JAK VYMÁHAT POHLEDÁVKY V DOMECH ROZDĚLENÝCH NA JEDNOTKY PO (INFORMACE K ZÁKONU 291/2017 Sb.)

Transkript

1 JAK VYMÁHAT POHLEDÁVKY V DOMECH ROZDĚLENÝCH NA JEDNOTKY PO (INFORMACE K ZÁKONU 291/2017 Sb.) Vážení členové, ve Sbírce zákonů byl dne pod č. 291/2017 Sb. 1 vyhlášen zákon iniciovaný senátorkou RNDr. Jitkou Seitlovou a navržený skupinou senátorů, na jehož přípravě se podílel SČMBD a o jehož přípravě jsme Vás průběžně informovali. Jeho účinnost nastává Přijetí zákona vítáme jako průlom v dosavadním vnímání problematiky vymáhání pohledávek v bytových domech ze strany politiků. Novelou přijatá změna právní úpravy může pomoci při vymáhání pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku vůči vlastníkovi jednotky. Není ovšem dokonalá, neboť neřeší problém vymáhání pohledávek zcela nevztahuje se na pohledávky bytového družstva vůči neplatícím členům (nájemcům), neřeší únik dlužníků do režimu oddlužení a přednostní uspokojení dluhů vlastníků jednotek limituje pouhými 10% výtěžku. V tomto materiálu přinášíme podrobnější informace o způsobu vymáhání pohledávek v domech rozdělených na jednotky po účinnosti novely. Novela zavádí pravidlo, podle něhož pokud dochází k nucenému prodeji jednotky ve vymáhacím (exekučním) řízení, ve veřejné dražbě nebo v insolvenčním řízení, má osoba odpovědná za správu domu a pozemku možnost do tohoto řízení vstoupit a uspokojit svou pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníkovi jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů až do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení. Bude přitom postupovat následovně: A) Kdo pohledávku přihlašuje: Pohledávku uplatňuje (přihlašuje) osoba odpovědná za správu domu a pozemku ve smyslu 1190 ObčZ. Touto osobou je společenství vlastníků nebo správce tam, kde společenství nevzniklo (jedná se o správce ze zákona, nikoli o správce smluvního), přičemž i) společenství vlastníků svou existenci doloží výpisem z veřejného rejstříku, ii) správce své postavení doloží (vedle výpisu z veřejného rejstříku, je-li právnickou osobou): - výpisem z katastru nemovitostí v případě, že je většinovým vlastníkem, a tedy správcem ve smyslu 1192 odst. 1 ObčZ, příp. i ve smyslu 24 odst. 1 zákona č. 311/2013 Sb. nebo - dokladem o rozhodnutí vlastníků o zvolení správcem v případech, kdy správce většinovým vlastníkem není ( 1192 odst. 1 ObčZ; to se týká i bytových družstev vykonávajících správu v domech, na nichž mají spoluvlastnický podíl větší než 25%, avšak menší než 50%); pro rozhodnutí o osobě správce je 1 Výše zmíněným předpisem je novelizován zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1

2 třeba nadpoloviční většiny hlasů počítané podle podílů (vzor rozhodnutí pro členy SČMBD připravujeme). B) U koho se pohledávka přihlašuje: Pohledávka se přihlašuje v závislosti na typu řízení, v němž je zpeněžována jednotka dlužníka: - ve vykonávacím/exekučním řízení u soudního vykonavatele/exekutora, - ve veřejné dražbě u dražebníka nebo - v insolvenčním řízení u insolvenčního soudu. C) Jaké pohledávky se přihlašují: Přihlašují se pohledávky, které souvisejí se správou domu a pozemku. V exekučním řízení a ve veřejné dražbě musí být pohledávky zároveň uplatněny u soudu ve sporném řízení, tj. zažalované. Osoba odpovědná za správu domu a pozemku získává tedy výhodu v tom, že pohledávka nemusí být v okamžiku přihlášení pravomocně přisouzena. Vlastníka jednotky lze žalovat o zaplacení pohledávky ještě v průběhu exekučního řízení nebo řízení o veřejné dražbě až do uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek (viz níže bod E)). V insolvenčním řízení postačuje úkon jediný přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. Po zahájení insolvenčního řízení pohledávky žalobou již uplatněny být nemohou 2. Na výplatu části výtěžku bude muset osoba odpovědná za správu domu a pozemku vyčkat až do pravomocného rozhodnutí soudu o výši pohledávky, v insolvenčním řízení až do pravomocného skončení řízení o určení popřené pohledávky (byla-li pohledávka popřena). Do té doby bude požadovaná částka (do 10% výtěžku) blokována. Aby si osoba odpovědná za správu domu a pozemku zachovala své výhodné postavení, které jí výše uvedený zákon nabízí, je tedy třeba pohledávky související se správou domu a pozemku žalovat a zároveň včas přihlásit (v insolvenčním řízení, jak bylo výše řečeno, se pohledávka uplatňuje pouze přihláškou). D) Vyhledávání informací o dlužníku a nemovitosti: Vzhledem k tomu, že lze při nucených prodejích jednotek přednostní právo využít jen do určité lhůty, doporučujeme sledovat situaci dlužníka i právní stav jeho jednotky veškerými dostupnými prostředky: a) V katastru nemovitostí lze sledovat zápis poznámky např. o: - podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem jednotky nebo zřízením soudcovského nebo exekutorského zástavního práva, 2 Pohledávky vzniklé v průběhu insolvenčního řízení později - po rozhodnutí o úpadku - mohou být uspokojeny mimo režim předmětné novely jako pohledávky za majetkovou podstatou, tj. uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (viz k tomu např. rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem 54 ICm 2795/2014, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 2 VSPH 359/2013-P14-7, rozhodnutí Krajského soudu v Praze 67 ICm 805/2014 nebo rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci 1 VSOL 1109/2013-B-63). 2

3 - nařízení výkonu rozhodnutí prodejem jednotky, - zahájení exekuce, - exekučním příkazu k prodeji jednotky, - uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné, - dražební vyhlášce, - započetí výkonu zástavního práva k jednotce, - zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku. Všechna výše uvedená řízení, o nichž je v katastru vedena poznámka, mohou skončit nuceným prodejem jednotky. (Informace o zapsaných poznámkách není dostupná pouhým náhledem do katastru přes webové stránky, který umožňuje získávat jen některé údaje. Potřebné informace lze získat dálkovým přístupem do katastru, pokud máte zřízen u ČÚZK účet, nebo je lze získat z výpisu z katastru nemovitostí, obě možnosti jsou zpoplatněny) 3. b) V exekučním rejstříku centrální evidenci exekucí na 4 lze sledovat, zda na daného dlužníka je či není vedena exekuce, jméno exekutorského úřadu, datum vydání usnesení apod. Na stránkách lze pak sledovat informace o konkrétních dražbách nemovitostí prováděné soudními exekutory. Databáze ale neobsahují informace o výkonech rozhodnutí vedených soudy, orgány státní správy, finančními úřady apod. c) V insolvenčním rejstříku ( lze sledovat informace o: - zahájení insolvenčního řízení - rozhodnutí o úpadku (tato informace je mimořádně důležitá, neboť obsahuje lhůtu k přihlašování pohledávek vůči úpadci!) a - další informace o průběhu insolvenčního řízení. Nahlížení do insolvenčního rejstříku zpoplatněno není. E) Lhůta a způsob pro přihlášení pohledávek podle jednotlivých typů řízení: i) Ve vymáhacím/exekučním řízení je nutné pohledávku přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Dražbě nemovitosti předchází: - podání návrhu na výkon rozhodnutí (exekučního návrhu), - rozhodnutí exekučního soudu o pověření exekutora a o nařízení exekuce (týká se exekučního řízení), - nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti (exekuční příkaz k prodeji nemovitosti) a - nařízení dražby (dražební vyhláška). V dražební vyhlášce upozorňuje soudní vykonavatel/exekutor osobu odpovědnou za správu domu a pozemku na možnost uplatnění jejích práv ( 336b písm. f) OSŘ ve znění účinném od ), dražební vyhláška se této osobě však přímo nedoručuje. 3 Informace zapisované ohledně nemovitosti může přímo ze systému ČÚZK pomocí služby sledování změn (tzv. hlídací pes ) získat i osoba, která má k dotčeným nemovitostem věcné právo nebo je účastníkem řízení. Takovouto osobou bude i kterýkoli vlastník jednotky v domě (skrze spoluvlastnický podíl na nemovitostech spojený s jednotkou). Cena za zřízení služby činí jednorázově 200,- Kč. Bohužel služba hlídacího psa prozatím není umožněna správcům bytových domů, kteří nejsou zároveň vlastníky jednotek - tyto služby jim proto často poskytují jiní podnikatelé za podstatně vyšší sazby. Některé poznámky jsou však zapisovány k osobám. 4 O výhodách multiúčtu zřízeného ve prospěch členů ze strany SČMBD jsme Vás již informovali dříve na tomto místě: 3

4 Přihláška musí splňovat náležitosti uvedené v 336f OSŘ ve znění účinném od , tj. musí obsahovat: - výši pohledávky a jejího příslušenství, - vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby, - údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří a skutečnosti významné pro pořadí pohledávky a - musí k ní být připojena listina prokazující uplatnění pohledávky u soudu žalobou. ii) V případě dražby nedobrovolné je osoba odpovědná za správu domu a pozemku považována za dražebního věřitele ( 36 odst. 3 zákon o veřejných dražbách ve znění účinném od ) a provedení dražby se jí písemně oznamuje ( 40 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Vzhledem k tomu, že je pro dražebníka dohledatelné pouze společenství vlastníků (z rejstříku společenství) a správce s většinovým podílem na společných částech (z katastru nemovitostí), nebude zřejmě dražebník doručovat oznámení o provedení dražby správcům bytovým družstvům s podílem pod 50%. Je otázkou, jak budou tento rozpor dražebníci řešit nabízí se oznámení doručit všem vlastníkům jednotek v domě. V každém případě však doporučujeme správcům hlídat stav nemovitostí aktivně a na oznámení dražebníka zejména v počátcích účinnosti novely nespoléhat. Svoji pohledávku musí osoba odpovědná za správu domu a pozemku u dražebníka přihlásit do 15-ti dnů před zahájením dražby. Přihláška pohledávky musí být podepsána s úředně ověřeným podpisem a musí k ní být připojeny listiny dokládající vznik pohledávky a uplatnění pohledávky u soudu. iii) V insolvenčním řízení je nutno pohledávku přihlásit u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (lhůta bývá obvykle 30 dní). Později uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují, což prakticky znamená, že pohledávka nebude uspokojena nikdy. Pohledávky se přihlašují v běžném režimu insolvenčního řízení podle 173 insolvenčního zákona a násl. na formuláři. Je nutno přihlásit veškeré pohledávky, tedy i takové, které již byly přisouzeny a je ohledně nich veden výkon rozhodnutí nebo exekuce. Závěrem Tolik tedy prvotní informace k novele, která nabývá účinnosti Případné poznatky z praxe Vám budeme zprostředkovávat průběžně. Zpracovala: Mgr. Kateřina Horáková legislativně-právní oddělení V Praze dne V příloze: Text ustanovení právních předpisů dotčených novelou s vyznačením změn 4

5 USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ DOTČENÝCH NOVELOU 291/2017 Sb. S VYZNAČENÝMI ZMĚNAMI Část první Občanský soudní řád 336b (1) Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle 336a. (2) V dražební vyhlášce soud uvede a) datum, čas a místo dražebního jednání ( 336d), b) označení nemovité věci a jejího příslušenství [ 336a odst. 1 písm. a) a b)], c) pořadové číslo dražebního jednání, d) výslednou cenu [ 336a odst. 1 písm. c)], e) výši nejnižšího podání ( 336e odst. 1), f) výši jistoty a způsob jejího zaplacení ( 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje, g) věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou [ 336a odst. 1 písm. d)], h) předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem ( 336l odst. 1 a 2). (3) V dražební vyhlášce soud vyzve a) každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu ( 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo, b) každého, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku. (4) V dražební vyhlášce soud upozorní a) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží ( 336f), b) oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží, c) dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovité věci, d) osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají, e) na to, že pozemek, na který se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí, je zatížen právem stavby, lze-li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu, f) osobu odpovědnou za správu domu a pozemku 104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle 336f odst. 2 a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne. 336f (1) Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovité věci anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Totéž právo má osoba odpovědná za správu domu a pozemku 104) ohledně pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí. (2) Přihláška musí obsahovat a) výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, b) vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby, c) údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří, d) skutečnosti významné pro pořadí pohledávky. (3) K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku, o pohledávku související se správou domu a pozemku, která byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí, nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu. 5

6 (4) Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. (5) Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou. (6) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku 104) předloží soudu bez zbytečného odkladu stejnopis rozhodnutí, jímž bylo řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené podle odstavce 1 pravomocně skončeno, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. 336q (1) Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle 336b odst. 4 písm. b) nebo 336p odst. 2, nařídí soud po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty. (2) Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudem. (3) K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta ( 336f odst. 3). (4) Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu. (5) Pokud pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky není při vydání rozvrhového usnesení vykonatelná, rozhodne o této pohledávce a o částce na ni připadající soud tak, že bude projednána dodatečně, jestliže na ni připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; jestliže však v již pravomocně skončeném řízení o zaplacení této pohledávky nebylo přiznáno právo na její zaplacení, rozhodne o ní soud v rozvrhovém usnesení tak, že nárok v přihlášeném rozsahu zanikl. Rozhodne-li soud podle věty první, nerozhoduje zároveň o pohledávce související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky podle 337e odst. 1 ani nevyzývá ostatní věřitele podle 337e odst (1) Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle 336q odst. 1, soud rozvrhne rozdělovanou podstatu podle 337c. (2) Ustanovení 336q odst. 2 a 5 se použije obdobně. (3) Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta ( 336f odst. 4). 337c (1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení, b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky, c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, d) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, e) pohledávky nedoplatků výživného, f) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, g) ostatní pohledávky. (2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně. (3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné. (4) Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně. (5) Pro pořadí je rozhodující a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení, c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška, d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, e) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy 6

7 zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu. f) zrušeno Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější. (6) Zjistí-li soud z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. (7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému. 337e (1) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty. (2) Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně. (3) K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle 267a odst. 1. (4) V návrhu podle 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti. 337f (1) Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle 267a odst. 1 nebo po vykonatelnosti rozhodnutí v řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky soud pokračuje rozdělením zbytku rozdělované podstaty. (2) Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty. K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle 337 odst. 2 a 3, 337a, 337c a 337d. (3) Byla-li pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky popřena, při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se postupuje obdobně podle 337e. 104) 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Část druhá Zákon o veřejných dražbách 36 Zvláštní ustanovení (1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem 15) nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem 16), anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. (2) zrušen (3) Dražebním věřitelem je osoba, jejíž pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby, včetně soudcovského zástavního práva, a je-li předmětem dražby jednotka v domě, osoba odpovědná za správu domu a pozemku 19) ve věci pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Je-li dražebním věřitelem orgán státní správy, případně jiný orgán, je zbaven v rozsahu nezbytném pro provedení dražby povinnosti mlčenlivosti. (4) Předmětem dražby může být vše, co může být zástavou podle zvláštního právního předpisu 16a). Ustanovení 5 odst. 2 tím není dotčeno. Předmětem dražby nemůže být předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie a předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy, který není opatřen osvědčením k trvalému vývozu. (5) Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby. (6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel, dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník; 17) nikdo nesmí dražit za ně. (7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně. 45 Doložení práv účastníků dražby a dražebních věřitelů 7

8 (1) Dražební věřitelé mohou u dražebníka do 15 dnů před zahájením dražby přihlásit své pohledávky včetně příslušenství ke dni konání dražby a doložit jejich vznik a zajištění právem k předmětu dražby listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise, v případě pohledávky související se správou domu a pozemku osoba odpovědná za správu domu a pozemku 19) doloží listinami vznik pohledávky a uplatnění pohledávky u soudu žalobou podle části třetí občanského soudního řádu; podpis dražebních věřitelů na přihlášení pohledávky musí být úředně ověřen; tím není dotčeno ustanovení 57. Je-li dražební vyhláška uveřejněna po dobu kratší 30 dnů, činí lhůta pro přihlášení pohledávek alespoň polovinu doby, po kterou je dražební vyhláška uveřejněna. (2) Účastníci dražby, kteří mají k předmětu dražby předkupní právo, jsou povinni doložit dražebníkovi své právo listinami v originále nebo v úředně ověřeném opise do zahájení dražby, jinak je nelze v dražbě uplatnit. 59 Uspokojení veškerých pohledávek dražebních věřitelů (1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby plně uspokojit všechny přihlášené pohledávky dražebních věřitelů, dražebník předá částky odpovídající výši uspokojovaných pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží. (2) Částku zbývající po uspokojení pohledávek podle odstavce 1 dražebník zašle ve lhůtě do 10 dnů po uhrazení ceny dosažené vydražením bývalému vlastníkovi. (3) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům nebo vlastníkovi, uloží dražebník uvedené částky na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu dražebník uveřejní na centrální adrese. (4) Do doby skončení řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna žalobou u soudu podle části třetí občanského soudního řádu, postupuje dražebník obdobně podle odstavce Uspokojení části pohledávek dražebních věřitelů (1) Lze-li z výtěžku dražby po vypořádání nákladů dražby uspokojit pouze část přihlášených pohledávek dražebních věřitelů, uhradí dražebník jednotlivé pohledávky podle odstavce 2. K pohledávkám, jejichž vznik a zajištění předmětem dražby nebyly doloženy, se nepřihlíží. (2) Pohledávky se uspokojují v tomto pořadí: a) pohledávky první třídy, které tvoří pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené osobou odpovědnou za správu domu a pozemku 19), a to do výše jedné desetiny výtěžku dražby, zajištěné zástavním právem, jsou-li podle právního předpisu přednostně uspokojovány bez ohledu na pořadí a pohledávky zajištěné zadržovacím právem, b) pohledávka druhé třídy, kterou je přihlášená pohledávka z hypotečního úvěru nebo její část, sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávky třetí třídy, které tvoří přihlášené pohledávky zajištěné zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti; vázlo-li na předmětu dražby více těchto práv, uspokojí se podle pořadí svého vzniku, d) pohledávky čtvrté třídy, které tvoří daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, jestliže se staly splatnými v posledních 3 letech před provedením dražby a byly k tomu oprávněnými dražebními věřiteli přihlášeny; přihlásí-li pohledávky více těchto dražebních věřitelů, uspokojí se jejich pohledávky poměrně. (3) Dražebník předá částky odpovídající výši poměrně nebo alespoň částečně uspokojených pohledávek dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. (4) Není-li možné uvedené částky předat dražebním věřitelům, uloží tyto částky dražebník na účet zřízený k tomuto účelu a sjedná úroky obvyklé v místě a čase; číslo účtu uveřejní dražebník na centrální adrese. 19) 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Část třetí Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 298 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanovíli insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní 8

9 věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví. (4) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu. (5) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti. (6) Pro zpeněžení podle 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle 230 odst. 3. (7) Rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci, zajištěnému věřiteli, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitelům, kteří proti němu podali námitky; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání. (8) V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku 72) uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení. 19) 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 9