Kvalita kojenecké a dětské stravy v České republice

Transkript

1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Kvalita kojenecké a dětské stravy v České republice Vypracovala: Ing. Mgr. Bc. Lucie Novotná Vedoucí práce: MUDr. Ing. Bc. Markéta Kastnerová, Ph.D. České Budějovice 2017

2 Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích dne 1. prosince 2017 Lucie Novotná

3 Anotace Tématem mé závěrečné práce je Kvalita kojenecké a dětské stravy v České republice. Lidská strava je důležitým zdrojem výživových látek, je základním stavebním kamenem pro zdárný psychický vývoj a růst zejména v dětském období, a proto je potřeba ji věnovat patřičnou pozornost již od narození jedince. Kojení je vhodnou výživou v průběhu prvních dvou let a je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Výlučně kojit je doporučováno Světovou zdravotnickou organizací po dobu 6 měsíců. V České republice je dobrá osvěta o kojení, výživě kojenců, batolat a malých dětí. Avšak náš trh je doslova přesycen nejrůznějšími výrobky kvalitního i méně vhodného složení pro kojence a malé děti. Cílem mé práce bylo zhodnotit kvalitu kojenecké a dětské stravy v ČR (konvenční i biostravy), získat názory samotných maminek a shrnout dostupné informace o této problematice. Součástí práce je Příručka zdravých jídel - vhodných pro různé věkové skupiny dětí - jako inspirace pro zdravé vaření. Klíčová slova: kojenecká strava, dětská strava, kvalita, Česká republika, kojení, umělé mléko Abstract The topic of my final thesis is: "The quality of infant and children s diet in the Czech Republic". Human diet is an important source of nutrients, a basic building block for successful psychological development and growth especially in childhood, and therefore it is necessary to pay proper attention to it from the birth of the individual. Breastfeeding is an appropriate nutrition during the first two years and is the basis for optimal growth, health and psychosocial development of the child. Only breastfeeding is recommended by the World Health Organization for 6 months. There is a good education in the Czech Republic about breastfeeding, nursing infants, toddlers and young children. However, our market is literally overwhelmed by a variety of quality products and less suitable formulations for infants and young children. The aim of my work was to evaluate the quality of infant and children's diet in the Czech Republic (conventional and organic), to get the opinions of the mothers themselves and to summarize available information on this issue. Part of the work is the Guide to Healthy Meals - suitable for different age groups of children - as an inspiration for healthy cooking. Key words: infant diet, children s diet, quality, Czech Republic, breast feeding, artificial milk

4 Poděkování Děkuji MUDr. Ing. Bc. Markétě Kastnerové, Ph.D. za odborné vedení mé závěrečné práce, vstřícnost, cenné připomínky a rady při jejím zpracování.

5 OBSAH 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Výživa kojenců (dětí v prvním roce života) Kojení Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa) Zavádění nemléčných příkrmů Souhrn doporučení Světové zdravotnické organizace o výživě malých dětí Výživa batolat (dětí od 1 roku do 3 let) Vhodnost zavedení jednotlivých potravin do stravy kojenců a batolat Zavedení některých druhů potravin Potraviny se zvýšenou mírou rizika Výživa předškolních dětí (3-6 let) Výživové doporučené dávky Doporučené dávky pro děti Referenční hodnoty určené pro značení potravin Vlivy složek jídla na psychiku a její vývoj v dětství Výrobky kojenecké výživy Značení počáteční a pokračovací kojenecké výživy Kvalita vybraných výrobků určených pro malé děti v České republice Kvalita batolecích mlék v České republice Kvalita kojeneckých ovocných příkrmů v České republice Kvalita kojeneckých vod v České republice Biopotraviny a výživa dětí Dostupnost biopotravin v České republice Internetové stránky prodejců biopotravin Nesnášenlivost a alergie na potraviny Potravinové alergie Prevence alergií Legislativa týkající se kojenecké a dětské stravy PRAKTICKÁ ČÁST VÝSLEDKY DISKUZE K VÝSLEDKŮM

6 6. ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A. PŘÍLOHA

7 1. ÚVOD V současné době se do popředí dostává téma zdravé výživy obecně. Velmi důležitá je však správná, kvalitní a vyvážená strava zejména u kojenců a malých dětí do 3 let, která je základním stavebním kamenem pro jejich psychický i fyzický vývoj a růst. Toto se nazývá tzv. nutričním programováním, které je nadějí na zdravější budoucnost. Zdraví v dospělosti údajně předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku. Výživa dětí v jejich prvních třech letech života je zřejmě důležitější než si mnozí myslíme. Cílem mé práce bylo zhodnotit kvalitu kojenecké a dětské stravy v ČR (konvenční i biostravy), získat názory samotných maminek a shrnout dostupné informace o této problematice. Součástí práce je Příručka zdravých jídel - vhodných pro různé věkové skupiny dětí - jako inspirace pro zdravé vaření. 7

8 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 VÝŽIVA KOJENCŮ (DĚTÍ V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA) KOJENÍ Kojení je vhodnou výživou v průběhu prvních dvou let je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. V průběhu prvních šesti měsíců je kojení bez přídavků jiných potravin ideálním způsobem výživy dítěte (Kudlová, Mydlilová 2011). Kudlová (2015) ve svém článku zmiňuje, že ve většině publikací je zdůrazňováno kojení jako ideální výživa do 6. měsíce věku dítěte. Avšak nedostatečné je doporučení pokračování kojení po 6. měsíci. Doporučení o příkrmu jsou až na výjimky společná pro kojené i nekojené děti a i pro ty, které potřebují začít s příkrmem před 6. měsícem. Rozvoj nejrůznějších aktivit na podporu a propagaci kojení je ve světě i u nás i ve světě velmi intenzivní a úspěšný. Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců má ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou (formulemi) či částečným kojením řadu výhod pro matku i dítě (nižší výskyt infektů zánět středouší, gastroenteritida, infekty dolních cest dýchacích; alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) a v pozdějším věku i obezity, diabetu, vyššího krevního tlaku a hladiny cholesterolu). U matek je pravděpodobné snížení rizika diabetu 2. typu, nádorů prsů a vaječníků. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí matky, zda bude kojit, je závislé na mnoha socioekonomických faktorech, může být také zdravotní efekt kojení svázán s některými přidruženými zavádějícími faktory (interakce matky a dítěte, sociální statut rodiny apod.). V poslední době jsou také zmiňovány dlouhodobé efekty výživy mateřským mlékem, zejména u rizikových jedinců (např. u nednošených), kde se předpokládá, že prostřednictvím efektu tzv. nutričního programování lze dosáhnout prevence některých civilizačních chorob (hypertenze, dyslipidemie, ateroskleróza, diabetes apod.) i jiných onemocnění (leukemie, idioblastické střevní záněty apod.) v pozdějším věku (Česko-slovenská pediatrie, 2014). 8

9 Od věku 6 měsíců, kdy mateřské mléko samo nepostačuje pokrýt potřebu energie a všech živin, vcházejí děti do zvláště zranitelného období, v jehož průběhu přecházejí postupně přes příkrm k běžné rodinné stravě (Kudlová, Mydlilová 2011) KOJENECKÉ FORMULE (NÁHRADNÍ KOJENECKÁ VÝŽIVA) Děti, které nemohou být nebo nejsou kojeny, dostávají jako náhradu mateřského mléka kojeneckou formuli. Formule jsou průmyslově vyráběné přípravky, které slouží k uspokojení nutričních požadavků kojenců během prvních 12 měsíců života a jejich vhodnost a bezpečnost musí být vědecky prokázána. Složení mateřského mléka (MM) zdravých žen poskytuje zásadní informace a vodítko pro výrobu a složení formulí. Ale ani velká shoda ve složení MM a formulí není dostatečnou zárukou jejich bezpečnosti a výživové přiměřenosti. I při teoreticky absolutní shodě mezi MM a formulí budou vždy existovat rozdíly v biologické dostupnosti a výsledném metabolickém efektu. Z těchto důvodů nestačí jenom srovnávat složení, ale je nutné hodnotit celkový vliv formulí na fyziologický vývoj biochemické hodnoty a funkci orgánů a systémů v porovnání se stejně starými zdravými kojenými dětmi. Kojenecké formule musí obsahovat komponenty pouze v takovém množství, které je nezbytné z nutričního hlediska nebo poskytuje jiné výhody. Základem pro výrobu rozhodující většiny kojeneckých formulí je kravské mléko. Mléka jiných savců než krav nebo rostlinné bílkoviny jsou sice potenciálně vhodné pro výživu kojenců, nicméně jejich vhodnost a bezpečnost vždy musí být odpovídajícím způsobem vyhodnocena a dokumentována. V náhradní mléčné výživě kojenců se prosadila koncepce věkově specifických formulí. To znamená, že jejich složení respektuje fyziologický vývoj gastrointestinálního traktu kojence a je odlišné pro první a druhý půlrok života (Česko-slovenská pediatrie, 2014). Počáteční formule Počáteční formule obsahuje upravenou (adaptovanou) bílkovinu kravského mléka. Původní poměr syrovátky ke kaseinu 2:8 je upraven na 1:1 nebo i vyšší laktózu, přípustné jsou v malém množství i ostatní sacharidy (maltodextriny, bezlepkové škroby). Nepřítomnost sacharózy má význam v klinické diferenciální diagnostice 9

10 kongenitálního deficitu sacharózy i fruktosemie. Obsah maltodextrinů je limitován, protože ty mohou být příčinou nadýmání a kojeneckých kolik. Minerály, stopové prvky, vitaminy v množstvích a koncentracích, jejichž prospěšnost a bezpečnost byla odpovídajícím způsobem prokázána. Tuky v počáteční formuli kryjí asi polovinu energetické potřeby dítěte v prvních 4-6 měsících života. Musí obsahovat normě odpovídající množství kyseliny linolové a alfa-linolenové. Polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LC-PUFA) zahrnují dokosahexaenovou (DHA) a/nebo arachidonovou kyselinu (ARA). Jejich vliv na zrakovou ostrost, krevní tlak, frekvence infekcí, atopickou dermatitidu a psychomotorický vývoj je u donošených zdravých kojenců rozporuplný. Pokračující formule K dispozici je podstatně méně kvalitních studií, které se zabývají konkrétní potřebou živin u kojenců ve věku 6-12 měsíců, než u kojenců ve věku 0-6 měsíců. I přesto požadavky na složení formule opět souvisí s fyziologickými potřebami dítěte ve druhé polovině prvního roku života. Proto pro zdravé donošené kojence od měsíce a pro děti do 36. měsíce života. V současné době je široce používána v mnoha rozvinutých zemích, ale je potřeba zdůraznit, že je postradatelná, protože počáteční formule může nahradit MM po celou dobu prvního roku života dítěte. Ve srovnání s neupraveným kravským mlékem má snížený obsah bílkoviny, ale je zachován původní poměr syrovátky ke kaseinu 2:8. Může obsahovat sacharózu. Minerály, stopové prvky, vitaminy obsahuje v množstvích a koncentracích odpovídajících druhého půl roku života. Do výživy kojenců je zaváděna nejdříve současně se zavedením komplementární výživy. V době, kdy dítě přijímá nemléčné příkrmy ještě v nedostatečném množství a kvalitě, je pokračující formule dominantním zdrojem výživy, poskytuje až 90 % energie. Je potřeba zdůraznit, že pokračující formule není určena k dlouhodobému vyrovnávání nedostatečného množství a kvality komplementární stravy. Může být používána i pro děti starší než 12 měsíců, nicméně toto tvrzení není podloženo odpovídajícími studiemi. 10

11 Formule na bázi sóji (sójová formule) Podle dosud publikovaných studií se nezdá, že formule vyrobená na bázi sóji (sójová formule) by měla mít u zdravých donošených kojenců dlouhodobě nepříznivé zdravotní důsledky. Je užívána jako náhrada formule na bázi kravského mléka u kojenců s galaktosemií, s přechodným deficitem laktázy a u kojenců v rodinách s vegetariánskou výživou. Antirexluxová (antiregurgitační) formule Nezabrání gastroezofageálnímu refluxu, ale snižuje frekvenci zjevné regurgitace, a tím zvyšuje kvalitu života a komfort kojence i jeho rodiny. Může vyvolat kašel během krmení a vyžadovat savičku s větším otvorem. Formule se sníženým obsahem laktózy (bezlaktózová formule) Obsahuje stopové množství laktózy. Je určena pro kojence s přechodným deficitem laktázy jako alternativa k sójové formuli. Kojenecké formule s hydrolyzovanou bílkovinou kravského mléka (BKM) Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABMK) je nejčastější potravinová alergie u dětí do 3 let a postihuje asi 1-3 % kojenců. U 90 % pacientů vzniknou symptomy ABMK v prvních 3 měsících života v závislosti na čase, kdy se dítě poprvé setkalo s bílkovinou kravského mléka (BKM). ABMK vzácně zaniká až po 12. měsíci života dítěte. Kojenci ve věku do 3 měsíců života mají krev a hlen ve stolici a někdy mírné průjmové onemocnění bez ovlivnění celkového stavu. Matkám, které plně kojí, se doporučuje vyloučit ze stravy mléčné výrobky (nutná suplementace vápníkem v dávce 1000 mg denně), uměle živené děti se převádí na formuli na bázi aminokyselin. Neupravené kravské mléko, kozí mléko, sójové mléko Nesplňují kritéria a normy kojenecké formule. Podáván neupraveného kravského mléka je spojeno s častějším výskytem okultního krvácení a s vyšší zátěží pro ledviny (bílkoviny, minerály). Sójovou formuli nelze zaměnit za sójová mléka dostupná na trhu určená pro větší děti a dospělé. Podávání neupraveného kozího mléka 11

12 je spojeno s vyšší zátěží pro ledviny (bílkoviny, minerály) a rizikem nedostatku vitaminů (vitamin C, vitamin D, vitamin B12, kyselina listová) (Česko-slovenská pediatrie, 2014) ZAVÁDĚNÍ NEMLÉČNÝCH PŘÍKRMŮ U zdravého a prospívajícího jedince je doporučováno výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce. Příkrm nemá být zaváděn před ukončeným 4. měsícem věku, nejpozději je třeba jej začít zavádět u kojených, částečně kojených i nekojených dětí v 6. měsících. Musí být při tom zohledněna vývojová zralost dítěte. Zahájení příkrmu mezi 4. měsícem až 6. měsícem s sebou nese některá zdravotní rizika (malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anemie). Pokud kojené dítě po 4. měsíci neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší a pokud nedojde k prospívání, zavede se k příkrmu kojenecká formule. U dětí s vysokým rizikem alergie (alergie u rodiče a sourozence) se postupuje při zavádění příkrmu shodně jako u dětí bez rizika, příkrm se zavádí optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. Druh potravin používaných při zavádění příkrmů není podložen vědeckými důkazy a je závislý na lokálních zvyklostech. Jako první z příkrmů se doporučují potraviny s dostatečným obsahem železa. Při zavádění příkrmů se nedoporučuje odkládat kontakt s lepkem ani s potravinami, které byly tradičně považovány za alergeny. Příkrmy do 1 roku věku nemají být dosolovány ani doslazovány. Do 2 let věku se nedoporučují nízkotučné potraviny. Neupravené kravské mléko by mělo být dítěti podáváno nejdříve po ukončeném 12. měsíci věku. Výživa v druhé polovině kojeneckého období má být pestrá (Česko-slovenská pediatrie, 2014). Potřeba energie z příkrmu (děti do 2 let věku) Průměrná denní potřeba energie z příkrmu v industrializovaných zemích je u kojeného dítěte 130 kcal v měsíci, 310 kcal v měsíci věku a 580 kcal v měsíci. Nekojené dítě potřebuje denně přibližně 600 kcal/den v měsíci, 700 kcal/den v měsíci a 900 kcal/den v měsíci. 12

13 Potřeba energie z příkrmu u kojených dětí byla vypočítána odečtením průměrného příjmu energie z mateřského mléka od celkové potřeby energie tak, jak je pro industrializované země uvedeno výše. Potřebné množství energie z příkrmu se však bude lišit, pokud bude příjem mléka jiný než průměrný. V praxi matky neznají přesně množství mateřského mléka, které dítě vypije, a nebudou stanovovat energetický obsah příkrmu, tudíž množství nabízené potravy by mělo být založeno na principech citlivé reakce na potřeby dítěte při krmení při zajištění adekvátní hustoty energie příkrmu (množství energie na gram příkrmu) a četností pokrmů, které zajistí potřebu dítěte. Obsah živin v příkrmu Je potřeba podávat dítěti pestrou stravu k zajištění příjmu všech potřebných živin. Maso, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Vegetariánská strava v tomto věku nepokrývá výživové potřeby dítěte, pokud nedostává výživové doplňky nebo obohacené potraviny. Je třeba denně podávat ovoce a zeleninu, které obsahují velké množství vitaminu A; také stravu s dostatečným množstvím tuku. Není vhodné podávat dětem tekutiny s nízkou výživovou hodnotou, jako je čaj a slazené limonády. Džusy podáváme v omezeném množství. Mikronutrienty Kvůli rychlému růstu a vývoji dítěte je v průběhu prvních dvou let života jeho potřeba živin na kg tělesné hmotnosti velmi vysoká. Ve věku 6-24 měsíců může mateřské mléko významně přispívat celkovému příjmu živin, zvláště bílkovin a vitaminů. Mateřské mléko má ale relativně nízký obsah některých stopových prvků, jako je železo a zinek, i když bereme v úvahu jejich vysokou využitelnost. Například podle doporučených dávek potřebuje příkrm dodat v 9-11 měsících věku 97 % železa, 87 % zinku, 76 % hořčíku, 73 % sodíku a 72 % vápníku. Při relativně malém množství příkrmu konzumovaného ve věku 6-24 měsíců je potřebná velmi vysoká výživová hodnota příkrmu (množství živiny na 100 kcal příkrmu). Když byly vypočtené hodnoty potřebných mikronutrientů z příkrmu porovnány se skutečnými 13

14 hustotami živin v typických příkrmech různých zemí, bylo identifikováno několik problematických mikronutrientů, mezi něž patří železo, zinek, vápník, vitamin B2, B1, A, C, niacin a kyselina listová. Některých živin je nedostatek pouze v určitých populacích, což závisí na místním typu příkrmu. I v USA byly železo a zinek identifikovány jako problematické živiny v průběhu prvního roku života, a to i přes dostupnost potravin fortifikovaných železem. O možném nedostatku jiných mikronutrientů, např. vitaminu E, jodu a selenu, není dosud dostatek údajů. Z dosavadních analýz je zřejmé, že pouze rostlinný příkrm nestačí pokrýt potřebu některých mikronutrientů. Proto je žádoucí zařadit maso, drůbež, ryby nebo vejce do příkrmu tak často, jak je to možné. Mléčné výrobky jsou dobrým zdrojem některých mikronutrientů, jako je vápník, ale pokud nejsou uměle obohaceny, neposkytují dostatek železa. V průběhu prvního roku života jsou přijatelnější sýry, jogurt a sušené mléko smíchané s jinými potravinami, např. ve vařené kaši. Nekojené děti potřebují denně ml mléka, pokud pravidelně konzumují jiné živočišné potraviny a ml, pokud nikoliv. Nahrazování kravského mléka sójovým nepovažuje WHO za vhodné, pokud nejde o kojenecký přípravek. Nejsou ale námitky proti podávání sójového mléka v malých množstvích jako součástí pestré stravy. V ČR je sójová kojenecká výživa užívána jako speciální dietetikum v indikacích, kdy je považována eliminace laktózy a produktů jeho štěpení. Preparáty je možné také užít pro výživu kojenců, jejichž matky odmítají podávat živočišné produkty. V některých industrializovaných zemích jsou v kojeneckém věku problémem možné alergické reakce spojené s konzumací některých potravin s vysokým obsahem bílkovin. Například Americká asociace pediatrů nedoporučuje podávat kojencům s výskytem alergie v rodině kravské mléko do 1 roku, vejce do 2 let, arašídy, ořechy a ryby do 3 let. Existuje domněnka, že vyloučení potravin s prokázanou alergenicitou ze stravy může oddálit nebo zabránit vzniku některých potravinových alergií a atopické dermatitidy u vysoce rizikových kojenců. Dosud však nebyly publikovány kontrolované studie prokazující, že tato omezení skutečně mají po šestém měsíci 14

15 preventivní účinek. Proto mezinárodní skupina vědců v rámci WHO porady podobná omezení neuvedla. Totéž platí pro vyloučení některých potravin ze stravy těhotné ženy. Rada obecně podávat ovoce a zeleninu bohaté na vitamin A je založena na zjevném prospěchu spojeném s prevencí nedostatku vitaminu A a na pravděpodobnosti, že ovoce a zelenina také přispějí k pokrytí potřeby dalších mikronutrientů. Tuk Tuk je ve stravě kojenců a batolat důležitý, protože poskytuje esenciální mastné kyseliny, usnadňuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, zvyšuje energetickou hustotu stravy a zlepšuje její smyslové vlastnosti. Mateřské mléko je obvykle bohatší zdrojem tuku než většina příkrmů. Příjem tuků proto klesá s věkem tak, jak se snižuje podíl mateřského mléka ve stravě. Ačkoliv se o optimálním množství tuku ve stravě kojenců a batolat dosud vedou diskuze, rozmezí % celkového množství energie se jeví jako rozumný kompromis mezi rizikem příliš nízkého a příliš vysokého příjmu. Nedostatečný příjem tuků může vést například k nedostatku esenciálních mastných kyselin, a pro nízkou energetickou hodnotu stravy k nedostatku energie. Nadměrný příjem může zvyšovat pravděpodobnost dětské obezity a budoucích kardiovaskulárních onemocnění, ačkoliv důkazy jsou dosud omezené. Procento energie v příkrmu potřebné k dosažení celkového příjmu % energie z tuků záleží na množství mateřského mléka a jeho obsahu tuku. (Kudlová, Mydlilová 2011). Nápoje Nápoje s nízkou výživovou hodnotou nejsou doporučovány. Černý čaj obsahuje sloučeniny, které mohou bránit vstřebávání železa, a proto není malým dětem doporučován. Rovněž nejsou doporučovány nápoje slazené cukrem, jako jsou limonády, protože neposkytují téměř nic jiného než energii, a tedy snižují chuť dítěte na jiné, výživnější pokrmy. Nadměrné pití džusů může také snížit chuť dítěte na jiné potraviny, a může být příčinou řídkých stolic. Z tohoto důvodu WHO a Americká asociace pediatrů doporučují omezit příjem ovocných šťáv na méně než 15

16 250 ml denně. Studie v USA spojují nadměrný příjem džusů s neprospíváním dětí, malou postavou a obezitou, i když podobné výsledky nebyly pozorovány ve všech studiích. Na rozdíl od kojených dětí potřebují nekojené děti starší než 6 měsíců k denní stravě přídavek nejméně ml tekutin denně, nejlépe nezávadné vody, v horku i více. (Kudlová, Mydlilová 2011) SOUHRN DOPORUČENÍ SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE O VÝŽIVĚ MALÝCH DĚTÍ 1. Kojte výlučně (tj. bez přídavku jiných tekutin nebo potravin než je mateřské mléko) do 6 měsíců věku dítěte. Příkrm začněte zavádět v ukončených šesti měsících (180 dnech při pokračujícím kojení. 2. Pokračujte v častém kojení podle potřeby dítěte do dvou let dítěte nebo déle. 3. Citlivě reagujte na potřeby dítěte při krmení. 4. Zachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami. 5. V ukončených 6 měsících věku dítěte začněte s malým množstvím jídla a s věkem dítěte zvyšujte množství. Současně udržujte časté kojení. 6. Jak dítě roste, zvyšujte postupně konzistenci a různorodost nabízené stravy podle potřeb a schopností dítěte. 7. S postupujícím věkem zvyšujte i denní frekvenci podávání příkrmu. Vhodný počet jídel záleží na energetické hustotě stravy a obvyklém množství jídla, které dítě sní při každém krmení. 8. Podávejte dítěti pestrou stravu k zajištění příjmu všech potřebných živin. 9. Používejte pro matku a dítě v případě potřeby doplňky vitaminů a minerálů nebo obohacené stravy. 10. Během onemocnění dítěte zvyšujte podávání tekutin, častěji kojte a povzbuzujte dítě, aby jedlo měkká, pestrá, lákavá a oblíbená jídla. Po uzdravení dávejte dítěti jídlo častěji než obvykle, a povzbuzujte je, aby více jedlo (Kudlová, Mydlilová 2011). 16

17 2.2 VÝŽIVA BATOLAT (DĚTÍ OD 1 ROKU DO 3 LET) Období od ukončeného 1. roku do 3. roku věku představuje další výrazný somatický a psychosomatický vývoj dítěte. Správná výživa je toho základním předpokladem. Ta se dále podílí na programování metabolismu organismu do dalších let. V tomto období se také formuje vztah jedince k výživě a stravovacím návykům. Vlastní vývojové možnosti dítěte jsou ovlivňovány vstřícnou, pozitivní, trpělivou, ale i důslednou výchovou. Cílem je naučit dítě jíst s chutí, v přiměřeném množství, samostatně, u stolu nejlépe na svém místě ve své stoličce, společně s celou rodinou v příjemné atmosféře. Zdánlivě jednoduchý jednoznačný záměr nemusí být snadný, nevhodné výchovné přístupy mohou vést k negativnímu postoji dítěte k jídlu a stravovacím návykům. To je komplikováno častou reakcí batolat neofobií (strachu z nového, zvláště ochutnat nové pokrmy a potraviny). Častá je jejich vybíravost v jídle. Ve 2 letech se toto týká až 50 % batolat. Dítě nelze k jídlu donutit, jen opakované nenásilné nabízení odmítaných potravin (zpočátku jen ve velmi malém množství) zabrání jednostranné výživě. Není vhodné krmit dítě v pohybu, při hře, při sledování televize, nebo pokud je unavené. Naopak řada dětí, jejichž počet stále stoupá (obvykle v důsledku nesprávného postoje rodičů), se v tomto věku začne přejídat. Nejčastěji je nadměrná energie přijímána ve sladkých nápojích, sladkostech a jiných pochutinách, pravidelně je tento typ výživy provázen malým množstvím zeleniny. Na počátku období dítě pije z lahve, je krmeno lžičkou a samo jí pevnou stravu rukama. Již kolem druhého roku je schopno samo pít z hrníčku a jíst lžící. Strava batolete vyžaduje optimální smíšenou stravu pestrou, vyváženou, různě fyzikálně upravenou, různé konzistence a zajímavého různorodého vzhledu, nikoliv jednotvárnou. Je potřeba se vyvarovat výhradní kašovité podobě, která nenaučí dítě kousat a přijímat nové způsoby výživy. Nepodávají se drobné, tuhé a obtížně rozpustné potraviny pro možnost aspirace (vdechnutí) např. oříšky, lentilky, kandované ovoce atd. Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete. Obvykle doporučovaná energetická hodnota 17

18 stravy je 100 kcal/kg/den. Doporučení Lékařského institutu USA má energetický příjem nižší. Výpočet energie v kcal/den je dle vzorce: (89 x hmotnost v kg 100) + 20 Jídelníček batolete obsahuje mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, cereálie, ovoce a zeleninu. Doporučený příjem bílkovin ve věku 1-3 roky je 1g/kg. Jejich celkový objem nemá přesáhnout 18 % denního energetického příjmu batolete. Mléko je doporučováno po 1. roce v množství do ml denně (nebo jeho ekvivalenty), po 2. roce alespoň 125 ml, do 2 let plnotučné a vždy pasterizované. Lze podávat speciální sušená mléka pro batolata. Ta jsou obohacená o vitaminy, stopové prvky, mastné kyseliny a další látky. Sacharidy by neměly převýšit 130 g/den. Volné cukry by měly být podávány uvážlivě, tak aby nedošlo k návyku na sladkou stravu nebo sladké nápoje. Tuky představují % energetického příjmu, do 2 let není limitován přísun cholesterolu, pak jsou preferovány rostlinné tuky. Je doporučován příjem omega-3 mastných kyselin (jejich zdrojem jsou ryby, řepkový olej nebo o ně obohacené potraviny). Denní požadavek na vlákninu je mezi rokem 5 g/den (severoamerická doporučení mají její objem vyšší). Příjem NaCl nemá převýšit 2 g/den. Denní objem tekutin je ve 2. roce ml/kg/den, ve 3. roce ml/kg/den. Objem ovocných šťáv a džusů nemá denně převýšit ml. Kromě mléka je vhodné nabízet dítěti vodu a neslazené dětské čaje. Stav výživy batolat je stanoven jak rodinou, tak praktickým lékařem pro děti a dorost. Vyhodnocení stavu výživy 1x do roka stanovením výšky, hmotnosti, event. BMI zanesením do percentilových grafů zvlášť v tomto věku přináší relativně přesnou odpověď na ověření stavu somatického rozvoje dítěte. Upozorňuje včas na patologické situace (jak podvýživu, tak nadváhu) a iniciuje jejich řešení. 18

19 Zásady správné výživy i pro toto období vyžadují široké celospolečenské edukační programy (Česko-slovenská pediatrie, 2014). Prof. MUDr. Jiří Nevoral (pediatr a dětský gastroenterolog) ve své knize Výživa v dětském věku, uvádí, že spolu s překročením jednoho roku přicházejí děti do fáze, ve které jídlo vyžaduje určitou kontrolu rodičů, aby se později mohli dostat do fáze, kdy o své výživě budou rozhodovat zcela sami a zodpovědně. V batolecím období se totiž formuje vztah dítěte k jídlu, potravinám a stravování. Proto je důležité, aby právě v tomto věku získalo batole zásady správné výživy (Nevoral, 2003). V batolecím období se formuje vztah jedince k výživě a stravovacím návykům. Dítě nelze k jídlu donutit, jen opakované nenásilné nabízení odmítaných potravin (zpočátku jen ve velmi malém množství) zabrání jednostranné výživě. Výživa batolete vyžaduje optimální různorodou a smíšenou stravu. Nepodávají se drobné, tuhé a obtížně rozpustné potraviny pro možnost aspirace (vdechnutí). Strava má být podávána nejméně v 5 porcích denně pro malou kapacitu žaludku batolete. Obvykle doporučovaná energetická hodnota stravy je 100 kcal/kg/den. Denní objem tekutin je ve 2. roce ml/kg/den, ve 3. roce ml/kg/den. Po 1. roce je doporučováno ml denně mléka nebo jeho ekvivalentů, po 2. roce alespoň 125 ml. Do 2 let podáváme vždy plnotučné a vždy pasterizované. Doporučuje se vyhodnocení stavu výživy alespoň 1x do roka dle percentilových grafů (Česko-slovenská pediatrie, 2014). 2.3 VHODNOST ZAVEDENÍ JEDNOTLIVÝCH POTRAVIN DO STRAVY KOJENCŮ A BATOLAT ZAVEDENÍ NĚKTERÝCH DRUHŮ POTRAVIN Dětské cereálie Cereálie je vhodné zařadit do jídelníčku až kolem šestého měsíce věku, kaše pak již od čtvrtého měsíce věku. Je dobré se řídit doporučením výrobce na jednotlivých výrobcích bývá obvykle uveden věk v měsících, odkdy lze ten který produkt použít (Karmel, 2016). 19

20 Houby Houby nejsou vhodné pro děti do dvou a půl až tří let jako celé jídlo. Od roku a půl je však lze použít na dochucení některých pokrmů, například do polévek nebo zeleninových jídel (jako koření) (Karmel, A. 2016). Gregora (2004) zmiňuje, že houby nejsou základní složkou potravy člověka, pro děti, dokonce i v předškolním věku, je zařazování hub do jídel velmi diskutabilní a spíše nevhodné. Největší podíl na složení hub má voda, pak špatně stravitelné bílkoviny, vitaminy a minerální látky, kterých je ale zanedbatelné množství. Obsahují také cukry a tuky. Houby mají také schopnost vyvolávat alergie. Koření Sůl, pepř, paprika apod. se dětem do jednoho roku do jídla nepřidávají. Kravské mléko Kravské mléko není pro děti vyhovující stravou, mj. proto, že má vysoký obsah bílkovin, které představují velkou zátěž pro ledviny dítěte. Česká pediatrická společnost doporučuje podávat dítěti mléčné výrobky, např. tvaroh, sýr apod. nejdříve od jednoho roku. Samotné mléko jako hlavní nápoj nejdříve od tří let. Pro děti ve věku od osmi měsíců do tří let jsou určena tzv. pokračovací mléka. Pasterizované kravské mléko lze však použít pro děti starší jednoho roku při vaření. Lepek Jídla obsahující lepek jako pšeničné cereálie, chléb, rohlíky, těstoviny, ale i jíšky do polévek a omáček se mají zařazovat do jídelníčku ve věku šesti měsíců. Pokud není v rodině prokázána alergie na lepek, u nejbližších příbuzných dítěte (otec a matka), není důvod proč odkládat zařazení lepku do jídelníčku půlročního dítěte. Máslo Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobek z mléka, pokrmy pro děti do jednoho roku by měly být připravovány raději na kvalitním rostlinném oleji. 20

21 Med Med se nedoporučuje podávat dětem do jednoho roku, jeho konzumace představuje nebezpečí vzniku dětského botulismu POTRAVINY SE ZVÝŠENOU MÍROU RIZIKA Skutečnost ukázala, že včasné zařazení potravin, které mohou vyvolat alergie, tj. ryb, celých vajec, pšenice, dalších obilovin apod. v období tzv. imunologického okna, tj. mezi čtvrtým a šestým měsícem věku dítěte, u dětí několikanásobně snižuje riziko vzniku alergie na danou potravinu, ale současně i riziko přecitlivělosti na inhalační alergeny. Ryby Sladkovodní i mořské ryby je vhodné začlenit do jídelníčku dítěte do půl roku věku, tj. mezi čtvrtým až šestým měsícem věku. Jejich včasné zavedení v období tzv. imunologického okna snižuje riziko alergií i na ostatní potraviny, ale i na inhalační alergeny, a to několikanásobně. Sýry Obecně se má za to, že je vhodné je dětem podávat až od jednoho roku (nejdříve však od osmi měsíců). Nejvhodnějšími druhy jsou eidam či tvaroh. Plísňové sýry by se do jídelníčku dítěte měly zařazovat až ve třech letech věku. Sýry typu čedar, parmazán, mozzarella, ementál apod. se nedoporučuje podávat dětem do jednoho roku. Tavené sýry Obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku, z toho důvodu nejsou ve velkém množství vhodné pro děti (Karmel, 2016). 2.4 VÝŽIVA PŘEDŠKOLNÍCH DĚTÍ (3-6 LET) Do jídelníčku větších dětí zařazujeme všechna běžná a oblíbená jídla. Potravu není třeba mechanicky upravovat. Děti se mají naučit ji dobře kousat. Je vhodné vybírat převážně jídla jednodušší, lehce stravitelná. Je třeba zohlednit, že dítě si stravu nevybírá samo, musíme mu ji nabízet. Proto starost o přísun potravin a hlavně 21

22 zodpovědnost za jejich kvalitu přebírají dospělí. Dítě se v nabídce orientuje chutí a zrakovými vjemy. Podvědomě cítí, že je jim prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléčné výrobky jako jogurty a sýry. Dáváme přednost libovému masu, drůbeži a rybám. Děti mají rády i obilné výrobky (i celozrnné) a při troše zájmu uvítají i luštěniny. Naopak dětská strava by neměla obsahovat tučná a smažená jídla, ani potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků. Platí to také pro různé smažené pochoutky, hamburgery a pro tzv. rychlá jídla. Při přípravě stravy dáváme pokud možno přednost oleji. Další nevhodnou složkou dětské stravy jsou uzeniny, které mají výraznou chuť a mají velký obsah tuků a soli. Děti rozhodně musejí mít stravu smíšenou a pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale i proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá jednostrannost může vést k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin. Na životosprávu dětí má jistě vliv nejen skladba stravy, ale také stravovací návyky celé rodiny. Děti potřebují přirozenou pestrou a chutnou stravu, která není dráždivá, nadměrně slaná, ani tučná. Taková strava prospěje všem členům rodiny a je tedy vhodné, aby celá rodina jedla totéž. Už i proto, aby se u dítěte nezačaly pěstovat nežádoucí návykové vlastnosti, jako je například vybíravost v jídle (Berková, 2002). 2.5 VÝŽIVOVÉ DOPORUČENÉ DÁVKY Výživové doporučené dávky (VDD) jsou určeny pro: hodnocení spotřeby potravin různých populačních skupin, případně jednotlivců; dlouhodobé sledování a hodnocení spotřeby potravin u skupin obyvatel; sestavování stravovacích dávek a jídelníčků pro skupiny (např. kolektivy dětí v předškolních a školních zařízeních); orientaci výrobcům potravin a dalším subjektům, které mohou ovlivňovat výživu; účely zdravotní výchovy; značení potravin. Zásadní problém doporučovaných dávek je, že se potřeba živin u jednotlivců liší a doporučené dávky musí brát v úvahu velké fyziologické variace v populaci. Konvenčně se předpokládá, že potřeba živin má ve stejnorodé populační skupině zdravých lidí (skupiny jsou členěny podle věku a pohlaví) normální, Gaussovo rozložení, jehož vrchol je odhadovaná průměrná potřeba. Ta pokrývá potřebu poloviny zdravých jedinců v dané populační skupině. Polovina osob dané skupiny 22

23 má tedy podle tohoto pojetí skutečnou potřebu živin nižší než je průměr a druhá polovina vyšší. Tento předpoklad je užitečný jako koncept, na němž jsou založeny diskuze o rozdílech u jednotlivců, i když důkazů, které by jej potvrzovaly, je málo. Při stanovování doporučených dávek je zvykem vybrat jedinou hodnotu, která pokrývá potřebu všech nebo téměř všech zdravých jedinců v dané populační skupině. Obvykle, ale nikoliv vždy, je to odhadovaná průměrná spotřeba, ke které je přičtena hodnota dvou směrodatných odchylek (2 sd), což pokrývá potřebu nejméně 97,5 % zdravých osob dané populační skupiny. Teoreticky je tedy doporučená dávka nízká pro 2,5 % populace. Ve skutečnosti tomu tak není. Průměrná potřeba a směrodatná odchylka totiž nemohou být stanoveny spolehlivě, a proto se obvykle, podle znalostí o jednotlivých živinách, přidává určité množství jako bezpečnostní faktor, který se stanoví hodnotou VDD na nejnižší množství, nad nímž mají již všichni jedinci dostatek dané živiny. Nicméně tato jediná hodnota doporučené dávky je často špatně pochopena a nesprávně používána. Proto novější verze výživových dávek používají výraz referenční. Využitelnost živin z potravy je obvykle vyjadřována jako procento z celkového množství živiny, které tělo dovede vstřebat a použít. U některých živin je využitelnost vysoká a nepředstavuje problém. U jiných, např. železa, je nižší, a to je bráno v úvahu při konstrukci VDD. Využitelnost určité živiny může být ovlivňována řadou faktorů, mezi nimi formou, v jaké je v potravině (například lépe využitelné železo jako součást hemoglobinu a hůře využitelné z rostlinných potravin) nebo vzájemnými reakcemi mezi jednotlivými živinami, které mohou využitelnost zvyšovat nebo snižovat (například vitamin C zvyšuje vstřebávání železa). Schopnost střeva vstřebávat živiny může být omezena, může na ni mít vliv stav organismu, může se měnit podle toho, jak ji organismus právě potřebuje. Využitelnost zejména u minerálů a některých vitaminů je špatně odhadnutelná vzhledem k množství faktorů, které na ni mají vliv (Kudlová, Mydlilová 2011). 23

24 2.5.1 DOPORUČENÉ DÁVKY PRO DĚTI Dat pro malé děti zjištěných ve studiích existuje méně než pro dospělé, obecně jsou méně spolehlivá a pro některé živiny nedostačující. Pro stanovení VDD pro malé děti se používá interpolace mezi hodnotami pro mladé dospělé a hodnotami pro kojence založenými na složení mateřského mléka nebo metodicky složitých výpočtů, které jsou založeny na měření změn složení tkání v průběhu růstu a na hodnocení ukládání a ztrát živin. Potřeba některých živin u dětí je stanovena jako přijatelný příjem nebo přijatelné rozmezí příjmu. Tento údaj je založen na zjištěných příjmech živin, a je tedy závislý na stravovacích zvyklostech zkoumané populace, což jsou vesměs děti z vyvinutých zemí. Získané hodnoty mohou být jak nadhodnoceny (pokud má zkoumaná populace nadbytek daných živin), tak podhodnoceny (pokud jsou zjištěné příjmy hraniční, ale nevedou ke klinickým známkám nedostatku). Koncem 20. století byla publikována řada studií přinášejících nové poznatky o fyziologických potřebách příjmu energie a některých živin u dětí, což vedlo k revizi řady jak mezinárodních, tak národních doporučených dávek (Kudlová, Mydlilová 2011) REFERENČNÍ HODNOTY URČENÉ PRO ZNAČENÍ POTRAVIN Referenční hodnoty určené pro značení potravin (RVL = Reference Labelling Values) jsou považovány za jeden ze způsobů, jak informovat spotřebitele o výživové hodnotě potravin tak, aby si mohl vybrat výrobek odpovídající jeho potřebám, a slouží také jako nástroj pro vzdělávání veřejnosti. Zákazník je zpravidla používá k vzájemnému srovnání výrobků téhož typu nebo k zhodnocení užitečnosti výrobku z hlediska své představy o vhodné stravě. Komise Evropské Unie stanovila referenční příjem pro populaci (PRI) pro věkové skupiny 6-12 měsíců a 1-3 roky. Referenční hodnoty pro značení potravin určených pro děti byly ale stanoveny pro věkově širší skupinu 6 měsíců až 3 roky. Hodnoty uvedené ve vyhlášce ČR 54/2004 byly převzaty z odpovídající vyhlášky EU z roku 1992 (Kudlová, Mydlilová 2011). 24

25 2.6 VLIVY SLOŽEK JÍDLA NA PSYCHIKU A JEJÍ VÝVOJ V DĚTSTVÍ Pro stanovení podílu hlavních živin ve stravě dětí v jednotlivých fázích vývoje existuje mnoho materiálů a doporučení. Postupně se mění normy optimálního či doporučovaného obsahu živin. Týká se to například potřeby bílkovin v časném věku. Odborníci upozorňují na zdravotní rizika nadměrného příjmu bílkovin, zejména ve vztahu k vývoji obezity v dětském věku. Experimentální psychologie zkoumala vlivy výživy na chování a jeho vývoj na modelu laboratorního zvířete od počátku existence vhodných behaviorálních metod a standardizovaných chovů zvířat. Výzkumy u lidských subjektů i přes jejich větší složitost a metodické problémy přinesly cenné poznatky zejména ve vztahu k riziku poruch psychického vývoje dítěte. Starší studie se zaměřovaly více na syntetický pohled na jídlo nebo sledovaly vlivy potravy nebo jídla s převahou určité základní živiny. Novější studie prohlubují analytický pohled, zabývají se vlivy potravy nebo jídla s převahou určité základní živiny. Novější studie prohlubují analytický pohled, zabývají se vlivy jednotlivých aminokyselin, mastných kyselin, různých sladkých substancí a hledají metabolické cesty jejich působení v mozku. Bílkoviny Bílkoviny jsou nejen zdrojem stavebního materiálu v období růstu a při obnově buněk, ale v případě potřeby slouží také jako zdroj energie. Dochází k tomu při vyčerpání energetických rezerv poskytovaných sacharidy (uložených jako glykogen v játrech) a zásobního tuku. Téměř polovinu suché váhy mozkové tkáně tvoří bílkoviny, proto jsou nezbytné pro zabezpečení jejího vývoje, strukturální a funkční kapacity mozku. Obecně platí, že bílkoviny živočišného původu mají celkově vyšší biologickou hodnotu než rostlinné a výhodnější spektrum aminokyselin. To je důležité pro vegetariány. Rodičům podávajícím dětem vegetariánskou stravu je třeba připomenout, že to klade velké nároky na jejich schopnost složit každodenní jídla tak, aby děti nebyly ochuzeny o některé nezbytné látky. Kritický nedostatek bílkovin v prenatálním období a v postnatálních kritických vývojových fázích může mít dlouhodobě negativní důsledky v somatické i psychické oblasti. 25

26 Sacharidy Sladká chuť má důležitou úlohu v životě a jídelním chování dítěte již od narození. Předpokládá se její vrozený základ: Již novorozenec reaguje na podání roztoku cukru zrychlením tepu. Vysoké energetické nároky fyzicky aktivního dítěte jsou nejlépe kryty dodávkou cukrů. Mozek je orgán, který pro svoji činnost potřebuje glukózu stejně nezbytně jako kyslík. Bez kyslíku a bez glukózy buňky mozku rychle zanikají, což vede k trvalému poškození a úmrtí organismu. Zásoby glukózy v mozku jsou omezené, musí se doplňovat po pěti až deseti minutách. Energetická potřeba mozku činí % celkové klidové celkové spotřeby organismu (v kojeneckém věku až 44 %), přestože jeho hmotnost tvoří pouze asi 2 % celkové hmotnosti těla. Počátek zájmu o vztahy mezi sacharidy a chováním souvisí s výzkumem prováděným na laboratorních potkanech v polovině 20. Století. Prioritní výsledky získal Lát (1967), který zjistil zvýšenou spontánní aktivitu zvířat krmených dietou s vysokým obsahem sacharidů, což bylo potvrzeno i dalšími autory. Tuky Tuky jsou součástí potravin živočišného původu, v různé koncentraci se nalézají i v rostlinných zdrojích. Obvykle jsou hlavním zdrojem energie, jejich komponenty zastávají v těle řadu důležitých funkcí, jsou součástí hormonů a jsou nezbytné pro výstavbu organismu. Významně se uplatňují ve složení mozku: % suché váhy mozku tvoří lipidy. Vedení vzruchů po nervovém vlákně je urychleno myelinovou vrstvou, která obsahuje lipidy. Nedostatečný příjem tuků gravidní matkou může poškodit vyvíjející se plod. Dochází k narušení vývoje mozku, opožďuje se proces myelinizace, byl zjištěn i narušen vývoj elektrické aktivity mozku a některých reflexů. V posledních letech se věnuje zvýšená pozornost vlivům mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Polynenasycené mastné kyseliny, zejména omega 3 mastná kyselina má vliv na kognitivní funkce u plodu a dětí kojeneckého věku, ale patrně i ve starším věku. 26

27 Vitaminy Deficience některých vitaminů narušuje strukturální vývoj a funkce různých částí či systémů organismu. Riziko nedostatku některého z vitaminů je minimální u dětí živených vyváženou, pestrou stravou s dostatkem ovoce, zeleniny, hodnotných bílkovin, vlákniny. Zvýšená potřeba některých vitaminů může nastat v souvislosti se somatickými chorobami, při vyčerpání zásob ochranných látek, při metabolických poruchách, genetických odchylkách, nevhodném prostředí atd. (Fraňková et al., 2013). 2.7 VÝROBKY KOJENECKÉ VÝŽIVY Výrobky kojenecké výživy musí odpovídat současným požadavkům na složení a přísným hygienickým normám. Potraviny pro kojence a malé děti musí projít složitým procesem schvalování Českou pediatrickou společností, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství. Výrobky musí vyhovovat požadavkům na složení a označení, které jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití. Výrobky musí odpovídat také zvláštním požadavkům na chemickou a mikrobiologickou nezávadnost. Nejsou povoleny žádné chemické konzervační látky, příchutě nebo umělá barviva. Celý výrobní řetězec včetně krmení a péče o zvířata je kontrolován. U výrobce i v prodejní síti jsou výrobky předmětem kontroly příslušných úřadů. Tato kontrola je přísnější než u běžných potravin. V minulosti se celosvětově prokázalo, že všestranné mohutné propagování kojenecké výživy je nesmírně účinné a značně prospělo úpadku kojení. Proto byl, jako součástí ochrany kojení, pod vedením WHO vypracován Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka a EU přijala legislativu o regulaci marketingu náhrad mateřského mléka v jeho smyslu. Cílem tohoto Kodexu je přispět k zajištění adekvátní a bezpečné výživy pro kojence prostřednictvím ochrany kojení před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků a zajištěním správného používání náhrad mateřského mléka, pokud je to nezbytné, na základě správné informovanosti a prostřednictvím vhodného marketingu. (Kudlová, Mydlilová 2011). 27

28 2.7.1 ZNAČENÍ POČÁTEČNÍ A POKRAČOVACÍ KOJENECKÉ VÝŽIVY (podle vyhlášky č. 54/2004 Sbírky zákonů ČR) Počáteční kojenecká výživa Součástí názvu potraviny je označení počáteční kojenecká výživa Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu musí být uvedeno, že potravina je vhodná pro výživu kojenců od narození, nemohou-li být kojeni. Součástí označení počáteční kojenecké výživy je upozornění, které se uvede slovy: Důležité upozornění nebo jejich rovnocennou obdobou a doplněním textu, vyjadřujícím přednost kojení před výrobky kojenecké výživy a doporučení, aby výrobek byl užíván jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživy nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky nebo tvrzení, které by idealizovalo výrobek: připouští se však grafická znázornění pro snadnou identifikaci výrobků a znázornění způsobu přípravy. Na obalu potravin pro počáteční kojeneckou výživu nesmí být uvedeny pojmy humanizovaný, maternizovaný nebo jim podobné. Pokračovací kojenecká výživa Součástí názvu potraviny je označení pokračovací kojenecká výživa. Na obalu potraviny se uvede, že potravina je vhodná pouze pro výživu kojenců starších čtyř měsíců a malých dětí, dále informace, že by potravina měla tvořit pouze část smíšené stravy a nemá se používat jako náhrada mateřského mléka během prvních čtyř měsíců života. Na obalu potravin pro pokračovací kojeneckou výživu nesmí být uvedeny pojmy humanizovaný, maternizovaný nebo jim podobné. Požadavky, zákazy a omezení se rovněž vztahují na nabízení příslušných výrobků k prodeji a reklamu. (Kudlová, Mydlilová 2011). 28

29 2.8 KVALITA VYBRANÝCH VÝROBKŮ URČENÝCH PRO MALÉ DĚTI V ČESKÉ REPUBLICE KVALITA BATOLECÍCH MLÉK V ČESKÉ REPUBLICE Časopis D Test odeslal do laboratoře celkem 11 batolecích mlék zakoupených v českých drogeriích. Byla porovnávána batolecí mléka z pohledu obsahu nežádoucích látek. Složení mastných kyselin bylo zjišťováno pomocí plynové chromatografie s plamenově ionizační detekcí (GS-FID). Obsah nasycených, nenasycených a transmastných kyselin se stanovoval výpočtem. Obsah tuku byl zjišťován gravimetricky. Ke stanovení obsahu kadmia a olova byla použita metoda hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Olovo a kadmium patří mezi takzvané těžké kovy, což jsou znečišťující látky, které se hromadí v životním prostředí. Do potravin se dostávají například z chemických hnojiv, odpadu chemického průmyslu nebo emisí při spalování uhlí. Někdy se však mohou vyskytovat v přírodě přirozeně jako součást magmatických hornin, odkud se dostávají do rostlin a dál pak do těl živočichů. Zákonný limit podle evropského nařízení č. 1881/2006 je 0,01 mg/kg. Množství kadmia bylo u všech testovaných výrobků nižší než 0,004 mg/kg. K vyhodnocení bylo použito evropské nařízení č. 1881/2006, které stanovuje maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách. Obsah monochlorpropandiolů (MCPD) byl stanoven metodou plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GS-MS). MCPD vznikají jako nežádoucí produkty při výrobě rostlinných olejů a jsou považovány za karcinogeny, které vyvolávají neplodnost u mužů. Evropský úřad pro kontrolu potravin (EFSA) přišel v loňském roce s vědeckým stanoviskem, podle kterého je tolerovatelná denní dávka 0,8 mikrogramu na kilogram tělesné hmotnosti. Obsah těchto látek byl změřen v tuku v suchém prášku a hodnoty byly následně přepočítány na denní dávku výživy, kterou výrobce doporučuje na obalu. Při vyhodnocování bylo bráno v úvahu, že roční dítě váží 9 kilogramů. Naměřená množství byla vyhodnocována podle hranice tolerovatelného denního příjmu (TDI), které ve svém stanovisku vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Výsledkem byla poměrně rozmanitá škála hodnot od zanedbatelných (HiPP Junior Combiotik 3, Hami Batolecí mléko 29

30 a DM/Babylove Kindermilch ab dem 12. Monat), až po ty, které této zkoušce propadly, protože při jejich doporučeních dávkování by u devítikilového batolete došlo k překročení hodnoty TDI podle EFSA (Bebevita Kindermilch 1-11 μg v denní dávce, Hero Sunar Complex 3-9,9 μg v denní dávce) (D-Test, 10/2017) KVALITA KOJENECKÝCH OVOCNÝCH PŘÍKRMŮ V ČESKÉ REPUBLICE Rovněž časopis D Test v roce 2015 testoval kvalitu kojeneckých ovocných příkrmů (přesnídávek) na českém trhu. Ovocné příkrmy definuje vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. Patří mezi potraviny pro ostatní výživu jinou než obilnou, určenou pro výživu kojenců a malých dětí. Na obalech těchto příkrmů se uvádí, od jakého měsíce věku je děti mohou konzumovat. Přesnídávky bez tohoto označení jsou oficiálně jen ovocnými protlaky, na které se nevztahují přísné kvalitativní požadavky dané touto vyhláškou. Do této kategorie spadaly pyré Ovocňák (toko Farm ČR), GoGo Squeez (Mom Group, Francie) a Poki Bio (Danival, Francie). Mezi dětské přesnídávky byly tímto měsíčníkem zahrnuty proto, že je lze najít mezi dětskými příkrmy v obchodech a svou propagací na děti cílí. Všechny testované přesnídávky jsou vyrobeny z jablek, do kterých se přidává různě velký podíl jahod. Žádná z nich ani nenesla název jahodová. Sedm výrobků neslo označení s jahodami, což implikuje přítomnost ještě jiného ovoce. Přesnídávka Dizzy a dvě pyré pak rovnou uvádějí, že jde o produkt z jablek a jahod, a to i v na české etiketě. Výjimkou je Sunárek Do ručičky, na kterém je nesprávně uvedeno pouze označení jahoda, přestože 80 % obsahu tvoří jablka. Zajímavé je sledovat především celkový podíl ovoce v přesnídávkách, což je údaj, který je k nalezení na etiketách. Rozptyl je poměrně široký, u testovaných výrobků se pohyboval od 60 procent (Clever a Cvrček od Hamé) do 100 procent (Hamánek Svačinka, Sunárek, Poki Bio a Ovocňák). Platí přitom, že pyré s nejnižším obsahem ovoce obsahují zároveň nejvíce přidaných látek. Celkový obsah ovoce byl stanovován dílčími laboratorními metodami refraktometrická sušina, zastoupení jednotlivých cukrů, formolové číslo, titrační kyselost, obsah floridizinu, vápníku, fosforu nebo kyseliny jablečné a citronové. Protože je však kvalita ovoce 30

31 proměnlivá a jeho složen závisí na vnějších podmínkách i způsobu zpracování, je třeba výsledná čísla brát s možnou dvacetiprocentní odchylkou. Z laboratorních analýz vyplynulo, že v zásadě není důvod výrobcům nevěřit, protože vyrábějí přesnídávky z tolika ovoce a v takovém poměru, který deklarují vezmemeli v úvahu zmiňovanou nepřesnost měření. Horší zprávou je, že na trhu existují ovocné produkty určené od ukončeného 4. měsíce věku, které obsahují i jen lehce nadpoloviční podíl ovoce. Zbytek tvoří voda, přidané cukry a škrob. To je případ přesnídávek Cvrček a Clever (výrobce Hamé s.r.o.), které na obalu deklarují, že a 100 g výrobku bylo použito 60 g ovoce. Naměřené hodnoty tomu odpovídaly a za takový obsah byly časopisem D Test uděleny těmto přesnídávkám pouze dostatečné známky. Nejvyšší podíl ovoce byl zjištěn u přesnídávky Hami s jahodami (Nutricia a.s.) a pyré Poki Bio (Danival). Přidané cukry obsahovala více než polovina z 12 testovaných výrobků. Cukr je přitom jedním z témat Světové zdravotnické organizace (WHO), která ve výživových doporučeních z března roku 2015 silně volá po potřebě snižování jeho dávek jak u dětí, tak u dospělých. WHO doporučuje maximální podíl celkového energetického příjmu z takzvaných volných cukrů deset procent, zároveň však poukazuje na to, že výrazně prospěšnější je snížit jejich příjem na pět procent a méně. Příčinou je prokazatelná spojitost mezi zvýšenou spotřebou cukrů a nadváhou, obezitou a zubními kazy. Výrobci si nepomáhají jen přírodními sladidly, do svých produktů přidávají často i další látky. Například modifikovaný škrob nebo rýžovou mouku k zahuštění obsahovalo sedm přesnídávek včetně vítězné Hami S jahodami. Mezi dalšími byly barvicí extrakty, regulátor kyselosti nebo antioxidant v podobě vitaminu C. Důvodem k přidávání většiny těchto látek je senzorické vylepšení výrobku a týká se převážně těch, které neobsahují stoprocentní ovocný podíl. Příkladem mohou být přesnídávky Cvrček a Clever s nejnižším podílem ovoce, které obsahují všechny sledované látky. Jejich úkolem je zahustit vodou nezředěnou dřeň, zjemnit konzistenci, zvýraznit barvu a vylepšit chuť. Problém však spočívá zejména v tom, že pozná-li malé dítě potraviny výrazně sladké, slané nebo voňavé, přestane vnímat 31

32 jejich přirozený charakter a spolu s věkem se dostane do začarovaného kruhu jídel s přídavky aromat, zvýrazňovačů chuti, syntetických barviv, zahušťovadel, emulgátorů a jiných přídatných látek. U potravin pro kojence a malé děti existují omezení pro jejich používání, výčet povolených přídatných látek s E kódem uvádí vyhláška č. 4/2008 Sb. a Nařízení EU č. 1130/2011. Nesmí do nich přijít např. syntetická barviva, proto přibarvené přesnídávky obsahují pouze různé přírodní extrakty. Sunárek Do ručičky obsahoval pouze kyselinu askorbovou, která působí jako antioxidant, která působí jako antioxidant, jež zabraňuje barevným změnám, a zároveň je vitaminem C. Zcela bez přidaných látek se pak obešla pyré Ovocňák a Poki Bio. Hodnocení obsahu pesticidů Potraviny pro kojence a malé děti do tří let podle vyhlášky č. 54/2004 Sb. nesmí obsahovat žádnou látku v takovém množství, aby ohrozila jejich zdraví. Omezení se týká například přípustného obsahu pesticidů, které nesmí být v koncentraci vyšší než 0,01 mg/kg výrobku. Maximální reziduální limit k udělení certifikátu pro biopotraviny zhruba odpovídá limitům kojeneckých výživ. Dokument s názvem Doporučení k postupu při kontaminaci reziduálními pesticidy v mezinárodním obchodě s bioprodukty, který vydal celosvětový svaz zastřešující hnutí ekologického zemědělství (IFOAM), z něhož vychází v rámci svých kontrol i Česká republika, udává jako směrodatné limity vztahující se na potraviny pro kojence a malé děti. Zároveň definuje situace, za kterých je žádoucí zasáhnout. Mezi ně patří i nález pesticidů v množství 0,01 mg/kg a více po započtení padesátiprocentní nejistoty měření. V praxi to znamená, že teprve hodnota 0,02 mg/kg a víc je důvodem ke znepokojení a k odebrání značky bio. Ve stejném dokumentu stojí, že přítomnost více než dvou pesticidů nad limitem je ve výrobku nepřípustná, takový stav musí směřovat k dalšímu prošetření kontrolní organizací, a do doby, než se situace vyjasní, by se pod značkou bio neměl prodávat. 32

33 Byly detekovány rezidua pesticidů u sedmi výrobků ze 12. Šest z nich bylo nalezeno v přesnídávce Hello (Linea Nivnice), všechny však byly hluboko pod limitem pro dětskou výživu. V drtivé většině všech nálezů šlo řádově o tisíciny mikrogramu na kilogram a 11 výrobků tak bez problémů splnilo legislativní limit. Podíl ovoce Zjišťovat jahodový podíl v jablečno-jahodových přesnídávkách lze nepřímou metodou tak, že se určí podíl jablek a jeho odečtením od celkového obsahu ovoce se získá množství jahod. Nejdříve je však třeba identifikovat jablka, k čemuž slouží obsah floridzinu, což je fenolová sloučenina typická pro jablka a další plody rodu Malus. Jde o antioxidant s kardioprotektivními účinky, který se nachází především v semenech a slupce jablek, v nižších koncentracích pak v dužnině a šťávě. V případě testovaných přesnídávek však vyšlo najevo, že stanovení přesného obsahu jablek podle této látky není možné, zřejmě z důvodu použití různých výrobních metod. Sami výrobci na etiketách uvádějí použití dření, pyré i šťáv, jiní mají ve složení přímo jablka a jahody. Přesný obsah jahod tak nebylo možno přesně vypočítat, bylo možné však na základě celkových naměřených ovocných hodnot potvrdit, že jahody jsou v přesnídávkách zastoupeny zhruba v poměru, který výrobci deklarují na obalu. Informace na obale Na obalech obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti musí být podle vyhlášky č. 54/2004 Sb. uvedena celá řada údajů. Nesmí chybět využitelná energetická hodnota, obsah bílkovin, tuků, sacharidů nebo průměrná hodnota obsahu vitaminů, minerálních látek a obsah lepku. Všechny dětské příkrmy určené pro zvláštní výživu kojenců, ať zeleninové, s masem nebo ovocné, také uvádějí, od jakého stáří je mohou děti konzumovat. Uvedený věk nesmí být u žádného výrobku nižší než ukončený 4. měsíc. Jinak ale záleží jen na výrobci, jaký věk doporučí. Může se ovšem také obrátit na Českou pediatrickou společnost (ČPS). V současné době má však výrobce či dovozce pouze povinnost registrace výrobku na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nikoli jeho schválení. Věk, ve kterém Česká pediatrická společnost doporučuje zavedení příkrmu do jídelníčku 33

34 kojence, byl vždy závislý především na použitých surovinách a kvalitativním složení přesnídávky. Z pediatrického hlediska se doporučuje začínat monokomponentními přesnídávkami a postupně přidávat další suroviny. Příkrmy u plně kojených dětí se mají začít podávat v šestém měsíci, u nekojených dětí mohou být podány od ukončeného čtvrtého měsíce. Většinou se začíná zeleninovými a masozeleninovými příkrmy. V současné době se již ustupuje od zažité praxe přidávat více alergizující potraviny do jídelníčku později a doporučuje se podávat všechny ve stejnou dobu. Důležité je, aby obal neuváděl spotřebitele v omyl. Označení nesmí vyvolávat nesprávný dojem o výrobku vzhledem, popisem ani vyobrazením (D-Test, 5/2015) KVALITA KOJENECKÝCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE V posledních deseti letech se nebývale zvýšila obliba balených vod. Je to trend, který je zaznamenán ve všech vyspělých zemích. Jeho důvodem jsou často nedobré gustatorické vlastnosti komunálně vyráběné pitné užitkové vody, obava z kontaminant z původních povrchových zdrojů a obava z kontaminant vzniklých v souvislosti s úpravou vody a její dopravou do domácnosti. Tento trend je sledován i v České republice, kde v potravním koši je v současné době přes dvě desítky značek balených vod čistých nebo saturovaných oxidem uhličitým. V prvním období života dítěte jsou kladeny na pitnou vodu zvláštní požadavky, týkající se koncentrace dusičnanů a dusitanů, s ohledem na jejich možnou interferaci se syntézou krevního barviva hemoglobinu. Z tohoto důvodu pediatři již dlouhou dobu doporučují používat u dětí v prvním období života balené vody se speciálním určením tzv. kojenecké vody. Jako potenciální zdroje fluoridu v prvním období života dítěte přicházejí v úvahu mateřské mléko, instantní mléčná výživa a pitná voda, pomocí které se instantní mléčná výživa obnovuje a ze které se připravují dětské nápoje. Pitná užitková voda, kterou je zásobováno naše obyvatelstvo z komunálních i individuálních zdrojů, je až na malé regionální výjimky velice chudá na fluoridy. Jejich koncentrace se pohybuje v rozmezí 0,07-0,25 ppm (mg/l). Požadavky na balené vody nyní upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb. rozlišující balené kojenecké vody, pramenité vody, přírodní 34

35 minerální vody a balené pitné vody. Balená kojenecká voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný pro přípravu kojenecké stravy a k trvalému přímému požívání všemi skupinami obyvatel. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 500 mg/l. Protože u této vody je zakázána jakákoli úprava měnící její složení, je kojenecká voda jedinou balenou vodou, u které je zaručeno původní přírodní složení. Balená pramenitá voda je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l /tedy stejně jako u pitné vody) a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby. Do balené kojenecké ani pramenité vody nelze přidávat žádné látky s výjimkou oxidu uhličitého. Na etiketách balených kojeneckých, pramenitých a přírodních minerálních vod musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána, a lokalita, kde se zdroj nachází. Dále musí být uveden údaj o charakteristickém složení a způsobu skladování. Balenou přírodní minerální vodu a balenou pramenitou vodu lze uvést do oběhu s označením vhodná pro přípravu kojenecké stravy ale pouze tehdy, pokud ve všech jakostních ukazatelích vyhovuje požadavkům pro kojeneckou vodu. Většina značek balených kojeneckých vod nebo balených pramenitých vod vhodných pro kojence na českém trhu obsahuje pouze bazální koncentrace fluoridu (0,05-0,2 ppm), které v celkovém příjmu fluoridů v prvním období života dítěte hrají nevýznamnou roli. Pouze v případě Dobré vody, a to jak nesaturované oxidem uhličitým tak i saturované, máme v našem současném potravním koši plnohodnotný zdroj fluoridu (kolem 0,7 ppm) pro děti v prvním období života. Skutečná koncentrace fluoridů mírně kolísá oproti údajům o obsahu uvedeným na etiketách (spíše směrem dolů) (Oganessian et al., 2007). Kožíšek (2007) ve svém článku zmiňuje, že z hlediska současných vědomostí nemá dusičnanový limit 15 mg/l odůvodnění, protože doporučená limitní hodnota Světové zdravotnické organizace (WHO) ve výši 50 mg/l, kterou přebírá EU i ČR, je stanovena právě s ohledem na riziko kojenecké methemoglobinémie. Obsah dusičnanů ve vodě se zde zřejmě uplatňuje jen jako podpůrný faktor, přičemž popsané případy 35

36 methemoglobinémie se pojily s obsahem dusičnanů obvykle mnohem vyšším než 50 mg/l. Dnes se má za to, že u popisovaných případů kojenecké methemoglobinémie nebyly dusičnany hlavní příčinou, ale indikátorem bakteriální kontaminace. Hlavní příčinou byla mikrobiálně závadná voda (nebo dříve též sporami kontaminovaná sušená umělá kojenecká výživa), která způsobila zánět žaludeční a střevní sliznice a následnou zvýšenou endogenní tvorbou dusitanů. Pro to svědčí i skutečnost, že v mnoha případech, kdy používaná voda obsahovala až stovky mg dusičnanů v 1 litru, nebylo toto onemocnění u kojenců vůbec pozorováno. Pokud je voda mikrobiálně nezávadná, je obsah dusičnanů do 50 mg/l z hlediska methemoglobinémie bezpečná i pro kojence. Toto stanovisko se opírá nejen o doporučení WHO, ale i americké agentury pro životní prostředí (U.S. EPA), jejichž limit dusičnanů v pitné vodě z hlediska kojenecké methemoglobinémie je 44 mg dusičnanů na litr. Vedle dusičnanů je samozřejmě nutné podle platné vyhlášky brát v úvahu i souběžnou hodnotu dusitanů, protože obě látky (mají v konečné fázi) obdobný účinek. Podle součtového pravidla musí být dodržena podmínka, aby součet poměrů zjištěného obsahu dusičnanů v mg/l děleného 50 a zjištěného obsahu dusitanů v mg/l děleného 3 byl menší nebo rovný 1. Od 60. let systematicky uplatňovaná prevence a osvěta ze strany hygieniků, pediatrů i neonatalogů vedla u nás prakticky k vymizení kojenecké methemoglobinémie. V posledních letech jsou hlášeny jen ojedinělé případy, u kterých navíc není zřejmé, zda vznikly v souvislosti s pitnou vodou. Pokud voda odpovídá ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu je bezpečná i pro kojence. To je stanovisko nejen odborné, ale i právní, protože zákon o ochraně veřejného zdraví ani prováděcí vyhláška neříkají, že by pitná voda nebyla pro nějakou skupinu obyvatel vhodná či bezpečná. Pokud má spotřebitel pochybnosti o stálosti mikrobiologické kvality dodávané vody, může vodu pro jistotu krátce převařit. Současně si musí být vědom svého dílu odpovědnosti za kvalitu vody v jeho domácnosti. Pokud pitná voda v některém vodovodu nesplňuje stanovené požadavky, musí orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnout, zda takovou vodu dále užívat s určitým omezením (např. ji nemohou užívat kojenci 36

37 a těhotné ženy), dodavatel vody musí o této skutečnosti odběratele neprodleně informovat. Balená kojenecká voda poskytuje vyšší stupeň ochrany její použití ve srovnání s pitnou vodou by šlo přirovnat k používání biopotravin a konvenčně pěstovaných potravin i konvenční potraviny jsou považovány za bezpečné, ale biopotraviny představují vyšší stupeň kvality. Rozdílné legislativní požadavky na kvalitu pitné vody a balené kojenecké vody však nemusí vždy znamenat rozdíl v reálné kvalitě (Kožíšek, 2007). 2.9 BIOPOTRAVINY A VÝŽIVA DĚTÍ Biopotraviny respektují přírodu, jsou pěstovány v souladu s přírodou, neobsahují zbytky pesticidů, chemické konzervační látky, barviva a náhradní sladidla. Jsou tedy pro dětský organismus nejvýživnější a nejlépe stravitelné. Ekologické zemědělství nám přináší již méně známé druhy obilovin, jako například pohanku, špaldu, kamut, které mají významné výživové hodnoty, ale konvenční zemědělství je do své produkce pro jejich náročnější pěstování nezařazuje. Pokud se odkloníme od přínosu biopotravin pro naše zdraví, měly bychom si také uvědomit přínos ekologického zemědělství pro okolní životní prostředí. Ekologická produkce nepoužívá umělá hnojiva, chrání životní prostředí a přináší možnost trvale udržitelného způsobu života. Bez nadsázky lze říci, že ekologické zemědělství zachraňuje pro další generace dětí naši přírodu. Biopotraviny pocházejí z ekologického zemědělství, hospodaření, které musí dodržovat přísná pravidla stanovená zákonem a kontrolovaná státem. Biopotraviny neobsahují zbytky pesticidů ani průmyslových hnojiv. Při zpracovávání bioproduktů je zakázáno používat chemická aditiva (umělá barviva, sladidla, konzervační látky nebo syntetické příchuti). Navíc jsou celou cestou z pole až na pult obchodu přísně kontrolovány. Ekologičtí zemědělci musejí respektovat přirozené chování zvířat a zajistit jim důstojné podmínky pro život. Zakázány jsou velkochovy s těsnými klecemi a železnými rošty. Zvířata musejí mít zajištěný výběh a dostávají certifikovaná biokrmiva. Na rozdíl od průmyslového zemědělství ekofarmy 37

38 nepoužívají průmyslová hnojiva a pesticidy (seminář Kvalitní a zdravé potraviny výzva pro ekologické zemědělství, MZE Praha, , Podle mínění většiny odborníků je ve veřejnosti vžitá představa, že potraviny kvality bio jsou zdravější než konvenční. Odpůrci z řad odborníků tvrdí, že není prokázáno, že bio produkty mají vyšší obsah biologicky cenných látek než potraviny konvenční. Petr Fořt - odborník na výživu - tvrdí, že pro děti jsou biopotraviny v drtivé většině případů přínosem, přičemž s nejvyšší pravděpodobností jsou mnohem méně zatíženy řadou nepříznivě působících chemikálií. Kojenec a batole mají nezralý GIT. Právě jim hrozí riziko přechodu nevhodných látek do organismu. Otázkou je, kde a jakých je víc zda v konvenčních nebo v bio potravinách. Nakonec dojdeme ke zjištění, že v konvenčních je mnohem více chemie, kdežto v bio mohou být některé nepříznivé působící přírodní organické látky. Ty si totiž rostliny a živočichové žijící přirozeným způsobem vytvářejí ke své ochraně. Většinou jsou živočišné produkty bio nesrovnatelně chutnější a chutnější, kdežto rostlinné produkty mohou být méně vzhledné a někdy také méně chutné ovšem to je velmi relativní pojem (Fořt, 2008). Výzkumy prokázaly, že mléko a mléčné výrobky v bio kvalitě obsahují o % více nenasycených mastných kyselin, bioovoce a listová zelenina obsahuje o 5-90 % více vitaminu C, sušiny bylo v biozelenině více o %. Na druhou stranu uvedené výzkumy potvrdily informace, že biopotraviny neobsahují zbytky pesticidů, antibiotik a dusičnanů (seminář Kvalitní a zdravé potraviny výzva pro ekologické zemědělství, MZE Praha, , I tolik diskutované téma mykotoxinů, nebezpečných plísní, o kterých se tvrdí, že jsou v biopotravinách z důvodu nepoužívání umělých hnojiv zastoupeny ve větší míře, výzkumy zahrnuly do své oblasti zkoumání. Ani jeden výzkum tuto informaci nepotvrdil (Gregora, 2014). 38

39 2.9.1 DOSTUPNOST BIOPOTRAVIN V ČESKÉ REPUBLICE Většina rodin cestu k biopotravinám nachází právě v době narození dětí. Některé maminky již vzorně v době těhotenství vyhledávají kvalitní stravu bez chemie. Když nastane čas prvních příkrmů, začínají si rodiče uvědomovat, že by pro své nejmenší chtěli to nejlepší, a tak přirozeně jejich cesta za tou nejlepší zeleninou a ovocem skončí v některé z bioprodejen. S přibývajícím věkem dítěte zkouší i biomaso a další kvalitní biopotraviny, až sami zjistí, že jim strava v bio kvalitě přináší lepší chuť, pocit i zdravotní stav. Zelenina a ovoce vedle masa není náhodou nejprodávanější položkou v bio kvalitě. Jejich vyšší nutriční hodnoty jsou prokazatelné. Ekologické zemědělství navíc respektuje sezonnost jednotlivých druhů plodin. Rodiče mohou pro své dítě připravit kvalitní zeleninovou a ovocnou biostravu vlastními silami doma. V tomto případě je potřeba mít v okolí dobře zásobenou prodejnu s nabídkou čerstvé bio zeleniny a ovoce nebo ekofarmu, kde lze pravidelně nakupovat sezónní biovýpěstky. Pokud se rozhodnou pro hotové dětské příkrmy z biosurovin, mají na výběr několik druhů a značek. Liší se podle použitých surovin a rozdělují se podle věku. První příkrmy ve sklenici o objemu cca 100 g jsou určeny dětem od ukončeného 4. měsíce věku a jsou většinou jednodruhové, například karotka, jablka, hrušky. Další řada je určena kojencům od 6. měsíce a nabízí různé druhy směsí bio ovoce a zeleniny, mezi nimi například špenát s rýží, karotka s bramborem, zeleninová směs s jáhlami. V řadě od 8. měsíce se již objevují pokrmy s masem (krůtím a hovězím) a v ovocné řadě i se sušenkou nebo müsli. Některé značky mají ve svém sortimentu také příkrmy od 12. měsíce, tzv. junior menu. Hotové příkrmy nabízejí alternativu k samotnému biomasu, ke koupi je též nabízena malá sklenička s rozmixovaným masem hovězím nebo krůtím. Na českém biotrhu se lze setkat s několika zahraničními značkami dětských výživ, například Alnatura, Hipp, Holle, Sunval, Babylove apod. U všech příkrmů je možné si ověřit původ bio logem bio kvality: zeleno-bílá pruhovaná zebra, pod kterou je uveden kód kontrolní organizace např. CZ-BIO-KEZ-01 pro české biovýrobky nebo evropské biologo platné od července 2010 pro výrobky balené v Evropské unii 39

40 (je možné použít logo dobrovolně pro předem nebalené produkty ekologického zemědělství vyrobené v EU nebo pro produkty ekologického zemědělství dovezené ze třetích zemí) (Gregora, M., 2014 a Obr. č. 1: Česká národní značka biopotravin, tzv. biozebra Obr. č. 2: Biologo Evropské unie V České republice je dostupnost biopotravin na dobré úrovni. Matky, které chtějí svým dětem připravovat domácí příkrmy z biopotravin zejména biozeleniny a bioovoce mají možnost jej objednat přes internet formou tzv. biobedýnek nebo od soukromých biozemědělců v okolí jejich bydliště INTERNETOVÉ STRÁNKY PRODEJCŮ BIOPOTRAVIN

41 Je však potřeba brát zřetel na proměnlivou dostupnost jednotlivých druhů bioovoce a biozeleniny (sezónnost, výnos apod.). Biosuroviny jsou také značně dražší než konvenční. BIO potravina BIO jablka červená 71 Kč/kg BIO banány Fairtrade 89 Kč/kg BIO těstoviny celozrnné 400 g 50 Kč BIO Hollandia jogurt bílý 500 g 26 Kč BIO kečup Spak 530 g 57 Kč Konvenční potravina Jablka červená 17 Kč/kg Banány 30 Kč/kg Těstoviny fusilli 500 g 25 Kč BIO Hollandia jogurt bílý 500 g 19 Kč Kečup Spak Natur 500 g 45 Kč (Ceny potravin byly zjišťovány k datu z internetových obchodů a běžných řetězců s potravinami) NESNÁŠENLIVOST A ALERGIE NA POTRAVINY Podle nejnovějších názorů trpí alergií, případně jen intolerancí některých potravin skoro jedna třetina populace. V případě dětí pediatři uvádějí číslo mnohem nižší, které je okolo 6-8 %. Příčinou alergie (a ekzému) je nepřiměřená reakce imunitního systému na některé složky některých potravin. Organismus z jakýchsi (většinou dost nejasných důvodů) považuje určitou látku za nebezpečného vetřelce a snaží se ho likvidovat za pomoci zvýšené tvorby protilátek. Protilátkami jsou bílkoviny kolující v lidské krvi, takzvané imunoglobuliny. Ty se dělí na několik tříd, které se poté stanovují při vyšetřeních. Pokud je zvýšena hladina imunoglobulinu třídy E (IgE), jde o pravou alergii, které se říká atopie. Velmi často však dochází k situaci, kdy IgE není zvýšen a přesto dojde k projevům alergie. Stoupá přitom hladina jiného imunoglobulinu, konkrétně IgG 4. Nalezení potravin nebo jejich složek, které tuto situaci vyvolávají, je mimořádně složité a nikdy není definitivní. Kožní testy totiž v tuto chvíli selhávají. Také tzv. vylučovací test (kdy se postupně ze stravy vypouštějí některé potraviny a sleduje se změna stavu), nemusí být úspěšný a vždy je mimořádně náročný na organizaci a zápis projevů. 41

42 Vyskytuje se ještě další forma alergie, která není provázena tvorbou protilátek, proto není tak nebezpečná. Jde o důsledek působení složek stravy nebo potravin prostřednictvím ovlivnění aktivity enzymů, nesnášenlivost léčiv a toxinů, těžkých kovů, a dokonce psychických vlivů. V případě atopie je onemocnění vyvoláno porušením střevní stěny, v níž vznikají otvory, které dovolí větším molekulám proteinů a toxinů proniknout do krve, a tak vyvolat imunitní reakci. Čím déle tento stav trvá (čím déle se konzumují potraviny a toxiny, které alergii způsobují), tím víc se situace zhoršuje a nakonec dojde k vážnému onemocnění, například k astmatu. Porucha stavby střevní stěny však také může být vyvolána řadou dalších vlivů počínaje vývojovou vadu přes přecitlivělost, která vznikla již v průběhu nitroděložního vývoje až po neblahé důsledky podávání léčiv a vakcín (Fořt, 2008) POTRAVINOVÉ ALERGIE První metodou obrany proti potravinové alergii je nekonzumovat potravinu (přesněji řečeno především některou bílkovinu v ní obsaženou), která problém způsobuje. Aby se alergie odstranila, je nutné ji najít. Když se to podaří (což je velmi obtížné, přestože jsou známy základní potravinové alergeny), ještě není úplně vyhráno. Alergie se značně omezí, když se taková bílkovina začne podávat, ale nevymizí navždy, protože organismus si ji pamatuje, a když ji opět dostane, reakce opět vzplane. Důsledkem potravinové alergie a s ní spojeného zánětu sliznic, především střevní, bývají vážná onemocnění, například celiakie, chronický zánět zažívacího traktu, astma a dost možná také onemocnění s výživou v dětství zdánlivě nesouvisející, kterým je diabetes 2. typu. Kromě ekzému je to také lupénka, akné, kopřivka, deprese a hyperaktivita, artritida, myalgie, zácpa, nadýmání a průjem (Fořt, 2008). Celiakie Principiálně se jedná o geneticky podmíněné autoimunní onemocnění. Důsledkem je poškození sliznice tenkého střeva, které způsobí potravinové antigeny (protilátky), kterými jsou některé proteiny rostlinného původu (např. lepek). Přidruženým negativním důsledkem je porucha autonomní imunity střeva. Výskyt 42

43 tohoto onemocnění je zcela evidentně mnohem vyšší, než se uvádí ve statistikách, protože onemocnění začíná a probíhá plíživě, případně setrvává ve skryté (latentní) formě, která způsobuje jen malé problémy. Těžká forma celiakie se projeví někdy už u dítěte po odstavu, když dostane první porce zmíněných obilnin. Skrytá forma se nakonec manifestuje ve věku nad 30 let (Fořt, 2008). Nejčastěji se pak celiakie projeví po stresovém podnětu, který vede k poškození střevní bariéry (např. operační výkon, protrahovaná infekce apod.) (Kolektiv autorů PK ČR, 2015). Problém diagnostiky spočívá v tom, že stejnými příznaky se projevuje onemocnění slinivky, poruchy činnosti žlučníku, stres, některá parazitární onemocnění, nádorová onemocnění, a dokonce také diabetes a překvapivě také lupénka. Základními projevy onemocnění jsou průjem, nadýmání a později nevysvětlitelné hubnutí a časté ataky běžných onemocněné horního dýchacího traktu. Další příznaky jsou pálení a mravenčení kůže a po delší době průběhu nemoci bez léčení také deprese a poruchy srážení krve a chronický únavový syndrom. Lepek je směs dvou druhů proteinů gliadinu a gluteninu. Pricipiálně jsou škodlivé pšenice, žito, ječmen a do jisté míry (diskutuje se o tom) také oves (Fořt, 2008). Oves je předmětem dalších vědeckých studií. V Německu je oves schválený pro bezlepkovou výživu téměř prokazatelně nekontaminovaný obilninami obsahujícími lepek. Nicméně je v něm avenin, lepku podobný protein, jakýsi ovesný gliadin, pro který zatím chybí standardy a je předmětem laboratorních analýz. Odpovídající návrh ustanovení EU je zatím poněkud rozporný: na jednu stranu je v něm uveden oves jako obilnina zakázaná při bezlepkové dietě; na druhou stranu je však uznán jako bezlepkový, pokud nepřekročí obsah lepku hranici 20 ppm (Bass, 2013). Bezlepkovou dietu je třeba dodržovat celoživotně. Ze stravy se musí eliminovat všechny potraviny obsahující lepek. Vhodné jsou bezlepkové suroviny jako je rýže, kukuřice, proso, čirok, pohanka, quinoa, laskavec (amarant), sója, lupina, cizrna, hrách, fazole, rýže, čočka, brambory a jiné. Podle nových pravidel je povinností výrobce přítomnost lepku zvýraznit přímo ve složení a tím odlišit lepek či surovinu 43

44 obsahující lepek viditelně od ostatních složek. Tím se situace pro konzumenty výrazně zjednodušuje a minimalizuje se nebezpečí pro celiaky i alergiky (Kolektiv autorů PK ČR, 2015). Nesnášenlivost proteinů kravského mléka Fořt (2008) zmiňuje článek z odborných lékařských stránek ( v němž je popsán výskyt tohoto typu alergie jen v asi 2-7,5 % dětské populace. Tento typ nesnášenlivosti poskytuje dokonce i plně kojené děti v případě, že kravské mléko konzumuje jeho matka. Lze očekávat tuto souvislost i se střevními virózami kojeného dítěte a s dědičnou predispozicí PREVENCE ALERGIÍ K zajištění plnohodnotné vyvážené stravy batolat, je třeba znát a umět aplikovat základní zásady zdravé výživy. Pokud je kvalita jídelníčku podceněna, mohou se objevit více či méně zjevné zdravotní komplikace, jimiž jsou např. neprospívání, chronická zácpa či průjem, diagnózy spojené se zvýšeným rizikem rozvoje kardiovaskulárních onemocnění v pozdějším věku a mnohé další. Velmi diskutovaným tématem jsou v této souvislosti potravinové alergie. Existují dva protichůdné názory na zavádění nových potravin do jídelníčku kolem 5. měsíce věku jedna strana tvrdí, že nemusí být žádné obavy a současný trend většiny pediatrů je zavádět lepek už po ukončeném 4. měsíci věku (v tzv. imunologickém okně ) a na druhé straně je doporučováno, aby matka kojila své dítě co nejdéle a se zaváděním prvních příkrmů (včetně lepku) se začalo až později, kdy má dítě více vybudováno imunitní systém. V současnosti trpí 30 % dětí alergií. V kojeneckém věku potravinové alergie představují 2-6 %. Prvním alergenem, se kterým přicházejí kojenci do kontaktu, je bílkovina kravského mléka. Alergie na bílkovinu kravského mléka se vyskytuje přibližně u 2 % dětí. Dalšími nejčastějšími potravinovými alergeny jsou vejce, sója, ořechy, pšenice a mořské ryby a plody. Nezralost střevní bariéry a imunitního systému spolu s genetickou dispozicí predisponuje vznik alergie u dětí. Za vysoce rizikové se považují ty, kde u obou rodičů nebo u jednoho rodiče a sourozence je přítomná alergie. Pravděpodobnost vzniku alergie je u nich %. U dětí, 44

45 jejichž jeden rodič trpí alergií, je pravděpodobnost alergie % a v rodině bez alergie %. Nejčastější projevy alergie v kojeneckém věku jsou atopický ekzém a gastrointestinální manifestace (nadýmání, průjmy). Na ně navazují projevy respirační (dýchací obtíže, v nejhorším případě astma). Nejlepší prevencí vzniku alergie je výhradní kojení po dobu 6 měsíců (Fořt, 2013) LEGISLATIVA TÝKAJÍCÍ SE KOJENECKÉ A DĚTSKÉ STRAVY Podle legislativy je označován kojenec jako dítě od narození až do jednoho roku věku. Batole od jednoho do tří let je označováno jako malé dítě. Nařízení EU č. 609/2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti Vyhláška č. 54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití Vyhláška č. 4/2008 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných látek a extrakčních rozpouštědel při výrobě potravin (Příloha 9: Seznam přídatných látek povolených při výrobě potravin nebo skupin potravin určených pro potraviny určené pro zvláštní výživu: Seznam přídatných látek povolených při výrobě počáteční kojenecké výživy; při výrobě obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti pouze pro úpravu ph; při výrobě obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti a podmínky jejich použití) Nařízení EU č. 1130/2011 kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách zavedením seznamu potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a živinách Nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům (Příloha II: Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost) Vyhláška č. 275/2004 Sb. o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy 45

46 3. PRAKTICKÁ ČÁST Cílem mé závěrečné práce bylo zmapovat kvalitu kojenecké a dětské stravy, zhodnotit různorodost trhu s kojeneckou a dětskou výživou v České republice. Zajímal mě také názor na tuto problematiku z pohledu samotných maminek jak je pro ně důležité kojení, kojenecká mléka, kojenecké příkrmy, kvalita ostatních nabízených dětských produktů, a zda svým dětem doma vaří proto jsem vytvořila dotazník, který uvádím ve výsledcích. Jelikož jsem sama maminkou, na závěr mé práce jsem vytvořila příručku vybraných zdravých domácích pokrmů vhodných již pro nejmenší děti. Výzkumným předpokladem bylo zaznamenat informovanost, chování a orientace českých matek na trhu tuzemském (a částečně i zahraničním) a zjišťování jejich důvěry v české výrobky. Výzkumným vzorkem byly české matky a byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl vytvořen na stránkách a byl dále šířen elektronickou podobou pomocí u a sociální sítě Facebooku. Sběr dat probíhal jeden měsíc (listopad 2017). 46

47 4. VÝSLEDKY Pro účel mé závěrečné práce jsem vytvořila dotazník určený pro české maminky, který obsahoval 15 otázek. Na každou otázku bylo možné zvolit jednu odpověď, pouze poslední otázka byla koncipována pro napsání názoru na kvalitu kojenecké a dětské stravy v České republice. Dotazník jsem vytvořila na stránkách a ten jsem dále šířila elektronickou podobou pomocí u a Facebooku. Celkem bylo analyzováno 102 odpovědí. Otázka č. 1: Nejčastěji byla uvedena odpověď, že maminky kojily nebo plánují kojit své dítě co nejdéle, i po 1. roce života (42,2 %), do 6-12 měsíců kojilo 33,3 % maminek. Pouze 6,9 % maminek uvedlo, že nekojilo vůbec (což mohlo mít více důvodů absence mateřského mléka, problémy s kojením nebo nepříznivý zdravotní stav matky, který znemožňoval kojení). 47

48 Otázka č. 2: 65,7 % maminek uvedlo, že se zajímají o složení umělého mléka; 34,5% uvedlo odpověď ne, což nemusí zcela znamenat, že nečtou etiketu umělých mlék. Tyto maminky zřejmě kojily např. do 2-3 let dítěte nebo stále kojí a tak se o složení umělých mlék nezajímají. 48

49 Otázka č. 3: Většina respondetek (42,2 %) uvedla, že nemusela kupovat UM, protože kojila/kojí. Pro 36,3 % byla důležitá země původu UM; pro 21,6 % nebyla země původu UM. 49

50 Otázka č. 4: 31,4 % dotazovaných maminek uvedlo, že pro ně nebyla důležitá cena při výběru umělého mléka (zřejmě byla prvořadá kvalita UM nebo jeho země původu). Pro 25,5 % byla důležitým kritériem cena UM. 43,1 % maminek uvedlo, že nemuselo kupovat UM, protože kojilo/kojí. 50

51 Otázka č. 5: Většina respondentek (65,7 %) si myslí, že kvalita českých výrobků určených pro kojence, batolata a malé děti závisí na konkrétním výrobci. 21,6 % věří kvalitě českých výrobků a naopak 12,7 % jim vůbec nevěří. 51

52 Otázka č. 6: Většina maminek, tj. 62,7 % občas kupuje výše uvedené výrobky pro kojence, batolata a malé děti v zahraničí nebo vyrobené v zahraničí. 29,4 % maminek více věří zahraničním výrobkům a preferuje je tak při nákupu a 7,8 % dotazovaných uvedlo, že jej nekupují, že věří jen českým výrobkům. 52

53 Otázka č. 7: Velké procento dotazovaných 73,5 % uvedlo, že kupuje/kupovalo zahraniční výrobky převážně v Německu; 8,8 % v jiné než dotazníkem nabízené zemi; 4,9 % v Rakousku a 12,7 % je v zahraničí nekupuje. 53

54 Otázka č. 8: Na otázku jakou značku UM jste kupovala/kupujete odpovědělo 16,7 % dotazovaných, že UM značky Nestlé Beba; 12,7 % HIPP; 11,8 % Sunar; 9,8 % Nutrilon; 6,9 % DM Babylove; 1 % Hami; 1 % Bebevita. 40,2 % maminek uvedlo, že nemusely kupovat UM, protože kojily/kojí. 54

55 Otázka č. 9: 56, 9 % kupuje ovocné a zeleninové/masozeleninové příkrmy občas; 22,5 % je běžně kupuje. 18,6 % je nekupuje, protože vaří dítěti domácí stravu; 2 % je z jiného důvodu nekupuje. 55

56 Otázka č. 10: 78,4 % maminek čte/četlo složení kupovaných příkrmů na obale; 9,8 % je čte občas; 10,8 % je vůbec nekupuje/nekupovalo, tudíž složení příkrmů nesleduje a 1 % respondentek uvedlo, že složení nečte vůbec. 56

57 Otázka č. 11: 86,3 % maminek doma vaří/vařilo z konvenčních surovin, naproti tomu 12,7 % kupuje/kupovalo pouze bio suroviny a 1 % uvedlo, že doma pro své dítě vůbec nevaří/nevařilo. 57

58 Otázka č. 12: 73,5 % maminek dítěti vaří občas z biosurovin; 9,8 % uvedlo, že vaří/vařilo výhradně z biosurovin. 15,7 % maminek nevaří z biosurovin a 1 % nevaří doma vůbec. 58

59 Otázka č. 13: Na otázku co vás odrazuje/odrazovalo od nákupu biosurovin uvedlo 34,3 % respondentek, že nevěří/nevěřilo tolik kvalitě za danou vyšší cenu; pro 21,6 % byla důvodem vysoká cena; 16,7 % uvedlo špatnou dostupnost biosurovin na trhu; 5,9 % nevěří v přínos biosurovin; 5,9 % uvedlo jiný důvod. 15,7 % biosuroviny kupuje. Pokud respondentky uvedly jako odpověď možnost jiná, uvedly tyto důvody: BIO suroviny pro mne znamená domácí ovoce a zelenina ; Nekupuji, ovoce a zeleninu mám od rodičů ; Podle možností ; Měla jsem domácí suroviny ; Přišlo mi to zbytečné ; Mám vlastní zahradu. 59

60 Otázka č. 14: Otázka č. 15: Jaký ve Váš názor na kvalitu kojenecké a dětské stravy v České republice? (Některé odpovědi byly stylisticky upraveny). Skupinka maminek s kladným postojem ke kvalitě kojenecké a dětské stravy v České republice uvedla tyto odpovědi (byly vybrány jen některé): Nikdy jsem s kvalitou problém neměla. Na dobré úrovni. Dostačující. Vždy se dá z nabízených produktů vybrat. Je dobrá. Vzhledem k normám se pravděpodobně nijak výrazně neliší od srovnatelné produkce EU. 60