Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku Foto 2007.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku 1936. Foto 2007."

Marcela Janečková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 OBECNÍ STUDNY. Když se naši předkové usazovali v tomto kraji, určitě zohledňovali vše co jim tenkráte mohlo přinést dobré životní podmínky. Zřejmě je zaujali hned i dva výrazné prameny (Blinka a Voděradský potok). Takže když se rozhodli,že zde budou žít, nebyli asi daleko od myšlenky využít jednou tyto prameny živé vody k obživě začali tu později zakládat rybníky a zužitkovávali ne jen půdu,ale začali zde chovat i ryby. Připomeňme si název naší obce Voděrady - staroslovanské voděrad znamená > nevolník, který u vodě robil <. Dodnes se tu dochovalo 6 rybníků. Nu ale vraťme se k našemu tématu : Užitková voda z potoků, to jistě je věc důležitá, ale pitná voda je pro život člověka ještě důležitější. A to asi naši předkové tenkráte nemohli tušit, že v tomto ohledu na tom náš katastr není až tak nejlépe. Vzpomeňme na doby minulé i nedávné, jak nás snížená hladina spodní vody ve studních dříve kopaných, v dobách sucha potrápila. Hodně špatné to bylo v letech 1928 až 1935 to vysychaly nejen potoky, ale v kopaných studnách se ztrácela voda a studny často bývaly > zamýkány <. Ani jejich postupné prohlubování nepřinášelo úspěch a tak se kopaly nové obecní studně. A proč obecní? Uvědomme si, kolik taková studna stála a kdo na ní měl. A tak si dodnes zachované obecní studny představme : Průběžně stále funkční obecní studna, zaťím vždy s dostatkem vody (doporučeno používat k pití až po převaření) na návsi u č.p.43. Bývá ještě dosud čestým cílem, hlavně v době nouze, mnoha obyvatel obce. Vodu z ní trvale čerpá právě dům č.p.43. Fotografie z roku 2007.

Takže když se rozhodli,že zde budou žít, nebyli asi daleko od myšlenky využít jednou tyto prameny živé vody k obživě začali tu později zakládat rybníky a zužitkovávali ne jen půdu,ale začali zde

2 Na fotografii z roku 1999 už nefunkční studna u školy, u podstavce bývalé sochy sv.jana Nepomuckého. Někdy na poč.21.stol. byla studna prohloubená a její vodu po nezdařeném vrtu na svém pozemku, používají v domě č.p.62. V roce 1935 se píše : Otázka vody byla v těchto suchých letech pro zdejší obec důležitá. Lidé prohlubovali studny, ale s malým zdarem. U školy byla dvakrát prohloubena a přece musela býti občas zamýkána. Pro vodu dobytku se jezdilo k Libodřicům. Ještě funkční, ale už téměř nevyužívaná studna v blízkosti domu č.p.69, poblíž potoka pochází z roku Foto 2007.

V roce 1935 se píše : Otázka vody byla v těchto suchých letech pro zdejší obec důležitá. Lidé prohlubovali studny, ale s malým zdarem.

3 V Pamětní knize Pol.Voděrad čteme : Následkem trvalého sucha v minulých létech bylo mnoho studní bez vody. Také obecní studna u školy byla prohloubena, ale spotřebě stále ještě nestačila. Obecní zastupitelstvo se usneslo zříditi novou studni na prostranství, kde měla býti původně vodní nádrž. Studna má světlost 2 m a hloubku jen 6 m. Má hojnost vody, ovšem jen užitkové ne pitné, neboť se jedná o vodu povrchní. Hospodáři ji vozí dobytku a v případě požáru by byla studna jediným zdrojem vody v obci. Tato poslední obecní studna, stojící tam kde se dříve nacházel obytný dům č.p.14 (bydlel zde Fr.Vejdělek), už vodu dávno nedává. Dnes se schovává za v r.1959 postavenou horní čekárnou zastávky autobusu. Foto I tato studna z r.1958 vznikla jako reakce na nedostatek vody v obci : Větší chalupy a hospodářství v hořejší části obce měly nebo ještě mají vlastní studni. Baráčníci si to nemohli dovolit, vlastní hlubokou studnu, protože je velký finanční náklad. A tak byli lidé odkázáni na obecní studně. Těchto je málo a tak voda se nosí v okovech od školy nebo od krámku p.laciny. Tento nedostatek vody trvá do dnes a nevyřešila jej ani nová studně u státní silnice vedle hostince. Byla budována za přispění obce částkou Kč a s velkou pracovní obětavostí občanů. Studna je vyskružena a 18 m hluboká. Složení země u této kopané studně : do 3 m červinka (cihlářská hlína), do 5 m červinka s pískem, do 7 m písek s vrstvou oblázků z modrého kamene a do 18 m písek, který lze použít do vápenné malty pak následuje skála. V roce následujícím, který byl zvláště suchý, se voda v této nové studni u silnice skoro ztratila. A co říci na závěr? I když dnes už se používají modernější technologie k získání studny vrtáním, není stav věcí jednoduchý. Problémem je totiž vrstva písku vrtná soustava zde může potkat ojedinělý kámen a ten může způsobit zlomení vrtného nástroje. A vodárna? O té se tu také už mluvilo, třeba jednou i k tomu dojde...bůh ví.

Má hojnost vody, ovšem jen užitkové ne pitné, neboť se jedná o vodu povrchní. Hospodáři ji vozí dobytku a v případě požáru by byla studna jediným zdrojem vody v obci.

4 A když už je tu řeč o obecní vodárně, tak si prohlédněme hned dvě zde existující lokální vodárny : Ta první, sloužící statku, vznikla v roce 1957 a najdete ji jižně od statku na louce K mokřinám. Foceno r Detailní snímek zmíněné vodárny. V popředí studna a za ní zděný objekt. Fotografie ve směru od jihu je z roku 2012.

jižně od statku na louce K mokřinám. Foceno r.2011.

5 Druhá vodárna tohoto druhu se nalézá při cestě k obci Mančice a je dodnes funkční. Dává vodu kravínu v Mančicích. Detailní záběr se studnou hlavně v zimních měsících zde nalézá vysoká zvěř oázu klidu a také potravu. Oba snímky byly pořízeny roku 2012.

Detailní záběr se studnou hlavně v zimních měsících zde nalézá

Podobné dokumenty

VODĚRADSKÝ POTOK. Schema kde jsou číslicemi označena místa odkud byly pořízeny dané fotografie.

VODĚRADSKÝ POTOK. Schema kde jsou číslicemi označena místa odkud byly pořízeny dané fotografie. VODĚRADSKÝ POTOK Voděradský potok, na rozdíl od Blinky, přímo protéká obcí a vždy jí dával nejen vodu, ale i obživu. Vždyť staroslovanské slovo Voděrad znamená - nevolník, který u vodě robil. Kolik zde