OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ VYBRANÝCH SPORTOVIŠŤ V MAJETKU MĚSTA ZNOJMA

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa OPTIMALIZACE HOSPODAŘENÍ VYBRANÝCH SPORTOVIŠŤ V MAJETKU MĚSTA ZNOJMA Optimization of economy of the selected sports facilities owned by the town of Znojmo Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Jiří Velinský Brno, 2016 Autor: Bc. Petra Radová

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby: 2016 Bc. Petra Radová Optimalizace hospodaření vybraných sportovišť v majetku města Znojma Optimization of economy of the selected sports facilities owned by the town Znojmo regionální ekonomie a správy Ing. Jiří Velinský Anotace Předmětem diplomové práce Optimalizace hospodaření vybraných sportovišť v majetku města Znojma je navržení optimálního způsobu hospodaření dvou vybraných sportovišť ve vlastnictví města Znojma, Městských lázní a Městské plovárny Louka, která spolu v poslední době úzce souvisí zejména kvůli projektu Krytý bazén Znojmo. První část práce je zaměřena na teoretický výklad sportu v co nejširším kontextu. Pojednává o právní úpravě, institucionálním zabezpečení a financování sportu se zaměřením na sportovní zařízení. Druhá část práce je rozdělena do tří oblastí. První z nich se věnuje významu sportu ve Znojmě a aktuálnímu stavu sportovní infrastruktury. Druhá z nich se zabývá analýzou (nejen hospodaření) sportovních zařízení, která je nezbytným podkladem pro zpracování třetí části obsahující návrhy na optimalizaci hospodaření sportovišť. Annotation The subject of the thesis "Optimization of economy of the selected sports facilities owned by the town of Znojmo," is to design an optimal manner of economy of the two selected sports faciltities owned by the town of Znojmo, City Baths and Swimming pools Meadow, who together recently is closely related to his project "Indoor pool Znojmo". The first part focuses on the theoretical interpretation of the sport in the widest possible context. Discusses the legislation, institutional support and financing of sport, with a focus on sports facilities. The second part is divided into three areas. The first one deals with the importance of sport in Znojmo and the current state of sports infrastructure. The latter analyzes (not just economic) sports facilities, which is a prerequisite for processing third part contains proposals to optimize the economy of sports facilities. Klíčová slova Sportovní zařízení, dotační program, Městské lázně, Městská plovárna Louka, náklady, výnosy, ceník Keywords Sports facilities, grant program, City Baths, Swimming pools Meadow, costs, revenues, price list

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Optimalizace hospodaření vybraných sportovišť v majetku města Znojma vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jiřího Velinského a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu diplomové práce, panu Ing. Jiřímu Velinskému, za odborné vedení práce a poskytování cenných rad a informací v průběhu společných konzultačních hodin i prostřednictvím ové komunikace. Další poděkování patří také Správě nemovitostí města Znojma, jmenovitě řediteli panu Ing. Tomáši Šturalovi a vedoucí ekonomického úseku paní Ireně Puklové, za poskytnutí veškerých potřebných podkladů k práci. Oceňuji především jejich ochotu a čas, které si na mě vždy našli. V neposlední řadě děkuji správci obou sportovních zařízení, panu Františku Svobodovi, za doplnění dalších nezbytných informací a vyjádření vlastního názoru a úhlu pohledu na celou situaci.

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vymezení sportu Sport jako soukromý i veřejný statek Externality sportu Právní úprava sportu v České republice Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Novela zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Koncepce státní podpory sportu v České republice Institucionální zabezpečení sportu Státní struktury zabývající se tělesnou kulturou Vládní sektor Státní správa Samospráva Spolkové struktury zabývající se tělesnou kulturou Typy sportovních organizací Právní formy sportovních organizací Všesportovní kolegium České republiky Ziskový sektor zabývající se tělesnou kulturou Financování sportu se zaměřením na sportovní zařízení Financování sportu z veřejných zdrojů Výdaje ze státního rozpočtu Výdaje z rozpočtů krajů Jihomoravský kraj Výdaje z rozpočtů obcí Financování sportu ze soukromých zdrojů Sazka, a. s. jako významný zdroj financování sportu Financování sportu z prostředků Evropské unie Operační programy na podporu sportovních zařízení programové období programové období programové období Sportovní zařízení v ČR Výstavba a rozmístění sportovních zařízení Vlastnictví sportovních zařízení Hospodaření sportovních zařízení PRAKTICKÁ ČÁST Význam sportu ve Znojmě Sportovní zařízení ve Znojmě Financování sportu ve Znojmě se zaměřením na sportovní zařízení Podpora sportovních zařízení formou investic Podpora sportovních zařízení formou příspěvků na provoz Další podpora sportu ve Znojmě... 43

8 2.4 Analýza sportovišť Městské lázně Obecná charakteristika Současný stav Městských lázní Analýza hospodaření za období Náklady Výnosy Městská plovárna Louka Obecná charakteristika Současný stav Městské plovárny Louka Analýza hospodaření za období Náklady Výnosy Projekt Krytý bazén Znojmo Optimalizace hospodaření sportovišť Městské lázně Navýšení tržeb Změna ceníku Zvýšení atraktivity Rozšíření otevírací doby Snížení nákladů Snížení nákladů na spotřebu energií Snížení nákladů na opravy, údržbu a provoz Snížení mzdových nákladů Plovárna Louka Navýšení tržeb Změna ceníku Zvýšení atraktivity Snížení nákladů Snížení nákladů na opravy, údržbu a provoz Projekt Krytý bazén Znojmo návrhy řešení ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné zdroje Elektronické zdroje Ostatní zdroje SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY

9 Úvod Většina sportovních zařízení v České republice byla vybudována mezi lety 20. století. Po pádu komunismu, kdy došlo ke znovuobnovení obecního majetku, se sportovní zařízení stala majetkem převážně tělovýchovných jednot/sportovních klubů. Postupem času se však ukázalo, že tělovýchovné jednoty/sportovní kluby nemají dostatek finančních prostředků na provoz a údržbu této vysoce nákladové infrastruktury. Sportovní zařízení tak začala být převáděna do vlastnictví obcí, v důsledku čehož došlo k výraznému zatížení obecních rozpočtů. Pro správu a provoz sportovních zařízení obce nejčastěji zřizují společnosti s ručením omezeným nebo příspěvkové organizace. Hlavním problémem sportovních zařízení je jejich ztrátovost, která se projevuje zejména u historicky starších budov. Největší náklady obvykle představují náklady na spotřebu energií (plynu, elektřiny a vody) a mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním. Vysoké náklady na spotřebu energií jsou většinou zapříčiněny nepřetržitým provozem potřebných strojů a zařízení (např. chladicích strojů u zimních stadionů), špatnou volbou dodavatele, inflačními skoky apod. Nejjednodušším způsobem, který obce ke snížení ztrátovosti sportovních zařízení používají, bývá jejich odstávka na několik týdnů/měsíců v roce. Mezi nejvíce ztrátová sportovní zařízení patří kryté bazény a zimní stadiony. Diplomová práce je zaměřena na dvě znojemská sportovní zařízení, která se také potýkají s problémem ztrátovosti. Prvním z nich jsou více než 50 let staré Městské lázně a druhým 13 let fungující Městská plovárna Louka. I přes to, že se na první pohled může zdát, že spolu sportovní zařízení nijak nesouvisí, je opak pravdou, jelikož město v současné době zvažuje chátrající budovu Městských lázní zavřít, případně ji časem využít pro jiný účel, a v areálu plovárny vybudovat nový, moderní krytý bazén s doprovodnou infrastrukturou typu wellness, fitness apod. Cílem diplomové práce je navrhnout optimální způsob hospodaření těchto dvou sportovních zařízení ve smyslu snížení nákladů a zvýšení výnosů, respektive (resp.) tržeb (součástí výnosů je i příspěvek na provoz příspěvkové organizace). Pro pochopení celé problematiky bude v teoretickém základu práce nejdříve objasněn pojem sport v co nejširším kontextu. Řešena bude jeho právní úprava, institucionální zabezpečení a financování se zaměřením na sportovní zařízení. Praktická část práce se poté bude věnovat třem oblastem. Úvodní část se bude zabývat významem sportu ve Znojmě a aktuálním stavem sportovní infrastruktury. Následně bude provedena analýza sportovních zařízení, a to nejen hospodaření, ale i např. provozní a otevírací doby, subjektů, které sportovní zařízení využívají, ceníku apod., která bude nezbytným podkladem pro zpracování třetí části obsahující návrhy na optimální způsob hospodaření sportovních zařízení. Analýza hospodaření sportovních zařízení se bude týkat období od roku 2010 do roku 2014 (tak zvané (tzv.) sledované období ) podobně jako další analyzované oblasti (např. ceník aj.). 9

10 1 Teoretická část Teoretická část diplomové práce podává kompletní obraz sportovního prostředí v České republice (ČR). Vymezuje základní pojmy v oblasti sportu a nastiňuje jeho právní úpravu, institucionální zabezpečení a financování se zaměřením na sportovní zařízení. 1.1 Vymezení sportu Sport jako soukromý i veřejný statek Z ekonomického hlediska patří sport mezi smíšené kolektivní statky, 1 ale toto vymezení není zcela jednoznačné. Veřejným smíšeným statkem je např. veřejný plavecký bazén, pro který platí nevylučitelnost ze spotřeby a dělitelnost podle kvantity 2 (lze určit velikost spotřeby jednotlivce). Tyto statky jsou většinou financovány z poplatků za jejich užívání, z výnosů z prodeje či z daňových výnosů veřejných rozpočtů. 3 Nevýhodou mohou být tzv. efekty přetížení vznikající v důsledku nedělitelnosti statku podle kvality, kdy s rostoucím počtem spotřebitelů kvalita spotřeby na jednotlivce klesá. 4 V případě, že spotřebitel nebude chtít zaplatit uživatelský poplatek, může být navíc ze spotřeby i přesto vyloučen. 5 Pokud bychom jako statek uvažovali ale např. veřejné dětské hřiště, jednalo by se o čistý veřejný statek, který se od smíšeného kolektivního liší v úplné nedělitelnosti spotřeby. Zdrojem financování těchto typů statků jsou výhradně daňové příjmy veřejných rozpočtů. Spotřebitelé je užívají bezplatně a stanovení podílu spotřeby na jednotlivce není možné. 6 Do skupiny veřejných statků se dále řadí i tzv. statky pod ochranou 7 (upřednostněné, paternalistické či poručnické 8 ), o jejichž spotřebu má stát všeobecný zájem 9 a hradí je ze státního rozpočtu. V případě sportu je jím např. povinná tělesná výchova na školách. Stejně jako veřejným může být sport i soukromým statkem, bude-li jeho spotřeba individuální. Soukromé statky se již vyznačují vylučitelností ze spotřeby, která je buď dělitelná (rivalitní) u čistých soukromých statků (např. sportovní oblečení), nebo nedělitelná (nerivalitní) u čistých smíšených statků (např. sportovní amatérský klub). Jsou financovány z výnosů z prodeje a jejich cílem je maximalizace zisku. 10 Kompletní tabulka typologie statků s příklady ze sportu je uvedena v příloze Externality sportu Externality jsou specifickým statkem (jevem) jako výsledku určité aktivity, výrobců i spotřebitelů, jejímž důsledkem je vyvolaný nechtěný, nezamýšlený efekt specifický přenos užitku (pozitivní externality) či újmy (negativní externality), a to mimo trh. 11 Ve sportu jsou spojeny především s: 1 PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance. 1998, s JETMAR, Jaroslav. PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2008, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s. 24 a PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování obcí, měst a regionů teorie a praxe. 2015, s VYBÍHAL, Václav. Veřejné statky a externality. [online]. 2013, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování obcí, měst a regionů teorie a praxe. 2015, s JETMAR, Jaroslav. PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2008, s BAGAROVÁ GRZYWA, Martina. Moderní obec. Efektivnost výdajů statutárních měst. [online] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s JETMAR, Jaroslav. PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2008, s

11 a) tělesným cvičením člověka, b) sportovními zařízeními, c) sportovními akcemi. 12 a) Jako tělesná aktivita vyvolává sport řadu pozitivních i negativních externalit. Pozitivní externality mají vliv na pracovní schopnost, zdraví, kulturní a sociální participaci jedince 13 a vedou ke zdravotní prevenci, regeneraci organismu, lepší výkonnosti a větší aktivitě a zdatnosti. Negativní externality zahrnují externality ekologické (např. intenzivní sjezdové lyžování v Alpách narušující přírodní prostředí), biomedicínské (např. neodborný trénink sportovců vedoucí k nenávratným změnám na jejich zdraví) a ostatní (např. doping) a mají obecně politické, sociální, kulturní a ekonomické důsledky. Ekonomickými důsledky jsou myšleny výdaje na nápravu škod na životním prostředí, na nápravu poškozeného zdraví a na ostatní vlivy tělesné kultury. b) c) Externality spojené se sportovními zařízeními a sportovními akcemi jsou ve vyspělých zemích převážně externalitami pozitivními a mají významný ekonomický přínos pro rozvoj daného regionu. Jedná se např. o existenci sportovních arén, aquaparků, pořádání olympijských her apod., kde komerční využití sportu přispívá k vysoké hospodářské prosperitě státu. 14 V rozvojových zemích jsou však tyto externality považovány spíše za negativní, jelikož mohou vést k zadlužení země (např. olympijské hry v Athénách v roce 2004). 1.2 Právní úprava sportu v České republice V ČR se přímo ke sportu vztahují čtyři právní předpisy, a to: Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, Usnesení vlády ČR ze dne 14. července 1999 č. 718/1999 k Zásadám komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů, Usnesení vlády ČR ze dne 5. ledna 2000 č. 17/2000 k Národnímu programu rozvoje sportu pro všechny, Usnesení vlády ČR ze dne 9. března 2011 č. 167/2011 ke Koncepci státní podpory sportu. Kromě zákona o podpoře sportu je právní úprava sportu roztříštěna i do dalších zákonných a podzákonných předpisů (cca 40). Jsou jimi např. předpisy na úseku finanční správy (zejména daňové), správního práva (stavební zákon), předpisy upravující založení a fungování organizovaných skupin sportovců (občanský a obchodní zákoník, živnostenský zákon), zákony týkající se ochrany osobnosti sportovců, zákonné licence na vysílání sportovních přenosů apod Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanovuje úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. Definuje základní pojmy jako sport, sport pro všechny a sportovní zařízení a upravuje povinnosti vlastníka nebo provozovatele sportovního zařízení. 16 I přesto, že je v zákoně uvedena uznávaná definice sportu po vzoru Evropské charty, přináší zákon mnoho nedostatků a pro současné sportovní prostředí je zcela nevyhovující. Řada odborníků jako např. Kumpera (2008, s. 23) tuto normu považuje za nedostatečnou, která v podstatě nepřináší nic 12 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Český olympijský výbor. Podklad pro veřejnou rozpravu k návrhu zákona o podpoře sportu. [online]. 2014, s. 5 a Zákony pro lidi. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. [online]

12 nového, co by už nebylo zakotveno v jiných zákonech nebo dalších závazných dokumentech. 17 Podle Novotného (2011, s. 73) má zákon pouze deklarativní podobu a víceméně řeší přesuny pravomocí v oblasti sportu na nově vzniklé kraje a souvisí s reformou veřejné správy v České republice. Zákonu zcela chybí např. vymezení způsobů financování sportu Novela zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu Jako reakce na zastaralý zákon bylo dne 9. března 2011 přijato usnesení vlády č. 167/2011, kterým vláda kromě schválení Koncepce státní podpory sportu v ČR uložila Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vypracovat nový zákon o podpoře sportu. Zákon by měl obsahovat především systém státní podpory sportu v ČR a působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení. S cílem vypracování věcného záměru zákona se dne 5. srpna 2014 v Tyršově domě v Praze konala za přítomnosti zástupců MŠMT, Českého olympijského výboru, České obce sokolské a dalších představitelů sportovního prostředí veřejná rozprava k návrhu zákona o podpoře sportu. Předmětem rozpravy bylo 15 klíčových oblastí, ve kterých se diskutovalo např. o zdravotní prospěšnosti sportu, o působnosti ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí, o financování sportu, o pořádání velkých sportovních akcí, o druhé kariéře sportovců, o poskytování renty zasloužilým olympionikům apod. 18 Po projednání věcného záměru vládou v září téhož roku 19 vypracovalo ministerstvo návrh novely zákona o podpoře sportu, který vláda na konci srpna roku 2015 schválila. 20 Během legislativního procesu ovšem navrhovaná novela čelila několika kritikám zejména ze strany Ministerstva financí (MF) a poslance hnutí ANO Jiřího Holečka, podle kterých měla být nejdříve vytvořena nová Koncepce státní podpory sportu v ČR a poté teprve nový zákon o podpoře sportu, nikoli jen jeho novela. 21 Nová právní úprava sportu si klade za cíl větší transparentnost při poskytování podpory z veřejných zdrojů, lepší vymezení koncepčních dokumentů v oblasti sportu, přizpůsobení právní úpravy sportu v ČR úrovni Evropské unie, větší propagaci zdravotní prospěšnosti sportu aj. 22 Novela zákona např. zavádí rejstřík sportovních organizací a sportovců vedený MŠMT, zřizuje Národní radu pro sport jako poradní orgán MŠMT, rozšiřuje definice základních pojmů a působnost a úkoly ústředních orgánů státní správy, krajů a obcí, vymezuje způsoby podpory sportu ze státního rozpočtu formou dotačních programů MŠMT, stanovuje pravidla pro pořádání sportovních akcí apod. 23 V současné době je novela v projednání Senátu Koncepce státní podpory sportu v České republice Dalším důležitým dokumentem v oblasti sportu je v ČR výše zmíněná Koncepce státní podpory sportu v ČR. Jedná se o střednědobý strategický dokument, který určuje cíle a směry státní politiky sportu ČR na dalších několik let. Stejně jako zákon o podpoře sportu zpracovává i koncepci MŠMT s pomocí různých odborníků sportovního prostředí. Aktuální koncepce platná z roku 2011 je v pořadí již druhá 17 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Český olympijský výbor. Podklad pro veřejnou rozpravu k návrhu zákona o podpoře sportu. [online]. 2014, s. 1-2 a Tamtéž, s Sportovní listy. Vláda schválila novelu zákona o podpoře sportu, rozdělování státních peněz transparentnější. [online] Parlamentní listy. Novela zákona o podpoře sportu vymezuje, co bude stát podporovat. [online] Úřad vlády ČR. Knihovna připravované legislativy. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Popis. [online] Tamtéž. Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. [online]. 2015, s Tamtéž. Stav materiálu. [online]

13 (první pochází z roku ), nicméně současnému sportovnímu prostředí v souvislosti s měnícími se podmínkami a vzrůstajícími nároky také nevyhovuje. Koncepce je rozdělena do tří částí. První část informuje o současném stavu sportu v ČR definuje základní pojmy, upravuje legislativní rámec sportu, ekonomické podmínky sportu, pořádání významných sportovních akcí, školní tělesnou výchovu, boj proti dopingu atd. Druhá část koncepce odpovídá strukturou první části a stanovuje budoucí cíle státní politiky sportu ve všech zmíněných oblastech. Poslední část určuje priority státní politiky sportu jako např. zabezpečení sportu pro všechny, podporu dobrovolnictví ve sportu, zajištění výstavby, provozu a údržby sportovní infrastruktury aj. 26 Nově připravovaná koncepce, na jejíž tvorbě se z velké části podílí Česká unie sportu (ČUS), by měla podobně jako zákon o podpoře sportu usilovat o dlouhodobé a systémové financování sportu, podporu zdravého životního stylu, sportování dětí a mládeže apod. Měla by být založena na čtyřech prioritách popularizaci sportu po všechny, podpoře státní sportovní reprezentace, rozvoji sportovně-rekreační infrastruktury a rozvoji sportovního průmyslu. V koncepci se navrhuje např. opětovné rozšíření počtu dotačních programů MŠMT na podporu sportu, 27 vytvoření mapy sportovišť a registru sportovců, zavedení povinnosti společností usilujících o veřejné zakázky splňovat normy společenské odpovědnosti aj Institucionální zabezpečení sportu Podle Hobzy a Rektoříka (2006, s. 33) je institucionální zabezpečení sportu v ČR realizováno prostřednictvím tří oblastí: 1) státních struktur zabývajících se tělesnou kulturou, 2) spolkových struktur zabývajících se tělesnou kulturou, 3) ziskového sektoru zabývajícího se tělesnou kulturou Státní struktury zabývající se tělesnou kulturou Státní struktury v ČR zabývající se tělesnou kulturou můžeme rozdělit na vládní sektor, státní správu a samosprávu Vládní sektor Nejvyšším státním orgánem v oblasti sportu je v ČR zákonodárný Parlament tvořený Poslaneckou sněmovnou a Senátem. V Poslanecké sněmovně funguje Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který je tvořen několika podvýbory, jakož i Podvýborem pro mládež a sport. 30 V senátu se otázkami sportu zabývá Výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pod který spadá Podvýbor pro lidská práva a rovné příležitosti a Podvýbor pro sport. 31 Oba sportovní podvýbory jsou v současné době zapojeny do vznikající Koncepce státní podpory sportu v ČR a přípravy nové legislativy vytváří pravidla pro systémové financování sportu a transparentní dělení finančních 25 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Koncepce státní podpory sportu v ČR. [online]. 2011, s TICHÁ, Lenka Angelika. Česká unie sportu. Česká unie sportu představila na konferenci také svoji vizi Koncepce státní podpory sportu. [online] PASTUCHOVÁ, Jana. Janapastuchova.cz. Na střelnici se debatovalo o strategii a podpoře sportu. [online] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Podvýbory Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. [online] Senát Parlamentu ČR. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. [online]

14 prostředků, řeší systém fungování státních sportovních center, zajištění prostředků na vybavení a rekonstrukce sportovních zařízení apod. Podvýbor pro sport se dále věnuje i sportovním akcím jako např. přípravě a organizaci Mistrovství světa v hokeji Státní správa Ústřední orgány státní správy v oblasti sportu představují MŠMT jako hlavní orgán, dále Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo vnitra (MV) a Ministerstvo zdravotnictví (MZ). Působnost orgánů upravuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, a částečně modifikuje a doplňuje jeho připravovaná novela. 33 1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Řešením otázek ohledně sportu se v MŠMT zabývá Sekce pro podporu sportu, tělovýchovy a mládeže, do které patří Odbor sportu a Odbor mládeže. Odbor sportu zahrnuje tři oddělení, a to: Oddělení ekonomické a kontrolní, Oddělení metodiky a tělovýchovy v základním a středním školství, Oddělení investic do sportu. 34 První jmenované oddělení zajišťuje veškerou ekonomickou činnost a finanční agendu odboru a úzce spolupracuje s investičním oddělením. Má na starosti např. tvorbu rozpočtu pro odbor, vedení účetnictví, provádění kontroly vyúčtování dotací apod. Druhé jmenované oddělení poskytuje metodickou pomoc při řešení problematiky z oblasti sportu a tělovýchovy, včetně sportovních akreditací. V základních školách se nyní věnuje např. ověřování pilotního projektu Hodina pohybu navíc, který představuje snahu o zavedení tříhodinového tělocviku do školních osnov, přičemž testováni budou žáci tříd přibližně 500 základních škol ČR. Ve středních školách se oddělení zaměřuje např. na financování sportovních gymnázií, kterým je pro rok 2015 poskytnuta podpora z Rozvojového programu Podpora přípravy sportovních talentů na školách s oborem vzdělání gymnázium se sportovní přípravou. Mimo jiné se oddělení také podílí na přípravě novely zákona o podpoře sportu a Koncepce státní podpory sportu v ČR na další období. 35 Poslední jmenované oddělení rozhoduje o přidělování investičních prostředků do sportu vyhlašuje programy na podporu sportu, vytváří metodiku zásady pro čerpání prostředků, přijímá a analyzuje žádosti, vybírá žadatele, zpracovává podklady k uvolnění prostředků, poskytuje prostředky a dělá závěrečné vyhodnocení. Následně provádí zúčtování se státním rozpočtem, archivaci, kontrolní činnost, spolupracuje s vnitřním auditem, finančními úřady apod NOVÁKOVÁ, Helena. Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. ový kontakt DVOŘÁČKOVÁ, Monika. Kancelář Senátu Parlamentu ČR. Odbor vnějších vztahů a služeb. Oddělení vztahu s veřejností. ový kontakt DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Sekce pro podporu sportu, tělovýchovy a mládeže. [online] MARTÍNEK, Ivan. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Odbor sportu. Oddělení metodiky v základním a středním školství. ový kontakt LÉTAL, Jan. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Odbor sportu. Oddělení investic do sportu. ový kontakt

15 MŠMT v oblasti sportu využívá také svůj poradní orgán, Národní radu pro sport, složenou ze zástupců MŠMT, spolků působících v oblasti sportu a dalších odborníků. 37 Rada se vyjadřuje ke koncepčním materiálům v oblasti sportu. 38 Mezi úkoly MŠMT podle zákona patří: vypracovávání návrhu plánu státní politiky ve sportu, jeho předkládání vládě ke schválení, včetně koordinace uskutečňování vládou schváleného plánu, zabezpečování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu včetně kontrolování jejího použití příjemcem podpory a osobami, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytnul, vytváření podmínek pro státní sportovní reprezentaci a její účast na sportovních akcích v České republice a zahraničí, pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotně postižených občanů, vydávání antidopingového programu, organizování a kontrolování jeho uskutečňování, vydávání programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, zřizování příspěvkové organizace za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, zřizování rezortních sportovních center a zabezpečování jejich činnosti, koordinace činnosti rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, vedení rejstříku sportovních organizací a sportovců v elektronické podobě. 39 Resortním sportovním centrem MŠMT je Vysokoškolské sportovní centrum při MŠMT ČR. 40 Jedná se o organizační složky státu, odborná pracoviště, která vytváří organizační, materiální, sociální, personální, zdravotní a sportovně technické podmínky pro přípravu sportovců s nejvyšší výkonností ke sportovní reprezentaci státu. 41 2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra MO ani MV nemají pro téma sportu zřízený žádný specifický odbor. V MV sice dříve Odbor sportu fungoval, ale od roku 2009 se transformoval na resortní sportovní centrum Centrum sportu. Základním úkolem Centra je připravit sportovce ke státní sportovní reprezentaci ve sportovních odvětvích jako např. atletice, cyklistice, plavání, tenise, biatlonu, triatlonu aj. pod odborným trenérským vedením včetně lékařsko-pedagogického sledování a materiálního zabezpečení. 42 V rámci resortního sportu Centrum také zajišťuje sportovní aktivity pro zaměstnance MV, zaměstnance a příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR a zaměstnance organizačních složek státu a příspěvkových organizací ministerstvem zřízených. Nedílnou součástí resortního sportu je organizování celostátních policejních mistrovství a mezinárodních soutěží konaných v ČR ve spolupráci s Unií tělovýchovných organizací Policie ČR zastřešující policejní sportovní kluby (SK) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Národní rada se shodla na rozdělení investičních prostředků. [online] Úřad vlády ČR. Knihovna připravované legislativy. Platné znění zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. [online]. 2015, s Tamtéž, s Edu rozcestník webových aplikací resortu školství. Organizace podřízené MŠMT. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Koncepce státní podpory sportu v ČR. [online]. 2011, s Ministerstvo vnitra ČR. Centrum sportu Ministerstva vnitra. [online] Tamtéž. Resortní sport. [online]

16 MO má podobně jako MV zřízené resortní sportovní centrum Armádní sportovní centrum DUKLA, které zabezpečuje státní a resortní sportovní reprezentaci ČR a vyváří podmínky pro sportovní přípravu na vrcholných světových soutěžích. 44 Od působnosti MO a MV se podle zákona očekává: vytváření podmínek pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a pro přípravu sportovních talentů, zřizování vlastních rezortních sportovních center a zabezpečování jejich činnosti. 45 3) Ministerstvo zdravotnictví (MZ) Ani v MZ se sportem nezabývá žádný jeho útvar, nicméně zákon o podpoře sportu jej za ústřední orgán také považuje. Posláním MZ podle zákona je: organizování zdravotních služeb poskytovaných státním sportovním reprezentantům a sportovním talentům, vytváření organizačních předpokladů umožňujících specifický přístup sportovních reprezentantů ke klinické péči, vytváření podmínek pro podporu preventivní, dispenzární a posudkové zdravotní péče v oblasti sportu v zájmu podpory zdravého způsobu života Samospráva Na úrovni samosprávy tvoří institucionální rámec sportu kraje jako vyšší územní samosprávné celky a obce jako nižší územní samosprávné celky. Stejně jako ústřední orgány státní správy jejich činnost určuje zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, a jeho chystající se právní úprava. V 1 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je řečeno, že kraj/obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, tudíž i sport. Z tohoto důvodu by kraje a obce měly na svém území vytvářet vhodné podmínky pro provozování sportu a odpovídat za zajištění alespoň základní úrovně tělesné výchovy a sportu. 47 Sportovní a tělovýchovná činnost je většinou svěřena do působnosti odborů školství krajských a obecních úřadů, případně i kontrolních orgánů zastupitelstev výborů či poradních orgánů rad komisí. V Jihomoravském kraji (JMK) se sportem zabývá Odbor školství a Komise rady pro sport a mládež. Ve městě Znojmě je podobně sport součástí Odboru školství, kultury a památkové péče a Komise rady pro sport. Posláním odborů v oblasti sportu je např. navrhování opatření orgánům kraje/obce vedoucích k rozvoji sportu na území kraje/obce, spolupráce při tvorbě strategického plánu, zajišťování administrace dotačních programů aj. Komise se většinou vyjadřují k různým stanoviskům odborů. Činnost krajů by podle zákona měla spočívat v: zabezpečování rozvoje sportu pro všechny a přípravy sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů, zajišťování výstavby, rekonstrukce, udržování a provozování sportovních zařízení na úrovni kraje, 44 Armádní sportovní centrum Dukla. O nás. [online] Úřad vlády ČR. Knihovna připravované legislativy. Platné znění zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. [online]. 2015, s Tamtéž. 47 DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s

17 zabezpečování finanční podpory sportu z rozpočtu kraje. 48 Do odpovědnosti obcí se podle zákona řadí: zabezpečování rozvoje sportu pro všechny, zejména pro mládež, zajišťování přípravy sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů, zajišťování výstavby, rekonstrukce, udržování a provozování sportovních zařízení včetně jejich poskytování pro sportovní činnost občanů, kontrolování účelného využívání sportovních zařízení, zabezpečování finanční podpory sportu z rozpočtu obce. 49 Novela zákona o podpoře sportu dále navrhuje zavedení povinnosti krajů a obcí zpracovávat a pravidelně aktualizovat strategické plány rozvoje sportu a sportovišť na jejich území, které musí být v případě krajů v souladu s celostátním plánem schváleným vládou ČR. Měly by obsahovat základní cíle a potřeby krajů/obcí v oblasti sportu, zásady, kterými se kraje/obce musí při své činnosti řídit, přehled sportovišť včetně požadavků na údržbu, rekonstrukce či rozšiřování apod. 50 JMK v současné době strategický plán ani žádnou jinou koncepci v oblasti sportu zpracovanou nemá (poslední byla pro období ). 51 Město Znojmo při rozhodování o budoucím vývoji sportu na svém území momentálně vychází ze Strategického plánu rozvoje města Znojma na období Spolkové struktury zabývající se tělesnou kulturou Spolkovými strukturami v ČR zabývajícími se tělesnou kulturou jsou myšleny sportovní organizace Typy sportovních organizací Podle Durdové (2012, s ) se rozlišují čtyři typy sportovních organizací: 1) Zastřešující sportovní organizace Zastřešující sportovní organizace sdružují více samostatných sportovních organizací, které se dobrovolně podřizují jejich pravidlům včetně sankcí 54. V oblasti dotací mají organizace obvykle přímý vztah k příslušnému ústřednímu orgánu státní správy, jehož prostřednictvím státní dotace čerpají. Zahrnují různé druhy provozovaných sportů a v ČR mezi ně patří např. ČUS. 2) Samostatné sportovní asociace Samostatné sportovní asociace jsou seskupením jednotlivých SK a zaměřují se na jeden druh sportu. Dotace ze státního rozpočtu většinou získávají skrze své zastřešující sportovní organizace a ve vztahu ke sponzorům a ostatním SK vystupují jako samostatné subjekty. Jsou jimi např. všechny národní sportovní svazy sdružené v ČUS jako třeba Český volejbalový svaz Úřad vlády ČR. Knihovna připravované legislativy. Platné znění zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. [online]. 2015, s Tamtéž. 50 DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s KAPITANČIKOVÁ, Denisa. Krajský úřad Jihomoravského kraje. Odbor kancelář hejtmana. Oddělení sportu. ový kontakt Znojmo město zeleně. Zastupitelstvo schválilo Strategický plán rozvoje města Znojma. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s KUČERA, Vít. Epravo.cz. Autonomie sportovních organizací. Skutečně? [online] Česká unie sportu. Národní sportovní svazy. [online]

18 3) Sportovní kluby/tělovýchovné jednoty (TJ) SK jsou základními organizačními jednotkami vyšších sportovních organizací (asociací) 56, na které mají přímé ekonomické vazby. Ze státního rozpočtu jsou ve většině případů financovány přes zastřešující organizace nebo samostatné sportovní asociace, ale ve vztahu k ostatním veřejným rozpočtům (obecním) vystupují samostatně. Sdružují provozovatele více sportů a jedná se např. o TJ Znojmo, zapsaný spolek (z. s.). 4) Sportovní oddíl nebo odbor Sportovní oddíly a odbory působí v rámci SK jako nejnižší stupně sportovních organizací. Provozují jeden druh sportu a finanční zdroje jim zpravidla plynou z mateřských SK. Sportovní oddíly na rozdíl od odborů disponují vlastní organizační strukturou a orgány. Výše uvedenou TJ Znojmo tvoří např. oddíly plavání, kanoistiky, florbalu atd Právní formy sportovních organizací Sportovní organizace v ČR byly do konce roku 2013 nejčastěji zakládány na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, jako občanská či další podobná sdružení. 58 V 2 odst. 1 zákona stojí, že občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich. 59 Od podléhají občanská sdružení novému občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb., který zákon o sdružování občanů zrušil. Podle 3045 odst. 1 zákona se stávající občanská sdružení automaticky považují za novou právní formu spolek, 60 přičemž mají tři roky na to, aby uvedly své základní dokumenty i způsoby fungování do souladu s novou právní úpravou. Nebudou-li však schopny se úpravě přizpůsobit, mají možnost přeměnit se na ústav nebo sociální družstvo podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. 61 Novela občanského zákoníku přinesla také změny pro další dvě formy nestátních neziskových organizací (NNO), a to zájmová sdružení právnických osob a obecně prospěšné společnosti. Oba typy organizací od roku 2014 již nově vznikat nemohou, ale doposud fungující sdružení a společnosti se i nadále mohou řídit podle dosavadních právních předpisů (sdružení podle dřívějšího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů), případně se přeměnit na spolek (v případě sdružení) či spolek, nadaci nebo nadační fond (v případě společností). 62 Mimoto působí v oblasti tělesné kultury i řada dalších subjektů s různými právními formami např. společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti 63 (obvykle je-li vlastníkem sportovní organizace TJ 64 ), příspěvkové organizace zřizované ústředními orgány státní správy nebo obcemi k zajišťování např. vrcholového sportu (resortní sportovní centra) 65, organizační složky státu a územních samosprávních celků 66 (nejsou ovšem právnickou osobou) aj. 56 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s DURDOVÁ, Irena. Ekonomické aspekty sportovního managementu. 2012, s DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s Epravo.cz. Zákon o sdružování občanů. [online] DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s Neziskovky.cz. Co to je neziskový sektor. [online] Business center.cz. Občanský zákoník. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s DURDOVÁ, Irena. Ekonomické aspekty sportovního managementu. 2012, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s

19 V současném sportovním prostředí se tedy můžeme setkat s několika druhy sportovních organizací, ale od roku 2014 mohou být zakládány pouze jako tyto NNO: spolky, ústavy, nadace a nadační fondy (podle nového občanského zákoníku), obchodní společnosti a družstva (podle zákona o obchodních korporacích), příspěvkové organizace a organizační složky státu a územních samosprávních celků (podle zákona o krajích, zákona o obcích, zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) 67, mezinárodní nevládní organizace, které si v ČR zřídily zahraniční pobočný spolek (jako organizační jednotku) nebo se za spolky na základě povolení činnosti v ČR považují (dle občanského zákoníku) Všesportovní kolegium České republiky V roce 1994 vytvořilo nejvýznamnějších zastřešujících sportovních organizací tzv. Všesportovní kolegium ČR jako orgán k hájení jejich činnosti vůči státní správě. 70 Kolegium se snaží obhajovat a prosazovat zájmy zejména malých a neziskových tělovýchovných jednot a sportovních klubů, které provozují veřejně prospěšnou činnost prací s dětmi a mládeží. 71 Mimo jiné zpracovává stanoviska a podněty pro ústřední orgány státní správy, vyjadřuje se k novelám a návrhům zákonů týkajících se sportu (prostřednictvím MŠMT) atd. Původně kolegium působilo bez právní subjektivity, ale s příchodem roku 2010 se přeměnilo na zájmové sdružení právnických osob. 72 V současné době zastupuje cca 2,9 mil. sportujících občanů ČR. 73 Jednotlivé organizace mají své zástupce na národní (státní), regionální (krajské) i lokální (místní) úrovni. Zakládajícími členy Všesportovního kolegia byly: Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů České republiky, Asociace školních sportovních klubů České republiky, Autoklub České republiky, Česká asociace sport pro všechny, Česká obec sokolská (ČOS), Český olympijský výbor (ČOV), Český střelecký svaz, Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), Klub českých turistů, Orel křesťanská tělovýchovná organizace, Sdružení sportovních svazů České republiky (SSS ČR). 74 Za nejdůležitější sportovní organizace jsou ve sportovním prostředí považovány ČSTV nyní ČUS, SSS ČR a ČOV. 67 LOVĚTÍNSKÝ, Vojtěch. MYLKOVÁ, Petra. Asociace veřejně prospěšných organizací ČR. Odpověď na dotaz: Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy. [online]. 2011, s Ministerstvo vnitra ČR. Informace o změně úpravy sdružovacího práva. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s ŠŤASTNÁ, Marie. Specifika financování a účetnictví neziskových organizací v konkrétních podmínkách tělovýchovných jednot. Diplomová práce. [online]. 2011, s Česká unie sportu Pardubická krajská organizace ČUS. Všesportovní kolegium ČR bude důstojným partnerem veřejných a státních institucí. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s

20 1) Český svaz tělesné výchovy (nyní Česká unie sportu) ČUS je největší střešní a sportovní organizací v ČR. Vznikla změnou názvu a transformací ČSTV. Ke konci roku 2014 dobrovolně sdružovala 44 národních sportovních svazů a sportovních klubů a tělovýchovných jednot s více než 1,2 mil. členy. Krajským a okresním členským subjektům poskytují služby krajská a okresní Servisní centra sportu zřízená při 13 Krajských organizacích ČUS, při Pražské tělovýchovné unii a při 77 Okresních sdruženích ČUS. Mezi poskytované služby patří např. ekonomické a daňové poradenství, pronájem kancelářských prostor, pojištění majetku, pomoc při zpracovávání žádostí a vyúčtování grantových programů a investičních dotací atd. Posláním unie je např.: informování sportovních svazů, SK a TJ o jejich činnosti, zabezpečení financování sportovních organizací, přičemž svazy budou podporovány ze státního rozpočtu a SK a TJ z rozpočtů územních samosprávných celků, spolupráce se školním sportovním prostředím, řešení případu krachu Sazky, a.s., kvůli které došlo ke ztrátě vícezdrojového financování sportu apod. 75 2) Sdružení sportovních svazů České republiky Druhou největší sportovní organizací v ČR s počtem přes členů je Sdružení sportovních svazů ČR. Je tvořeno 17 členskými svazy, jejichž sportovci patří dlouhodobě k úspěšným reprezentantům ČR na vrcholných mezinárodních soutěžích. Sdružení pomáhá organizovat sportovní soutěže na mezinárodní, národní i regionální úrovni, podporuje rozvoj amatérského a mládežnického sportu a snaží se jednotlivým klubům zajistit potřebné finanční prostředky. 76 3) Český olympijský výbor ČOV zastupuje Českou republiku v mezinárodním olympijském hnutí a zabezpečuje její reprezentaci na olympijských hrách a na regionálních, kontinentálních či světových sportovních soutěží organizovaných ve více sportovních odvětvích pod patronací Mezinárodního olympijského výboru. 77 Výbor sdružuje a hájí zájmy sportovních svazů olympijských i neolympijských sportů, podporuje sportování dětí a mládeže, kofinancuje činnost sportovních federací a sportovců atd. Zákon o podpoře sportu navrhuje ČOV prohlásit za Nejvyšší sportovní autoritu ČR, na základě které bude výbor vykonávat zastupitelskou roli, přičemž autonomie ostatních sportovních federací zůstane zachována Ziskový sektor zabývající se tělesnou kulturou Do ziskového sektoru, který se v ČR zabývá tělesnou kulturou, patří podnikatelé, kteří v oblasti tělesné výchovy a sportu podnikají na základě zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. 79 Podle zákona se jedná o tyto typy živností: 1) Ohlašovací živnosti Ohlašovací živnosti vznikají dnem ohlášení na kterémkoli obecním živnostenském úřadě nebo na kontaktních místech veřejné správy, tzv. Czech pointech. Ohlásit živnost lze osobně, poštou či elektronicky prostřednictvím jednotného registračního formuláře Česká unie sportu. Co je ČUS. Statistika ČUS. [online] Sdružení sportovních svazů ČR. O nás. [online] Český olympijský výbor. Stanovy ČOV. [online] DURDOVÁ, Irena. Ekonomické aspekty sportovního managementu. 2012, s HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s ipodnikatel.cz. Ohlášení živnosti formuláře a správní poplatky. [online]

21 a) volné živnosti K provozování volné živnosti stačí splňovat všeobecné podmínky dosáhnout věku 18 let (= svéprávnost, způsobilost k právním úkonům) a mít čistý trestní rejstřík (= bezúhonnost). Volnou sportovní živností, která se sportem přímo souvisí, je obor činnosti 74. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti. Živnost zahrnuje: zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici včetně činností spojených s poradenstvím a metodikou nabízené služby, organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící k podpoře a propagaci sportu, činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně, činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku. Kromě výše uvedené živnosti je se sportem spojena i řada dalších volných živností, ale věnují se mu spíše okrajově. Jedná o např. o poradenskou činnost a vzdělávání v oblasti sportu, výrobu sportovních potřeb a sportovních dopravních prostředků atd. Do těchto živností patří např.: Obor činnosti 36. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků např. výroba jízdních kol bez motoru Obor činnosti 38. Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků např. vybavení tělocvičen a potápěčských dýchacích přístrojů, výroba, opravy a údržba míčů, raket, pálek, holí, bruslí, horolezecké výzbroje, potřeb pro sportovní vybavení a dalších Obor činnosti 59. Pronájem a půjčování věcí movitých např. pronájem a půjčování sportovních potřeb Obor činnosti 60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků např. poradenská činnost v oblasti udržování fyzické kondice Obor činnosti 72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti např. výuka obsluhy a řízení lyžařských vleků, létajících sportovních a dalších technických zařízení Obor činnosti 73. Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí např. provozování kulečníkových heren, minigolfových drah, bowlingových center a kuželen aj. b) vázané živnosti Vázané živnosti kromě splnění obecných podmínek provozování živnosti vyžadují i odbornou způsobilost prokázanou příslušným dokladem. U těchto živností navíc platí, že jejich výkon musí podnikatel svěřit pouze fyzickým osobám splňujících odbornou způsobilost podle přílohy č. 5 živnostenského zákona. Vázaných živností, které se zaměřují jen na sport, je více, nicméně sportu jako takového se týká pouze jedna živnost a v ostatních případech jde buď o sportovní relaxační služby, nebo o záchranářskou a průvodcovskou činnost. 21

22 Přímo ve sportu mohou podnikatelé podnikat na základě živnosti Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti, kterou si sami vymezí. Obsahem předmětu živnosti je: výuka určitého sportovního odvětví s tím spojené organizování sportovní činnosti pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických sportovních prostředků, vedení veřejných tělovýchovných a sportovních škol. Ostatními sportovními živnostmi jsou myšleny Provozování solárií, Masérské, rekondiční a regenerační služby poskytující např. sportovní masáže, dále Vodní záchranářská služba sloužící k prevenci proti nehodám a tonutí v bazénech, na umělých a přírodních koupalištích, při sportu, soutěžích atd., a Horská průvodcovská činnost prováděná v horském prostředí (s výjimkou ledovců, skal apod., u kterých je nutné použít horolezeckých pomůcek) pouze po vyznačených turistických cestách bez jakýchkoli lyžařských a podobných aktiv. 2) Koncesované živnosti Koncesované živnosti vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (po souhlasu státu). Stejně jako ohlašovací vázané živnosti je k provozování jejich činnosti potřeba splnit obecné podmínky a prokázat se odbornou způsobilostí. Sportu se dotýkají pouze dvě živnosti, a to Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva a Provozování střelnic a výuka a výcvik ve střelbě se zbraní Financování sportu se zaměřením na sportovní zařízení Financování sportu v ČR je zabezpečováno z veřejných a soukromých zdrojů. V praxi často dochází k prolínání financování z obou zdrojových oblastí a hovoří se o tzv. vícezdrojovém financování sportu. 82 Podle úrovně prováděného sportu převažuje jiný typ finančního zdroje. Sport pro všechny je podporován hlavně domácnostmi, místními rozpočty a částečně i centrálním rozpočtem, zatímco u vrcholového sportu hrají dominantní roli poplatky televize, příjmy z reklamy a sponzorství. Model vícezdrojového financování sportu byl zpracován v roce 1993 pro potřeby Rady Evropy. Výdaje ze státního rozpočtu Výdaje územních samosprávných celků Podpora podniků a institucí Výnosy sportovních loterií (Sazka, a. s.) Výnosy z hlavní hospodářské činnosti sportovních klubů Výnosy ze sportovní činnosti sportovních klubů SPORT A TĚLOVÝCHOVA Výdaje domácností Poplatky z televize a médií Výnosy z reklamy Obrázek 1: Vícezdrojové financování sportu Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří: Sport v ekonomice. 2011, s Business center.cz. Živnostenský zákon. Obsahové náplně živností. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s

23 1.4.1 Financování sportu z veřejných zdrojů Financování sportu z veřejných zdrojů zahrnuje výdaje ze státního rozpočtu a z rozpočtů územních samosprávných celků (krajů a obcí) Výdaje ze státního rozpočtu Ze státního rozpočtu získává sport finanční prostředky především z kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, 314 Ministerstva vnitra a 307 Ministerstva obrany. Kromě nich se na financování sportu podílí také kapitola 335 Ministerstva zdravotnictví a 398 Všeobecná pokladní správa pod správou Ministerstva financí ) Kapitola 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy MŠMT poskytuje od roku 2000 v souvislosti s přijetím prvních koncepčních dokumentů o podpoře sportu nenárokové dotace na financování běžných (neinvestičních) i kapitálových (investičních) potřeb. 86 Do roku 2010 ministerstvo vyhlašovalo 9 grantových programů rozdělených do tří (někdy i čtyř) tematických částí, přičemž jejich názvy i pořadí se během období občas měnily. V následujících letech se počet programů zúžil (v roce 2011 na 5 a v roce na 6), ale rozsah zaměření zůstal zachován. Od roku 2015 opět dochází k rozšiřování programů a podpora má pouze neinvestiční charakter. Kompletní přehled programů ilustruje tabulka II v příloze. Pro účely diplomové práce jsou důležité zejména programy Údržba a provoz sportovních zařízení (dříve Údržba a provoz sportovního a tělovýchovného zařízení) a Podpora materiálně technické základny sportu (dříve Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací), pomocí kterých ministerstvo každoročně (v případě druhého programu pouze do roku 2014) podporuje sportovní zařízení. Program Údržba a provoz sportovních zařízení Finanční prostředky z neinvestičního programu Údržba a provoz sportovních zařízení směřují na udržování a provozování sportovních zařízení ve vlastnictví, výpůjčce, nebo dlouhodobém nájmu NNO, na udržování a provozování sportovních zařízení sloužících přípravě reprezentantů a sportovních talentů ve vlastnictví, výpůjčce, nebo dlouhodobém nájmu NNO a na udržování technických prostředků, strojů a zařízení sloužících ke sportovní činnosti ve vlastnictví, nebo dlouhodobém nájmu NNO. Za žadatele programu se obecně považují NNO, které vyvíjí činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a které ve svých registrovaných stanovách mají hlavní činnost orientovanou na provozování či zabezpečování sportovní, případně tělovýchovné činnosti. Další podmínkou je, že sportovní zařízení musí být podle výše uvedeného ve vlastnictví, výpůjčce, nebo dlouhodobém nájmu NNO po dobu min. 10 let (od roku podání žádosti o dotaci). Výčet konkrétních NNO se pak každoročně liší. Dotace se vždy poskytují max. do výše 70 % rozpočtových nákladů s min. spoluúčastí 30 %. Výjimku představují zdravotně postižení sportovci, případně žáci sportovních a univerzitních klubů, kteří mají nárok na 100% podporu. Údržba a provoz sportovního zařízení může být ovšem hrazena jen do výše 60 % hodnoty majetku. Za nezpůsobilé výdaje se považují např. výdaje spojené s pojištěním sportovních zařízení, s pořízením investičního majetku (nad 40 tis. Kč), s reklamní činností apod. 83 HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Ministerstvo financí ČR. Úplné znění rozpočtové skladby s označením změn podle třinácté novely (tj. vyhláškou č. 345/2014 Sb.). [online]. 2015, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s a

24 Program Podpora materiálně technické základny sportu Finanční pomoc z investičního programu Podpora materiálně technické základny sportu plyne sportovním zařízením na technickou obnovu, opravy a údržbu technického i sociálního zázemí v rámci dvou podprogramů/subtitulů. U prvního se jedná se o dotace na zlepšení obecné vybavenosti sportovních a tělovýchovných zařízení ve vlastnictví SK/TJ, případně obcí. Druhý podprogram/subtitul je zaměřen na činnost resortních sportovních center a na občanská sdružení, která zajišťují sportovní činnost na vrcholové úrovni, především při přípravě sportovně talentovaných dětí a mládeže. O dotace mohou kromě stejných subjektů jako u předchozího programu žádat navíc i obce města, ale musí mít s NNO uzavřené nájemní smlouvy na dobu min. 10 let (pro rok let) a podporovaná sportovní zařízení musí již být těmito NNO využívána. Na rozdíl od předchozího programu však není určen výčet konkrétních NNO pro každý rok. Výše dotace je ovlivněna možnostmi státního rozpočtu. Dotaci nelze poskytnout např. na nákup pozemků a nemovitostí. Projekty všech dotačních programů MŠMT musí být vždy realizovány do konce příslušného roku. 87 Oba programy jsou v rozpočtové skladbě zařazeny do Skupiny 3 Služby pro obyvatelstvo, oddílu 34 Tělovýchova a zájmová činnost, pododdílu 341 Tělovýchova a 3411 Ostatní tělovýchovná činnost, kam patří mimo jiné i např. výdaje na konání sportovních akcí a závodů, podporu obecních oddílů apod. Kromě 3411 jsou součástí pododdílu také výdaje na státní sportovní reprezentaci ( 3411) a na sportovní zařízení v majetku obcí ( 3412). Objem prostředků vynaložených na programy znázorňuje tabulka 1. Tabulka 1: Dotace MŠMT na programy podporující sportovní zařízení (zaokrouhleno na tis. Kč) Oddíl 34 Tělovýchova a zájmová činnost Pododdíl Tělovýchova Ostatní tělovýchovná činnost, z toho: Údržba a provoz sportovních zařízení Podpora materiálně technické základny sportu, z toho: Podpora materiálně technické základny sportovních organizací Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace Celkem na sportovní zařízení Zdroj: MŠMT a Monitor státní pokladny, vlastní zpracování Rok x x x ) Kapitola 314 Ministerstva vnitra a 307 Ministerstva obrany Hlavním úkolem MV a MO v oblasti sportu je příprava sportovců ke státní sportovní reprezentaci a zajišťování činnosti resortních sportovních center, na která ministerstva každoročně dostávají 87 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Vlastní analýza Programů státní podpory sportu. [online]

25 příspěvek od MŠMT v částce větší jak 250 mil. Kč (celkem) 88. Financováním sportovních zařízení se ministerstva nezabývají, nicméně dotace na podporu tělovýchovy a sportu poskytují. MV každý rok vypisuje neinvestiční Veřejně prospěšný program v oblasti tělesné přípravy příslušníků Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR a střelecké přípravy příslušníků Policie ČR a jejich dalších sportovních aktivit a rekreačně pohybových aktivit zaměstnanců MV, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených MV k plnění úkolů v oboru jeho působnosti, nebo zřízených zvláštním předpisem, ke kterým ministerstvo vykonává zřizovatelské funkce. Program je zaměřen na rozvoj pohybových schopností, střeleckou přípravu, aktivní odpočinek, pořádání sportovních soutěží na všech úrovních apod. Žádosti o dotace předkládají zastřešující občanská sdružení za všechny sdružené subjekty. 89 MO pravidelně vyhlašuje také neinvestiční dotační program Podpora sportu a branné přípravy, jehož cílem je získání speciálních dovedností a návyků týkajících se branně bezpečnostní problematiky, rozvoj fyzické zdatnosti obyvatelstva a rozšíření nabídky sportovních aktivit. Program se realizuje prostřednictvím projektů NNO jako např. spolků, ústavů, nadací, obecně prospěšných společností aj., které slouží k uspořádání sportovních a branných akcí pro veřejnost. 90 3) Kapitola 335 Ministerstva zdravotnictví MZ ze své rozpočtové kapitoly přispívá na zdravotní péči státních sportovních reprezentantů a sportovních talentů. Poskytování zdravotní péče v oblasti sportu ale není v ČR systematicky upraveno. Zdravotní zákony (zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zákon č. 258/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví) se zvláštní ochranou zdraví osob při sportu nezabývají a zdravotní pojišťovny tak s některými specifiky zdravotní péče ve vrcholovém sportu nepočítají. Část nákladů je sice kryta z veřejného zdravotního pojištění, ale většinu prostředků na zajištění státní sportovní reprezentace a vrcholového sportu poskytuje MŠMT společně se sportovními svazy a resortními sportovními centry ústředních orgánů státní správy. Novela zákona o podpoře sportu by proto měla počítat také s vytvořením nové organizační struktury zdravotního zabezpečení vrcholových sportovců v gesci MZ. 91 Na veřejné rozpravě k návrhu zákona o podpoře sportu bylo mimo jiné navrženo i to, že by zdravotní pojišťovny měly povinně zřizovat fond prevence na podporu sportu a zdravého životního stylu. 92 Z vlastních dotačních programů ministerstvo sport ani sportovní zařízení vůbec nepodporuje. 93 4) Kapitola 398 Všeobecné pokladní správy Z kapitoly Všeobecná pokladní správa jsou rozpočtovány příjmy a výdaje, které mají všeobecný charakter a nespadají do působnosti žádné jiné rozpočtové kapitoly. 94 Patří sem zejména individuální akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a Vlády ČR označované jako tzv. porcování medvěda. 95 Součástí kapitoly jsou i výdaje na tělesnou výchovu a sport. Většina z nich je 88 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Vlastní analýza závěrečných účtů. [online] Ministerstvo vnitra ČR. Vlastní analýza Veřejně prospěšných programů v oblasti tělesné přípravy příslušníků Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR. [online] Ministerstvo obrany ČR. Vlastní analýza dotací pro NNO. [online] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Koncepce státní podpory sportu v ČR. [online]. 2011, s. 11 a Český olympijský výbor. Podklad pro veřejnou rozpravu k návrhu zákona o podpoře sportu. [online]. 2014, s Ministerstvo zdravotnictví ČR. Vlastní analýza dotačních programů. [online] Parlamentní listy. MF nehospodařilo s prostředky z Všeobecné pokladní správy v souladu s rozpočtovými pravidly. [online] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s

26 určena na ostatní tělovýchovnou činnost, ale podporována jsou také sportovní zařízení v majetku obcí. Částky, kterými Všeobecná pokladní správa přispívá na sportovní infrastrukturu, jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2: Výdaje na sportovní zařízení ze Všeobecné pokladní správy MF v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Oddíl 34 Tělovýchova a zájmová činnost Rok Pododdíl Tělovýchova Celkem za pododdíl, z toho: x 3412 Sportovní zařízení v majetku obcí x x Zdroj: Monitor státní pokladny, vlastní zpracování Výdaje z rozpočtů krajů Financování sportu z rozpočtů krajů nabývá významu po roce 2001, kdy v souvislosti s reformou veřejné správy dochází k navyšování podílu výdajů z jejich rozpočtů. 96 Do nově vznikajících krajů je převáděn majetek státu stejně jako zřizovatelské funkce k příspěvkovým organizacím a skutečné příjmy a výdaje překračují rozpočet o více než 20 % Jihomoravský kraj JMK každoročně přispívá na oblast tělovýchovy a sportu částkami přesahujícími 40 mil. Kč. Dotační programy na podporu sportu vyhlašuje v rámci dotační oblasti Vzdělávání, sport a volný čas, přičemž financováním sportovních zařízení se zabývá pouze program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK, který je v rozpočtové skladbě zařazen do 3419 Ostatní tělovýchovná činnost. Ostatní prostředky kraj alokuje na základě vlastního rozhodnutí bez vyhlašování dotačních programů. Kromě sportovních zařízení v majetku obcí podporuje i např. účast kraje na sportovním veletrhu SPORT LIFE, pořádání soutěže Sportovec JMK a další akce spadající pod Ostatní tělovýchovnou činnost. Výdaje plynoucí na podporu sportovních zařízení jsou obsahem tabulky 3. Tabulka 3: Výdaje na sportovní zařízení JMK v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Oddíl 34 Tělovýchova a zájmová činnost Rok Pododdíl Tělovýchova Sportovní zařízení v majetku obcí Ostatní tělovýchovná činnost, z toho: Dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK x x Celkem za pododdíl Zdroj: JMK a Monitor státní pokladny, vlastní zpracování Dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK Dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK je zaměřen na zvyšování kvality sportovních zařízení a sportovní činnosti klubů na území JMK. V letech byl program 96 Tamtéž, s KELIKAROVÁ, Kateřina. Deník veřejné správy. Rozpočtové aspekty reformy veřejné správy. [online]

27 rozdělen do tří okruhů, od roku 2015 je podpora poskytována pouze v rámci dvou a navíc i na provozní výdaje. Dotace mají podobu investičních i neinvestičních výdajů, přičemž investiční výdaje zahrnují technické zhodnocení a výdaje na pořízení samostatné movité věci (nebo jejich souboru) a neinvestiční výdaje opravy a údržbu a výdaje na pořízení drobného dlouhodobého majetku. Z programu nelze hradit např. náklady na energie, nákup nemovitostí a výpočetní techniky apod. Žadateli mohou být pouze právnické osoby působící v oblasti tělovýchovy a sportu, nikoli obce nebo příspěvkové organizace jimi nebo kraji zřizované. Dotace se pohybují od Kč do Kč a projekt musí být vždy realizován do konce daného roku. Bližší specifikace programu pro jednotlivé roky je uvedena níže Předmět dotace: Výše dotace: Okruh A: technické zhodnocení, opravy a údržba povrchů venkovních sportovišť, povrchů tělocvičen a sportovních hal Okruh B: technické zhodnocení, oprava a údržba sociálních zařízení a šaten na sportovištích. Pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba vybavení sociálních zařízení a šaten na sportovištích Okruh C: pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost Min Kč, max Kč u všech okruhů Míra spolufinancování žad. Min. 30%, v roce 2012 min. 40% 2015 Předmět dotace: Výše dotace: Okruh A: technické zhodnocení, oprava a údržba sportovišť, zejména střech, šaten a sociálního zařízení na sportovištích. Pořízení, technické zhodnocení, oprava a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost Okruh B: provozní výdaje na úhradu dopravy, ubytování, pojištění majetku, nákupu kancelářských potřeb apod. Okruh A min Kč, max Kč Okruh B min Kč, max Kč Míra spolufinancování žad. Okruh A min. 30%, okruh B min. 65% Výdaje z rozpočtů obcí Stejně jako kraje začínají i obce po roce 2001 alokovat do oblasti tělovýchovy a sportu větší částky finančních prostředků 99 a v současné době představují s cca 70% podílem hlavní zdroj financování sportu ze všech subjektů veřejného sektoru Jihomoravský kraj. Vlastní analýza rozpočtů, závěrečných účtů a dotačního programu Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK. Chybějící dokumenty k programu pro rok 2012 a 2013 poskytl přes ový kontakt Ing. Zdeněk Beneš z Odboru kanceláře hejtmana Krajského úřadu JMK a Oddělení sportu. [online] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Český olympijský výbor. Koncepce financování sportu v ČR. [online]. 2012, s

28 Podle zákona č. 202/19900 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, měly obce dříve povinnost používat prostředky získané z odvodů na veřejně prospěšnou činnost jako např. kulturu, sport apod. 101 Novela zákona č. 300/2011 Sb., platná od roku 2012, ale přinesla změny, na základě kterých nyní výnosy ze sázkové činnosti putují do státního rozpočtu a obcím jsou přerozdělovány bez dalšího určení. 102 Jako reakce na tyto změny bylo dne 20. března 2012 uskutečněno Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu mezi ČUS, ČOV, SSV ČR, ČOS a Svazem měst a obcí ČR, na kterém se strany shodly na tom, že 1/3 výnosů z loterií a her, které obce obdrží ze státního rozpočtu, by měla být vyčleněna na sportovní infrastrukturu a na pravidelné sportování obyvatel, zejména dětí a mládeže. 103 Po pár letech však z výsledků spolupráce vyplývá, že dohodu respektují kromě hlavního města Prahy většinou jen menší obce a města, jelikož výdaje na sportování mládeže stále více ustupují před jinými výdaji Financování sportu ze soukromých zdrojů Financování sportu ze soukromých zdrojů je zabezpečováno výnosy ze sportovní a vlastní hospodářské činnosti sportovních klubů, výnosy ze sportovních loterií (Sazky, a. s.), výnosy z reklamy, poplatky televize a médií, výdaji domácností a podporou podniků a institucí. 105 Podíly soukromých i veřejných zdrojů na financování sportu z roku 1990 zobrazuje graf 1. Podíly veřejných a soukromých zdrojů na financování sportu Výdaje státního rozpočtu 13,7% 4,7% 13,8% Výdaje lokálních rozpočtů 5,8% 2,3% 0,4% 0,1% Výnosy z vlastní činnosti Výnosy sportovních loterií (Sazka, a. s.) Výnosy z reklamy Poplatky televize a médií 59,3% Výdaje domácností Podpora podniků a institucí Graf 1: Podíly veřejných a soukromých subjektů na financování sportu Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří: Sport v ekonomice. 2011, s. 103 Z grafu jasně vyplývá, že největší podíl na financování sportu v ČR mají jak ze soukromých, tak všech zdrojů, výdaje domácností. I přesto, že je v grafu zachycen stav, který existoval před více než 20 lety, lze konstatovat, že k žádným změnám ve struktuře zdrojů nedošlo, měnily se pouze objemy. 106 V současné době je možné předvídat, že výdaje ze státního rozpočtu a výnosy společnosti Sazka, a. s., DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s Český olympijský výbor. Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu. [online]. 2012, s DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s TICHÁ, Lenka Angelika. Česká unie sportu. Sportovci napsali výzvu starostům.. [online] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s

29 se podílově snižují, zatímco výdaje z rozpočtů územních samosprávných celků, výdaje domácností, výnosy z reklamy a poplatky televize a médií se zvyšují. 107 České domácnosti každoročně vynaloží kolem % výdajů na oblast rekreace, kultury a sportu. 108 Jelikož ČSÚ ve statistice rodinných účtů nesleduje speciálně výdaje na sport, nelze přesně určit, jaké částky do sportu putují Sazka, a. s. jako významný zdroj financování sportu Kromě domácností je ve sportu dalším významným soukromým finančním zdrojem podíl z výtěžku sázkových her. I přesto, že se příjmy Sazky v současnosti řadí mezi privátní zdroje, v minulosti tomu tak nebylo. Společnost Sazka, a. s., byla po svém založení v letech pod správou ČSTV, který odváděl čistý výtěžek ze své činnosti do rozpočtu Ústředního výboru Národní fronty na podporu tělesné výchovy, sportu a turistiky. Po zániku ČSTV od roku 1993 začala Sazka působit jako akciová společnost a jejími akcionáři byly výhradně zastřešující občanská sdružení v oblasti sportu (viz tabulka III v příloze). Až do roku 1999 měl stát možnost ovlivňovat alokaci výtěžku Sazky, ale s novelou loterijního zákona č. 63/1999 Sb. se alokování děje podle akcionářských podílů. V následujících letech byly pro podnik tyto změny pozitivní a umísťoval se mezi 100 nejlepšími v ČR. Zlom nastal v roce 2004 s rozhodnutím investovat do výstavby nové O2 arény v Praze, která vyšla zhruba na 8 miliard Kč. 110 Další miliardy byly vynaloženy na dluhové financování stavby. 111 Sportovní svazy závislé na přídělech z výtěžku Sazky se dostaly do velkých problémů. Tato strategie nakonec dovedla společnost k bankrotu a v roce 2011 byl na ni vyhlášen konkurz. 112 O koupi se přihlásili její dva hlavní věřitelé, skupina PPF, které připadla sportovní hala, a skupina KKCG, která získala loterii. 113 Následující rok KCCG od PPF její podíl odkoupila a stala se tak jediným vlastníkem Sazky. 114 Výpadek finančních prostředků do sportu ze zisku sázkové společnosti by alespoň částečně měla krýt další novela loterijního zákona č. 215/2013 Sb. platná od roku 2014, na základě které mají provozovatelé loterií a kurzových sázek povinnost odvádět finančním úřadům 20% loterijní daň, přičemž 5 % mohou poskytnut jako dar ČOV na tělovýchovné a sportovní účely a daň tak snížit na 15 %. 115 V příštím roce ovšem vláda uvažuje daň zvýšit až na 25 % a přispět státu zhruba 2-2,5 miliardy Kč navíc Financování sportu z prostředků Evropské unie Financování sportu z prostředků Evropské unie (EU) je zařazeno do samostatné kapitoly i přesto, že by se dalo považovat za jeden z veřejných zdrojů. ČR patří k evropským zemím s nejnižší podporou sportu. Francouzská studie z roku 2008 vychází z výdajů občanů tehdy 26 zemí EU na sport v přepočtu na jednoho obyvatele. Podle ní je ČR evropským státem s třetími nejnižšími veřejnými výdaji obyvatele na sport, které nedosahují ani HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 2006, s RÁČILOVÁ, Ludmila. Spotřební výdaje domácností ČR. Bakalářská práce. [online]. 2012, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s NOVOTNÝ, Pavel. idnes.cz. Od Hušáka ke Kellnerovi. O2 aréně je 10 let. [online] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s NOVOTNÝ, Pavel. idnes.cz. Od Hušáka ke Kellnerovi. O2 aréně je 10 let. [online] Novinky.cz. Sazka má jediného vlastníka, KKCG koupila podíl od PPF. [online] DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s Česká televize. Koalice bude dál podporovat zvýšení odvodů z hazardu. [online]

30 Hůře je na tom už jen Malta a Bulharsko. Nejvyšší veřejné výdaje má naopak Francie více než 180 a rozvinuté severské státy jako Lucembursko, Finsko, Holandsko a Dánsko. Přibližně ve středu se nachází Velká Británie, Irsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko. 117 Postavení jednotlivých států je vidět v grafu 2. Graf 2: Země Evropské unie porovnání veřejných výdajů na sport na 1 obyvatele Zdroj: Analýza financování sportu v České republice z roku Operační programy na podporu sportovních zařízení Po vstupu do EU v roce 2004 se ČR stala součástí sedmiletých programových období, v rámci kterých má jako ostatní členské státy možnost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU prostřednictvím regionálních i tematických operačních programů. Sport, resp. sportovní zařízení jsou v EU podporována hlavně pomocí regionálních operačních programů (ROP) financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj, jelikož tematické operační programy žádné dotace přímo na sportovní zařízení nenabízejí. Jedná se o investiční projekty zaměřené na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci sportovních areálů a zařízení pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, případně sportovně rekreačních zařízení, a to jak pro účely rozvoje samotného města/obce/regionu, tak pro rozvoj cestovního ruchu (CR). 118 Sportovními zařízeními přitom ROP rozumí pouze zařízení nekomerčního charakteru přístupná široké veřejnosti. Sportovní stadiony pravidelně využívané sportovními kluby s profesionálními sportovci nebo projekty podporující podnikání v oblasti sportu jako např. tenisové haly, golfová hřiště apod. na dotace nárok nemají. 119 Některé neinvestiční projekty zde bývají také podporovány, ale většinou mají za cíl danou oblast jenom propagovat DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 2015, s. 53 a KLEMENTOVÁ, Zuzana. Využití dotací ve financování SSK Vítkovice. Bakalářská práce. [online]. 2012, s Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Prováděcí dokument ROP Jihovýchod (verze 1.30). [online]. 2015, s KLEMENTOVÁ, Zuzana. Využití dotací ve financování SSK Vítkovice. Bakalářská práce. [online]. 2012, s

31 V následujícím textu jsou z každého programového období stručně rozebrány operační programy, ze kterých město Znojmo jako součást JMK a regionu soudržnosti Jihovýchod mělo, má nebo do budoucna bude mít možnost získat dotace na sportovní zařízení programové období V 1. programovém období, do kterého ČR vstoupila až od jeho druhé poloviny, byla sportovní zařízení financována ze Společného regionálního operačního programu (SROP), který se dělil na individuální projekty a grantová schémata. Individuální projekty představovaly přímý způsob financování, kdy žadatel vypracoval individuální projekt a po jeho vybrání s ním byla uzavřena smlouva o financování. Žadatelé byli tedy konečnými příjemci i uživateli dotací. Své projekty předkládali v rámci výzev, které vyhlašovaly regionální rady, řídící orgány regionů soudržnosti. 121 Grantová schémata zahrnovala množství projektů (akcí) menšího rozsahu a byla zpracovávána tzv. gestory (Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v případě akcí nadregionálního významu či kraji v případě akcí regionálního a místního významu), kteří byli zároveň konečnými příjemci dotací. Žadatelé a koneční uživatelé se měnili podle zaměření grantového schématu. 122 SROP podporoval sportovní zařízení pouze pro účely rozvoje CR, a to jak na národní, tak i místní úrovni. Pro financování sportovní infrastruktury na místní úrovni bylo určeno podopatření Podpora regionální a místní infrastruktury CR. 123 JMK pro dané podopatření vyhlásil v rámci grantového schématu za celé období jednu výzvu. 124 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod jich pro podopatření v rámci individuálních projektů vyhlásila sice několik, ale na stránkách fondů uveřejnila dokument pouze k jedné z nich. 125 Podporovány byly jak investiční, tak neinvestiční projekty. Bližší specifikace podopatření a základní informace k oběma výzvám jsou rozepsány níže. Operační program: Priorita: Opatření: Podopatření: Podporované aktivity: SROP 4. Rozvoj CR 4.2 Rozvoj infrastruktury pro CR Podpora regionální a místní infrastruktury CR Výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace (např. infrastruktura rekreační plavby), lázeňství 126 a) Grantové schéma Žadatelé: Malí a střední podnikatelé (MSP) podnikající v CR Koneční uživatelé: Obce, svazky obcí, kraje, NNO, MSP, státem zřizované organizace Vyhlášená výzva: , příjem žádostí od Zahájení fyzické realizace: Nejpozději do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy Délka fyzické realizace: Nejpozději do Výše dotace: Min. 2 mil. Kč, max. 20 mil. Kč Míra spolufinancování žad. Min. 54,09% Evropské strukturální a investiční fondy. Individuální projekt. [online] Tamtéž. Grantová schémata. [online] Tamtéž. Programový dokument SROP [online]. 2006, s Tamtéž. Grantová schémata krajská. Jihomoravský kraj. 2. výzva. [online] Tamtéž. Přehled výzev k předkládání projektů do SROP. [online] Tamtéž. Programový dokument SROP [online]. 2006, s

32 b) Individuální projekt Žadatelé, koneční příjemci a uživatelé Obce, svazky obcí, kraje, NNO, státem zřizované organizace, organizace zřizované kraji a obcemi Vyhlášená výzva: , příjem žádostí od Zahájení fyzické realizace: Nejpozději do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy Délka fyzické realizace: Nejpozději do Výše dotace: Min. 2 mil. Kč, max. není stanovena Míra spolufinancování žad. Není stanovena, min. však 25% z národních zdrojů v rámci SROP programové období Ve druhém programovém období financovala EU sportovní zařízení ze samostatných ROP, které vznikly rozdělením SROP a byly v souladu s regiony soudržnosti NUTS II tvořenými jedním nebo více kraji. ROP Jihovýchod (ROP JV) na rozdíl od SROP podporoval kromě sportovní infrastruktury pro rozvoj CR i výstavbu a technické zhodnocení objektů pro sport za účelem rozvoje obce/města. 129 Pro první oblast podpory Rozvoj infrastruktury pro CR vyhlásila regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod celkem 6 výzev zaměřených na sportovní zařízení a pro druhou oblast podpory Rozvoj regionálních středisek 2 výzvy. 130 Bližší informace k oběma oblastem podpory jsou uvedeny níže. Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporované aktivity: Žadatel: ROP JV 2. Rozvoj udržitelného CR 2.1 Rozvoj infrastruktury pro CR Výstavba a technické zhodnocení turistické infrastruktury (např. lázeňských center a sportovně rekreačních zařízení včetně infrastruktury pro rekreační plavbu) Obce, svazky obcí, kraje, NNO, organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, právnické osoby s účasti samosprávy, MSP Vyhlášené výzvy: , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od Zahájení fyzické realizace: Délka fyzické realizace: Nejpozději do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy Max. do 3 let ode dne podpisu smlouvy, u 4. výzvy do 2 let Výše dotace: Min. 2 mil. Kč ( a výzva), max. 100 mil. Kč ( a 5. výzva) Min. 100 mil. Kč (4. výzva), max. není omezeno (4. a 6. výzva) Míra spolufinancování žad. Není stanovena, min. však 15% z národních zdrojů v rámci RO P JV 127 Tamtéž. Grantová schémata krajská. Jihomoravský kraj. 2. výzva. [online]. 2005, s Tamtéž. 3. výzva pro předkládání projektů do programu SROP. 3. kolo výzvy pro region soudržnosti Jihovýchod. [online]. 2005, s ROP Jihovýchod. Prováděcí dokument ROP Jihovýchod (verze 1.30). [online]. 2015, s. 35 a Tamtéž. Ukončené výzvy. [online]

33 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporované aktivity: ROP Jihovýchod 3. Rozvoj měst a obcí 3.2 Rozvoj regionálních středisek Výstavba a technické zhodnocení 131 objektů pro sport Žadatel: Obce a města s obyvateli, města Pohořelice a Židlochovice a organizace jimi zřizované nebo zakládané, NNO, vzdělávací instituce, MSP Vyhlášené výzvy: , příjem žádostí od , příjem žádostí od Zahájení fyzické realizace: Délka fyzické realizace: Výše dotace: Nejpozději do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy Max. do 3 let ode dne podpisu smlouvy Min. 2 mil. Kč, max. 100 mil. Kč Míra spolufinancování žad. Není stanovena, min. však 15% z národních zdrojů v rámci RO P JV 132 Ve druhém programovém období byla sportovní zařízení podporována také nepřímo, a to z operačního programu Životní prostředí, jeho třetí prioritní osy a druhé oblasti podpory, která se zaměřovala na snižování energetické náročnosti veřejných budov zlepšováním jejich tepelně-technických vlastností (podoblast podpory 1) a na aplikaci technologií pro využití odpadního tepla (např. rekuperace, podoblast podpory 2). Veřejnými budovami byla přitom kromě např. škol, nemocnic, městských úřadů apod. myšlena i sportovní infrastruktura. 133 V rámci daných oblastí podpory však mohly být podpořeny pouze takové žádosti na projekty, které dosáhly hranice min. 50 bodů (v některých případech i 60) v součtu bodového hodnocení technické kvality a ekologické relevance podle hodnot uvedených ve výběrových (hodnotících) kritériích. Výběrová kritéria byla rozdělena na technická (s 40% váhou na celkovém hodnocení), ekologická (také s 40% váhou na celkovém hodnocení) a ekonomická (s 20% váhou na celkovém hodnocení). Technická a ekologická kritéria se vztahovala přímo k jednotlivým projektům a byla pro jednotlivé prioritní osy, oblasti a podoblasti podpory různá. Mezi technická kritéria patřily např. procentní podíl energie uspořené realizací projektu (v případě první podoblasti podpory) nebo účinnost systému s rekuperační jednotkou (v případě druhé podoblasti podpory) a mezi ekologická např. měrná finanční náročnost z celkových investičních nákladů na zateplení objektu (v případě první podoblasti podpory) nebo poměr obsahu energie v primárním palivu po a před realizací projektu (v případě druhé podoblasti podpory). Ekonomická kritéria se týkala žadatelů projektů a byla pro všechny z nich stejná. Hodnotily se vlastní zdroje, úvěrová způsobilost, dopad ekonomiky projektu do ekonomiky žadatele a celková ekonomická způsobilost. 134 Bližší specifikace obou podoblastí podpory je uvedena níže. 131 Technickým zhodnocením se podle 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. Zdroj: Zákony pro lidi. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. [online] Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Vlastní analýza výzev a k nim příslušejících prováděcích dokumentů a smluv o poskytnutí dotace. [online] Operační program Životní prostředí pro období [online] Tamtéž. Vlastní analýza výzev a k nim příslušejících dokumentů. [online]

34 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Podoblast podpory: Podporované aktivity: Žadatel: Životní prostředí 3. Udržitelné využívání zdrojů energie 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla Realizace úspor energie, Využívání odpadního tepla Snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů, vodorovných a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní) Aplikace technologií na využití odpadního tepla (např. rekuperace, výměníky na využití odpadního tepla apod.) Žadatel musí být vlastníkem předmětu podpory a zároveň musí mít vyřešený majetkoprávní vztah (nájemní, vlastnický nebo musí prokázat jiný právní vztah k pozemku na úrovni vlastnictví nebo nájmu, např. právo hospodaření) k pozemku, na kterém bude předmět podpory realizován (tedy např. obce a města a jejich organizační složky a příspěvkové organizace, občanská sdružení aj.) Vyhlášené výzvy: , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od (pouze 1. podoblast podpory) , příjem žádostí od (pouze obě podoblasti naráz nebo podoblast společně s 3.1.1) , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od , příjem žádostí od Zahájení fyzické realizace: Délka fyzické realizace: Výše dotace: Není stanovena Míra spolufinancování žad. Min. 10% 135 Není stanovena, nesmí však kolidovat s ukončením celého programu Min Kč, max. výše bude určena na základě finanční analýzy u projektů generujících příjmy (případně finančně-ekonomické analýzy u velkých projektů) nebo v závislosti na charakteru projektu z hlediska veřejné podpory, kde je tato relevantní určena Kromě realizace úspor energie a využití odpadního tepla třetí prioritní osa zahrnovala také výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny (první oblast podpory). Tato oblast podpory se však sportovních zařízení příliš netýká, jelikož většina z nich obnovitelné zdroje energie nevyužívá (max. koupaliště sluneční energii pro ohřev vody přes solární panely) Totéž. 136 Tamtéž. [online]

35 programové období Ve třetím, aktuálním programovém období dochází kvůli velkému množství operačních programů z předchozího období k opětovnému sjednocení ROP a částečně i Integrovaného operačního programu do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). IROP se ale již na financování sportovních zařízení nezaměřuje a ČR tak do roku 2020 ztrácí možnost čerpat prostředky z fondů EU do této oblasti. 137 Stejně jako v předchozím období je však možné sportovní zařízení podporovat nepřímo z operačního programu Životní prostředí, jeho páté prioritní osy a prvního specifického cíle na tytéž aktivity jako u výše uvedených podoblastí podpory. 138 Podpořeny mohou být pouze projekty dosahující min. 30 bodů v součtu bodového hodnocení podle technických a ekologických kritérií, která jsou s kritérii předchozího období vesměs shodná. Výběrová kritéria již ale nezahrnují kritéria ekonomická. Na druhou stranu jsou ovšem pro všechny specifické cíle jednotlivých oblastí podpory stanovena obecná kritéria přijatelnosti. V případě specifického cíle 3.1 mezi ně patří např. min. úspora celkové energie a emisí CO 2 ve výši 20 % (pro každou položku), splnění parametrů energetické náročnosti podle 6 odst. 2 písm. a) či b) vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické účinnosti, aj. Bližší informace ke specifickému cíli jsou rozepsány níže (s výjimkou podporovaných aktivit a žadatelů, kteří se nemění). 139 Operační program: Prioritní osa: Specifický cíl: Životní prostředí 5. Energetické úspory Vyhlášené výzvy: Zahájení fyzické realizace: 3.1 Snížit energetikou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Není stanovena Délka fyzické realizace: Max. do Výše dotace: Min Kč, max. výše není stanovena Míra spolufinancování žad. Není stanovena, min. však 60% z národních zdrojů Sportovní zařízení v ČR Výstavba a rozmístění sportovních zařízení Většina sportovních zařízení v ČR vznikla do roku Základy materiálně-technické základny sportovní infrastruktury byly na území našeho státu položeny již v polovině minulého století. První sportovní zařízení byla v té době budována především pro školní a spolkovou, dobrovolnou organizovanou činnost. Komunální sportovní zařízení, která byla v majetku měst a obcí a sloužila široké veřejnosti, se vyvíjela v menší míře (jednalo se převážně o městské lázně a městská cvičiště). 141 Vývoj počtu sportovních zařízení pro školní a spolkovou činnost v letech je zachycen v tabulce 4. V tabulce 5 je uveden počet vybraných komunálních sportovních zařízení ke konci roku 1987, tehdy ještě převážně ve vlastnictví národních výborů (více viz Vlastnictví sportovních zařízení). 137 Evropské strukturální a investiční fondy. Vlastní analýza programového dokumentu IROP. [online] Operační program životní prostředí pro období [online] Tamtéž. Vlastní analýza výzvy a k ní příslušejících programových dokumentů. [online] Totéž. 141 NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s

36 Tabulka 4: Vývoj počtu sportovních a tělovýchovných zařízení pro školní a spolkovou činnost v letech Sportovní zařízení Rok Školní x x x x Spolková Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s V tabulce je vidět, že školní sportovní zařízení byla od počátku rozvoje sportovní infrastruktury budována ve větší míře než spolková sportovní zařízení. Nejvíce školních tělocvičen bylo postaveno mezi lety , kdy byl přijat říšský zákon o školách, který zavedl povinnou školní tělesnou výchovu a podnítil vznik školních tělocvičen. 142 Výstavba spolkových sportovních zařízení se nejvíce rozvíjela v letech v období vzniku Československa. Poté, v souvislosti se světovou hospodářskou krizí, výstavba nových sportovišť mírně stagnovala a obnovila se až po rozpadu Československa s příchodem druhé světové války a zejména po jejím skončení, jelikož česká ekonomika nebyla válkou téměř vůbec zasažena. Tabulka 5: Vybraná sportovní zařízení v majetku organizací, podniků a národních výborů ke dni Sportovní zařízení Majetek organizací, podniků a národních výborů ke dni Tělocvičny a sportovní haly Ostatní kryté haly a sportoviště 523 Kryté bazény (30 m, 25 m, ostatní) 108 Kryté zimní stadiony s umělým ledem 75 Hřiště a stadiony bez speciálního označení 462 Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s Co se týče počtu a rozmístění sportovní infrastruktury v ČR, mezi regiony s nejvyšším počtem sportovišť na jednoho obyvatele patří region Severních a Severovýchodních Čech. Nejnižší počet sportovišť na jednoho obyvatele naopak připadá v regionu Prahy, Středních, Jižních a Jihozápadních Čech. V regionu Moravy a Slezska podíl sportovních zařízení odpovídá podílu obyvatel žijících v tomto regionu. Uvedené informace pochází ze statistického zpracování údajů pasportizace sportovních zařízení ČUS (tehdy ještě ČSTV) v roce 2012 společností KMPG ČR, s. r. o. Do analýzy jsou zahrnuta pouze sportovní zařízení ve vlastnictví či užívání SK/TJ, které jsou členy ČUS (nepatří sem tedy např. veřejná koupaliště atd.). Analýza se zabývá také stářím sportovních zařízení v jednotlivých regionech a ve své podstatě se shoduje se statistikami, které uvádí Novotný. Podle analýzy bylo 91 % všech klasifikovaných sportovních zařízení vybudováno před více než 20 lety, přičemž za posledních 20 let bylo postaveno pouze 9 % nové sportovní infrastruktury. 143 Podíl sportovních zařízení podle stáří v rámci regionů ČR znázorňuje tabulka BLÉZLOVÁ, Radka. Komparace vzdělávacího programu Základní škola a ŠVP ZV v oboru tělesná výchova ve vybraných školách. Diplomová práce. [online]. 2009, s. 7 a Český olympijský výbor. Koncepce financování sportu v ČR. [online]. 2012, s

37 Tabulka 6: Podíl sportovních zařízení podle stáří v rámci regionů ČR Region < >2001 Praha a Střední Čechy 45% 48% 5% 2% Jižní a Jihozápadní Čechy Severní a Severovýchodní Čechy 37% 54% 6% 3% 48% 43% 6% 3% Morava a Slezsko 40% 48% 8% 4% Podíl na všech sportovištích Zdroj: Koncepce financování sportu v ČR Vlastnictví sportovních zařízení 43% 48% 6% 3% Po skončení druhé světové války až do pádu komunismu (konkrétně od 1. ledna listopadu 1990) byla sportovní zařízení majetkem národních výborů (státu). Poté, v souvislosti se vznikem obecní samosprávy, došlo ke znovuobnovení obecního majetku a sportovní zařízení se tak opět dostala do vlastnictví obcí, případně sportovních organizací. 144 Právě sportovní organizace (SK/TJ) patřily v té době mezi hlavní subjekty, které vlastnily většinu sportovních zařízení (údaje z roku 1990 hovoří o 70 %). 145 Postupem času byly ovšem místní SK/TJ nepřímo nuceny převádět majetek na příslušné obce kvůli nedostatku finančních prostředků na jeho údržbu. Tím došlo k výraznému zatížení obecních rozpočtů. Obce, jejichž sportovní infrastruktura se tak rozrostla, mají několik možností, jak svá zařízení spravovat. Nejčastěji pro správu sportovních zařízení zřizují dva typy organizací příspěvkové organizace a obchodní společnosti (s.r.o.). 146 Příspěvkovým organizacím obec na začátku období obvykle poskytne příspěvek na provoz a na konci roku se vykazuje, že sportoviště docílilo vyrovnaného výsledku hospodaření (podle zákona). Odečte-li se však tento příspěvek, je sportovní zařízení zpravidla v provozní ztrátě. 147 Výhodou tohoto typu organizace je, že rozhodování příspěvkových organizací není příliš pružné a obce tak mohou ovlivňovat fungování sportovních zařízení. Pravomoci ředitele organizace určuje zastupitelstvo obce a v mnoha věcech musí ředitel žádat obec o souhlas (např. při změnách cen apod.). V případě obchodních společností (s.r.o.) lze mezi výhody při správě sportovních zařízení, na rozdíl od ostatních organizací, zařadit lepší koordinaci služeb, výhodnější postavení z hlediska daní, ucelenější nabídku sportovních služeb a komplexnější přístup k řešení organizačních změn. Nevýhodou může být naopak tendence k rozšiřování služeb na úkor již existujících či nižší efektivita. 148 Výzkumem v oblasti vlastnictví sportovní infrastruktury se v průběhu měsíců listopadu a října roku 2013 zabývali Irena Slepičková a Jakub Popelka. Výzkumu bylo podrobeno 193 obcí s rozšířenou působností (ORP) s výjimkou krajských měst a hlavního města Prahy. Autoři zjišťovali údaje o počtu 144 BŘEŇ, Jan. Deník veřejné správy. Obecní majetek historické základy ekonomické podstaty obcí. [online] SLEPIČKOVÁ, Irena. SLEPIČKA, Pavel. Sport a politika. 2010, s SLEPIČKOVÁ, Irena. POPELKA, Jakub. Právní a organizační formy poskytování sportovních zařízení v obcích s rozšířenou působností. [online]. 2013, s NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s SLEPIČKOVÁ, Irena. POPELKA, Jakub. Právní a organizační formy poskytování sportovních zařízení v obcích s rozšířenou působností. [online]. 2013, s

38 zřizovaných organizací v ORP, jejich formách a roku založení, a také údaje o druzích a počtech sportovních zařízení v organizacích. Výzkumem bylo např. zjištěno, že: 63 % obcí vlastní organizaci pro správu a poskytování svých sportovních zařízení, přičemž s růstem velikosti obce se tento podíl zvyšuje u nejmenších ORP představuje cca 38 %, zatímco u ORP nad 20 tis. obyvatel 88 %. Tyto výsledky souvisí s celkovou úrovní vybavenosti obce u nejmenších ORP spravují organizace v průměru 3,5 sportovních zařízení, zatímco u největších ORP 5,5 sportovních zařízení. Dá se také předpokládat, že velké obce spravují provozně náročnější zařízení jako např. víceúčelové haly, zimní stadiony atd. Pro správu a poskytování sportovních zařízení sledované obce zřizují 4 typy organizací vlastní organizační složky bez právní subjektivity, příspěvkové organizace, akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, přičemž nejvíce převažují právě výše zmíněné příspěvkové organizace a společnosti s ručením omezeným. U obou typů obchodních společností měly obce ve všech případech 100% obchodní podíl. Potvrdil se také předpoklad, že s rostoucí velikostí obce podíl obchodních společností roste, zatímco nejmenší obce pro správu sportovních zařízení zřizují výhradně organizační složky. Nejčastějšími typy sportovních zařízení, které organizace spravují, jsou plavecké bazény a zimní stadiony. Lze předpokládat, že organizace jsou zakládány právě z důvodu provozu těchto nejnáročnějších sportovních zařízení a ostatní druhy sportovních zařízení jsou k nim přidruženy Hospodaření sportovních zařízení Hlavním problémem většiny sportovních zařízení je jejich ztrátovost, jelikož příjmy obvykle nedosahují úrovně provozních nákladů. Podle Novotného (2011, s ) stojí za ztrátovostí sportovních zařízení čtyři hlavní důvody: 1) Schodek vyplývá z charakteru sportovního zařízení coby smíšeného statku, jehož prvotním účelem je sloužit veřejným zájmům. Příjmy od uživatelů se zde téměř nevyskytují nebo jsou nízké a nelze je ani příliš zvyšovat kvůli určité míře únosnosti (tzv. prahu citlivosti ) vázané na úroveň nejčetnějšího rodinného příjmu ve státě (mediálního). 2) Hospodářský rozvoj podněcuje vznik nových sportovních zařízení, v důsledku čehož roste globální schodek hospodaření sportovních zařízení a dochází k zatěžování veřejných rozpočtů. Tím roste tlak na zvyšování příjmů veřejných rozpočtů, to znamená (tzn.) tlak na daňové poplatníky, a příjmů sportovních klubů jinými způsoby než těmi, které souvisí se sportovní činností. 3) Současná ztrátovost sportovních zařízení je způsobena také špatnými rozhodnutími z minulosti, na základě kterých se pod politickými tlaky často stavělo v místech s nízkou poptávkou po sportovních službách. Některá sportovní zařízení jsou tak nedostatečně využívána, zvláště ta provozně nejnáročnější. 4) Největší vliv na růst výše schodku má tempo růstu výdajů, které je téměř dvakrát rychlejší než tempo růstu příjmů. Největší náklady sportovních zařízení, zejména zimních stadionů a městských lázní, tvoří zpravidla náklady na spotřebu energií (plynu, elektřiny a vody), kde s úsporami prakticky nelze počítat. Vysoké náklady na energie mohou být zapříčiněny např. nepřetržitým 24hodinnovým provozem sportoviště (např. zimních stadionů, ve kterých musí neustále běžet chladící stroje), inflačními skoky (výrazně se 149 Tamtéž, s

39 projevily např. v roce 1993) či špatnou volbou dodavatele. Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak snížit ztrátovost sportovního zařízení, je jeho odstávka na několik dnů/týdnů/měsíců v roce. Vlastníci/provozovatelé sportovních zařízení mohou také v případě vysokých cen energií uvažovat o změně dodavatele. Po nákladech na energii dosahují nejvyšších částek mzdy společně se zákonným sociálním pojištěním. Z uvedených skutečností vyplývá, že většina sportovních zařízení v ČR funguje na neziskové bázi a je závislá na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů. Podobnou situaci jako v ČR můžeme pozorovat např. v USA, kde je naprostá většina sportovních zařízení podporována z veřejných zdrojů. Sportovními zařízeními jsou ovšem myšleny víceúčelové sportovní haly (v ČR O2 Aréna), které slouží nejen pro sport, ale i kulturu a společenské akce. Jejich financováním se zabývá Eva Čáslavová a Zbyněk Černý v článku Financování sportovních zařízení v USA a Evropě časopisu Ekonomika a management, ale se sportovními zařízeními, které jsou předmětem práce, nesouvisí Praktická část Praktická část diplomové práce je zaměřena na dvě znojemská sportovní zařízení Městské lázně a Městskou plovárnu Louka, která spolu v poslední době úzce souvisí zejména kvůli projektu Krytý bazén Znojmo. Je rozdělena do tří částí. V první části se obecně věnuje významu sportu ve Znojmě a aktuálnímu stavu sportovní infrastruktury. Ve druhé části se zabývá analýzou sportovních zařízení (nejen hospodaření), která je nezbytným podkladem pro zpracování třetí části obsahující návrhy na optimalizaci hospodaření sportovišť. 2.1 Význam sportu ve Znojmě Ve Znojmě je sport zastoupen na amatérské i profesionální úrovni. Nejvýznamnější SK/TJ působí v oblasti hokeje a fotbalu a jsou podnikatelskými subjekty. Jedná se o hokejový klub ORLI ZNOJMO, s. r. o., a 1. SC Znojmo fotbalový klub, a. s. Hokejový klub se v roce 2011 stal historicky prvním českým klubem, který začal působit v mezinárodní ligové soutěži Erste Bank Eishockey Liga sestavené z týmů 5 evropských zemí (Rakouska, ČR, Slovinska, Maďarska a Itálie 151 ). Fotbalový klub se proslavil postoupením do 1. ligy v roce 2013, ale vydržel v ní pouze jeden rok (více viz Podpora sportovních zařízení formou investic). Za zmínku stojí také plavecký oddíl TJ Znojmo, z. s., který vychoval jednoho z nejúspěšnějších českých plavců, Květoslava Svobodu. Mezi největší úspěchy sportovce patří pět stříbrných a dvě bronzové medaile na mistrovství Evropy a dvojnásobný juniorský titul mistra Evropy 152. Do sportovního oddílu je navíc ve Znojmě zapojen největší počet mládeže ve věku do 18 let kolem 500. Samotná TJ je s více než členy největším znojemským SK/TJ a kromě oddílu plavání je její součástí i oddíl florbalu, kanoistiky, atletiky, basketbalu a šachu. 153 Celkový počet SK/TJ ve Znojmě není evidován, nicméně většina z klubů/jednot je sdružena v Okresním sdružení ČUS Znojmo, z. s. Z poslední statistiky provedené ke konci roku 2013 bylo ve sdružení sjednoceno celkem 96 SK/TJ (z celého okresu Znojmo) provozujících 26 různých sportovních odvětví s členy. 154 Jednou z činností spolku je mimo jiné i budovat, provozovat a udržovat sportovní a jiná zařízení, která vlastní nebo užívá, a dále podporovat budování, 150 ČÁSLAVOVÁ, Eva. ČERNÝ, Zbyněk. Ekonomika a management. Zdrojové financování sportovních zařízení v USA a Evropě. 2006, s Orli Znojmo. EBEL týmy. [online] PLÁNKA, Zdeněk. 1. SC Znojmo fotbalový klub, a. s. Letní deník plavecký trénink s Květoslavem Svobodou. [online] Strategický plán rozvoje města Znojma na období [online]. 2015, s a Česká unie sportu Jihomoravská krajská organizace ČUS. Okresní sdružení ČUS Znojmo, z. s. [online]

40 provozování a údržbu sportovních zařízení vlastněných a/nebo užívaných členskými subjekty. 155 Rozvojem sportu ve Znojmě se v následujících několika letech zabývá strategický plán města, jehož hlavním cílem v oblasti sportu je finanční podpora činnosti SK/TJ se zapojením mládeže a vytvoření dlouhodobého plánu na zajištění rozvoje a výstavby sportovišť v majetku města Sportovní zařízení ve Znojmě Většina sportovních zařízení ve Znojmě je majetkem města, které jejich správu zajišťuje prostřednictvím příspěvkové organizace. První příspěvkovou organizaci pro správu sportovních zařízení město zřídilo krátce po pádu komunismu v roce Organizace nesla název Víceúčelové sportovní zařízení města Znojma a kromě správy sportovních zařízení se jinou činností nezabývala. O sportoviště se starala až do svého zániku v roce Poté sportovní zařízení do svého působení převzala příspěvková organizace Správa nemovitostí města Znojma (SNMZ) založená v roce 1992 (do června roku 2008 se jmenovala Správa domovního fondu města Znojma, jelikož spravovala pouze městské byty). 157 Mimo provozování sportovních zařízení se organizace ve své hlavní činnosti věnuje správě domovního fondu a dalších nemovitých věcí ve vlastnictví města např. provádí právní úkony spojené s nájmem, pronájmem a výpůjčkou nemovitého i movitého majetku, vybírá nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytů, zajišťuje úklid domů, údržbu veřejného osvětlení aj. Vedlejší činností organizace je např. stavební činnost, provozování ubytovacích zařízení atd. 158 Sportoviště pod správou SNMZ včetně roku výstavby/kolaudace a současných problémů jsou uvedeny v tabulce IV v příloze. Z tabulky vyplývá, že většina významných sportovišť byla ve Znojmě vybudována v 60. a 70. letech, což znamená (což zn.), že sportoviště fungují zhruba let. I přesto, že řada z nich prošla v posledních letech významnými opravami/rekonstrukcemi, jsou sportovní zařízení stále ve špatném technickém stavu nebo vyžadují alespoň nutné opravy/rekonstrukce. Nejhorší technický stav vykazují Městské lázně, Zimní stadion a Sportovní hala, která je navíc i kapacitně nedostačující a chybí jí plochy pro vybrané atletické disciplíny. Do vlastnictví města náleží také Školní bazén Základní a Mateřské školy Prokopa Diviše, Znojmo- Přímětice 569, příspěvkové organizace (p. o.), o jehož provoz se stará škola. Ostatní sportovní zařízení na území města jsou ve vlastnictví soukromých či jiných subjektů a patří mezi ně např. Sport Club při Zimním stadionu (dříve Víceúčelové sportovní centrum Ronja, vlastníkem jsou HC Znojemští orli, s. r. o.), Oddychové a relaxační centrum (vlastníkem je ČAS Znojmo, s. r. o.), dům Sokola (vlastníkem je TJ Sokol Znojmo, pobočný spolek (p. s.)), Mediclub při Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické Znojmo, p. o. (vlastníkem je JMK, správu zajišťuje škola) aj Financování sportu ve Znojmě se zaměřením na sportovní zařízení Městská sportovní zařízení jsou podporována dvěma způsoby formou investic ze strany města a formou příspěvků na provoz ze strany SNMZ, která je od města každý rok dostává. Celkové výdaje Znojma na tělovýchovu a zájmovou činnost v letech jsou zachyceny v tabulce 7. Neinvestiční dotace občanským sdružením a neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům pro rok 2015 nejsou z důvodu zveřejňování rozborů hospodaření až na přelomu května/června uvedeny. 155 Tamtéž. Stanovy Okresního sdružení ČUS Znojmo, z. s. [online]. 2015, s Strategický plán rozvoje města Znojma na období [online]. 2015, s SNMZ. 158 Tamtéž. Zřizovací listina. 2014, s Český úřad zeměměřičský a katastrální. Nahlížení do katastru nemovitostí. [online]

41 Tabulka 7: Výdaje Znojma do sportovních zařízení v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Oddíl 34 Tělovýchova a zájmová činnost, z toho: Pododdíl 341 Tělovýchova, z toho: 3412 Sportovní zařízení v majetku obcí 3419 Ostatní tělovýchovná činnost, z toho: Neinvestiční dotace občanským sdružením Pododdíl 342 Zájmová činnost a rekreace, z toho: 3421 Využití volného času dětí a mládeže 3429 Ostatní zájmová činnost a rekreace, z toho: Neinvestiční transfery nefinančním podnikatelským subjektům x x Zdroj: Monitor státní pokladny a rozbory hospodaření Znojma, vlastní zpracování Podpora sportovních zařízení formou investic Investice do sportovních zařízení jsou spojeny zejména s různými rekonstrukcemi většího rozsahu. V tabulce je vidět, že se nejedná o výdaje, které by se vyvíjely rovnoměrně, ale o výdaje, které město vynakládá podle potřeby. Největší investiční akcí v historii Znojma byla kompletní rekonstrukce fotbalového stadionu v Horním parku v roce 2014, a to i přesto, že se potýkala s řadou problémů. S rekonstrukcí stadionu bylo započato již v roce 2013 v souvislosti s postoupení fotbalového klubu 1. SC fotbalový klub Znojmo, a. s., do první ligy. Aby ji fotbalisté mohli hrát, musel stadion splňovat požadované parametry. Městu se ovšem po dlouhou dobu nedařilo sehnat potřebné finanční prostředky a klubu tak hrozilo sestoupení z ligy. Kvůli špatným sportovním výsledkům ale nakonec opustil ligu sám. 160 Z celkového rozpočtu rekonstrukce 100 mil. Kč se městu ve finále podařilo pokrýt zhruba 76 % z dotačních titulů. 161 Z uvedené částky cca 51 mil. Kč (ostatní investice se týkaly jiných sportovišť) Znojmo získalo dotaci na rekonstrukci tribuny stadionu a jejího zázemí od MŠMT ve výši 40 mil. Kč a od JMK výši 6 mil. Kč. Zbývající zdroje poskytlo město ze svého rozpočtu. 162 O finanční prostředky na další rekonstrukce již žádal samotný klub. Po provedení rekonstrukce trávníku se ovšem ukázalo, že klub stavební firmě, která rekonstrukci provedla, dluží už rok 17 mil. Kč. Jelikož si klub nebyl schopen dané finanční prostředky zajistit včas, soud stadion na nějaký čas uzavřel a fotbalistům ve Znojmě hrozil úplný konec. 163 Hráčům nakonec pomohlo město mimořádnou dotací ve výši 15,2 mil. Kč. Na zaplacení zbývající částky dluhu si klub vzal úvěr. Po vyrovnání závazků se stavební firmou vyhovělo MŠMT žádosti klubu (žadatelem musel být SK 1. SC ZNOJMO 160 Aktuálně.cz. Soud zavřel znojemským fotbalistům stadion. [online] Znojmocity.cz. Finální vyúčtování rekonstrukce městského stadionu: Znojmo pokrylo z dotačních titulů více než 70 % všech nákladů. [online] DUŠKOVÁ, Markéta. idnes.cz. Z opravy stadionu se stává hra o přežití fotbalu ve Znojmě. [online] Aktuálně.cz. Soud zavřel znojemským fotbalistům stadion. [online]

42 mládež, z. s.) o dotaci na kotelnu a osvětlení stadionu ve výši téměř 30 mil. Kč. 164 Rekonstrukce stadionu tak byla úspěšně dokončena, nicméně na problémy s ní spojené se bude ještě dlouho vzpomínat a do budoucna může být pro město získávání dalších dotací obtížné. V ostatních letech již město do sportovních zařízení investovalo převážně vlastní prostředky. V roce 2010 byla provedena např. rekonstrukce areálu bývalé znojemské vodárny pro volnočasové aktivity dětí a mládeže (podpořeno z ROP JV, žadatelem byl vodácký oddíl Neptun Znojmo, z. s,), mobilního kluziště a skateparku, v roce 2011 rekonstrukce víceúčelového hřiště ve Znojmě-Příměticích (podpořeno z dotace na Integrovaný plán rozvoje města Znojma, žadatelem bylo město) a v roce rekonstrukce fotbalového stadionu Čafka Podpora sportovních zařízení formou příspěvků na provoz Příspěvky na provoz sportovních zařízení slouží k úhradě provozních ztrát vznikajících v důsledku rozdílné výše nákladů a výnosů. Městská sportovní zařízení jsou každoročně ve ztrátě a město na ně musí doplácet několikamilionové částky. Největších ztrát zpravidla dosahují tři výše zmíněná, technicky nejnáročnější sportoviště, ale vysoce ztrátová je např. i Městská plovárna Louka. Do roku 2010 evidovalo město příspěvek na provoz sportovních zařízení pod 3412, tedy společně s investicemi do sportovních zařízení. Z tohoto důvodu se mohlo zdát, že v roce 2010 byla také provedena nějaká rozsáhlejší rekonstrukce. V dalších letech byl již příspěvek na provoz sportovních zařízení zahrnut do celkového příspěvku na provoz SNMZ pod 3699 Ostatní záležitosti bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje, což zn., že od roku 2011 nelze z finančních výkazů města určit, jaké částky příspěvku byly vymezeny přímo na podporu sportovních zařízení. Kromě příspěvků na provoz dostává SNMZ od města i příspěvky na investice, ze kterých pořizuje zejména dlouhodobý, investiční majetek. 166 Výši příspěvků na provoz i investice SNMZ v letech zobrazuje tabulka 8. Údaje pro rok 2015 chybí ze stejného důvodu jako u předchozí tabulky. Tabulka 8: Příspěvky na provoz a investice SNMZ v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Rok Příspěvek na provoz Příspěvek na investice x Celkem Zdroj: Rozbory hospodaření Znojma, vlastní zpracování Vysoké náklady na provoz organizace se SNMZ snaží městu ušetřit prostřednictvím elektronických aukcí, které v ČR využívá pouze několik desítek měst a obcí. Elektronické aukce se používají nejen kvůli razantnímu snížení cen (mnohdy až o více než 80 %) nakupovaného zboží a služeb, ale také kvůli větší transparentnosti, zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek a snížení byrokracie s cílem omezení korupce. 167 SNMZ byla za používání elektronických aukcí již 2 oceněna v rámci Fair Sourcing Awards (tzv. Cena čestného nákupu ) v roce 2012 získala druhou cenu v kategorii Start 168 a v roce 2013 Zvláštní ocenění. 169 V současné době jsou elektronické aukce automatickou 164 Sport.cz. Znojmo dostane od města 15 milionů na zaplacení dluhu. [online] Rozbory hospodaření Znojma. [online] Tamtéž. 167 Znojemsko.cz. Elektronické aukce šetří Znojmu peníze. [online] Znojmocity.cz. Správa nemovitostí města Znojma dostala prestižní ocenění za e-aukce. [online] Znojmocity.cz. Za používání elektronických aukcí získala Správa nemovitostí města Znojma další ocenění. [online]

43 součástí hospodářské politiky města i jeho příspěvkových organizací, což zn., že je kromě SNMZ využívají např. i některé odbory městského úřadu a další příspěvkové organizace. Město na nich ročně ušetří miliony Kč (např. v roce 2013 Znojmo ušetřilo 22 mil. Kč v rámci 220 uskutečněných elektronických aukcí, z nichž více než polovinu zorganizovala SNMZ) Další podpora sportu ve Znojmě Kromě sportovních zařízení město podporuje i SK/TJ, kterým zpravidla vlastní zdroje na vlastní činnost nestačí. Do roku 2015 byly SK/TJ podporovány formou dotací, které byly buď součástí rozpočtu na daný rok (v případě velkých SK/TJ), nebo byly SK/TJ přiděleny na základě individuálních žádostí. Dotace do výše 50 tis. Kč schvalovala rada a nad 50 tis. Kč zastupitelstvo. Finanční podpora SK/TJ v letech je uvedena v tabulce 7. SK/TJ, které jsou občanskými sdruženími, jsou součástí SK/TJ, které jsou obchodními společnostmi, patří pod Od roku 2016 Znojmo nově podporuje SK/TJ (společně se sportovními akcemi) prostřednictvím dotačního programu Podpora sportu ve Znojmě v roce 2016, který byl společně s dalšími třemi programy 171 vyhlášen v souvislosti s novelou zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 24/2015 Sb., na základě které také město schválilo nové zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města. 172 Individuální dotace jsou taktéž stále poskytovány, ale pouze na účel, který nesplňuje podmínky dotačního programu. Dotační program je rozdělen do tří priorit: 1) Podpora vrcholového sportu významně se podílejícího na prezentaci města Znojma, 2) Podpora pravidelné činnosti sportovních klubů pro děti a mládež (5-18 let), 3) Podpora významných sportovních akcí a reprezentace města Znojma. První priorita je zaměřena na podporu vrcholového sportu, který ve Znojmě zajišťují SK/TJ ORLI ZNOJMO, s. r. o., HC Znojemští orli mládež, z. s., 1. SC Znojmo fotbalový klub, a. s., 1. SC Znojmo mládež, z. s., a TJ Znojmo, z. s. Z podpory je hrazeno např. nájemné a cestovné (pouze spotřeba pohonných hmot) spojené se sportovní činností, nákup energií (např. plynu, elektřiny, vody) v souvislosti s pronájmem prostor, náklady na soustředění dětí a mládeže ve věku od 5-18 let v tuzemsku (na ubytování, dopravu a nájem prostor), startovné a vklady do soutěží aj. Dotace se poskytují v rozmezí od 1-7 mil. Kč a min. spoluúčast žadatele činí 20 % v případě nepodnikatelského subjektu a 40 % v případě podnikatelského. Oprávněnými žadateli jsou zmíněné SK/TJ. Druhá priorita má za cíl podporovat sportovní činnost SK/TJ pro děti a mládež ve věku od 5-18 let. Podpora je určena na úhradu stejných nákladů jako v první prioritě. Dotace se poskytují v rozmezí od 5 tis. - 1 mil. Kč a min. spoluúčast žadatele se taktéž shoduje s předchozí prioritou. Oprávněnými žadateli jsou SK/TJ, na které je priorita zaměřena. Podstatou poslední priority je podporovat významné sportovní akce konané na území města. Podpora slouží k úhradě např. nájemného spojeného s pořádáním akce, technicko-materiálního zabezpečení akce, věcných cen pro soutěžící, nákladů na dopravu a ubytování v případě reprezentace města aj. Dotace se poskytují v rozmezí od tis. Kč a min. spoluúčast žadatele je opět shodná s první prioritou. Oprávněnými žadateli jsou podnikající i nepodnikající fyzické a právnické osoby, které ve Znojmě pořádají významnou sportovní akci. 170 Tamtéž. Transparentní hospodaření přináší Znojmu desítky milionů korun ročně. [online] Podpora kultury ve městě Znojmě v roce 2016, Podpora volnočasových aktivit dětí, mládeže a seniorů v roce 2016 a Podpora sociálních služeb, zdravotnictví a rodinných aktivit v roce Tamtéž. Žádat o dotace na kulturu, sport či sociální služby lze od pondělí. Podle nových pravidel. [online]

44 Projekty všech tří priorit musí být vždy realizovány do konce příslušného roku. Dotace do výše 50 tis. Kč schvaluje opět rada a nad 50 tis. Kč zastupitelstvo Analýza sportovišť Městské lázně Obecná charakteristika a) Popis Městské lázně se nachází na začátku centra města při vstupu do Horního parku a patří mezi jedny z nejstarších znojemských sportovišť. Byly vybudovány v letech a 2. října roku 2015 oslavily své 50leté výročí vzniku/otevření. 174 V areálu lázní je krytý plavecký bazén se 4 drahami o rozměru m a hloubce 1,5-3,5 m, 2 sauny (s 60 a 100 C), parní kabina, vířivka a solárium. Voda v bazénu je ohřívána systémem parních-plynových kotlů na teplotu C 175. Dříve lázně využívaly i 50 m dlouhý venkovní bazén, ale po otevření Městské plovárny Louka byl jeho provoz ukončen. Součástí budovy je také kadeřnictví, pedikúra, masáže a stánek s občerstvením. Tyto služby poskytují soukromé osoby, které si prostory lázní od města pronajímají a tržby z prodeje používají ve vlastní prospěch. Obrázky lázní jsou uvedeny v příloze. b) Provozní a otevírací doba Městské lázně jsou v provozu vždy od září do června ve všechny dny v týdnu. Ostatní zařízení jako sauny, parní kabina a solárium mají otevírací dobu zkrácenou a fungují pouze přes týden, případně v sobotu. Vstup do saun a parní kabiny je rozdělen podle pohlaví pro ženy je vstup určen v pondělí, ve středu a v pátek, pro muže v úterý, ve čtvrtek a v sobotu a pro páry v pondělí po ženách od 19:00 h. Vířivka byla v provozu pouze v roce 2012, jelikož nesplňovala hygienické podmínky (otevírací doba se shodovala s otevírací dobou lázní). V letních měsících je sportoviště pro návštěvníky zavřené, jelikož v něm probíhá běžná údržba (čištění bazénu a výmalba prostor), případně různé opravy a rekonstrukce. Otevírací dobu lázní a jejich dalších zařízení včetně těch, která generují tržby pro vlastní potřebu, znázorňuje tabulka 9. Tabulka 9: Otevírací doba Městských lázní a jejich dalších zařízení Pondělí-pátek Sobota Neděle Městské lázně 06:00-21:00 h. 09:00-18:00 h. 10:00-18:00 h. Sauna, parní kabina 13:00-21:00 h. - ženy: po, st, pá - muži: út, čt - páry: po (po ženách, od 19:00 h.) 10:00-18:00 h. muži Zavřeno Solárium 13:00-21:00 h. Zavřeno Zavřeno Kadeřnictví 08:00-15:00 h. Zavřeno Zavřeno Pedikúra 09:00-15:00 h. Zavřeno Zavřeno Masáže 13:00-19:00 h. Zavřeno Zavřeno Stánek s občerstvením Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 08:00-13:30 (po, čt), 08:00-12:30 a 14:00-16:00 (út), 08:00-12:00 (st), 08:00-12:30 h. (pá) Podle akce/zájmu Podle akce/zájmu 173 Dotační program Podpora sportu ve městě Znojmě v roce [online]. 2015, s Znojemské plavání. O nás historie klubu.[online] Strategický plán rozvoje města Znojma pro období [online]. 2015, s

45 c) Zaměstnanecká struktura V Městských lázních je zaměstnáno 18 následujících zaměstnanců: správce 1, pokladní 1 (+ 1), šatnářka (uklízečka) 4, obsluha sauny (uklízečka) 4, plavčík 2 (+ 1), pracovník prádelny 1, strojník bazénové technologie 3. d) Subjekty využívající sportoviště Městské lázně využívá mnoho subjektů, které mají se SNMZ uzavřené smlouvy o pronájmu bazénu (kromě veřejnosti) většinou na jeden (ne nutně celý) rok dopředu. Počet pronajatých hodin se určuje podle požadavků jednotlivých subjektů se zohledněním časových možností sportoviště. Typy subjektů, které lázně využívají, bývají každý rok zpravidla stejné. 1) TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání Bazén Městských lázní slouží především plavcům ze sportovního plaveckého oddílu TJ Znojmo, z. s., který ve Znojmě funguje od roku 1966 a pro jehož potřeby byl bazén v 70. letech v podstatě zbudován. Plavci v lázních trénují zejména v brzkých ranních a odpoledních, až podvečerních hodinách (od 06:00-08:00 h. a od 14:00-18:00 h.) kvůli školní docházce většiny sportovců/sportovkyň. Sportovní oddíl si bazén obvykle pronajímá na necelých 30 hodin týdně. 2) Veřejnost Přibližně stejný počet hodin plavání týdně je určen i pro veřejnost, které je bazén k dispozici v podvečerních a večerních hodinách pracovních dnů (od 18:00-21:00 h.) a téměř po celou sobotu a neděli. 3) Plavecká škola AQUA START Znojmo Třetí nejvyšší počet hodin cca 20 týdně připadá na školní plavání, které organizuje Plavecká škola AQUA START Znojmo vedená panem Mgr. Bedřichem Dabergerem. Plavecká škola vznikla v roce 2002 a původně byla součástí TJ Znojmo, z. s. oddílu plavání, ale později se osamostatnila. V současné době je do ní zapojeno zhruba žáků z 50 základních (8 znojemských a 42 přespolních) a 3 mateřských škol. Školní plavání se uskutečňuje v dopoledních hodinách pracovních dnů (od 08:00-13:00 h.). 4) Ostatní subjekty Ostatní subjekty, které Městské lázně využívají, mají bazén pronajatý na jednu, maximálně dvě hodiny týdně a zaplňují zbylý volný čas. Patří mezi ně zaměstnanci Městského úřadu, Městské policie a stavebních společností Atlanta, a. s., a VHS plus, s. r. o., Klub potápění Manta Znojmo, p. s., Svaz tělesně postižených v ČR, z. s. okresní organizace Znojmo, Sdružení zdravotně postižených, organizační jednotka sdružení (o. j. s.), okresní výbor ve Znojmě, Dům dětí a mládeže Znojmo, p. o. (DDM, dnes již Středisko volného času Znojmo, p. o.), Gymnázium Dr. Karla Polesného Znojmo, p. o., Gymnázium, Střední pedagogická škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní zkoušky Znojmo, p. o., Základní škola mládeže Znojmo, p. o., družiny základních škol a neplavci, pro které jsou zde vedeny kurzy. V tabulce V v příloze je uveden příklad jednoho z měsíčních rozpisů lázní s veškerými jeho subjekty. 45

46 V průběhu roku se také v lázních konají různé soutěže/závody jako např. Velká či Malá cena města Znojma (od roku 1967 a 2002) a Aprílová vlnka (od roku 1998), nebo soustředění jako např. Plavecký kemp s Květoslavem Svobodou (od roku 2007). Všechny zmíněné soutěže pořádá TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání a kromě dvoudenní Velké ceny jsou záležitostí jednoho dne. Zatímco Malá cena a Aprílová vlnka se v lázních uskutečňují každý rok, Velká cena v lázních probíhala pouze do roku 2011 a poté se její konání přesunulo na plovárnu. Plavecký kemp je spíše záležitostí plovárny (v lázních se konal jen v roce 2010 a 2011, navíc částečně) a podrobněji je rozebrán v její kapitole. d) Ceník Ceník Městských lázní si od roku 2010 prošel několika úpravami. Až do konce února roku 2011 se lázně po několik let řídily ceníkem z roku V roce 2010 byla ovšem ztráta všech znojemských sportovišť, zejména Městských lázní, tak vysoká, že SNMZ byla nucena ceny služeb veškerých sportovních zařízení změnit. Rada města Znojma tak usnesením č. 16/2011 ze dne schválila zavedení nových ceníků s platností od následujícího dne (po dni obdržení usnesení) nebo dne zveřejnění ceníku daným sportovním zařízením (v případě potřeby dotisknutí vstupenek). Městské lázně začaly ceník používat od Změny se týkaly především částek za pronájmy bazénu, které byly v jednom případě navýšeny dokonce až o 300 Kč. O další změny ceníku se SNMZ pokoušela v květnu následujícího roku a na počátku roku 2013, ale rada města svými usneseními č. 67/2012 ze dne a č. 87/2013 ze dne ani jeden z ceníků neschválila. Ceník z roku 2012 představoval pouze mírné změny, na základě kterých by sice lázně některé ze svých služeb zdražily (vstupné) či nově zpoplatnily (např. půjčování ručníku, vířivku v souvislosti s jejím pořízením atd.), ale na druhou stranu i zlevnily (např. sprchu) a v konečném důsledku by si tak příliš nepomohly. Ceník z roku 2013 nebyl naopak schválen kvůli příliš velkým skokovým změnám, a to zejména u položek, které by měly negativní dopad na veřejnost (např. u permanentek, vstupného do sauny aj.). O téměř podobné navýšení cen jako na začátku roku 2013 i přesto SNMZ usilovala o několik dní později, ale v tomto případě již rada města většinu navrhovaných změn schválila usnesením č. 88/2013 ze dne Výjimkou byly pouze vysoké částky za vstupné do sauny a za permanentku do sauny, které rada později poupravila snížila usnesením č. 91/2013 ze dne Kromě částek za pronájmy bazénu se na rozdíl od roku 2011 měnily i výrazněji ceny pro veřejnost. Další změnou bylo také zavedení vstupného zdarma pro děti do 5 let a sníženého vstupného pro děti od 6-15 let a pro důchodce. Nový ceník začal v lázních platit od a lázně se jím řídí dodnes. Vývoj ceníku od roku 2010 znázorňuje tabulka 10. Poznámka: Některým subjektům, které Městské lázně využívají, poskytuje město úlevy. Patří mezi ně senioři, kteří každoročně od města, resp. Odboru sociálních věcí a zdravotnictví dostávají příspěvky na zlevněné vstupné do sauny 176, a plavecký oddíl TJ Znojmo, z. s., který je městem pravidelně podporován formou dotací, možností využívat v létě plovárnu zdarma (pro tréninky) a někdy i prominutím nájemného po zbytek roku. V roce 2010 a 2012 získali plavci na sportovní činnost 1,5 mil. Kč, v roce ,55 mil. Kč, v roce ,2 mil. Kč a v roce ,3 mil. Kč. Nájemné za měsíce říjen-prosinec jim bylo odpuštěno v roce 2011 v částce Kč a v roce 2013 v částce do max. 300 tis. Kč. 177 Dalším subjektem využívajícím určitých výhod je pan Mgr. Bedřich Daberger, kterému je za pronájem bazénu pro pořádání plavecké školy účtována cena ve výši 665,5 Kč/h. 176 V souvislosti s novelou zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 24/2015 Sb., příspěvek od roku 2016 ale již poskytovat nelze. 177 PASTRŇÁKOVÁ, Zuzana. Tisková mluvčí města Znojma. Městský úřad Znojmo. ový kontakt. [online]

47 Tabulka 10: Vývoj ceníku Městských lázní za období (v Kč) Ceníková položka Veřejné koupání Provozní čas Měrná jednotka (nebyl schválen) (nebyl schválen) Od Navrh. cena Schvál. cena H , , Sauna h Solárium Min Pronájem bazénu Pronájem bazénu Pronájem bazénu Pronájem bazénu 06:00-14:00 h. 14:00-16:00 h. 16:00-18:00 h. 18:00-21:00 h. H H H H Pronájem bazénu Soboty, neděle H Vana 30 min Sprcha 15 min Vířivka 20 min. x x Permanentka bazén Permanentka sauna 10 vstupů vstupy WC 1 vstup Veřejné WC 1 vstup Půjčení ručníku Půjčení prostěradla Půjčení plaveckých pomůcek Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 1 ks x x ks x x ks x x Při pořádání plaveckých soutěží/závodů v Městských lázních má bazén pronajatý plavecký oddíl TJ Znojmo, z. s., kterému jednotliví soutěžící platí za účast v soutěžích startovné. Při pořádání plaveckého kempu platí jeho pořadatel provozní náklady pouze v plovárně (viz Městská plovárna Louka subjekty využívající sportoviště). 178 Nižší cena platí pro děti od 6-15 let, děti do 5 let mají vstup zdarma. 179 Nižší cena platí pro děti od 6-15 let a pro důchodce, kteří se prokazují dokladem o pobírání důchodu. Děti do 5 let mají vstup zdarma. 180 Součástí ceny je i půjčení ručníku a prostěradla. Zpoplatnění těchto položek od znamená půjčení dalšího kusu navíc. 47

48 Současný stav Městských lázní Městské lázně se po padesáti letech existence nachází ve velmi špatném technickém stavu a pro současné sportovní prostředí jsou zcela nevyhovující. Kvalitní bazén a moderní zázemí lázním prostě chybí a rostoucím nárokům občanů neodpovídají. Lázně mají potíže zejména s kvalitou vody, která je špatná kvůli bakteriím drženým ve spárách mezi obklady, jež nelze ani při denním pečlivém úklidu pořádně odstranit. Aby se kvalita vody zlepšila, bylo by potřeba celé okolí bazénu nově vykachlíkovat. Kromě kvality vody trápí lázně ale i zatékající střecha a neustále padající omítky a vznikající praskliny, které se táhnou po celé zdi bazénu. Podle slov správce Městských lázní, pana Františka Svobody, je jen otázkou času, kdy lázně zavře hygiena (v posledních několika letech dokonce lázním udělila výjimku) nebo statici. Dalším problémem lázní je vysoká energetická náročnost způsobená především zastaralou kotelnou, a také netěsnící vzduchotechnika. Pořízení nového kotle by však pro lázně znamenalo další několikamilionové výdaje stejně jako oprava, resp. pořízení nové vzduchotechniky. I přes nepříznivou situaci se ovšem SNMZ snaží lázně nadále udržovat v provozu a opravovat. V letech prošly lázně rozsáhlou dvouetapovou opravou/údržbou (viz níže), která významně přispěla ke zlepšení jejich stavu a lázně se tak opět posunuly o krok dopředu. V poslední době je však tématem dne projekt Krytý bazén Znojmo, který by celou situaci mohl změnit a Městské lázně navždy zrušit (více viz projekt Krytý bazén Znojmo ). Co se týče investic ze strany města, poslední technologickou investicí byla přestavba kotelny před více než 20 lety. Obsahem tabulky 11 jsou veškeré opravy/údržba, které byly/byla v lázních za sledované období provedeny/provedena. Tabulka 11: Opravy/údržba v Městských lázních za období (v Kč) Rok Opravy/údržba Částka Celkem Oprava schodů ,00 Oprava elektroinstalace ,00 Výměna čerpadla ,00 Oprava kotle ,00 Výměna bazénových mřížek ,19 Výměna potrubí , , , Oprava saun a parní lázně ,00 Opravy havarijního stavu např. světel, omítek, obkladů, podlah atd. ve sprchách, na WC aj ,00 Výměna šatních skříněk ,00 Zednické opravy např. omítek a obkladů na veřejných WC aj ,00 Oprava chlorátorů ,00 Opravy stavební práce např. podlahy v šatnách, stropu nad bazénem aj , , , Oprava ohřívače vody , ,00 Celkem ,19 Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 48

49 Analýza hospodaření za období Tabulka 12: Analýza hospodaření Městských lázní za období (v Kč) Náklady , , , , ,16 Výnosy, z toho: , , , , ,16 Vlastní tržby , , , , ,10 Příspěvek na provoz od města Výsledek hospodaření , , , , , , , ,94 0,00 0,00 Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Z tabulky je zřejmé, že náklady sportoviště se od roku 2010 pohybovaly v rozmezí od přibližně 8 do téměř 13 mil. Kč a až na poslední rok představovaly zhruba pětinásobek ročních tržeb. Nejvyšších hodnot dosahovaly právě ve výše zmíněných letech , kdy byly lázně z velké části opraveny. Tržby se v průběhu období držely na přibližně stejné úrovni, kolem 2 mil. Kč. Výraznější změny lze pozorovat mezi lety a , kdy tržby o cca Kč v prvním případě klesly a o Kč ve druhém případě vzrostly. V letech byla tato změna zapříčiněna zavedením nového ceníku, resp. zvýšením cen nájmů, v důsledku kterého začaly subjekty bazén pravděpodobně méně využívat nebo preferovaly časy levnějších nájmů. V roce 2014 se naopak tržby z pronájmu bazénu i přes další navýšení cen v roce 2013 výrazně zvýšily, z čehož lze usuzovat, že po ustálení cen o pronájem bazénu subjekty zase projevily zájem nebo byly pronajaté hodiny v měsíčních rozpisech bazénu rovnoměrněji rozloženy. Ke zvýšení tržeb v roce 2014 přispěly také tržby ze vstupného do sauny. Vzhledem k tomu, že mají lázně k dispozici údaje o návštěvnosti pouze z roku 2014, však nelze jednoznačně určit, jestli byla tato změna způsobena spíše zvýšením vstupného (při zachování stejného počtu návštěvníků) nebo vyšším počtem návštěvníků (např. v důsledku opravy sauny v předešlých letech). Provozní ztráta, kterou musela SNMZ každý rok z příspěvku na provoz od města uhradit, se nacházela v rozmezí od necelých 6 do skoro 11 mil. Kč. Nejvyšší byla v letech , kdy mělo sportoviště největší náklady. Nejlépe si lázně naopak vedly v posledním roce, ve kterém byl opraven pouze ohřívač vody, a ve kterém lázně získaly největší tržby. V prvních třech letech nebyla ztráta s příspěvkem na provoz zcela shodná, jelikož SNMZ příspěvek rozpočítávala poměrem celkového výsledku střediska k celkovému příspěvku na vlastní provoz. V prvním roce tak lázně hospodařily se ziskem a v dalších dvou letech se ztrátou. Od roku 2013 se u sportovních zařízení hradí vše z příspěvku a sportoviště již dosahují vyrovnaných výsledků hospodaření. 49

50 Náklady Tabulka 13: Náklady Městských lázní za období (v Kč) Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Spotřeba materiálu , , , , , Spotřeba energie, z toho: , , , , ,92 Plyn , , , , ,51 Elektřina , , , , ,38 Voda , , , , , Opravy a udržování , , , , , Cestovné x x x 839,00 x 518 Ostatní služby , , , , , Mzdové náklady, z toho: , , , , ,00 Časová mzda , , , , , Zákonné soc. pojištění , , , , , Zákonné soc. náklady , , , , , Ostatní soc. náklady , ,00 x x x 531 Silniční daň x x 1 500, , , Prodaný materiál 186 x x 2 000, , , Manka a škody z provozní , , , , ,78 činnosti Odpisy DHM , , , , , Tvorba a zúčtování x 8 070, , , ,00 opravných pol. 558 Náklady z DDHM x x , , ,00 Celkem , , , , , Např. čisticích prostředků, pracovních oděvů, běžných kancelářských potřeb atd. 182 Opravy a udržování domů a aut, opravy dlouhodobě hmotného majetku (DHM) a drobného dlouhodobě hmotného majetku (DDHM). 183 Např. účty za telefon od TELECOMU, a. s., příspěvky na stravenky, školení a semináře, odvoz odpadu a sutě atd. 184 Jedná se o náklady vytvořené pro zdravotní a sociální podmínky a péči o zdraví zaměstnanců, p. o. je hradí z povinně zřizovaného Fondu sociálních a kulturních potřeb. 185 Náhrady mezd za pracovní neschopnost. 186 Pokuty a penále. 187 Např. zdravotní prohlídky, zákonné pojištění vozidel atd. 50

51 V tabulce je vidět, že největší nákladové položky Městských lázní představují náklady na spotřebu energií a mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním (jak bylo v teoretické části práce řečeno). 1) Náklady na spotřebu energií Náklady na spotřebu energií se ve sledovaných letech pohybovaly v rozmezí od zhruba 3,4-5,4 mil. Kč a už jen samotné převyšovaly tržby vždy o min. 1 mil. Kč. Nejvyšších částek každoročně dosahují náklady na spotřebu plynu. a) Náklady na spotřebu plynu V roce 2010, kdy ještě nebyl opraven kotel a navíc byla dlouhá a tuhá zima, na ně SNMZ vynaložila téměř 2,5 mil. Kč. V následujících letech se výše nákladů podstatně snížila a náklady se ustálily na úrovni přibližně 1,7-1,9 mil. Kč s postupnou klesající tendencí. Pokles nákladů z cca 1,9 na 1,7 mil. Kč v letech byl způsoben změnou ve způsobu zadávání veřejných zakázek. Od roku 2010 do roku 2012 byla dodavatelem zemního plynu a elektřiny SNMZ společnost CENTROPOL ENERGY, a. s. Výběrové řízení proběhlo klasickou obálkovou metodou, což zn., že jednotlivé firmy předložily na základě jediného pokusu nejvyšší možnou cenovou nabídku, aniž by přitom viděly cenové nabídky ostatních firem. Následně byla vybrána firma s nejvyšší cenovou nabídkou, z čehož vyplývá, že obálková metoda výběrového řízení nepřinesla SNMZ zrovna nepříznivější ceny. V roce 2013 však došlo ke změně ve způsobu zadávání veřejných zakázek a SNMZ začala místo obálkové metody používat elektronické aukce. I přesto, že SNMZ ve výběrovém řízení opět vybrala stejnou společnost, byly ceny společnosti mnohem nižší, jelikož soutěžící firmy již mohly v aukci vidět cenové nabídky ostatních firem a vzájemně se tak i několikrát předhánět. V elektronické aukci tedy naopak zvítězila firma s nejnižší, resp. nejvíce vyhovující cenovou nabídkou. Od roku 2014 SNMZ používá elektronické aukce i nadále a s CENTROPOLEM ENERGY, a. s., uzavírá smlouvy na každý rok (2014, 2015, 2016). Do roku 2010 byla dodavatelem energií SNMZ společnost E.ON Česká republika, s. r. o. Městské lázně používají plyn na ohřívání vzduchu a vody (bazénové a užitkové pro sprchování a úklid, případně vlastní spotřebu). Vysoké náklady na spotřebu plynu jsou způsobeny nejen energeticky náročnou a zastaralou kotelnou, netěsnící vzduchotechnikou, délkou a intenzitou zimy a výběrem dodavatele energií, resp. způsobem jeho výběru, ale i vysokými ztrátami tepla. Vzhledem k vysoké teplotě prostoru bazénové haly a dalších přilehlých prostor (sprch, šaten apod.), dochází ke značným ztrátám tepla tzv. transmisí (= prostup tepla stavební konstrukcí) a infiltrací (= únik tepla neutěsněnou stavební konstrukcí), které se projevují zejména u historicky starších krytých bazénů s vysokým podílem zasklených stěn (případ Městských lázní, které mají zasklenou celou západní stranu bazénové haly a také přední průčelí budovy). K dalším ztrátám tepla dochází větráním, které je potřeba vzhledem k výraznému nasycování vzduchu odparem vody a chlorem pravidelně provádět 188, a dále ochlazováním bazénové vody v důsledku odpařování vody z hladiny 188 V bazénové hale min. 2 /h., ve sprchách min. 8 /h., v šatnách min. 5-6 /h., ve vstupní hale min. 1 /h. a v ostatních prostorech tak, aby vyhovovaly limitním hodnotám relativní vlhkosti vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu činí v případě bazénové haly max. 65 %, v případě sprch max. 80 % a v případě ostatních prostor max. 50 %. Zdroj: Zákony pro lidi. Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. [online]

52 bazénu a přestupu tepla stěnami a dnem bazénu do země. Bazénová voda se také ochlazuje při procesu recirkulace vody (= čištění odtokové vody a její opětovné vracení do bazénu). 189 b) Náklady na spotřebu vody Kromě vysokých nákladů na spotřebu plynu mají lázně ale i vysoké náklady na spotřebu vody a elektřiny. Za spotřebu vody v lázních SNMZ každý rok platí kolem 1 mil. Kč. Spotřeba vody se odvíjí především od počtu návštěvníků, kteří lázně navštíví. Podle výše uvedené vyhlášky (v poznámce pod čarou), se totiž na každého nového návštěvníka musí připouštět 30 l nové vody. Další náklady lázním vznikají při pravidelném vypouštění a čištění bazénu 2 ročně, která jsou podle vyhlášky pro kryté bazény také povinná. Ke ztrátám vody dochází i při odtoku teplé užitkové vody (např. ze sprch), která není nijak dál využívána, a při odparu vody z hladiny bazénu 190. Dodavatelem vody SNMZ je Vodárenská akciová společnost, a. s. c) Náklady na spotřebu elektřiny Náklady na spotřebu elektřiny se ve sledovaném období vyvíjely podobně jako náklady na spotřebu plynu do roku 2012 byly vyšší a poté se v souvislosti se změnou ve způsobu zadávání veřejných zakázek snížily. V prvních třech letech se náklady držely na přibližně konstantní úrovni, kolem 1,3-1,4 mil. Kč. Tuto výši nákladů lze však v tabulce vidět pouze v roce V roce 2010 totiž SNMZ při účetní závěrce neměla k dispozici veškeré potřebné podklady (faktury), a tak výši nákladů o určitou předpokládanou částku zvýšila (jednalo se o tzv. dohadné účty pasivní ) a v dalším roce náklady o tuto částku, ale již skutečnou, naopak snížila. Vyšší náklady v posledním roce měly lázně z důvodu vyšší spotřeby elektřiny. Městské lázně používají elektřinu zejména na osvětlení, pohon tepelných čerpadel a ventilátory vzduchotechniky. Vzhledem k tomu, že se náklady na spotřebu elektřiny po změně ve způsobu zadávání veřejných zakázek snížily téměř o polovinu, nepředstavují pro lázně v současné době tak velkou hrozbu jako např. náklady na spotřebu plynu. Ke snížení energetické náročnosti a zlepšení hygienických podmínek by však bylo potřeba opravit, resp. pořídit novou vzduchotechniku. Nehospodárnost v oblasti elektrické energie způsobují také energeticky náročné světelné výbojky. S ohledem na velký podíl prosklených stěn bazénové haly lázní se však jedná o zanedbatelnou výši nákladů. Osvětlení sportovišť musí splňovat požadavky podle normy ČSN EN Světlo a osvětlení Osvětlení sportovišť z roku ) Mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním a ostatní náklady Druhé největší náklady sportoviště tvoří mzdové náklady, které se v letech společně se zákonným sociálním pojištěním nacházely v rozmezí od cca 3,5-4 mil. Kč. Další vysoké náklady mají lázně za opravy a udržování (někdy až miliony Kč podle nutnosti oprav), ostatní služby (především ostatní služby pro SNMZ a příspěvky na stravenky) a spotřebu materiálu (zejména spotřebu materiálu pro SNMZ a čisticích prostředků), případně odpisy dlouhodobě hmotného majetku. Ostatní náklady v řádech jednotek či desítek tisíc korun nepředstavují pro lázně tak významné částky a některé z nich se objevují pouze v určitých letech (např. cestovné, silniční daň atd.). 189 Mpo-efekt. Informační portál Ministerstva průmyslu a obchodu o podpoře energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie. Snižování energetické náročnosti v provozu plaveckých bazénů. [online] s Tamtéž, s Technické normy ČSN. ČSN EN Světlo a osvětlení Osvětlení sportovišť. [online]

53 Výnosy Tabulka 14: Výnosy Městských lázní za období (bez započtení příspěvku na provoz, v Kč) Provoz bazénu (pronájem) , , , , ,00 Vstupenky bazén , , , , ,00 Permanentky bazén Pronájem bazénu Daberger Příspěvek na saunu Provoz sportovní hala (pronájem) , , , , , , , , , , , , , , ,24 x x x x ,00 Vstupenky sauna , , , , ,21 Solárium 7 395, , , , , 38 Vany , , , , ,83 WC (obě) 1 154, , , , ,49 + Přefakturování služeb 1 208, ,21 70,00 330,58 x + Kovový odpad x x 6 276,00 x 770,00 + Cenové zaokrouhlení odběratelských faktur 0,05 0,01-0,02 0,00-0,05 Celkem , , , , ,10 Návštěvnost x x x x Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Městské lázně ve své výsledovce evidují příjmy z pronájmu bazénu, ze vstupného a permanentky do bazénu, ze vstupného do sauny, z příspěvků na saunu (zahrnují také permanentky do sauny) a z používání van (součástí jsou i sprchy a pro rok 2012 vířivka), obou WC a solária. Příjmy z pronájmu bazénu panu Mgr. Bedřichu Dabergerovi jsou kvůli nižší ceně vedeny zvlášť. Půjčování plaveckých pomůcek je příjmem plaveckého oddílu TJ Znojmo, z. s., a s provozem lázní nesouvisí. Půjčování ručníku a prostěradla patří do položky vstupenky sauna, nicméně návštěvníci tuto službu podle lázní nevyužívají. Z tabulky vyplývá, že největším zdrojem příjmů Městských lázní jsou výnosy za pronájem bazénu, které se ve sledovaném období pohybovaly v rozmezí od cca tis. Kč. Nejvyšší příjmy z pronájmu bazénu lázně získaly v roce 2010, kdy ještě platil starý ceník. V následujících letech se výše příjmů v souvislosti se zvyšováním cen začala snižovat, a to i přes skutečnost, že o pronájem bazénu má každý rok zájem většinou stejný počet subjektů. Důvodem poklesu příjmů tak mohl být např. menší počet nasmlouvaných hodin či nižší zájem o hodiny, za které si lázně účtují vyšší ceny. Největší meziroční pokles příjmů nastal právě mezi lety a , kdy lázně zavedly nové ceníky a tržby tak zhruba o 130 a 150 tis. Kč klesly. Od roku 2014 dochází k opětovnému navýšení příjmů, a to dokonce o skokových, přibližně 160 tis. Kč. Mezi lety je tedy zaznamenán naopak největší a vlastně i jediný meziroční nárůst příjmů. Po ustálení cen začaly subjekty pravděpodobně bazén zase využívat ve stejné míře jako dříve. 53

54 Další vysoké částky, kolem 300 tis. Kč ročně, Městským lázním plynou z příspěvků na saunu (a z permanentek do sauny) a z pronájmu bazénu panu Mgr. Bedřichu Dabergerovi pro jeho plaveckou školu. Vyšší příjmy mají lázně i ze vstupenek pro veřejnost a do sauny a z permanentek do bazénu. Výnosy ze vstupného přináší lázním i přes změny ceníku rok od roku větší objem finančních prostředků. Zatímco u vstupného pro veřejnost se každoročně zvyšují o stejnou částku cca tis. Kč, u vstupného do sauny jsou meziroční změny rozdílnější. S výjimkou roku 2013 se ale většinou jedná zhruba o tis. Kč. Vzhledem k absenci údajů o návštěvnosti do roku 2013 však není možné jednoznačně říci (alespoň co se týče let a ), jestli k navýšení tržeb ze vstupného došlo v souvislosti se zdražením vstupného nebo větším počtem návštěvníků (jak bylo u analýzy celkového hospodaření naznačeno). U permanentek do bazénu lze od roku 2012 pozorovat také poměrně významnou narůstající tendenci. Za zmínku stojí i více než desetitisícové příjmy z používání van v prvních dvou letech, příjmy z používání WC v posledních dvou letech a příjmy ze solária v posledním roce Městská plovárna Louka Obecná charakteristika a) Popis Městská plovárna Louka se nachází v jižní části města v prostoru bývalé klášterní zahrady Louckého kláštera. Do roku 1993 sídlila v areálu armáda, poté budovu převzal Okresní úřad ve Znojmě. Moderní plovárnu tu město nechalo postavit v letech podle návrhu brněnské architektonické kanceláře Burian-Křivinka. Plovárna byla návštěvníkům poprvé otevřena 30. června roku Stavba stála necelých 200 mil. Kč ( Kč) a město ji financovalo převážně z cizích zdrojů. Na výstavbu plovárny si Znojmo vzalo výhodný účelový úvěr od Československé obchodní banky, a. s., ve výši 150 mil. Kč s fixní úrokovou sazbou pod 4 % a bez zajištění (město tedy neručilo majetkem). Úvěr byl splacen v roce 2013 a celkové úroky činily cca 30 tis. Kč ( Kč). Ostatní zdroje financování tvořily prostředky z rozpočtu města a dotace z MMR a Státního fondu životního prostředí (pod správou Ministerstva životního prostředí) 193. Koupaliště se rozprostírá na ploše 3 hektarů a je tvořeno čtyřmi nerezovými bazény, rozsáhlými travnatými plochami (o rozloze m 2 ), doprovodnými sportovišti a provozně-technickým zázemím. Voda v bazénech je ohřívána systémem tepelných čerpadel a solárních panelů na teplotu 26 C. Návštěvníkům je k dispozici rekreační bazén se třemi skokanskými věžemi (2 1 m a 1 3 m), třemi skokanskými můstky a třemi plaveckými drahami (50 m) o rozměru m a hloubce 1,8-3,8 m (v místě skokanských můstků), kondiční bazén s osmi drahami o velikosti m a hloubce 1,8 m, bazén pro neplavce o rozměru m a hloubce 1 m a dětské brouzdaliště o průměru 10 m a hloubce cm. Součástí rekreačního bazénu je ostrov s proudovým kanálem a divokou řekou 192 Archiweb.cz. Plovárna ve Znojmě stojí bez stavebního povolení. [online] V roce 2003 získalo město dotaci na parkoviště ve výši tis. Kč (MMR, individuální dotace), v roce 2004 na vstupní objekt v částce tis. Kč (MMR, dotační program Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, dotační titul č. 2 Podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu) a na solární systém a tepelné čerpadlo ve výši Kč (Státní fond životního prostředí, dotační program Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie za rok 2004) a v roce 2007 na bazénové technologie v částce 734 tis. Kč (MMR, individuální dotace). Zdroj: PASTRŇÁKOVÁ, Zuzana. Tisková mluvčí města Znojma. Městský úřad Znojmo. ový kontakt. [online]

55 a další atrakce jako např. stěnové masážní trysky, chrliče vody aj. Do bazénu pro neplavce vedou dojezdy tobogánu a dvou skluzavek. Rekreační odpočinkovou plochu obklopuje hřiště na plážový volejbal, hřiště na nohejbal, hřiště na basketball, pískoviště a stoly na stolní tenis. V areálu plovárny se nachází také dva stánky s občerstvením a restaurace s kuželnou, která je v provozu celoročně. Prostory stánků si na sezonu od města pronajímají soukromé osoby, které stejně jako v případě Městských lázní používají tržby pro vlastní prospěch. Restaurace s kuželnou je samostatným objektem (do areálu plovárny zasahuje pouze letní terasou) a patří také do majetku města, které ji pronajímá případným zájemcům na celý rok. K plovárně přiléhá parkoviště bez poplatku s kapacitou 243 míst. 194 Obrázky plovárny jsou uvedeny v příloze. b) Provozní a otevírací doba + ceník Městská plovárna Louka je obvykle v provozu od půlky května do konce září (v závislosti na počasí). V hlavní sezoně lze využít celodenní, odpolední, večerní a podle počasí také noční koupání. V chladnějších měsících vedlejší sezony je otevírací doba plovárny zkrácená a koupaliště nabízí pouze odpolední a večerní koupání. Pro držitele předplatitelských karet byla navíc v obou sezonách vytvořena krátkodobá otevírací doba (ve vedlejší sezoně mezi 12:00-16:00 h., v hlavní sezoně mezi 10:00-20:00 h.) představující krátkodobý pobyt max. na 2 hodiny. Zkrácená otevírací doba platí také pro skupiny s vedoucím, které mohou koupaliště navštívit kdykoli mezi 10:00-14:00 h. hlavní sezony na 2 nebo 4 hodiny. Stejně jako u otevírací doby koupaliště rozlišuje běžné vstupné (jednodenní papírová vstupenka) a vstupné pro držitele předplatitelských karet. V obou případech je vstupné ještě navíc rozděleno na snížené a základní. Ceník vstupného a ostatních služeb se u plovárny měnil podobně jako u Městských lázní. V sezoně se koupaliště řídilo ceníkem z roku Od následujícího roku začala plovárna pro další dvě sezony používat ceník schválený usnesením rady č. 16/2011. V roce 2012 došlo navíc ke změnám některých položek usneseními č. 68/2012 ze dne a č. 72/2012 ze dne Poslední ceník prošel změnou v roce 2013 usnesením č. 88/2013 a na plovárně platí dodnes. V roce 2011 se kompletně měnilo vstupné, které se na plovárně zachovalo až do současnosti. Změna se projevila především u běžného vstupného a u vstupného pro skupiny, u kterých se ceny navýšily většinou o 10 či 20 Kč. Pro držitele předplatitelských karet byly cenové změny méně výrazné. Ostatní podmínky jako např. vymezení osob, kterým je určeno snížené vstupné, výše záloh pro skupiny s vedoucím aj. (pod tabulkami) zůstaly z předchozího období neměnné s výjimkou minimální hodnoty nabití předplatitelské karty, která odpovídá 10 celodenním základním vstupům v hlavní sezoně. V roce 2012 plovárna zavedla pro návštěvníky naopak několik výhod jako vstupné zdarma pro děti do 5 let, držitele průkazu ZTP a ZTP/P a osoby mající narozeniny, 10% slevu na jednorázové vstupné pro rodinu s 2-3 dětmi do 149 cm výšky a 10% slevu pro držitele Senior pasů. Nevýhodou na druhou stranu bylo snížení slevy na vstupné pro držitele Rodinných pasů z 25 na 10 %. Cenové změny z roku 2013 přinesly pouhou změnu podmínek pro skupiny s vedoucím a výši záloh půjčovného. Ceník půjčovny je jinak dlouhodobě stejný. Provozní a otevírací dobu a vývoj ceníku plovárny znázorňují tabulky 15, 16 a Městská plovárna Louka. [online]

56 Tabulka 15: Provozní a otevírací doba Městské plovárny Louka + vývoj ceníku pro běžné vstupné a držitele předplatitelských karet za období (v Kč) Vedlejší sezona (květen a září) Otevírací doba Vstupné Běžná Držitelé karet Běžné Základní/snížené současnost Držitelé karet Základní/snížené současnost Odpolední 12:00-18:00 12:00-18:00 30/50,- 40/65,- 18/36,- 23/45,- Večerní 16:00-18:00 16:00-18:00 20/30,- 25/40,- 12,5/18,- 15/23,- Krátkodobá x Mezi 12:00-16:00 x x 15/27,- 20/35,- Hlavní sezona (červen srpen) Otevírací doba Vstupné Běžná Držitelé karet Běžné Základní/snížené současnost Držitelé karet Základní/snížené současnost Celodenní 10:00-20:00 10:00-20:00 60/70,- 70/90,- 45/54,- 58/70,- Odpolední 14:00-20:00 14:00-20:00 40/60,- 50/70,- 27/45,- 35/58,- Večerní 17:00-20:00 17:00-20:00 30/40,- 40/50,- 18/27,- 23/35,- Noční 20:30-22:30 20:30-22:30 50/50,- 65/65,- 36/36,- 45/45,- Krátkodobá Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování x Mezi 10:00-20:00 x x 18/27,- 23/35,- Tabulka 16: Vývoj ceníku Městské plovárny Louka pro skupiny s vedoucím za období (v Kč) Mezi 10:00-14:00 (v hlavní sezoně) Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Základní/snížené současnost 2 h 20/30,- 25/40,- 4 h 40/50,- 50/60,- Poznámka: Při pronájmu bazénu např. v rámci soustředění apod. si plovárna účtuje cenu 250 Kč/dráhu/hodinu. 56

57 Tabulka 17: Vývoj ceníku půjčovny Městské plovárny Louka za období (v Kč) Položka Měrná jednotka Cena Záloha současnost Slunečník se stojanem Den 50,- 500,- 200,- Lehátko Den 50,- 500,- 250,- Volejbalové hřiště H. 100,- 400,- 400,- Hřiště pro nohejbal H. 100,- 400,- 400,- Basketbalové hřiště H. 40,- 130,- 130,- Stolní tenis (2x pálka a míčky) H. 40,- 70,- 200,- Badminton H. 40,- 70,- 70,- Úschova cenností Den 30,- x x Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování snížené vstupné: osoby do 149 cm, důchodci, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P - zdarma: děti do 2 let - další výhody: 25% sleva na vstupné pro držitele Rodinného pasu - cena předplatitelské karty: 60 Kč - minimální hodnota nabití: 450 Kč snížené vstupné, 540 Kč základní vstupné - po vyčerpání finančních prostředků je možné kartu dobíjet i nižší částkou a zůstatky převádět do dalšího roku/sezony - skupinové vstupné: min. 10 osob včetně vedoucího, při zakoupení hromadné vstupenky hradí vedoucí vratnou zálohu 500 Kč do 10 osob, Kč od osob či Kč od osob minimální hodnota nabití: 580 Kč snížené vstupné, 700 Kč základní vstupné zdarma: děti do 5 let, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, osoby mající narozeniny - další výhody: 10% sleva na jednorázové vstupné pro rodinu se 2-3 dětmi do 149 cm výšky, 10% sleva na vstupné pro držitele Senior pasu x 10% sleva na vstupné pro držitele Rodinného pasu 2013 současnost - skupinové vstupné: min. 10 osob včetně vedoucího, za každých započatých 20 návštěvníků hradí vedoucí vratnou zálohu Kč c) Zaměstnanecká struktura Na plovárně Louka je standardně zaměstnáno celkem 30 následujících zaměstnanců (jedná se převážně o zaměstnance Městských lázní): správce 1, pokladní 2, šatnářka (uklízečka) 12, plavčík 12, strojník bazénové technologie 3. 57

58 d) Subjekty využívající sportoviště Městskou plovárnu Louka kromě veřejnosti v létě využívají i plavci ze sportovního plaveckého oddílu TJ Znojmo, z. s., kteří se sem po uzavření Městských lázní přesouvají, a některé další subjekty. Plavci na plovárně trénují většinou po celou sezonu během dopoledních a odpoledních hodin vždy od 07:00-10:00 h. a od 16:00-18:00 h. V dopoledních hodinách, kdy je plovárna ještě pro veřejnost zavřená, plavci využívají celé koupaliště, tedy 3 plavecké dráhy v rekreačním bazénu a 8 plaveckých drah v kondičním bazénu. V odpoledních hodinách jsou již prostory pro plavecký oddíl omezené a plovárna plavcům vzhledem k vyššímu počtu návštěvníků obvykle nabízí pouze dvě dráhy v rekreačním i kondičním bazénu. V průběhu sezony se na plovárně, stejně jako v Městských lázních, konají také různé soutěže/závody/soustředění. Kromě zmiňované Velké ceny města Znojma, která byla do roku 2011 záležitostí Městských lázní, patří mezi nejznámější akci Plavecký kemp Květoslava Svobody. Kemp se zpravidla koná od začátku do půlky srpna ve třech turnusech po 7 dnech v době od 08:00-10:00 h. denně, kdy je plovárna pro návštěvníky opět zavřená. Je určen pro děti od 11 do 15 let a zaměřuje se na výuku plavecké techniky, jízdu na kole aj. Cena kempu činí Kč/osobu. Z této částky hradí pořadatel náklady na provoz bazénu, které se většinou pohybují kolem Kč/kemp a promítají se do tržeb plovárny. V letech se na plovárně uskutečnilo také soustředění Fakultního klubu Brno, z. s., a Českého svazu plaveckých sportů, z. s. Reprezentačního družstva seniorů ČR v plavání. Fakultní klub Brno mohl na plovárně v roce 2011 trénovat v době od 10:00-12:00 h. a od 16:00-18:00 h., případně od 18:00-20:00 h., a v roce 2012 od 09:00-11:00 h. a od 17:00-19:00 h. s využitím jedné, max. dvou drah za cenu 250 Kč/dráhu/hodinu. Reprezentační družstvo seniorů využívalo plovárnu v roce 2011 v době od 08:00-10:00 h. a od 15:00-18:00 h. a v roce 2012 od 08:00-10:00 h. a od 17:00-19:00 h. s využitím 6 drah za stejnou cenu jako fakultní klub. V prvním roce však město umožnilo seniorům využívat plovárnu zdarma a v následujícím roce jim poskytlo 50% slevu. Veškeré akce konané v plovárně v letech a částky z nich vybrané jsou obsahem tabulky 18. Tabulka 18: Akce konané v Městské plovárně Louka v letech vybrané částky (v Kč) Druh akce Plavecký kemp Velká cena města Znojma Další akce Provoz bazénu Rok (14 dní) + lázně Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování x x (21 dní) + lázně x a (9 dní) Fakultní klub Brno, z. s., (5 dní) Reprezentační družstvo seniorů ČR v plávání (22 dní) , Plovárna Louka (4 dny), Fakultní klub Brno, z. s., (5 dní) Reprezentační družstvo seniorů ČR v plavání (14 dní) , Plovárna Louka x (21 dní) , Plovárna Louka 7 200, , , , ,00 x 195 Součástí položky byly v daném roce také částky vybrané z prodeje permanentek. 58

59 Současný stav Městské plovárny Louka Městská plovárna Louka je v porovnání s Městskými lázněmi v provozu pouhých 12 let a nachází se ve velmi dobrém technickém stavu. Moderní infrastruktura odpovídá současným potřebám návštěvníků a je poměrně snadno udržována. I přesto ale i plovárna ročně vynaloží desítky, až stovky tisíc korun za účelem zlepšení svého stavu. Veškeré opravy/údržba, kterými/kterou plovárna za sledované období prošla, jsou uvedeny v tabulce 19. Stejně jako v případě Městských lázní se jedná pouze o opravy/údržbu hrazené/hrazenou z příspěvku na provoz SNMZ, jelikož město žádné prostředky v daných letech do plovárny neinvestovalo. Tabulka 19: Opravy/údržba v Městské plovárně Louka v letech (v Kč) Rok Opravy/údržba Částka Celkem 2010 Oprava záplavových čidel , ,00 Oprava klimatizace ,00, 2011 Provedení nátěru a obložení ,00 Servisní bazénové práce , , x Servisní bazénové práce ,22 Oprava závlahového systému , Zednické opravy ,00 Oprava podkladového systému ,00 Oprava chlorátorů ,00 Oprava vodního vysavače ,00 Oprava vodotrysku ,10 Čištění bazénů ,00 Výměna vody , , ,60 Celkem ,82 Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 59

60 Analýza hospodaření za období Tabulka 20: Analýza hospodaření Městské plovárny Louka za období (v Kč) Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Náklady , , ,78, , ,31 Výnosy, z toho: , , , , ,31 Vlastní tržby , , , , ,04 Příspěvek na provoz od města Výsledek hospodaření , , ,00, , , , , ,39 0,00 0,00 V tabulce je vidět, že náklady plovárny se v průběhu sledovaných let příliš neměnily, ale držely se na konstantní úrovni cca 7,7-7,8 mil. Kč. Výjimkou byly roky 2012 a 2014, ve kterých náklady převýšily 8 mil. Kč kvůli vyšším mzdovým nákladům v obou letech a vyšším nákladům na spotřebu energií v roce V porovnání s Městskými lázněmi však náklady plovárny představují pouhý dvojnásobek (přibližně) vlastních tržeb (při jejich standartní výši). Tržby během období také příliš nekolísaly a až do roku 2013 se pohybovaly kolem 4 mil. Kč. Poté nastala výrazná změna a tržby téměř o polovinu klesly. Důvodem bylo špatné počasí, kvůli kterému na koupaliště zavítalo dvakrát méně lidí než obvykle. Provozní ztráta byla po odečtení vlastních tržeb od nákladů taktéž téměř stejná. V letech 2010, 2011 a 2013 dosahovala výše okolo 3 mil. Kč. Ve zbývajících letech byl schodek hospodaření v důsledku výše uvedených změn ve výši nákladů a tržeb větší. Stejně jako v případě Městských lázní nebyla ztráta s příspěvkem na provoz do roku 2012 zcela shodná. Ve všech třech letech byl příspěvek na provoz nižší a sportoviště se tak dostalo do deficitu. Zatímco se v roce 2011 a 2012 jednalo o zanedbatelné částky, v prvním roce deficit představoval více než 1,5 mil. Kč. 60

61 Náklady Tabulka 21: Náklady Městské plovárny Louka za období (v Kč) 501 Spotřeba materiálu 502 Spotřeba energie, z toho: Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že stejně jako Městské lázně koupaliště nejvíce zatěžují náklady na spotřebu energií a mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním. 1) Náklady na spotřebu energií , , , , , , , , , ,58 Plyn , ,87 846,86 859,79 816,69 Elektřina , , , , ,81 Voda , , , , , Opravy a udržování , , , , , Cestovné 653,00 x 2 023,00 839,00 x 518 Ostatní služby 521 Mzdové náklady, z toho: , , , , , , , , , ,00 Časová mzda , , , , , Zákonné soc. pojištění 527 Zákonné soc. náklady 528 Ostatní soc. náklady 549 Manka a škody z provozní činnosti 551 Odpisy DHM 556 Tvorba a zúčtování opravných pol. 558 Náklady z DDHM , , , , , , , , , ,39 x 340,00 x x x , , , , , , , , , , ,00 x x x x x x , , ,00 Celkem , , , , ,31 Náklady na spotřebu energií se ve sledovaném období pohybovaly v rozmezí od cca 2,6-3,4 mil. Kč a na rozdíl od Městských lázní byly ve všech letech nižší než vlastní tržby. Vzhledem k ohřívání vody prostřednictvím elektrických solárních panelů představují největší položky plovárny náklady na spotřebu elektřiny a také vody. Spotřebu plynu má tak plovárna v porovnání s Městskými lázněmi minimální. 61

62 a) Náklady na spotřebu elektřiny Náklady na spotřebu elektřiny se do roku 2012 držely na přibližně stejné úrovni, kolem 1,7-2 mil. Kč, a vyvíjely se podobně jako náklady na spotřebu elektřiny (a plynu) Městských lázní. V prvních třech letech byly v souvislosti se způsobem zadávání veřejných zakázek formou obálkové metody vyšší a poté se díky zavedení elektronických aukcí snížily o zhruba 300 tis. Kč (v roce 2012 o 500 tis. Kč). V současné době se udržují na hranici téměř 1,5 mil. Kč. Plovárna používá elektřinu zejména na pohon tepelných čerpadel a na solární panely, případně vnější a vnitřní osvětlení. b) Náklady na spotřebu vody Spotřeba vody na koupališti se stejně jako v lázních odvíjí především od počtu návštěvníků, kteří jej navštíví, a vztahuje se na ni tatáž vyhláška jako na kryté bazény. Podle ní se na každého nového návštěvníka musí v případě nekrytých bazénů připouštět 60 l nové vody. Vzhledem k téměř stejnému počtu návštěvníků plovárny je však spotřeba vody každý rok pravděpodobně stejná a rostoucí náklady jsou způsobeny pravidelným zdražováním vodného a stočného. Vysoké náklady v posledním roce mohly být i přes zhruba poloviční návštěvnost plovárny zapříčiněny právě tímto důvodem. Další náklady plovárně vznikají při vypouštění a čištění bazénů před každou sezonou, které provádí externí firma. Ke ztrátám vody dochází také odtokem užitkové vody, která nemá žádné další využití, a odparem vody z vodní hladiny. 2) Mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním a ostatní náklady Mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním dosahovaly ve sledovaných letech částek přibližně 2,5-3,5 mil. Kč. Jejich rozdílná výše v jednotlivých letech byla způsobena různým počtem zaměstnanců, zejména brigádníků plavčíků, kterých je na koupališti občas nedostatek. Další vysoké částky v řádech stovek tisíc korun plovárna každý rok vynaloží na ostatní služby (zejména ostatní služby pro SNMZ a příspěvky na stravenky), spotřebu materiálu (především spotřebu materiálu pro SNMZ a čisticí prostředky), odpisy DHM a v některých letech i na opravy a udržování, případně manka a škody z provozní činnosti. Ostatní náklady v řádech jednotek či desítek tisíc korun nejsou pro plovárnu tak podstatné. 62

63 Výnosy Tabulka 22: Výnosy Městské plovárny Louka (bez započtení příspěvku města, v Kč) + návštěvnost plovárny (v počtech návštěvníků) za období Provoz hřiště (pronájem) Provoz bazénu (pronájem) , , , , , , , , , ,00 Vstupenky bazén , , , , ,00 Permanentky bazén + Přefakturování služeb , , , , , , , , , ,04 Celkem , , , , ,04 Návštěvnost Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování Městská plovárna Louka ve své výsledovce eviduje výnosy za pronájem hřišť (volejbalového, pro nohejbal a basketbalového), za pronájem bazénu (v rámci různých soutěží/závodů/soustředění), za běžné vstupné (součástí je také vstupné pro skupiny s vedoucím) a za vstupné pro držitele předplatitelských karet. Půjčování věcí jako např. lehátek, slunečníků, badmintonových raket a míčků apod. s provozem plovárny nesouvisí, a proto je účtováno odděleně. Je logické, že hlavním zdrojem příjmů plovárny jsou příjmy ze vstupného, konkrétně z běžného vstupného a ze vstupného pro skupiny, které pod něj patří. Druhý největší objem finančních prostředků poté plovárně přináší příjmy ze vstupného pro držitele předplatitelských karet. Z tabulky je ovšem zřejmé, že se tato situace na plovárně vyvíjela až od roku V roce 2010 (a pravděpodobně i v předcházejících letech) byla situace opačná z důvodu, že více návštěvníků preferovalo využití předplatitelských karet než běžného vstupného. Příčinou v té době byla zřejmě cenová výhodnost permanentek, která se se změnou ceníku v roce 2011 sice ještě více zlepšila, ale návštěvníky mohla odradit vyšší cena za dobití karet. Cenové změny z roku 2011 tak měly velký dopad na změnu využívání služeb, ale výši tržeb nijak podstatně neovlivnily. V následujících letech se příjmy z běžného vstupného a ze vstupného pro skupiny vyvíjely poměrně rovnoměrně s postupnou narůstající tendencí s výjimkou výše zmiňovaného posledního roku, ve kterém tržby kvůli velkému poklesu návštěvníků z důvodu špatného počasí klesly téměř o polovinu. Příjmy ze vstupného pro držitele předplatitelských karet naopak zaznamenávaly stále klesající tendenci a v současné době se udržují na úrovni pouze kolem 100 tis. Kč. Ostatní příjmy představují pro plovárnu zanedbatelné částky. Pokud bychom sledovali vývoj návštěvnosti plovárny, ročně se udržuje na hranici plus mínus 70 tis. osob za sezónu, což je při cca 135 provozních dní zhruba 500 návštěvníků denně. Pravidlo rostoucích tržeb s rostoucím počtem návštěvníků se uplatňuje jen u běžného vstupného a u vstupného pro skupiny. 63

64 2.5 Projekt Krytý bazén Znojmo O stavbě moderního krytého bazénu se ve Znojmě uvažuje již zhruba 20 let, ale žádnému z vedení radnice se tento sen doposud nepodařilo realizovat. 196 Technický stav Městských lázní se neustále zhoršuje a potřeba kvalitního zastřešeného bazénu roste. Lázně také postrádají wellness služby, o které je dnes stále větší zájem. 197 Znojmo je navíc jedním z mála měst, které má koupaliště na úplně jiném místě než lázně. 198 V současné době tak město pro výstavbu nového bazénu zvažuje dvě varianty buď zrekonstruovat stávající, nevyhovující budovu Městských lázní, nebo postavit zcela novou krytou halu v areálu Městské plovárny Louka tzv. na zelené louce. Krytý bazén by měl obsahovat dvě patra, přičemž do prvního z nich se navrhuje umístit kondiční bazén o délce 25 m s 6 či 8 drahami (s ohledem na investiční prostředky města), relaxační bazén, dětský bazén, vířivku, jeskyni s whirpoolem, šatny se sociálním zařízením, galerii pro diváky, recepci a malou kavárnu, a do druhého poté wellness část se saunou, párou, masážními sprchami a fitness (malou tělocvičnou). 199 Původním záměrem Znojma, resp. TJ Znojmo, z. s. oddílu plavání, byl bazén padesátimetrový (v pětadvacetimetrových se neplave ani olympiáda), ale město by jej nevyužilo a byl by příliš náročný na provoz. 200 Studii novostavby a srovnávací studii obou variant si vedení města nechalo zhotovit od brněnské architektonické kanceláře Burian-Křivinka (v zadávání veřejných zakázek učinilo výjimku), která projektovala také výstavbu plovárny 201, v jejímž areálu se původně se zastřešeným bazénem počítalo, ale kvůli problémům s památkáři nakonec ze stavby sešlo. 202 Podle architektů by stavba měla být realizována právě zde, a to nejen kvůli nižší ceně, ale také z důvodu možnosti využít tepelná čerpadla celoročně a provozovat tak bazény společně. 203 Stavba by mohla být hotová za 4 roky a odhadovaná cena činí mil. Kč. Rekonstrukce Městských lázní se jeví finančně náročnější a navíc je limitována stávajícími parametry stavby, které neumožňují rozšíření bazénových ploch a ploch pro relaxaci. Pokud by rekonstrukce lázní nebyla provedena, navrhuje se vzhledem k potřebám města budovu přestavit na víceúčelovou sportovní halu. S komerčním využitím sportoviště jako např. obchodního domu, parkoviště apod. se s ohledem na specifický charakter stavby ani významnou polohu nepočítá. 204 O budoucím osudu krytého bazénu měli možnost rozhodovat i samotní občané Znojma na veřejném projednání záměru v červnu roku Argumenty pro novostavbu v areálu plovárny se shodovaly v tom, že by byla ekonomicky výhodnější jak z hlediska výstavby, tak provozu, a nacházela by se v klidnější části města, na pěkném místě a přímo v blízkosti moderního koupaliště. Městské lázně by se tak nemusely na dlouhou dobu uzavřít a lidé by měli stále kde plavat. Obyvatelé, kteří hlasovali pro variantu rekonstrukce lázní, naopak spatřovali výhodu ve větší dostupnosti z centra a kultivaci okolního prostředí. 206 S novostavbou také nesouhlasili např. členové spolku PRO ZNOJMO bojující za kulturní, vzdělané a zdravé město. Podle nich by novostavba zastřešila pohled na monumentální barokní komplex Louckého kláštera, který má být v brzké době prohlášen za národní kulturní památku. Jejich kritika směřovala také na zadání zpracování studie výše zmíněné architektonické 196 Znojemský týden. Město zvažuje, kde má stát nový krytý bazén. [online] Tamtéž. Krytý bazén ve Znojmě? Pomozte s odpovědí radnici. [online] Tamtéž. Chtějí obnovit koupaliště u lázní. [online] Tamtéž. Zastupitelé jednali o parku i krytých bazénech v Louce. [online] Tamtéž. Bazén: Věcná debata i vášně. [online] Tamtéž. Město zvažuje, kde má stát nový krytý bazén. [online] Tamtéž. Kam s ním? Bude bazén v Louce nebo na náměstí? [online] Tamtéž. Zastupitelé jednali o parku i krytých bazénech v Louce. [online] Znojmo zdravé město. Architektonická studie stavby nového krytého bazénu v Louce. [online], Znojemský týden. Krytý bazén ve Znojmě? Pomozte s odpovědí radnici. [online] Tamtéž. Anketa znojemského týdne. [online]

65 kanceláři bez veřejného soutěžení, což vedlo k předražení projektu. Zcela jiný pohled na věc přinesl např. spolek Za životní prostředí Znojma, který stejně jako bývalý znojemský starosta a lídr znojemské ODS Ing. Petr Nezveda, prosazuje rekonstrukci dřívějšího koupaliště za Městskými lázněmi. Město se tedy přiklání spíše k variantě novostavby, která se podle současného starosty Ing. Vlastimila Gabrhela nachází v zóně, která do působnosti památkářů již nepatří. 207 Hlavním problémem projektu je však jeho financování, které se v současné době nachází na mrtvém bodě. Znojmu se nedaří sehnat potřebné finanční prostředky, jelikož stávající evropské i národní dotační programy s výstavbou plaveckých bazénů zatím nepočítají. Do budoucna tak město bude muset zvážit i možnosti, jak zajistit financování z vlastních zdrojů, případně oslovit soukromé investory Tamtéž. Bazén: Věcná debata i vášně. [online] Znojemský deník. Nový krytý bazén uvázl nyní na mrtvém bodě. [online]

66 2.6 Optimalizace hospodaření sportovišť Analýza hospodaření sportovních zařízení je ukázkou toho, že provozních ztrát dosahují nejen starší, technicky náročná sportoviště, ale i nově vybudovaná, moderní sportovní infrastruktura. I přesto, že sportovní zařízení ve Znojmě nebudou pravděpodobně nikdy sama o sobě zisková, se mohou alespoň snažit schodky v hospodaření snižovat a veřejné rozpočty méně zatěžovat. Optimalizace hospodaření sportovišť, i když ne zcela stoprocentní, je v podstatě možné docílit dvěma způsoby navýšením tržeb nebo snížením nákladů Městské lázně Jelikož o budoucím osudu Městských lázní není stejně jako o financování projektu Krytý bazén Znojmo definitivně rozhodnuto, lze předpokládat, že lázně budou muset ještě nějaký čas fungovat Navýšení tržeb Změna ceníku Městské lázně svůj ceník ve sledovaných pěti letech, resp. od roku 2010 až do současnosti, měnily 2, ale ve skutečnosti se o to pokoušely 4. SNMZ nebyla s ceníkem dlouhodobě spokojena a snažila se prosadit jak nové ceny nájemného, ze kterého má sportoviště největší tržby, tak nové ceny pro veřejnost. Ačkoli většina navrhovaných cen schválením ze strany města prošla, ve schvalování cen pro veřejnost byla Rada města Znojma opatrnější. Navzdory tomu, že posledním schváleným ceníkem z roku 2013 se Městské lázně řídí již 4. rokem, podle čehož lze usuzovat, že současný ceník SNMZ vyhovuje, náklady sportoviště převyšují tržby přibližně o čtyřnásobek, a to pouze v případě, že není v daném roce provedena žádná významnější oprava/údržba. Tento stav je ovšem pro lázně dlouhodobě neudržitelný, a pokud chce město zajistit větší soběstačnost sportoviště a přispět ke zlepšení jeho hospodaření, bude muset společně se SNMZ popřemýšlet o zavedení nového ceníku nebo minimálně provést určité cenové změny. Hlavním problémem města v tomto směru je ale společensko-politické rozhodování, na základě kterého se Znojmo snaží vyjít občanům maximálně vstříc. Městské lázně navíc patří mezi jedny z nejstarších nejen v JMK, ale i celé ČR, a někteří obyvatelé tak mohou namítat, že zvýšené vstupné nebude nikdo ochotný platit. Pro návrh nového ceníku jsou nejdříve pro srovnání uvedeny ceníky velikostně stejných, samostatných krytých bazénů (o délce 25 m) počtem obyvatel srovnatelných měst ČR jako Znojmo ( obyvatel 209 ; v tabulce 23). Mezi tato města byla zařazena města Česká Lípa ( obyvatel), Třebíč ( obyvatel), Třinec ( obyvatel), Tábor ( obyvatel), Příbram ( obyvatel), Cheb ( obyvatel), Kolín ( obyvatel), Trutnov ( obyvatel), Orlová ( obyvatel), Písek ( obyvatel) a Kroměříž ( obyvatel). 210 Vzhledem k tomu, že se takové kryté bazény nachází ve všech městech s výjimkou Třebíče, Příbrami a Kolína 211 (zde se jedná o aquaparky, tedy o propojené komplexy vnitřních a vnějších bazénů), byla kvůli vysokému počtu měst do srovnávání zahnuta pouze náhodně vybraná čtyři města, a to města Tábor, Cheb, Trutnov a Orlová. Porovnávány byly položky, ze kterých mají Městské lázně největší tržby, jako vstupné a permanentka do bazénu (10 1 h. není-li řečeno jinak), pronájem bazénu a vstupné a permanentka do sauny (10 1 h. není-li řečeno jinak). Součástí tabulky jsou také informace o stáří a velikostech bazénů. 209 K Platí i pro ostatní města. Zdroj: RISY.cz. [online] Wikipedie. Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel. [online] Internetové stránky provozovatelů. [online]

67 Tabulka 23: Ceníky krytých bazénů počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo (v Kč) Město Vstupné bazén Permanentka bazén Znojmo Zdarma (do 5 let) 25,- (6-15 let) 35,- (16 a více let) Tábor ,- (osoby do 139 cm, ZTP a ZTP/P) 45,- (osoby od 140 cm) Cheb 213 Trutnov 214 Orlová 215 Zdarma (do 2 let) 25/40,- (1/2 h.; 3-14 let) 25/50,- (1/2 h.; ZTP ve věku let) 50/80,- (1/2 h.; 15 a více let) 15/30,- (1/2 h.; ZTP ve věku do 14 let) 30/60,- (1/2 h.; studenti (15-26 let)) 30/50 (1/2 h.; osoby starší 60 let) Zdarma (do 2 let, ZTP/P + doprovod) 35/50,- (1/2 h.; 3-14 let, osoby starší 65 let, ZTP) 50/65,- (1/2 h.; let) Zdarma (do 2 let) 35/45,- (1/2 h.; 3-14 let) 70/90,- (1/2 h.; let) 45/55,- (1/2 h.; osoby starší 60 let, studenti (15-26 let), ZTP, ZTP/P + doprovod zdarma) 300,- Čipová karta s min. částkou 300 Kč; za prvních 40 min. odečet 20,- (osoby do 139 cm, ZTP a ZTP/P), 40,- (osoby od 140 cm a starší 60 let) či 35,- (osoby starší 60 let - v době plavání pro ně určené), za každé další započaté 3 min. odečet 1,- 300/575,- (15/30 vstupů; 3-14 let) 600/1 150,- (15/30 vstupů; let) 360/690,- (15/30 vstupů; osoby starší 60 let) 270,- (3-14 let, osoby starší 65 let, ZTP) 380,- (15-64 let) Platnost 6 měsíců od 1. vstupu Čipová karta 250,-; při dobití 500/1 000/2 000/3000 Kč sleva ze vstupného 3/7/12/17 % 300,- (3-14 let) 645,- (15 a více let) Pronájem bazén 850/950/1 250/1 400, ,- 350,-/dráha 300,- (ZTP) 600,- (školy - výcvik, 45 min) 750,- (děti kurzy, školy, MŠ, DDM) 1 000,- (ostatní) 1 200,- 170,-/dráha 2 000,- 350,-/dráha Celý bazén vč. relaxační části 2 800,- Celý areál 4 200,- Vstupné sauna 85,- (2 h.) Parní komora v ceně Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, případně (příp.) ová komunikace s nimi, vlastní zpracování Permane ntka sauna 320,- (4 vstupy na 2 h.) Individuální relaxační centrum (finská sauna, parní komora, whirpool, solární lampa atd.) 600/800/900,- (po-pá na 2 h od 11:00-15:15 h./od 15:30-19:45 h./od 20:00-22:00 h.) Parní komora v ceně Finská 50/65,- (1 h.; do 14 let, osoby starší 65 let, ZTP/15-64 let) 60/85,- (1,5 h.; stejné vymezení) 70/95,- (2 h.; stejné vymezení) Finská i parní Zdarma (do 2 let) 50/65,- (1/2 h.; 3-14 let) 90/120,- (1/2 h.; let) 70/85,- (1/2 h.; osoby starší 60 let, studenti (15-26 let), ZTP, ZTP/P + doprovod zdarma) 430,- (do 14 let, osoby starší 65 let, ZTP) 540,- (15-64 let) 445,- (do 14 let) 845,- (15 a více let) 212 Bazén z roku 1982, rozměry 25 16,7 m (8 drah). 213 Bazén z roku 1975, rozměry 25 12,5 m (6 drah). 214 Bazén z roku 1981, rozměry 25 16,7 m (8 drah). 215 Bazén z roku 1988 (rekonstrukce v roce 2006), rozměry 25 12,5 m (4 dráhy + relaxační část). 67

68 a) Obecné informace stáří a velikosti bazénů Z tabulky je zřejmé, že pro sportovní zařízení jsou v dnešní době standartní rozměry plaveckého bazénu min ,5 m (6 drah). Znojemské lázně se svými rozměry m (4 dráhy) nejsou tak pro sportovce vyhovující nejen kvůli špatnému technickému stavu, ale i kapacitě. Stáří bazénů se pohybuje v rozmezí od cca let, z čehož vyplývá, že 50leté Městské lázně ve Znojmě jsou ze všech sportovišť nejstarší. b) Vstupné do bazénu Při určování ceny za vstupné do bazénu (na 1 h.) uplatňují všechna města s výjimkou Tábora stejnou cenovou strategii, a to takovou, že rozlišují vstupné zdarma pro děti do 2 let, snížené vstupné pro děti od 3-14 let a základní vstupné pro osoby starší 15 let. Tábor sice také rozlišuje snížené a základní vstupné, ale nikoliv podle věku, nýbrž podle výšky osoby. Město Znojmo používá podobné cenové podmínky jako ostatní města, pouze s menšími rozdíly věkových hranic, a jako jediné umožňuje vstup zdarma pro děti až do 5 let. Snížené vstupné dosahuje výše 25 a 35 Kč a základní 45, 50 a 70 Kč. Zatímco dvaceti pětikorunové snížené vstupné Městských lázní je odpovídající, třiceti pětikorunové základní vstupné je v porovnání s ostatními městy nejnižší a nachází se spíše na úrovni sníženého vstupného. Některá města navíc poskytují i další typy vstupného jako např. pro studenty, důchodce, ZTP, zvýhodněné vstupné na 2 h. aj. Snížené vstupné pro důchodce platí kromě Znojma jen v Chebu. c) Permanentka do bazénu Cenové podmínky jednotlivých permanentek do bazénu jsou již poměrně odlišné a na rozdíl od znojemských lázní, které používají pouze jednu cenu pro všechny osoby, rozsáhlejší. Jediným společným znakem permanentek je, že jsou cenově opět rozlišeny podle věku/výšky, a to ve stejném rozmezí jako u vstupného do bazénu. Většina měst včetně Znojma nabízí permanentku na určitý počet hodinových vstupů (obvykle 10), ale u některých měst se lze setkat i s dobíjecími čipovými kartami. Ne vždy mají ovšem města vhodně zvolenou cenovou politiku. Příkladem může být Tábor, kdy návštěvník koupí elektronické peněženky téměř nic neušetří, jelikož v bazénu stráví obvykle 45 minut, za kterých se mu z karty odečte téměř celé vstupné. Pokud bychom zhodnotili cenovou výhodnost permanentek všech měst (s výjimkou výše uvedeného Tábora, který v podstatě žádnou slevu neposkytuje) při jejich převedení na jeden hodinový vstup, největší slevy má město Trutnov, které návštěvníkům nabízí téměř 23% slevu na snížené vstupné a 24% slevu na základní vstupné 216. Za ním následují města Cheb s 20% slevou v obou případech (u vstupů na 15 h.) 217, Orlová s přibližně 14% slevou na snížené vstupné a téměř 8% slevou na základní vstupné 218 a Znojmo také s cca 14% slevou 219. Otázkou zůstává, jestli mají lázně obecně větší příjmy z permanentek, na kterých sportoviště více ušetří (poskytují menší slevy), ale návštěvníci si je budou kupovat méně často, nebo z permanentek, na kterých bazény zase tolik nevydělají, ale návštěvníci o ně budou mít větší zájem. Trutnov má jako 216 (10 35 Kč) Kč = 80 Kč/10 vstupů = 8 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 22,9 % z původní ceny 35 Kč; (10 50 Kč) Kč = 120 Kč/10 vstupů = 12 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. 24 % z původní ceny 50 Kč. 217 (15 25 Kč) Kč = 75 Kč/15 vstupů = 5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. 20 % z běžné ceny 25 Kč; (15 50 Kč) Kč = 150 Kč/15 vstupů = 10 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. 20 % z běžné ceny 50 Kč. 218 (10 35 Kč) Kč = 50 Kč/10 vstupů = 5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 14,3 % z běžné ceny 35 Kč; (10 70 Kč) Kč = 55 Kč/10 vstupů = 5,5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 7,9 % z běžné ceny 70 Kč. 219 (10 35 Kč) Kč = 50 Kč/10 vstupů = 5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 14,3 % z běžné ceny 35 Kč. 68

69 jediné město navíc i časově omezenou permanentku, pomocí které se snaží během krátkého období přinutit návštěvníky k častějším nákupům. d) Pronájem bazénu Při srovnání ceny za pronájem bazénu (na 1 h.) je z tabulky vidět, že Znojmo je zřejmě jedním z mála měst, které cenu určuje podle času pronájmu. I přesto, že bazény ostatních měst slouží stejně jako Městské lázně i dalším subjektům než jen veřejnosti, cena za 1 h. pronájmu je pro všechny stejná. Výjimku představuje město Cheb, které účtuje rozdílné ceny různým druhům subjektů, přičemž organizace typu školy, osoby jako ZTP atd. mají na rozdíl od ostatních subjektů ceny nižší. Cena za 1 h. pronájmu se pohybuje buď kolem Kč (Tábor, Orlová), nebo Kč (Cheb (pouze ostatní subjekty, jinak v průměru 662,5 Kč 220 ), Trutnov). Znojmo se přiklání spíše k městům s nižšími cenami kdybychom totiž zprůměrovali ceny pronájmu Městských lázní, dostali bychom se zhruba na stejnou částku 221. Kromě pronájmu celého bazénu téměř všechna města oproti Znojmu nabízí ale i pronájem samostatných drah. Vyšší ceny mají opět města Tábor a Orlová a nižší Trutnov. e) Vstupné do sauny Vstupné do sauny jako takové (finské) mají mimo Znojmo zavedena pouze města Trutnov a Orlová. Ostatní města disponují parní komorou, do které umožňují vstup v rámci bazénu zdarma. Tábor sice finskou saunu také vlastní, ale návštěvníci ji mohou využít jen jako součást relaxačního centra společně s dalšími procedurami. Na rozdíl od Znojma, které má stejně jako u permanentky do bazénu jednotnou cenu pro všechny osoby, ostatní města vstupné opět rozlišují podle věku a mimo jiné nabízí vstup i na více časových úseků. Město Orlová má navíc vstupné rozdělené i podle měsíců a v období od května do září zavádí nižší ceny (v tabulce jsou uvedeny pouze vyšší ceny, kterými se návštěvníci řídí po většinu roku). Dvouhodinový vstup Městských lázní za 85 Kč je v porovnání se stejně trvajícím vstupem obou měst pro dospělé osoby 222 (95 a 120 Kč) nejnižší. f) Permanentka do sauny I přesto, že výše uvedená města umožňují vstup do sauny i na více než 1 h., permanentku poskytují pouze na 10 hodinových vstupů. V porovnání se Znojmem jsou permanentky zase rozděleny podle věku. Pokud bychom zhodnotili jejich cenovou výhodnost při převedení na jeden hodinový (v případě Znojma dvouhodinový) vstup, nejvíce na permanentkách ušetří návštěvníci v Trutnově, a to 14 % na sníženém vstupném a téměř 17 % na základním vstupném 223. Za Trutnovem ve výši slev následuje město Orlová s 11% slevou na snížené vstupné a přibližně 6% slevou na základní vstupné 224. Nejnižší slevu ve výši čistých 6 % má město Znojmo. 225 Shrnutí: Městské lázně jsou ve srovnání s ostatními krytými bazény nejstarší, což se výrazně podepisuje na jejich technickém stavu, a kapacitně nedostačující. Lázně používají velmi jednoduchý ceník, jehož hlavním problémem je vstupné (jak do bazénu, tak do sauny), které je oproti ostatním 220 (300 Kč Kč Kč Kč)/4 = 662,5 Kč. 221 (850 Kč Kč Kč Kč)/4 = 1 112,5 Kč. 222 Vzhledem k tomu, že lázně nerozlišují snížené a základní vstupné do sauny, lze předpokládat, že saunu navštěvují spíše dospělé osoby, a proto je vstupné porovnáváno se vstupným pro dospělé osoby ostatních měst, nikoli s průměrným vstupným ze sníženého a základního vstupného. 223 (10 50 Kč) Kč = 70 Kč/10 vstupů = 7 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. 14 % z běžné ceny 50 Kč; (10 65 Kč) Kč = 110 Kč/10 vstupů = 11 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 16,9 % z běžné ceny 65 Kč. 224 (10 50 Kč) Kč = 55 Kč/10 vstupů = 5,5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. 11 % z běžné ceny 50 Kč; (10 90 Kč) Kč = 55 Kč/10 vstupů = 5,5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 6,1 % z běžné ceny 90 Kč. 225 (4 85 Kč) Kč = 20 Kč/4 vstupy = 5 Kč sleva na 1 dvouhodinový vstup, tj. 6 % z běžné ceny 85 Kč. 69

70 městům podhodnocené. Další problémy lze spatřovat např. v poskytování vstupného zdarma dětem až do 5 let. Sportoviště se tak snaží ušetřit alespoň na permanentkách (obou typů), v rámci kterých poskytuje návštěvníkům minimální slevy, a také na tom, že většinu svých služeb nabízí za jednotnou cenu pro všechny osoby. Ceny za pronájem bazénu jsou v porovnání s městy, která si za pronájem účtují nižší ceny (Cheb, Trutnov), zhruba na stejné úrovni. Návrh nového ceníku Nový ceník Městských lázní je zaměřen na všechny z výše srovnávaných položek. Každá z nich je rozdělena na dvě části změnu ceny v případě, že by lázně chtěly změnit pouze cenu, a změnu podmínek v případě, že by lázně byly ochotny změnit kromě ceny i cenové podmínky. Co se týče změny ceny, veškeré v příloze uvedené výpočty vedoucí k navýšení příjmů jsou provedeny jen za předpokladu, že by si položku kupoval stále stejný počet lidí (jako ve srovnávaném roce 2014). Co se týče změny cenových podmínek, s výjimkou změny věkového rozmezí návštěvníků u vstupného do bazénu a změny podmínek u pronájmu bazénu nelze dopředu jednoznačně určit, zda by změny lázním spíše prospěly, nebo ne. 1) Vstupné do bazénu a) Změna ceny Městské lázně by se měly soustředit především na základní vstupné, které by mělo být na úrovni minimálně nejnižšího vstupného počtem obyvatel srovnatelných měst, tedy 45 Kč/1 h. plavání. SNMZ se sice tuto cenu na začátku roku 2013 snažila prosadit, ale Radou města Znojma navrhovaná částka neprošla. Kdyby ji ovšem lázně zavedly, mohly by si ročně přilepšit o téměř 50 tis. Kč (viz příloha). b) Změna podmínek Další úpravy vstupného do bazénu by se měly týkat věkového rozmezí návštěvníků. K vyšším tržbám by lázním pomohlo zejména snížení věkové hranice osob, pro které je určen vstup zdarma. Pokud by se lázně inspirovaly ostatními městy, nové rozmezí by mohlo vypadat následovně: vstupné zdarma (do 2 let), snížené vstupné (3-14 let, důchodci, případně ZTP, ZTP/P), základní vstupné (15 let až důchodový věk). Slevy jako např. pro studenty, rodiče s dětmi apod. jsou pro lázně vzhledem k už tak nízkému celkovému vstupnému zbytečné. Větší objem finančních prostředků by lázním mohlo přinést i zavedení výhodného vstupného od 2. návštěvní hodiny. V tabulce je vidět, že město s podobným vstupným jako Znojmo, Cheb, poskytuje v rámci dvouhodinového vstupu slevu ve výši 10 Kč na snížené vstupné a 20 Kč na základní vstupné. Aby lázně na vstupném zase tolik neprodělaly, sleva by měla dosahovat zhruba stejné výše, což zn., že cena za 2 h. plavání by se u sníženého vstupného mohla rovnat 40 Kč a u základního vstupného 70 Kč. 2) Permanentka do bazénu a) Změna ceny Pokud by Městské lázně zachovaly slevu na permanentky ve výši 50 Kč, jejich cena by se změnila z 300 na 400 Kč (procentuální výše slevy by se však snížila z cca 14 na zhruba 11% 226 ). Na nové permanentce by Městské lázně mohly ročně ušetřit cca 68 tis. Kč (viz příloha). b) Změna podmínek S ohledem na skutečnost, že Městské lázně rozlišují snížené a základní vstupné do bazénu, by bylo vhodné rozlišovat i snížené a základní permanentky do bazénu. Kdyby lázně i v tomto případě výši slevy (korunové) nezměnily, snížená permanentka by při novém věkovém rozmezí stála 200 Kč 226 (10 45 Kč) Kč = 50 Kč/10 vstupů = 5 Kč sleva na 1 hodinový vstup, tj. cca 11,1 % z běžné ceny 45 Kč. 70

71 a základní 400 Kč (pro děti do 2 let by byla zdarma). Stejně jako v případě města Tábora by navíc permanentky mohly být časově omezeny, a to nejlépe na tříměsíční dobu (vzhledem k 10měsíční provozní době lázní je 6měsíční doba příliš dlouhá). 3) Pronájem bazénu a) Změna ceny Ceny za pronájem bazénu Městských lázní jsou ve srovnání s některými městy odpovídající a v současné době není potřeba je měnit. b) Změna podmínek Na základě toho, že s lázněmi každý rok uzavírá smlouvy o pronájmu bazénu obvykle stejný počet i typ subjektů a časové měsíční rozpisy se taktéž příliš nemění, by bylo pro lázně výhodnější účtovat rozdílné ceny jednotlivým typům subjektů tak, jak to provádí např. lázně v Chebu. Samotnou změnou ve způsobu pronájmu bazénu by lázně mohly ročně získat o téměř 390 tis. Kč více (viz příloha). S přihlédnutím k faktu, že hlavním cílem Znojma v oblasti sportu je v příštích několika letech finanční podpora volnočasových aktivit a SK/TJ se zapojením mládeže, by mělo město poskytovat nižší ceny zejména subjektům jako školám, zájmovým kroužkům, TJ Znojmo, z. s. oddílu plavání atd. Plavecký oddíl je ovšem ze strany města podporován dostatečně (jak formou dotací, tak využíváním plovárny zdarma a prominutím nájmů po zbývající část roku). Pokud finanční prostředky na pronájem bazénu klubu nestačí, měl by se snažit zvýšit příjmy z vlastní činnosti např. prostřednictvím navýšení členských příspěvků, zahájením obchodní výdělečné činnosti apod. Při zachování současné výše cen by tak úprava ceníku mohla vypadat následovně: 850 Kč (plavecká škola, zdravotně i tělesně postižení), 950 Kč (školy, zájmové kroužky), Kč (SK/TJ), Kč (ostatní subjekty). 4) Vstupné do sauny a) Změna ceny Dvouhodinové vstupné do sauny by stejně jako vstupné do bazénu mělo dosahovat výše alespoň nejnižšího, stejně trvajícího vstupného počtem obyvatel srovnatelných měst, tedy 95 Kč (u dospělé osoby). SNMZ se počátkem roku 2013 pokoušela zavést cenu o 10 Kč vyšší, ale podobně jako 45korunové vstupné do bazénu ji rada města neschválila. Pokud by SNMZ z těchto dvou cen vytvořila přinejmenším cenu průměrnou, tedy 100 Kč, tržby Městských lázní ze vstupného do sauny by se ročně mohly zvýšit o necelých 39 tis. Kč (viz příloha). b) Změna podmínek Pro návštěvníky sauny Městských lázní by bylo ovšem praktičtější, kdyby lázně místo dvouhodinové vstupenky prodávaly jednohodinovou, případně oba dva typy naráz, jelikož ne každý návštěvník může chtít v sauně trávit tolik času. Z tabulky je zřejmé, že jednohodinové a dvouhodinové vstupné ostatních měst se u dospělé osoby liší vždy o 30 Kč. Jednohodinové vstupné Městských lázní by tak mohlo být prodáváno za 70 Kč. Vzhledem k tomu, že lázně doposud nerozlišovaly vstupné do sauny na snížené a základní, je pravděpodobné, že saunu využívají spíše dospělé osoby (podle původního věkového rozmezí starší 16 let) a rozdělení vstupného je tak v podstatě bezvýznamné. 5) Permanentka do sauny a) Změna ceny Městské lázně jako jediné z porovnávaných měst nabízí ne příliš obvyklou, dvouhodinovou permanentku na 4 vstupy. V případě, že by lázně chtěly i nadále tento typ permanentky prodávat, měly 71

72 by pro větší motivaci návštěvníků změnit alespoň výši slevy, a to ze současných 20 Kč na minimálně 50 Kč, tak jak to u permanentek do sauny provádí ostatní města. Cenová strategie lázní by navíc měla být stejná, což zn., že výše slevy (korunové) u permanentky do sauny by měla odpovídat výši slevy (korunové) u permanentky do bazénu. Při nové ceně vstupného do sauny 100 Kč/2 h. by permanentka na 4 dvouhodinové vstupy stála 350 Kč (procentuální výše slevy by se tudíž zvýšila z 6 na 12,5 %) a lázně by z jejího prodeje mohly ročně vytěžit zhruba o 95 tis. Kč více (viz příloha). b) Změna podmínek Pokud by Městské lázně zavedly jednohodinové i dvouhodinové vstupné do sauny, lze předpokládat, že by více návštěvníků využilo spíše jednohodinové vstupné, a proto by i permanentka do sauny měla být vytvořena na jednohodinové vstupy, nejlépe 10. Při 70korunovém vstupném na 1 h. a zachování 50korunové slevy by se tak permanentka prodávala za 650 Kč. Stejně jako permanentka do bazénu by i permanentka do sauny mohla být navíc časově omezena na tříměsíční dobu. Shrnutí: Kdyby Městské lázně změnily pouze ceny a u pronájmu bazénu cenové podmínky, mohly by se jejich tržby za určitých předpokladů ročně zvýšit v souhrnu o více než 0,6 mil. Kč (viz příloha). Pro větší spokojenost návštěvníků a vyšší návštěvnost lázní by však bylo potřeba změnit i cenové podmínky, aby měli návštěvníci větší možnost výběru a sami se mohli rozhodnout, jaký typ služby si zvolí. Nové ceníky lázní jsou zobrazeny v tabulkách 24 a 25. Tabulka 24: Návrh nového ceníku Městských lázní při změně cen (v Kč) Ceníková položka Měrná jednotka Cena Poznámky Zdarma (do 5 let) Vstupné do bazénu 1 h. 25,- (6-15 let, důchodci) 45,- (16 až důchodový věk) Permanentka do bazénu 10 1 h. 400,- x 850,- 06:00-14:00 h. Pronájem bazénu 1 h. 950,- 14:00-16:00 h ,- 16:00-18:00 h ,- 18:00-20:00 h. Vstupné do sauny 2 h. 100,- x Permanentka do sauny 4 2 h. 350,- x Solárium 1 min. 4,- x Vana 30 min. 30,- x Sprcha 15 min. 20,- x WC 1 použití 10,- x Veřejné WC 1 použití 5,- x Půjčení ručníku 1 ks 5,- x Půjčení prostěradla 1 ks 5,- x Půjčení plaveckých pomůcek Zdroj: Vlastní zpracování 1 ks 5,- x 72

73 Tabulka 25: Návrh nového ceníku Městských lázní při změně cen i podmínek (v Kč) Ceníková položka Měrná jednotka Cena Poznámky Vstupné do bazénu h./2 h. Permanentka do bazénu h. Pronájem bazénu 1 h. Zdarma 25/40,- 45/70,- Zdarma 200,- 400,- 850,- 950, ,- (do 2 let) (3-14 let, důchodci, ZTP, ZTP/P) (15 až důchodový věk) (do 2 let) (3-14 let, důchodci, ZTP, ZTP/P) (15 až důchodový věk) (plavecká škola, organizace zdravotně a tělesně postižených) (školy, zájmové kroužky) (TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání) 1 400,- (ostatní subjekty) Vstupné do sauny 1h./2 h. 70/100,- x Permanentka do sauny h. 650,- x Solárium 1 min. 4,- x Vana 30 min. 30,- x Sprcha 15 min. 20,- x WC 1 použití 10,- x Veřejné WC 1 použití 5,- x Půjčení ručníku 1 ks 5,- x Půjčení prostěradla 1 ks 5,- x Půjčení plaveckých pomůcek Zdroj: Vlastní zpracování Zvýšení atraktivity 1 ks 5,- x Jednou z dalších možností, pomocí které by Městské lázně mohly navýšit své tržby, je zvýšení atraktivity lázní, která by přilákala více návštěvníků (veřejnosti). Lázně disponují pouze plaveckým, kapacitně nevyhovujícím bazénem a doprovodná infrastruktura jako např. dětské brouzdaliště, dětský bazén, vodní atrakce apod. sportovišti chybí. I přesto, že se v lázních nachází např. parní komora, je v ceně vstupného do bazénu zahrnuto jen využití samotného bazénu. V tabulce 26 jsou pro srovnání uvedeny položky, které jsou součástí ceny vstupného výše analyzovaných měst. 227 Součástí ceny je využití parní komory. 228 Platnost 3 měsíce od 1. vstupu. 229 Platí totéž. 73

74 Tabulka 26: Položky v ceně vstupného do bazénu počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo Město Položky v ceně vstupného do bazénu Tábor Cheb Parní komora Parní komora, dětské brouzdaliště, vodní atrakce (pouze o víkendu) vodopád, masážní trysky, chrliče, přenosné vodní atrakce pro děti Trutnov Dětský bazén (12 6 m) Orlová Relaxační část s vodními atrakcemi masážní lavice, chrliče, bublátory; tobogán (64 m), dětské brouzdaliště, vířivka Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že Městské lázně ve Znojmě jsou jediným krytým bazénem z počtu obyvatel srovnatelných měst, který v ceně vstupného nabízí pouze využití plaveckého bazénu. Vzhledem k historickému rázu budovy a velmi špatnému technickému stavu sportoviště je však v současné době pro lázně jakákoli větší stavební činnost prakticky nemožná. Vnitřní prostory lázní jsou navíc omezené a další bazény/atrakce by již nebylo možné kam umístit. V případě, že by lázně disponovaly alespoň 6dráhovým bazénem, by situaci mohly vyřešit jako např. v Orlové a boční část bazénu vymezit jako rekreační (s ohledem na postupně vzrůstající hloubku by však Městské lázně musely ještě upravit pravděpodobně i dno). Jediným možným řešením, které se tak lázním aktuálně nabízí, je umožnění vstupu do parní komory v rámci vstupného do bazénu zdarma stejně jako to uplatňuje alespoň město Tábor (navrhovaná změna je součástí tabulky 25). Kromě vstupu do parní komory by lázně do ceny vstupného mohly zahrnout také vstup do vířivky. Tu by ovšem nejdříve musely opět zprovoznit tak, aby vyhovovala hygienickým podmínkám Rozšíření otevírací doby Dalším způsobem, kterým by Městské lázně mohly přijít k vyšším tržbám, je rozšíření otevírací doby lázní a sauny, což s sebou na druhou stranu přináší také zvýšení nákladů (viz níže). a) Lázně Otevírací doba lázní by mohla být rozšířena zejména o víkendu, jelikož otevírací doba pracovních dnů je víceméně zcela využita. Víkendová otevírací doba je na rozdíl od otevírací doby pracovních dnů (15 h. denně) zkrácena o 6 h. v sobotu a o 7 h. v neděli. Pokud by lázně chtěly otevírací dobu rozšířit, bylo by nejdříve vhodné pomocí poptávky (např. anketou na webu SNMZ či města) zjistit, jestli by byl o rozšířenou otevírací dobu vůbec zájem a jaký typ subjektů by v zájmu převažoval (veřejnost či ostatní subjekty). Vzhledem k tomu, že se jedná o víkend, lze předpokládat, že by v poptávce převažovala především veřejnost, která obecně lázně navštěvuje více o víkendech než během pracovních dnů 230. Víkendovou otevírací dobu by lázně mohly prodloužit alespoň o jednu hodinu ráno (v případě neděle dvě) a dvě hodiny večer, což zn., že by byly lázně oba dva dny otevřeny od 08:00-20:00 h., tedy 12 h. denně. b) Sauna Stejně jako otevírací doba lázní by i otevírací doba sauny mohla být upravena hlavně o víkendu v neděli, kdy je sauna zcela zavřená, a před samotnou úpravou by bylo opět vhodné nejdříve zjistit poptávku. Vzhledem k tomu, že je vstup do sauny rozdělen na muže, ženy a páry a muži i ženy mohou saunu navštěvovat 3 dny v týdnu, zatímco páry pouze jediný den a ještě k tomu jen na dvě hodiny, lze 230 V roce 2014 byla průměrná návštěvnost veřejnosti Městských lázní cca 71 osob/sobotu a 54 osob/neděli, zatímco na pracovní den připadalo jen 46 návštěvníků. Zdroj: SNMZ, vlastní výpočty. 74

75 usuzovat, že by o rozšířenou otevírací dobu měly zájem právě páry. Délku otevírací doby, která činí 8 h. denně v pracovních dnech i v sobotu, by lázně mohly zachovat. Na základě toho, že se jedná o neděli víkendový den, by otevírací doba mohla být stejná jako v sobotu, tedy od 10:00-18:00 h. Poznámka: Městské lázně by také mohly rozšířit víkendovou otevírací dobu solária, jehož tržby jsou ještě součástí tržeb lázní. S přihlédnutím k faktu, že se však jedná o velmi nízké částky v řádech ani ne desítek tisíc Kč a tyto služby patří mezi zkrášlovací typu kadeřnictví, kosmetika, masáže apod., které běžně fungují spíše přes týden, je rozšíření otevírací doby solária pro lázně zbytečné. Problémem rozšíření otevírací doby lázní (i sauny) je ovšem skutečnost, že s navýšením tržeb je spojeno i navýšení nákladů. Důvodem zkracování otevírací doby Městských lázní, resp. většiny krytých bazénů, je totiž snaha o úsporu provozních nákladů, především na spotřebu energií zejména plynu a vody, ale i elektřiny. V lázních se začíná topit půl hodiny před začátkem otevírací doby a na každého nového návštěvníka se připouští určitý objem vody, s čímž je spojen také provoz elektricky poháněných čerpadel. Další provozní náklady souvisí se mzdami pracovníků, kteří musí být v lázních přítomni. Aby se tedy lázním rozšíření otevírací doby vyplatilo, tržby z každé rozšířené hodiny navíc by musely být větší než náklady na danou hodinu Snížení nákladů Snížení nákladů na spotřebu energií a) Snížení nákladů na spotřebu plynu Ke zvýšení energetických úspor v oblasti spotřeby plynu by Městským lázním pomohlo pořízení nových kotlů a zlepšení tepelně-technických vlastností. S ohledem na skutečnost, že v horizontu příštích několika let má ve Znojmě stát nový krytý bazén, je však pořízení nových kotlů v současné době pro lázně příliš vysokou a zbytečnou investicí. Městské lázně by se proto měly zaměřit spíše na zlepšení tepelně-technických vlastností, které by do budoucna bylo pravděpodobně potřeba i v případě jiného využití budovy. Tepelně technické vlastnosti lázní (obvodových plášťů i střechy) by měly být zlepšeny přidáním dodatečných izolačních vrstev řešených nejčastěji jako dvouplášťová konstrukce. Izolační vrstvy se ještě navíc doporučuje doplnit např. o parotěsnou vrstvu (zejména v případě střech), která se snaží snížit, resp. zabránit šíření vlhkosti z interiéru do dalších vrstev obvodových plášťů. Nejvhodnějšími materiály izolačních vrstev jsou minerální a skelná vlákna, a parotěsných vrstev polyetylénové folie. Další možností zlepšení tepelně-technických vlastností lázní je snížení podílu průsvitných obvodových plášťů (zasklených ploch) zejména na západní straně bazénové haly, která je na rozdíl od předního průčelí budovy původní. Hlavním problémem zasklení bývá nedostatečná nosnost konstrukce spojená s vytvářením tzv. tepelných mostů, na kterých dochází k tak výrazné kondenzaci vodních par (přeměně vodních par na vodu), že voda do konstrukce zasklení následně zatéká a konstrukce tak koroduje a ztrácí svoji nosnost. Jako řešení se poté nabízí např. dvojnásobně zasklená stěna s vyústky teplého vzduchu ve výšce 2,5-3 m (aby se ochlazovaný vzduch neodtrhl od stěny a nepadal zpět do haly) nebo trojnásobně zasklená stěna s teplovzdušnou clonou u paty a vrcholu či s vnitřní 231 Např. v roce 2014 činily průměrné provozní náklady (pouze ze spotřeby energií a z mezd) zhruba Kč/h. provozu (( ,92 Kč/2 762 provozních h.) + ( ,00 Kč/2 762 provozních h.) Kč/h. provozu). Pokud by se Městské lázně rozhodly bazén pronajímat, tržby z pronájmu bazénu by jim ani při nejvyšší ceně Kč/h. nestačily. Lázně by proto bazén nejspíše nabídly veřejnosti. Aby se tržby s náklady alespoň vyrovnaly, muselo by lázně při nové ceně 45 Kč/h. navštívit cca 49 dospělých návštěvníků/h. (2 204 Kč/45 Kč 49 návštěvníků), což je vzhledem k průměrné návštěvnosti 71 a 56 osob za celou sobotu a neděli (při staré ceně) nepravděpodobné. 75

76 vzduchovou mezerou. 232 Vyšší podíl zasklených ploch na druhou stranu lázním přináší nižší náklady na spotřebu elektřiny osvětlení. Tepelné ztráty by v lázních také významně snížila instalace rekuperačního zařízení do vzduchotechniky, které využívá teplo vzduchu odsávaného z bazénové haly k ohřevu chladného vzduchu přiváděného z venkovního prostředí, který je třeba ještě dohřát na konečnou teplotu. Rekuperační výměníky fungují nejčastěji na bázi deskových výměníků, tepelných trubic nebo rotorů. Min. úspora tepla je cca 60 %. 233 b) Snížení nákladů na spotřebu vody Vzhledem k tomu, že Městské lázně musí splňovat určité hygienické požadavky a limity podle vyhlášky č. 238/2011 Sb. (viz Náklady Městských lázní), se jim ke snížení nákladů na spotřebu vody nenabízí již tolik možností. Ke snížení ztrát bazénové vody by tak alespoň mohlo dojít např. natažením fólie přes vodní hladinu v mimo-otevírací době, která by zabránila vypařování vody. Další energetické úspory lze spatřovat v oblasti užitkové vody, jejíž spotřeba by mohla být snížena např. instalací časového spínače do sprch nebo pořízením úsporných sprchových hlavic. 234 b) Snížení nákladů na spotřebu elektřiny Náklady na spotřebu elektřiny se v současné době udržují na poměrně dobré úrovni, proto není potřeba v této oblasti hledat nějaké výrazné úspory. Městské lázně by však mohly alespoň vyměnit stávající světelné výbojky za elektricky úspornější nebo je rovnou nahradit šetrnějším led diodovým osvětlením. Nové osvětlení by ale muselo být v souladu s normou ČSN EN Financování Na zlepšení tepelně-technických vlastností lázní včetně instalace rekuperačního zařízení mohly lázně ve sledovaném období využít evropský dotační program Životní prostředí z 2. programového období, který se na podporu těchto aktivit přímo zaměřoval. Oprávněnými žadateli byli vlastníci předmětů podpory, z čehož vyplývá, že v případě Městských lázní by se jednalo o město Znojmo. Překážkou města pro získání dotace by ovšem mohlo být to, že by lázně kvůli svému velmi špatnému technickému stavu nemusely dosáhnout potřebného bodového hodnocení podle technických a ekologických kritérií, nebo že by v období udržitelnosti nenaplňovaly potřebné indikátory (v případě, že by kritéria splnily). Dotační program se lázním nabízí i v současné době, ve 3. programovém období, ale jistota získání dotace není kvůli stejným důvodům jako ve 2. programovém období opět stoprocentní. Žádost o podporu mohlo město zatím podat pouze v rámci jediné výzvy, a to do V případě, že by žádost města o dotaci byla v obou programových obdobích zamítnuta, by město mohlo oslovit jiné subjekty jako např. kraj či MŠMT s žádostí o individuální podporu. Vzhledem k problémům spojeným s rekonstrukcí fotbalového stadionu by však ani v tomto případě nemělo město jistotu, že mu bude dotace přidělena. V nejhorším případě by tak město muselo zajistit financování z vlastních zdrojů. Na náklady spojené s pořízením ostatních věcí jako bazénové folie, časových spínačů do sprch, úsporných sprchových hlavic a nového osvětlení (pravděpodobně se jedná o modernizace ve smyslu technického zhodnocení majetku, tedy o investiční výdaje) by s ohledem na jejich ne příliš vysokou finanční náročnost mohla SNMZ použít vlastní zdroje, případně některý z dále uvedených dotačních programů. 232 Informační portál Ministerstva průmyslu a obchodu o podpoře energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie. Snižování energetické náročnosti v provozu plaveckých bazénů. [online] s Tamtéž, s Tamtéž, s a

77 Snížení nákladů na opravy, údržbu a provoz Ke snížení nákladů Městských lázní na opravy, údržbu a provoz by mohlo přispět využití regionálních, národních i evropských dotačních programů, které podporují jak výstavbu (investice), tak opravy, údržbu a provoz (ne investice) sportovních zařízení. 1) Dotační program JMK Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK Regionální investiční i neinvestiční dotační program JMK Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK podporuje sportovní zařízení od roku 2012 (ze sledovaných let ). Dotace jsou poskytovány právnickým osobám, jejichž hlavní náplní jsou činnosti v oblasti tělovýchovy a sportu, čímž jsou kromě sportovních organizací myšleny také např. obchodní společnosti, které sportovní zařízení spravují (neziskovým organizacím jako např. příspěvkovým se dotace neposkytují). V roce 2012 mohly o dotace žádat navíc i obce. V případě Městských lázní tak potencionálními žadateli na regionální úrovni byli TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání, případně Okresní tělovýchovné sdružení ČUS Znojmo, z. s., ve kterém je TJ sdružena, a v roce 2012 rovněž město Znojmo. V souvislosti s velkými opravami, kterými lázně v letech prošly, mohlo sportoviště na žádost některého z výše uvedených subjektů získat dotaci ve výši od tis. Kč. Nejjednodušší způsob získání dotace by byl zajištěn ze strany města, které by ke spolufinancování pouze doložilo prostředky z vlastního rozpočtu a jako vlastník veškerého majetku by mohlo mít nárok i na investiční dotace 235. O něco složitější proces by vznikl, pokud by žadatelem byla/o TJ/okresní sdružení, na jejíž/jehož účet by SNMZ, resp. město muselo finanční prostředky určené ke spolufinancování nejdříve převést (prostředky musí být součástí účetnictví žadatele). Další nevýhodou by také bylo, že by TJ/okresní sdružení měla/o nárok jen na úhradu neinvestičních výdajů, jelikož podmínku dotačního programu, podle které musí žadatelé pro získání investiční dotace alespoň vyžívat majetek na základě určitého právního vztahu po dobu min. 5 let, TJ ani sdružení nesplňují. I kdyby však tuto podmínku oba subjekty splňovaly, investiční dotaci by získat nemohly (viz poznámka pod čarou). V roce 2012 tak o dotaci mohlo zažádat samotné město. Vzhledem k provedeným opravám by mu však pravděpodobně byla přidělena dotace pouze z okruhu B 236 na opravy týkající se vnitřních sociálních zařízení (sprch a WC). Další rok by už o dotaci musela/o žádat TJ/občanské sdružení, která/é by si na rozdíl od města mohla/o vybrat opravu, na kterou by dotaci chtěla/o dostat, a to např. opravu chlorátorů, vzduchotechniky nebo chlazení z okruhu C 237, opravu podlahy v šatnách či vnějších, veřejných sociálních zařízení z okruhu B aj. V roce 2014 se ještě navíc TJ/sdružení nabízela možnost požádat o podporu na opravu ohřívače vody z okruhu C. I přesto, že by se ve srovnání s několikamilionovou částkou, za kterou byla dvouetapová oprava provedena, jednalo v souhrnu o zanedbatelnou sumu, by dotace SNMZ, lépe řečeno městu pomohly. V současné době se kvůli otázkám ohledně výstavby krytého bazénu žádné další větší opravy v lázních neprovádí a do budoucna se ani neplánují. 235 Investičními výdaji se podle dotačního programu rozumí výdaje na technické zhodnocení majetku (dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku) a výdaje na pořízení samostatné movité věci, případně souboru movitých věcí, s dobou použitelnosti delší než 1 rok a s oceněním větším jak 40 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že ve sledovaném období město žádné prostředky ve smyslu technického zhodnocení majetku do lázní neinvestovalo a že veškeré provedené opravy byly účtovány pod položku 511 Opravy a udržování, kam technické zhodnocení majetku ani pořízení samostatné movité věci nepatří, by na investiční dotace nárok nemělo. 236 Okruh B: technické zhodnocení, oprava a údržba sociálních zařízení a šaten na sportovištích. Pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba vybavení sociálních zařízení a šaten na sportovištích. 237 Okruh C: pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost. 77

78 2) Dotační programy MŠMT a) Údržba a provoz sportovních (a tělovýchovných) zařízení O dotace z národního neinvestičního dotačního programu Údržba a provoz sportovních zařízení mohou žádat NNO, které vyvíjejí činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.), a které ve svých registrovaných stanovách mají hlavní činnost orientovanou na provozování či zabezpečování sportovní, případně tělovýchovné činnosti. Z uvedené definice vyplývá, že se jedná o různé druhy sportovních organizací. V případě Městských lázní tak potencionálními žadateli mohli být TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání, Okresní sdružení ČUS Znojmo, z. s., nebo také samotná ČUS, pod kterou sdružení patří. Další podmínkou ovšem je, že žádající subjekty musí mít sportovní zařízení ve vlastnictví, výpůjčce nebo dlouhodobém nájmu po dobu min. 10 let od roku podání žádosti o dotaci. Vzhledem k tomu, že Městské lázně jsou ve vlastnictví města Znojma a nájmu TJ (a dalších subjektů), se okruh žadatelů zužuje pouze na TJ. TJ ale smlouvy o nájmu lázní se SNMZ uzavírá každý rok kvůli měnícímu se počtu nasmlouvaných hodin. Oprávněným žadatelem dotačního programu tedy TJ ve sledovaných letech nebyla a do budoucna ani není. b) Podpora (rozvoje a obnovy) materiálně-technické základny sportu S ohledem na skutečnost, že Městské lázně nejsou resortním sportovním centrem a neslouží ani k přípravě sportovní reprezentace ČR a talentované mládeže nebo k pořádání mezinárodních akcí, se z národního investičního dotačního programu Podpora materiálně-technické základny sportu lázním nabízely (program fungoval pouze do roku 2014) pouze finanční prostředky v rámci prvního podprogramu/subtitulu Podpora (rozvoje a obnovy) materiálně technické základny sportovních organizací. Žádosti o dotace do podprogramu/subtitulu mohly kromě stejných subjektů jako u předchozího dotačního programu podávat i obce a města, případně jimi zřízené příspěvkové či rozpočtové organizace v 100% vlastnictví, pokud měly s NNO uzavřenou dlouhodobou nájemní smlouvu na dobu min. 10 let (pro rok let) od roku podání žádosti o dotaci. Z uvedené definice vyplývá, že se vlastně jedná o stejný případ jako v předchozím bodě a TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání nárok na dotaci z daného podprogramu/subtitulu taktéž neměla. Splnění této podmínky by jí však i přesto k získání dotace nepomohlo, jelikož měl podprogram/subtitul investiční charakter. 3) Dotační programy EU a) 1. programové období V prvním programovém období, do kterého sledované období sice nepatří, byla sportovní zařízení podporována ze SROP formou grantových schémat a individuálních dotací, ale pouze v rámci rozvoje CR. S přihlédnutím k faktu, že Městské lázně turistickou infrastrukturou jako např. lázeňským centrem nebo sportovně-rekreačním zařízením nejsou, z evropských prostředků podpořeny být nemohly. b) 2. programové období Ve druhém programovém období, do kterého již celé sledované období v podstatě spadá, byla sportovní zařízení financována z jednotlivých ROP, které vznikly rozpadem SROP (na území města Znojma to byl ROP JV), a to jak pro účely rozvoje CR, tak pro účely rozvoje obce/města. Na základě výše uvedeného faktu tak Městské lázně mohly být podpořeny jen za účelem rozvoje obce/města z prioritní osy 3: Rozvoj měst a obcí a oblasti podpory 3.2: Rozvoj regionálních středisek. Oprávněnými žadateli dotačního programu mohli kromě obcí a měst s určitým počtem obyvatel být také organizace jimi zřizované, určité druhy NNO, vzdělávací instituce a MSP. V případě Městských lázní tak mezi potencionální žadatele patřilo město Znojmo, SNMZ nebo TJ Znojmo, z. s. oddíl plavání. Podmínku operačního programu, podle které nesměla být sportoviště pravidelně využívána 78

79 profesionálními TJ/SK a musela sloužit široké veřejnosti, lázně splňovaly. Z dotačního programu však bylo podporováno pouze technické zhodnocení majetku, které se lázní netýká (jak bylo výše řečeno). c) 3. programové období Ve třetím programovém období, do kterého sledované období už nepatří, se jednotlivé ROP opět sjednocují a společně s dalším operačním programem vytváří IROP. Sportovní zařízení však do IROP zahrnuta již nejsou a město Znojmo tak na následujících několik let ztrácí možnost čerpat prostředky z evropských fondů na podporu sportovní infrastruktury. Shrnutí: Ve sledovaném období mohly být lázně z dotačních programů přímo podporujících sportovní zařízení podpořeny pouze formou neinvestičních dotací, jelikož město žádnou investici do lázní ani v jednom roce neprovedlo a veškeré provedené opravy jsou považovány za opravy podle 32 vyhlášky č. 504/2002 Sb., o účetnictví 238. Z čistě investičních dotačních programů Podpora (rozvoje a obnovy) materiálně-technické základny sportu a ROP JV, prioritní osa 3: Rozvoj měst a obcí, oblast podpory 3.2: Rozvoj regionálních středisek, tak lázně ani přes splnění určitých podmínek podpořeny být nemohly. Jediným dotačním programem, ze kterého mohly lázně neinvestiční dotaci získat, byl regionální investiční i neinvestiční program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK. U ostatních dotačních programů lázním v žádostech bránily jiné důvody. V současné době se na podporu sportovních zařízení lázním nabízí pouze výše zmíněný regionální dotační program, a to ve formě neinvestičních dotací. Modernizace majetku jako např. pořízení časových spínačů do sprch, úspornějšího osvětlení, případně i rekuperačního zařízení aj. tak v rámci optimalizace lázní z dotačního programu být podpořena nemůže Snížení mzdových nákladů Další úspory by se daly najít také v oblasti mzdových nákladů, které po nákladech na spotřebu energií dosahují u sportovišť druhých nejvyšších částek. K této problematice však kromě počtu zaměstnanců nebyly z důvodu ochrany osobních údajů poskytnuty žádné další podklady jako např. druhy pracovních poměrů jednotlivých zaměstnanců, způsoby odměňování a výše mezd apod. Optimalizaci v této oblasti tudíž nelze navrhnout. Totéž platí i v případě plovárny. 238 Zákony pro lidi. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. [online]

80 2.7 Plovárna Louka S Městskou plovárnou Louka město Znojmo na rozdíl od Městských lázní počítá i do budoucna. I přes to, že v areálu plovárny bude v horizontu příštích několika let pravděpodobně stát moderní krytý bazén, jehož existence ovlivní jak tržby plovárny, tak její náklady (sloučením provozu obou středisek zřejmě dojde ke změně ceníku, společnému využití tepelných čerpadel apod.), bude plovárna ještě po nějakou dobu samostatně fungovat. Vzhledem k tomu, že plovárna je v porovnání s lázněmi stará pouze 12 let a že její náklady převyšují tržby jen o dvojnásobek, bude optimalizace hospodaření spočívat především v navýšení tržeb. Možnosti snížení nákladů na spotřebu energií tak budou vynechány Navýšení tržeb Změna ceníku Městská plovárna Louka svůj ceník ve sledovaných pěti letech, resp. od roku 2010 až do současnosti, měnila podobně jako Městské lázně 2. Ve skutečnosti se ovšem ceník podstatně změnil jen 1, v roce 2011, jelikož cenové změny z roku 2013 se vstupného netýkaly. Ve srovnání s lázněmi však SNMZ Radě města Znojma v průběhu období žádné další návrhy na změnu ceníku nedávala. Výjimkou byly pouze určité výhody a slevy pro návštěvníky v roce Co se týče návštěvnosti, z tabulky tržeb plovárny je zřejmé, že ji cenové změny z roku 2011 nijak neovlivnily. Koupaliště se svým ceníkem z roku 2011 řídí již 6. rokem. S ohledem na skutečnost, že rada od tohoto roku nové návrhy na změnu ceníku nepřijala, lze stejně jako u lázní usuzovat, že současný ceník SNMZ vyhovuje. Navzdory tomu, že jsou náklady sportoviště ve srovnání s tržbami pouze dvojnásobné, by se ale i v tomto případě daly najít možnosti, jak pomocí změny ceníku tržby navýšit. Na rozdíl od Městských lázní používá plovárna velmi rozsáhlý a ne příliš přehledný ceník, který nemusí každý návštěvník hned na první pohled pochopit. Z tohoto důvodu se může např. vzdát koupi určité služby, o kterou měl původně zájem. Pro návrh nového ceníku jsou nejdříve pro srovnání uvedeny ceníky samostatně stojících koupališť počtem obyvatel srovnatelných měst ČR jako Znojmo. Ze všech srovnávaných měst se taková koupaliště nachází pouze v Třebíči, Třinci, Táboře, Trutnově a Kroměříži. Vzhledem k tomu, že jde pouze o 5 měst, byla do srovnání zahrnuta všechna z nich. V ostatních městech buď koupaliště zcela chybí, nebo se jedná o aquaparky či 50metrové venkovní bazény, které za koupaliště nelze považovat. Porovnávány byly položky, ze kterých má plována největší tržby, a to vstupné v hlavní sezoně (v tabulce 27), jelikož ze všech srovnávaných měst rozlišuje zvlášť vstupné ve vedlejší sezoně jen Znojmo, podmínky vstupného (v tabulce 28), slevy na vstupné (v tabulce 29) a permanentky (v tabulce 30). S přihlédnutím k faktu, že koupaliště jsou na rozdíl od krytých bazénů také záležitostí cestovního ruchu, je vhodné Městskou plovárnu Louka porovnat i s konkurencí v okolí. Nejbližším a vlastně i jediným konkurentem v okolí je pro znojemskou plovárnu koupaliště Pohoda v obci Únanov vzdálené cca 4 km od Znojma s obyvateli (k ) 239. Údaje o koupališti jsou součástí všech výše zmíněných tabulek, nicméně srovnání s plovárnou je uvedeno zvlášť až po srovnání plovárny s koupališti počtem obyvatel srovnatelných měst. 239 RISY.cz. [online]

81 Tabulka 27: Vybavení koupališť počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo Město Rok otevření Plavecký bazén Dětský/ rekreační bazén Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, případně ová komunikace s nimi, vlastní zpracování a) Obecné informace stáří koupališť a jejich vybavení Dojezdový bazén s tobogánem Z tabulky je zřejmé, že většina koupališť srovnávaných měst pochází z 90. a 20. let. Výjimku představují koupaliště v Třebíči a Kroměříži, která byla vybudována již v 60. a 70. letech. Městská plovárna Louka ve Znojmě je mezi všemi koupališti nejmladší. Koupaliště jsou vybavena velmi podobnou základní infrastrukturou. Převážná část z nich disponuje plaveckým bazénem (o délce 25 či 50 m), dětským/rekreačním bazénem, dojezdovým bazénem s tobogánem a brouzdalištěm. Města Třinec a Kroměříž dojezdový bazén s tobogánem nemají. V Třinci je tobogán součástí dětského/rekreačního bazénu a v Kroměříži tato atrakce zcela chybí. Největší vybavení mají novodobá koupaliště z 90. a 20. let, která jsou na rozdíl od starších koupališť v Třebíči a Třinci vyhřívaná. Nerezové bazény, jejichž výhodou je zejména neomezená životnost, snadná údržba a lepší hygienické podmínky, má kromě znojemské plovárny také koupaliště v Třinci. Obrázky srovnávaných koupališť jsou uvedeny v příloze. Tabulka 28: Ceníky vstupného koupališť jednotlivých měst (v Kč) Hlavní sezona (červenec-srpen) Brouzdaliště Vyhřívání Třebíč m x Třinec (nerezové) Znojmo (nerezové) m m Tábor m Trutnov m + tobogán a skluzavka + vodní atrakce + vodní atrakce a 2 skluzavky + vodní atrakce x + 2 skluzavky + skluzavka Kroměříž m x x + Únanov m + vodní atrakce + skluzavka Město Dopolední Celodenní Odpolední Večerní Noční Třebíč 09:00-12:00 h. 09:00-20:00 h. 12:00-20:00 h. 16:00-20:00 h. 18:00-20:00 h. x 40/50/60,- (od 10:00 h.) x 30/30/40,- (od 17:00 h.) Třinec x 30/40/60,- x x x Znojmo x 70/90,- (od 10:00 h.) 50/70,- (od 14:00 h.) 40/50,- (od 17:00 h.) x 65/65,- (20:30-22:30 h.) Tábor 30/50,- 45/80,- 35/65,- 30/50,- x Trutnov x 45/65,- x 35/50,- 30/35,- Kroměříž x 30/50,- x 15/30,- x + Únanov x 50/70,- (od 10:00 h.) Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování 40/60,- (od 14:00 h.) 10/30,- (od 17:00 h.) x 81

82 b) Vstupné na koupaliště v hlavní sezoně Při srovnání vstupného na koupaliště je vidět, že jednotlivá města návštěvníkům nabízí koupání v různých časových intervalech během dne, přičemž nejvíce druhů vstupného rozlišuje samotné město Znojmo a také Tábor. Většina srovnávaných měst se však shoduje v nabídce celodenního a večerního vstupného, které je až na určité výjimky rozděleno do stejných časových úseků. Všechna města navíc poskytují dva typy vstupného snížené a základní a některá z nich mají i vstupné střední. Celodenní snížené vstupné se pohybuje v rozmezí od Kč a základní vstupné od Kč. Nejnižší cenu u obou typů vstupného vykazuje město Kroměříž (u sníženého vstupného i Třinec) a nejvyšší Znojmo. Sníženému a základnímu vstupnému ostatních měst se vstupné Znojma podobá pouze v případě vedlejší sezony (odpolední, resp. celodenní vstupné od 12:00-18:00 h. činí 45/65 Kč.). Večerní snížené vstupné dosahuje výše Kč a základní vstupné Kč. Zatímco 40korunové snížené vstupné Znojma je v porovnání s ostatními městy nejvyšší, 50korunové základní vstupné nabízí kromě Znojma i další města. Nejnižší snížené i základní vstupné má město Kroměříž. Odpolední a noční koupání umožňují společně se Znojmem už jen některá města. Odpolední koupání mohou návštěvníci kromě Znojma využít také v Táboře a noční koupání v Trutnově (zde se jedná spíše o pozdní večerní). Co se týče odpoledního koupání, snížené vstupné Znojma je sice ve srovnání s Táborem téměř o polovinu vyšší, ale základní vstupné obou měst je zhruba odpovídající. Co se týče večerního/nočního koupání, za snížené i základní vstupné zaplatí návštěvníci ve Znojmě skoro dvojnásobnou cenu jak v Trutnově, a to i přes to, že délka trvání koupání je u obou měst stejná. Důvodem může být např. to, že se noční koupání ve Znojmě na rozdíl od pozdního večerního koupání v Trutnově uskutečňuje jen v případě příznivého počasí, tedy v mimo-otevírací době, což zn., že je na koupališti potřeba dodatečně zapojit provoz a povolat určitý počet zaměstnanců. Tabulka 29: Podmínky vstupného na koupaliště jednotlivých měst (v Kč) Město Vstupné zdarma Snížené vstupné Střední vstupné Základní vstupné Třebíč Třinec Znojmo Tábor Trutnov Kroměříž Do 99 cm Do 2 let, ZTP a ZTP/P Do 5 let, ZTP a ZTP/P Do 2 let Do 2 let Do 5 let cm, ZTP a ZTP/P 3-5 let Do 149 cm, důchodci Do 139 cm, ZTP a ZTP/P 3-14 let, důchodci starší 65 let 6-14 let, ZTP, důchodci 140 a více cm, studenti (15-26 let), důchodci starší 62 let 6-17 let, studenti (18-26 let) x x x x let 18 a více let 150 a více cm 140 a více cm let 15 až důchodový věk + Únanov Do 2 let Do 144 cm x 145 a více cm Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování c) Podmínky vstupného Jako kritérium pro rozdělení vstupného na snížené a základní, případně i střední, používají srovnávaná města věk osoby nebo jeho kombinaci s výškou. Vstupné zdarma je u většiny měst určeno pro děti do 2 let, případně ZTP a ZTP/P. Výjimku představují města Znojmo a Kroměříž, která umožňují bezplatný vstup dětem až do 5 let. Snížené vstupné je zpravidla nabízeno osobám do 139/149 cm nebo 82

83 osobám od 3/6-14 let, případně také ZTP a ZTP/P či důchodcům, a základní vstupné nejčastěji osobám starším 15/18 let nebo osobám od 140/150 cm. Tabulka 30: Ceníky slev na vstupné koupališť jednotlivých měst (v Kč) Město Rodinné celodenní vstupné Skupinové celodenní vstupné Třebíč 2 dospělí děti do 14 let 160,- x Třinec Znojmo Tábor Trutnov Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování c) Slevy na vstupné 1 dospělý + 1 dítě do 14 let 100,- 2 dospělí + 1 dítě do 14 let 130,- 2 dospělí + 2 děti do 14 let 160,- 2 dospělí + 3 děti do 14 let 180,- 10% sleva na vstupné pro držitele rodinného pasu 10% sleva pro rodinu se 2-3 dětmi do 149 cm, tj. (to je) 288 Kč či 351 Kč dospělý + 1 dítě do 139 cm 110,- 2 dospělí + 1 dítě do 139 cm 180,- Za každé další dítě do 139 cm 35,- Celodenní/navečerní/večerní vstupné 1 dospělý + 2 děti do 14 let 145/110/85,- 1 dospělý + 3 děti do 14 let 185/140/110,- 1 dospělý + 4 děti do 14 let 225/170/135,- 2 dospělí + 1 dítě do 14 let 165/125/90,- 2 dospělí + 2 děti do 14 let 205/155/115,- 2 dospělí + 3 děti do 14 let 245/185/140,- Pro osobu ve skupině min. 10 osob sleva 10 % ze vstupného Snížené/základní vstupné pro osobu ve skupině min. 10 osob 25/40,- (2 h.) 50/60,- (4 h.) Celodenní/navečerní/večerní vstupné pro osobu 30/30/30,- Kroměříž x x + Únanov x x Výhodnější vstup na koupaliště umožňují všechna města s výjimkou Kroměříže rodinám s dětmi a některá města také skupinám tvořeným nejčastěji min. 10 osobami. Největší počet slev nabízí město Trutnov, které na rozdíl od ostatních měst poskytuje návštěvníkům slevy i na navečerní a večerní koupání, a nejmenší město Třebíč. V případě celodenního klasického rodinného vstupného, tedy vstupného pro 2 dospělé osoby a 2 děti, má cenově nejvýhodnější vstupenky s cca 27% slevou 241 město Třebíč. Za ním následují města Třinec s 20% slevou 242, Tábor s 14% slevou 243 a Znojmo s 10% slevou. Nejmenší slevu ve výši cca 7 % 244 mohou získat návštěvníci v Trutnově. V případě celodenního skupinového vstupného lze cenovou výhodnost vstupenek posoudit pouze u měst Třinec a Trutnov, jelikož Znojmo povoluje skupinám jen krátkodobý vstup na 2 či 4 hodiny. Z výše x 240 Běžná cena vstupného pro celou rodinu: (2 základní vstupné 90 Kč) + (2 snížené vstupné 70 Kč) = 320 Kč - 10 % (tj. 32 Kč) = 288 Kč; v případě 3 dětí: (2 základní vstupné 90 Kč) + (3 snížené vstupné 70 Kč) = 390 Kč - 10 % (tj. 39 Kč) = 351 Kč. 241 (2 základní vstupné 60 Kč) + (2 střední vstupné 50 Kč) Kč (cena zlevněného rodinného vstupného) = 60 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 27,27 % z běžné ceny 220 Kč pro celou rodinu. 242 (2 základní vstupné 60 Kč) + (2 střední vstupné 40 Kč) Kč (cena zlevněného rodinného vstupného) = 40 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 20 % z běžné ceny 200 Kč pro celou rodinu. 243 (2 základní vstupné 80 Kč) + (2 snížené vstupné 45 Kč) Kč (cena zlevněného rodinného vstupného) = 35 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 14 % z běžné ceny 215 Kč pro celou rodinu. 244 (2 základní vstupné 65 Kč) + (2 snížené vstupné 45 Kč) Kč (cena zlevněného rodinného vstupného) = 15 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 6,81 % z běžné ceny 220 Kč pro celou rodinu. 83

84 uvedených dvou měst jsou na tom návštěvníci lépe v Trutnově, kde dostanou cca 33% slevu na snížené vstupné a cca 54% slevu na základní vstupné 245. Tabulka 31: Ceníky permanentek koupališť jednotlivých měst (v Kč) Město Třebíč Třinec Permanentka Čipová karta (cena 50,-) s libovolnou částkou dobití nebo čipové hodinky (cena 150,-) s min. částkou dobití 500,-, pouze přednostní vstup x Znojmo Tábor Trutnov Kroměříž Čipová karta (cena 60,-) s min. částkou dobití 580,- pro snížené vstupné nebo 700 pro základní vstupné; pro držitele karet celodenní vstupné 58/70,-, odpolední vstupné 35/58,-, večerní vstupné 23/35,-, noční vstupné 45/45,-, krátkodobý vstup na 2 h 23/35,- Čipová karta (vratná cena 100,-) s min. částkou dobití 300,-; odečet za první hodinu 20,- (osoby od 139 cm, ZTP, ZTP/P), 35,- (osoby starší 60 let), 40,- (osoby od 140 cm), za každou další započatou hodinu odečet 1,- pro první skupinu osob a 2,- pro druhou a třetí skupinu osob 10 celodenních vstupů 405,- (3-14 let, důchodci starší 65 let) 585,- (15-64 let) 10/20 celodenních vstupů 90/160,- (do 5 let), 180/300,- (6-14 let, ZTP, ZTP/P, důchodci), 270/480,- (15 až důchodový věk) + Únanov x Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování d) Permanentky na koupaliště Permanentky na koupaliště poskytují jednotlivá města buď formou klasických papírových vstupenek, nebo dobíjecích čipových karet, tj. elektronických peněženek, případně čipových hodinek. Třebíč a Třinec permanentky na koupaliště neposkytují, Třebíč pouze návštěvníkům na základě čipových karet či hodinek zakoupených v aquaparku Laguna umožňuje předností vstup na koupaliště v případě dlouhých front. Pokud bychom zhodnotili cenovou výhodnost permanentek všech měst při jejich převedení na jeden celodenní vstup, největší slevy poskytuje město s nejnižším vstupným, Kroměříž, a to 40% slevu na snížené vstupné a 46% slevu na základní vstupné 246. Za ním následují města Tábor s cca 33% slevou na oba dva typy vstupného 247 a Znojmo s cca 17% slevou na snížené vstupné a cca 22% slevou na základní vstupné 248. Nejmenší slevy ve výši 10 % na oba dva typy vstupného 249 má město Trutnov. Kroměříž jako jediné město účtuje vstupné v rámci permanentek i osobám, kterým je jinak určen vstup zdarma, a Tábor navíc poskytuje výhodnější cenu důchodcům, kteří jsou v běžném ceníku zařazeni do základního vstupného. 245 (45 Kč (snížené běžné vstupné) - 30 Kč (zlevněné skupinové vstupné/os.)) = 15 Kč sleva, tj. cca 33,3 % z běžné ceny 45 Kč; (65 Kč (základní běžné vstupné) - 30 Kč (zlevněné skupinové vstupné/os.)) = 35 Kč sleva, tj. cca 54 % z běžné ceny 65 Kč 246 (10 30 Kč) Kč = 120 Kč/10 vstupů = 12 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 40 % z běžné ceny 30 Kč; (10 50 Kč) Kč = 230 Kč/10 vstupů = 23 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 46 % z běžné ceny 50 Kč Kč za 1. h. + (1 Kč 10 zbývajících hodin do celodenního vstupu) = 30 Kč, 45 Kč - 30 Kč = 15 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 33,3 % z běžné ceny 45 Kč 248 (70 Kč - 58 Kč) = 12 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. cca 17,1 % z běžné ceny 70 Kč; (90 Kč - 70 Kč) = 20 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 22,2 % z běžné ceny 90 Kč 249 (10 45 Kč) = 450 Kč Kč = 45 Kč/10 vstupů = 4,5 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 10 % z běžné ceny 45 Kč; (10 65 Kč) Kč = 65 Kč/10 vstupů = 6,5 Kč sleva na 1 celodenní vstup, tj. 10 % z běžné ceny 65 Kč 84

85 Shrnutí: Městská plovárna Louka je ve srovnání s ostatními koupališti nejmladší a jako jedno z mála koupališť disponuje moderní infrastrukturou vybavenou nerezovými bazény. Na rozdíl od ostatních koupališť má však plovárna kvůli rozlišování rozdílného vstupného v hlavní a vedlejší sezoně velmi rozsáhlý a složitý ceník s velkým množstvím položek. Hlavním problémem plovárny je kromě výše zmíněné rozsáhlosti ceníku běžné vstupné, které je v porovnání s ostatními koupališti téměř ve všech případech nejvyšší. Další problémy lze spatřovat v poskytování vstupného zdarma osobám až do 5 let, v malém počtu slev a nízkým slevám na vstupné a ve vysokých částkách dobití předplatitelských karet, které se odvíjí od vysoké ceny za celodenní běžné vstupné. Srovnání s konkurencí Koupaliště Pohoda v obci Únanov bylo podobně jako Městská plovárna Louka otevřeno krátce po roce Stejně jako většina koupališť z 90. a 20. let se jedná o moderní vyhřívané koupaliště s novodobou sportovní infrastrukturou. V porovnání se znojemskou plovárnou používá koupaliště velmi jednoduchý ceník, který na rozdíl od plovárny nezahrnuje vstupné ve vedlejší sezoně, slevy na vstupné ani permanentky. Koupaliště se tak snaží vydělat na tom, že všem návštěvníkům účtuje stejné ceny bez jakýchkoli výhod, což na druhou stranu může některé návštěvníky odradit. Na celodenním vstupném ušetří návštěvníci oproti plovárně v případě sníženého i základního vstupného 20 Kč, na odpoledním vstupném v obou případech 10 Kč a na navečerním vstupném 30 Kč na sníženém vstupném a 20 Kč na základním vstupném. Návrh nového ceníku Nový ceník Městské plovárny Louka je zaměřen na všechny z výše srovnávaných položek. Na rozdíl od Městských lázní však nejsou položky zvlášť rozděleny na změnu ceny a podmínek v případě, že by plovárna chtěla změnit jen cenu nebo cenu i podmínky dohromady, ale zahrnují obě změny naráz, jelikož má plovárna příliš složitý ceník, a proto by byla potřeba jeho kompletní změna. Výpočet navýšení tržeb plovárny v důsledku změny ceníku není v tomto případě kvůli neposkytnutí potřebných údajů proveden. 1) Podmínky vstupného obecně První změnou, kterou by Městská plovárna Louka mohla ve svém ceníku provést a která by jí přinesla vyšší tržby, by mohlo být rozlišování jednotného vstupného v hlavní i vedlejší sezoně tak, jak to provádí ostatní počtem obyvatel srovnatelná města i konkurenční koupaliště plovárny. Další změnou ve vstupném, kterou by si plována přilepšila, by po vzoru většiny ostatních měst mohlo být poskytování vstupného zdarma pro osoby ve věku pouze do 2 let, jelikož koupaliště obvykle hodně navštěvují rodiny s malými dětmi, a také zavedení sníženého vstupného pro ZTP a ZTP/P už jen kvůli tomu, že to tak v návrhu nového ceníku rozlišují Městské lázně (aby cenová strategie obou sportovišť byla stejná). Vstupné zdarma by kromě osob do 5 let mohlo být také zrušeno pro osoby mající narozeniny, jelikož lze předpokládat, že se za sezonu nejedná o příliš velký počet lidí. Podmínky pro poskytování sníženého a základního vstupného podle výšky osoby by plovárna mohla zachovat, protože do 149 cm jsou v průměru vysoké děti do 11 let 250, z čehož vyplývá, že kdyby plovárna zavedla vstupné podle věku osoby, např. od 3-14 let (pro snížené vstupné), na vstupném by prodělala. 250 Číselník artega. Průměrná výška a váha dětí podle věku. [online]

86 2) Běžné vstupné Co se týče samotné výše vstupného, její optimalizace by na základě výše uvedeného srovnání s ostatními městy měla spočívat spíše ve snížení, které by na plovárnu mohlo přilákat větší počet návštěvníků. Celodenní základní vstupné by plovárna mohla snížit alespoň na úroveň nejvyššího vstupného počtem obyvatel srovnatelných měst, tj. města Tábor, tedy na částku 80 Kč. Pokud bychom se podívali na tento typ vstupného plovárny v době, kdy ještě platil starý ceník, a v současné době, lze si povšimnout, že výše navrhnutá částka leží přesně mezi těmito dvěma cenami. Aby si návštěvníci plovárny oproti současnému ceníku polepšili, ale zároveň se vstupné nedostalo na hranici dřívějšího vstupného, by ostatní typy vstupného mohly být stanoveny podobně jako celodenní základní vstupné, tzn. jako střední hodnota mezi dřívějším a současným vstupným (navrhovaná částka by se od dřívější a současné ceny lišila o stejnou výši). Celodenní snížené vstupné by tak činilo 65 Kč, odpolední snížené vstupné 45 Kč a základní vstupné 65 Kč a večerní snížené vstupné 35 Kč a základní vstupné 45 Kč. Výše nočního vstupného by vzhledem k jeho střední hodnotě 57,5 Kč mohla být zaokrouhlena na 60 Kč, aby byly všechny ceny jednotné (zakončeny číslem 0 či 5). Vývoj běžného vstupného včetně návrhu nových cen (v prostředním sloupci) je pro přehled uveden v tabulce 32. Tabulka 32: Vývoj běžného vstupného Městské plovárny Louka včetně stanovení nových cen (v Kč) Nový ceník 2011 současnost 60/70,- 65/80,- 70/90,- Běžné vstupné 40/60,- 45/65,- 50/70,- 30/40,- 35/45,- 40/50,- 50/50,- 60/60 65/65,- Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 3) Slevy na vstupné a) Rodinné vstupné Vzhledem k tomu, že Městskou plovárnu Louka navštěvují často rodiny s malými dětmi, by plovárna mohla rozšířit množství rodinných slev a také zvýšit jejich výši. Aby plovárna na slevách zase tolik neprodělala (vyšší slevy nemusí nutně znamenat navýšení tržeb, viz tvorba ceníku u Městských lázní), rodinné vstupné by zahrnovalo pouze celodenní vstup v hlavní sezoně pro 2 dospělé osoby a 1-3 děti ve výšce do 149 cm (tedy nikoli např. vstup ve vedlejší sezoně, odpolední vstup, vstup pro jednu dospělou osobu s jedním dítětem apod.). Rodinné vstupné plovárny by tudíž mohlo vypadat podobně jako rodinné vstupné koupaliště v Třebíči s tím rozdílem, že by plovárna místo jedné ceny určené pro libovolný počet dětí prodávala vstupné za tři různé ceny v závislosti na počtu dětí. Výše slevy by se s rostoucím počtem dětí mohla zvyšovat např. o 5 % (oproti původním 10 %), což zn., že by sleva pro jedno dítě činila 15 %, pro dvě děti 20 % a pro tři děti 25 %. Tento způsob cenové strategie se běžně při tvorbě slev používá, jelikož je logické, že nižší ceny nelze kvůli jejich nízké výši příliš snižovat. Celodenní rodinné vstupné by tak v případě nového ceníku pro rodinu s jedním dítětem stálo 190 Kč 251, pro rodinu se dvěma dětmi 230 Kč 252 a pro rodinu se třemi dětmi 270 Kč 253. Systém 251 (2 dospělé osoby 80 Kč) + (1 dítě 65 Kč) = 225 Kč - 15 % (tj. 33,75 Kč) = 191,25 Kč, po zaokrouhlení 190 Kč 252 (2 dospělé osoby 80 Kč) + (2 děti 65 Kč) = 290 Kč - 20 % (tj. 58 Kč) = 232 Kč, po zaokrouhlení 230 Kč 253 (2 dospělé osoby 80 Kč) + (3 děti 65 Kč) = 355 Kč - 25 % (tj. 88,75 Kč) = 266,25 Kč, po zaokrouhlení 270 Kč 86

87 Rodinných pasů by kvůli těmto slevám mohl být zrušen (stejně jako původní 10% rodinná sleva), což zn., že by plovárna poskytovala slevy pouze držitelům Senior pasů ve výši 10 %, kteří jinak žádné výhody nemají. Stejně jako rodiny s dětmi by i senioři mohli mít nárok na uplatnění slevy jen v hlavní sezoně. b) Skupinové vstupné Skupinové vstupné by Městská plovárna Louka mohla poskytovat i ve vedlejší sezoně, jelikož jej využívají především školy. Další změnou podmínek by vzhledem k této skutečnosti mohlo být zavedení pouze krátkodobého vstupu na dvě hodiny, protože školy plovárnu navštěvují většinou místo vyučovacích hodin, což zn., že tu nemohou trávit příliš mnoho času. Návštěvní doba od 10:00-14:00 h. v hlavní sezoně, které zhruba vyučovací hodiny odpovídají, by mohla zůstat stejná stejně jako min. počet osob skupiny. Návštěvní dobu ve vedlejší sezoně by kvůli otevírací době až od 12:00 h. mohla plovárna stanovit od 12:00-14:00 h. Povinná záloha, která je pro vedoucí/vedoucího skupiny zbytečnou zátěží, by mohla být zrušena. Pokud bychom se podívali na ceny dvouhodinového vstupného v dřívějším a současném ceníku, je vidět, že se oproti např. tříhodinovému navečernímu vstupnému v dřívějším ceníku liší o 10 Kč v obou případech a v současném ceníku o 15 Kč v případě sníženého vstupného a o 10 Kč v případě základního vstupného. Kdyby plovárna chtěla jednu z těchto možností slev uplatňovat i nyní, bylo by vhodné zvolit spíše první variantu a ceny snížit max. o 10 Kč, aby se nedostaly na příliš nízkou úroveň. Dvouhodinové skupinové vstupné by se tak prodávalo za 25 Kč/os. (snížené vstupné) a 40 Kč/os. (základní vstupné), z čehož vyplývá, že by se oproti současnému ceníku změnila pouze cena pro dospělou osobu. 4) Vstupné pro držitele předplatitelských karet Elektronické permanentky formou čipových karet by Městská plovárna Louka mohla vzhledem k elektronickému systému turniketů používat i nadále (jinak by turnikety zbytečně sloužily pouze návštěvníkům s papírovými vstupenkami, případně permanentkami (kdyby je plovárna zavedla)). Pokud bychom porovnali vývoj vstupného pro držitele předplatitelských karet v roce 2010 (a v dřívějších letech) a nyní ve smyslu výše slevy oproti běžnému vstupnému (jak v Kč, tak v %), je zřejmé, že mezi jednotlivými částkami není zaznamenán žádný pravidelný vývoj (v tabulce 33). Ceník plovárny navíc kvůli cenám pro držitele předplatitelských karet zakončeným na jakékoli číslo nepůsobí jednotně a přehledně. V roce 2010 (a v dřívějších letech) je však v tabulce vidět, že na nižší ceny (snížené vstupné) poskytovala plovárna nižší slevy a na vyšší ceny (základní vstupné) vyšší slevy. Pokud by se plovárna tímto pravidlem řídila i při tvorbě nového ceníku a zachovala by podobu cen končících číslem 0 či 5, nové vstupné by mohlo vypadat následovně: celodenní vstupné 50/60 Kč (se slevou 15 Kč na snížené vstupné a 20 Kč na základní vstupné), odpolední vstupné 35/50 Kč (se slevou 10 Kč na snížené vstupné a 15 Kč na základní vstupné) a večerní vstupné 30/40 Kč (se slevou 5 Kč na snížené vstupné a 10 Kč na základní vstupné). Výše slevy by tedy podobně jako u rodinného vstupného dosahovala alespoň necelých 15 a více % a v případě sníženého i základního vstupného by se snižovala vždy o 5 Kč, přičemž na základní vstupné by o tuto částku byla poskytována sleva vyšší. Na noční vstupné by mohla být zachována sleva ze současného ceníku ve výši 20 Kč, z čehož vyplývá, že by se vstupné prodávalo za 40 Kč. V některých případech by se tedy ceny pro držitele předplatitelských karet oproti současnému ceníku snížily a v některých případech zvýšily (zejména nižší ceny). 87

88 Cenu předplatitelské karty by plovárna mohla snížit z 60 Kč na 50 Kč tak, jak to má např. město Třebíč. Min. hodnota nabití karty by mohla místo 10 celodenním vstupům, které mohou pro návštěvníky znamenat příliš vysokou částku, odpovídat 10 večerním vstupům, tedy desetinásobku nejnižšího vstupného (tj. 300 korunám pro snížené vstupné a 400 korunám pro základní vstupné). Aby však plovárna na permanentkách vydělala a přinutila návštěvníky koupaliště více využívat, převádění zůstatků z karet do dalšího roku by mohlo být zrušeno. Podmínka jako opakované dobíjení karet nižší částkou než původní by mohla zůstat beze změny. Tabulka 33: Vývoj vstupného pro držitele předplatitelských karet Městské plovárny Louka včetně stanovení nových cen (v Kč) 254 Běžné vstupné Držitelé karet Sleva v Kč Sleva v % 60/70,- 45/54,- 15/16,- 25/22, /60,- 27/45,- 13/15,- 32,5/25 30/40,- 18/27,- 12/13,- 40/32,5 50/50,- 36/36,- 14/14,- 28/28 65/80,- 50/60,- 15/20,- 23,1/25 Nyní 45/65,- 35/50,- 10/15,- 22,2/23,1 35/45,- 30/40,- 5/10,- 14,3/22,2 60/60,- 40/40,- 20/20,- 33,3/33,3 70/90,- 58/70,- 12/20,- 17,1/22, současnost 50/70,- 35/58,- 15/12,- 30/17,1 40/50,- 23/35,- 17/15,- 42,5/30 Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 65/65,- 45/45,- 20/20,- 30,8/30,8 Poznámka: Plovárna by také mohla navýšit své tržby, pokud by po TJ Znojmo, z. s. oddílu plavání vyžadovala zaplacení pronájmu koupaliště, resp. plaveckého bazénu za alespoň polovinu sezony (tedy přibližně za 70 dní). Při ceně 250 Kč/dráhu/h. by si tak plovárna každý rok mohla přilepšit až o zhruba 730 tis. Kč 255. Ostatním subjektům by plovárna podobně jako lázně mohla účtovat cenu vyšší. Vzhledem k tomu, že koupaliště srovnávaných měst cenu pronájmu na svých stránkách neuvádí, případně pronájem neumožnují, by cena za pronájem dráhy na plovárně mohla být porovnávána s cenami za pronájem dráhy v krytých bazénech. Kryté bazény dráhu pronajímají nejčastěji za 350 Kč/h. Na tuto částku by tedy i plovárna mohla zvýšit svoji cenu. Shrnutí: Návrh nového ceníku je uveden v tabulkách 34 a 35. Ceník půjčovného plovárny by mohl zůstat stejný. I přes to, že půjčovné není součástí výše analyzovaných položek, ceny půjčovného plovárny jsou s ostatními koupališti vesměs shodné. Součástí tržeb plovárny jsou navíc pouze tržby z pronájmu hřišť, které na rozdíl od ostatních tržeb nepředstavují pro plovárnu významné částky. Půjčovné zahrnuje i nové položky, o které by jej plovárna v případě zvýšení atraktivity mohla rozšířit (více viz Zvýšení atraktivity). 254 Veškeré výpočty jsou provedeny stejným způsobem jako v poznámce pod čarou 248, proto nejsou uváděny znovu. Slevy v %, které nevychází přesně na celá čísla, jsou uvedeny se zaokrouhlením na jedno desetinné místo. 255 (5 h. denně 4 dráhy ve vedlejší sezoně 250 Kč 45 dní ve vedlejší sezoně) + (5 h. denně 11 drah v hlavní sezoně 250 Kč 90 dní v hlavní sezoně) = /2 = Kč. 88

89 Tabulka 34: Návrh nového ceníku Městské plovárny Louka (v Kč) Zdroj: vlastní zpracování Vedlejší sezona Květen-září Otevírací doba Hlavní sezona Červen-srpen Běžné vstupné Snížené/ základní 257 Tabulka 35: Návrh slev na vstupné Městské plovárny Louka (v Kč) Vstupné Skupiny 10 Držitelé karet 256 osob Snížené/ Snížené/ základní základní Celodenní x 10:00-20:00 h. 65/80,- 50/60,- x Odpolední 12:00-18:00 h. 14:00-20:00 h. 45/65,- 35/50,- x Večerní 16:00-18:00 h. 17:00-20:00 h. 35/45,- 30/40,- x Noční x 20:30-22:30 h. 60/60,- 40/40,- x Skupinové 2 h 12:00-14:00 h. 10:00-14:00 h. x x 25/35,- Slevy na vstupné (v hlavní sezoně) 2 dospělí + 1 dítě do 149 cm 190,- Celodenní rodinné vstupné 2 dospělí + 2 děti do 149 cm 230,- 2 dospělí + 3 děti do 149 cm 270,- Držitelé Senior pasů 10% sleva na vstup Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 36: Návrh půjčovného Městské plovárny Louka (v Kč) Položka Měrná jednotka Záloha Cena Slunečník se stojanem Den/os. 200,- 50,- Lehátko Den/os. 250,- 50,- Volejbalové hřiště H. 400,- 100,- Hřiště pro nohejbal H. 400,- 100,- Basketbalové hřiště H. 130,- 40,- + Tenisové kurty H. 400,- 150,- + Minigolfové hřiště H./os. 400,- 120,- Stolní tenis (2x pálka a míčky) H. 200,- 40,- Badminton H. 70,- 40,- + Soft tenis H. 70,- 40,- + Skákací hrad 15 min./os. x 30,- Úschova cenností Den/os. x 30,- Zdroj: SNMZ, vlastní zpracování 256 Cena předplatitelské karty 50 Kč, min. hodnota nabití 300 či 400 Kč (10 večerních vstupů). Po vyčerpání hodnoty nabití lze kartu dobít i nižší částkou. Zůstatky na kartě se do dalšího roku nepřevádějí. 257 Vstupné zdarma pro děti do 2 let, snížené vstupné pro osoby do 149 cm, důchodce po prokázání důchodového věku, ZTP a ZTP/P, základní vstupné pro osoby od 150 cm. 89

90 Pokud bychom nyní porovnali, o kolik více se vstupné na plovárně liší od vstupného v Únanově, je vidět, že návštěvníci plovárny zaplatí o 15 Kč více v případě celodenního sníženého vstupného a o 10 Kč více v případě základního vstupného (namísto 20 Kč v obou případech), o 5 Kč více v případě odpoledního vstupného v obou případech (namísto 10 Kč v obou případech) a o 25 Kč více v případě večerního sníženého vstupného a o 15 Kč v případě základního vstupného (namísto 30 Kč v případě sníženého vstupného a 20 Kč v případě základního vstupného) Zvýšení atraktivity Doplňkové vybavení a možnost sportovního, rekreačního i kulturního vyžití hraje na rozdíl od krytých bazénů u koupališť velmi významnou roli a může být důležitým aspektem při rozhodování návštěvníků o tom, zda koupaliště vůbec navštíví, případně které z nich si vyberou, nachází-li se jich v okolí více. Atraktivita koupališť může také určitým podílem přispět k navýšení jejich tržeb v případě špatného počasí (pokud je např. zataženo nebo chladněji). Městská plovárna Louka disponuje kromě bazénů již výše zmíněným tobogánem, dvěma skluzavkami a vodními atrakcemi typu divoká řeka apod., které by se za podstatné atraktivity daly považovat, ale podíváme-li se na vybavení ostatních zhruba stejně starých koupališť z 90. a 20 let (v tabulce 27), je zřejmé, že se v dnešní době jedná o běžnou infrastrukturu. Z tohoto důvodu se koupaliště stále více věnují budování doplňkové infrastruktury (např. hřišť), pořádání sportovních a kulturních akcí, rozšiřování nabídky půjčovného apod. s cílem přilákat větší počet návštěvníků a odlišit se od konkurence. Doplňkové vybavení a akce srovnávaných koupališť znázorňuje tabulka 37. Tabulka 37: Doplňkové vybavení/akce koupališť počtem obyvatel srovnávaných měst jako Znojmo Město Třebíč Třinec Znojmo Tábor Doplňkové vybavení/akce Dětské hřiště, hřiště na volejbal, hřiště na nohejbal, minigolfová dráha (v ceně), občerstvení. Dětské hřiště, hřiště na volejbal (2) a nohejbal (2), pískoviště, tenisové kurty (2), stolní tenis, soft tenis, minigolf, badminton, pétanque, vodní fotbal, elektrická autíčka, trampolíny, občerstvení (více). Akce typu letní kino, hudební večery (např. řecký) a karnevaly. Dětské hřiště, hřiště na volejbal, hřiště na nohejbal, hřiště na basketball, pískoviště, stolní tenis, badminton, pétanque, dětské lodičky, občerstvení (2), restaurace. Dříve služby animátorů. x Trutnov Kroměříž + Únanov Dětské hřiště, skákací hrad, hřiště na volejbal, pískoviště (2), stolní tenis, soft tenis, badminton, pétanque, restaurace. Akce typu Family days (soutěže pro děti i dospělé, ukázky cvičení, DJ), sportovně relaxační víkendy, volejbalové turnaje aj. Dětské hřiště, dětský koutek s omalovánkami, fitness hřiště, dvě trampolíny, půjčování knih (zdarma), občerstvení. Dětské hřiště, hřiště na volejbal (2), hřiště na nohejbal, tenisové kurty (2), stolní tenis, badminton, pétanque, ruské kuželky, občerstvení. Zdroj: Internetové stránky provozovatelů, vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že většina koupališť, alespoň těch novodobých, je obvykle vybavena hřištěm pro plážový volejbal, hřištěm pro nohejbal a dětským hřištěm, případně pískovištěm. K zapůjčení koupaliště zpravidla nabízí stolní tenis, badminton a pétanque. Největší počet služeb mají města Třinec a Trutnov, která jako jediná ze všech srovnávaných koupališť pravidelně pořádají sportovní a kulturní akce nejrůznějšího typu. Městská plovárna Louka se svoji atraktivitu v posledních letech snažila zvýšit pořízením nafukovací laguny s dětskými lodičkami a zajištěním zábavy prostřednictvím animátorů. Placené lodičky na 90

91 plovárně fungují dodnes, nicméně jejich nevýhodou je to, že je musí zejména kvůli bezpečnosti někdo obsluhovat. Plovárně tak kromě jednorázových investičních nákladů, které musela vynaložit na jejich pořízení, vznikají i náklady mzdové. Na druhou stranu je mezi dětmi o lodičky velký zájem, takže lze předpokládat, že z nich má plovárna vysoké jak přímé, tak nepřímé tržby 258. Podobný problém spojený se mzdovými náklady se týká i služeb animátorů, které jsou na rozdíl od dětských lodiček neplacené, z čehož vyplývá, že z nich plovárna nemá žádné přímé tržby. Z těchto důvodů animátoři na plovárně již nepůsobí. Dalším problémem služeb animátorů, resp. jakýchkoli akcí na plovárně je, že se plovárna ve srovnání s ostatními koupališti nachází v obytné zóně a pořádání akcí je tudíž v jejím prostoru kvůli hluku omezeno. Kdysi pobyt návštěvníkům na plovárně zpříjemňovala alespoň rádiová hudba, ale po stížnostech místních obyvatel musela být natrvalo vypnuta. Pokud by tedy plovárna chtěla svoji atraktivitu do budoucna zvýšit, měla by se zaměřit buď na takové akce, které přítomnost hudby nevyžadují (např. sportovní turnaje), nebo na budování doplňkové infrastruktury, případně rozšíření půjčovného. Doplňková infrastruktura by navíc měla být placená, aby z ní plovárna měla zaručeny alespoň přímé tržby, a neměla by vyžadovat přítomnost žádného pracovníka (což ve skutečnosti obvykle nefunguje, viz níže). Plovárna by tedy nesla náklady pouze v souvislosti s pořízením infrastruktury. a) Doplňková infrastruktura Výhodou plovárny oproti ostatním koupalištím je naopak obrovská, tříhektarová odpočinková plocha, která není v některých místech návštěvníky vůbec využívána (zejména v zadní části směrem k Louckému klášteru a na východní straně plovárny). Plovárna by tak v těchto místech mohla zřídit např. minigolfové hřiště (v zadní části) nebo tenisový kurt (na východní straně), které v porovnání s ostatními koupališti zatím nemá. Placená a nehlídaná infrastruktura (jako např. hřiště) je ovšem pro plovárnu spíše zátěží, jelikož ji často využívají i neplatící návštěvníci, které plovárna nemá šanci uhlídat, protože se nejbližší pracovníci plavčíci musí věnovat své práci. Jako řešení se tedy nabízí buď jednotlivá sportoviště oplotit a zajistit např. systémem elektronických turniketů jako u vstupu, nebo sezoně zaměstnávat pracovníky pro jejich dozor. Vzhledem k tomu, že však tržby z pronájmu hřišť představují pro plovárnu zanedbatelné částky, by bylo nejlepší situaci nechat tak, jak je, a věřit, že návštěvníci budou poctiví a v případě zájmu za sportoviště zaplatí. Hlavní nevýhodou sportovišť jsou však vysoké náklady na jejich vybudování. Pokud by plovárna chtěla místo hřišť zřídit nějakou jinou placenou a nákladově levnější infrastrukturu, o kterou by měli návštěvníci větší zájem, což zn., že by plovárně přinesla vyšší přímé i nepřímé tržby, muselo by se pravděpodobně jednat o infrastrukturu obsluhovanou podobně jako u dětských lodiček. Více návštěvníků na plovárnu, zejména rodin s dětmi, by mohl přilákat např. dětský skákací hrad, který má koupaliště v Trutnově. V tomto případě by tedy plovárna musela opět platit oba dva typy nákladů. Hrad by měl stát spíše na východní straně plovárny, která je rovinatější. Jeho výhodou oproti tenisovému kurtu by navíc bylo to, že by mohl být v případě rozšiřování areálu o krytý bazén snadněji odstraněn. Obrázek návrhu umístění nové infrastruktury je uveden níže. 258 Přímými tržbami jsou myšleny tržby za využívání služby návštěvníky a nepřímými tržbami tržby ze vstupného v důsledku vyššího počtu návštěvníků. Přímé tržby, které jsou součástí tržeb plovárny, jsou pouze tržby z pronájmu hřišť, ostatní služby se účtují zvlášť. Platí v celém textu. 91

92 Obrázek 2: Možnosti umístění nové infrastruktury v Městské plovárně Louka Zdroj: Městská plovárna Louka [online], vlastní zpracování b) Půjčovné + další možnosti Půjčovné plovárny, které by její atraktivitu (tedy nepřímé tržby) v porovnání s doplňkovou infrastrukturou téměř neovlivnilo, by i přes to mohlo být rozšířeno např. o soft tenis, který jako jediný oproti ostatním koupalištím plovárna nenabízí. Ruské kuželky jsou vzhledem k přítomnosti restaurace s kuželnou pro plovárnu zbytečné. Z dalších možností by atraktivitu plovárny (přímé i nepřímé tržby) mohlo zvýšit např. rozšíření nabídky jídel občerstvení a restaurace o zdravější a lehčí jídla (např. zeleninové a ovocné saláty, džusy apod.), případně pořádání ochutnávek místních specialit, grilování masa atd. Cena pronájmu obou hřišť by kvůli vyšší ceně za jejich výstavbu oproti ostatním hřištím plovárny (lze předpokládat, že výstavba tenisového kurtu bude dražší než např. výstavba hřiště pro beach volejbal) mohla být stanovena na částku vyšší, a to např. 150 Kč/h. v případě pronájmu tenisového hřiště a 120 Kč/h./os. v případě pronájmu golfového hřiště. Výše zálohy by ve srovnání s ostatními hřišti plovárny mohla zůstat stejná, tedy 200 Kč. Cena skákacího hradu by mohla činit 30 Kč/15 min. (dvojnásobek ceny v Trutnově s ohledem na příliš nízkou cenu) a cena soft tenisu 40 Kč/h. se zálohou 70 Kč stejně jako badminton. Shrnutí: Městská plovárna Louka je s ohledem na svoji polohu v obytné zóně města omezena pouze na akce nevyžadující hudební doprovod (jako např. sportovní turnaje, gastronomické akce aj.) a na budování doplňkové infrastruktury, případně rozšíření půjčovného. Doplňková infrastruktura by měla být nejlépe placená a neobsluhovaná, aby plovárna z jejího provozu měla zaručeny alespoň přímé tržby a nemusela zbytečně platit mzdové náklady. Vzhledem k nevyužitým plochám plovárny na její severovýchodní a východní straně se ke zvýšení atraktivity nabízí vybudování např. minigolfového hřiště či tenisového kurtu, kterými plovárna ještě nedisponuje. Kvůli vysokým nákladům na vybudování těchto sportovišť, nízkým tržbám z pronájmu a riziku jejich využívání neplatícími osobami by však pro plovárnu bylo výnosnější pořídit nějakou levnější placenou a obsluhovanou atrakci (např. dětský skákací hrad), která by i přes to, že by musela být hlídaná, přinesla plovárně pravděpodobně vyšší přímé i nepřímé tržby díky velkému zájmu návštěvníků. Další možnosti významnějšího zvýšení atraktivity plovárny lze spatřovat v rozšíření nabídky jídel občerstvení a restaurace o zdravější a lehčí jídla i nápoje. Zda by o dané atraktivity byl vůbec zájem, by plovárna mohla nejdříve zjistit např. anketou na webu SNMZ či města. Ke zvýšení atraktivity by samozřejmě byla potřeba dostatečná propagace těchto novinek. 92

93 2.7.2 Snížení nákladů Snížení nákladů na opravy, údržbu a provoz Co se týče možností využití dotačních programů na opravy, údržbu a provoz, pro Městskou plovárnu Louka platí téměř stejné podmínky jako pro Městské lázně. Vzhledem k tomu, že město žádné finanční prostředky ani v jednom ze sledovaných let do plovárny neinvestovalo a veškeré provedené opravy/údržba jsou/je považována za opravy/údržbu podle 32 vyhlášky č. 504/2002 Sb., o účetnictví, mohla být plovárna v období podpořena pouze formou neinvestičních dotací. Z čistě investičních dotačních programů Podpora (rozvoje a obnovy) materiálně-technické základny sportu a ROP JV, prioritní osa 3: Rozvoj měst a obcí, oblast podpory 3.2: Rozvoj regionálních středisek, tak plovárna dotaci získat nemohla. Rozdílem oproti Městským lázním je však skutečnost, že Městská plovárna Louka se dá považovat za sportovně rekreační infrastrukturu, z čehož vyplývá, že by kromě dotací z regionálního dotačního programu Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK mohla mít nárok i na podporu z evropského dotačního programu SROP v 1. programovém období (i přes to, že období do sledovaných let nepatří). U ostatních dotačních programů by plovárně v získání dotace bránily jiné důvody (u programu Údržba a provoz sportovních (a tělovýchovných) zařízení skutečnost, že plavci TJ Znojmo, z. s., nemají plovárnu v dlouhodobém nájmu (v podstatě ji v nájmu nemají vůbec), a u programu IROP ve 3. programovém období skutečnost, že sportovní zařízení vůbec podporována nejsou). 1) Regionální dotační program JMK Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK Z regionálního dotačního programu JMK Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK mohlo v roce 2012 o dotaci žádat podobně jako v případě Městských lázní město Znojmo, nicméně plovárna v daném roce žádnou opravou/údržbou neprošla. V následujícím roce by už žádost o dotaci musela/o podat TJ/občanské sdružení, které/mu by mohla být přidělena neinvestiční dotace pravděpodobně pouze na opravu závlahového systému z okruhu A 259 nebo na opravu chlorátorů z okruhu C 260. V posledním roce se navíc TJ/občanskému sdružení nabízela možnost požádat o podporu na opravu vodního vysavače z okruhu C. 2) Evropský dotační program SROP v 1. programovém období Z evropského dotačního programu SROP mohla být plovárna v letech podpořena formou grantových schémat nebo individuálních projektů. O podporu do grantového schématu však mohli žádat pouze soukromí malí a střední podnikatelé podnikající v CR, z čehož vyplývá, že plovárna jako sportovní zařízení ve vlastnictví města Znojma podpořena být nemohla. Plovárně se tudíž nabízela možnost podat žádost alespoň prostřednictvím vlastního projektu, kde oprávněnými žadateli byly již i obce, NNO aj. Sportovní infrastruktura byla podporována prostřednictvím investičních i neinvestičních dotací, nicméně neinvestiční podpora se týkala marketingu CR, do kterého opravy ani údržba nepatří. Vzhledem k tomu, že plovárna byla v roce 2004 otevřena, je navíc nepravděpodobné, že by za tak krátkou dobu nějaké opravy/údržbu potřebovala. Individuální projekt tak plovárna mohla využít např. k financování infrastruktury, která nebyla pokryta úvěrem na výstavbu plovárny. 259 Okruh A: technické zhodnocení, opravy a údržba povrchů venkovních sportovišť, povrchů tělocvičen a sportovních hal. 260 Okruh C: pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba strojů a strojních zařízení sloužící k údržbě a zajištění provozu sportovišť, případně pořízení nebo opravy sportovního nářadí a náčiní pro celoroční činnost. 93

94 2.8 Projekt Krytý bazén Znojmo návrhy řešení Vzhledem k tomu, že v současné době evropské dotační programy sportovní zařízení vůbec nepodporují a že se z českých dotačních programů městu Znojmu nabízí pouze regionální dotační program Zkvalitnění sportovního prostředí v JMK, navíc ve formě neinvestičních dotací, financování krytého bazénu z dotačních programů zajištěno být nemůže. Výstavba krytého bazénu by tak alespoň mohla být podpořena formou individuálních dotací ze strany např. MMR nebo JMK, nicméně po problémech spojených s fotbalovým stadionem má Znojmo na získání dalších dotací pravděpodobně velmi malou šanci. Co se týče úvěrového financování, město momentálně žádný úvěr nečerpá, ale splácí dva poměrně vysoké úvěry od Komerční banky, a. s. První z nich ve výši 177 mil. Kč s úrokovou sazbou 3,19 % a dobou splatnosti v roce 2017 Znojmo čerpalo na rekonstrukci kanalizační sítě. Druhý z nich ve výši 300 mil. Kč s úrokovou sazbou 3M PRIBOR + 0,74 % a dobou splatnosti v roce 2031 sloužil městu k refinancování revolvingového úvěru ve stejné výši. 261 S úvěrovým financováním tedy Znojmo aktuálně spíše nepočítá, ale snaží se raději hledat možnosti, jak financování zajistit z vlastních zdrojů. Vzhledem k tomu, že potřeba nového krytého bazénu ve Znojmě s ohledem na stále více chátrající budovu Městských lázní neustále roste, by mělo město výstavbu krytého bazénu v rozpočtu zařadit mezi hlavní prioritu. V případě, že by se na stavbě podílel soukromý investor, by nevýhodou bylo to, že by mohl mít požadavky jak na stavební program, tak na umístění samotné stavby. 262 Město Znojmo však nikdy zřejmě nebude schopné financovat tak nákladově náročnou výstavbu samo. Jediným řešením, které se tak městu nyní nabízí, je využití municipálních úvěrů, které kromě Komerční banky, a. s., poskytuje také např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., a to až do výše 250 mil. Kč v programu OBEC Budoucí osud Městských lázní I přes to, že budoucí osud Městských lázní není ještě zcela vyřešen, se uvažuje stávající budovu lázní přestavět buď na víceúčelovou sportovní halu, nebo na taneční sál či vícepodlažní parkovací dům, které ve Znojmě chybí. S ohledem na vysoce nákladnou výstavbu krytého bazénu je však pravděpodobné, že budova Městských lázní bude muset být po dokončení výstavby krytého bazénu na nějaký čas uzavřena, než se Znojmu opět podaří finanční prostředky na další projekt získat. 261 ŠTĚPANÍK, Marek. Vedoucí Finančního odboru Městského úřadu ve Znojmě. Městský úřad Znojmo. ový kontakt. [online] Znojemský deník. Nový krytý bazén uvázl nyní na mrtvém bodě. [online] Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Municipální úvěr v programu OBEC 2. [online]

95 Závěr Analýza hospodaření sportovních zařízení ukázala, že ztrátová mohou být nejen historicky starší, technicky náročná sportoviště, ale i ta novodobá, s moderní infrastrukturou. Vztah mezi stářím sportovního zařízení a výší schodku v hospodaření je však znatelný a existuje zde přímá závislost, což zn., že s rostoucím stářím sportovního zařízení jeho ztrátovost roste. Skutečnost, že největší náklady sportovišť tvoří náklady na spotřebu energií (plynu, vody a elektřiny) a mzdové náklady společně se zákonným sociálním pojištěním, byla potvrzena. Navzdory tomu, že sportovní zařízení nebudou pravděpodobně nikdy sama o sobě zisková, se obce mohou alespoň snažit ztrátovost sportovních zařízení snižovat. Optimalizace hospodaření sportovních zařízení je v podstatě možné docílit dvěma způsoby snížením nákladů nebo zvýšením tržeb. Ke snížení nákladů se kromě zmiňované odstávky provozu na několik týdnů/měsíců v roce obcím nabízí např. změna dodavatele energií, příp. způsobu v zadávání veřejných zakázek, zlepšení tepelnětechnických vlastností budov, využití dotačních programů na provoz/údržbu či rekonstrukce a jiné technické zhodnocení majetku aj. Tržby je poté možné nejčastěji navýšit prostřednictvím změny ceníku nebo zvýšením atraktivity sportoviště. Městské lázně ve Znojmě jsou nejstaršími krytými lázněmi nejen v JMK, ale i celé ČR, což se výrazně podepisuje na jejich technickém stavu, který je dlouhodobě neudržitelný. Vzhledem k tomu, že náklady lázní převyšují tržby o téměř pětinásobek, by optimalizace hospodaření lázní měla spočívat zejména ve snížení nákladů. Hlavním problémem lázní jsou vysoké náklady na spotřebu energií, resp. plynu, vznikající především v důsledku zastaralé a energeticky náročné kotelny. Za vysokými náklady na spotřebu plynu stojí dále netěsnící vzduchotechnika, délka a intenzita zimy, výběr dodavatele energií, resp. způsob jeho výběru, a vysoké ztráty tepla. Energetickou nehospodárnost v oblasti spotřeby energií se SNMZ v poslední době snažila snížit alespoň pomocí změny ve způsobu zadávání veřejných zakázek, kdy místo obálkové metody začala používat elektronické aukce. Od roku 2013 se tak náklady lázní na spotřebu plynu snížily o cca 200 tis. Kč. Tato změna se však projevila více v nákladech na spotřebu elektřiny, které klesly o téměř polovinu. S ohledem na skutečnost, že Městské lázně budou v budoucnu zřejmě sloužit ke zcela jinému účelu, by bylo vhodnější zlepšit tepelně-technické vlastnosti budovy, než pořídit nové kotle. I přes to, že se městu v současné době i ve sledovaném období nabízí/nabízely evropské dotační programy podporující snižování energetické náročnosti veřejných budov, je spíše nepravděpodobné, že by město dotaci získalo. Lázně by totiž kvůli svému velmi špatnému technickému stavu buď nemusely dosáhnout potřebného bodového hodnocení podle technických a ekologických kritérií, nebo by v období udržitelnosti nemusely naplňovat potřebné indikátory v případě, že by kritéria splnily. Město by tak rekonstrukci budovy muselo pravděpodobně zafinancovat z vlastních zdrojů. Městská plovárna Louka je v porovnání s Městskými lázněmi moderním sportovním zařízením, které ve Znojmě funguje pouze 13 let. Náklady plovárny tak oproti lázním převyšují tržby jen o dvojnásobek, z čehož vyplývá, že optimalizace hospodaření plovárny by měla naopak spočívat ve zvýšení tržeb. Hlavním problémem plovárny je příliš rozsáhlý a složitý ceník způsobený především rozlišováním vstupného zvlášť v hlavní a vedlejší sezoně. Plovárna by si výrazně polepšila, kdyby ceny ve vedlejší sezoně zrušila. Další problémy lze spatřovat v příliš vysokém běžném vstupném, zejména celodenním, a od něj se odvíjejících min. částek pro dobití předplatitelských karet, v poskytování vstupného 95

96 zdarma dětem až do 5 let a také v nabídce velmi malého počtu i výše slev pro rodiny s dětmi, které koupaliště často navštěvují. Změnou ceníku by tak plovárna mohla přilákat větší počet návštěvníků a tím navýšit své tržby i přes to, že by v některých případech ceny snížila. Aby si však plovárna oproti dřívějšímu ceníku nepohoršila, nové ceny by měly být stanoveny někde na úrovni mezi původními a současnými cenami. Ke zvýšení tržeb by plovárně pomohlo také zvýšení atraktivity. Vzhledem ke své poloze v obytné zóně města je však plovárna omezena pouze na pořádání akcí nevyžadujících žádnou hlasitou hudbu, nebo na budování doplňkové infrastruktury, případně rozšíření půjčovného. Výhodou plovárny je na druhou stranu obrovská travnatá plocha, která není v některých místech návštěvníky vůbec využívána. Plovárna by tak volné plochy mohla využít pro budování doplňkové infrastruktury, která by měla být nejlépe placená a neobsluhovaná, aby z ní plovárna měla zajištěny alespoň přímé tržby a nemusela zbytečně platit mzdové náklady. Problémy této infastruktury jsou ovšem vysoké náklady na její pořízení, jelikož se obvykle jedná o různá hřiště, nízký zájem ze strany návštěvníků a riziko využívání neplatícími osobami. Z těchto důvodů by pro plovárnu bylo lepší pořídit nějakou placenou, ale méně nákladnou a obsluhovanou infrastrukturu, která by i přes to, že by musela být hlídaná, přinesla plovárně pravděpodobně vyšší přímé i nepřímé tržby díky velkému zájmu návštěvníků. K financování nového krytého bazénu z vnějších zdrojů se městu v současné době příliš mnoho možností nenabízí. Evropské i národní dotační programy sportovní zařízení nepodporují, šance na získání individuální podpory ze strany státu nebo kraje je pro Znojmo po problémech spojených s rekonstrukcí fotbalového stadionu poměrně nízká a při oslovení soukromých investorů by bylo město znevýhodněné v tom, že by investor mohl mít vlastní požadavky jak na stavební program, tak na umístění stavby. Jediným řešením, které se tak Znojmu aktuálně nabízí, je úvěrové financování nebo financování z vlastních zdrojů. 96

97 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje [1] ČÁSLAVOVÁ, Eva. ČERNÝ, Zbyněk. Zdrojové financování sportovních zařízení v USA a Evropě. Ekonomie a management, 2006, ročník IX., č. 1, s [2] DURDOVÁ, Irena. Ekonomické aspekty sportovního managementu. 1 vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, s. ISBN [3] DURDOVÁ, Irena. Sport jako sociálně ekonomický fenomén. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, s. ISBN [4] HOBZA, Vladimír. REKTOŘÍK, Jaroslav. Základy ekonomie sportu. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN [5] JETMAR, Marek. PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN [6] NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, s. ISBN [7] PEKOVÁ, Jitka. PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, s. ISBN X. [8] PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování obcí, měst a regionů teorie a praxe. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, s. ISBN [9] SLEPIČKOVÁ, Irena. SLEPIČKA, Pavel. Sport a politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Fakulta tělesné výchovy a sportu, s. ISBN Elektronické zdroje [10] Akcionáři Sazky. idnes.cz [cit ]. Dostupné z: [11] Analýza financování sportu v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] Anketa znojemského týdne. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [13] Architektonická studie stavby nového krytého bazénu v Louce. Znojmo zdravé město [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] BAGAROVÁ GRZYWA, Martina. Efektivnost výdajů statutárních měst. Moderní obec [online]. [cit ]. Dostupné z: [15] Bazén Kolín. Vodní svět Kolín [online]. [cit ]. Dostupné z: [16] Bazén Třebíč. Aquapark Laguna Třebíč [online]. [cit ]. Dostupné z: 97

98 [17] Bazén: Věcná debata i vášně. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [18] BLÉZLOVÁ, Radka. Komparace vzdělávacího programu Základní škola a ŠVP ZV v oboru tělesná výchova ve vybraných školách: diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií [online]. [cit ]. Dostupné z: [19] BŘEŇ, Jan. Obecní majetek historické základy ekonomické podstaty obcí. Deník veřejné správy [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Centrum sportu Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [21] Co to je neziskový sektor. Neziskovky [online]. [cit ]. Dostupné z: [22] ČSN EN Světlo a osvětlení - Osvětlení sportovišť. Technické normy ČSN [online]. [cit ]. Dostupné z: csn-en html [23] Dotace a granty. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [24] Dotace pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo obrany České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] Dotační oblast Vzdělávání, sport a volný čas. Dotační portál krajského úřadu Jihomoravského kraje [online]. [cit ]. Dostupné z: Vzdelavani+sport+a+volny+cas.aspx [26] Dotační program Podpora sportu ve Znojmě v roce Znojmocity.cz, oficiální stránky města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: 61 [27] DUŠKOVÁ, Markéta. Z opravy stadionu se stává hra o přežití fotbalu ve Znojmě. idnes.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] Elektronické aukce šetří Znojmu peníze. Znojemsko.cz, regionální portál [online]. [cit ]. Dostupné z: [29] Finální vyúčtování rekonstrukce městského stadionu: Znojmo pokrylo z dotačních titulů více než 70 % všech nákladů. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [30] Grantová schémata. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: 98

99 [31] Chtějí obnovit koupaliště u lázní. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [32] Individuální projekt. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: [33] Informace o změně právní úpravy sdružovacího práva. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [34] Integrovaný regionální operační program. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: 9c3aeaac82ff/PD-IROP schvalen-EK_2.pdf?ext=.pdf [35] Kam s ním? Bude bazén v Louce nebo na náměstí? Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [36] KELIKAROVÁ, Kateřina. Rozpočtové aspekty reformy veřejné správy. Deník veřejné správy [online]. [cit ]. Dostupné z: [37] KLEMENTOVÁ, Zuzana. Využití dotací ve financování SSK Vítkovice: bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií [online]. [cit ]. Dostupné z: [38] Koalice bude dál podporovat zvýšení odvodů z hazardu. Česká televize [online]. [cit ]. Dostupné z: [39] Koncepce financování sportu v České republice. Český olympijský výbor [online]. [cit ]. Dostupné z: [40] Koncepce státní podpory sportu v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [42] Koupaliště Pod Javorovým v Třinci. Těšínské Slezsko [online]. [cit ]. Dostupné z: [43] Koupaliště Pohoda v obci Únanov. Obec Únanov [online]. [cit ]. Dostupné z: [44] Koupaliště Polanka v Třebíči. Aquapark Laguna Třebíč [online]. [cit ]. Dostupné z: [45] Krytý bazén ve Znojmě? Pomozte s odpovědí radnici. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: 99

100 [46] KUČERA, Vít. Autonomie sportovních organizací. Skutečně? Eprávo.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: html [47] Letní deník Plavecký trénink s Květoslavem Svobodou. 1. SC Znojmo fotbalový klub, a. s. [online]. [cit ]. Dostupné z: [48] LOVĚTÍNSKÝ, Vojtěch. MYLKOVÁ, Petra. Odpověď na dotaz: Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy. Asociace veřejně prospěšných organizací České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [49] Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře ve financování českého sportu. Český olympijský výbor [online]. [cit ]. Dostupné z: [50] Města podle počtu obyvatel v ČR. Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: [51] Město zvažuje, kde má stát nový krytý bazén. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [52] Městské lázně. Firmy.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [53] Městská plovárna Louka. Městská plovárna Louka Znojmo [online]. [cit ]. Dostupné z: [54] Monitor státní pokladny. Monitor, informační portál Ministerstva financí [online]. [cit ]. Dostupné z: [55] Municipální úvěr v programu OBEC 2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. [online]. [cit ]. Dostupné z: [56] Na střelnici se debatovalo o strategii a podpoře sportu. Jana Pastuchová, poslankyně Parlamentu České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [57] Nahlížení do katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. [cit ]. Dostupné z: [58] Národní rada pro sport se shodla na rozdělení investičních prostředků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [59] Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Úřad vlády České republiky Elektronická knihovna připravované legislativy [online]. [cit ]. Dostupné z: 100

101 [60] NKÚ: MF nehospodařilo s prostředky z Všeobecné pokladní správy v souladu s rozpočtovými pravidly. Parlamentní listy [online]. [cit ]. Dostupné z: Vseobecne-pokladni-spravy-v-souladu-s-rozpoctovymi-pravidly [61] Novela zákona o podpoře sportu vymezuje, co bude stát podporovat. Parlamentní listy [online]. [cit ]. Dostupné z: [62] Nový krytý bazén uvázl nyní na mrtvém bodě. Znojemský deník [online]. [cit ]. Dostupné z: html [63] NOVOTNÝ, Pavel. Od Hušáka ke Kellnerovi. O2 aréně je 10 let. idnes.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: /ekonomika.aspx?c=a140323_173315_ekonomika_fih [64] O nás. Armádní sportovní centrum DUKLA [online]. [cit ]. Dostupné z: [65] O nás co je ČUS? Česká unie sportu [online]. [cit ]. Dostupné z: [66] O nás historie klubu. Znojemské plavání, oficiální stránky znojemských plavců [online]. [cit ]. Dostupné z: [67] O nás. Sdružení sportovních svazů České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [68] Obsahové náplně živností. Business center [online]. [cit ]. Dostupné z: [69] Ohlášení živnosti formuláře a správní poplatky. ipodnikatel.cz, portál pro začínající podnikatele [online]. [cit ]. Dostupné z: [70] Okresní sdružení ČUS Znojmo, z. s. Česká unie sportu Jihomoravská krajská organizace ČUS [online]. [cit ]. Dostupné z: [71] Organizace podřízené MŠMT. Edu.cz, rozcestník webových aplikací rezortu školství [online]. [cit ]. Dostupné z: [72] Plovárna ve Znojmě stojí bez stavebního povolení. Archiweb.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [73] Počet obyvatel obce. RISY.cz, Regionální Informační Servis [online]. [cit ]. Dostupné z: [74] Podklad pro veřejnou rozpravu k návrhu zákona o podpoře sportu. Český olympijský výbor [online]. [cit ]. Dostupné z: 101

102 [75] Podporované oblasti. Operační program životní prostředí pro období [online]. [cit ]. Dostupné z: [76] Podvýbory Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [77] Programový dokument SROP Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: (SROP)/Dokumenty/Programove-dokumenty-programu-SROP/Programovy-dokument-SROP [78] Programy a dotace. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [79] Prováděcí dokument ROP Jihovýchod (verze 1.30). Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online]. [cit ]. Dostupné z: [80] Průměrná výška a váha dětí podle věku. Číselník Artega [online]. [cit ]. Dostupné z: [81] Přehled výzev k předkládání projektů do SROP. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: (SROP)/Udalosti/Prehled-vyzev-k-predkladani-projektu-do-SROP [82] RÁČILOVÁ, Ludmila. Spotřební výdaje domácností ČR: bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně Provozně-ekonomická fakulta [online]. [cit ]. Dostupné z: 1%E8ilov%E1%20ludmila;dohledat=Dohledat;kde=nazev;kde=autor;kde=klic_slova;stav_filtr=bez;ty p=1;fakulta=2;obdobi=2013;obdobi=2000,2001,2002,2003,2004,2005,2006,2007,2008,2009,2010,201 1,2012;jazyk=1;jazyk=3;jazyk=2;jazyk=29;jazyk=182;jazyk=22;jazyk=23;jazyk=4;jazyk=-1;lang=cz [83] Resortní sport. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [84] Rozbory hospodaření Znojma. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [85] Sazka má jediného vlastníka, KKCG koupila podíl od PPF. Novinky.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [86] Sekce sportu a mládeže. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [87] Seznam národních sportovních svazů sdružených v ČUS po sportech dle abecedy. Česká unie sportu [online]. [cit ]. Dostupné z: 102

103 [88] Schválené rozpočty a závěrečné účty kraje. Jihomoravský kraj [online]. [cit ]. Dostupné z: [89] SLEPIČKOVÁ Irena. POPELKA, Jakub. Právní a organizační formy poskytování sportovních zařízení v obcích s rozšířenou působností. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská [online]. [cit ]. Dostupné z: [90] Snižování energetické náročnosti v provozu plaveckých bazénů. Mpo-efekt, informační portál Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky o podpoře energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie [online]. [cit ]. Dostupné z: [91] Soud zavřel znojemským fotbalistům stadion. Aktuálně.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [92] Sport archiv. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [93] Sportovní zařízení v České Lípě. Sport Česká Lípa, p. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [94] Sportovní zařízení v Chebu. CHETES, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [95] Sportovní zařízení v Kroměříži. Sportovní zařízení města Kroměříže, p. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [96] Sportovní zařízení v Orlové. SMO, městská akciová společnost Orlová [online]. [cit ]. Dostupné z: [97] Sportovní zařízení v Písku. Městské služby Písek, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [98] Sportovní zařízení v Příbrami. Sportovní zařízení města Příbram, p. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [99] Sportovní zařízení v Táboře. Tělovýchovná zařízení města Tábora, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [100] Sportovní zařízení v Trutnově. MEBYS Trutnov, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [101] Sportovní zařízení v Třinci. STARS Třinec, p. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [102] Správa nemovitostí města Znojma dostala prestižní ocenění za e-aukce. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [103] Stanovy ČOV. Český olympijský výbor [online]. [cit ]. Dostupné z: 103

104 [104] Stanovy Okresního sdružení ČUS Znojmo, z. s. Česká unie sportu Jihomoravská krajská organizace ČUS [online]. [cit ]. Dostupné z: [105] Statistika ČUS. Česká unie sportu [online]. [cit ]. Dostupné z: [106] Stručně o OPŽP prioritní osa 3. Operační program životní prostředí pro období [online]. [cit ]. Dostupné z: [107] ŠTASTNÁ, Marie. Specifika financování a účetnictví neziskových organizací v konkrétních podmínkách tělovýchovných jednot: diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví [online]. [cit ]. Dostupné z: [108] TICHÁ, Lenka Angelika. Česká unie sportu představila na konferenci také svoji vizi Koncepce státní podpory sportu. Česká unie sportu [online]. [cit ]. Dostupné z: [109] TICHÁ, Lenka Angelika. Sportovci napsali výzvu starostům. Česká unie sportu [online]. [cit ]. Dostupné z: [110] Transparentní hospodaření přináší Znojmu desítky milionů korun ročně. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [111] Účastníci EBEL. ORLI ZNOJMO, s. r. o. [online]. [cit ]. Dostupné z: [112] Ukončené výzvy. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online]. [cit ]. Dostupné z: [113] Úplné znění rozpočtové skladby s označením změn podle třinácté novely (tj. vyhláškou č. 345/2014 Sb.). Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [114] Uzavřené výzvy. Operační program životní prostředí pro období [online]. [cit ]. Dostupné z: [115] Vláda schválila novelu zákona o podpoře sportu, rozdělování státních peněz transparentnější. Sportovní listy [online]. [cit ]. Dostupné z: [116] Všesportovní kolegium ČR bude důstojným partnerem veřejných a státních institucí. Česká unie sportu Pardubická krajská organizace ČUS [online]. [cit ]. Dostupné z: [117] VYBÍHAL, Václav. Veřejné statky a externality. Vysoká škola finanční a správní veřejné služby Informačního systému[online]. [cit ]. Dostupné z: 104

105 [118] Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Senát Parlamentu České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [119] Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Zákony pro lidi [online]. [cit ]. Dostupné z: [120] Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. Zákony pro lidi [online]. [cit ]. Dostupné z: [121] Výzvy. Operační program životní prostředí pro období [online]. [cit ]. Dostupné z: [122] Za používání elektronických aukcí získala Správa nemovitostí města Znojma další ocenění. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [123] Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Eprávo.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [124] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Business center [online]. [cit ]. Dostupné z: [125] Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu. Zákony pro lidi [online]. [cit ]. Dostupné z: [126] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákony pro lidi [online]. [cit ]. Dostupné z: [127] Zastupitelé jednali o parku i krytých bazénech v Louce. Znojemský týden [online]. [cit ]. Dostupné z: [128] Zastupitelstvo schválilo Strategický plán rozvoje města Znojma. Znojmo Zdravé město [online]. [cit ]. Dostupné z: zastupitelstvo-schvalilo-strategicky-plan-rozvoje-mesta-znojma.html [129] Závěrečný účet kapitoly MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. [cit ]. Dostupné z: [130] Znojemská sportoviště a stacionář na Hradišti se dočkaly rekonstrukce. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [131] Znojmo dostane od města 15 milionů na zaplacení dluhu. Sport.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 105

106 [132] Žádat o dotace na kulturu, sport či sociální služby lze od pondělí. Podle nových pravidel. Znojmocity.cz, oficiální web města Znojma [online]. [cit ]. Dostupné z: [133] 2. výzva Jihomoravského kraje do grantového schématu SROP. Evropské strukturální a investiční fondy[online]. [cit ]. Dostupné z: EU/Programy /Operacni-programy/SPOLECNY-REGIONALNI-OPERACNI- PROGRAM-(SROP)/Grantova-schemata/Grantova-schemata-krajska/kraj-Jihomoravsky/2-vyzva [134] 3. kolo výzvy pro region soudržnosti Jihovýchod. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit ]. Dostupné z: EU/Programy /Operacni-programy/SPOLECNY-REGIONALNI-OPERACNI- PROGRAM-(SROP)/Udalosti/Prehled-vyzev-k-predkladani-projektu-do-SROP/3-vyzva-propredkladani-projektu-do-programu-SROP/3-kolo-vyzvy-pro-region-soudrznosti-Jihovychod Ostatní zdroje SNMZ (osobní návštěvy, příp. ová komunikace s panem Ing. Tomášem Šturalou, ředitelem SNMZ, a paní Irenou Puklovou, vedoucí ekonomického úseku) Městský úřad Znojmo (osobní návštěvy Majetkového odboru, příp. ová komunikace s pracovnicí odboru, paní Jitkou Baladovou, a dále s vedoucím Finančního odboru, panem Ing. Markem Štěpaníkem, a s mluvčí města Znojma, paní Ing. Zuzanou Pastrňákovou) František Svoboda, správce Městských lázní a Městské plovárny Louka (osobní návštěvy) ová komunikace s pracovníky Odboru sporu MŠMT (s panem Mgr. Ivanem Martínkem, vedoucím Oddělení metodiky v základním a středním školstvím, a panem Ing. Janem Létalem, vedoucím Oddělení investic do sportu) ová komunikace s pracovníky Odboru kanceláře hejtmana Krajského úřadu JMK (s paní Denisou Kapitančíkovou a panem Ing. Zdeňkem Benešem z Oddělení sportu) 106

107 Seznam tabulek Tabulka 1: Dotace MŠMT na programy podporující sportovní zařízení (zaokrouhleno na tis. Kč) Tabulka 2: Výdaje na sportovní zařízení ze Všeobecné pokladní správy MF v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Tabulka 3: Výdaje na sportovní zařízení JMK v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Tabulka 4: Vývoj počtu sportovních a tělovýchovných zařízení pro školní a spolkovou činnost v letech Tabulka 5: Vybraná sportovní zařízení v majetku organizací, podniků a národních výborů ke dni Tabulka 6: Podíl sportovních zařízení podle stáří v rámci regionů ČR Tabulka 7: Výdaje Znojma do sportovních zařízení v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Tabulka 8: Příspěvky na provoz a investice SNMZ v letech (zaokrouhleno na tis. Kč) Tabulka 9: Otevírací doba Městských lázní a jejich dalších zařízení Tabulka 10: Vývoj ceníku Městských lázní za období (v Kč) Tabulka 11: Opravy/údržba v Městských lázních za období (v Kč) Tabulka 12: Analýza hospodaření Městských lázní za období (v Kč) Tabulka 13: Náklady Městských lázní za období (v Kč) Tabulka 14: Výnosy Městských lázní za období (bez započtení příspěvku na provoz, v Kč) Tabulka 15: Provozní a otevírací doba Městské plovárny Louka + vývoj ceníku pro běžné vstupné a držitele předplatitelských karet za období (v Kč) Tabulka 16: Vývoj ceníku Městské plovárny Louka pro skupiny s vedoucím za období (v Kč) Tabulka 17: Vývoj ceníku půjčovny Městské plovárny Louka za období (v Kč) Tabulka 18: Akce konané v Městské plovárně Louka v letech vybrané částky (v Kč) Tabulka 19: Opravy/údržba v Městské plovárně Louka v letech (v Kč) Tabulka 20: Analýza hospodaření Městské plovárny Louka za období (v Kč) Tabulka 21: Náklady Městské plovárny Louka za období (v Kč) Tabulka 22: Výnosy Městské plovárny Louka (bez započtení příspěvku města, v Kč) + návštěvnost plovárny (v počtech návštěvníků) za období Tabulka 23: Ceníky krytých bazénů počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo (v Kč) Tabulka 24: Návrh nového ceníku Městských lázní při změně cen (v Kč) Tabulka 25: Návrh nového ceníku Městských lázní při změně cen i podmínek (v Kč) Tabulka 26: Položky v ceně vstupného do bazénu počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo 74 Tabulka 27: Vybavení koupališť počtem obyvatel srovnatelných měst jako Znojmo Tabulka 28: Ceníky vstupného koupališť jednotlivých měst (v Kč) Tabulka 29: Podmínky vstupného na koupaliště jednotlivých měst (v Kč) Tabulka 30: Ceníky slev na vstupné koupališť jednotlivých měst (v Kč) Tabulka 31: Ceníky permanentek koupališť jednotlivých měst (v Kč) Tabulka 32: Vývoj běžného vstupného Městské plovárny Louka včetně stanovení nových cen (v Kč) Tabulka 33: Vývoj vstupného pro držitele předplatitelských karet Městské plovárny Louka včetně stanovení nových cen (v Kč) Tabulka 34: Návrh nového ceníku Městské plovárny Louka (v Kč) Tabulka 35: Návrh slev na vstupné Městské plovárny Louka (v Kč) Tabulka 36: Návrh půjčovného Městské plovárny Louka (v Kč) Tabulka 37: Doplňkové vybavení/akce koupališť počtem obyvatel srovnávaných měst jako Znojmo

108 Seznam obrázků Obrázek 1: Vícezdrojové financování sportu Obrázek 2: Možnosti umístění nové infrastruktury v Městské plovárně Louka Seznam grafů Graf 1: Podíly veřejných a soukromých subjektů na financování sportu Graf 2: Země Evropské unie porovnání veřejných výdajů na sport na 1 obyvatele Seznam příloh Tabulky Tabulka I: Typologie statků s příklady ze sportu Tabulka II: Vývoj Programů státní podpory sportu od počátku vyhlášení Tabulka III: Akcionáři Sazky, a. s. a jejich podíly ve společnosti Tabulka IV: Sportovní zařízení pod správou SNMZ Tabulka V: Rozpis Městských lázní na říjen 2015 Obrázky Obrázek I: Budova Městských lázní Obrázek II: Plavecký bazén Městských lázní Obrázek III: Opravy v Městských lázních Obrázek IV: Pohled na Loucký klášter z Městské plovárny Louka Obrázek V: Rekreační a kondiční bazén Městské plovárny Louka Obrázek VI: Bazén pro neplavce Městské plovárny Louka Obrázek VII: Koupaliště Polanka v Třebíči Obrázek VIII: Koupaliště Pod Javorovým v Třinci Obrázek IX: Koupaliště v Táboře Obrázek X: Koupaliště v Trutnově Obrázek XI: Koupaliště Bajda v Kroměříži Obrázek XII: Koupaliště Pohoda v Únanově u Znojma Výpočty Výpočty navýšení tržeb Městských lázní Seznam použitých zkratek CR Cestovní ruch ČOS Česká obec sokolská, z. s. ČUS Česká unie sportu, z. s. ČR Česká republika ČSTV Československý svaz tělesné výchovy, o. s., později Český svaz tělesné výchovy, o. s. EU Evropská unie JMK Jihomoravský kraj IROP Integrovaný regionální operační program NNO Nestátní nezisková organizace MF Ministerstvo financí MO Ministerstvo obrany 108

109 MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MZ Ministerstvo zemědělství ORP Obec s rozšířenou působností ROP Regionální operační program SK Sportovní klub SNMZ Správa nemovitostí města Znojma, p. o. SROP Společný regionální operační program SSS ČR Sdružení sportovních svazů České republiky TJ Tělovýchovná jednota a. s. akciová společnost o. j. s. organizační jednotka sdružení o. s. občanské sdružení p. o. příspěvková organizace p. s. pobočný spolek s. r. o. společnost s ručením omezeným z. s. zapsaný spolek což zn. pří. resp. tzn. tzv. což znamená případně respektive to znamená tak zvaný/á/é 109

110 Přílohy Tabulky Tabulka I: Typologie statků s příklady ze sportu Dělitelnost pro spotřebu - rivalitní Nedělitelnost pro spotřebu - nerivalitní Vylučitelnost ze spotřeby Čisté soukromé statky Individuální spotřeba, nízké náklady na vyloučení Produkovány soukromými subjekty firmami - agenturami Poskytovány prostřednictvím trhů Financovány z výnosů z prodeje Např. sportovní oblečení, obuv, speciální výživové doplňky Smíšené statky Soukromé statky s externalitami Produkovány soukromými firmami Poskytovány prostřednictvím trhů se subvencemi nebo korigujícími daněmi Financovány z výnosů z prodeje Např. soukromý plavecký bazén, sportovní amatérský klub Nevylučitelnost ze spotřeby Smíšené statky Kolektivní spotřeba, ale podléhají přetížení kapacity nebo vytlačování Produkovány soukromými firmami nebo přímo veřejným sektorem Poskytovány prostřednictvím trhů nebo přímo veřejným sektorem Financovány z výnosů z prodeje, poplatků za užívání, daňových výnosů veřejného rozpočtu Např. veřejný plavecký bazén, veřejná sjezdovka Čisté veřejné statky Náklady na vyloučení (popř. nemožnost vyloučení) Produkovány vládou nebo soukromými firmami na zakázku vlády Poskytovány veřejného rozpočtu prostřednictvím Financovány z daňových příjmů veřejných rozpočtů Např. značené turistické cesty, veřejně přístupná dětská hřiště Zdroj: NOVOTNÝ, Jiří. Sport v ekonomice. 2011, s. 27.

111 Tabulka II: Vývoj Programů státní podpory sportu od počátku vyhlášení Část A: oblast státní podpory reprezentace a přípravy sportovních talentů Program I Sportovní reprezentace ČR Program II Sportovní centra mládeže Program III Sportovní talent Program IV Sportovní střediska (2007 Sportovní třídy Část B: oblast tělovýchovy tzv. Veřejně prospěšných programů Program V Národní program rozvoje sportu pro všechny Program VI Sport a škola Program VII Sport zdravotně postižených Program VIII Údržba a provoz sportovního a tělovýchovného zařízení Část C: oblast výdajů na programové financování reprodukce majetku Program Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací Podprogram : Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovních organizací Podprogram : Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovní reprezentace Zdroj: MŠMT, vlastní zpracování Neinvestiční dotace Výdajový okruh: Sportovní reprezentace Program I Sportovní reprezentace ČR Program II Sportovně talentovaná mládež Výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost Program III Všeobecná sportovní činnost Program IV Údržba a provoz sportovních zařízení Program V Organizace sportu (jen ) x x x Investiční dotace Program Podpora materiálně technické základny sportu Subtitul : Podpora materiálně technické základny sportovních organizací Subtitul : Podpora materiálně technické základny sportovní reprezentace Výdajový okruh: Sportovní reprezentace Program I Sportovní reprezentace ČR Program II Sportovně talentovaná mládež Výdajový okruh: Všeobecná sportovní činnost Program III Činnost sportovních organizací Program IV Údržba a provoz sportovních zařízení Program V Činnost sportovních svazů Program VI Významné sportovní akce Program VII Zdravotně postižení sportovci x x

112 Tabulka III: Akcionáři Sazky, a. s., a jejich podíly ve společnosti Akcionář Podíl v % Český svaz tělesné výchovy 67,98% Česká obec sokolská 13,54% Česká asociace sport pro všechny, o. s. 5,56% Autoklub ČR 4,00% Sdružení sportovních svazů ČR 3,56% Český olympijský výbor 2,00% Český střelecký svaz 1,44% Asociace tělovýchovných jednot a sportovních klubů ČR 1,02% Orel o. s. 0,88% Zdroj: idnes.cz.

113 Tabulka IV: Sportovní zařízení pod správou SNMZ Sportovní zařízení Fotbalový stadion Horní park, F. J. Curie 9, Znojmo Fotbalový stadion Čafka, náměstí kpt. Otmara Chlupa 11, Znojmo Městské lázně, náměstí Svobody 15, Znojmo Zimní stadion, Dvořákova 16, Znojmo Koupaliště Mramotice, Mramotice Tenisové kurty Leska, Horní Leska 1, Znojmo Sportovní hala, F. J. Curie 5, Znojmo Skateboardové hřiště, Sokolská 20, Znojmo Městská plovárna Louka, Melkusova 42, Znojmo Městské kluziště, F. J. Curie 9 (součástí stadionu v Horním parku), Znojmo Dopravní hřiště J. Hořejšího, J. Hořejšího 14, Znojmo Rok výstavby/kolaudace Kapacita (v počtu osob) 1952/ / / / / / / Zdroj: Strategický plán rozvoje města Znojma pro období , SNMZ Problémy Chybí prostory pro atletiku (hod oštěpem, diskem), technické zázemí pro správce stadionu a velké tréninkové hřiště (pro fotbal, školy), špatný stav umělého povrchu multifunkčního hřiště nutná regenerace Chybí sedačky a sociální zařízení pro diváky Velmi špatný technický stav dlouhodobě neudržitelný (více viz Současný stav Městských lázní) Špatný technický stav vybraných částí - zatékající střecha, chlazení po lhůtě životnosti, opotřebovaná rolba Chybí infrastruktura pro moderní koupaliště ohřívání vody, vodní atrakce Špatné drenáže antukových dvorců (po dešti nelze hrát), nevyhovující asfaltový dvorec, velmi špatný stav budovy chátrající fasáda, chybí pevná tenisová hala Nedostačující kapacita haly, špatný stav osvětlení a zateplení budovy únik tepla, velký zájem veřejnosti o chybějící rekreační sporty, fotbal a atletiku / Dobrý technický stav -/ Špatné technické řešení nutnost zabudování chlazení, chladící pásy repas, chybí stabilní betonová plocha pod kluzištěm -/ Informace označené znakem - nebyly od SNMZ ani města poskytnuty.

114 Tabulka V: Rozpis Městských lázní na říjen 2015 Hodina Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle Den 6-7 TJ TJ TJ TJ TJ 7-8 TJ TJ TJ TJ TJ Školní plavání Školní plavání Školní plavání Školní plavání Školní plavání ZŠ mládeže Školní plavání Školní plavání Školní plavání. Školní plavání Gymn. a Střední pedag. škola Svaz postižených Školní plavání Školní plavání Školní plavání ZŠ Mládeže Gymn. Polesného Školní plavání Školní plavání Školní plavání Školní plavání Školní plavání Zdravotně postižení Školní plavání Školní plavání Školní plavání Školní plavání Svaz postižených TJ Městský úřad Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost TJ Družiny ZŠ TJ TJ TJ Veřejnost Veřejnost TJ TJ TJ TJ TJ Veřejnost Veřejnost TJ TJ Kurz neplavců TJ TJ Veřejnost TJ TJ Veřejnost TJ DDM Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Veřejnost Zdroj: SNMZ Atlanta, a. s. Veřejnost Veřejnost Veřejnost Manta Městská policie VHS plus, s. r. o.

115 Obrázky Městské lázně Obrázek I: Budova Městských lázní Zdroj: Firmy.cz [online] Obrázek II: Plavecký bazén Městských lázní Zdroj: Znojmocity.cz [online] Obrázek III: Opravy v Městských lázních Zdroj: Znojmocity.cz [online]

116 Plovárna Louka Obrázek IV: Pohled na Loucký klášter z Městské plovárny Louka Zdroj: Městská plovárna Louka [online] Obrázek V: Rekreační a kondiční bazén Městské plovárny Louka Zdroj: Městská plovárna Louka [online] Obrázek VI: Bazén pro neplavce Městské plovárny Louka Zdroj: Městská Plovárna Louka [online]

117 Srovnávaná koupaliště Obrázek VII: Koupaliště Polanka v Třebíči Zdroj: Lagunatrebic.cz [online] Obrázek VIII: Koupaliště Pod Javorovým v Třinci Zdroj: Tesinskeslezsko.cz [online] Obrázek IX: Koupaliště v Táboře Zdroj: Tělovýchovná zařízení města Tábora, s. r. o. [online]

118 Obrázek X: Koupaliště v Trutnově Zdroj: MEBYS Trutnov, s. r. o. [online] Obrázek XI: Koupaliště Bajda v Kroměříži Zdroj: Sportovní zařízení města Kroměříže, p. o. [online] Obrázek XII: Koupaliště Pohoda v Únanově u Znojma Zdroj: Obec Únanov [online]