Katedra telesnej výchovy a športu Fakulty humanitných vied UMB v Banskej Bystrici

Transkript

1 Katedra telesnej výchovy a športu Fakulty humanitných vied UMB v Banskej Bystrici 2009 ROZVOJ PROFESIONÁLNYCH KOMPETENCIÍ UČITEĽOV TELESNEJ VÝCHOVY NA ZÁKLADNÝCH A STREDNÝCH ŠKOLÁCH Z ÚPOLOVÝCH ŠPORTOV Zborník recenzovaných vedeckých a odborných prác z problematiky úpolov, vydaný z grantovej úlohy KEGA 3/6017/08 1

2 Vztah studentů jihočeské univerzity k bojovým uměním a jejich zájem o tyto pohybové činnosti a sporty Kukačka 1 Vladislav - Michalov 2 Ludvík 1 KTV Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích, Česká republika, 2 KTVS Pedagogické fakulty JU v Č. Budějovicích, Česká republika Klíčová slova: úpolové sporty, bojová umění, studenti VŠ Úvod Bojová umění (úpoly) patří mezi nejstarší lidské aktivity, ať se jedná o přemožení protivníka v boji či o tělesná cvičení rozličného zaměření. Ke splnění svých cílů využívá poznatky a dovednosti z různých systémů ozbrojeného i neozbrojeného boje. Ve světě lze v několika posledních desetiletích zaznamenat prudké šíření některých forem bojových umění (Fojtík a Michalov, 1996; Fojtík, 2006; Bartík - Adamčák, 2006). Bojová umění se stávají stále více populárními a jsou začleňovány do tělovýchovných a sportovních činností výukových systémů různých škol, výchovných a vzdělávacích zařízení. Problém Jako bojové umění lze označit soustavu dovedností a technik, které mají za cíl naučit se bránit při napadení útočníkem. Často tyto soustavy či systémy vycházejí z tradic a jsou vázány na určitou oblast nebo stát, kde vznikly a dlouhou dobu se vyvíjely. Způsob, metoda a případné použití zbraní, jakým lze porazit protivníka, je charakteristický pro jednotlivá bojová umění v závislosti na bezpečnostních podmínkách a dalších historických souvislostech vývoje těchto systémů. Proto některá bojová umění nepoužívají zbraně, protože v době, kdy vznikala, nebylo dovoleno zbraně používat. Lze říci, že tato bojová umění vznikala právě proto, aby se obránci byli schopni bránit i útočníkům se zbraněmi jen pomocí technik prováděných s pomocí těla nebo za použití různých pomůcek. Mezi takovéto systémy, které nepoužívají zbraně, patří například karate, tai-či a taekwon-do, capoeira. Další formy boje bez pomůcek a zbraní byly často předmětem různých soutěží často nábožensky motivovaných s cílem dokázat převahu vysílající skupiny (státu). Takovéto poslání měl například box či zápas ve starověkých kulturách, které organizovaly například olympijské hry starověku. Další skupinou bojových umění jsou ta, která používají zbraně. Jedná se například o kendo, jaido, šerm, některé formy kung-fu a další. Jako zbraně jsou nejčastěji používány tradiční nástroje: 131

3 tyč, tonfa, meč, atd. Některé relativně novější formy bojových umění kombinují boj beze zbraně s obranou proti zbraním nebo zbraně v určité podobě používají. Mezi takováto kombinovaná bojová umění patří například aikido nebo allkampf. Zatímco ve starověku a ve středověku sloužila bojová umění především útoku a obraně při válečných střetech, později se mnohá umění proměnila v systémy rozvoje tělesných schopností nebo v bojový sport. V popředí vždy stály výchovné aspekty, zachování tradic nebo myšlenka obrany. V dnešní době je možné vysledovat kromě sportovního pojetí některých bojových umění jejich rekreační, regenerační a zdravotní aspekt, jak je tomu například u tai-či, či-kungu a dalších. Cíl Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit na souboru 300 studentů JU jaký je jejich zájem o bojová umění, což se promítá do znalostí a vědomostí o této oblasti pohybových aktivit a sportů. Prioritou tohoto výzkumu bylo zjistit, kolik studentů se bojovými uměními zabývalo, zabývá, eventuálně má v úmyslu se s nějakým bojovým uměním prakticky seznámit. Zájem studentů o konkrétní bojová umění je také předpokladem pro rozšíření nabídky bojových umění ve výběrových předmětech výuky na Jihočeské univerzitě. Metodika K zjišťování informací od studentů Jihočeské univerzity na téma bojových umění byl vypracován nestandartizovaný dotazník, který měl následující otázky: Cvičil(a) jste prakticky nějaké bojové umění? Pokud ano, v jakém rozsahu? Pokud ne, přejete se naučit (blíže se seznámit) nějaké bojové umění? Považujete znalost nějakého bojového umění za důležitou? Sledujete v televizi či na DVD filmy s tématikou bojových umění? Napište, která bojová umění znáte v pořadí jejich významnosti? (pokud máte určitou představu o charakteru těchto cvičení) Poslední otázka se zabývala pohlavím tázané osoby. Dotazníkový průzkum (Chrástka, 2007) proběhl v zimním semestru na konci roku Oslovováni byli studenti a studentky Jihočeské univerzity bydlící na univerzitních kolejích. Jednalo se o studenty a studentky všech fakult JU bez přesného určení věku. Upřesnění věku a 132

4 kategorizace podle věkové struktury či příslušnosti k fakultě se jevila jako nepodstatná. Za důležité bylo považováno pouze pohlaví, protože lze předpokládat rozdílné názory mužů a žen na bojová umění. Celkově bylo shromážděno 300 vyplněných dotazníků. Z toho počtu bylo 195 dotazníků od žen a 105 od mužů. Výsledky a diskuze Na první otázku, zdali studenti a studentky cvičili nějaká bojová umění, odpovědělo kladně 33 mužů a 24 žen, celkově to představuje 18 % sledovaného souboru. Přesný počet studentů, kteří odpověděli kladně i záporně, obsahuje graf číslo 1. Graf č. 1: Počet studentů a studentek JU, kteří cvičili nebo necvičili bojové umění (BU), (n=300) Druhá otázka byla zaměřena na bližší informace od skupiny studentů, kteří cvičili nějaká bojová umění. Cílem této otázky bylo upřesnit dobu, po kterou se uvedení studenti a studentky zabývali bojovými uměními. 133

5 Graf č. 2: Doba cvičení bojového umění u studentek (n=33) a studentů (n=24) JU Otázka číslo tři byla zaměřena na přání, zdali mají zájem se seznámit s nějakým bojovým uměním. Byla určena i pro ty, kteří nějaká bojové umění cvičí, což eventuálně představovalo zájem o jiné bojové umění. Výsledky ukazují na přibližně stejné skupiny zájemců - 65 osob (22 %) a těch, kteří o bojová umění nemají žádný zájem - 73 osob (24 %). Největší množství je těch studentů a studentek, kteří nemají vyhraněný zájem a názor na bojová umění a ti představují 162 osob ze zkoumaného souboru, což představuje 54 %. Další otázka číslo čtyři sledovala hodnocení významu bojových umění a byla zaměřena na jejich relativní důležitost. Zde se 62 dotázaných (21 %) vyslovilo, že bojová umění považují za důležitá, přibližně stejný počet 55 oslovených (18 %) nepovažuje bojová umění za důležitá. Největší počet oslovených 183 studentů a studentek JU (61 %) nemá na tuto otázku vyhraněnou odpověď a uvádějí, že bojová umění mohou být někdy důležitá. Otázka číslo pět byla zaměřena na sledování televizních, DVD a jiných programů s tématem bojových umění. Zatímco 53 oslovených osob (18 %) odpovědělo, programy s tématikou bojových umění sleduje, téměř dvojnásobné množství 109 osob (36 %) uvedené programy nesleduje. Jako i v minulých případech nejčetnější je skupina indiferentní, v tomto případě se jedná o 138 osob, které sledují tyto programy pouze příležitostně (46 %). Otázka číslo šest hodnotila znalost bojových umění, popřípadě i v pořadí podle subjektivního hodnocení významnosti (pokud má dotazovaná osoba představu o charakteru těchto cvičení). V tomto případě 300 osob hodnotilo 16 bojových umění, které samy uvedly. Následný graf číslo 3 prezentuje uvedená bojová umění v pořadí, jak byla subjektivně hodnocena z hlediska významnosti. 134

6 Graf č. 3: Pořadí významnosti bojových umění podle subjektivního hodnocení studentů a studentek JU (n=300) Poslední sedmá otázka pouze doplňovala pohled na sledovaný soubor z hlediska pohlaví, ve kterém bylo 195 žen a 105 mužů. Závěr Výsledky studie, která měla za cíl zjistit na souboru 300 studentů Jihočeské univerzity jejich zájem o bojová umění, popřípadě konkrétně zjistit, která bojová umění považují za významná, naznačují, že nejznámější jsou především karate, judo, aikido a taekwondo. Tato informace umožní reagovat na zájem studentů z hlediska nabídky volitelných předmětů ve výuce tělesné výchovy na Jihočeské univerzitě. Tato studie potvrzuje také další skutečnost, že s bojovými uměními se prakticky seznámí v určité podobě přibližně každý šestý student. Literatura BARTÍK, P. ADAMČÁK, Š.(2006). Možnosti zavedenia aikida do hodín telesnej výchovy u žiakov na 2. stupni základných škôl. In: Zborník Telesná výchova a šport na Univerzitách. Nitra: SPU Nitra, 2006, s FOJTÍK, I. (2006). Duch budó. Praha, Naše vojsko, 273 s., ISBN FOJTÍK, I., MICHALOV, L. (1996). Základní úpoly: úpolové sporty a umění. České Budějovice, Jihočeská univerzita v ČB. CHRÁSTKA, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu. Praha, Grada, 272 s., ISBN

7 Student s relation of the university of south bohemia to martial arts and their interest about these physical activities and sports Vladislav Kukačka- Ludvík Michalov Key words: combatives, Martial arts, University students Summary This study occupies by pursuing of interest about martial art at the University of South Bohemia in České Budějovice. On the set of 300 students the study pursues their relation, interest and informedness to mentioned theme of martial art. In general terms, men have higher interest about these sports and physical activities, on the contrary women height evaluate the meaning and importance of these practical skills. As the best known are presented next martial arts: karate, judo, aikido and taekwondo. 136