Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi"

Transkript

1 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

2 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

3 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

4 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

5 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

6 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

7 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

8 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

9

10 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

11 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

12 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

13 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

14 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

15 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

16 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

17 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

18

19 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

20 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

21 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

22 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

23 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

24 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

25 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

26 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

27

28 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

29 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

30 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

31 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

32 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

33 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

34 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

35 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

36

37 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

38 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

39 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

40 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

41 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

42 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

43 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

44 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

45

46 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

47 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

48 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

49 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

50 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

51 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

52 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

53 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

54

55 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

56 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

57 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

58 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

59 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

60 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

61 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

62 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

63

64 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

65 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

66 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

67 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

68 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

69 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

70 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

71 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

72

73 Hydraulický výzkum vodních děl na Vltavské vodní cestě mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi Nedílnou součástí projektové přípravy obnovení Vltavské vodní cesty mezi Týnem nad Vltavou a Českými Budějovicemi s výstavbou tří nových plavebních komor byl komplexní hydraulický výzkum, prováděný pracovníky Katedry hydrotechniky v hydraulické laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze v letech 2008 až Realizován byl nejen formou matematického modelování, ale zejména na fyzikálních hydraulických modelech v laboratoři. Ověřena tak byla zdymadla České Vrbné, jez Hněvkovice, přístav Hluboká nad Vltavou a obratiště lodí v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu byly okamžitě přenášeny do projektových dokumentací a některé ze zkoumaných objektů jsou v současnosti již vybudovány a v provozu. V roce 2012 byly na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou ověřovány plavební podmínky měřením in situ. Soupis realizovaných výzkumných prací: 2008 Hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné 2008 Optimalizace provozního režimu plavební komory České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum plavebního stupně České Vrbné 2009 Hydraulický výzkum vlivu MVE Sokolský ostrov v Českých Budějovicích na plavební poměry v obratišti pod Jiráskovým jezem 2010 Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné vybavení obratiště úvaznými prvky 2010 Modelový výzkum plavebního stupně Hněvkovice 2010 Modelový hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou 2011 Optimalizace provozního režimu plavebního stupně Hněvkovice na hydraulickém modelu 2012 Verifikace a optimalizace provozních parametrů zdymadla Hluboká nad Vltavou ve vazbě na navazující vodní cestu Plavební komora České Vrbné V roce 2008 byl na Katedře hydrotechniky proveden hydraulický výzkum plnění a prázdnění plavební komory České Vrbné v souvislosti s řešením dokumentace pro stavební povolení, kterou zpracovala společnost Hydroprojekt CZ, a.s. Cílem výzkumu byla optimalizace funkce plnění a prázdnění plavební komory se zaměřením na: zpřesnění doby plnění a prázdnění plavební komory, výpočet sil v úvazných lanech proplavovaných plavidel, vliv plnění a prázdnění plavební komory na plavidla v čekacích stáních v horní a dolní rejdě, posouzení funkce krátkého obtoku a úpravy jeho tvarového řešení s ohledem na dosažení vhodného hydrodynamického tvaru, popis proudového pole v horním ohlaví, oblasti vyústění obtoku a dále v plavební komoře s ohledem na stabilitu plavidel v komoře a tlumení kinetické energie,

74 posouzení popř. úprava prázdnícího otvoru v dolních deskových vratech hrazeného stavítkovým uzávěrem a tlumení kinetické energie za dolními vraty. Hlavním prostředkem výzkumu byl hydraulický model plavební komory České Vrbné v měřítku geometrické podobnosti 1:15. Hydraulický model byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze a byly na něm ověřeny jednotlivé testované varianty konstrukčních úprav horního a dolního ohlaví a proplavování modelů zadaných plavidel. Základní koncepce plnění plavební komory krátkým obtokem byla v prvotní fázi výzkumu optimalizována za využití 3D matematického modelu. Současně byl doporučen systém podzáporníkového plnění s možností urychlení plnění v závěrečné fázi plnění sklápěním horních klapkových vrat. V rámci výzkumu tlumení kinetické energie při plnění plavební komory bylo testováno přibližně 20 variant. Úspěšnost tlumení byla porovnávána s referenční variantou bez tlumících prvků. Hodnocení jednotlivých variant bylo provedeno porovnáním rozsahu vírů a turbulencí na počátku užitné délky komory subjektivním způsobem a měřením rychlostních polí na počátku užitné délky PK. Všechny varianty tlumení byly zaznamenány videokamerou, což umožnilo jejich vzájemné porovnání po provedení všech experimentů. Výsledná varianta obsahuje tři vodorovné válcové nosníky o průměru 0,4 m a světlé vzdálenosti 0,6 m. Optimalizován byl současně vtokový objekt krátkého obtoku s ohledem na zamezení rizika tvorby vtokových vírů a nasávání vzduchu do plnícího systému. Výzkum prázdnění plavební komory vedl na prázdnění dvěma otvory ve spodní části dolních deskových vrat a ověřil funkci vývaru pod vraty včetně prokázání stability záhozu za dolním ohlavím. Po optimalizaci konstrukčního řešení plavební komory proběhl výzkum optimalizace provozních režimů, který se zaměřil na ověření spektra lineárních a nelineárních manipulací.

75 Plavební stupeň České Vrbné Hydraulický výzkum plavebního stupně (PS) České Vrbné byl realizován na Katedře hydrotechniky v letech 2008 až 2009 a výzkum navázal na optimalizaci objektu plavební komory. Cílem řešení bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání plavebního stupně na dispozičním modelu. Hydraulický model plavebního stupně byl realizován v měřítku geometrické podobnosti 1:50. Celkový rozsah modelu představuje délku cca 1 km ve skutečnosti, tedy 20 m v laboratoři. Hydraulický model obsahoval klapkový jez o dvou polích, plavební komoru s rejdami a přilehlými úseky horní a dolní zdrže, vodní elektrárnu na levém břehu, ochranný přístav na levém břehu a vjezd a výjezd ze slalomové dráhy. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Výzkum se zaměřil na posouzení povodňového režimu a vlivu realizace jednotlivých objektů na odtokové poměry, dále výzkum vyhodnotil deformace dna v okolí objektů a návrh jejich stabilizace z hlediska tvorby výmolů a významnou součástí experimentů byly nautické zkoušky, které ověřily a optimalizovaly plavební podmínky pro soubor různých plavebních průtoků. Návrh optimalizované podoby plavební komory vycházel z dokumentace firmy Hydroprojekt CZ, a.s, dokumentace modernizace jezu a ochranného přístavu (VH Tres, s.r.o.) a dokumentace prohrábek pod jezem České Vrbné (Pöyry Environment, a.s.). Vzhledem k poměrně vysokému spádu jezu České Vrbné byla pozornost zaměřena na stabilizaci objektů a dna v podjezí při převádění povodňových průtoků. Součástí hydraulického výzkumu plavebního stupně České Vrbné byly nautické experimenty, které obecně představují jednu z nejspolehlivějších metod pro posouzení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu již ve fázi projektové přípravy. Princip nautických experimentů spočívá v simulování pohybu plavidel pomocí jejich rádiem řízených modelů. Technologie nautických experimentů pak umožňuje v případě nepříznivých interakcí proudění vody a plavidel optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně, popř. technické řešení jednotlivých funkčních objektů.

76 Plavební stupeň Hněvkovice Hydraulický výzkum plavebního stupně Hněvkovice při jezu Hněvkovice byl realizován na Fakultě stavební ČVUT v Praze v průběhu roku Počátkem roku 2011 probíhal výzkum provozních režimů plavebního stupně pro potřeby jejich optimalizace a konstrukce řídicího systému. Cílem výzkumu bylo ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání plavebního stupně z hlediska proudových poměrů, deformací dna, plavebních podmínek a etapizace výstavby. Dispoziční model PS Hněvkovice byl zhotoven v měřítku geometrické podobnosti 1:50 a model obsahoval levobřežní koridor, plavební komoru s velínem a přístupovou lávkou, rejdy plavební komory včetně čekacích stání a přilehlých úseků horní a dolní zdrže, pohyblivý klapkový jez, navazující pevný jez a dvě vodní elektrárny na pravém břehu. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem. Schéma výchozího uspořádání objektů plavebního stupně je znázorněno na schématu. Výzkum probíhal v těsné spolupráci se zadavatelem (ŘVC ČR), projektantem (Pöyry Environment, a.s.), správcem vodní cesty (Povodí Vltavy, s.p.) a Státní plavební správou. Výzkumné práce přinesly řadu významných úprav a doporučení, která byla pohotově zohledněna v projektové dokumentaci. Řadí se mezi ně např. úprava dělícího pilíře mezi pevným a pohyblivým jezem, úprava dolní rejdy, přemístění čekacího stání malých plavidel v horní vodě, návrh stabilizace objektů kamenným záhozem, a v neposlední řadě také ověření etapizace výstavby při převádění povodňových průtoků.

77 Plavební stupeň Hluboká nad Vltavou V roce 2010 byl na Fakultě stavební ČVUT v Praze na Katedře hydrotechniky realizován hydraulický výzkum vjezdového objektu přístavu Hluboká nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání přístavu Hluboká nad Vltavou z hlediska plavebních podmínek v kontextu celého plavebního stupně a posouzení jednotlivých objektů z hlediska proudových poměrů a splaveninového režimu. Dispoziční model přístavu obsahoval vjezdový objekt do přístavu včetně navazující části přístavního bazénu, stání osobní lodě a stání malých plavidel v přístavu, pohyblivý jez Hluboká nad Vltavou o třech přelivných polích hrazených tabulovými uzávěry, plavební komoru v nadjezí včetně horní rejdy a čekacích stání a navazující část zdrže jezu Hluboká nad Vltavou se stáním pro osobní loď na řece. Hydraulický model umožnil simulaci proudových poměrů v protékaném přístavním bazénu vlivem provozu malé vodní elektrárny a vodního trkače. Hydraulický model byl koncipován s pohyblivým dnem pro posouzení rizika zanášení vjezdového objektu při zvýšených průtocích. Základní koncepce modelu vychází ze zkušeností z výzkumu plavebních podmínek na vltavské vodní cestě v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hněvkovice, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v období 2008 až Na základě těchto zkušeností bylo pro výzkum přístavu Hluboká nad Vltavou navrženo stejné měřítko geometrické podobnosti 1:50, které zajišťuje dodržení reprezentativních podmínek na modelu pro celé spektrum testovaných průtokových situací. Objekt sportovního přístavu Hluboká nad Vltavou tvoří základní prvek hydraulického modelu, který má za cíl zejména ověření dispozičního uspořádání přístavu. Návrh přístavu a vjezdového objektu byl připraven společností Pöyry Environment, a.s., ve fázi dokumentace pro územní rozhodnutí. V přístavu je bezprostředně za vjezdovým objektem umístěno stání pro návrhové plavidlo délky 50 m. V případě jeho obsazení je za ním umístěno ještě jedno stání pro osobní loď typu Maďarka. Uprostřed přístavního bazénu je stávající protáhlý ostrov, který zůstane zachován. Okolo ostrova jsou umístěna stání malých plavidel, ke kterým je

78 přístup z plovoucích mol. Nábřežní mola jsou pevná. Přístav je navržen, aby umožňoval v přední části otáčení návrhových plavidel. Návrh plavební komory zpracovala firma Hydroprojekt CZ, a.s. a pro přípravu projektové dokumentace bylo využito jednak zkušeností z hydraulického výzkumu PK České Vrbné a jednak byl realizován samostatný výzkum na matematickém 3D modelu. Klíčovou část hydraulického výzkumu představovaly nautické experimenty, které měly ověřit a optimalizovat dispoziční uspořádání vjezdového objektu a celého plavebního stupně pro sadu definovaných nautických manévrů mezi plavební komorou, přístavem a stáním osobních lodí na řece. Garanty nautických experimentů byli v případě všech výzkumů v rámci splavnění horní Vltavy zkušení kapitáni říční plavby ze Státní plavební správy Praha (kpt. Leffler a kpt. Kudláček). Realizace nautických experimentů probíhala s využitím dvou modelů plavidel. Jedná se o model typového plavidla, které je uvažováno pro daný úsek horní Vltavy jako návrhové. Vodní cesta na horní Vltavě je v současnosti ve fázi přípravy a reálná loď tohoto typu v současnosti neexistuje. ŘVC ČR proto zajistilo studii konstrukce typového plavidla, kterou zpracoval lodní konstruktér Ing. Z. Davídek. Typová osobní loď I. třídy má celkovou délku 44 m, šířku 5,4 m a max. ponor je 1,3 m. Celková hmotnost lodě je 180 t a tomu odpovídá ponor 1,03 m. Pro modelové pokusy byl využit ponor 1,2 m (ponor včetně cestujících). Loď je vybavena dvojicí motorů PERKINS SABRE 215C o výkonu 215 k. Předpokládaná rychlost skutečné lodě bude 18 km.h -1. Loď je vybavena na přídi dokormidlovacím zařízením. Současně byl připraven model reálného plavidla tzv. Maďarka, které je v současnosti provozováno společností Lodní doprava Quarter s.r.o. na nádržích Orlík a Slapy. Základní rozměry plavidla jsou 27,0 x 5,4 m a max. ponor je 1,1 m. Plavidlo je vybaveno dvěma nezávislými motory a dvěma spřaženými kormidly. Nautické experimenty ověřily vhodnost vjezdového objektu a v rámci posouzení úvazných prvků ve stání osobních lodí v přístavu bylo doporučeno rozmístění dalších devíti pacholat a jedné dalby před stáními pro sportovní plavidla u ostrůvku. Pro snazší zaplouvání do přístavu byla doporučena úprava pravého svodidla.

79 Obratiště lodí pod Jiráskovým jezem v Českých Budějovicích Cílem výzkumu bylo ověření a optimalizace dispozičního uspořádání obratiště lodí pod Jiráskovým jezem a v prostoru vjezdu do plánované plavební komory v místě zaústění Mlýnské stoky v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí MVE Sokolský ostrov. Dispoziční model MVE Sokolský ostrov byl umístěn ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze. Měřítko geometrické podobnosti je 1:50 a model obsahoval válcový jez o dvou polích (Jiráskův jez), MVE Sokolský ostrov na pravém břehu, vorovou propust, jalovou propust, vjezd do plavební komory (zaústění Mlýnské stoky) a prostor obratiště pod jezem. Hydraulický model byl koncipován s pevným dnem. Výzkumné práce probíhaly v roce 2009 a v jejich průběhu byly výsledky průběžně konzultovány se zástupci investora (AQUA ENERGIE, spol. s r. o. a ŘVC ČR), projektantů dílčích staveb plavebního stupně (Povodí Vltavy, útvar inženýrských činností, VH Tres, s.r.o.), správce vodního toku (Povodí Vltavy, s.p.), Státní plavební správy a s ostatními dotčenými subjekty. Výzkum pomohl optimalizovat technické řešení odpadu od MVE Sokolský ostrov z hlediska zajištění vhodných plavebních podmínek v obratišti lodí pod Jiráskovým jezem, kde byly dále navrženy k realizaci úvazné prvky pro bezproblémové otáčení návrhového plavidla při maximálním plavebním průtoku.

80 Ověřovací měření na dokončených zdymadlech České Vrbné a Hluboká nad Vltavou V souvislosti s potřebou optimalizace provozních parametrů dokončených zdymadel na Vltavské vodní cestě realizoval výzkumný tým katedry hydrotechniky v průběhu roku 2012 sérii ověřovacích měření in situ. Provedená měření zahrnovala následující problémové okruhy v rámci plavebních stupňů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou: 1. analýza provozních dat vodní cesty v úseku České Budějovice VD Hněvkovice; 2. ověření a nastavení doby plnění/prázdnění plavebních komor; 3. ověření sklonů hladiny v plavebních komorách; 4. ověření rychlostních poměrů na počátku užitné délky plavebních komor; 5. ověření turbulencí a vírů na počátku užitné délky plavebních komor; 6. ověření tvorby vtokového víru a strhávání vzduchu do obtoku plavebních komor; 7. ověření tlumení kinetické energie při prázdnění plavebních komor; 8. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezu České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při plnění/prázdnění plavebních komor; 9. ověření a nastavení hladinových regulací v horní/dolní zdrži jezů České Vrbné a Hluboká nad Vltavou při výpadku MVE České Vrbné; 10. měření rychlostních polí; 11. vyhodnocení plavebních podmínek v prostorách plavebních stupňů pomocí nautických experimentů s malými plavidly. V rámci měření byly jednoznačně potvrzeny provozní parametry dle předchozího hydraulického výzkumu a optimalizovány parametry řídicího systému na obou zdymadlech.

Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou Město a voda

Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou Město a voda ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČESKÉ REPUBLIKY Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou Město a voda České Budějovice 21.5.2008 Program dne 10:00 Zahájení ŘVC ČR -Ing. Pavlína

Více

Zdymadlo Štětí - Račice na Labi v ř. km 818,938

Zdymadlo Štětí - Račice na Labi v ř. km 818,938 Zdymadlo Štětí - Račice na Labi v ř. km 818,938 Stručná historie výstavby vodního díla Zdymadlo Štětí bylo vybudováno v rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi na začátku 20. století. Provádění stavby,

Více

Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty. CZ.1.07/2.2.00/ Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství

Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty. CZ.1.07/2.2.00/ Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty CZ.1.07/2.2.00/15.0426 Posílení kvality bakalářského studijního programu Stavební Inženýrství Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu,

Více

Vodohospodářské stavby BS001. Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba

Vodohospodářské stavby BS001. Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba Vodohospodářské stavby BS001 Jezy a odběrné objekty na tocích Vodní cesty a plavba Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady

Více

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vodní cesty a plavba Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Vnitrozemská vodní doprava Výhody : Nejméně energeticky náročná. Velké ložné plochy, velká nosnost. Malý poměr hmotnosti lodi k hmotnosti nákladu. Malý

Více

MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM

MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM MODELOVÝ VÝZKUM HORNÍHO OHLAVÍ PLAVEBNÍ KOMORY S VYSOKÝM SPÁDEM Údaje o výzkumu Název úkolu: Modelový výzkum horního ohlaví plavební komory s vysokým spádem Odběratel: Pöyry Environmental a.s. Brno, Botanická

Více

Příloha P1 Výklad základních pojmů

Příloha P1 Výklad základních pojmů Příloha P1 Výklad základních pojmů dalba - skupina vzájemně spojených pilot popř. masivní konstrukce opatřená pacholaty, která slouží k přistávání a uvázání lodí a lodních sestav čekajících na úvazišti

Více

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN Ondřej Motl, Ján Šepeľák, Pavel Gabriel VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN MODELOVÝ VÝZKUM VÝVARU JEZOVÉHO POLE PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN NA VÝSEKOVÉM FYZIKÁLNÍM MODELU HYDRAULICKÝ OKRUH VÝSTAVBA MODELU VÝSTAVBA

Více

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Zásady křížení vodních toků a Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Respektování vodohospodářských zájmů Návrh křížení musí respektovat : Bezpečnost ochranných hrází. Splaveninový režim toku a stabilitu koryta toku.

Více

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA)

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA) PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část SO 18.3.1. JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA) NÁVRH BYL ZPRACOVÁN VE DVOU VARIANTÁCH JAKO JEZ KLAPKOVÝ A

Více

Baťův kanál obnova a rozvoj

Baťův kanál obnova a rozvoj ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČESKÉ REPUBLIKY Baťův kanál obnova a rozvoj Ing. Miroslav Šefara, Ing. Jan Bukovský Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR - zřízeno v roce 1998 Ministerstvem

Více

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc.

Plavební stupeň Děčín Ing. Michael Trnka, CSc. Plavební stupeň Děčín 4.4.2016 Ing. Michael Trnka, CSc. PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN Projektové sdružení: VPÚ Deco a.s. SWECO Hydroprojekt a.s. Pöyry Environment a.s. (nyní Aquatis a.s.) Vizualizace: Aquatis

Více

Ředitelství vodních cest ČR Splavnění Labe do Pardubic

Ředitelství vodních cest ČR Splavnění Labe do Pardubic Ředitelství vodních cest ČR Splavnění Labe do Pardubic Ing. Jiří Kotoun ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR Zřízeno 1. dubna 1998 Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest

Více

varianta 1a Ing. Petr Bouška, Ph.D. Prof. Ing. Pavel Gabriel, DrSc. Ing. Josef Libý, CSc. Ing. Vladimír r Vicherek Dr. Ing.

varianta 1a Ing. Petr Bouška, Ph.D. Prof. Ing. Pavel Gabriel, DrSc. Ing. Josef Libý, CSc. Ing. Vladimír r Vicherek Dr. Ing. ZLEPŠEN ENÍ PLAVEBNÍCH PODMÍNEK NA LABI V ÚSEKU ÚSTÍ NAD LABEM - STÁTN TNÍ HRANICE ČR/SRN - PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN varianta 1a Ing. Petr Bouška, Ph.D. Prof. Ing. Pavel Gabriel,

Více

Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543

Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543 Zdymadlo Lovosice na Labi v ř. km 787,543 Stručná historie výstavby vodního díla Zdymadlo Lovosice bylo vybudováno v rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi na začátku 20. století. Provádění stavby,

Více

Masarykovo zdymadlo Střekov na Labi v ř. km 767,679 Stručná historie výstavby vodního díla

Masarykovo zdymadlo Střekov na Labi v ř. km 767,679 Stručná historie výstavby vodního díla Masarykovo zdymadlo Střekov na Labi v ř. km 767,679 Stručná historie výstavby vodního díla Masarykovo zdymadlo pod Střekovem v Ústí nad Labem bylo vybudováno v rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi

Více

Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010. Po vodě ekologicky, levně a v pohodě

Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010. Po vodě ekologicky, levně a v pohodě Splavnění Labe do Pardubic LABEL Martfü, Hungary 24th - 26th November 2010 Vodní cesty střední Evropy Rotterdam Hamburk Berlín Kolín nad Rýnem Magdeburk 2 Splavnění Labe do Pardubic Účel projektu prodloužení

Více

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN ÚČINNÝ TRANSPORT LEDŮ. Petr Bouška, Pavel Gabriel, Václav Matoušek, Ondřej Motl, Ján Šepeľák

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN ÚČINNÝ TRANSPORT LEDŮ. Petr Bouška, Pavel Gabriel, Václav Matoušek, Ondřej Motl, Ján Šepeľák Petr Bouška, Pavel Gabriel, Václav Matoušek, Ondřej Motl, Ján Šepeľák VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN ÚČINNÝ TRANSPORT LEDŮ SITUACE LABE V ÚSEKU DĚČÍN - HŘENSKO ÚČINNÝ TRANSPORT LEDŮ Výzkum byl prováděn

Více

Město a voda PROJEKT STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE

Město a voda PROJEKT STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE PROJEKT Město a voda STATUTÁRNÍHO MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE 21.5.2008 Použité podklady: Atelier 8000 České Budějovice Ředitelství vodních cest ČR Praha Statutární město České Budějovice VH TRES s.r.o., České

Více

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část JEZ CACOVICE - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 18.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...

Více

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II

Vltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II Vltavská kaskáda Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Všechny elektrárny jsou majetkem firmy ČEZ. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím

Více

356/2009 Sb. Ministerstva dopravy

356/2009 Sb. Ministerstva dopravy 356/2009 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 6. října 2009 o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách Ministerstvo dopravy stanoví podle 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské

Více

Investiční záměr. Studie odtokových poměrů Mlýnského náhonu a návrhy opatření pro zajištění jeho kapacity pro odvedení povrchových vod.

Investiční záměr. Studie odtokových poměrů Mlýnského náhonu a návrhy opatření pro zajištění jeho kapacity pro odvedení povrchových vod. Studie odtokových poměrů Mlýnského náhonu a návrhy opatření pro zajištění jeho kapacity pro odvedení povrchových vod. Zpracoval: Ing. Iva Jelínková vedoucí útvaru hydroinformatiky a geodetických informací

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Potenciál a rozvoj vodní dopravy v Praze Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Co chceme? Chceme vrátit vodu tam, kam patří a to jak jejím významem, tak i geograficky! Chceme

Více

Jirkal - Otava - 40,1 ř.km

Jirkal - Otava - 40,1 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 2,08 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 108020590 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1216400 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 75,78 ÚTVAR

Více

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část KOMÍNSKÝ JEZ - NÁVRH RYBÍHO PŘECHODU A VODÁCKÉ PROPUSTI SO 03.3.2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1.1. NÁVRH UMÍSTĚNÍ RYBÍHO PŘECHODU...

Více

REFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí

REFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí Úšovický potok Mariánské Lázně, ř. km 5,00 6,31 ( 2010-2011) V zakryté části toku bylo nejprve provedeno statické zajištění paty stávajících zdí, následně potom vlastní opevnění dna ŽB deskou. Na tuto

Více

HRÁZ SLAPSKÉ PŘEHRADY

HRÁZ SLAPSKÉ PŘEHRADY V64 91,70 Slapy - přehrada 91,60 hráz Slapské přehrady 91,5 91.5 HRÁZ SLAPSKÉ PŘEHRADY KM 91,9-90,1 91 90,5 90.5 91.0 90,93 přístaviště 90,45 ústí potoka Třeblová V63 90 90.0 NÁDRŽ ŠTĚCHOVICE - TŘEBENICE

Více

VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM

VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM M. Králík Abstrakt Příspěvek se zabývá hydraulickým posouzením bezpečnostního objektu vodního díla na základě vyhodnocení experimentálních měření prováděných na fyzikálním

Více

HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH

HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydrauliky a hydrologie 1. REŽIMY PROUDĚNÍ S VOLNOU HLADINOU Proudění říční, kritické a bystřinné 2. PŘEPADY

Více

Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku

Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku Bakalářské studijní programy a jejich obory Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku Vodní hospodářství a vodní stavby Proč si zvolit obor Vodní hospodářství

Více

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH

ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH 1) Identifikační údaje Objednavatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2

Více

Seminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování

Seminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování Seminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování MATEMATICKÉ MODELOVÁNÍ vodní toky - 1D, 1D/2D, 2D, 3D srážko-odtokové procesy Ing. Kateřina Hánová

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí

Více

PLAVEBNÍ KANÁL VRAŇANY - HOŘÍN KM 0-1,2 KM 0,4-0,1

PLAVEBNÍ KANÁL VRAŇANY - HOŘÍN KM 0-1,2 KM 0,4-0,1 V1 1 PLAVEBNÍ KANÁL VRAŇANY - HOŘÍN KM 0-1,2 KM 0,4-0,1 0,5 0 1.0 0.5 0.0 1,20-1,50 plavební kanál Vraňany - Hořín, čekací stání 0,87 most přes plavební komory, šířka plavebního pole 11m, podjezdná výška

Více

SO JEZ KOMÍN REKONSTRUKCE v ř. km 44,334 (TPE km 52,700 SVITAVA)

SO JEZ KOMÍN REKONSTRUKCE v ř. km 44,334 (TPE km 52,700 SVITAVA) PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část SO 03.3.1. JEZ KOMÍN REKONSTRUKCE v ř. km 44,334 (TPE km 52,700 SVITAVA) Rok výstavby 1923 Vlastník jezu: Povodí Moravy, s.p.,

Více

Jezy a vodní turistika. Jezy vývoj, účel, umístění, rozdělení, objekty na jezech

Jezy a vodní turistika. Jezy vývoj, účel, umístění, rozdělení, objekty na jezech Účel jezů Vodní stavby napříč vodním tokem vybudované za účelem vzdutí vody Zmenšení sklonu toku, stabilizace (snížení rychlostí, vymílání) Zajištění hloubek v místě odběrů Soustředění spádu pro energetické

Více

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně. Veveří 95, Brno

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně. Veveří 95, Brno Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Veveří 95, 602 00 Brno Hydraulické okruhy Hydraulický okruh č. 1 Hydraulický okruh č. 3 Hydraulický

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe

Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe Řešení migrační prostupnosti na tocích v Povodí Labe RNDr. Michal Vávra Povodí Labe, státní podnik Seminář k zprůchodnění migračních překážek ve vodních tocích 1.11.2018 Rybí přechody I. Realizované

Více

České vysoké učení technické v Praze

České vysoké učení technické v Praze České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Katedra hydrotechniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Ověření možnosti přímého plnění a prázdnění plavební komory Děčín Verification of the possibility of direct

Více

VD PODĚBRADY Návrh průzkumu spodní stavby lávky přes jezová pole

VD PODĚBRADY Návrh průzkumu spodní stavby lávky přes jezová pole VD PODĚBRADY přes jezová pole V Praze, duben 2016 Výtisk č. VODNÍ DÍLA TBD a. s, Hybernská 40, 110 00 Praha 1 Telefon 221 408 111* fax 224 212 803 www.vdtbd.cz Ředitel Vedoucí útvaru 401 Vedoucí projektu

Více

INVESTIČNÍ ZÁMĚR (pro zpracování studie)

INVESTIČNÍ ZÁMĚR (pro zpracování studie) Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 602 00 BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR (pro zpracování studie) Studie plaveninového a splaveninového režimu Kraj: Zlínský, Jihomoravský Číslo akce: 317005 ISPROFON: 5005210001

Více

ČVUT v Praze, FSV VN SOBĚNOV Tomáš Vaněček, sk. V3/52 VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV. Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008. albey@seznam.

ČVUT v Praze, FSV VN SOBĚNOV Tomáš Vaněček, sk. V3/52 VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV. Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008. albey@seznam. VODNÍ NÁDRŽ SOBĚNOV Tomáš Vaněček Obor V, 3. ročník, 2007-2008 albey@seznam.cz 1 Obsah: ÚVOD...3 HISTORIE VÝSTAVBY...3 TECHNICKÉ PARAMETRY...4 NÁDRŽ...4 HRÁZ...4 ELEKTRÁRNA...4 ČÁSTI VODNÍHO DÍLA...5 PŘEHRADA...6

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Organizační složka státu zřízená 1. dubna 1998 zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest v České Republice Přístaviště na Labi budovaná Ředitelstvím vodních cest ČR Ing.

Více

OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE

OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE Akce: Otava, Horažďovice - PPO - varianty jezu Mrskoš doplnění studie Číslo zakázky: 1540/1 Objednatel: Povodí Vltavy, státní podnik se

Více

Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h

Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h CVIČENÍ 8: HYDRAULICKÝ VÝPOČET OBJEKTŮ Hydraulické výpočty spádových objektů (stupeň) zahrnují při známých geometrických parametrech přelivného tělesa stanovení měrné křivky objektu (Q-h křivky) a určení

Více

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM 13. 11. 2018 OBSAH PREZENTACE ZÁKLADNÍ ÚDAJE ANALYTICKÁ ČÁST NÁVRHOVÁ ČÁST

Více

Fyzikální procházka Prahou V

Fyzikální procházka Prahou V Fyzikální procházka Prahou V Tato procházka vznikla v rámci diplomové práce Fyzikální exkurze a procházky městem [1]. Tuto i další procházky budete moct najít na webových stránkách FyzWebu [2]. V průběhu

Více

3D statická analýza plavební komory Přelouč II na Labi

3D statická analýza plavební komory Přelouč II na Labi 3D statická analýza plavební komory Přelouč II na Labi Abstrakt Jan Pěnčík 1 Součástí projektu prodloužení Labské vodní cesty, tj. projektu splavnění Labe v úseku mezi Chvaleticemi a Pardubicemi je plavební

Více

Hydrologické poměry ČR

Hydrologické poměry ČR Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí

Více

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum

Více

Informace Státní plavební správy č. 7/2018

Informace Státní plavební správy č. 7/2018 Státní plavební správa Informace Státní plavební správy č. 7/2018 zde dne 16. 3. 2018 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě Provozní doba na plavebních komorách labské vodní

Více

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC Vypracoval: Burdová Věra Datum: 24. 2. 2016 Základní údaje: TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: Mírovka optimalizace

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Informace Státní plavební správy č. 10/2019

Informace Státní plavební správy č. 10/2019 Státní plavební správa Informace Státní plavební správy č. 10/2019 zde dne 25. 4. 2019 o proplavování plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cest Provozní doba na plavebních komorách labské vodní

Více

HUSINEC - PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ

HUSINEC - PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Město Husinec HUSINEC - PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ PD k ÚŘ HYDROPROJEKT CZ a.s. ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ČESKÉ BUDĚJOVICE z.č. 411009-2-01 Srpen 2011 Husinec protipovodňová opatření PD k UŔ 2 A. Textová část... 4 1.

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

Křižík (U Marků) - Lužnice - 24,496 ř.km

Křižík (U Marků) - Lužnice - 24,496 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,09 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107040820 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1190200 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 49,76 ÚTVAR

Více

27.7. 2010. Vodní cesty v ČR a jejich rozvoj. Zboží citlivé na náklady přepravy do ČR podíl nákladů na přepravu v ceně zboží

27.7. 2010. Vodní cesty v ČR a jejich rozvoj. Zboží citlivé na náklady přepravy do ČR podíl nákladů na přepravu v ceně zboží ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST Č ESKÉ REPUBLIKY ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST Č ESKÉ REPUBLIKY Vodní cesty v ČR a jejich rozvoj zřízeno 1. dubna 1998 organizační složka státu zřízená Ministerstvem dopravy zabezpečení

Více

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM

MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ, DOKUMENTACE OBLASTÍ S VÝZNAMNÝM POVODŇOVÝM RIZIKEM, PLÁN PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ZKUŠENOSTI ZE ZPRACOVÁNÍ ÚKOLŮ SMĚRNICE 2007/60/ES V ČESKÉ REPUBLICE J. Cihlář, M. Tomek,

Více

Připomínka: Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska.

Připomínka: Předkládané podklady nejsou s ohledem na vyčíslení hospodárnosti kompletní, a proto nejsou vhodné pro zaujmutí komplexního stanoviska. WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání

Více

Lachema - Střela - 19,203 ř.km

Lachema - Střela - 19,203 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH TVAR TYP VLASTNÍK POPIS pohyblivý SPÁD [m] 4,6 přímý STŘ. DÉLKA [m] 19,94 se strmým vzduš. lícem - přepadovou plochou LB Minerals

Více

Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik

Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik Praha, 16.10.2014 Seminář Vyhodnocení povodní v červnu 2013 Vliv

Více

Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry

Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry Koncepce, příprava a provoz rybích přechodů v dílčím povodí Horní Odry Praha, 9.října 2014 E. Hrubá, T. Skokan, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik Začlenění povodí Odry v rámci Evropy Charakteristiky

Více

Ředitelství vodních cest ČR Koncepce rozvoje vodní dopravy v ČR

Ředitelství vodních cest ČR Koncepce rozvoje vodní dopravy v ČR Ředitelství vodních cest ČR Koncepce rozvoje vodní dopravy v ČR Ing. Martin Vavřička ŘVC ČR TRENDY EVROPSKÉ DOPRAVY 18.6.2019 Dopravně významné vnitrozemské vodní cesty ČR dle zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské

Více

Spodní výpusti 5. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Spodní výpusti 5. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže Spodní výpusti 5. PŘEDNÁŠKA BS053 Rybníky a účelové nádrže Spodní výpusti Obsah Rozdělení spodních výpustí Konstrukční zásady Dimenzování spodních výpustí Rekonstrukce a opravy Rozdělení spodních výpustí

Více

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách.

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.6.101 ZŘIZOVÁNÍ

Více

Jemčina - Nežárka - 24,114 ř.km

Jemčina - Nežárka - 24,114 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 2,3 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030670 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1181000 TVAR obloukový STŘ. DÉLKA [m] 37,1 ÚTVAR

Více

Posouzení provozu plánované MVE Hostěnice

Posouzení provozu plánované MVE Hostěnice Posouzení provozu plánované MVE Hostěnice Zpracoval: Dr. Ing. Petr Nowak Fakulta stavební Katedra hydrotechniky České vysoké učení technické v Praze V Praze, srpen 2013 1 OBSAH: 1 OBJEDNATEL...3 2 ZADÁNÍ...3

Více

REFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí

REFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí Úšovický potok Mariánské Lázně, ř. km 5,00 6,31 ( 2010-2011) V zakryté části toku bylo nejprve provedeno statické zajištění paty stávajících zdí, následně potom vlastní opevnění dna ŽB deskou. Na tuto

Více

Přednáška č. 13 VODNÍ CESTY

Přednáška č. 13 VODNÍ CESTY Přednáška č. 13 VODNÍ CESTY 1. ZÁKLADNI POJMY 1 - vodní cesta cesta po mořích, oceánech, jezerech, nádržích, zdržích, splavných tocích, kanálech a průplavech, vhodná pro plavbu - vodní tok vodní útvar,

Více

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí

Více

OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA

OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Město Kralupy nad Vltavou Městský úřad Kralupy nad Vltavou, odbor výstavby a územního plánování Palackého nám. 1, 278 01 Kralupy nad Vltavou www.mestokralupy.cz, podatelna@mestokralupy.cz, tel.: 315 739

Více

P O V O D Í L A B E, státní podnik

P O V O D Í L A B E, státní podnik P O V O D Í L A B E, státní podnik ZÁMĚR OPRAVY VD Dolní Beřkovice, oprava napojení dolních svodidel a betonových hran MPK Zpracoval : dne: 10.4. 2015 Jaroslav Jungman referent IČ DL Předložil : dne: Ing.

Více

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu

České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu Pavel Fošumpaur Účely Vltavské kaskády 1. zajištění minimálního průtoku

Více

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZNÝCH STAVEB SOUTĚŽE VODOHOSPODÁŘSKÁ STAVBA ROKU 2011

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZNÝCH STAVEB SOUTĚŽE VODOHOSPODÁŘSKÁ STAVBA ROKU 2011 VYHLÁŠENÍ VÍTĚZNÝCH STAVEB SOUTĚŽE VODOHOSPODÁŘSKÁ STAVBA ROKU 2011 Svaz vodního hospodářství ČR spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR vyhlásili v prosinci 2011 soutěž Vodohospodářská stavba

Více

PREZENTACE. Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy

PREZENTACE. Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy PREZENTACE Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období 2004-2006 zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy květen 2006 1 První kroky v protipovodňové ochraně po roce 1997 První kroky v

Více

Změna manipulačního řádu

Změna manipulačního řádu KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 30 NÁZEV OPATŘENÍ Změna manipulačního řádu DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 1. POPIS PROBLÉMU Manipulační řád (dále jen MŘ) vycházející z platného povolení k nakládání s vodami

Více

Boubelovka (Jitka) - Hamerský potok - 3,509 ř.km

Boubelovka (Jitka) - Hamerský potok - 3,509 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,8 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030480 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1179700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 27,83 ÚTVAR POVRCH.VOD

Více

PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,

PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: , Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu NISA EVROPSKÁ UNIE "PŘEKRAČUJEME HRANICE" MĚSTO ŽELEZNÝ BROD Náměstí 3. května 1, PSČ 468 22, IČ 00262633

Více

Vliv dolní vody na průtokové a zatěžovací charakteristiky jezové klapky

Vliv dolní vody na průtokové a zatěžovací charakteristiky jezové klapky Webová prezentace projektu 1939/2009/G1 Vliv dolní vody na průtokové a zatěžovací charakteristiky jezové klapky řešitel: spoluřešitel: Ing. Daniel Picka Prof. Ing. Jan Šulc, CSc. OBSAH Webová prezentace

Více

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km

200058050 - Jindřiš - Novotný - Hamerský potok - 7,961 ř.km ZÁKLADNÍ PARAMETRY PŘÍČNÉ PŘEKÁŽKY VAZBA NA HYDROLOGICKÉ ČLENĚNÍ POVODÍ DRUH pevný SPÁD [m] 1,08 ČÍSLO HYDROL.POŘ. 107030480 ÚSEK HR. ČLENĚNÍ VODNÍHO TOKU 1179700 TVAR přímý STŘ. DÉLKA [m] 20,11 ÚTVAR

Více

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150

Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Přehrada Křižanovice na Chrudimce v ř. km 37,150 Stručná historie výstavby vodního díla Řeka Chrudimka má při své celkové délce téměř 109 kilometrů výškový rozdíl pramene a ústí 470 m, tj, 4,7, a průtoky

Více

Zdymadlo Dolní Beřkovice na Labi v ř. km 830,576

Zdymadlo Dolní Beřkovice na Labi v ř. km 830,576 Zdymadlo Dolní Beřkovice na Labi v ř. km 830,576 Stručná historie výstavby vodního díla Zdymadlo Dolní Beřkovice bylo vybudováno v rámci výstavby vodní cesty na Vltavě a Labi na začátku 20. století. Provádění

Více

Výstavba soukromé malé vodní elektrárny

Výstavba soukromé malé vodní elektrárny 1. Identifikační číslo: 2. Kód: 13.5 3. Pojmenování (název) životní situace: Výstavba soukromé malé vodní elektrárny 4. Základní informace k životní situaci: Podmínky a postup při záměru realizovat malou

Více

Informace Státní plavební správy č. 7/2017

Informace Státní plavební správy č. 7/2017 Státní plavební správa Informace Státní plavební správy č. 7/2017 zde dne 4. 4. 2017 o proplouvání plavebními komorami na labsko-vltavské vodní cestě Provozní doba na plavebních komorách labské vodní cesty

Více

Historie 1. Karel IV. ( ) stanovuje plavbu věcí veřejnou řešení plavby na řece Moravě

Historie 1. Karel IV. ( ) stanovuje plavbu věcí veřejnou řešení plavby na řece Moravě Baťův kanál Historie 1 Karel IV. (1316 1378) stanovuje plavbu věcí veřejnou 1579 řešení plavby na řece Moravě 1780 císař Josef II. schvaluje projekt splavnění Moravy od Olomouce po Děvín 1879 projekt DOL

Více

Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA BS053 Rybníky a účelové nádrže Tlumení energie Rozdělení podle způsobu vývarové (vodní skok, dimenzování) bezvývarové (umělá drsnost koryta) průběžná niveleta (max. 0,5 m převýšení)

Více

Vodní skok, tlumení kinetické energie

Vodní skok, tlumení kinetické energie Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra a hdraulik a hdrologie og Předmět HYV K4 FSv ČVUT Vodní skok, tlumení kinetické energie Řešení průběhu hladin v otevřených kortech Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc., Ing.

Více

(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na malé plavidlo se spalovacím motorem provozované

(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na malé plavidlo se spalovacím motorem provozované Strana 578 Sbírka zákonů č. 46 / 2015 46 VYHLÁŠKA ze dne 12. března 2015 o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách

Více

Dodatek č. 96/2017/1 ke Smlouvě o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2017 ze dne

Dodatek č. 96/2017/1 ke Smlouvě o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2017 ze dne Dodatek č. 96/2017/1 ke Smlouvě o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2017 ze dne 23. 6. 2017 Článek 1 Smluvní strany Státní fond dopravní infrastruktury

Více

VYHLÁŠKA, kterou se mění vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových

Více

VD Hracholusky rekonstrukce uzávěru bezpečnostního přelivu. Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5, IČ:

VD Hracholusky rekonstrukce uzávěru bezpečnostního přelivu. Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5, IČ: Název akce VD Hracholusky rekonstrukce uzávěru bezpečnostního přelivu Investor Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5, IČ: 70889953 Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí Mže po

Více

I. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018

I. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018 Rekapitulace postupu zprůchodňování migračních překážek podle Plánu dílčího povodí Horní Odry a zhotovení zprůchodnění Staroměstského stupně na Ostravici Praha, 1. listopad 2018 I. Přikrylová, B. Tureček

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Základní údaje: Místo akce, katastrální území: Mostkovice, k.ú. Stichovice Prostějov, Olomouc

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Základní údaje: Místo akce, katastrální území: Mostkovice, k.ú. Stichovice Prostějov, Olomouc TECHNICKÁ ZPRÁVA Základní údaje: Název akce: VD Plumlov, rekonstrukce bezpečnostního přelivu Číslo akce: 213155PDC Vodní dílo: VD Plumlov Místo akce, katastrální území: Mostkovice, k.ú. Stichovice ORP:

Více

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách.

Zabezpečení plavebně provozních podmínek na sledovaných vodních cestách. Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 2.6.101 ZŘIZOVÁNÍ

Více

STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ

STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ STOPOVACÍ ZKOUŠKY V PUKLINOVÉM PROSTŘEDÍ PREDIKČNÍ MODEL A TERÉNNÍ MĚŘENÍ Gvoždík, Polák, Vaněček, Sosna 1H-PK/31 MPO ČR Metody a nástroje hodnocení vlivu inženýrských bariér na vzdálené interakce v prostředí

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Protipovodňová opatření - suché nádrže V Končinách, Lhotka Pod Hůrkou

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Protipovodňová opatření - suché nádrže V Končinách, Lhotka Pod Hůrkou MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 8. 9. 2016 Bod programu: 15 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Rada města Ing. Pavla Hynčicová; Odbor stavební úřad, životního

Více