REALIZOVANÁ MOKŘADNÍ BIOCENTRA A JEJICH OSUDY
|
|
- Dana Vávrová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 REALIZOVANÁ MOKŘADNÍ BIOCENTRA A JEJICH OSUDY Ing. Miluše Tichá, RNDr. Pavel Trnka, CSc. Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická universita, Zemědělská 3, Brno miluse.ticha@uake.cz, trnka@mendelu.cz Abstrakt Příspěvek vznikl na základě výsledků systematického monitorování sukcesního vývoje vegetace bezprostředně po realizaci prvků ÚSES, prováděného v rámci diplomových prací na třech lokalitách. Tato nově založená lokální biocentra leží vesměs v blízkosti či přímo v nivách řek či potoků a mají převážně mokřadní charakter. Jedná se o lokality Hráza u Kroměříže, Ponětovický mokřad (k.ú. Poběžovice) a U rybníka (k.ú. Starovičky). Všechny jsou si podobné stanovištními podmínkami, byly však založeny na základě různých pohnutek, z různých finančních zdrojů, byly v nich uplatněny rozdílné postupy a konečně se výrazně liší následnou péčí i současným zájmem o ně. Problematice následné péče, soustavnému monitoringu a zhodnocení efektivity vynaložených prostředků na stabilizaci a zvýšení biodiverzity v krajině budováním lokálních biocenter (nejen mokřadního typu) nebývá vždy věnována adekvátní pozornost. Zobecnit poznatky získané při sledování vývoje pouhých tří realizovaných akcí sice dost dobře nelze pro jejich vysokou specifičnost a rozdílné osudy, přesto však mohou být někdy inspirací a jindy varováním. I. Úvod Tento příspěvek vznikl na základě výsledků systematického monitorování sukcesního vývoje vegetace bezprostředně po realizaci prvků ÚSES, prováděného v rámci diplomových prací na třech lokalitách. Tato nově založená lokální biocentra leží vesměs v blízkosti či přímo v nivách řek či potoků a mají převážně mokřadní charakter. Jedná se o lokality Hráza u Kroměříže, Ponětovický mokřad (k.ú. Poběžovice) a U rybníka (k.ú. Starovičky). Všechny jsou si podobné stanovištními podmínkami, byly ale založeny na základě různých pohnutek, z různých finančních zdrojů, byly v nich uplatněny rozdílné postupy a výrazně se liší následnou péčí i současným zájmem o ně. Právě problematice následné péče, soustavnému monitoringu a zhodnocení efektivity vynaložených prostředků na stabilizaci a zvýšení biodiverzity v krajině budováním lokálních biocenter (nejen mokřadního typu) není vždy věnována dostatečná pozornost. II. Biocentra mokřadního typu Úvodem lze konstatovat, že biocentra mokřadního typu jsou k většímu uplatnění v rámci ÚSES zvláště příhodná, a to hned z několika důvodů. Nebudeme-li se z úsporných důvodů zabývat ekologickým významem samotného mokřadu v krajině, pak prvním z nich je, že existují a stále se nově objevují lokality vhodné pro vytvoření biocentra mokřadního typu. Jsou to především trvale či periodicky podmáčené pozemky nevhodné pro efektivní zemědělské využití, které se často vyskytují v blízkosti vodních toků. Jinou výhodnou příležitost představují dobývací prostory po vytěžení ložiska štěrkopísků, jejichž klasická rekultivace by byla zbytečně náročná a neefektivní. V místě těžby obvykle vzniká vodní plocha a podmáčený terén ideální k využití mokřadními rostlinami a odpovídající faunou. Dalším kladem mokřadního typu biocentra je v porovnání s terestrickými lesními biocentry menší plošný zábor (stačí 1 ha) a nižší náročnost samotného zakládání biocentra. Nutné
2 terénní úpravy jsou relativně snadné a finančně nenákladné. Lze využít stávajících terénních depresí nebo pomocí techniky upravit terén odebráním svrchní vrstvy půdy a sedimentů až po horizont zvodnění a vytvořit obvodový val, což je běžný postup. Sukcesní vývoj lokality je od počátku velmi dynamický, a proto jsou brzy znatelné výsledky. Mokřadní druhy rostlin mají obvykle značný růstový potenciál a plasticitu, snadno se množí a rovněž transfery rostlin bývají úspěšné. Rostlinná společenstva seřazená dle vlhkostního gradientu jsou pestrá a na pohled atraktivní. Rovněž osídlení živočichy postupuje velmi rychle. Od samého počátku lokalitu osídlují obojživelníci a vodní měkkýši. Po rozvinutí rostlinných společenstev se stává stále atraktivnější pro vodní ptáky a bahňáky, kteří zde hledají potravu, úkryt i hnízdní možnosti. Harmonii lokality umocňují zástupci hmyzí říše. Vodní plocha a doprovodná zeleň zvyšují estetickou hodnotu krajiny, proto je taková lokalita velmi oblíbená návštěvníky. Jistou nevýhodou mokřadního stanoviště je možné kolísání vodní hladiny. Jedná se o přirozený jev, který obvykle není nutno nikterak regulovat, nicméně může dojít i k extrémním situacím.úroveň vodní hladiny, pokud není hydraulicky spojena s vodním tokem, je obvykle závislá na povětrnostních podmínkách, mělčí deprese pak mohou v nepříznivých létech zcela vysychat. Při dlouhodobém nedostatku vody může dojít ke značným škodám, zejména na výsadbách dřevin, jejichž obnova je náročná. Při bujení některých druhů rostlin v mělké vodě dochází k zazemňování. Jedná se o jev přirozený, nicméně ne vždy vítaný, neboť diverzitu mokřadních ploch snižuje a postupně spěje k vytvoření společenstev monotónních rákosin či vlhkých luk. Proto je nutné správně vyhodnotit závislost na vodním režimu a v projektu adekvátně navrhnout rozmístění tůní, rákosin a travinno-bylinných ploch. III. Následná péče Přes všechny jmenované pozitivní vlastnosti mokřadního stanoviště je po založení biocentra nutný, zejména v počáteční fázi vývoje, dohled člověka ve formě následné péče. Současná krajina je člověkem natolik ovlivněná, že nelze spoléhat na spontánní vývoj, ale je nutné sledovat nepříznivé jevy (stresory) a omezovat jejich vliv. To se týká především šíření ruderálních a invazních druhů rostlin, kontroly vývoje a uchycení se výsadeb či úspěšnosti transferů. Monitoring by proto měl být nedílnou součástí veškerého dění na lokalitě. Ideální je pak pravidelné víceleté sledování sukcese rostlinných společenstev, které dává představu o vývoji lokality, o naplňování projektantovy vize a spění k cílovému stavu. Podle jeho výsledků lze předvídat další vývoj a v případě potřeby navrhnout ochranná opatření či využít některých principů řízené sukcese. Výsledky a doporučení jsou navíc poučením pro projekty podobného typu předávání informací a zkušeností vede k vyšší efektivitě realizovaných akcí. Bohužel, ne vždy je následná péče o lokalitu dodržována a dosavadní úsilí pak přichází nazmar. Zanedbané území se tak může stát spíše přítěží, zdrojem šíření se plevelů a ruderálů, jakož i obtížného hmyzu. Přinejmenším je vývoj takového biocentra ztížený, zpomalený, s nejistou prognózou. Přináší to s sebou nejen maření idejí ÚSES, ale i finančních prostředků. Proto je nutno důsledněji vyžadovat, aby smluvně uzavřená následná péče byla plněna a kontrolována. Závazek realizační firmy ve smlouvě o dílo (obvykle na 3 roky) je pro další osud založeného biocentra klíčový. Zde se uplatňuje nejčastěji povinnost náhradní dosadby za uhynulé sazenice, případně dosevu, avšak v podstatě se rozhoduje o tom, jak rychle založené porosty uniknou negativním vlivům stresujících faktorů. Poté přechází zodpovědnost na vlastníka pozemku, zpravidla obec, kde má být péče hrazena z obecního rozpočtu, což při známé finanční insolventnosti obcí, může být pro stále ještě nesoběstačné porosty osudové. Existují sice možnosti získat finanční prostředky na údržbu z některých dotačních titulů MŽP, MZe a MMR, avšak obce spoléhají, že vlastní žádosti administrativně vyřídí někdo jiný obvykle AOPK. Větší roli, přinejmenším kontrolní, by měly hrát zadavatelské subjekty, t.j.
3 orgány státní správy a pověřené odborné organizace. V neposlední řadě projekční organizace se musí více zajímat o osud svých realizovaných projektů. IV. Případové studie 1. Biocentrum Hráza u Kroměříže Vznik, původ: Prostor budoucího biocentra byl připravován od roku 1995 na místě vytěženého ložiska štěrkopísku. Lokalita se nachází na okraji města Kroměříže, návrat do zemědělského půdního fondu by byl nákladný a neopodstatněný, a proto bylo městskou radou rozhodnuto o využití lokality k ozelenění okolí města, stabilizaci příměstské krajiny a rekreačnímu využití obyvatel. Investor: Celá akce se odehrála pod patronací města Kroměříže. Městu se podařilo získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která pokryla 80% nákladů. Zbývající částka byla vyčleněna z rozpočtu města. Realizační projekt biocentra zpracovala brněnská firma Löw a spol., vlastní realizaci provedla firma Zahrada Olomouc, s.r.o. Tehdejší popis lokality: Lokalita má rozlohu 20,4 ha, z čehož 13,9 ha zaujímá vodní hladina bezodtokého jezera s malým ostrůvkem. Ze severní strany jej lemuje pozemní komunikace, v severovýchodní části stojí budova jachtařského klubu s hřištěm a malá letní restaurace, podél východní části teče potok Zacharka s mohutnými stromy ze strany biocentra a oddělený od travnaté plochy letiště místního aeroklubu zpevněnou komunikací. Vzrostlé původní dřeviny v jižní části zakrývají sousední areál ACHP, jihozápadní a západní část obklopuje orná půda za kterou vede jednokolejná železniční trať. Nejbližší městská zástavba je vzdálena asi jen 100 m od jihovýchodní hranice biocentra. Vize projektanta: Biocentrum bude rozděleno na severní část rekreační a jižní část jádrovou o rozloze 7 ha včetně vodní plochy. Část rekreační bude sloužit obyvatelům města a členům jachtařského klubu. Podél lemující komunikace a západní hranice budou vysazeny stromy. Na zbylou plochu bude vyseta směs travin odolných sešlapu a plochy budou pravidelně koseny. Břehy jezera budou zpevněny výsadbou vrb a vrbovým plůtkem, k usnadnění vstupu do vody upraveny a obsypány drobným kamenivem. Naopak z části jádrové bude snaha návštěvníky vytlačit. Jádrová část bude mít smíšený charakter s kompletním sledem společenstev vodních, mokřadních, lučních a lesních. Zakládání i péče budou podřízeny principům řízené sukcese, vedoucí ke zvýšení biodiverzity na lokalitě a usměrňující vývoj k cílovému stavu. Kromě jiného spočívá v transferu celých rostlin a živočichů, semen (zejména lučních rostlin) nebo zárodků, v pravidelné péči o rostlinná společenstva kosení, sledování zdravotního stavu výsadeb stromů i kondice živočichů, v monitorování průběhu sukcese atd. Podél břehu jezera bylo navrženo vyhloubit 5 tůní různých velikostí pro obojživelníky. Na zbylé ploše pak měla být vyseta travní směs a vysazena lesní společenstva. Stávající porosty dřevin v zadní části lokality zůstanou nezměněny, bude jim však věnována pravidelná péče. Postupem času bude péče omezována, neboť společenstva se stanou stabilnějšími a budou ponechána přirozené sukcesi. Skutečná realizace: Do jara 1997 byly provedeny terénní úpravy a založena všechna zmiňovaná společenstva. Kolem břehu jezera v jádrové části byl vytvořen vrbový plůtek vůči účinkům obraze. V létě však přišla ničivá povodeň. Přebytečná voda se na lokalitě držela velmi dlouho, což mělo za následek zhruba 80% úhyn výsadeb. Společným úsilím zainteresovaných stran byl vypracován plán obnovy biocentra, získána finanční dotace a veškeré škody byly záhy nahrazeny. Původní projekt tedy mohl být dodržen. K dosažení cílového stavu a správného vývoje biocentra byl vypracován management péče a z rozpočtu města vyčleněna nezbytná finanční částka. Součástí managementu je pravidelný monitoring,
4 potvrzující správnost postupu a upozorňující na případné nedostatky, na němž se město rozhodlo spolupracovat s vysokými školami. Pro sledování vývoje rostlinných společenstev oslovilo MZLU v Brně, stavu vody a vodní fauny UP v Olomouci. Obě instituce se podílely rovněž na provedených transferech. Jednalo se o přenos mokřadních druhů rostlin a také rybničního bahna se zárodky rostlin a živočichů k tůním a břehu jezera, transfer semen rostlin prostřednictvím sena z květnatých luk Podzámecké zahrady, výsev květnaté luční směsi do tří (původní vegetace zbavených) čtvercových pokusných ploch à 10 m (očekává se šíření pestře kvetoucích druhů do okolí), výsev kopretiny bílé do hnízd a introdukce raka říčního. Transfery byly úspěšné a diverzita lokality se postupem času zvýšila. Mokřadní druhy rostlin se v tůních velmi dobře uchytily, s rozvojem vegetace se vyskytovalo i stále více živočichů, pro obojživelníky byly tůně atraktivní již od samého počátku realizace (Tichá, 2003). Současný stav: Ani po desíti letech město nezanedbává péči o biocentrum. Trvá jeho spolupráce s vysokými školami a lokalita je pravidelně monitorována. Zdá se, že se rostlinná společenstva vyvíjejí dle předpokladů a jejich stav odpovídá pokročilejší fázi sukcese. Jisté komplikace přináší působení návštěvníků, které se nepodařilo udržet v rekreační části biocentra. Jádrová část se tak stala cílem procházek se psy, rájem rybářů, v poslední době také nudistů. Jak ale ukazují poslední výsledky monitoringu, situace není nikterak dramatická, i když se zvýšil počet synantropních druhů. Ke zlomu však došlo ve vývoji mokřadní vegetace v tůních. Všech pět tůní je zarostlých orobincem a jsou prakticky bez vody, což vzhledem k povětrnostním podmínkám letošního léta (červenec 2005 nebyl právě chudý na srážky) značí počátek zazemňování tůní. Je to škoda, neboť tůně se staly oblíbeným stanovištěm řady obojživelníků (rosnička zelená, kuňka obecná, skokan skřehotavý, ropucha zelená) a působivých mokřadních rostlin (stulík žlutý, šmel okoličnatý, kyprej vrbice aj.). Zvyšující se návštěvnost s sebou přináší i nárůst povalujících se odpadků (dokonce se zde v květnu objevila černá skládka), a to i přes pravidelný úklid Technickými službami Kroměříž. Město se s tímto nešvarem a vandalstvím rozhodlo bojovat velmi sympatickou formou. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu do jádrové části se ukázal být marným, došlo naopak k rozšíření naučné stezky z rekreační části i do jádrové. Na panelech se tak občané mohou dovědět, co je na lokalitě chráněno, čím je výjimečná a proč stojí za to ji uchovat pro další generace. Atraktivní formou poznávání přírody a osvětou tak panely přispívají k ochraně jádrové části biocentra. Rekreační část biocentra zcela naplňuje původní vizi. Pravidelné kosení přispělo k zapojenosti a odolnosti travnaté plochy, břehy jsou udržované, doplňování vrbami efektivní. V loňském roce byl dokonce obnoven břehový plůtek v severní části jezera, který brání rozplavování břehů a zároveň je ozeleňuje. Břehový porost obou částí poskytuje útočiště četným živočichům. Lokalita Hráza u Kroměříže je přes počáteční potíže příkladem velmi dobré realizace a také následné péče o biocentrum. Dobře plní všechny požadované funkce a díky kvalitní péči zřejmě docílí projektem navrženého a přírodními podmínkami předurčeného stavu a stane se i přes některé již zmíněné nepříznivě působící jevy plnohodnotnou součástí systému ekologické stabilizace krajiny.
5 Biocentrum Hráza: Pobřeží se zarůstajícími tůněmi v jádrové části biocentra (stav v létě 2004)
6 Obr. 1.: ÚSES regionální a nadregionální úrovně Kroměřížska schválený MŽP (1996)
7 Obr. 2: Návrh realizace LBC Hráza (odpovídá dnešnímu stavu) Polyfunkční část Jádrová část Hranice biocentra Potok Zacharka Vzrostlé původní dřeviny Nově vysazené dřeviny Areál Klubu vodních sportů Hranice jádrové časti biocentra Vysázená lesní společenstva Travobylinná společenstva Původní travobylinná společenstva Nově vysetá travobylinná společenstva Tůňky Jezero Ostrůvek Mokřadní společenstva projekt navrhuje: 1 chrastice rákosovitá 2 rákos obecný 3 orobinec sp. 4 sítiny a ostřice sp. 5 kosatec žlutý 6 zevar vzpřímený 2. Ponětovický mokřad Vznik, původ: O potřebě přeměny zanedbaného obecního pozemku na mokřad se začalo uvažovat v souvislosti s vybudováním a nevhodnými úpravami nedalekého Ponětovického rybníka a napřímením toku říčky Rokytnice. Oba počiny umocněné intenzivním rybním hospodářstvím, absencí mokřin a klidové litorální zóny významně změnily podmínky pro
8 mokřadní flóru a faunu obojživelníky, vodní ptactvo (dříve byl rybník významnou ptačí lokalitou), a proto bylo třeba degradovaná stanoviště nahradit a zabránit tak vymizení především ohrožených populací obojživelníků. Absence mokřadních stanovišť je zřejmá v celém okrese Brno-venkov a proto je třeba vyhledávat a využít vhodné lokality. Poběžovický mokřad byl zařazen do programu Budování mokřadů na jižní Moravě v rámci akce nazvané Niva Rokytnice Ponětovický mokřad byl zbudován v dubnu roku 2000 na obecním pozemku obce Ponětovice v okresu Brno-venkov, dnes patřící pod správu města Šlapanice. Investor: Hlavním iniciátorem realizace mokřadu byl Referát ŽP OkÚ Brno-venkov. Finanční prostředky byly získány z programu Péče o krajinu. Zemní práce v rozsahu více než 4000 m 3 provedla firma AGROMEL, pro vegetační úpravy byla vybrána Školka Tvarožná. Odborný dohled nad realizací prováděl zpracovatel projektové dokumentace ZO 54/05 Pálava ČSOP Brno ve spolupráci s RŽP OkÚ Brno-venkov (věcně a územně příslušným orgánem ochrany přírody) a AOPK ČR střediskem Brno (garantem programu Péče o krajinu MŽP). Tehdejší popis lokality: Vytipovaná lokalita se nachází v levobřeží říčky Rokytnice (na některých mapách Roketnice) při okraji zástavby obce Ponětovice pod Ponětovickým rybníkem. Jako součást nivy je lokalita významným krajinným prvkem tzv. ze zákona (zákon č.114/92 Sb.). Pro rozvoj mokřadních společenstev je velmi příhodná díky dostačující rozloze (cca 2 ha), vysoké hladině podzemní vody cm pod povrchem (téměř v celém území) a stabilnímu travnímu porostu na celé ploše. Realizací vhodných biotechnických opatření by tak bylo možné poměrně snadno nastolit vhodné podmínky pro rozvoj mokřadu a zároveň vytvořit krajinářsky a přírodně cenné území v oblasti jinak chudé na přírodní hodnoty, které by bylo přitažlivé i pro místní obyvatele. Vize projektanta: Celý mokřad měl být dokonalým funkčním systémem. Návrh počítal s vybudováním mokřadu na ploše 0,58 ha v podobě mozaiky volných vodních ploch - tůní (24% plochy, hloubka odběru do 120 cm), zatopených mokřadních porostů (rákosin) s hloubkou odběru do 70 cm (42% plochy), bažinatých ploch (hloubka odběru do 30 cm, 19% plochy) a stávajících ponechaných travnatých ploch (15% plochy). V rámci vegetačních úprav se měly provést roztroušené výsadby dřevin (solitéry, skupiny) s obecným cílem dosažení souladu mokřadních ploch s roztroušenými vrbami (hlavatými, keřovitými) a rozsáhlého lučního komplexu s roztroušenými dřevinami. Po obvodu plochy projekt navrhoval vysázet víceméně souvislý zelený pás izolující plochu od blízké okolní zástavby. Počítal s vyhloubením pěti tůní izolovaných od mokřadu. Největší z nich, vyhloubená na okraji rákosiny měla na jedné straně velmi pozvolna přecházet do porostu rákosin a částečně louky, zatímco ostatní břehy měly být strmější. Menší tůně pak izolované v travním porostu s podobným průběhem břehů. Ve stávajícím travním porostu měly být vytvořeny rovněž čtyři izolované podmáčené ostrůvky rákosin. Přebytečná zemina bude částečně uložena ve valu podél jižního okraje mokřadu a z části odvezena mimo plochu. Předpokládané náklady realizace činily asi Kč. Projekt počítal i s následným monitoringem lokality (ČSOP) a péčí o porosty (především vlastními silami a z prostředků obce). Péče má spočívat v alespoň občasném kosení celé plochy (vč. odstranění biomasy), v péči o vysazené dřeviny (ořezávání vrb na hlavu ) a častějším kosení deponií zeminy (obvodového valu). V průběhu sukcese je třeba sledovat oslunění tůní a provést případnou probírku dřevin k proslunění, odstraňovat náletové dřeviny. Projekt doporučuje vytváření průseků v souvislých rákosových porostech s cílem zatraktivnit jarní podmínky pro hnízdění ptáků. ČSOP Brno ZO 54/05 Pálava v projektu slíbila realizovat v následujících minimálně 5 letech obecné sledování vytvořeného mokřadu z hlediska mokřadní fauny (příležitostně i flóry) a vodního režimu. Poznatky budou průběžně vyhodnocovány a na jejich základě
9 iniciovány další drobná biotechnické opatření. Sledování bude zahrnovat i případné repatriační programy. Zatímco v případě živočichů bude téměř vše ponecháno přirozenému vývoji, v případě rostlin budou nezbytné transfery (ve spolupráci s AOPK) stanovištně a geograficky odpovídajících druhů. Nedílnou součástí bude pořízení fotodokumentace (vč. stavu před zásahy a v průběhu realizace). Celá zájmová plocha bude sloužit k tvorbě přírodních hodnot, k rozvoji přirozených mokřadních společenstev a populací živočichů. Je vyloučeno rozmisťování zařízení pro přikrmování zvěře a do tůní či mokřadu nasazovat jakékoli ryby. Pro místní obyvatele bude mít mokřad estetickou hodnotu a má vybízet k procházkám. Skutečná realizace: Původní záměr byl značně okleštěn. Při realizaci se ustoupilo od tří tůní a tří izolovaných ostrůvků rákosin, zřejmě kvůli úspoře finančních prostředků. Náklady celé realizace tím klesly na Kč. Nad dalšími možnými důvody této podstatné změny lze jen spekulovat. Podle šetření provedených v letech (Zlámalová, 2005) nebyl projekt naplněn ani v dalších bodech. Následná péče připadající na obec Ponětovice byla hrubě zanedbána. Jediným počinem, a to nedotaženým do konce, bylo ojedinělé kosení porostů bez odstranění biomasy. Obec toto zdůvodňuje nedostatkem vlastních kapacit. Zájmové území skutečně není a nebylo ovlivňováno instalací přikrmovacích zařízení ani osádkou ryb, ovšem neslouží ani avizovaným procházkách obyvatel, poněvadž o území v takovém stavu nyní nemají zájem ani občané. Dosud neproběhly žádné transfery mokřadních rostlin a repatriace živočichů. Nedodržena byla i plánovaná výsadba stromů a keřů (proběhla jen kolem valu obvodu lokality a částečně v litorální zóně). Oprávněné pochybnosti existují i o každoročním pravidelném sledování lokality a pořizování fotodokumentace ze strany ZO ČSOP, neboť lze předpokládat, že by v případě kontroly byla za stávajícího neuspokojivého stavu věcí provedena následná biotechnická opatření na záchranu celé akce. Současný stav: Poslední sledování lokality v rámci zmíněné diplomové práce (Zlámalová, 2005) pochází z léta Tříletý monitoring zahrnoval fytocenologické zápisy a mapování vegetace (luční, mokřadní), stanovení celkového obsahu dusíku v půdě a rozbor vody. Zastoupení mokřadních druhů v litorální zóně a tůních není hojné a jejich počet má spíše klesající tendenci. Některé druhy (rákos) mají tendenci přecházet až do lučních ploch. Výrazně je zastoupen pouze kamyšník přímořský, dále rákos obecný a orobinec širokolistý, doplněné trsy sítin a ostřic. Vrba vysazena do litorální zóny z neznámých příčin vymizela již v roce Rozborem vody bylo prokázáno zásadité ph, náznaky salinity a potvrzena probíhající eutrofizace. Plocha lučního porostu je v současnosti nárazově kosena, nicméně neodklizená biomasa a okolní deponia posilují výskyt nitrofilních druhů. V travnatých plochách stále nebyla provedena plánovaná výsadba stromů. Nitrofilními ruderálními druhy je zarostlý také obvodový val, v němž se vysazené dřeviny doslova ztrácejí. Primárně nepříznivým faktorem je v tomto případě přemíra živin, zejména dusíku, v půdě. Bujení nežádoucích druhů napomáhá nejen zanedbaná péče, ale i založení blízkého kompostu, kam lidé ukládají biomasu ze svých zahrádek. Informace o výskytu obojživelníků jsou známy jen z roku V této době tedy rok po realizaci projektu, byl pozorován především výskyt skokana štíhlého a ropuchy zelené, v menší míře pak ropuchy obecné a kuňky ohnivé. Od počátku se vyskytovala ondatra pižmová, jejíž nory narušují břehy a požery poškozují porosty orobince. Mokřad v Ponětovicích je ukázkou malého zájmu a nedostatečné odpovědnosti zainteresovaných subjektů o další osud této neúplně zrealizované akce a především absence následné péče o sotva zrozený stabilizační prvek v krajině. Vidí-li vlastníci přilehlých
10 pozemků zabuření a nedostatečnou údržbu, pak buď oprávněně kritizují anebo ke zhoršení stavu ještě sami přispívají.
11 Ponětovický mokřad: projevy eutrofizace v tůni (stav v létě 2002) Ponětovický mokřad: ruderální porost na zemním valu, v němž se téměř ztrácí keř kaliny obecné (Viburnum opulus) (stav v září 2002) 3. Lokální biocentrum U rybníka k.ú. Starovičky Vznik, původ: Zájmové území se nachází na soutoku Štinkovky a Starovičského potoka na Hustopečsku. Lokální biocentrum o rozloze 4,47 ha bylo budováno v rámci revitalizačních opatření povodí Starovičského potoka dle projektu Revitalizace zemědělského toku Starovičky v roce Součástí projektu bylo nejen vytvoření lokálního biocentra
12 mokřadního charakteru s výsadbou stromů a keřů na ploše 1,6 ha, ale zejména neprůtočné nádrže o rozloze 0,79 ha (po vyřazení části funkční drenážní sítě z provozu) jako boční hloubené nádrže s proměnlivou hloubkou dna od 0,5 do 2,5 m) a úprava (rozvolnění) samotného toku v délce 423 m, včetně břehových a doprovodných porostů podél nádrže i toku (na ploše 3,68 ha) a zatravnění zbylé plochy. Biocentrum navíc mělo doplňovat neúplný systém biocenter lokální úrovně a stát se jedním ze základů navrhovaného nadregionálního biokoridoru. Tehdejší popis lokality: Biocentrum U rybníka bylo zbudováno na orné půdě bez stávajícího základu. Nicméně vlivem vysoké hladiny podzemní vody a nesprávné funkčnosti drenážního systému bylo území podmáčené a jen částečně využitelné k zemědělskému hospodaření. Vyskytovala se zde řada ruderálních druhů rostlin. Lokalita U rybníka je ze západní strany ohraničena korytem vodoteče Štinkovka, která je ve správě Povodí Moravy Brno. Ze strany jihovýchodní je ohraničena korytem Starovičského potoka, který byl upraven v dotčeném úseku jako odvodňovací kanál. Na styku se zájmovou plochou je téměř v celé délce veden až po soutok se Štinkovkou v přímém směru. Investor, projektant, realizátor: Zájmové území se nachází poblíž obce Starovičky v bývalém okrese Břeclav, dnes spadá do správního obvodu Hustopeče. Vlastní revitalizace se týká toku Starovičský potok. Investorem byla Státní meliorační správa (dnes Zemědělská vodohospodářská správa), regionální kancelář v Brně a prováděcí projekt připravil v r Hydroconsult Bratislava - organizační složka Břeclav. Na realizaci projektu se podařilo získat finanční dotaci z Programu revitalizace říčních systémů ve výši 2,89 mil. Kč. Zhotovitelem díla v letech byla společnost ADAGRO, s.r.o. Vlastníkem a správcem biocentra je dnes brněnská regionální kancelář ZVHS. Vize projektanta: Biocentrum bude řešeno v souladu se schváleným územním plánem sídelního útvaru Starovičky a návrhem místního ÚSES pro katastrální území Starovičky. V lokalitě bude vytvořena vodní plocha a vysazeny břehové porosty. Dále bude provedeno rozvolnění toku Starovičského potoka s ozeleněním a provedena rozptýlená výsadba stromového a keřového porostu v zatravněné zájmové ploše. Materiálem vytěženým z prostoru vodní plochy se místně navýší terén a uplatní se tak dřeviny tvrdého luhu. Jmenovanými opatřeními se vytvoří stanoviště s kombinací klasického mokřadního biotopu, roztroušené keřové a stromové vegetace a lučního společenstva. V rámci zřizování biocentra bude odstavena z funkce pouze část odvodnění na místě vodní nádrže a terénních úprav. Odvodňovací kostra zajišťující odvádění drenážních vod z přilehlých ploch včetně čerpací stanice bude zachována jako funkční, stejně tak dosavadní elektrické vedení. Pro dotaci vody bylo navrženo přesměrovat výtlačné potrubí z čerpací odvodňovací stanice do nové vodní nádrže. Skutečná realizace: Veškerá opatření a terénní úpravy byly provedeny a navržené objekty zbudovány podle projektu a zpočátku se jevily úspěšnými. Na ploše biocentra bylo vysázeno přes ks stromů a ks keřů, rozdělených do 2 typů měkkého a tvrdého luhu. Po realizaci výsadeb došlo zřejmě vlivem nízkých srážkových úhrnů na jaře a létě 2003 k úhynu stromků. Stromy vysazené na podzim 2002 dosud neměly dobře vyvinutý kořenový systém a nebyly schopny čerpat vodu z nižších vrstev. Možný vliv sehrálo i výrazné kolísání teplot v březnu a dubnu 2003, které má negativní vliv na kořenový krček. Některé druhy (olše lepkavá) zaznamenaly až 80 % úmrtnost. Protože výsadba byla v záruce, byly podle výsledků šetření (Skopalová, 2005) navrženy a v listopadu 2004 uskutečněny dosadby v odpovídajícím množství. Současný stav: Dle závěrů sledování z let v rámci diplomové práce (Skopalová, 2005) lze konstatovat, že toto nové mokřadní biocentrum má šanci stát se plnohodnotnou složkou ÚSES. Realizátor dostál projektu a není zanedbána ani následná péče. Nicméně,
13 biocentrum je teprve na počátku svého, snad již nadějného vývoje. Slouží již jako bezpečné hnízdiště pro rákosníky, drobné druhy kachen (čírka obecná) či lysku černou. Zatím vzácnější jsou návštěvy bahňáků (bekasina otavní). Skopalová provedla na lokalitě floristickou inventarizaci. Vyplývá z ní značné zastoupení nitrofilních ruderálních druhů, zejména na náspu podél toku Štinkovky, které mohou znamenat potenciální riziko. Květnaté luční druhy v zatravněné ploše mají zatím nízkou abundaci. První dva roky po založení byly plochy koseny, pro dobro věci by bylo záhodno v této činnosti pokračovat. Z typicky mokřadních druhů byly zaznamenány např. orobinec úzkolistý, kamyšník přímořský, rákos obecný, ostřice štíhlá., kyprej vrbice, čistec bahenní, oman britský. Za zmínku stojí výskyt ohrožené zeměžluče spanilé. Výsadba stromů i keřů se po obnově v roce 2003 jeví nadějně a díky smluvené pětileté pěstební péči spočívající v odplevelování a kypření půdy je o ni dobře postaráno. V případě lokality U rybníka budou s největší pravděpodobností vložené finanční prostředky zhodnoceny a časem se zde vyvine plně funkční lokální biocentrum.
14 Starovičky: Místní systém ekologické stability a pozice LBC U rybníka Starovičky: LBC U rybníka celkový pohled
15 Starovičky: LBC U rybníka porost litorálu (stav v létě 2004) ÚSES zelená páteř krajiny 2005
16 Použitá literatura: Skopalová, P.: Sledování sukcesního vývoje nově založeného lokálního biocentra (k.ú. Starovičky). Diplomová práce, Brno: MZLU v Brně, 2005, 81 s. Tichá, M.: Hodnocení stavu ochrany přírody na Kroměřížsku. Diplomová práce, Brno: MZLU v Brně, 2003, 78 s. Zlámalová, M.: Studie sukcesního vývoje nově založeného mokřadu u Ponětovic. Diplomová práce, Brno: MZLU v Brně, 2005, 71 s.
Mokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
Písky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle
Mokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :
LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA
OPRAVA A ODBAHNĚNÍ RYBNÍKA ŠEJBA k.ú. Vojkovice u Židlochovic Dokumentace pro stavební povolení A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva Datum: 04/2011 Vypracoval: Bc. Dagmar Kabelová zakázky: 97/09
1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Zásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
Veselí nad Moravou Zelená infrastruktura Kollárova Blatnická. OBJEDNATEL : Město Veselí nad Moravou tř. Masarykova 119, Veselí nad Moravou
1.1 ÚVOD Studie Veselí nad Moravou zelená infrastruktura Kollárova Blatnická byla zpracována na základě objednávky uzavřené mezi Městem Veselí nad Moravou a zpracovatelem. 1.2 CÍL STUDIE Cílem studie je
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
Obnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
Výsadba biocenter a liniové zeleně
07.04.2017 Výsadba biocenter a liniové zeleně Pobočkou Nymburk v okresech Nymburk a Praha-východ Místo konání: Praha budova ČSVTS, Novotného lávka 200/5 Ing. Zdeněk Jahn, CSc. vedoucí Pobočky Nymburk biocentrum
Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice
Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice (samostatná část
Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
J e v i š o v i c k á. p ř e h r a d a
J e v i š o v i c k á p ř e h r a d a Zatopená plocha při hladině stálého nadržení (Ms) 3,00 ha Zatopená plocha při max.hl. zásobního prostoru (Mz) 8,10 ha Zatopená plocha maximální 12,6 ha Hladina zásobního
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ
MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz
Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
kromě výše popsaných červeně, modře a fialově šrafovaných ploch Plánu ÚSES obsahuje
Vymezení ÚSES Ve všech výkresech červeně = základní vymezené plochy biocenter a biokoridorů modře = další zvažované plochy pro rozšíření biocenter a biokoridorů fialově = plochy biocenter a biokoridorů
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice Doplňující průzkumy a rozbory (analytická část) PŘÍLOHA VI FOTODOKUMENTACE S KOMENTÁŘEM VODNÍ TOKY A PLOCHY červen 2018 Pořizovatel: Městský úřad Hranice Pernštejnské
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí
Výsadby a zajištění vodních prvků v biocentrech
14.06.2018 biocentrum Sovenice Výsadby a zajištění vodních prvků v biocentrech Místo konání: Fakulta stavební ČVUT Praha Ing. Zdeněk Jahn, CSc. vedoucí pobočky SPÚ v Nymburce Biocentrum s vodní plochou
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
Informační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav
Možnosti financování protipovodňových opatření v rámci pozemkových úprav Pro realizaci protipovodňových opatření potřebujeme mimo jiné projekty + pozemky + peníze. Pozemkové úpravy nám mohou pomoci s každou
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský
Finanční možnosti ochrany přírody
Finanční možnosti ochrany přírody Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Závěrečná prezentace výsledků projektu Vliv chráněných území na rozvoj obcí zkušenosti českých a rakouských
DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY
HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby
Obojživelníci bývalého VVP Pístov
Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom
Územní plán obce Rohozec, 2000
Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod
OPŽP přes MAS. Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až ,- Kč především na výsadbu v rámci:
OPŽP přes MAS Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až 10.000.000,- Kč především na výsadbu v rámci: Sídelní zeleně 5.000.000,- Kč Realizace ÚSES 3.000.000,-Kč Protierozních
Obec Tučín R E A L I Z A C E
Obec Tučín K O M P L E X N Í P O Z E M K O V É Ú P R A V Y V K.Ú. T U Č Í N - R E A L I Z A C E Obec Tučín S T Á T N Í P O Z E M K O V Ý Ú Ř A D, P O B O Č K A P Ř E R O V N Á V R H P O Z E M K O V É Ú
Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti
Tůně pro Arboretum Janovka Projekt: Tůně pro Arboretum Janovka Podpořil v r. 2013 Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti PLÁN Vybudování tůní a úprava potoka v lokalitě plánovaného Arboreta Janovka.
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
Biocentra. reprezentativní biocentrum lokálního významu v trase NRK STG 5 A 3
Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nadregionální a regionální ÚSES Trasa nadregionálního a regionálního ÚSES byla převzata ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (2008). Jižním okrajem katastru
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)
Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015 Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních
PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod
PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE
Mgr. Vladimír Ledvina
Zdravá krajina náš domov Krajinné plánování a význam drobných přírodních prvků v kulturní krajině Mgr. Vladimír Ledvina Zdravá krajina náš domov KRAJINA: - Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem
IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY
IX. VLIVY NA ZÁJMY OCHRANY PŘÍRODY Zájmy ochrany přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. jsou v daném měřítku zpracování zastoupeny ve formě: maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných
Přírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní
HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků
HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území
Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY
Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013
Prezentace výsledků pozemkových úprav za ČR a oceněných společných zařízení. kraje
Ministerstvo zemědělství Ústřední pozemkový úřad Prezentace výsledků pozemkových úprav za ČR a oceněných společných zařízení pozemkových úřadů Jihomoravského kraje Těšnov 65/17 Praha 1, 11705 Pozemkové
Prezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Odbor správy majetku
MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 20. 6. 2019 Bod programu: 18 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada města Odbor správy majetku Ing. Radomír Bradáč Bc. Ludmila
Výsadby. Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP. zelená linka:
Výsadby Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Upozornění Uvedené typové projekty byly realizovány mimo území CHKO, avšak typ výsadeb realizovaných
Sucho a návrhy opatření ke snížení dopadů sucha, zadržování vody v krajině
12.4.2018 Sucho a návrhy opatření ke snížení dopadů sucha, zadržování vody v krajině Ing. Jan Čekal Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina vedoucí oddělení pozemkových úprav KOMPLEXNÍ
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ
Seminář EKOLOGICKÁ A UŽIVATELSKÁ STRUKTURA KRAJINY, Praha, Akademie věd, 12.6.2018 INFRASTRUKTURY V KRAJINNÉM PLÁNOVÁNÍ Ing. Klára Salzmann, Ph.D. Ústav krajinářské architektury Fakulta architektury ČESKÉ
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Zajištění péče o luční záhony na území města Olomouce
Viadua sdružení pro ochranu a obnovu přírody a krajiny Závěrečná zpráva k projektu Zajištění péče o luční záhony na území města Olomouce dle Smlouvy č OZP-PKZ/DOT/001128/2016/Pri o poskytnutí finanční
REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV
REALIZOVANÉ PRVKY ÚSES V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Z KRAJINOTVORNÝCH PROGRAMŮ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV Ing. Tereza STRÁNSKÁ, Ing. Renata EREMIÁŠOVÁ Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační
Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010
Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Jaromír Maštera Foto: J. Maštera, A. Zedníková, V. Kodet Akreditovaný Pozemkový spolek Gallinago pozemkový spolek pro ochranu volné krajiny - funguje při Pobočce
Dotace z OPŽP na zadržování vody v krajině; výzvy č. 51, 57, 58, 59
Dotace z OPŽP na zadržování vody v krajině; výzvy č. 51, 57, 58, 59 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kateřina Kujanová Boj se suchem a povodněmi, červen 2017 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500
Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce
Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce 2015 21.4.2016 1 Biologická ochranná opatření Pro obce: Mariánské Radčice Lom Braňany Ledvice Jedná se o biologická
Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,
Květnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
Transfery obojživelníků u Svitáku 2016
Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Transfery obojživelníků u Svitáku 2016 Závěrečná zpráva projektu Foto: Jaromír Maštera Tibor Neskromník,
POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče
1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.
ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY
ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou
Terestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx
20.6.2017 Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta a stavebního řádu Územní studie č.ús 8-02/2017 Petřkovice u Ostravy Odval Urx Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí. Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň
Péče o jezera ve velkých zbytkových jamách po těžbě uhlí Ivo Přikryl ENKI o.p.s. Třeboň Charakteristika jezer relativně hluboké nádrže s malým přítokem předpoklad velmi kvalitní vody a univerzální využitelnosti
Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.
Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí
Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:
Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny
Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM
OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM Ing.Marcela Hausvaterová Oddělení péče o přírodu a krajinu, Agentura ochrany přírody
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 24 22 Specifický cíl.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení
Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1
Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava
Revitalizace některých rybníků a nádrží na Jindřichohradecku
Revitalizace některých rybníků a nádrží na Jindřichohradecku. EVL Rybníky u Lovětína -PP Luží u Lovětína -PP Horní Lesák -Horní a Dolní u Lovětína Ohrožení Zanedbaná údržba (nejasná majetková držba, obtížné
Výroční zpráva společnosti REVITA CZ o.p.s. za rok 2016
Výroční zpráva společnosti REVITA CZ o.p.s. za rok 2016 Výroční zpráva 2016 1 Obsah 1. Kontaktní údaje... 2 2. Úvodní slovo... 3 3. O společnosti... 4 4. Orgány společnosti... 5 5. Realizované projekty
Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci
Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci Eva Burešová eva.buresova@nature.cz Středisko České Budějovice Krajina velké části Čech byla za posledních 50 let výrazně
Operační program Životní prostředí - Prioritní osa 4
Operační program Životní prostředí - Prioritní osa 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu Mgr. Jakub Stodola oddělení péče o přírodu a krajinu, RP Střední Čechy, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.opzp.cz
B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce
B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které jsou
datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 7. ledna 2015 Ing. Eva Gregušová KUZL 70194/2014 KUSP 70194/2014 ŽPZE-EG ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik Dle rozdělovníku datum vyřizuje číslo jednací spisová značka 7. ledna 2015 Ing. Eva Gregušová KUZL 70194/2014 KUSP 70194/2014
B Souhrnná technická zpráva
B Souhrnná technická zpráva B.1 Popis území stavby a) Charakteristika stavebního pozemku Zájmová lokalita se nachází v k.ú. Kurdějov na pozemku č. parc. 4952. Zájmové území je ze západní a severní ohraničeno
fytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice
Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl
Výstavba vodních nádrží v procesu pozemkových úprav
STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. Praha Pobočka Nymburk, Soudní ul. čp. 17, PSČ 28800 Tel: 725921570, 724067745 e-mail: z.jahn@spucr.cz 19.10.2017 Výstavba vodních