Rozptýlená zeleň v krajině a zemědělská dotační politika. Obsahuje informace z novely Metodiky pro zakreslování do LPIS

Transkript

1 Rozptýlená zeleň v krajině a zemědělská dotační politika Obsahuje informace z novely Metodiky pro zakreslování do LPIS EDICE ŠETRNÉHO HOSPODAŘENÍ, MŽP 2006

2 Co je to rozptýlená zeleň? Samostatně či ve skupinách rostoucí stromy a keře, které se přirozeně vyskytují v zemědělské krajině. Tvoří důležitou součást mezí a základ remízků, břehových porostů podél vodních toků, liniových porostů podél cest, úvozů či alejí. Dále je možné sem zařadit veškeré památné či další významné samostatně rostoucí stromy ve volné krajině. V krajině hraje důležitou roli přítomnost bylinného, keřového i stromového patra. Diverzita krajinných prvků v krajině přispívá k větší rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů, kteří v ní žijí. V našich podmínkách bývají nejčastěji součástí takových porostů četné druhy planých růží ( šípky ), některé hlohy, trnka obecná, líska obecná, ptačí zob atd. Ťuhýk obecný se živí převážně hmyzem, rád využívá k hnízdění křoviny a houštiny. Keřové patro ve volné krajině je důležité pro mnoho druhů živočichů, zejména ptáků. Jako příklad uvádíme růži šípkovou. Český kras

3 Vymezení v půdních blocích nová úprava! V registru půdních bloků (tzv. LPIS) může být rozptýlená zeleň součástí půdního bloku a lze na ni poskytnout dotace! pokud souvislá plocha porostu rozptýlené zeleně, kde se nehospodaří nepřekročí 100 m² (došlo k navýšení z původních 50 m²!) nebo pokud se vyskytují na pozemku s kulturou travní porost samostatně či v menších skupinkách rostoucí dřeviny jejichž hustota nepřesahuje 50 ks na 1 ha a zároveň nezabírají souvislou plochu větší než 1000 m² a plocha pod nimi je obhospodařována. Přesnou úpravu Vám nabízíme v následující citaci z dokumentu: Metodické pokyny pro aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů vedené dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. nebo zemědělská výroba publikace Metodické pokyny pro aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů vedené dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství Závazné nebo doporučené postupy pro uživatele zemědělské půdy; První vydání; Schváleno Ministerstvem zemědělství dne pod čj. 8454/ Základní pravidla pro posuzování půdy nevyužívané pro zemědělské účely (str. 9) Posuzování ploch trvale nevyužívaných pro zemědělské účely 1. Půda nevyužívaná pro zemědělské účely tvoří přirozenou hranici půdního bloku. Pokud se půda nevyužívaná pro zemědělské účely nachází uvnitř půdního bloku/dílu, vymezuje se v evidenci uzavřeným polygonem (pomocí tzv. díry ). Jde především např. o parky, stavby, výkopy, skládky, trvalá hnojiště, vodní plochy. (Slovo trvale znamená, že jde o objekty, které na zemském povrchu existují /nebo budou existovat / déle než 1 rok). Tyto objekty se v LPIS neevidují (jsou vyjmuty z evidence). 2. Z bloku se nemusí vykreslovat plochy trvale nevyužívané pro zemědělské účely plnící mimoprodukční funkce, jejichž šíře nepřesahuje 2 m nebo jejichž výměra nepřesahuje 100 m². Kritérium šíře 2 metrů se uplatňuje zpravidla u liniových objektů (např. meze, vodoteče). Za plochy plnící mimoprodukční funkce se považují zejména solitérní dřeviny, vodní plochy, prameniště, meze, shluky dřevin (dřeviny = souhrnný název pro stromy, keře, vyjma ovocných dřevin). Plochy plnící mimoprodukční funkce splňující výše uvedená kritéria se považují za součást půdního bloku a lze na ně poskytovat dotace. Součet těchto ploch nesmí tvořit podstatnou část farmářského bloku. 3. Z bloku se nemusí vykreslovat ostatní plochy nevyužívané pro zemědělské účely trvalého charakteru, které neplní mimoprodukční funkce (tj. zejména stavby, manipulační plochy, zbořeniště, části polních zpevněných komunikací apod.), jejichž šíře nepřesahuje 2 m nebo jejichž výměra je nižší než 20 m².

4 4. Při posuzování ploch plnících mimoprodukční funkce (zejména pod solitérními stromy či shluky dřevin) se vždy posuzuje, zda je plocha pod stromy zemědělsky obhospodařována v souladu se zařazením do kultury podle zákona o zemědělství. Např. u kultury travní porost se posuzuje, zda je vypásán nebo sečen; u kultury orná půda se posuzuje, zda je prováděna kultivace. Pokud není plocha obhospodařována v souladu se zařazením do kultury podle zákona o zemědělství, je povinnost ji vykreslit, přesahuje-li její výměra 100 m 2. V takovém případě se vykreslí jako kolmý průmět koruny nebo v případě shluků dřevin jako kolmý průmět korun na obvodu shluku dřevin. 5. Z LPIS se vykresluje nezemědělská plocha plnící mimoprodukční funkce, kde hustota dřevin překračuje hustotu 50 dřevin na ha a půda pod stromy nesplňuje podmínky definice příslušné kultury dle zákona o zemědělství. V pochybnostech je nutné provést místní šetření. V případě ovocných dřevin jde o kulturu ovocný sad. POZOR! V případě, že tyto plochy jsou užívány v rámci ekologického zemědělství a nejde o kulturu sad, je třeba z důvodu certifikace ekologického zemědělství tyto plochy v LPIS ponechat jako kulturu jiná podkultura jiná kultura neoprávněná pro dotace Pravidla pro evidenci travních porostů a jejich zákresy Jako travní porost nelze uznat: pozemky ležící ladem, plochy s rákosím, sítinou, jestliže takové plochy nejsou vymezeny v LPIS jako rašelinné a podmáčené louky, plochy dřevin a ovocných dřevin o hustotě větší než 50 dřevin/ha a zároveň jednotlivě zabírající plochu větší než 1000 m 2, plochy, které se využívají pro jiný hospodářský účel např. pro volný výběh prasat, výběhy pro chovné stáje, stanové tábory, sportovní letiště, travnaté sportovní plochy, veřejná prostranství, zatravněné součásti veřejných komunikací (náspy, příkopy) apod Ovocné dřeviny na travních porostech Plochy porostlé ovocnými dřevinami, jejichž hustota (na obvodě nebo uvnitř farmářského bloku) přesahuje 50 ks/ha, nelze uznat jako kulturu travní porost a musí být zařazeny do evidence půdy jako ovocný sad, vinice nebo jiná kultura. Ovocnou dřevinou se rozumí strom nebo keř pěstovaný pro pravidelnou sklizeň ovoce. POZOR Rozptýlená zeleň tedy může při splnění určitých podmínek tvořit součást dotačně způsobilé plochy. Do budoucna je v České republice z hlediska ochrany přírody a krajiny snahou umožnit zahrnutí větší plochy s rozptýlenou zelení do půdního bloku.

5 Co legislativa zakazuje? Ochrana rozptýlené zeleně je v České republice ošetřena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ten definuje v 8 podmínky povolení ke kácení dřevin (více informací může poskytnout i obecní úřad). Za nedodržení těchto podmínek hrozí právnickým a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti pokuta až do výše Kč. Ten zajišťuje obecnou ochranu všech druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a také ochranu dřevin rostoucích mimo les. Zemědělci, kteří pobírají finanční podporu v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy dle nařízení vlády č. 144/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí na dotčených pozemcích hospodařit v souladu s dobrými zemědělskými a environmentálními podmínkami. Jednou z podmínek poskytnutí této platby (dotace) je mimo jiné nerušení krajinných prvků mezi které patří například meze, terasy a větrolamy. Rozkvetlá hrušeň Krajina Voticka. Ovocné stromy umí zpříjemnit putování v krajině.

6 Svída krvavá Historický vývoj V období uplynulých 50-ti let prošlo české zemědělství náročnou etapou plnou zásadních změn, které ovlivnily jeho charakter i okolní přírodu a krajinu. Během těchto let došlo ke kolektivizaci a intenzifikaci zemědělského hospodaření v souvislosti s přeměnou tradičního zemědělství na průmyslovou velkovýrobu. Došlo ke zcelování pozemků do velkých lánů, které často nerespektovalo reliéf terénu a vedlo také ke značným ztrátám rozptýlené zeleně ve volné krajině. Ubylo mezí, remízků a liniových porostů podél cest a vlhkých nivních luk. Došlo tak k významnému narušení ekologické rovnováhy v krajině a následně k působení mnoha nepříznivých jevů, které mají dodnes negativní dopad na přírodu i na zemědělské hospodaření. Důsledkem je výrazné snížení schopnosti retence (zadržení) vody v krajině, ztráta přirozené úrodnosti půdy, snížení biologické rozmanitosti a početnosti mnoha druhů rostlin a živočichů vázaných na zemědělskou krajinu i znečištění povrchových vod. Harmonická krajina Českého krasu

7 Co získám ochranou a péčí o rozptýlenou zeleň na svých pozemcích? Jaro na mezích mnohde vítají petrklíče. přispěji k omezení vzniku povodní a ke zmírnění dopadů sucha přispěji ke stabilizaci vodního režimu v krajině ochráním půdu proti nadměrným účinkům vodní a větrné eroze významně přispěji ke zvýšení počtu rostlinných a živočišných druhů v zemědělské krajině (podpora biodiverzity) zvýším množství potravních zdrojů a možností úkrytů pro četné volně žijící živočišné druhy, zejména pro ptáky (podpora biologické ochrany před škůdci), drobnou zvěř a opylovače vylepším místní mikroklimatické podmínky zvýším rozmanitost (diverzitu) krajiny uchovám příznivý stav a vzhled venkovské krajiny i pro budoucí generace. Meze na Zlínsku

8 Národní přírodní rezervace v CHKO Bílé Karpaty Přírodní rezervace Galovské lúky v CHKO Beskydy Odkazy na související internetové stránky: Kontakty: Ministerstvo životního prostředí, odbor finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny, Vršovická 65, Praha 10, tel. ústředna , info@env.cz, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kališnická 4 6, Praha 3, tel. ústředna , aopkcr@nature.cz, Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR Autoři textu: Magdaléna Černá, Pavel Mojžíš, Lenka Vokasová, Michal Severa, Eva Potočiarová Snímky: archiv MŽP, AOPK ČR, Michal Severa, Eva Potočiarová; Tisk: Dobel, s.r.o.; Náklad: 5000 ks, červen 2006