztrendůapřínosůzpohleduvýtěžnosticestovníhoruchu,neboťpokrývánávštěvnost regionuivzimnímobdobíavmimosezónách.jihočeskálázeňskámístajsoučlenysdruženílázeňskýchmístčeskérepublikyamají zázemívpodoběsportovníarelaxačníinfrastruktury.jsousituovánavlokalitáchsdlouhodoboulázeňskoutradicí.zhlediska léčebnýchvýkonůpřevažujírehabilitace,vodoléčbyamasáže,elektrofyzikálnívýkony. Většinuzcelkovéhopočtulázeňskýchpacientůtvořípacientisnemocemipohybovéhoústrojí.Statistikanávštěvnostijihočeských lázeňskýchmístjezřejmázdáleuvedenétabulky.vyplývázní,žerostekonstantněcelkovýpočethostů(předevšímtuzemských), početpřenocovánívšakvposledníchletechspíšekolísá.některázařízenímusejíažtisícepacientůodmítatzdůvodůnedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v jihočeských lázních léčilo o pacientů méně než v roce Od roku 2010 je však zaznamenán pokles návštěvnosti, který v roce 2011 je již značný a týká se propadu především u tuzemské klientely. Počet přenocováníkleslnanejnižšíhraniciodroku2003. Nabídkaproosobysezdravotnímpostižením:Turistickécíleaturistickáinfrastrukturavkrajibymělatakéreagovatnapotřeby všechúčastníkůcestovníhoruchu,tedyizdravotněpostižené.vminulostise(idíkydotačnípodpoře)podařiloiniciovatvyšší zapojeníhandicapovanýchdoturistickýchnebosportovně<relaxačníchakcí.jepotřebainadálesměřovatpodporudoopatřenípro zpřístupněníturistickénabídkyitétovýznamnécílovéskupině(cca10%populacejerůznýmiformamizdravotněpostiženo). 25