Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2010

Transkript

1 Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2010 Původní zpracování Územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou bylo dotováno z fondů Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu, viz Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

2 ZPRACOVATEL aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování Ing.Bc. Petr Michna, vedoucí odboru červenec 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

3 Obsah: Úvod 1. SWOT analýzy území 1.1. Horninové prostředí a geologie 1.2. Vodní režim 1.3. Hygiena životního prostředí 1.4. Ochrana přírody a krajiny 1.5. ZPF a PUPFL 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 1.7. Sociodemografické podmínky 1.8. Bydlení 1.9. Rekreace Hospodářské podmínky Občanská vybavenost Sídelní struktura 2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územích podmínek 2.1. Životní prostředí 2.2. Hospodářský rozvoj 2.3. Soudržnost společenství obyvatel území 3. Formulace problémů k řešení 3.1. Slabé stránky 3.2. Střety 3.3. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci 3.4. Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci 3.5. Problémy k řešení mino oblast územního plánování Přílohy: Mapové rozbory a kartogramy Problémový výkres M 1 : Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

4 Úvod Účel: Územně analytické podklady (ÚAP), jejichž součástí je tento Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), byly definovány ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., jako povinný územně plánovací podklad, který periodicky zjišťuje a vyhodnocuje stav a vývoj území. Podrobněji je definován ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. Hlavním přínosem ÚAP je trvalá a neustále aktualizovaná znalost území a z něj vyplývající odborný úsudek o potřebách změn v území. Tyto znalosti slouží k vyhodnocení územního plánu a rovněž při pořízení územně plánovací dokumentace a rozhodování v území. Postup: Na základě dodaných dat od poskytovatelů údajů o území, průzkumu území a dalších informací (1. část ÚAP Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) je zpracován tento rozbor (2. část ÚAP Rozbor udržitelného rozvoje území), který zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. RURÚ dále obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci včetně tzv. problémového výkresu. Takovýto rozbor je zpracováván jednou za dva roky. Použití: Územně analytické podklady slouží zejména pro naplnění cílů a úkolů územního plánování, dále pořizovatelům územně plánovacích dokumentací (ÚPD) příslušného úřadu územního plánování a všem zástupcům samospráv a stavebním úřadům pro rozhodování v území. Zadání ÚPD, které pořizovatel zpracovává, obsahuje zejména požadavky na řešení vyplývající z ÚAP (viz písm. b) přílohy č. 6 vyhl. č. 500/2006). Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

5 1. SWOT analýzy území Horninové prostředí a geologie využitelné nerostné suroviny jsou situovány převážně v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Veselí nad Moravou. Jedná se o výhradní ložiska štěrkopísků (chráněné ložiskové území Moravský písek v prostoru jihovýchodně od Moravského Písku) a lignitu Rohatec (chráněné ložiskové území Vracov severozápadně od Strážnice). Menší chráněné ložiskové území cihlářských surovin je situováno jižně od Velké nad Veličkou; geologická stavba východní části území (karpatský flyš) je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných zejména v širším okolí obce Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a dále jižně od Radějova. SWOT analýza pro téma horninové prostředí a geologii SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY ložiska štěrkopísků Moravský Písek, lignit Strážnice, cihlářská surovina Velká nad Veličkou; atraktivní formy reliéfu sesuvných území s druhově pestrými společenstvy Nová Lhota; s výjimkou štěrkopísků jsou nerostné suroviny v území ORP jen minimálně využitelné pro jeho hospodářský rozvoj; sesuvná území v okolí Nové Lhoty, Velké nad Veličkou, Javorníka a Radějova zabraňují hospodářskému využívání těchto ploch; PŘÍLEŽITOSTI využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou a území ohrožená erozí k realizaci ploch trvalé vegetace (skladebné části ÚSES, krajinotvorné prvky); HROZBY sesuvy Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník, Radějov rekultivace a nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru Velká nad Veličkou (skládkování, rekultivace na zemědělském půdním fondu); Problémy k řešení Zákaz výstavby v sesuvných územních dle údajů Geofodu. Omezení možnosti využití území skládkováním v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou (viz obr. Javorník) Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

6 Javorník Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

7 1.2. Vodní režim celé území SO ORP Veselí nad Moravou je součástí povodí řeky Moravy. Řeka Morava je zcela regulována v umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Niva řeky Moravy je protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt. Významnými toky říční sítě řešeného území jsou levostranné přítoky Moravy Svodnice, Velička (přítok Hrubý potok, Kozojídka a Kuželovský potok) a Radějovka (přítok Sudoměřický potok). Vodní toky jsou většinou upravené, pouze v horních úsecích mají některé z nich přírodě bližší charakter (Sudoměřický potok a jeho pravostranný přítok Mandát, Radějovský potok a jeho levostranné přítoky Járkovec a Vrbecká Velička a její pravostranný přítok Kazivec; výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHOPAV - Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody; území ORP je v Nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997,2006,2x Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička). Stanovená záplavová území jsou však pouze na jižní části Strážnice ( tok Velička) a severní části obce Kněždub (tok Velička) SWOT analýza pro téma vodní režim SILNÉ STRÁNKY chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy je využitelný přírodní zdroj pro pitnou vodu; CHOPAV Kvartér řeky Moravy jako území s vhodnými podmínkami pro obnovu cenných částí přírody a krajiny; vydatné zdroje podzemních vod na západě území (Bzenec-komplex-Veselí-nad-Moravou, Moravský Písek,Vnorovy); PŘÍLEŽITOSTI využití rekreačního a krajinotvorného potenciálu nivy a vodních toků; možnost obnovy důležitých ekosystémů a zvýšení estetické hodnoty krajiny v důsledku revitalizací vodních toků; využití vodního zdroje pitné vody Bzeneckomplex; realizace vodovodu Horňácko z vodojemu Norovy Dražky dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Jihomoravského kraje; zlepšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek (i na stavebních pozemcích) - především v lokalitách Kněždub, Lučina, okolí Veličky; SLABÉ STRÁNKY vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků; nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka; zastavěnost přirozených zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou); nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní; nedostatek vodních ploch v krajině; nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch; HROZBY vysoké riziko opakovaných povodní (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička), situování dalších nevhodných aktivit do přirozených zaplavovaných území vodních toků (rozvojové plochy); ohrožení kvality a množství podzemních vod těžbou štěrkopísku i za hranicí ORP (u Moravského Písku); ohrožení povrchových a podzemních vod dusičnany ze zemědělských zdrojů; Problémy k řešení Omezení vysokého rizika vzniku povodní a eliminace škod. Nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní; Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

8 1.3. Hygiena životního prostředí Hlukové zatížení Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 db pro denní dobu (tj hod.) a 50 db (resp. 55 db v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj hod.). Pro území republiky je zpracována strategická hluková mapa silnic a železnic. Z těchto hlukových map je zřejmé, že hygienické limity hluku na území ORP nejsou výrazněji překračovány v chráněném venkovním prostoru. Limity jsou překračovány v území Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice. Kvalita ovzduší Území ORP Veselí je podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí územím jihomoravského kraje, kde je sledována a řízena kvalita ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Imisní situace na území ORP je podle Ministerstvem životního prostředí pravidelně publikovaných údajů dlouhodobě neutěšená. Na celém území ORP je překročen celkový imisní limit i limit cílový pro ochranu zdraví lidí na 72% území. Jedná se o území ORP s výjimkou obcí jižního a jihovýchodního okraje SO ORP v Bílých Karpatech - Nová Lhota, Javorník, převážná část území obce Suchov, Kuželov, Hrubá Vrbka, Radějov, polovina území obce Tvarožná Lhota, menší části území obcí Kněždub, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti: silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu (na komunikaci I/55, méně I/54); stacionární energetické zdroje kotelny; stacionární průmyslové zdroje - převážně území Veselí nad Moravou, Strážnice, Moravského Písku a Velké nad Veličkou; zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak); prašnost z pozemků orné půdy v jarním období a po sklizni; Staré ekologické zátěže V současné době je v území registrováno 22 starých ekologických zátěží, z nichž pouze jedna dosahuje vysoké rizikovosti. Jedná se o skládku Strážnice cihelna, která je v provozu. Zátěže se střední rizikovostí se nacházejí v Lipově, Kozojídkách, Moravském Písku, Vnorovech. Indikátory: počet starých ekologických zátěží 22 počet zátěží s vysokou rizikovostí 1 počet zátěží se střední rizikovostí 4 Kvalita povrchových vod Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Velička, Svodnice a Radějovka. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen - duben), minimální na podzim (září říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních létech mírně zlepšuje. Hlavní sledované toky Morava a Velička jsou zařazeny do 3. třídy znečistění. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

9 SWOT analýza pro téma hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY v jižní a východní části ORP vysoké zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí zejména lesních celků a luk Bílých Karpat; v důsledku převládajících větrů a konfiguraci terénu jsou rozptylové podmínky většinou dobré; PŘÍLEŽITOSTI realizace opatření ke snížení míry znečištění toků (způsobených zejména nečištěnými komunálními odpadními vodami a splachy hnojiv a půdy z polí); výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze; sanace starých zátěží; vymístění nákladní dopravy ze silnic na železnici; odklonění automobilové dopravy z center sídel (obzvláště na ose Strážnice Veselí nad Moravou); významné hlukové a imisní zatížení frekventované komunikace I/55, méně I/54; významné hlukové a imisní zatížení výrobou (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek); vysoká míra znečištění vodních toků; prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (území mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Sv.Ant., Loukou aj.); HROZBY staré ekologické zátěže a opakované povodně mohou ohrozit zdroje pitné vody (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek); zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí z průmyslové výroby Veselí nad Moravou, Moravský Písek; zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Moravy); zvýšená míra znečištění ovzduší ze zvyšující se dopravy a z lokálních topenišť v důsledku částečného návratu k tuhým palivům; Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení rizika ohrožení zdrojů pitné vody. Řešení větrné eroze navržením vhodných opatření (například: větrolamy). Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

10 1.4. Ochrana přírody a krajiny Na území SO ORP Veselí nad Moravou se vyskytují tato chráněná území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Velkou část jižní části území SO ORP Veselí nad Moravou zabírá CHKO Bílé Karpaty. Hospodaření v chráněných krajinných oblastech se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. V CHKO Bílé Karpaty byly vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rozsáhlejší oblasti I. zóny jsou na území ORP situovány zejména jižně od Tvarožné Lhoty a Kněždubu a dále jižně a východně od Velké nad Veličkou. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou zastoupeny tyto kategorie MZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP). Převážná výměra MZCHÚ je situována na území CHKO Bílé Karpaty (NPR Zahrady pod Hájem, NPR Porážky, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová, PP Vápenky, PP Žerotín). Mimo území CHKO jsou MZCHÚ situována pouze do oblasti jižně od obcí Louky a Lipov (PR Háj u Louky, PR Hloží, PP Háj u Lipova), východně od Velké nad Veličkou (PP Nad Vápenkou) a do nivy Moravy severně od Strážnice (PP Osypané břehy). Přechodně chráněné plochy Orgán ochrany přírody může území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných či živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů vyhlásit za přechodně chráněnou plochu podle 13 zákona č. 114/1992 Sb. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. V nivě Moravy bylo vyhlášeny přechodně chráněné plochy za účelem ochrany hnízdiště kriticky ohrožené kolihy velké (východně od Strážnice, Vnorov a Veselí nad Moravou). Natura 2000 Ptačí oblasti: Na území SO ORP zasahuje v prostoru nivy řeky Moravy severozápadně od Strážnice a Veselí nad Moravou ptačí oblast Bzenecká Doubrava Strážnické Pomoraví. Evropsky významné lokality: Na území SO ORP se nachází celkem 10 evropsky významných lokalit (EVL) Evropsky významnými lokalitami na území ORP jsou EVL Vypálenky, EVL Strážnicko, EVL Jasenová, EVL Milejovské louky, EVL Lipov kostel, EVL Čertoryje, EVL Javorník - Hliník, EVL Nad Vápenkou, EVL Bílé Karpaty, EVL Strážnická Morava. Významné krajinné prvky (VKP) Rozsáhlá území SO ORP jsou chráněna jako obecně stanovená VKP (lesy zejména svahy a hřbety Bílých Karpat a lesní porosty nivy Moravy, vodní toky - Morava a její přítoky, nivy niva Moravy a jejích přítoků). V území se vyskytuje i několik VKP registrovaných dle 6 Zákona o ochraně přírody a krajiny (tyto VKP jsou situovány v severní části ORP, v blízkosti Moravského Písku). ÚSES Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území SO ORP Veselí nad Moravou je obsaženo v platných územních plánech. Z hlediska věcné a formální správnosti je však nutné toto aktuálně směrodatné vymezení ÚSES brát kriticky s ohledem na věcnou, formální i časovou různorodost územně plánovacích dokumentací a v budoucnu tato vymezení sjednotit (z hlediska prostorového vymezení skladebných částí i z hlediska věcného a formálního vyjádření v nových územně plánovacích dokumentacích). Přírodní parky Jediným přírodním parkem řešeného území ORP je Přírodní park Strážnické Pomoraví, který zabírá část nivy Moravy v jihozápadním okraji ORP. Účelem vyhlášení tohoto přírodního parku je ochrana krajinného rázu dolní nivy řeky Moravy bezprostředně navazující na její přirozený tok. Území zahrnuté do přírodního parku Strážnické Pomoraví je jako celek velmi významné svým, do velké míry zachovaným, přírodním prostředím. Jako harmonickou krajinou s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin; hodnotným, periodicky Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

11 zaplavovaným lužním lesem a loukami; zavlažovacími kanály s břehovými porosty; zbytky starých moravních ramen; původními sady a z části také velkoplošnými zemědělskými pozemky. Tyto jednotlivé části vytvářejí ucelenou krajinu vyznačující se vyváženým vztahem hospodařícího člověka a přírody, která má vysokou estetickou, kulturní a historickou hodnotu. SWOT analýza pro téma ochrany přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY zabezpečená legislativní ochrana velké části území ORP v kategoriích zvláště chráněných území (zejména Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty); prostorově a koncepční předpoklady zvyšování biodiverzity a migračních možností krajiny, nástroji územního systému ekologické stability (ÚSES) dokumentace ÚSES na všech hierarchických úrovních zpracována pro celé ORP; existence rekreačně využívaných, přírodně a krajinářsky cenných ploch v širším zázemí sídel (údolí Radějovky, Žerotín, Stará Hora, údolí Sudoměřického potoka, údolí Hrubého potoka nad Javorníkem, Vápenky); harmonické zapojení sídel do krajiny; SLABÉ STRÁNKY nedostatečná legislativa pro nivu řeky Moravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice); nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Lipov, Louka, Blatnice, Blatnička); nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadají do území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty; (Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov); Obora Radějov - PR Kútky (ŽP, turistika - střet chov daňků - myslivost); PŘÍLEŽITOSTI přednostní realizace skladebných částí ÚSES v území mezi osou Veselí nad Moravou - Strážnice a okrajem Bílých Karpat; revitalizace a dle možností i zpřírodnění říčních toků; podporovat rozvoj trvalých vegetačních formací v prostoru mezi urbanizovanou osou Veselí nad Moravou Strážnice a okrajovými svahy Bílých Karpat; usměrňování rozvoje území pomocí propracovaného systému péče o přírodu a krajinu s upřednostněním stimulačních opatření před regulačními; upravit hranice CHKO Bílé Karpaty v prostoru jihovýchodně a východně od Strážnice tak, aby území CHKO nezasahovalo sídla Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov a dle možností intenzivně využívané plochy orné půdy; ve vhodných polohách podporovat výsadby tradičních ovocných dřevin; HROZBY narušení nivních a říčních ekosystémů výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe; narušení okrajové části nivních ekosystémů výstavbou R55; nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny; fotovoltaické elektrárny-poškodí vzhled krajiny Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení preference hospodářských zájmů poškozujících přírodu a krajinu a její vzhled. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

12 1.5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) ZPF Na celém území ORP Veselí výrazně převažuje zemědělský půdní fond. Největší výměra zemědělské půdy je v obcích Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou. Pro ochranu ZPF při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany, odvozených z kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída, zahrnující nejprodukčnější půdy v daném klimatickém regionu výjimečně (I. třída) či podmíněně (II. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první a druhé třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, nejvíce zastoupené: v okrajových partiích Bílých Karpat ve východních okrajích území obcí Strážnice, Vnorovy a v severozápadních okrajích území obcí Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, většinou černozemě na spraších, v široké nivě Moravy, fluvizemě a černice na území Strážnice, Vnorov, Veselí nad Moravou, méně na území Moravského Písku, v nivě Veličky v obcích Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Louka a Lipov. Zemědělské půdy řešeného území jsou ohroženy větrnou a vodní erozí a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany v prostoru mezi osou Strážnice Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy. Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu způsobů jejího využití, zastoupení trvalých kultur jako jsou sady, vinice a ve vyšších polohách Bílých Karpat trvalé travní porosty. Řada obcí v území je zařazena do seznamu vinařských obcí Vinařské oblasti Slovácké ve smyslu Vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Radějov, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Veselí nad Moravou, Vnorovy. PUPFL Lesnatost řešeného území není velká a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Radějova, Javorníku, Nové Lhoty a Velké nad Veličkou. Lesy jsou významněji zastoupeny i v obcích Moravský Písek, Suchov, Tvarožná Lhota, Strážnice a Vnorovy. Bezlesé nebo téměř bezlesé jsou obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Tasov, Kozojídky, Žeraviny. Lesy v řešeném území jsou z velké části přírodě blízké se značným zastoupením geograficky původních dřevin. Převážná většina lesů se nachází ve vyšších partiích Bílých Karpat a v nivě Moravy. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

13 Analýza SWOT pro téma ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití (příznivá pro vyvážený rozvoj); vysoký podíl nejcennějších půd (I. a II. třída ochrany); poměrně dobrý zdravotní stav lesů a jejich celkově velmi vysoká ekologická hodnota; PŘÍLEŽITOSTI polyfunkční využití ZPF (rozvoj agroturistiky, vinařské turistiky, krátkodobé formy rekreace); využít nástrojů komplexní pozemkové úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny; zvýšit podíl lesních porostů rozsáhlejší plochy v nivě řeky Moravy, drobné remízy v zemědělsky využívaných plochách území mezi osou Strážnice Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat; SLABÉ STRÁNKY zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí železáren (zejména zinek Veselí nad Moravou, Moravský Písek); fotovoltaické elektrárny- trvalé zábory ZPF; větrná eroze (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Tasov, Blatnice); vodní eroze ve svahových polohách území JV od Veselí nad Moravou (Hroznová Lhota, Kněždub a Radějov); vysoká míra zornění půdy způsobuje erozi a nízkou retenční schopnost krajiny; pomalá obnova liniových prvků v krajině; HROZBY nadměrná intenzifikace rostlinné výroby spolu očekávanými klimatickými změnami mohou významně snížit úrodnost půd; trend zvyšování podílu orné půdy v nivě řeky Moravy; další trvalé zábory ZPF - fotovoltaické elektrárny; Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení rizika vzniku erozí a zvyšování podílu orné půdy. Omezení záborů ZPF - fotovoltaické elektrárny. Vnorovy Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

14 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura celkově dobrá situace v zabezpečení dopravní obslužnosti v pracovní dny v rámci celého SO ORP; technická infrastruktura je na území SO ORP Veselí nad Moravou dostatečná. Všechny obce jsou elektrifikovány a plynofikovány; Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou obce, které ještě nemají svoji kanalizaci a ČOV, staví ji obce Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny. páteřní komunikace na území ORP Veselí tvoří stávající silnice I. třídy I/55 - Veselí nad Moravou - Strážnice Rohatec a I/54 Slavkov u Brna - Moravský Písek - Nové Mesto nad Váhom. Přetížení silniční komunikace I/55, která je vedena centry měst, vyžaduje vybudování rychlostní komunikace R55 (ta je součástí TEN-T, The Trans-European Transport Network); železniční síť na hodnoceném území ORP Veselí nad Moravou tvoří následující tratě: č. 330 Břeclav Mor. Písek Přerov (II. tranzitní železniční koridor - součást transevropského multimodálního koridoru, TEMMK), č. 340 Brno Kyjov Veselí n M. Uherské Hradiště a č. 343 Hodonín Veselí nad Moravou - Vrbovce. V rámci železniční dopravy proběhla rekonstrukce koridorové trati č. 330; oblasti východně od Velké nad Veličkou s menší hustotou obyvatel mají horší dopravní dostupnost. Oblast se nachází až ve vzdálenostním pásmu nad 80 km od Brna a navíc mimo důležité komunikační koridory. Vzdálenost Velké nad Veličkou od Zlína - dalšího krajského města je cca 60 km; v rámci plnění Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) je chráněn koridor možného budoucího průplavního spojení Dunaj Odra Labe (DOL). Průplavní spojení Dunaj Odra Labe je projekt nadnárodního, evropského významu, který sleduje postupné kontinuální propojení sítě hlavních evropských vodních cest prostorem střední a východní Evropy s cílem přímého propojení oblastí a námořních přístavů v Baltském, Severním a Černém moři; územím SO ORP prochází řeka Morava, která je dle zákona č. 114/1995 Sb. využívanou vodní cestou od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice Rohatec. Kuželov Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

15 SWOT analýza pro téma veřejná a dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY hustota sítě silnic a železnic; silniční komunikace Pomoravím (R55) patří do třiceti evropských prioritních dopravních staveb; druhý železniční koridor (Petrovice u Karviné Přerov Břeclav) se dotýká území SO ORP (Moravský Písek); celkově dobrá situace v zabezpečení dopravní obslužnosti v pracovní dny v rámci celého správního obvodu ORP; výjimkou jsou obce na jižním a jihovýchodním okraji správního obvodu, které jsou odkázány pouze na autobusovou dopravu (např. Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov, Nová Lhota); Veselí nad Moravou, Strážnice a Moravský Písek mají frekventované dopravní spojení i s Hodonínem a s Uherským Hradištěm; prostřednictvím přestupu v těchto městech tudíž disponuje dobrým spojením s Hodonínem a Uherským Hradištěm i zbytek území správního obvodu; všechny obce jsou plynofikovány (dle UEK 2008) a elektrifikovány; PŘÍLEŽITOSTI výstavba R55 sníží intenzitu dopravy ve Veselí nad Moravou a Strážnici; území ORP leží na rozvojové ose Lipník n. B hranice ČR/Rakousko; výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe pro protipovodňovou ochranu a ekonomický rozvoj v oblasti přístavů, omezení kamionové dopravy; elektrifikace železniční tratě Rohatec, Strážnice, Veselí nad Mor. pro veřejnou hromadnou dopravu (VHD) hlavní regionální tah; propojení silnic III. třídy na Slovensko Nová Lhota Stará Turá umožní lepší propojení příhraničních oblastí; rozvoj vodní nákladní dopravy a rozvoj přístavů; nedostatečná kvalita regionální železniční infrastruktury v úseku Rohatec Strážnice - Veselí nad Moravou; chybějící obchvaty obcí (Strážnice,Vnorovy, Veselí nad Moravou); nevyhovující kvalita služeb hromadné dopravy (HD) a zvyšující se využívání individuální automobilové dopravy (IAD); chybějící komunikace R55; nevyhovující technické parametry některých komunikací; HROZBY nedostatečná podjezdná výška křížení silnice s železnicí - riziko dopravního kolapsu (Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou); dopravní kongesce (ucpání) při nevybudování R55, obchvatu Strážnice, obchvatu Veselí nad Moravou, nové křižovatky I/54 a I/55; rušení a omezení železnice = preference IAD; rušení spojů veřejné hromadné dopravy = zhoršování obslužnosti území; Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy. Nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou. Podpora jiných druhů dopravy - železniční, cyklistika; Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou

16 1.7. Sociodemografické podmínky Na území SO ORP činí podíl městského obyvatelstva cca 2,5 %; hustota obyvatel je cca 120 obyvatel/km 2, což je lehce pod průměrem České republiky; pozitivní populační vývoj období (nárůst celkového počtu obyvatel nesen především vyšším přirozeným přírůstkem, navzdory zápornému migračnímu saldu) byl vystřídán přibližně stejně intenzivním úbytkem obyvatelstva v období (efekt záporného přirozeného přírůstku je posilován vysokým počtem osob stěhujících se mimo území SO ORP); Poznámka: rozhodujícím je pohyb obyvatelstva v samotném středisku Veselí nad Moravou; z hlediska věkové struktury nejsou výraznější odklony od krajského rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva; z hlediska ukazatele průměrného věku ovšem patří SO ORP Veselí nad Moravou do skupiny spíše demograficky starších ORP Jihomoravského kraje; podobně potvrzuje vyšší demografické stáří populace ukazatel indexu stáří; mezi jednotlivými obcemi SO ORP lze zaznamenat významnější rozdíly ve věkové struktuře s jistou mírou zjednodušení lze uvést, že populačně větší obce vykazují mladší demografickou strukturu (měřeno indexem stáří), než obce populačně menší; vyšší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v populačně větších obcích oproti obcím menším; za rok 2007 je počet obyvatel v SO ORP Veselí nad Moravou z toho ve věku 0-14let je 6873, 15-59let je 26465, 60 a více let je 7306 míra nezaměstnanosti SO ORP 15% k Analýza SWOT pro téma sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY ve srovnání s republikovým průměrem je zde vyšší zastoupení vícečlenných domácnosti, což souvisí se soužitím více censových domácností v rámci jedné bytové domácnosti a s větším počtem dětí v rodině; sociální struktura rodin je dobrá, výrazně převyšují úplné rodiny (MAS Strážnicko 2006); lokální identita a silná propojenost s místem vyplývají mj. z významného podílu rodáků na trvale bydlícím obyvatelstvu ve většině obcí SO ORP (výjimkou je Veselí nad Moravou); PŘÍLEŽITOSTI zvyšováním sociální a zdravotní vybavenosti jednotlivých obcí se stabilizují obyvatelé na území SO ORP Veselí nad Moravou; připravenost zainventovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou; nižší úroveň vzdělanosti ve srovnání s krajskou úrovní (dáno zejména nižším podílem VŠ vzdělaného obyvatelstva a vyšším podílem osob s pouze základním vzděláním); HROZBY dlouhodobými depopulačními trendy jsou ohroženy celé území SO ORP; odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí; Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro eliminaci depopulačních trendů a rostoucího indexu stáří, včetně přípravy pozemků pro výstavbu a zvýšení vzdělanosti. Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou