4. úplná aktualizace ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PROSINEC 2016

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP SLANÝ 4. úplná aktualizace ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PROSINEC 2016

2 Objednatel: Město Slaný Zpracovatel datové části ÚAP: Městský úřad Slaný Geografický informační systém Velvarská Slaný Zpracovatel výkresové části ÚAP: Georeal spol. s r.o. Hálkova Plzeň IČ: DIČ: CZ Zpracovatel textové části ÚAP: Ing. Martina Staňková Leknínová 652/ Říčany IČ: DIČ: CZ SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 2

3 OBSAH DOKUMENTACE 1. ÚVOD 7 2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SWOT ANALÝZA VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ SOCIÁLNÍ Veřejná dopravní a technická infrastruktura Socio-demografické podmínky PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ EKONOMICKÝ PILÍŘ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO 3 PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro příznivé životní prostředí Pro soudržnost společenství obyvatel 77 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 3

4 Pro hospodářský rozvoj ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNICH PODMÍNEK KARTOGRAM VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ URČENÍ PROBLÉMŮ, ZÁVAD A STŘETŮ V ÚZEMÍ URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY (PÚR) PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE (ZÚR SK) PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍCH PLANECH (ÚP) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ŘEŠENÍ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ OBECNÉ POŽADAVKY POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ORP SLANÝ 121 Schémata: Schéma č.1 Správní obvod ORP Slaný 9 Schéma č.2 Ložiska nerostných surovin 14 Schéma č.3 Poddolovaná území 15 Schéma č.4 Sesuvná území 16 Schéma č.5 Stará důlní díla 17 Schéma č.6 Chráněná oblast přirozené akumulace vod, Zranitelná oblast 19 Schéma č.7 Území ohrožené povodněmi 20 Schéma č.8 Nadregionální, regionální ÚSES 45 Schéma č.9 Významné krajinné prvky registrované 46 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 4

5 Schéma č.10 Významné krajinné prvky ze zákona 47 Schéma č.11 Maloplošná zvláště chráněná území 48 Schéma č.12 Přírodní park Džbán 52 Schéma č.13 Natura 2000 Evropsky významné lokality 53 Schéma č.14 Vybavenost obcí veřejným vodovodem 60 Schéma č.15 Vybavenost obcí splaškovou kanalizací 61 Schéma č.16 ČOV v obci 62 Schéma č.17 Plynofikace obcí 63 Kartogramy: Kartogram č.1 Koeficient ekologické stability 74 Kartogram č.2 Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce 75 Kartogram č.3 Podíl PUPFL na celkové výměře obce 76 Kartogram č.4 Podíl délky rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce 79 Kartogram č.5 Podíl délky železnic na celkové výměře obce 80 Kartogram č.6 Index stáří 83 Kartogram č.7 Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním 84 Kartogram č.8 Trvale obydlené byty 86 Kartogram č.9 Připravenost území 89 Kartogram č.10 Míra registrované nezaměstnanosti 96 Kartogram č.11 Míra podnikatelské aktivity 97 Kartogram č.12 Funkční urbanizované území 98 Kartogram č.13 Vztah území obcí podle vyhodnocení vyvženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 102 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 5

6 Přílohy: Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 SWOT analýzy - 52 karet obcí Vyhodnocení stavu územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje území - 52 karet obcí Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území - 52 karet obcí Kartogram Vztah území obcí podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Problémy, závady a střety v území (Určení problémů k řešení v ÚPD) - 52 karet obcí SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 6

7 1. ÚVOD Správní obvod obce s rozšířenou působností Slaný se nachází v severozápadní části Středočeského kraje na hranicích s Ústeckým krajem. ORP Slaný sousedí s obvody Rakovník, Kladno a Kralupy n. Vltavou. Leží na rozhraní Středočeské tabule a Brdské oblasti. Konkrétně se jedná o celky Pražské plošiny a Dolnooharské tabule s nadmořskými výškami nejčastěji do 400 m. ORP Slaný zahrnuje území 52 obcí a 92 katastrálních území. Slaný, Velvary a Smečno mají statut města, Vraný a Zlonice mají statut městyse. Celková rozloha správního území ORP Slaný je 368,8 km 2. Žije zde obyvatel (k ). Svojí rozlohou i počtem obyvatel patří Slánsko k průměrným obvodům. Řešené území je vymezeno územím obcí: Beřovice (Bakov), Bílichov, Černuc (Bratkovice, Miletice, Nabdín), Drnek, Dřínov (Drchkov), Hobšovice (Skůry, Křovice), Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín (Hospozínek), Hrdlív, Chržín (Budihostice, Dolní Kamenice), Jarpice (Budenice), Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky (Čeradice, Kobylníky, Kokovice, Páleček), Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká, Malíkovice (Hvězda), Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň (Hřešice), Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný (Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy, Želevčice), Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice (Budeničky), Třebíz, Tuřany (Byseň), Uhy, Velvary (Ješín, Malá Bučina, Velká Bučina), Vraný (Horní Kamenice, Lukov), Vrbičany, Zichovec (Zichovec), Zlonice (Břešťany, Lisovice, Tmáň, Vyšínek), Zvoleněves, Želenice, Žižice (Drnov, Luníkov, Osluchov, Vítov). Slánsko je území s bohatou historií, nepostižené velkými migračními pohyby, přirozené centrum zemědělské, a také průmyslové výroby. Slánsko svojí historií kopíruje v malém dějiny českých zemí. Výhodná poloha na severozápadě Pražské plošiny s úrodnou půdou, v blízkosti Prahy a na dřívější saské obchodní cestě byla a je velkým přínosem rozvoje celé oblasti. Dle Politiky územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č.1 se část řešeného území ORP Slaný nachází v Rozvojové oblasti OB1 Metropolitní rozvojová oblast Praha (obce v jižní a střední části). Zásady územního rozvoje Středočeského kraje zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 (Smečno). Dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje se část řešeného území ORP Slaný nachází v rozvojové ose republikového významu OS2 Praha Kralupy nad Vltavou Ústí nad Labem (Sazená), v rozvojové ose krajského významu OSk1 Praha Slaný Chomutov (Hořešovičky, Klobuky, Kobylníky, Hořešovice, Třebíz, Kvílice, Kutrovice, Kvíc, Netovice, Dolín, Lotouš, SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 7

8 Trpoměchy, Otruby, Slaný, Tuřany, Byseň, Studeněves, Hrdlív, Jemníky, Knovíz) a ve specifické oblasti krajského významu SOBk7 Bílichovsko - Pochvalovsko (Zichovec, Bílichov, Líský, Hřešice). Slánsko je svým charakterem zemědělsko - průmyslovou oblastí. Zemědělský potenciál je soustředěn na většině území - v jižní, východní, střední a severní části, která bezprostředně navazuje na Polabskou nížinu. Nejzápadnější část Slánska spadá do přírodního parku Džbán, který je charakteristický vyšší lesnatostí, zachovalým krajinným rázem a hodnotným přírodním prostředím. Celé řešené území spadá do oblasti pražského regionu. Toto se výrazně propojuje v ekonomické, sociální a demografické struktuře území a v životě jeho obyvatel. Zároveň se výrazně projevuje i v hodnotě sídelní struktury. Vzhledem k tomu, že oblast spadající do pražského regionu, byla výrazně industrializovaná, především v městských aglomeracích zaměřených na těžbu uhlí a těžký průmysl, došlo zde k nadměrnému rozvoji především města Slaného a Velvar, což mělo negativní důsledky na jednotlivá venkovská sídla v zázemí těchto měst. Zatím co se obě města intenzivně rozvíjela, docházelo v druhé polovině 20. století k vylidňování přidružených sídel (zejména mladým obyvatelstvem). I dnes jsou ekonomicky nejvýznamnějšími centry Slaný a Velvary, kde působí podniky se zaměřením na strojírenství, stavebnictví, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Z ekonomického hlediska je ve zdejším regionu perspektivní uhlonosný karbon, jehož produktem je černé uhlí a ložiska štěrkopísků. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 8

9 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 9

10 2. ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2.1 SWOT ANALÝZA Strengths Opportunities Weaknesses Threats Zajištění trvale udržitelného rozvoje území vyžaduje zhodnocení silných stránek obce a jejich příležitostí a potlačení jejích slabých stránek a hrozeb v oblasti jednotlivých přírodních a socioekonomických složek prostředí. V této tabulce jsou používány mezinárodně uznávané termíny, které v originále znamenají: 1) Strenghts - silné stránky 2) Weaknesses - slabé stránky 3) Opportunities - příležitosti 4) Threats - hrozby Tato tabulka vychází z požadavků vyhlášky č.500/2006 Sb., 4, odst. 1b, kde je uvedeno, že rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírodního prostředí, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. SWOT analýzy pro 52 obcí (karty obcí) jsou v Příloze č.1 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 10

11 2.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Na základě SWOT analýz bylo provedeno zhodnocení stavu a kvality územních podmínek pro jednotlivé obce správního území ORP Slaný, pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území: 1. Podmínky pro příznivé životní prostředí environmentální pilíř 2. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území sociální pilíř 3. Podmínky pro hospodářský rozvoj území ekonomický pilíř Začlenění témat SWOT analýz do jednotlivých pilířů posouzení podmínek udržitelného rozvoje území: 1. Podmínky pro příznivé životní prostředí environmentální pilíř - horninové prostředí a geologie - vodní režim - hygiena životního prostředí - ochrana přírody a krajiny - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 2. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území sociální pilíř - veřejná dopravní a technická infrastruktura - socio-demografické podmínky - bydlení - rekreace SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 11

12 3. Podmínky pro hospodářský rozvoj území ekonomický pilíř - horninové prostředí a geologie - zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa - veřejná dopravní a technická infrastruktura - socio-demografické podmínky - bydlení - rekreace PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití území především prostřednictvím těchto faktorů: zdroje nerostných surovin (dobývací prostor, chráněné ložiskové území, ložiska nerostných surovin) poddolovaná území sesuvná území stará důlní díla Zdroje nerostných surovin Na správním území ORP Slaný se nachází 8 646,9 ha ložisek nerostných surovin. Významnými těžitelnými ložisky na správním území ORP Slaný jsou ložiska: - Ložisko černého uhlí č , č Ložisko štěrkopísků č , č , č , č , č , č SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 12

13 - Ložisko cihlářské suroviny, nežáruvzdorných jílů č Ložisko černého uhlí, jílů č Ložisko jílů č Ložisko černého uhlí, germania č Ložisko černého uhlí, žáruvzdorných jílů č Poddolovaná území Na správním území ORP Slaný se nachází 4 310,5 ha poddolovaných území na území těchto katastrálních území:: Beřovice, Drnek, Dřínov, Hořešovice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Čeradice, Páleček, Knovíz, Kutrovice, Kvílice, Libovice, Líský, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Plchov, Podlešín, Pozdeň, Hřešice, Přelíc, Řisuty, Slaný, Lotouš, Kvíc, Kvíček, Blahotice, Netovice, Smečno, Stradonice, Studeněves, Třebíz, Tuřany, Byseň, Velvary, Ješín, Zvoleněves, Želenice, Žižice, Drnov, Osluchov, Vítov. Sesuvná území Na správním území ORP Slaný se nacházejí sesuvy na území těchto katastrálních území: Bílichov, Drnek, Hořešovice, Jedomělice, Jemníky, Kvílice, Ledce, Líský, Malíkovice, Podlešín, Pozdeň, Řisuty, Slaný, Smečno, Třebíz, Uhy. Stará důlní díla Na správním území ORP Slaný se nacházejí stará důlní díla na území těchto katastrálních území: Hřešice, Jedomělice, Jemníky, Libovice, Neuměřice, Podlešín, Pozdeň, Slaný, Lotouš. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 13

18 Vodní režim V řešeném území ORP Slaný se nachází 360 ha vodních ploch (údaj k ). Řešené území ORP Slaný odvodňují významné vodní toky: Vranský, Zlonický, Bakovský, Byseňský, Červený, Knovízský potok a Žerotínský potok, které patří do povodí Vltavy. Koryta vodních toků jsou převážně nevhodně upravená a neplní ekologickou funkci vodního toku. Vodní toky jsou relativně čisté s četným břehovým porostem. Pro Vranský, Zlonický, Bakovský, Červený, Knovízský a Byseňský potok je stanoveno záplavové území Q 5, Q 20, Q 100. Záplavové území Q 5, Q 20, Q 100 Žerotínského potoka bude vyhlášeno. Celková výměra záplavových území Q 100 v řešeném území je 1237,5 ha. Pro Bakovský, Zlonický, Vranský, Červený, Knovízský a Byseňský potok je stanovena aktivní zóna záplavového území. Aktivní zóna záplavového území Žerotínského potoka bude vyhlášena. Celková výměra aktivní zóny záplavových území v řešeném území je 632,6 ha. Severovýchodní část řešeného území patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, toto území je bohaté na podzemní vodu. Celková výměra CHOPAV na řešeném území je 3 313,2 ha. Zbylé území je naopak na podzemní vodu velmi chudé. Severní a jižní část území ORP Slaný se nachází ve zranitelné oblasti (koncentrace dusičnanů > 50 mg/l): Zichovec, Hořešovičky, Kokovice, Klobuky, Vrbičany, Páleč, Vraný, Lukov, Horní Kamenice, Loucká, Ledce, Přelíc, Smečno, Hrdlív, Kvíc, Netovice, Jemníky, Knovíz, Podlešín, Želenice, Zvoleněves, Kamenný Most a Neuměřice. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 18

21 Hygiena životního prostředí Ovzduší V řešeném území ORP Slaný chybí velké stacionární zdroje znečištění z průmyslové výroby. Na území celého ORP Slaný se nachází řada zdrojů malých či středních. Imisní situaci v řešeném území nejvíce ovlivňují obecně špatné rozptylové podmínky, automobilová doprava, lokální topeniště na tuhá paliva a dálkové přenosy škodlivin z významných zdrojů ve Středních a Severních Čechách. Celé ORP Slaný se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o území, v němž došlo ve sledovaném období k překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek). Nakládání s odpady V řešeném území ORP Slaný se nachází jediná skládka komunálního a průmyslového odpadu Skládka Uhy spol. s r.o., provozovaná společností A.S.A. Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje stanovuje zejména tyto priority v oblasti hospodaření s odpady na území Středočeského kraje: - předcházení vzniku odpadů z hlediska množství - předcházení vzniku odpadů s nebezpečnými vlastnostmi - materiálové využití odpadů - energetické využití odpadů - konečné odstranění odpadů skládkováním na skládkách s využitím energie - konečné odstranění odpadů formou skládkování Hlavními cíli Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje je: - dosáhnout maximální výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 21

22 - všechny obce v kraji budou provozovat na svém území systém odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů ve složení papír, plasty, sklo - předcházet vzniku a omezovat produkci nebezpečných odpadů u původců, zejména ve výrobních odvětvích - postupně zvýšit environmentální kvalitu kalů z ČOV, které jsou produkovány na území Středočeského kraje, a tím i množství kalů, které vyhovují legislativním předpisům na využití kalů Obecně není podporována výstavba skládek odpadů v nových lokalitách, skládkování odpadů bez jejich jakéhokoliv dalšího využití je považováno za nejhorší možnost, jak organizovaně nakládat s odpady. Ve všech obcích nad obyvatel je doporučena výstavba sběrných dvorů, určených zejména ke shromažďování objemného odpadu, odpadu ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálního odpadu. Staré ekologické zátěže V řešeném území ORP Slaný se nachází řada lokalit, v nichž minulosti došlo ke znečištění půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod atd. Většinou se jedná o tzv. černé skládky, popř. obecní skládky. Staré ekologické zátěže se nacházejí na území těchto katastrálních území: Beřovice, Černuc, Miletice, Nabdín, Drnek, Dřínov, Hobšovice, Hospozín, Dolní Kamenice, Jarpice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kobylníky, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Kvíc, Dolín, Smečno, Studeněves, Třebíz, Uhy, Velvary, Vraný, Zlonice, Tmáň, Zvoleněves, Želenice, Vítov. Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B V řešeném území ORP Slaný se nachází dva objekty s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B areál Velvany a.s. na území obce Velvary, a.s. a areál centrálního tankoviště ropy Mero ČR, a.s. na území obce Uhy. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 22

23 Ochrana přírody a krajiny Krajina Slánska je dlouhodobě přeměňována člověkem. Většina území je zemědělsky využívána s převažujícím zorněním pozemků. Plochy s relativně bohatší druhovou skladbou se omezují na místa, která byla vždy těžko přístupná zemědělskému obdělávání, především údolí potoků a skalnatá místa. Tomu také odpovídá struktura chráněných území. Oblast krajinného rázu V řešeném území ORP Slaný se nachází 3 Oblasti krajinného rázu s těmito charakteristikami: Oblast krajinného rázu Džbánsko /ObKR4/ SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 23

24 Vymezení oblasti Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným a Kounovem a zaujímá specifické území Džbánu především pak Řevničovské pahorkatiny a Ročovské vrchoviny. Na západě pak přechází do Řipské tabule. Značná část oblasti spadá do stejnojmenného přírodního parku. Oblast patří ke klimaticky teplé až mírně teplé a suché oblasti s mírnou zimou, vyznačuje se specifickou modelací terénu a uspořádáním říční sítě. Přírodní charakteristika Modelace terénu Území je tvořeno převážně členitou pahorkatinou - kromě západní části, kde má reliéf charakter ploché vrchoviny. Podloží oblasti je budováno především cenomanskými pískovci a jílovci, spodnoturonskými slínovci a spongility (opuky). Často vystupují permokarbonské prachovce, jílovce, slepence a pískovce. Reliéf tvoří strukturní stupňovina rozčleněná hlubokými a širokými údolími severovýchodního a západního směru, jejichž svahy jsou intenzivně modelovány četnými sesuvy a odlamováním okrajů křídových vrstev. V západních partiích oblasti tato hluboce zaříznutá údolí izolují jednotlivé strukturní plošiny nebo oddělují jejich úzké výběžky. Velká část džbánských plošin nemá silnější půdní pokryv, který tvoří jen tenká vrstva půdy s dosti velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy. Na svazích jsou půdy méně degradované a na výchozech slínů se objevují silně vápnité humusokarbonátové červené půdy, na kterých je často pěstován chmel. Pro tuto oblast je typická barevná kombinace červených ploch ornice, SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 24

25 rozlehlých zelených ploch lesů a luk a vystupujících bílých opukových strání. Výjimečnost území utváří rozsáhlá zdvižená a rozlámaná křídová tabule. Tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí je erozí rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody od údolí do plošin často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy různé výšky. Přítomnost složek a prvků přírodní povahy Typické kolmé, světlé opukové stěny svítící do krajiny a patrné zdaleka jsou nazývány bílé stráně a hostí ohrožené druhy flóry a fauny. Převážná část území je zalesněná (cca 65 % plochy). Převládají borové a smrkové monokultury, avšak zastoupeny jsou i zbytky přirozených bučin a doubrav. Celá oblast je kromě navazujícího Křivoklátska obklopena agrární plochou krajinou, což silně odlišuje lesnatou oblast Džbánu. Údolí jsou tvořena mozaikou polí, luk a pastvin. Mimořádně cenné jsou staré sady a teplé travnaté stráně, ale i drobné mokřady a slatiny. Stepní a teplomilná květena je typická pro bezlesou oblast Džbánu. Lokality těchto společenstev se často nacházejí na hospodářsky málo významných stráních a dotváří tak specifický ráz odlesněných prostorů. Kulturní a historická charakteristika Historický vývoj krajiny Území Džbánska bylo osídleno již v prehistorickém období, což dokládá množství archeologických nálezů a památek. Většina osídlení však byla soustředěna zejména v okrajových částech. Množství pravěkých nálezů je tedy soustředěno zejména v okolí vlastního Džbánu, v oblasti kolem Kounova, Kozojed, Bdína, Srbče či Mšece. Trvalejší osídlení dokládají nálezy z doby bronzové, období knovízské kultury. Archeologické nálezy zde tedy dokládají kontinuální přítomnost Keltů, Germánů i Slovanů. Některé lokality (např. oblast Mšece) jsou nepřetržitě osídlené více než 10 tisíc let. Kolem 6. století našeho letopočtu se zde díky úrodné půdě a příhodným klimatickým podmínkám usídlili Slované. Slovanské osídlení nebylo zpočátku v regionu výrazné, jeho hustota rostla až ke konci 10. století. Ze 12. století, z něhož pocházejí nejstarší zmínky o Křivoklátě, jsou známy první písemně doložené názvy některých vesnic na Rakovnicku, které bylo poměrně hustou sítí vsí pokryto někdy do poloviny století třináctého. To se ovšem týká zejména okrajových poloh pohoří Džbán. Vlastní jádro Džbánu nebylo nikdy souvisle odlesněno a lesy dodnes představují téměř polovinu plochy Džbánu. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 25

26 Hřeben Džbánu byl v pověstných časech českého dávnověku válečnou hranicí Lucka a Pražského knížectví. Dole pod hřebenem vedla významná Erfurtská obchodní cesta z Prahy do Německa. Stezka vedla z Prahy ke Kraslici a do německého města Erfurtu a dopravovalo se k nám po ní nejrůznější zboží, látky, kožešiny, zbraně, jantar, koření a sůl. Ze země se pak tudy vyvážely především polní plodiny a dobytek. Při stezce byly zřizovány hospody pro pocestné a kovárny, které lidem žijícím v okolí stezky přinášely nemalé zisky. Stezky, kterých bylo v dávných dobách málo a představovaly významné spojení Čech s okolními zeměmi, nevyužívaly jen obchodníci, přinášející prosperitu a rozvoj, ale také armády, které při svých taženích plenily celý kraj. Díky starobylému osídlení se v území nachází množství zaniklých osad, bývalých hradišť či zřícenin hradů. Starobylý je pověstmi opředený hrad Džbán, který byl založen na původním pravěkém hradišti ve 13. století. Dá se předpokládat, že v dobách svého vzniku byl pravidelný vícevěžový hrad pro zdejší nepokojný kraj velmi důležitý, jeho úkolem totiž bylo střežit přirozenou cestu vedoucí z Rakovnicka na území rozpínavých Lučanů na sever od Džbánu. Již za hranicemi středočeského kraje se nachází zřícenina hradu Pravda. Většina sídel na Poddžbánsku vznikala v průběhu období velké středověké kolonizace. Další vlna osidlování proběhla po třicetileté válce a dále v 18. století, kdy byly na velkých panstvích zakládány nové osady. Ve středověku zde sídlilo mnoho menších feudálů sedících na tvrzích ve zdejších osadách, některých alespoň částečně dochovaných. Některé vsi na jihu přírodního parku byly součástí manského systému, který zavedl pro ochranu Křivoklátu král Přemysl Otakar II. (Kounov, Lhota pod Džbánem). Tento systém spočíval v tom, že na obraně hradu se podílely i okolní obce, které na hrad dodávaly vše potřebné např. potraviny, koně nebo zbraně. Později se majetkové poměry měnily ve prospěch větších panství a bohatých šlechtických rodů. Na území parku se vystřídalo množství majitelů a řada panství. Jižní část Džbánska náležela ke korunnímu křivoklátsko-krušovickému panství. Roku 1685 bylo křivoklátské a krušovické panství prodáno královskou komorou hraběti Valdštejnovi. Dcera posledního Valdštějna se provdala za knížete Fürstenberka a tím se panství dostalo do majetku Fürstenberků, kteří zde vytvořili majorát pro sekundogeniturní linii rodu (Řevničov, Třtice). Fürstenberkům panství patřilo až do doby, kdy bylo zrušeno poddanství. Jihovýchodní část Džbánska náležela Kolowratům a později přešla také do rukou Fürstenberků, kteří část panství v roce 1662 prodali Schwarzenberkům, kterým náleželo mšecké panství (okolí Mšece, Mšeckých Žehrovic, Srbečské údolí, Přerubenice, Dučice) až do zrušení poddanství. Oblast v okolí Pozdeně (Hřešice, Hořešovice, Žichovec) náležela k panství Žďárských ze Žďáru. Tato rodina sídlila od poloviny 14. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 26

27 století na tvrzi Žďáru u Kadaně a v roce 1543 byli také majiteli Kladna. V druhé polovině 17. století území vlastnil hrabě ze Saurau. Po jeho smrti prodala jeho manželka celé panství hraběti z Clary Aldringen. Později panství připadlo kapitule sv. Víta v Praze. S rodem Žďárských ze Žďáru je spojené i území kolem Kroučové a Pochvalova. Počátkem 30-tých let 18. století se stalo majetkem rodu Clary -Aldringen, čímž spadlo pod statek Hospozín. Roku 1765 koupil Hospozín pan František Oldřich Kinský ze Vchynic a připojil je ke svému rozsáhlému zlonickému panství. Území kolem Lhoty pod Džbánem a Kounova bylo přičleněno k postoloprtskému panství, které po dalším střídání majitelů přešlo do rukou Schwarzenberků (Třeboc). Období 19. století zdejšímu kraji přineslo také rozvoj těžby kamenného uhlí v okolí obce Mutějovice bylo přes 10 šachet, v jejichž blízkosti byla v této době také založena malá osada Džbán. Kromě toho se zde těžila opuka, která svítí z řady venkovských chalup ve zdejších obcích. Zarůstající lůmky doplňují ráz zdejší krajiny. Velká část oblasti si dodnes zachovala zemědělský ráz. Příhodná klimatická poloha Podžbánska skýtala dobré podmínky pro pěstování obilí, brambor i chmele. Pro okolní krajinu jsou zejména od 19. století typické řady chmelnic. V roce 1891 byl dokonce v Kroučové pěstiteli chmele založen První chmelařský spolek v Království Českém. V současnosti je téměř celá oblast součástí přírodního parku Džbán. Lidová architektura Celek náleží k regionální lidové architektuře Džbánu a severozápadního Rakovnicka, okrajově zasahuje i region Slánska (hrázděné konstrukce). Většina vesnic je vrcholně středověkého založení. Charakteristické jsou rozlehlé, pravidelně vyměřené obdélníkové návesní prostory. Typické jsou přízemní i patrové domy zděné z neomítaného opukového zdiva s detaily z režného zdiva. Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky V oblasti krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 27

28 Zohlednění významu a cennosti listnatých a smíšených lesů s převahou bučin a doubrav v lesních hospodářských plánech, v technologii údržby a managementu krajiny. Zachování pastvin a luk stepního charakteru (xerotermní pastviny a louky vysychavých stanovišť, suché trávníky). Zachování sadů jako významných prvků strukturní zeleně. Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů. Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou lidovou architekturou. To se netýká urbanizovaných poloh okrajů Rakovníka, kde není nutno charakter zástavby omezovat. Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (do blízkosti Přílepské skály a Lovíče). Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou. Zachování historických krajinných úprav a na strukturu kulturní krajiny. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 28

29 Oblast krajinného rázu Kladensko /ObKR11/ Vymezení oblasti Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným, Kralupy nad Vltavou, Prahou a Kladnem a zaujímá specifické území Kladenské tabule a souvisejících navazujících okrajů. Vyznačuje se otevřenou zemědělskou krajinou. Převážnou část Kladenska zaujímá teplá podoblast, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, přecházející na západě a jihozápadě do mírně teplé podoblasti vyznačující se vlhčím létem a delším trváním sněhové pokrývky (patrný vliv na zástavbu). Hranice vůči Slánsku je vedena po drobných krajinných předělech není však výrazná a kontrastní. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 29

30 Přírodní charakteristika Modelace terénu Území je tvořeno převážně nížinnou tabulí Pražské plošiny. Zaujímá její západní část. Celé území tvoří převážně svrchnokřídové sedimenty. Reliéf je charakteristický mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních zářezů, které jsou v křídové části mělké, tam kde vystupuje proterozoikum jsou svahy strmé a skalnaté a mají ráz kaňonů, např. údolí Vltavy od Prahy po Kralupy nad Vltavou. Interiér má charakter členité pahorkatiny. Na východě území často vystupující předkřídový zarovnaný povrch zpestřuje krajinu suky a hřbety převážně JZ. - SV. směru. Říční síť má jednostrannou orientaci přítoků Vltavy. Geologické podloží území je tvořeno tenkou slupkou křídových sedimentů, především slínovci, arkózovými pískovci, slepenci, lupky a jílovci a nebo tvrdými horninami proterozoika (břidlice, buližníky a spility), které tvoří výrazné skalní výchozy. Značně jsou také podél Vltavy zastoupeny kvartérní vápnité spraše. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 30

31 Přítomnost složek a prvků přírodní povahy Prvky a složky přírodní povahy jsou výhradně podřízeny letité činnosti člověka, neboť celé území patří k místům s nejstarším osídlením u nás. Již v prehistorické době bylo území odlesněno. Dodnes je území jen málo lesnaté. Přirozené teplomilné doubravy se v území vyskytují jen výjimečně a většinu málo zastoupených lesních kultur tvoří nepůvodní porosty akátin případně borů. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny jen sporadicky a to především na strmějších svazích s charakterem skalních stepí, tato společenstva pak mnohdy hostí vzácnou květenu. V mnoha případech jsou tato stanoviště vyhlášena za zvláště chráněná území. Mimolesní vzrostlá zeleň lemuje především liniové kulturní prvky krajiny, často technicky upravené vodoteče, vytváří rozvolněné až zapojené porosty strání, dotváří obrazy sídel v krajině. Důležité jsou úzké travnaté pásy podél dominující orné půdy. Na okrajích sídel jsou místy dochovány sady. Kulturní a historická charakteristika Historický vývoj krajiny Oblast Kladenska je charakteristická blízkostí hlavního města Prahy a statutárního města Kladna, které tvoří její druhé spádové a správní centrum. Díky přírodním podmínkám vhodným pro zemědělství (charakter lesostepi s typickými doubravami) se rovinaté území na východ od Kladna řadí do staré sídelní oblasti kontinuálně osídlené již od pravěku. Osídlení oblasti probíhalo prakticky nepřetržitě po celá tisíciletí. Západní část oblasti ovládalo ještě před třicetiletou válkou rozsáhlé panství smečenské (26 vsí, např. Hradečno, Nová Ves, Nová Studnice, Ledce, Kamenné Žehrovice, Svinařov, Třebichovice, Hrdlív, Dobrá, Kladno, Přelíc, Vinařice, Pchery...), o jehož budování se zasloužil především Bořita z Martinic, který přikoupil 19 vsí a v roce 1638 odkoupil od královské komory i město Slaný. Od svého povýšení na město si Smečno udrželo charakter venkovského poddanského města a nikdy nekleslo na úroveň pouhé vsi. Na jeho významu a hospodářské prosperitě se odrážela právě ta skutečnost, že zde do roku 1922, kdy došlo ke konfiskaci clam-martinického majetku, stálo sídlo význačného panského rodu Martiniců (od roku 1789 Clam-Martiniců). V průběhu třicetileté války byla mnohá panství zničena a obyvatelstvo zdecimováno. V pobělohorském období se v oblasti mění majetkové vztahy a formují se rozsáhlá šlechtická dominia a jejich centra. Kladensko formovala od konce 18. století těžba uhlí a hutní výroba, po nichž v krajině zbyly především odvaly hlušiny a občas i památkově chráněné těžní věže bývalých dolů. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 31

32 K rychlejšímu hledání dalších ložisek černého uhlí kolem Kladna a Slaného přispělo v roce 1793 zrušení dekretů, které dávaly vrchnosti výhradní právo na těžbu v katastru jejich panství. Kolem poloviny 19. století nastal s rozvojem těžby uhlí a hutnictví bouřlivý přerod zdejší úrodné zemědělské krajiny v průmyslovou oblast Čech. Důležitý nález uhlí Janem Váňou v oblasti Dříně roku 1846 přilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti v čele s českobudějovickým průmyslníkem Vojtěchem Lannou, který se společníky založil roku 1848 Kladenské kamenouhelné těžařstvo, které v následujících desetiletích otevřelo v Kladně i jeho okolí mnoho nových těžebních polí. Uvedení podnikatelé v roce 1854 vystavěli i druhý pilíř kladenského průmyslu - odvětví železářství, Vojtěšskou huť a následně roku 1857 založili Pražsko-železářskou společnost. Zásadním krokem k rozvoji železářství a ocelářství na území Čech a Moravy následně bylo roku 1889 založení Poldiny huti. Od počátku 50. let 19. století nastal nebývalý růst města Kladna, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel a vedl ve 20. století ke vzniku dnešní aglomerace (1941 připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd, 1950 Vrapice, 1980 Švermov). Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město (1898 čestný titul královského horní město ). Novodobý rozvoj je spojen nejen s nálezem a těžbou uhlí, ale i výstavbou železničních tratí (1852 Buštěhradská dráha, 1871 Pražsko duchcovská dráha ) Dnes se velká část oblasti, zvlášť po útlumu hutnictví v Kladně, ekonomicky orientuje na blízkost Prahy. Lidová architektura V oblasti se prolíná lidová architektura slánského, podřipského a severozápadního okolí Prahy. Kladensko a okolí Unhoště leží v tradiční oblasti hrázděné architektury. Hrázděné konstrukce se prakticky nedochovaly. V pásmu při severozápadním okraji Prahy se objevuje starší zděná barokní architektura. Převážná část vesnic má charakter klasicistní. Tento stavební styl sem proniká z oblasti pražské kotliny. Objevují se i domy ve stylu geometrické secese. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 32

33 Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky V oblasti krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů. Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách. Zachování historických siluet sídel. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 33

34 Oblast krajinného rázu Slánsko /ObKR12/ Vymezení oblasti Oblast je vymezena v prostoru mezi Perucem, Vodochody-Straškovem a Slaným a zaujímá specifické území Řípské tabule (pouze na jihu přechází do Pražské tabule). Celé Slánsko spadá do teplé podoblasti, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 34

35 Přírodní charakteristika Modelace terénu Území představuje členitou pahorkatinu tvořenou především slínovci, prachovci, pískovci a jílovci. Této pahorkatině byl vtisknut základní charakter již v předkvartérním období, kdy bylo celé území zarovnáno do rozsáhlých plošin, které byly v pozdějších geologických etapách při tektonickém zdvihu celého území nakloněny k východu. Na jihu území je výrazný silně destruovaný povrch opukových plošin, širokých rozvodních hřbetů, širokých údolí toků a erozních kotlinek. Geologický podklad tvoří spodnoturonské písčité slínovce a prachovce, cenomanské pískovce a místy i permokarbonské prachovce, jílovce a pískovce. Povrch je v současnosti převážně překryt úrodnými sprašovými závějemi a pokryvy, což spolu s teplou klimatickou oblastí podmínilo hlavně agrární využití území. Přítomnost složek a prvků přírodní povahy V krajině převládají pole, místy chmelnice, znaky přírodní povahy jsou přítomny ve fragmentech a jako doprovodné prvky. Oblast je téměř bezlesá. Tyto sporadické lesní kultury jsou tvořeny zejména bory (s příměsí smrku a dubu) případně akátiny. Jen výjimečně jsou zastoupena přirozená společenstva teplomilných doubrav a stepních trávníků. Tato ojedinělá a vzácná místa podléhají většinou územní ochraně. Mimolesní vzrostlá zeleň doprovází místy komunikace a sporé fragmenty kulturních liniových prvků upozorňujících na původní strukturu krajiny, dále tvoří typický doprovod některých úseků převážně technicky upravených vodních toků. Vzrostlá zeleň tvoří typický obraz mnoha sídel, zejména jejich historických částí, a některých okrajů s loukami a pastvinami naznačujících fragmenty humen s ovocnými stromy. Kulturní a historická charakteristika Historický vývoj krajiny Slánsko patří ke staré sídelní oblasti, kde příznivé přírodní poměry (úrodné půdy, vyhovující klima a vodní síť) vytvořily dobré podmínky k osídlení. Slánsko se již v pravěku stalo součástí středočeské ekumeny, přičemž při formování sídelní sítě sehrály nezastupitelnou úlohu vodní toky a starobylé stezky. Z oblasti pochází velké množství nálezů všech archeologických kultur. Významným nalezištěm je například okolí Slánské hory, která vystupuje jako archeologická lokalita osídlená od starší fáze pozdní doby kamenné (eneolitu - kultura nálevkovitých pohárů, polovina 4. tisíciletí SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 35

36 př. Kr.) až do novověku (stopy sezónního osídlení v 16. století). Z pravěkých kultur doložených na Slánské hoře vyniká (snad opevněná) osada z období řivnáčské kultury (rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. Kr.) či osada, asi též opevněná, ze starší doby bronzové (únětická kultura, konec 3. a počátek 2. tisíciletí př. Kr.). Pravěké osídlení bylo zjištěno i v nejbližším okolí Slánské hory, např. sídliště ze starší doby kamenné (konec středního paleolitu, asi před 50 tisíci léty) na úpatí hory v blízkosti Červeného potoka, kostrové hroby z mladšího eneolitu (kultura se šňůrovou keramikou, počátek 3. tisíciletí př. Kr.), nálezy z doby železné (1. polovina 1. tisíciletí př. Kr.) a z laténského období (3. století př. Kr.) uvnitř Slaného. Odjinud ze Slaného pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (neolit, polovina 6. až počátek 5. tisíciletí), kdy se objevují první zemědělci, anebo z doby kultury knovízské, nazvané tak podle Knovíze ležícího na hranicích oblasti, náležející do mladší doby bronzové (konec 2. tisíciletí př. Kr.). Velké množství nálezů pochází i z dalších míst Slánska. U Klobuk byla nalezena keramika ze staršího období mladší doby kamenné (6.-5. tis. př. Kr.) a osídlení je zde doloženo i ve starší době bronzové (konec 3. a počátek 2. tis. př. Kr.) a v době železné. Nejvýznamnější prehistorickou památkou je zde kamenný muž nebo také zkamenělý pastýř, stojící severozápadně od Klobuk. U Břešťan byla nalezena spodní část poháru z pozdní doby kamenné (kultura se šňůrovou keramikou, 3. tisíciletí př. Kr.) a dále zde byla při hluboké orbě porušena část sídliště z období kultury laténské (3. stol. př. Kr.). Z mladší doby kamenné (neolitu) pochází sídliště prvních zemědělců v Uhách (lid kultury s vypíchanou keramikou tisíciletí př. n. l.), z pozdní doby kamenné (eneolitu) významný nález skříňkového hrobu z období kultury s kanelovanou keramikou objevený ve Velvarech, z doby bronzové (2. tisíciletí př. Kr.) pochází řada nálezů dosvědčujících pobyt lidu s kulturou únětickou v Černuci, Hospozíně, Ješíně i ve Velvarech. I tato oblast byla téměř nepřetržitě osídlena i v následujících obdobích (kostrový hrob z mladší doby železné z Nové Vsi či poklad zlatých keltských mincí tzv. duhovek objevený v Černuci). V době stěhování národů přicházeli v několika proudech do České kotliny Slované. V jejím středu se usadil kmen Čechů, v němž postupně nabyl největší moci rod Přemyslovců, který svou doménu s centrálními hradišti Prahou, Levým Hradcem a Budčí zabezpečil pohraničními hrady, z nichž oblast dnešního Slánska chránil na severu Mělník, na východě Stará Boleslav a na západě Libušín. Oblastí procházelo několik významných stezek, které se staly významnými urbanizačními koridory. Velvarskem procházela obchodní cesta z Prahy k zemské bráně v Krušných horách, kudy kromě obchodníků táhla i vojska v době častých konfliktů českých panovníků s vládci Svaté říše římské (Malovary). V roce 1366 nařídil Karel IV. ( ) městům na obchodní trase z říše do Prahy, to jest Chebu, Lokti, Ostrovu, Kadani, Žatci, Lounům i Slanému, aby bděla nad jejím povinným užíváním. Tím podpořil severní variantu obchodní cesty z Norimberka na Prahu a současně i města, která na ní ležela. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 36

37 Slovanské osídlení se uskutečnilo pravděpodobně v století. Sídla byla zakládána především při vodních tocích nebo při vydatných pramenech, neboť získávání vody ze studní bylo tehdy ještě technicky velmi náročné. Začátek 14. století byl na Slánsku dobou značné kolonizační aktivity. Během přibližně padesáti let došlo prakticky k úplnému dosídlení celé oblasti podél Bakovského, Zlonického a Vranského potoka. Největší počet nových osad je evidován jako vlastnictví drobných feudálů. Statky nižší šlechty sedící na zdejších tvrzích od 12. a zvláště 13. století zpestřovaly majetkovou skladbu slánského okolí (Všehluchy či Všehlušice, Lidice Menší, Kvíc, Kvíček, Byseň, Luníkov, Osluchov, Blahotice, Hospozín, Malovary a mnoho jiných). Vedle toho zde bylo evidováno množství majetků církevních institucí. Nejvýrazněji se na raně středověkém Slánsku prosadil ostrovský klášter, jehož zdejší proboštství (expozitura) při kostelu sv. Gotharda ve Slaném působilo jako správní a hospodářské ústředí okolního klášterního zboží (téměř deset vsí s množstvím rozptýlených jednotek). Další statky a platy náležely Břevnovskému klášteru (Žižice, Tmáň), klášteru sv. Jiří (Hobšovice, Želevčice), pražskému biskupství, Doksanskému klášteru (Klobuky, Kmetiněves), Metropolitní kapitule u sv. Víta na Pražském hradě (část Klobuk) či Vyšehradské kapitule (Břešťany). Historickým centrem oblasti bylo město Slaný. Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu knížete zde založil osadu solnařů. Město Slaný se však začalo formovat až v 11. století, kdy se rozptýlené osídlení stahovalo ke brodu, kde obchodní a vojenská komunikace vedoucí z pražské oblasti do Saska překračovala Červený potok. Poprvé se místo připomíná v zakládací listině Břevnovského kláštera, kterou v roce 993 údajně vydal Boleslav II. Slaný vystupuje v jedné řadě s významnými hradskými centry. Ačkoliv tu nestál župní hrad a mezi správní hrady (civitates) se Slaný nevřadil, konaly se v časně středověkém Slaném trhy a působil tu oblastní knížecí soud. Napomáhala tomu exponovaná poloha na saské cestě. Administrativně snad Slánsko náleželo k hradu Dřevíči, po jehož úpadku na přelomu 12. a 13. století přešlo pod vliv pražských úřadů. Na konci vlády Václava II. ( ) se Slaný zařadil do sítě královských měst. Jako královské město podléhal Slaný autoritě panovníka a jím pověřeného podkomořího. Od českého krále získával výsady upevňující jeho právní a hospodářské pozice. Od svého počátku se Slaný řídil právem magdeburským, jež přijala města severní poloviny Čech. Silná hospodářská pozice ze Slaného činila spádové centrum zemědělského okolí. Kromě vesnic a jejich dílů, přiměřených ke Slanému v době založení, se množily venkovské majetky městské obce i zámožných měšťanů. Díky střediskové roli Slaného se po něm začal nazývat celý okolní region (provincia Zlanensi, slánská provincie či SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 37

38 distrikt). Vrcholně středověké Slánsko zaujímalo velkou část středních Čech zhruba mezi Louny, Litoměřicemi, Mělníkem, Prahou a dnešním Kladnem. Do dějin Slánska se výrazně zapsala doba husitství. V představách bojovných revolučních kazatelů se Slaný zařadil mezi města, která jako jediná měla být spasena (Plzeň, Žatec, Louny, Slaný, Písek, Klatovy). Z okolí se hrnuly do Slaného zástupy venkovanů, které město radikalizovaly. Příslušnost Slaného k umírněnému křídlu husitství skončila na jaře 1425, kdy táborsko-sirotčí vojska Slaný dobyla. Zpustošené město se stalo součástí táborského městského svazu. Přes ničivé důsledky válek se město brzy vzpamatovalo a podobně jako jiným královským městům, též Slanému přinesla husitská doba zvýšení prestiže a sebevědomí. Po zisku menších statků v okolí byly roce 1543 venkovské majetky Slaného rozšířeny na krátkou dobu o městečko Vraný. Významně se do dějin oblasti a zejména do majetkových a správních poměrů Slánska zapsala doba pobělohorská. Slánští se účastnili vzpoury roku 1618 a hostili ve svých hradbách rodinu zimního krále Fridricha Falckého. Královský místodržící Jaroslav Bořita z Martinic, pán na blízkém Smečně, využil této příležitosti k získání slánského panství. To mu bylo roku 1623 zastaveno a roku 1638 se stalo skutečným majetkem Martiniců (dále Hobšovice, Tmáň). Během třicetileté války bylo město Slaný navíc téměř zničeno. Zlonické panství (Zlonice, Břešťany, Želevčice...) se dostalo do majetku Valkounů z Adlaru ( ), pak Kolowratů a od roku 1721 Kinských ze Vchynic. V roce 1845 bylo pod Zlonice připojeno i Hospozínské panství (Hospozín, Paršenek, Horní Kamenice, Podol, Vrbice, Kroučová a dílu Žižic). Královské město Velvary přikoupilo k Malovarům zakoupeným v roce 1526, ke dvorům v Bučině, Ješíně, Bechlíně a Předoníně, v roce 1597 část Nabdína spolu s Bratkovicemi. Pracovalo zde několik mlýnů, zčásti držených okolními šlechtickými rody (Bořitové z Martinic, Pětipeští z Chyš). Především šlechtické rody Martiniců a Kinských, ale i břevnovští benediktini se zasloužili o renesanční a barokní proměnu měst a obcí na Slánsku. Zejména na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo nejúplněji dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka, bylo roku 1787 opět vráceno do Slaného (od roku 1884 opět královské město). Dnes je oblast výrazně ovlivněna blízkostí hlavního města Prahy a sousední oblasti Kladenska. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 38

39 Lidová architektura Lidová architektura tohoto celku spadá do podřipského a slánského regionu. Objevují se velká vrcholně středověká návesní sídla (Černuc, Miletice, Neprobylice, Třebíz ) a sídla s ulicovými návesními prostory (Kokovice, Královice, Sazená). Dochovala se pozdně gotická zděná lidová architektura (Černuc, Neprobylice, Třebíz). Původní hrázděné slánské stavby zvané lepenice se dochovaly ojediněle (Hobšovice, Královice). Okolí Velvar se vyznačuje výraznou zděnou eklektickou a historizující architekturou z přelomu 19. a 20. století. Vzhled dnešních vesnic je určen architekturou klasicistní, pro kterou jsou charakteristické polovalbové střechy, střídmým dekor fasád, objevují se pavlače a perony. Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky V oblasti krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost: Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů. Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách. Zachování historických siluet sídel. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 39

40 Místo významné události V řešeném území ORP Slaný se nachází tato místa významné události: Libovice: dům č.p rodiště MUDr. Antonína Kurky (vojenský lékař) Vraný: smírčí kříž v lokalitě Na spravedlnosti Zlonice: Eduard Ingriš zde složil píseň Teskně hučí Niagara Významný vyhlídkový bod V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto významné vyhlídkové body: Černuc: při silnici III/24041 Dolín: centrum obce (u kostela sv.šimona a Judy) Drnov: na západním okraji obce při silnici III/23644 Dřínov: při silnici II/118, při silnici III/23915 Hořešovice: křižovatka silnic III/23716 a II/237 Hospozínek: při silnici III/23931 na Hospozín Chržín: areál kostela sv.klimenta Královice: Vrch Řipec (313 m n.m.) Ledce: v severovýchodní části katastrálního území při polní cestě, v jižní části katastrálního území při silnici III/23637 Líský: vyhlídka naproti domu č.p. 57, rozhledna (BTS T-mobile) Lukov: na severním okraji vsi při silnici III/2398 Malíkovice: při silnici III/23628 směrem na Malíkovice Nabdín: při silnici III/24039 na Černuc Slaný: SZ okraj Slánské hory Velká Bučina: vrch Radovič (268 m n.m.) Vraný: smírčí kříž v lokalitě Na spravedlnosti SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 40

41 Vrbičany: při silnici III/2397 z Vrbičan do Vraného Vyšínek: při silnici III/23915, při silnici III/2399 Územní systém ekologické stability V řešeném území ORP Slaný se nachází prvky nadregionálního a regionálního ÚSES: Nadregionální biocentrum NC 21 Pochvalovská stráň (Bílichov, Hřešice) Nadregionální biokoridory NK 54 Pochvalovská stráň Karlštejn, Koda (Drnek, Jedomělice, Malíkovice, Pozdeň, Smečno) NK 57 Sebín K58 (Jarpice, Šlapanice, Horní Kamenice, Vraný, Černuc, Miletice, Chržín, Budihostice, Hospozín, Kmetiněves, Poštovice, Sazená) Regionální biocentra RC 1490 Bílichovský potok (Klobuky, Kobylníky, Třebíz) RC 1506 Hlinská stráň (Malíkovice) RC 1489 Krkonoš (Vraný, Lukov, Horní Kamenice) RC 1487 Chržín (Chržín, Budihostice) RC 1488 Poštovice (Kmetiněves) RC Černuc (Černuc, Miletice) Regionální biokoridory RK 1101 Pochvalovská stráň Bílichovský potok (Bílichov, Hořešovice, Třebíz) RK 1102 RK 1101 K54 (Hořešovice, Jedomělice, Líský, Bílichov, Pozdeň) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 41

42 RK 1112 RK 1116 RK 1117 RK 1119 RK 1110 Hlinská stráň (Drnek) Bílichovský potok K56 (Klobuky, Vraný, Vrbičany) Vrbecký, Mšenský potok Poštovice (Kmetiněves) Podmoklina K57 (Sazená) Celková výměra nadregionálního a regionálního ÚSES v řešeném území je 1738,4 ha. V řešeném území ORP Slaný se nachází řada prvků lokálního ÚSES a interakčních prvků. Celková výměra lokálního ÚSES a interakčních prvků v řešeném území je 2017,0 ha. Registrovaný významný krajinný prvek V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto registrované významné krajinné prvky: Vraný: VKPr - mokřad a mokřadní louky, porostlé vlhkomilnou vegetací VKPr - pískovcová stráň a bývalá pískovna (astragalus) Kokovice: VKPr - Lipová alej (při silnici Klobuky Kokovice) Klobuky: VKPr - Alej vzrostlých lip (při silnici Klobuky Čeradice) Jarpice: VKPr - Zlonická alej (podél JV hranice k.ú). Šlapanice: VKPr - Zlonická alej (podél JZ hranice k.ú.) Zlonice: VKPr Zlonická alej Beřovice: VKPr břehový porost bývalého koryta Bakovského potoka v JV části řešeného území (hájek, remízek, křovité terasy, výchozy skalek) Bakov: VKPr - hájky, remízky, křovité terasy, travnaté stráně, pastviny (devětsil, podběl) v JZ části řešeného území Slaný: VKPr Lesopark Háje (zelený pás na S okraji města Slaný) VKPr - skupina vzrostlých stromů okolo bývalého zahradnictví (Z část k.ú.slaný) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 42

43 Dolín: Netovice: Kvílice: Kutrovice: Malíkovice: Ledce: Smečno: Želenice: Podlešín: Luníkov: VKPr - hájky, remízky, křovité terasy, travnaté stráně, pastviny - devětsil, podběl (S část k.ú.dolín) VKPr - teplomilná travnatá společenstva na opuce VKPr - opuková stráň Na Těhuli (les) VKPr - lužní les, mokřad a rákosiště v nivě Pozdeňského potoka VKPr - lužní les, mokřad a rákosiště v nivě Pozdeňského potoka VKPr - Hlinská stráň ochozy opuky, bývalé sady, teplomilné keře, kleč VKPr - porosty podél Šternberského potoka VKPr Smečenská alej VKPr Smečenská alej VKPr stráně se zpustlými sady (smíšená zeleň keřů, zpustlé sady, nálety) VKPr - travnatý svah u Knovíze (travnatý svah s rozptýlenou zelení) v Z části řešeného území VKPr - strmá stepní stráň ve V části řešeného území VKPr - stráň se zpustlými sady na jižní hranici řešeného území VKPr Hájek u Červeného potoka Významný krajinný prvek ze zákona V řešeném území ORP Slaný se nachází řada významných krajinných prvků ze zákona. Významný krajinný prvek je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění ( 3, odst. 1, písm. b)) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, bažiny a močály, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Na správním území ORP Slaný se nachází významné krajinnné prvky ze zákona v těchto katastrálních území: Bakov, Bílichov, Blahotice, Byseň, Hřešice, Hobšovice, Hořešovice, Hospozín, Jedomělice, Ješín, Kamenný Most, Klobuky, Knovíz, Kokovice, Kutrovice, Kvíc, Kvílice, Ledce, Lisovice, Malíkovice, Nabdín, Neuměřice, Otruby, Páleč, Páleček, Plchov, Pozdeň, Řisuty, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Velvary, Vyšínek, Zvoleněves. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 43

44 Maloplošná zvláště chráněná území V řešeném území ORP Slaný se nachází tato maloplošná zvláště chráněná území: Národní přírodní památka NPP Bílichovské údolí (Bílichov) NPP Cikánský dolík (Bílichov) Přírodní památka PP Na Pilavě (Bílichov) PP Smradovna (Bílichov) PP Ostrov u Jedomělic (Jedomělice) PP Bohouškova skalka (Klobuky) PP Podlešínská skalní jehla (Podlešín) PP Smečenská rokle (Smečno) PP Smečno (Smečno) PP Mokřiny u Beřovic (Beřovice) PP Hradiště (Dřínov) PP Slánská hora (Slaný) PP Pod Šibenicí (Velvary) PP Červené dolíky (Malíkovice) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 44

49 Přírodní park V řešeném území ORP Slaný se nachází přírodní park: Přírodní park Džbán - Drnek, Hořešovice, Jedomělice, Ledce, Líský, Malíkovice, Plchov, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Smečno, Zichovec. Památný strom V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto památné stromy: Černuc kleny u Černuce (3ks) Drnek duby u Martinic (5ks) Dřínov lípa (1ks) Chržín lípa (1ks) Jarpice lípy (2ks) Klobuky dub letní (1ks), lípa Svatopluka Čecha, duby v Kokovicích (2ks), duby u Kobylníků (2ks) Královice Koulova lípa (1 ks) Kvílice buk lesní(1ks) Ledce lípa malolistá (1ks), lípy v Ledcích (2ks), dub na valu (1ks), duby na Šternberku (2ks) Loucká jírovec maďal (1ks) Malíkovice dub letní (1 ks) - zaniklý Neprobylice lípa na dlouhém (1ks) Podlešín dub letní (1ks), lípa malolistá (1ks) Poštovice dub letní (1ks) Pozdeň duby u Pozdně (3ks), duby v Pozdni (3ks) Řisuty lípa malolistá (1ks) Trpoměchy topol černý (1ks) Slaný dub letní na zadních lužích (1ks), lípa malolistá (1ks) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 49

50 Otruby dub letní u Otrub (1ks), duby letní (4ks) Kvíc hrušeň Zelenka (1ks) Lotouš lípa malolistá (1ks) Smečno duby na kopanině (12ks), lípa malolistá (1ks) Uhy vrba v Uhách (1ks) Velvary lípa u Horova mlýna (1ks), lípy u sv.trojice (3ks) Vraný lípa (1ks) Tmáň Jasan (1ks) Vyšínek Duby (11 ks) Vítov Lípa (1ks) Želenice dub letní (1ks), lípa malolistá (1ks), lípa velkolistá (1 ks) Natura 2000 Evropsky významná lokalita V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto Evropsky významné lokality: EVL Slánsko - Byseňský potok (Trpoměchy, Otruby, Dolín, Slaný) EVL Smradovna (Bílichov, Zichovec) EVL Červené dolíky (Drnek, Malíkovice) EVL Smečno (Smečno, Ledce, Přelíc) EVL Malíkovická stráň (Drnek, Malíkovice, Řisuty) EVL Milská stráň (Bílichov, Hřešice) EVL Bílichovské údolí (Bílichov, Líský) EVL Vápnomilný bor u Líského (Hořešovice, Líský) EVL Ostrov u Jedomělic (Jedomělice) není znázorněno v grafické dokumentaci, nebyly dodány podklady SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 50

51 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů: Smluvně chráněné území Červené dolíky - ochrana střevíčníku pantoflíčku (Malíkovice, Drnek) Smluvně chráněné území Bílichovské údolí - petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion), středoevropské vápencové bučiny (Cephalanthero-Fagion), smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (Bílichov) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 51

54 Koeficient ekologické stability Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území ORP Slaný poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních. Průměrný koeficient ekologické stability (KES) řešeného území je 0,36, tj. území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělská půda V řešeném území ORP Slaný se nachází ,2 ha zemědělské půdy (údaj k ) z toho je ,8 ha orné půdy, 338,9 ha chmelnic, 29,8 ha vinic, 576,9 ha zahrad, 877,1 ha ovocných sadů, 571,7 ha trvalých travních porostů. Podíl zemědělské půdy z celé výměry ORP Slaný je 79,4%. Na území ORP Slaný byly provedeny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v těchto katastrálních územích: Beřovice, Bílichov, Černuc, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vrbičany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Žižice. Pozemky určené k plnění funkcí lesa V řešeném území ORP Slaný se nachází ha lesní půdy (údaj k ). Podíl lesní půdy z celé výměry ORP Slaný je 9,8%. V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů je 1,91. Stupeň přirozenosti určuje do jaké míry je reálná druhová skladba odpovídající stanovištním podmínkám. Se zvyšujícím se stupněm přirozenosti se příznivě modifikuje autoregulační schopnost porostních typů a odolnost před působením stresových faktorů. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 54

55 2.2.2 PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ SOCIÁLNÍ PILÍŘ Veřejná dopravní a technická infrastruktura Veřejná dopravní infrastruktura Rychlostní komunikace Jihovýchodním okrajem řešeného území prochází rychlostní silnice R7, resp. D7, která pokračuje jako silnice I/7 (Praha Chomutov hranice s Německem). ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky Hořešovice (hranice Ústeckého kraje) /D010/. Silnice I. třídy Správním územím ORP Slaný prochází silnice I. třídy: I/7 (Jemníky Louny Chomutov hranice s Německem), I/16 (Řevničov Slaný Velvary Mělník Mladá Boleslav Sobotka Jičín Nová Paka Trutnov Královec). ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice I/16: úsek Slaný Ješín /D032/. Jedná se o přeložku úseku silnice mimo zastavěné části území. Silnice II. třídy Správním územím ORP Slaný prochází silnice II třídy: II/118 (Beroun Kladno Slaný Zlonice Budyně nad Ohří dálnice D8), II/236 (Slaný Lány Písky), II/237 (Třebíz - Klobuky Peruc Libochovice Třebenice), II/239 (Černuc Vraný Peruc Černčice), II/240 (Praha - Kralupy nad Vltavou Velvary Černuc Roudnice nad Labem Liběšice Valkeřice), II/616 (Velvary silnice I/16). ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice II/118: Zlonice, obchvat /D098/, návrh koridoru silnice II/236: Smečno, obchvat /D130/ a návrh koridoru silnice II/240: Velvary, přeložka /D133/. Jedná se o přeložky úseků silnic mimo zastavěné části území. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 55

56 Silnice III. třídy Zbylá část správního území ORP Slaný je obsloužena silnicemi III. třídy: III/00712, III/00724, III/00725, III/10142, III/10144, III/23628, III/23629, III/23630, III/23636, III/23637, III/23638, III/23639, III/23640, III/23641, III/23643, III/23644, III/23645, III/2372, III/23712, III/23713, III/23714, III/23715, III/23716, III/23717, III/23718, III/23719, III/23720, III/23722, III/23723, III/23726, III/23727, III/23728, III/23729, III/23730, III/23731, III/23732, III/23733, III/23734, III/23735, III/23744, III/2397, III/2398, III/2399, III/23910, III/23911, III/23914, III/23915, III/23916, III/23917, III/23919, III/23920, III/23921, III/23922, III/23923, III/23924, III/23925, III/23926, III/23927, III/23928, III/23931, III/23933, III/23934, III/23935, III/24019, III/24023, III/24024, III/24025, III/24026, III/24027, III/24028, III/24030, III/24031, III/24032, III/24033, III/24034, III/24035, III/24037, III/24039, III/24040, III/ Místní a účelové komunikace Obce správního území ORP Slaný jsou obslouženy místními a účelovými komunikacemi. Tyto komunikace mají většinou nevyhovující směrové a šířkové poměry, komunikace mají úzký průjezdný profil, často také nekvalitní povrch. Železniční dráha Správním územím ORP Slaný prochází železniční tratě: č.096 (Roudnice nad Labem Zlonice), č.110 (Kralupy nad Vltavou Slaný Louny), č.111 (Kralupy nad Vlatvou Velvary), č.121 (Hostivice Podlešín). Železniční vlečka se nachází v obcích: Zlonice, Lisovice, Slaný, Zvoleněves, Velvary, Kmetiněves, Hospozín. Letiště Letecká doprava je na správním území ORP Slaný zastoupena sportovním letištěm ve Slaném, další letiště je v Sazené. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo letiště Panenský Týnec, Vodochody, letiště Václava Havla Praha Ruzyně a ochranné pásmo radaru Kbely a Lažany. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 56

57 Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky a turistické trasy Ve správním území ORP Slaný se nachází značená cyklostezka v obcích Zvoleněves, Podlešín a Neuměřice. Dle pasportu cyklotras Krajského úřadu Středočeského kraje cykloturistické trasy prochází obcemi: Beřovice (Bakov), Bílichov, Černuc (Bratkovice, Nabdín), Drnek, Dřínov (Drchkov), Hobšovice (Skůry, Křovice), Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín (Hospozínek), Hrdlív, Chržín (Budihostice), Jarpice (Budenice), Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky (Čeradice, Kobylníky, Kokovice, Páleček), Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Malíkovice (Hvězda), Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň (Hřešice), Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný (Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Netovice, Otruby, Trpoměchy, Želevčice), Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice (Budeničky), Třebíz, Tuřany (Byseň), Uhy, Velvary (Ješín, Malá Bučina, Velká Bučina), Vraný (Horní Kamenice, Lukov), Vrbičany, Zichovec (Zichovec), Zlonice (Břešťany, Lisovice, Tmáň, Vyšínek), Zvoleněves, Želenice, Žižice (Drnov, Luníkov, Osluchov, Vítov). V řešeném území je navržena cykloturistická trasa Slaný PP Džbán, cykloturistická trasa Slaný Nelahozeves a dopravněobslužná cyklostezka Slánsko-sever. Hipostezka je na řešeném území zastoupena Středočeskou koňskou stezkou, která propojuje koňské stezky v Ústeckém a Jihočeském kraji. Hlavní stezka je v řešeném území vedena obcemi: Lukov, Horní Kamenice, Jarpice, Zlonice, Lisovice, Dřínov, Královice, Neprobylice, Kutrovice, Lotouš, Libovice, Byseň, Studeněves, Řisuty, Ledce a Smečno. Podružná stezka je vedena obcemi: Královice, Drchkov, Bakov, Beřovice, Hobšovice, Dolín, Slaný, Vítov, Blahotice, Knovíz, Jemníky, Netovice, Kvíc, Studeněves, Libovice, Byseň, Řisuty, Ledce, Drnek, Smečno. V řešeném území se nachází několik značených turistických tras ve správě a evidenci KČT: Zelená trasa: Třebíz Kvílice Kutrovice Neprobylice Královice Lidický Dvůr Slaný Přelíc Ledce Obora. Žlutá trasa: Kačice Obora Smečno. Zelená trasa: Kralupy nad Vltavou Velká Bučina Vevary Chržín Sazená Ouholice. Žlutá trasa: Slaný Studeněves Tuřany Libovice Kejkol, rozcestí. Modrá trasa: Doksy Kladno Libušín Smečno Mšec. Modrá trasa: Panenský Týnec Bílichov Třeboc. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 57

58 Veřejná technická infrastruktura Vybavení řešeného území technickou infrastrukturou není rovnoměrné v celém území ORP Slaný. Návrhem na zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod se zabývá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Stanovení koncepce technické infrastruktury v rámci všech médií patří k hlavním úkolům územního plánování obcí. Zásobování pitnou vodou Řešené území je součástí vodárenské soustavy KSKM (Kladno Slaný Kralupy nad Vltavou Mělník). Místní části, které nejsou napojeny na veřejný vodovod jsou zásobovány vodou individuálně z domovních studní. Vydatnost studní je nedostatečná. Kvalita vody nevyhovuje Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v ukazatelích na železo, dusičnany, těžké kovy a v ukazatelích bakteriologického znečištění. Obecní studny jsou využívány pouze jako zdroje užitkové vody. Zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu má vyřešeno 78,6% obcí ORP Slaný. Odkanalizování a čištění odpadních vod Splašková kanalizační síť zakončená ČOV je pouze v malé části správního území ORP Slaný. Kanalizační siť úplně chybí v obcích severně od Slaného, v obcích západně a severně od Velvar a v obcích při západní hranici ORP Slaný. Zde je odvádění a likvidace odpadních vod řešeno individuálně (septiky, žumpy, apod.). Odkanalizování a čištění splaškových odpadních vod má vyřešeno 36,9% obcí ORP Slaný. Elektrická energie Zásobení správního území ORP Slaný elektrickou energií je na dobré úrovni. Řešeným územím prochází venkovní vedení elektrické energie VVN 400 kv, VVN 110 kv, VN 22 kv a podzemní vedení elektrické energie VN 22 kv. Nachází se zde četné množství trafostanic. ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru nadzemního vedení elektizační soustavy: E02 - vedení 400 kv: TR Výškov TR Čechy Střed. Návrh koridoru E01 vedení VVN 400 kv: TR Výškov TR Řeporyje byl na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21.srpna 2013, č.j.50 A 14/ zrušen. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 58

59 Plyn Správním územím ORP Slaný jsou vedeny VVTL plynovody, VTL plynovody a STL plynovody. Vedení plynovodu chybí v obcích západně, severně od Slaného a západně od Velvar. Plynofikaci má 46,4 % obcí ORP Slaný. Dálkovody Správním územím ORP Slaný prochází ropovod Družba, který je veden obcemi v severní části řešeného území a ropovod Ingolstadt, který vede souběžně s ropovodem Družba a v obci Kmetiněves se stáčí směrem na jihozápad. Řešeným územím prochází produktovody hořlavých kapalin, které jsou vedeny obcemi v severní části správního území ORP Slaný. ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrhy koridorů ropovodu R01 přípolož a zkapacitnění v koridoru (ropovod Družba) a R02 koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění). Komunikační vedení Ve správním území ORP Slaný jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O 2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O 2, T mobile, Vodafone. Řešeným územím prochází 6 radioreléových tratí, které jsou vedeny obcemi v jižní, západní a východní části správního území ORP Slaný. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 59

64 Socio-demografické podmínky Socio-demografické podmínky Na území ORP Slaný se počet obyvatel od roku 1961 snižuje, až v 90.letech dochází k pozvolnému nárůstu vlivem jedné z nejvyšších měr přírůstku stěhováním v kraji, ovšem na řádově nižší úrovni než v obvodech v přímém sousedství s Prahou. Věková struktura obvodu je celkově mladší, než je průměr v kraji, vlivem vyššího podílu dětské složky. To odpovídá jedné z nejvyšších průměrných měr porodnosti v kraji během 90.let. Kvůli vysoké hrubé míře úmrtnosti (v roce 2008 devátý nejvyšší počet zemřelých na 1000 obyvatel v kraji) však obyvatelstvo přirozenou měnou ubývalo. Celkový počet obyvatel k na území ORP Slaný byl Přirozený přírůstek v rámci ORP Slaný je -60 obyvatel (k ), saldo migrace je +122 obyvatel (k ). Průměrný index stáří je 103,6 (k ). Průměrný věk obyvatel na území ORP Slaný je 41,2 let (k ). Bydlení Intenzita bytové výstavby na území ORP Slaný vykazuje nízkou hodnotu, což se odráží ve skutečnosti, že na Slánsku je průměrně nejstarší domovní fond v kraji. V centrech měst Slaný a Velvary převládá středněpodlažní a vysokopodlažní bytová zástavba (městské bytové domy, panelové domy), na okrajích měst, v dalších obcích a sídlech převládá nízkopodlažní venkovská zástavba (rodinné domy, statky s hospodářskými objekty). Z hlediska aktuálního stavu domů na Slánsku je většina z nich v dobrém stavebním i architektonickém stavu. V některých sídlech se však nacházejí i objekty v nevyhovujícím stavebním a architektonickém stavu vyžadující výraznější úpravy nebo asanaci (částečně Slaný - montované RD při silnici II/118 v S části města, objekty při silnici II/236 v J části města, Zlonice, Bakov). Na tento stav měly vliv pravděpodobně události po roce 1950, kdy začaly menší obce silně demograficky klesat a v důsledku toho se výrazně zhoršil i stavební stav jednotlivých obytných a nebytových objektů. Celkový počet bytů v ORP Slaný je Z toho je neobydlených bytů, tj. 11,9% z celkového počtu bytů. (Údaje k SLDB) SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 64

65 Rekreace Na Slánsku je rekreace soustředěná převážně do západní části území, které je součástí přírodního parku Džbán. Vzhledem k hodnotnému přírodnímu prostředí jsou zde vhodné podmínky pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci. Zbylé území je k rekreaci využíváno minimálně. Města Slaný, Smečno, Velvary mají vyhlášenou městskou památkovou zónu, Třebíz je vesnickou památkovou rezervací. V celé řešené oblasti se nacházejí četné nemovité kulturní památky, urbanistické hodnoty, architektonicky cenné stavby a historicky významné stavby. Celé území ORP Slaný se nachází ve III. zóně území s archeologickými nálezy. Celé území má potenciál v rozvoji turistiky, cykloturistiky a agroturistiky - stávající cykloturistické trasy a cyklostezky, značené turistické trasy, koňské stezky Středočeského kraje a údolím Bakovského potoka, vznikající cykloturistické trasy Slaný - PP Džbán, Slaný Nelahozeves, dopravně-obslužná cyklostezka Slánsko-sever. Ke zvýšení rekreačního využívání území je dále třeba vytvořit a zlepšit služby - ubytování, stravování apod. Občanská vybavenost Úroveň občanské vybavenosti na Slánsku v podstatě odpovídá velikosti měst a ostatních sídel. Ve Slaném je občanská vybavenost a úroveň služeb nadstandardní, v některých dalších obcích uspokojivá, v ostatních menších sídlech je však na velmi nízké úrovni. Slaný je přirozeným kulturním centrem slánského regionu. Slaný disponuje touto občanskou vybaveností a službami: školství MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ, zdravotnictví nemocnice, poliklinika, soukromé lékařské praxe, kultura vlastivědné muzeum, knihovna, divadlo, kino, galerie, sport víceúčelová sportovní hala, plavecký bazén, koupaliště, tělocvičny, hřiště, plochodrážní stadion, letiště atd., další služby dům s pečovatelskou službou, domov důchodců, pošty, peněžní ústavy, hotely, penziony, restaurace, obchody atd. V Černuci, Dřínově, Hobšovicích, Kmetiněvsi, Kvílicích, Uhách, Velvarech, Zlonicích, Jedomělicích, Klobukách, Ledcích, Malíkovicích, Neprobylicích, Podlešíně, Pozdni, Řisutech, Smečně, Tuřanech, Vraném, Zvoleněvsi, Hospozíně, Třebízi, Želevčicích, Žižicích, Knovízi a Hrdlívu je tato základní občanská vybavenost odpovídající velikosti obce: MŠ, ZŠ, zdravotnická zařízení, pošta, knihovna, hřiště, tělocvičny, obchody. SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 65

66 V následujících sídlech je občanská vybavenost na velmi nízké úrovni: Bakov, Břešťany, Budenice, Budeničky, Budihostice, Byseň, Čeradice, Dolín, Dolní Kamenice, Drchkov, Drnov, Horní Kamenice, Hřešice, Ješín, Kobylníky, Kokovice, Páleček, Libovice, Lisovice, Líský, Lotouš, Loucká, Lukov, Luníkov, Malá Bučina, Netovice, Osluchov, Otruby, Stradonice, Šlapanice, Tmáň, Trpoměchy, Velká Bučina, Vítov, Vyšínek, Želenice PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ EKONOMICKÝ PILÍŘ Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích se výrazněji neodchyluje od krajského průměru. Díky existenci kvalitních půd a téměř nejvyššímu podílu zemědělské (a zároveň orné) půdy v kraji, vykazuje obvod nadprůměrnou zaměstnanost v zemědělství. Také zaměstnanost ve službách se pohybuje nad průměrem kraje. Mezi největší zaměstnavatele patří ve Slaném Bateria Slaný CZ spol. s r.o., Battex spol. s r.o., Českomoravský beton, Grafobal spol. s r.o., MCE Slaný spol. s r.o., Palaba spol. s r.o, F.X.MEILLER Slaný spol. s r.o., Vorlíček Plast, Nouemont spol. s r.o., Balstar spol. s r.o., Mitsubischi Electric Automotive Czech spol. s r.o., REGNO Slaný, ITOS, DUSLA Josef Dundr, ve Velvarech Metal Trade Comax a.s., Velvana a.s. Dalšími významnými podniky v menších sídlech jsou: LINET spol. s r.o. v Želevčicích, fa. Kuchyně Libovický ve Zlonicích, Hella-Plast spol. s.r.o. v Dřínově. V ostatních obcích a sídlech jsou přítomny menší firmy a drobní podnikatelé (zemědělství, lesnictví, stavebnictví, průmysl, obchod, služby, doprava). Díky poměrně široké hospodářské základně je na většině území dostatečný počet pracovních příležitostí v místě nebo v blízkém okolí. Přesto většina občanů za prací vyjíždí. Podíl samostatně výdělečně činných osob a s tím související intenzita podnikatelské aktivity patří k nejnižším v kraji. Průměrná míra podnikatelské aktivity (počet aktivních podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel) na území ORP Slaný je 111,7. Průměrná míra registrované nezaměstanosti na území ORP Slaný je 6,36 (k ), což převyšuje celorepulikový průměr (4,0%). SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 66

67 ORP SLANÝ Odvětví Počet ekonomických subjektů Zemědělství, lesnictví, rybářství 451 Těžba a dobývání 3 Zpracovatelský průmysl 952 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 29 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a asanacemi 27 Stavebnictví 1151 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 1942 Doprava a skladování 292 Ubytování, stravování, pohostinství 393 Informační a komunikační činnost 157 Peněžnictví a pojišťovnictví 276 Činnosti v oblasti nemovitostí 324 Profesní, vědecké a technické činnosti 790 Administrativní a podpůrné činnosti 122 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení 91 Vzdělávání 126 Zdravotní a sociální péče 105 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 170 Ostatní činnosti 689 Vyhodnocení stavu územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje území pro 52 obcí (karty obcí) je podrobně uvedeno v Příloze č.2 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 67

68 2.3 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí [Z], pro soudržnost společenství obyvatel [S], pro hospodářský rozvoj [H] byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat. V následujích kapitolách je uveden detailní popis jednotlivých indikátorů, kde je popsán způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení hodnotících škál a bodových zisků POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO 3 PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro příznivé životní prostředí Horninové prostředí a geologie Název indikátoru Poddolovaná území Popis Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 5,01% a více Velmi špatné - 1 1,01 5,00% Špatné 0 0,51 1,00% Průměrné 1 0,21 0,50% Dobré 2 do 0,20% Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 68

69 Název indikátoru Vysoké radonové riziko Popis Podíl ploch s vysokým radonovým rizikem na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,01% a více Velmi špatné ,01 50,00% Špatné 0 20,01 30,00% Průměrné 1 10,01 20,00% Dobré 2 do 10% Velmi dobré Vodní režim Název indikátoru Vodní plochy Popis Podíl vodních ploch na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 1,000% Velmi špatné - 1 1,001 3,500% Špatné 0 3,501 5,000% Průměrné 1 5,001 20,000% Dobré 2 20,001% a více Velmi dobré Název indikátoru Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Popis Podíl plochy CHOPAV na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 0% Velmi špatné - 1 0,001 18,000% Špatné 0 18,001 28,000% Průměrné 1 28,001 60,000% Dobré 2 60,001% a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 69

70 Název indikátoru Záplavová území Popis Podíl plochy záplavových území Q 100 na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,001% a více Velmi špatné - 1 4,501 20,000% Špatné 0 2,501 4,500% Průměrné 1 1,501 2,500% Dobré 2 do 1,500% Velmi dobré Hygiena životního prostředí Název indikátoru Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) Popis Podíl plochy OZKO na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,01% a více Velmi špatné - 1 1,51 10,00% Špatné 0 0,71 1,50% Průměrné 1 0,05 0,70% Dobré 2 do 0,05% Velmi dobré Název indikátoru Produkce komunálního odpadu Popis Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu [kg/osobu/rok] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,1 a více kg/osobu/rok Velmi špatné ,1 700 kg/osobu/rok Špatné 0 350,1 450 kg/osobu/rok Průměrné 1 50,1 350 kg/osobu/rok Dobré 2 do 50 kg/osobu/rok Velmi dobré Název indikátoru Skládky Popis Existence/neexistence skládek odpadu na území obce (řízené skládky) Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Ano Špatné 1 Ne Dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 70

71 Název indikátoru Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy Popis Počet starých ekologických zátěží ve správním území jednotlivých obcí Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení a více Velmi špatné Špatné Průměrné Dobré 2 0 Velmi dobré Ochrana přírody a krajiny Název indikátoru Území zvýšené ochrany přírody Popis Podíl plochy území zvýšené ochrany přírody, která je tvořená souhrnným průmětem ploch přírodních parků, lokalit Natura 2000 EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a rezervace na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 5,00% Velmi špatné - 1 5,01 30,00% Špatné 0 30,01 40,00% Průměrné 1 40,01 70,00% Dobré 2 70,01% a více Velmi dobré Název indikátoru Koeficient ekologické stability (KES) Popis KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v území Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,300 Velmi špatné - 1 0,301 1,000 Špatné 0 1,001 2,000 Průměrné 1 2,001 3,000 Dobré 2 3,001 a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 71

72 Název indikátoru Územní systém ekologické stability (ÚSES) Popis Podíl ploch ÚSES na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 2,000% Velmi špatné - 1 2,001 8,000% Špatné 0 8,001 11,000% Průměrné 1 11,001 30,000% Dobré 2 30,000% a více Velmi dobré Název indikátoru Krajinná památková zóna Popis Podíl plochy krajinné památkové zóny na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 do 0,1% Špatné 0 0,11 7,0% Průměrné 1 7,01 50,00% Dobré 2 50,01% a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 72

73 Zemědělský půdní fond Název indikátoru Zemědělská půda Popis Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 20,000% Velmi špatné ,001 40,000% Špatné 0 40,001 55,000% Průměrné 1 55,001 70,000% Dobré 2 70,001% a více Velmi dobré Název indikátoru Lesní plochy Popis Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 15,000% Velmi špatné ,001 30,000% Špatné 0 30,001 40,000% Průměrné 1 40,001 50,000% Dobré 2 50,001% a více Velmi dobré Název indikátoru Stupeň přirozenosti lesních porostů Popis Průměrná hodnota přirozenosti lesních porostů na správním území obce Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 2,000 Velmi špatné - 1 2,001 2,700 Špatné 0 2,701 3,300 Průměrné 1 3,301 5,500 Dobré 2 5,501 a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 73

77 Pro soudržnost společenství obyvatel Veřejná dopravní a technická infrastruktura Název indikátoru Silniční doprava Popis Podíl délek rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce [km/km 2 ] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,010 km/km 2 Velmi špatné - 1 0,011 0,054 km/km 2 Špatné 0 0,055 0,100 km/km 2 Průměrné 1 0,101 0,400 km/km 2 Dobré 2 0,401 a více km/km 2 Velmi dobré Název indikátoru Železniční doprava Popis Podíl délek celostátních a regionálních železnic na celkové výměře obce [km/km 2 ] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,010 km/km 2 Velmi špatné - 1 0,011 0,080 km/km 2 Špatné 0 0,081 0,115 km/km 2 Průměrné 1 0,116 0,400 km/km 2 Dobré 2 0,401 a více km/km 2 Velmi dobré Název indikátoru Vodní a letecká doprava Popis Obce, kterými prochází vodní cesta a existence evidovaných i neevidovaných letišť, vzletových a přistávacích ploch a heliportů na území obce Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Žádný jev se nevyskytuje Špatné 1 Jeden jev se vyskytuje Dobré 2 Dva jevy se vyskytují Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 77

78 Název indikátoru Zásobování pitnou vodou Popis Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 95,000% Velmi špatné ,001 98,000% Špatné 0 98,001 99,000% Průměrné 1 99,001 99,700% Dobré 2 99,701% a více Velmi dobré Název indikátoru Zásobování plynem Popis Podíl obyvatel zásobovaných plynem [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 1,00% Velmi špatné - 1 1,01 10,00% Špatné 0 10,01 40,00% Průměrné 1 40,01 60,00% Dobré 2 60,01% a více Velmi dobré Název indikátoru Napojení na veřejnou kanalizaci Popis Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 10,00% Velmi špatné ,01 40,00% Špatné 0 40,01 80,00% Průměrné 1 80,01 90,00% Dobré 2 90,01% a více Velmi dobré Název indikátoru ČOV v obci Popis Obec má či nemá na svém území ČOV Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Ne Špatné 1 Ano Dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 78

81 Sociodemografické podmínky Název indikátoru Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel Popis Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny počtu obyvatel za posledních 15 let vztaženo na 100 obyvatel, přičemž celkový počet obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uvažovaných let. Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet celkového přírůstku za všechny uvedené roky, tedy přírůstek přirozenou měnou a migrací (záporná hodnota úbytek obyvatel / kladná hodnota přírůstek obyvatel) Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 x < -50 Velmi špatné x -5 Špatné 0-5 x 5 Průměrné 1 5 x 50 Dobré 2 50 x Velmi dobré Název indikátoru Krátkodobý trend vývoje počtu obyvatel Popis Krátkodobý trend vývoje počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok, tedy přirozenou měnou a migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce (záporná hodnota úbytek obyvatel / kladná hodnota přírůstek obyvatel) Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 x < -10 Velmi špatné x -2 Špatné 0-2 x 2 Průměrné 1 2 x 10 Dobré 2 10 x Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 81

82 Název indikátoru Index stáří Popis Index stáří je vyjadřován počtem seniorů (nad 65 let) na 100 dětí (do 14 let). Index infomuje o procesu stárnutí obyvatelstva (záporná hodnota úbytek obyvatel / kladná hodnota přírůstek obyvatel) Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,01 a více Velmi špatné ,01 120,0 Špatné 0 100,01 110,00 Průměrné 1 90,01 100,00 Dobré 2 do 90,00 Velmi dobré Název indikátoru Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním Popis Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 3,00 Velmi špatné - 1 3,01 6,00 Špatné 0 6,01 8,00 Průměrné 1 8,01 10,00 Dobré 2 10,01 a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 82

85 Bydlení Název indikátoru Celkový počet dokončených bytů Popis Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,20 Velmi špatné - 1 0,21 0,30 Špatné 0 0,31 0,40 Průměrné 1 0,41 1,00 Dobré 2 1,01 a více Velmi dobré Název indikátoru Trvale obydlené byty postavené v letech Popis Podíl počtu trvale obydlených bytů v domech postavených nebo naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001 na celkovém počtu trvale obydlených bytů [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 5,0% Velmi špatné - 1 5,1 8,0% Špatné 0 8,1 10,0% Průměrné 1 10,1 40,0% Dobré 2 40,1% a více Velmi dobré Název indikátoru Trvale obydlené byty Popis Podíl počtu trvale obydlených bytů na celkovém počtu bytů [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 50,0% Velmi špatné ,1 70,0% Špatné 0 70,1 80,0% Průměrné 1 80,1 90,0% Dobré 2 90,1% a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 85

87 Rekreace Název indikátoru Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Popis Počet hromadných ubytovacích zařízení bez rozlišení druhu zařízení Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ubytovacích zařízení Špatné ubytovací zařízení Průměrné ubytovacích zařízení Dobré 2 21 a více ubytovacích zařízení Velmi dobré Název indikátoru Kapacity lázeňských zařízení Popis Počet lůžek v lázeňských zařízeních Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení lůžek Špatné lůžek Dobré a více lůžek Velmi dobré Název indikátoru Rekreační oblasti Popis Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Obec není součásí ani sezónní ani celoroční oblasti Špatné 1 Obec je součástí sezónní oblasti Dobré 2 Obec je součástí celoroční oblasti Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 87

88 Název indikátoru Cyklotrasy a hipostezky Popis Podíl součtu délek cyklotras a hipostezek na na celkové výměře obce [km/km 2 ] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení km/km 2 Velmi špatné - 1 0,01 0,50 km/km 2 Špatné 0 0,51 0,60 km/km 2 Průměrné 1 0,61 2,00 km/km 2 Dobré 2 2,01 a více km/km 2 Velmi dobré Hospodářské podmínky Název indikátoru Připravenost území Popis Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 Obec nemá platný územní plán Velmi špatné 0 Obec právě pořizujeúzemní plán Průměrné 2 Obec má platný územní plán Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 88

90 Pro hospodářský rozvoj Horninové prostředí a geologie Název indikátoru Ložiska nerostných surovin Popis Podíl ploch ložisek nerostných surovin (bez rozlišení) na celkové výměře obce [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 0,0 0,50% Špatné 0 0,51 2,00% Průměrné 1 2,01% - 10,00% Dobré 2 10,01% a více Velmi dobré Veřejná dopravní a technická infrastruktura Název indikátoru Silniční doprava Popis Podíl délek rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce [km/km 2 ] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,010 km/km 2 Velmi špatné - 1 0,011 0,054 km/km 2 Špatné 0 0,055 0,100 km/km 2 Průměrné 1 0,101 0,400 km/km 2 Dobré 2 0,401 a více km/km 2 Velmi dobré Název indikátoru Železniční doprava Popis Podíl délek celostátních a regionálních železnic na celkové výměře obce [km/km 2 ] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,010 km/km 2 Velmi špatné - 1 0,011 0,080 km/km 2 Špatné 0 0,081 0,115 km/km 2 Průměrné 1 0,116 0,400 km/km 2 Dobré 2 0,401 a více km/km 2 Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 90

91 Název indikátoru Vodní a letecká doprava Popis Obce, kterými prochází vodní cesta a existence evidovaných i neevidovaných letišť, vzletových a přistávacích ploch a heliportů na území obce Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Žádný jev se nevyskytuje Špatné 1 Jeden jev se vyskytuje Dobré 2 Dva jevy se vyskytují Velmi dobré Název indikátoru Zásobování pitnou vodou Popis Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 95,000% Velmi špatné ,001 98,000% Špatné 0 98,001 99,000% Průměrné 1 99,001 99,700% Dobré 2 99,701% a více Velmi dobré Název indikátoru Zásobování plynem Popis Podíl obyvatel zásobovaných plynem [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 1,00% Velmi špatné - 1 1,01 10,00% Špatné 0 10,01 40,00% Průměrné 1 40,01 60,00% Dobré 2 60,01% a více Velmi dobré Název indikátoru Napojení na veřejnou kanalizaci Popis Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 10,00% Velmi špatné ,01 40,00% Špatné 0 40,01 80,00% Průměrné 1 80,01 90,00% Dobré 2 90,01% a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 91

92 Název indikátoru ČOV v obci Popis Obec má či nemá na svém území ČOV Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Ne Špatné 1 Ano Dobré Sociodemografické podmínky Název indikátoru Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním Popis Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 3,00 Velmi špatné - 1 3,01 6,00 Špatné 0 6,01 8,00 Průměrné 1 8,01 10,00 Dobré 2 10,01 a více Velmi dobré Bydlení Název indikátoru Celkový počet dokončených bytů Popis Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 0,20 Velmi špatné - 1 0,21 0,30 Špatné 0 0,31 0,40 Průměrné 1 0,41 1,00 Dobré 2 1,01 a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 92

93 Rekreace Název indikátoru Kapacity hromadných ubytovacích zařízení Popis Počet hromadných ubytovacích zařízení bez rozlišení druhu zařízení Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ubytovacích zařízení Špatné ubytovací zařízení Průměrné ubytovacích zařízení Dobré 2 21 a více ubytovacích zařízení Velmi dobré Název indikátoru Kapacity lázeňských zařízení Popis Počet lůžek v lázeňských zařízeních Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení lůžek Špatné lůžek Dobré a více lůžek Velmi dobré Název indikátoru Rekreační oblasti Popis Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Obec není součásí ani sezónní ani celoroční oblasti Špatné 1 Obec je součástí sezónní oblasti Dobré 2 Obec je součástí celoroční oblasti Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 93

94 Hospodářské podmínky Název indikátoru Míra registrované nezaměstnanosti Popis Podíl počtu nazaměstnaných registorvaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,01% a více Velmi špatné ,01 12,00% Špatné 0 8,01 10,00% Průměrné 1 6,01 8,00% Dobré 2 do 6,00% Velmi dobré Název indikátoru Dlouhodobá nezaměstnanost Popis Podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (jsou vedeni v evidenci déle než 12 měsíců) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání [%] Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení ,01% a více Velmi špatné ,01 20,00% Špatné 0 15,00 17,00% Průměrné 1 10,01 15,00% Dobré 2 do 10,00% Velmi dobré Název indikátoru Míra podnikatelské aktivity Popis Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 do 50,00% Velmi špatné ,01 90,00% Špatné 0 90,01 110,00% Průměrné 1 110,01 200,00% Dobré 2 200,01% a více Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 94

95 Název indikátoru Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání Popis Saldo vyjadřuje rozdíl mezi denně vyjíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. Kladná hodnota převažující dojížďka, záporná hodnota převažující vyjížďka. Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 x < -0,8 Velmi špatné - 1-0,8 x -0,5 Špatné 0-0,5 x < 0 Průměrné 1 0 x < 1,0 Dobré 2 1,0 x Velmi dobré Název indikátoru Funkční urbanizované území Popis Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území (FUA) a je či není pracovištním centrem Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 1 Obec není zařazena mezi FUA Špatné 0 Obec je zařazena mezi FUA Průměrné 2 Obec je pracovištním centrem Velmi dobré Název indikátoru Připravenost území Popis Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje Nastavení intervalů pro hodnocení Body Hodnotící škála Hodnocení - 2 Obec nemá platný územní plán Velmi špatné 0 Obec právě pořizujeúzemní plán Průměrné 2 Obec má platný územní plán Velmi dobré SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 95

99 2.3.3 ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNICH PODMÍNEK V každém pilíři je obsažen určitý počet indiktorů s bodovým ziskem: Body Hodnocení - 2 Velmi špatné - 1 Špatné 0 Průměrné 1 Dobré 2 Velmi dobré Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Z celkového součtu bodového zisku a počtu indikátorů v každém pilíři je vyjádřen průměrný bodový zisk. Výsledné hodnocení pro zhodnocení pozitivního a negativního stavu: negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně 0) Dle metodického sdělení Odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ zde dne se na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území: SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 99

100 NÁZEV OBCE PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ [Z] Průměrný bodový zisk Výsledné hodnocení pozitivního a negativního stavu PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ [H] Průměrný bodový zisk Výsledné hodnocení pozitivního a negativního stavu PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL [S] Průměrný bodový zisk Výsledné hodnocení pozitivního a negativního stavu KATEGORIE Zichovec 0, , Chržín -0,13-0,05 + 0,11 + 2c Jemníky -0, ,26 + 2c Knovíz -0,69-0,32 + 0,47 + 2c Královice -0,44-0,05 + 0,16 + 2c Slaný -0,63-0,84 + 0,74 + 2c Studeněves -0,63-0,26 + 0,53 + 2c Velvary -0,38-0,16 + 0,32 + 2c Žižice -0, ,16 + 2c Bílichov 0, , ,16-3a Drnek 0, , ,37-3a Kmetiněves , ,21-3a Ledce 0, , ,11-3a Líský 0, , ,58-3a Šlapanice 0, , ,95-3a Hořešovice -0,13-0, ,16-3b Řisuty -0,50-0, ,10-3b Beřovice - 0, , c Hrdlív -0, ,05-0,11 + 3c Libovice -0, ,32-0,05 + 3c Neuměřice -0, , c Podlešín -0, , c Přelíc -0, , c Sazená -0, ,16-0,16 + 3c Smečno -0, ,11-0,05 + 3c Třebíz -0, , c Tuřany -0, ,05-0,11 + 3c Zvoleněves -0, ,26-0,05 + 3c VYJÁDŘENÍ V KARTOGRAMU Z H, S Z, S Z, H SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 100

101 Černuc -0, , ,26-4 Dřínov -0, , ,16-4 Hobšovice -0, , ,16-4 Hořešovičky -0, , ,16-4 Hospozín -0, , ,16-4 Jarpice -0, , ,63-4 Jedomělice -0, , ,26-4 Kamenný Most -0, , ,26-4 Klobuky -0, , ,32-4 Kutrovice -0, , ,21-4 Kvílice -0, , ,53-4 Loucká -0, , ,47-4 Malíkovice -0, , ,47-4 Neprobylice -0, , ,37-4 Páleč -0, , ,34-4 Plchov -0, , ,68-4 Poštovice -0, , ,21-4 Pozdeň -0, , ,32-4 Stradonice -0, , ,37-4 Uhy -0, , ,21-4 Vraný -0, , ,42-4 Vrbičany -0, , ,42-4 Zlonice -0, , ,26-4 Želenice -0, , ,32-4 Z, H, S Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území pro 52 obcí (karty obcí) je podrobně uvedeno v Příloze č.3 SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 101

102 2.4 KARTOGRAM VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ 102

Zobrazit více