ZPRÁVA O REALIZACI AKREDITOVANÝCH PROBAČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2014

Transkript

1 Naše čj.: Spr 01417/ ZPRÁVA O REALIZACI AKREDITOVANÝCH PROBAČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2014 Praha 2015 Stránka 1 z 30

2 Obsah 1 Úvod Výsledky akreditačního řízení pro probační programy u Ministerstva spravedlnosti ČR Výsledky dotačního řízení akreditovaných probačních programů u Ministerstva spravedlnosti ČR6 4 Přehled probačních programů a jejich charakteristika Probační program Probační program Šance Probační program Změnit směr Probační program Učební program mladiství Probační program PROBOŠ (Probační program pro mladistvé v konfliktu se zákonem, který má souvislost s užíváním návykových látek) Probační program KOST = Komunikačně Osobnostně Sociální Trénink Probační program PRÁVO VOLBY Probační program Právo pro každý den Program resocializace mladých obviněných nebo odsouzených (REP) Probační program Přechodné zaměstnání Probační program Proxima Sociale Probační program MOST Probační program AURITUS PUNKT RODINA (Průšvihy Už Nedělám, Kámo. Tečka.) Vyhodnocení realizace probačních programů v roce Územní pokrytí ČR probačními programy Počet běhů probačních programů Počet klientů v probačních programech Frekvence setkávání Forma práce Délka setkání Obsahové zaměření probačních programů Spolupráce s rodinou, obětí a komunitou Spolupráce s poskytovatelem probačního programu Spolupráce s orgány činnými v trestním řízení (dále jen OČTŘ) Vyhodnocení výchovného vlivu probačních programů na klienta Kritéria sledovaná PMS při zvažování podání návrhu na uložení probačního programu Závěr Zdroje dat a použitá literatura Stránka 2 z 30

3 1 Úvod Snižování recidivy mladistvých pachatelů prostřednictvím řešení jejich předluženosti, nezaměstnanosti a závislosti jakéhokoliv druhu a prevence kriminality mladistvých realizovaná pomocí multidisciplinárního a systémového přístupu jsou současné trendy trestní politiky ČR. Jedním z opatření k naplňující cíle a trendy trestní politiky v ČR jsou již od nabytí účinnosti zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže dne také probační programy. Ve smyslu tohoto zákona se jedná o programy sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutické programy, programy zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiné vhodné programy k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvých, které směřují k tomu, aby se mladiství vyhnuli chování, které by bylo v rozporu se zákonem, k podpoře jejich vhodného sociálního zázemí a také k urovnání vztahů mezi nimi a poškozenými. Cílovou skupinou probačních programů jsou problémoví mladiství ve věku 15 až 18 let, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, nejčastěji prvopachatelé. Pro realizaci probačního programu v ČR je nutná akreditace Ministerstva spravedlnosti. Akreditace je rozhodnutí, jímž se potvrzuje, že probační program splňuje Standardy kvality a zároveň svým obsahem a formou uplatňuje účinné a efektivní postupy snižující rizika opakování trestné činnosti mladistvých pachatelů a zároveň zvyšuje odpovědnost mladistvých za řešení následků spáchaného činu a vedení řádného života v souladu se zákonem. Akreditace je udělována na dobu 3 let. O udělení akreditace rozhoduje ministr spravedlnosti na základě doporučení akreditační komise. Seznam akreditovaných probačních programů je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Akreditační řízení se koná každý rok. Poskytovatelům akreditovaných probačních programů je každoročně umožněno v dotačním řízení Ministerstva spravedlnosti ČR čerpat finanční prostředky ze státního rozpočtu. Dotace jsou udělovány na 1 kalendářní rok. Provinění mladistvých jsou specifická svojí neplánovaností, vlivem skupiny (party) a často nepřiměřeností reakce na podnět. Mezi nejčastější provinění mladistvých patří šikana, výtržnictví, krádeže a vandalismus a nově i kyberkriminalita. Probační programy pro mladistvé v ČR zohledňují nejen specifika vývoje dětí a mladistvých, ale často aktivizují celý rodinný systém, preferují výchovné působení (převzetí odpovědnosti za spáchané provinění, urovnání konfliktu) nad trestajícím a v neposlední řadě reagují na individuální potřeby jednotlivých frekventantů. Soud pro mládež, případně státní zástupce může uložit pouze akreditovaný probační program, a to ve formě výchovného opatření v přípravném řízení, řízení před soudem i vykonávacím řízení. Program je možno uložit i v souběhu s jiným opatřením. Realizací a kontrolou uloženého opatření probační program je pověřována Probační a mediační služba, která práci s mladistvými pachateli vnímá jako svoji specifickou činnost a zajišťuje ji dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Předkládaná zpráva vychází z podkladů středisek PMS tzv. Monitoringu realizace akreditovaných probačních programů 2014 (dále jen MRAPP), ze Zprávy o průběhu a výsledcích dotačního řízení pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím realizujícím probační programy v roce 2014 Ministerstva spravedlnosti ČR a z manuálů jednotlivých probačních programů. Stránka 3 z 30

4 2 Výsledky akreditačního řízení pro probační programy u Ministerstva spravedlnosti ČR Akreditační řízení, realizované podle 17 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých souvisejících zákonů u Ministerstva spravedlnosti České republiky na období , proběhlo v souladu se schváleným Metodickým pokynem Ministerstva spravedlnosti. Akreditační řízení je třístupňové. První stupeň akreditačního řízení zahrnuje evidenci žádostí o udělení akreditace a kontrolu všech formálních náležitostí ze strany Ministerstva spravedlnosti. Formálně prověřené žádosti jsou včetně příloh a veškeré dokumentace předány PMS k následnému zpracování odborných posudků expertům. Ve druhém stupni akreditačního řízení expertní hodnotitelé provádí, v souladu s metodikou, vyhodnocení projektů z hlediska obsahového a metodického a z hlediska splnění definovaných standardů kvality a kritérií: teoretická východiska a obsahové zaměření probačního programu, principy práce s mladistvým pachatelem v probačním programu, tj. jasná formulace cílů a vymezení cílové skupiny, metody práce, způsob sledování a vyhodnocení účinnosti probačního programu, spolupráce poskytovatele probačního programu s probačním úředníkem, výběr, výcvik a supervize jednotlivých pracovníků probačního programu a způsob hodnocení jejich výkonu a prostorové a materiální vybavení potřebné pro realizaci probačního programu. Posudky následně předají akreditační komisi MSP jako podklad k realizaci osobních rozhovorů se žadateli. Třetí stupeň akreditačního řízení zahrnuje rozhovory akreditační komise se žadateli. Na základě rozhovorů zpracovává akreditační komise finální stanovisko k doporučení udělení/neudělení akreditace. Toto stanovisko je předloženo k rozhodnutí ministru spravedlnosti, který o udělení akreditace rozhoduje. V akreditačním řízení pro probační programy pro léta bylo akreditováno 12 probačních programů. V dodatečném kole akreditačního řízení pak získaly akreditaci další 2 probační programy. (Tab. 1) Stránka 4 z 30

5 Tab. 1 - Přehled akreditovaných programů Zdroj dat: akreditační řízení Ministerstva spravedlnosti ČR Stránka 5 z 30

6 3 Výsledky dotačního řízení akreditovaných probačních programů u Ministerstva spravedlnosti ČR Hodnotící komise Ministerstva spravedlnosti pro kvalitativní a finanční posouzení předkládaných žádostí předložila dotační komisi návrh na finanční podporu 11 programů. Dotační komise MSp doporučila a navrhla v roce 2014 poskytnout částku v celkové výši ,- Kč (Tab. 2). Tab. 2 - Přidělené dotace probačním programům v roce 2014 Žadatel Název projektu Výše dotace od MSp ( Kč) Arkáda sociálně psychologické centrum, o. s., Písek Probační program Právo volby ,- Kotec, o. p. s. Probační program Téčko ,- Diecézní charita Brno, Brno Probační program MOST ,- Člověk v tísni Plzeň Probační program KOST ,- Proxima Sociale, o. s., Praha Probační program Proxima Sociale Farní charita Tábor, Tábor Probační program Auritus , ,- Ratolest BRNO, o. s., Brno Změnit směr ,- SKP Centrum, o.p.s., Pardubice Cesta integrace, o. p. s. Probační program Přechodné zaměstnání Probační program Právo pro každý den RENARKON o.p.s., Ostrava Probační program PROBOŠ , , ,- Křesťanské společenství, o. s. Probační program PODPORA ,- Celkem ,- Zdroj dat: Zpráva o průběhu a výsledcích dotačního řízení pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu Stránka 6 z 30

7 4 Přehled probačních programů a jejich charakteristika Tab. 3 Souhrnný přehled akreditovaných probačních programů realizovaných v roce 2014 Název probačního programu Forma práce Soudní okres Realizátor Počet uskuteč něných běhů Počet zařazených klientů AURITUS Individuální Tábor AURITUS, Farní charita Tábor Skupinový s Plzeň Člověk v tísni, o. p. s. 1 8 KOST / KOST individuálními Rokycany Člověk v tísni, o. p. s. 1 5 IVT prvky / Olomouc Člověk v tísni, o. p. s. 1 1 Individuální Plzeň Člověk v tísni, o. p. s MOST Individuální se K Centrum NOE, skupinovými Třebíč Diecézní charita Brno prvky PODPORA Individuální Frýdek-Místek Křesťanské společenství, o. s. 1 1 PRÁVO VOLBY Skupinový Písek ARKÁDA, o. s. 1 3 PROBOŠ Individuální Ostrava RENARKON, o.p.s. 1 1 PROXIMA SOCIALE PŘECHODNÉ ZAMĚSTNÁNÍ PUNKT Rodina Kombinovaný Praha Proxima Sociale, o.p.s Individuální Skupinový s individuálními prvky Pardubice SKP-CENTRUM Pardubice 6 9 Praha Rubikon Centrum, o. s. 1 7 Praha - východ Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Benešov Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Beroun Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Kladno Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Kutná Hora Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Mělník Rubikon Centrum, o. s. 1 5 České Budějovice Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Český Krumlov Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Jindřichův Hradec Rubikon Centrum, o. s Pelhřimov Hodina H, o. s. 1 3 Plzeň Ponton, o. s. 1 4 Klatovy Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Karlovy Vary Rubikon Centrum, o. s. 2 7 Sokolov Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Cheb Rubikon Centrum, o. s. 2 9 Ústí nad Labem Rubikon Centrum, o. s. 2 8 Česká Lípa Rubikon Centrum, o. s. 0 0 Děčín / Rumburk Rubikon Centrum, o. s Chomutov Rubikon Centrum, o. s. 2 9 Liberec Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Litoměřice Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Most Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Teplice Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Rychnov nad Kněžnou Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Svitavy Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Trutnov Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Ústí nad Orlicí Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Jihlava Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Kroměříž Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Stránka 7 z 30

8 RESOCIALIZACE MLADÝCH OBVINĚNÝCH NEBO ODSOUZENÝCH Individuální se skupinovými prvky Vyškov Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Zlín Rubikon Centrum, o. s. 1 4 Žďár nad Sázavou Rubikon Centrum, o. s. 1 5 Ostrava Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Frýdek-Místek Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Nový Jičín Rubikon Centrum, o. s. 1 3 Přerov Rubikon Centrum, o. s. 1 6 Mladá Boleslav REP, o. s. 2 2 Jablonec REP, o. s. 3 3 Semily REP, o. s. 4 4 TÉČKO Individuální Tachov Kotec, o.p.s. 2 2 ZMĚNIT SMĚR Kombinovaný Brno Ratolest Brno, o. s Břeclav Ratolest Brno, o. s. 1 1 a Programové manuály jednotlivých probačních programů 4.1 Probační program Probační program Šance Program se zaměřuje na rozvoj sociálních dovedností klientů, rozvoj schopnosti vhodně reagovat na zátěžové situace a respektovat společenské normy. Vede mladistvé k sebepoznání a posílení pozitivních sociálních vztahů a pracovních návyků. Pracuje na mapování potřeb klienta, reflexi dosavadního způsobu života a vytipování rizikových oblastí. Řeší postoj klienta ke spáchanému trestnému činu, jeho následkům, zabývá se otázkou viny a motivací ke změně. Klient je na začátku programu veden ke stanovení individuálního cíle. Cílem pracovní činnosti je rozvoj pracovních návyků, dodržování pracovní kázně a pracovní doby, podpora schopnosti práce v kolektivu a zároveň uvědomění si nutnosti odčinění trestu. Forma: individuální setkání (psychologické poradenství, výchovné poradenství a sociální práce) Využívá i pracovní aktivity a dobrovolné volnočasové aktivity. Cílovou skupinou jsou mladiství pachatelé ve věku let, prvopachatelé trestných činů, pachatelé trestných činů menší závažnosti a pachatelé, kteří nemají závažnou psychiatrickou diagnózu. Rozsah: 8 individuálních setkání v délce 1,5 hod., z nichž polovinu tvoří psychologické poradenství a druhou výchovné poradenství, dále 30 hodin pracovních činností pod dohledem zkušeného pracovníka. Najednou se programu mohou účastnit maximálně tři mladiství. Ročně by programem mělo projít cca 15 klientů. Program byl realizován v soudním okrese PMS Frýdek-Místek, poskytovatelem programu byl Farní sbor Slezské církve evangelické v Třinci. 4.2 Probační program Změnit směr Program vychází z tradičního pojetí rizikového chování, tj. chování mimo společenské či právní normy, které se vyznačuje individuální potřebou odlišnosti a prožitku něčeho nového se současnou přítomností rizika. Tato koncepce zaměřuje preventivní strategie na rizikové chování jako celek, nikoli pouze na jeho konkrétní projevy. Delikventní chování je dle ní ovlivňováno zejména individuálními, vztahovými a sociokulturními charakteristikami jedince. Často se jedná o kombinaci více faktorů z jednotlivých oblastí. Intervence do jednotlivých oblastí by měla mít za následek zmírnění delikventních projevů a rozvoj sociálních dovedností a kompetencí klientů. Forma: skupinová (vč. závěrečného výjezdu), individuální a práce s rodinou. Techniky využívané v programu kladou důraz na práci s kognitivními procesy a emocemi mladých lidí. Jsou využívány verbální a akční techniky např. arteterapie, hraní rolí, práce v menších skupinách, poskytování zpětné vazby. Individuální práce s klientem využívá práce s reflexí a vedení dialogu, práce s empatií a projektivní techniky. Při práci s rodinou pracuje program v duchu systemicky orientovaného přístupu. Třídenní výjezdová zážitková akce zahrnuje expresivní, Stránka 8 z 30

9 verbální, pohybové, relaxační a teambuildingové aktivity. Koncepce výjezdu tkví v integraci dosavadních životních událostí a zaměření se na budoucí fungování (životní plány a cíle). Cílovou skupinou jsou mladiství ve věku let, kteří se dostali do problému se zákonem. Rozsah: tří povinné částí - 8 individuálních setkání v délce trvání cca 1,5 h, 8 tematicky zaměřených skupinových setkání v délce 2 hod a 3 třídenní výjezdové zážitkové akce (20 h). Program současně nabízí i volitelnou část práci s rodinou klienta. Program byl realizován v soudním okrese Brno, poskytovatelem programu bylo občanské sdružení Ratolest Brno. 4.3 Probační program Učební program mladiství Program využívá principů kognitivně behaviorální teorie, která přispívá ke snižování rizika recidivy u mladistvých pachatelů pojmenováním nežádoucích, naučením žádoucích způsobů chování a změnou postojů a hodnocení. Snaží se posilovat kompetence, zejména v oblastech domýšlení důsledků spáchaného provinění, ovládání emocí, efektivního řešení problémů a vyhodnocování krizových situací v životě. Program zohledňuje i principy restorativní justice a snaží se propojit pohled pachatele s pohledem oběti a společnosti. Součástí procesu je vedení pachatelů k převzetí zodpovědnosti za své jednání a podpora jejich snahy o změnu a integraci do společnosti. Učební program mladiství čerpá ze zkušeností resocializačního programu realizovaného ve Švýcarsku, který realizuje Probační služba kantonu Curych již od roku Cílem programu je prostřednictvím strukturovaného rámce vytvořit pro pachatele příležitost přemýšlet o důsledcích svého provinění pro něho samotného, pro oběť a společnost. Program se snaží posílit silné stránky klientů, naučit je nové strategie vedoucí k dosažení cílů bez konfliktu se zákonem. Forma: skupinová, která využívá techniky řízené diskuse, zprostředkování informací, sokratovský dialog, hraní rolí a nácvik prosociálního chování a individuální práci ve skupině. Cílovou skupinou jsou mladiství pachatelé násilných nebo majetkových trestných činů menší závažnosti ve věku let, kteří páchají trestnou činnost opakovaně, případně opakovaně porušují pravidla chování. Rozsah: celkem 26 hodin v 13 dvouhodinových setkáních, která probíhají 1x týdně (doba realizace 1 programu je cca 3,5 měsíce). Jeden program je určen pro minimálně 5 a maximálně 12 klientů. Skupinu 5-6 klientů povede jeden lektor a skupinu od 7 do 12 klientů dva lektoři. Na program navazují následná setkání po 4 a 8 měsících, zaměřená na evaluaci vlivu probačního programu na chování klientů. Program byl realizován v 10 soudních okresech dvěma poskytovateli (občanským sdružením Rubikon Centrum a občanských sdružením Mosty). Nejvíce zařazených klientů (22) bylo na středisku PMS v Děčíně, nejméně (3 klienti) v Mostě. 4.4 Probační program PROBOŠ (Probační program pro mladistvé v konfliktu se zákonem, který má souvislost s užíváním návykových látek) Program je koncipován na základě systemického poradenství, dialogického přístupu s těžištěm v profesionálním partnerském vztahu klienta s terapeutem na bázi budování důvěry a principů restorativní justice. Obecným cílem programu je posílit a rozvinout pozitivní stránky a zdroje klientů, jejich vědomí vlastní hodnoty a zdravé sebevědomí. Snaží se: podpořit klienty v obnově a zlepšení jejich rodinných a dalších sociálních vztahů, případně v návratu do společnosti; zvýšit jejich uvědomění ohledně dopadů vlastního jednání, rozvinout jejich sebekontrolu a snížit riziko opakování provinění; změnit jejich vzorce chování a myšlení, které vedou ke konfliktům se zákonem a se společností obecně, a to na jiné, které jim umožní žít společensky akceptovatelným způsobem, spokojeněji a v souladu se zákony. Cílovou skupinou jsou mladiství ve věku let, kteří se dopustili trestné činnosti v souvislosti s užíváním návykových látek. Forma: individuální konzultace poradce s klientem, příp. rodinné konzultace. Základní metodou je systemické poradenství, v němž jsou při práci s klienty především rozvíjeny jejich silné stránky, zdroje, schopnosti a dovednosti, tedy jejich kompetence. V popředí je zaměření Stránka 9 z 30

10 na jejich chování a myšlení, konkrétně na rozšiřování jejich možností a rozvoj alternativních způsobů chování a myšlení. Další metodou je motivační trénink, který pomáhá získat, udržet a posílit motivaci klienta pro žádoucí změnu chování, usiluje o změnu a prevenci relapsu. Popsané metody jsou používány v závislosti na situaci klienta a mohou se vzájemně kombinovat. Snahou je přitom intenzivní zapojení blízkých osob do celého průběhu programu a v ideálním případě se tak jedná o rodinné poradenství, nikoliv individuální. Rozsah: konzultace trvá 60 minut, probíhají jednou týdně, v minimálním rozsahu 10 konzultací, a to pokud možno s celou rodinou mladistvého klienta. Pokud pracovník zjistí, že program v uvedené frekvenci či rozsahu nenaplní svůj účel, má možnost frekvenci a rozsah programu změnit. Program byl realizován v soudním okrese Frýdek-Místek, poskytovatelem programu bylo občanské sdružení Renarkon. 4.5 Probační program KOST = Komunikačně Osobnostně Sociální Trénink Program uplatňuje především kognitivně-behaviorální přístup kombinující principy obou psychologických škol. Dále vychází z teorie sociálního učení, celostního/holistického přístupu k jedinci, tradičního pojetí rizikového chování, praktických dovedností pro život, respektu a rozvoje kritického myšlení. Program je inspirován programem Právo pro každý den (Street Law), ale snaží se o inovace zejména v oblasti přístupu ke klientovi jako individualitě, podporuje práci celé rodinné jednotky a snaží se souběžně se skupinovým programem řešit problematické sociálně - právní problémy klienta. Jako další silný prvek v programu se ukazuje zapojení psychologa a poskytování psychologického poradenství zejména osobám blízkým klienta. Cílem programu je podpora klienta, a jeho motivace k získání potřebné sociální dovednosti a kompetence potřebné pro řešení jeho problému. Forma: Individuální vedení klienta, v rámci kterého se rozvíjí klientovy komunikační, vyjednávací a prezentační dovednosti) a dále skupinovou práci. Základní technikou je řízená diskuse, modelové situace a hraní rolí. Poradenství pro rodinu zahrnuje komunikaci s nejbližší rodinou. Nabízí rovněž možnost kontaktování návazných služeb (např. psycholog, sociální poradenství, pracovní poradenství, doučování, zájmové aktivity, ). U některých klientů není vhodné přímé zařazení do skupiny, potřebují individuální sezení či odbornou pomoc. Sezení vede lektor průvodce, který se s klientem schází opakovaně dle potřeby a promýšlí jednotlivé potřebné kroky. Po zvážení lektorského týmu může být klient zařazen do skupiny nebo naopak, po skončení probačního programu může klient docházet ještě potřebný čas na individuální konzultace. Program je určen klientům ve věku let, kteří se dopustili protiprávního jednání ve smyslu platných právních předpisů, do programu lze zařadit i klienta s opakovanou méně závažnou trestnou činností nebo klienta, který má dlouhodobé výchovné problémy závažného charakteru Rozsah: Časová dotace programu skupiny (6 8 klientů a ve větší skupině 8 12 klientů) je 40 hodin, počet setkání je 12x3 hodiny = 36 h (1x týdně) a 4 h probíhá pracovní dílna v terénu. Časová dotace individuálního vedení je 12 setkání po 1 nebo 2 hodinách 1x týdně. (pravidelné konzultace s lektorem 1x týdně nebo jednou za 14 dní/60 min). Program byl realizován ve 4 soudních okresech. Poskytovatelem programu bylo ve všech soudních okresech občanské sdružení Člověk v tísni. Nejvíce zařazených klientů (16) bylo v Plzni, nejméně (3 klienti) v Klatovech. 4.6 Probační program PRÁVO VOLBY Program se opírá o systemický přístup, který podporuje dialog. Tento přístup umožňuje lektorům využívat metodickou výbavu a konkrétní technické nástroje (konstruktivní otázky, externalizace, zplnomocnění účastníků, ocenění). Program se zaměřuje na nejčastější rizikové chování mladistvých, jako je neschopnost řešit krizové situace, neumět říct ne, nezvládnutí vlastní agresivity či nedostatečná informovanost. Cílem je rozvoj sociálních dovedností i osobnosti mladistvého, podporující jeho vhodné zařazení ve společnosti, a tím snížení sociální exkluze. Konkrétně se jedná o rozvoj komunikačních dovedností, větší schopnost uplatnit se na trhu práce, sebepoznání, řešení krizových situací a posílení sociálních dovedností a kompetencí. V programu je také zařazen blok s názvem "Bezpečné chování v silničním provozu". Forma: Individuální i skupinová, metody práce jsou založeny na osobní prožitkové zkušenosti, doplněné teoretickými poznatky a vědomostmi. Pracuje se interaktivní formou, používá techniku řízené diskuze, názorné instruktáže, přehrávání rolí, brainstorming, videotrénink interakcí, volné Stránka 10 z 30

11 diskuze mezi účastníky. Program je rozdělen do šesti tematických celků, přičemž pěti z nich jsou vždy věnována tři setkání (po 2 hodinách) a jednomu (téma bezpečného chování v silničním provozu). Prioritou je podpořit pracovní uplatnění klienta (schopnosti a dovednosti najít a udržet si práci), komunikační dovednosti, zvládání impulzivity, konstruktivní řešení konfliktů, samostatnost, řešení zátěžových a krizových situací, posílení sociálních dovedností a kompetencí, vč. jednání s úřady, péče o domácnost a hospodaření s financemi, trávení volného času, rozvoj sebepoznání, posilování empatie a vědomí vlastní hodnoty, bezpečné chování v silničním provozu. Cílovou skupinou jsou klienti ve věku let, kteří jsou z různých důvodů (závislost na návykových látkách, nestabilní rodinné prostředí, psychické problémy, ) ohroženi předčasným ukončením školní docházky a s tím souvisejícími následnými problémy (př. špatné uplatnění na trhu práce, nedostatečná orientace a znalosti v komunikaci s úřady, atd.). Rozsah: Časová dotace programu je 32 hodin. Je rozdělen do šestnácti dvouhodinových setkání. Doba trvání je 2 měsíce. Počet setkání je 16. Čas jednoho setkání je 2 hodiny, četnost setkávání 2x týdně. Program byl realizován v soudním okrese Písek, poskytovatelem programu bylo občanské sdružení Arkáda. 4.7 Probační program Právo pro každý den Program rozvíjí ideu, že efektivními nástroji ke snižování kriminality mladistvých, jsou programy zaměřené na posilování sociálních kompetencí a právního povědomí. Předpokládá, že mladí lidé, kteří se dostali do střetu se zákonem, nemají dostatečné právní vědomí, nepřemýšlejí o důsledcích své trestné činnosti, a také jim mnohdy chybí základní sociální dovednosti. Proto je tematicky zaměřen na právní a sociální dovednosti a znalosti, jejichž rozvojem má být podpořena prevence dalšího protiprávního jednání. Projekt nazvaný Street Law, z něhož program Právo pro každý den vychází, vznikl ve Spojených státech na Georgetown University Law Center ve Washingtonu. V České republice je program zaváděn od roku 1998 přes držitele akreditace, organizaci Partners Czech a je založen na principech restorativní justice. Cílem programu je pomoci mladým lidem, kteří se již dostali do střetu se zákonem, získat potřebné sociální dovednosti, aby se uměli vymanit z nepříznivých vlivů a sociálního vyloučení. Snaží se jim pomoci pochopit souvislosti a důsledky jejich chování a lépe se rozhodovat v určitých situacích v budoucnosti. Forma: Program je založen na skupinové práci, během které jsou využívány metody interaktivní výuky, které podporují efektivní učební strategii, zároveň rozvíjí sociální dovednosti, dovednosti efektivní komunikace, schopnosti řešení konfliktů a schopnosti spolupráce s ostatními ve skupině. Lektoři, jimiž jsou právník a metodik, využívají lekce z učebnice "Právo pro každého", jež byla doporučena MŠMT jako učební materiál pro ZŠ a SŠ. Lekce jsou zaměřeny na právo rodinné, občanské, pracovní a trestní. Program využívá metody interaktivní výuky, práci v malých skupinách, diskusi, modelové situace a hraní rolí. Základem jsou témata z různých oblastí práva, vycházející z vzorových životních příběhů a situací. Účastníci programu se učí, jak se zachovat v různých situacích. Díky aktivnímu zapojení všech účastníků rozvíjí nejen právní znalosti, ale zejména praktické dovednosti v řešení konfliktů, kritickém myšlení, srozumitelném projevu, v samostatnosti a schopnosti nahlížet na problémy z více úhlů. Účastníci programu o problémech diskutují, věnují se aktuálním společenským otázkám, učí se řešit spory a účastní se simulovaných soudních přelíčení a debatních soudů jakýchsi her na soud. Cílová skupina je mládež let, prvopachatelé s menší závažností protiprávního jednání s možnými výjimkami. Speciálním kritériem je to, že trestný čin byl spáchán zejména v důsledku právní neznalosti, tzn., že pachatel si neuvědomoval právní důsledky svého jednání. Rozsah: jednotlivé 60 min. lekce, které jsou doplněny cvičeními a nácviky modelových situací. Časová dotace programu je minimálně 36 hodin (1x týdně po 3 hodinách 12 setkání v období 4 měsíců). Program byl úspěšně zrealizován ve 14 soudních okresech. Nejvíce klientů (29) bylo zařazeno v Jindřichově Hradci, nejméně (1 klient) v Pelhřimově. V případě soudního okresu Praha východ došlo k realizaci probačního programu s účastí klientů soudního okresu Praha západ. 4.8 Program resocializace mladých obviněných nebo odsouzených (REP) Program staví na základech kognitivně behaviorální psychologie, jež patří k nejužívanějším postupům při práci s delikventní mládeží. Zdůrazňuje témata jako vnímání, postoje či přístup k řešení Stránka 11 z 30

12 problémů. Terapie působí na změnu vzorců myšlení a podporuje žádoucí změnu vzorců chování. Středem zájmu při práci s klientem není osobnost jako celek, nýbrž její specifické (negativní) projevy chování, a to spolu s myšlenkovými pochody, které takové chování upevňují. Pracuje se především s problémy a situacemi, které jedince aktuálně ovlivňují. Program se zaměřuje na posílení pozitivních zdrojů, které klientům umožní život bez vyloučení ze sociálních vztahů a bez konfliktů se společností. Usiluje proto o vypěstování morálních návyků, projednávání protiprávního jednání, posílení odpovědnosti za své jednání, osvojení sociálních návyků, posílení sebeovládání a práci s agresí, posílení právního vědomí, posílení motivace k profesní přípravě, pomoc při jednání s institucemi a úřady i o posílení rodiny a jejího výchovného stylu. Forma: Program probíhá individuální a skupinovou formou a je zaměřen na mapování rodiny, hledání slabých a silných stránek, definování potřeb a motivaci ke změně chování. Program je pro klienty ve věku let, kteří v době zařazení v programu, dovrší, nebo dovršili tohoto věku. Klienti vykazují závadné chování, které má charakter trestné činnosti (cílovou podskupinou jsou i jejich rodiče a sourozenci Rozsah: Každému klientovi a jeho rodině je nabídnuto 33 hodin spolupráce po dobu šesti měsíců. Program konzultací je rozdělen do etap: diagnostická 4 h., přípravná 3 h., hlavní 24 h., hodnotící 2 h. Program byl úspěšně zrealizován ve 2 soudních okresech (Jablonec nad Nisou - 8 klientů, Semily - 5 klientů). Poskytovatelem programu bylo občanské sdružení REP a Poradna pro rodinu a děti. 4.9 Probační program Přechodné zaměstnání Posláním probačního programu Přechodné zaměstnání je poskytovat mladistvým podporu při zvládání složité životní situace, ve které se mladý člověk ocitl v souvislosti se spácháním protiprávního činu. Nabízí pomoc při vyrovnávání se s odpovědností za spáchaný čin a převzetí důsledků za své jednání na jeho osobu, rodinu a celou společnost. Pomáhá mladému člověku s hledáním vlastního místa v životě, uvědomění si sebe sama v rámci svých rodinných i vrstevnických vztahů. Zprostředkovává mladistvému pozitivní modely chování a informace a tím působí jako prevence před opakováním protiprávního jednání. Je zaměřen na rozvoj sociálních a komunikačních dovedností, sebeovládání, akceptace společenských norem, respekt k autoritám, zvyšování samostatnosti, pomoc při nedokončeném či nedostatečném vzdělání, osvojení a rozvoj pracovních návyků a rozvoj volnočasových aktivit. Forma: Program je založen na individuální práci s klientem. Stěžejní je pro klienty sociální a psychologické poradenství a psychoterapeutická sezení. Psychoterapeutického sezení se může účastnit klient se svými rodiči či jiným zákonným zástupcem. Dále si může klient zvolit aktivitu v rámci nabídky vzdělávacích a aktivizačních činností. Tento program je určen pro klienty ve věku let, kteří se svým jednáním dopustili protiprávních činů a jsou schopni porozumět svým právům a povinnostem, respektovat je, a zároveň se zájmem spolupracovat a řešit svou situaci. Rozsah: 15 dvouhodinových setkání (15 hodin sociálního poradenství, 15 hodin psychologického poradenství a psychoterapeutického sezení a min. 10 hodin vzdělávacích a aktivizačních činností). Program byl realizován v soudním okrese Pardubice, poskytovatelem programu bylo o.p.s. SKP Centrum Probační program Proxima Sociale Program využívá principy kognitivně behaviorální terapie (KBT), jako funkční a vhodný nástroj práce vedoucí ke změnám v postojích a v chování mladistvých pachatelů protiprávních činů. V praxi program využívá prvků KBT v podobě držení struktury, důsledné kontroly úkolů, hraní scének, nácviků modelových a korektivních situací apod. Program rovněž využívá techniky zážitkové pedagogiky a sebepoznávacích zátěžových prvků (zejm. na výjezdech). Program usiluje o naplňování principů restorativní justice, zejména uplatňování individualizace sociální reakce na protiprávní činnost mladistvých. Cílem programu je změna vzorců chování mladistvých pachatelů, posílení pozitivních vazeb v rodině i s vrstevníky, zvládání zátěžových situací apod. Účast v programu podporuje u klientů zodpovědnější přístup k plnění povinností a dodržování předem nastavených pravidel. V programu jde o rozvoj nekriminálních vzorců chování a posílení odpovědnosti za sebe a své chování (vč. snahy o urovnání vztahů s obětí protiprávního jednání) Stránka 12 z 30

13 a posílení schopnosti akceptovat společenská pravidla a normy. Snaží se posilovat pozitivní rodinné vazby, rozšiřovat zájmy a posilovat klientovy vazby na nerizikové sociální prostředí. Program dbá i na rozvoj pracovních dovedností a návyků. Forma: Skupinová práce, která přináší klientovi jasnou strukturu, klade důraz na dodržování pravidel. Specifikem programu jsou pobytové výjezdové aktivity, které mají za cíl nastartovat skupinovou dynamiku a aplikovat prvky zážitkové pedagogiky. Individuální práce slouží k definování, sledování a podpoře individuálních cílů klienta. Zapojení rodiny, jako fakultativní nabídka rodičovských skupin, případně individuálních výchovně - poradenských a vzdělávacích konzultací slouží jako doplnění aktivit pro klienta, resp. pro jeho rodinu. Program dále nabízí podporu a osobní asistenci klientům při jednáních s úřady, soudy, školou a jinými institucemi, asistenci při hledání zaměstnání, doporučení volnočasových aktivit s cílem vytržení jedince z rizikového prostředí a další - vše dle individuálních potřeb klienta. Cílovou skupinou jsou mladiství pachatelé protiprávních činů ve věku let, kteří souhlasí se zařazením do programu, přijímají vinu a důsledky své trestné činnosti a jsou alespoň částečně motivováni ke změně. Rozsah: Program trvá 5 měsíců. Skupinové setkání (26x2h), individuální konzultace (4x1h) a výjezdové programy (1x5 dnů + 1x 3 dny) Probační program MOST Teoretické pozadí programu čerpá z východisek systemiky (rodinné terapie), SUR (hlubinněanalytických přístupů) a sociální práce (nácvik sociálních dovedností praxí, zvyšování osobní efektivity formou sebepoznání, výchovně vzdělávací aktivity zaměřené na korekci vztahověpostojových vlastností osobnosti, sociální poradenství, psychoterapie párová, individuální, motivační rozhovory, externalizace, narativní přístupy, řetězení apod.). Program usiluje o rozvoj sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a urovnání vztahů mezi ním a poškozeným. Zaměřuje se na prevenci relapsu, sociální stabilizaci i rozvoj pracovních návyků. Forma: Program využívá tzv. multisystemickou terapii (zahrnuje individuální, rodinnou, případně skupinovou psychoterapii). Systemická rodinná terapie je zaměřena na porozumění interakční a komunikační situaci v kontextu rodiny. Při individuální psychoterapii se využívá zejména interpersonálně-korektivního přístupu a behaviorálního modelu resocializace. Co se týče sociální práce s klientem - jedná se především o program sociálního výcviku, poradenství a edukační programy, přičemž práce vychází z teoretických konceptů metod sociální práce - behaviorální, kognitivní, humanistické, psychodynamické a systemického přístupu. Program obecně využívá metody sociální práce, pedagogiky a psychologické metody (např. rozhovor, diskuse, brainstorming, myšlenková mapa, hraní rolí, volné psaní, práce s textem, kresba, pozorování). Probační program MOST realizuje multidisciplinární tým - psychoterapeut (systemika), psychoterapeut (SUR) a sociální pracovník. Konzultační tým pak tvoří kurátor pro mladistvé, probační úředník, soudce, státní zástupce specialisté pro mladistvé. Každý klient programu cirkuluje podle sestaveného plánu mezi jednotlivými pracovníky. Je určen pro mladistvé klienty od 15 do 18 let. Klient musí být experimentátorem nebo uživatelem omamných a psychotropních látek včetně alkoholu a léků a to především v momentě, kdy se provinění dopustil. Rozsah: délka trvání programu je 10 měsíců. Frekvence setkávání:1x týdně; počet setkání s klientem v rámci jednoho běhu programu 30 35; Délka trvání jednoho setkání je 60 min. Kapacita programu je 10 klientů ročně Probační program AURITUS Probační program je zaměřen na rizikové faktory v chování mladistvých, a to především na zneužívání omamných a psychotropních látek, na nízké povědomí o rizicích, spojených se zneužíváním OPL, trávení volného času v rizikovém sociálním prostředí, záškoláctví, nezákonné chování, nedostatečné sociální dovednosti, problematické vztahy k rodičům a vrstevníkům. Program směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které bylo v rozporu se zákonem a zároveň podporuje jeho sociální zázemí. Usiluje o eliminaci rizikových způsobů chování, zvýšení povědomí o důsledcích svého chování, získání náhledu na problém zneužívání OPL a změnu životního stylu, Stránka 13 z 30

14 vedoucí ke snížení rizik (v ideálním případě pak k abstinenci od všech drog). Klienti jsou podporováni v osobnostním růstu a zrání, sebepoznání a osvojení si základních sociálních dovedností, získání informací o drogách a rizicích jejich užívání, o možnostech léčby, zvýšení právního vědomí, urovnání vztahů mezi klientem a poškozeným, urovnání vztahů v rodině, stabilizace zdravého sociálního fungování, zlepšení sebepojetí a zvládání stresů. Program nabízí alternativy trestního opatření a změnu životního stylu, vedoucí k abstinenci a stabilizaci zdravého sociálního fungování Forma: Individuální psychoterapie, ale pokud je to organizačně možné věnuje se také skupinové práci s klienty, příp. zapojení rodiny. Individuální psychoterapie se zaměřuje na řešení problémů, souvisejících s drogami a případně s léčbou, problémy sebepojetí a problémy související se vztahy. Poradenství pomáhá zprostředkovat informace o drogách a rizicích užívání, o možnostech léčby, informace z oblasti právní a dluhové problematiky apod. Rodinné poradenství probíhá v případě, že daný klient má problémové vztahy v rodině a jeho nezákonné chování může být reakcí na tyto problémy. Sociální práce poskytuje podporu klientovi při evidenci na úřadu práce, pomáhá mu s hledáním zaměstnání, urovnání problémů ve škole, pravidelné docházce na středisko PMS. Nácvik sociálních a komunikačních dovedností podporuje pracovní a kulturní návyky. Při skupinové práci mají klienti možnost formou psychoher získat potřebné dovednosti a náhled na problém. Ke skupinové práci je ale přistupováno výjimečně (pouze, když se podaří shromáždit skupinu klientů). Cílovou skupinou programu jsou problémoví mladiství ve věku 15 až 18 let, užívající nelegální návykové látky nebo nadužívající alkohol. Dále klienti - prvopachatelé, kteří spáchali trestný čin související s problematikou nelegálních návykových látek nebo pod jejich vlivem (toto ale není podmínkou vstupu do programu). Rozsah: standardní doba je 3 měsíce s rozsahem setkání. Setkání probíhají minimálně 1x týdně. Pokud jsou během této doby problémy klienta nedořešeny nebo se objevují další, které je vhodné řešit, nabízí program jako nadstavbu následnou péči PUNKT RODINA (Průšvihy Už Nedělám, Kámo. Tečka.) Program využívá principů kognitivně behaviorální teorie, která přispívá ke snižování rizika recidivy u mladistvých pachatelů pojmenováním nežádoucích, naučením žádoucích způsobů chování a změnou postojů a hodnocení. Snaží se posilovat kompetence, zejména v oblastech domýšlení důsledků spáchaného provinění, ovládání emocí, efektivního řešení problémů a vyhodnocování krizových situací v životě. Program zohledňuje i principy restorativní justice a snaží se propojit pohled pachatele s pohledem oběti a společnosti. Součástí procesu je vedení pachatelů k převzetí zodpovědnosti za své jednání a podpora jejich snahy o změnu a integraci do společnosti. Probační program PUNKT rodina vznikl v r jako inovace Učebního programu mladiství. Ve své inovované, rozšířené podobě se program, s využitím postupů z multisystémových modelů probačních programů, zaměřuje také na posílení rodiny jako významného zdroje podpory mladistvých pachatelů. Cílem programu je prostřednictvím strukturovaného rámce vytvořit pro pachatele příležitost přemýšlet o důsledcích svého provinění pro něho samotného, pro oběť a společnost. Program se snaží posílit silné stránky klientů, naučit je nové strategie vedoucí k dosažení cílů bez konfliktu se zákonem. Forma: individuální konzultace s klienty a jejich rodinami, práci mladistvých ve skupině, která využívá techniky řízené diskuse, zprostředkování informací, sokratovský dialog, hraní rolí a nácvik prosociálního chování. Kognitivně behaviorální metodou pracuje s přímou aktivitou klientů, s uspořádáním důsledků provinění v písemné podobě, nácvikem nové strategie chování a principem opakování. Cílovou skupinou jsou mladiství pachatelé násilných nebo majetkových trestných činů ve věku let, kteří páchají trestnou činnost opakovaně a/nebo u nich hrozí zvýšené riziko recidivy. Rozsah: Časová dotace programu činí celkem 21 hodin na jednoho klienta. Program se skládá se z 5 jednohodinových individuálních setkání a z 8 dvouhodinových setkání ve skupině. Setkání standardně probíhají 1x týdně, 13. následné skupinové setkání se koná po 3 měsících a je součástí programu. Celý program je zrealizován do max. 7 měsíců od zahájení. Stránka 14 z 30

15 5 Vyhodnocení realizace probačních programů v roce Územní pokrytí ČR probačními programy V roce 2014 bylo v ČR realizováno 12 akreditovaných probačních programů v 47 soudních okresech. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu počtu soudních okresů, ve kterých byl realizován alespoň jeden probační program. V porovnání s předcházejícími roky se dostupnost, resp. realizace probačních programů v rámci soudních krajů zvýšila přibližně o 50 %. Hlavním důvodem této změny byla realizace nového probačního programu PUNKT- rodina Počet dostupných akreditovaných a posléze realizovaných probačních programů kolísá kolem hladiny 12 probačních programů. Nově byl akreditován a posléze realizován program Podpora. Ve většině soudních okresů, byl realizován jen jeden probační program. Pouze ve čtyřech soudních okresech byly realizovány dva probační programy (Obr. 1). Nejvíce okresů, kde byl realizován probační program v roce 2014 je v Severočeském soudním kraji. Naopak nejméně soudních okresů, kde byl realizován program, je ve Východočeském soudním kraji. Ve dvou případech vykonával klient probační program v jiném středisku, než měl uložen výkon souvisejícího trestu. Jednalo se o klienta ze střediska Břeclav a Rychnov nad Kněžnou. Tab. 4 Počet realizovaných PP a soudních okresů, kde byly realizovány v letech Rok Zdroj dat: MRAPP Počet realizovaných probačních programů Obr. 1 - Lokalizace probačních programů v jednotlivých krajích v rámci ČR v roce 2014 Počet soudních okresů, kde byl realizován alespoň jeden běh probačního programu Nejrozšířenějším probačním programem s téměř celorepublikovou působností byl v roce 2014 program PUNKT - rodina. Držitelem akreditace tohoto programu je RUBIKON Centrum z. s. který realizaci probačního programu v převážné části soudních okresů také zajišťuje. Probační program PUNKT-rodina byl realizován v 35 soudních okresech a územně pokryl všechny soudní kraje. Souběžně druhý a třetí nejčastější program se nazývá Resocializace mladých obviněných a odsouzených organizace Člověk v tísni o. p. s. a Probační a resocializační program KOST, občanského sdružení REP. Oba programy byly realizované totožně ve 3 soudních okresech. Stránka 15 z 30

16 Probační programy Téčko, Změnit směr, Proboš, Podpora, Právo volby, Přechodné zaměstnání, Proxima Sociale, Auritus a Most měly lokální působnost a vyskytovaly se převážně jen v jednom soudním okrese. 5.2 Počet běhů probačních programů V roce 2014 bylo realizováno a ukončeno celkem 104 běhů probačních programů, tedy o 29 více než v roce předcházejícím. I přes vyrovnání podílu běhů individuálních a ostatních programů tvořili individuální programy 50% všech běhů. Ve srovnání s předchozími roky vzrostl počet běhů individuálních programů o 7 běhů na hodnotu 51 běhů (obr běhů 2013, 30 běhů 2012). V případě běhů skupinových a kombinovaných došlo zejména díky realizaci probačního programu PUNKT - rodina v meziročním srovnání ke zvýšení počtu těchto běhů o necelých 60 % na hodnotu 52 běhů (obr běhů 2013, 42 běhů 2012). I přes navýšení celkového počtu běhů, a to i těch skupinových v praxi stále přetrvával problém s naplněním jednotlivých běhů, který odrážel nejen stabilně klesající počet evidovaných mladistvých pachatelů, ale i jejich klesající ochotu / souhlas se zapojením do programu. Obtíže spojené s realizací skupinových probačních programů v roce 2014 jasněji ukázaly, že forma skupinové práce v rámci probačních programů je ve většině okresů nerealizovatelná. V roce 2014 tedy v rámci roku, kdy byl probační program zahájen, bylo zároveň ukončeno 53 běhů (51 %) v letech následujícím to pak činilo zbylých 50 běhů (49 %). Obr. 2 - Běhy akreditovaných probačních programů a jejich základní charakteristiky v roce Během probačního programu se rozumí jedna realizace probačního programu se skupinou klientů, která může být v průběhu roku zopakována vícekrát 5.3 Počet klientů v probačních programech V roce 2014 bylo do probačních programů v rámci celé České republiky zařazeno celkem 283 klientů. Po propadu počtu zařazených klientů v roce 2013 došlo v roce 2014 k 15% navýšení. I přes toto mírné zvýšení počtu klientů způsobené zejména realizací probačního programu PUNKT - rodina, bylo ve srovnání s roky 2012 a 2011 do probačních programů zařazeno pouze 70% resp. 60% klientů (tab. 5). Nižší počty klientů zařazených do probačního programu lze částečně Stránka 16 z 30

17 přisoudit stále klesající četnosti registrované delikventní mládeže resp. klesajícímu počtu zjištěných či stíhaných mladistvých pachatelů trestné činnosti. Tab. 5 Počet klientů zařazených do probačního programu, stíhané osoby podle Policie ČR a Státního zastupitelství Zdroj dat: MRAPP , Celková kriminalita za období 2011; 2012; 2013, 2014 / PČR, Statistické listy 2011; 2012; 2013, 2014 / CSLAV - MSp Nejvíce klientů vstoupilo do probačního programu PUNKT - rodina. Jedná se o více jak 60 % všech klientů. Druhým početně nejobsazenějším programem byl s počtem 24 klientů program KOST v pořadí následován jihomoravským programem Změnit směr. Další probační programy již zahrnovaly pouze jednotky klientů v rozsahu maximálně do deseti klientů (tab. 3). V roce 2014 bylo do probačních programů stejně jako v roce 2013 zařazeno 165 klientů v přípravném řízení a řízení před soudem. To činí 58,3 % všech klientů. Od roku 2011 se jedná o nejnižší podíl realizace probačního programu u klientů v rámci přípravného řízení (67,3 % v roce 2013, 65,1 % v roce 2012, 60,1 % v roce 2011). Naopak realizace probačních programů v rámci vykonávacího řízení tvořilo se 115 klienty necelých 42 % všech klientů zařazených do programů. Ve většině krajů, kromě kraje Severočeského a Jihomoravského, došlo meziročně k poklesu podílu přípravného řízení. Největší podíl přípravného řízení tak nově dosahují v Jihočeském a Severočeském kraji, kde jsou čtyři z pěti klientů zařazovány do programu v rámci přípravného řízení (Tab. 6, Obr. 3). Největší podíl vykonávacího řízení pak dosahují se 60% podílem kraje Jihomoravský a Středočeský. V rámci přípravného řízení byly nejčastěji využívány probační programy Auritus, Podpora, Právo volby, Proboš a Téčko. Naopak zařazení v rámci vykonávacího řízení převažovalo u klientů probačních programů Most, Resocializace mladých obviněných a odsouzených a Změnit směr, kde přípravné řízení tvořilo méně jak 40 % klientů programu. Tab. 6 Počet klientů zařazených do probačního programu v přípravném a vykonávacím řízení a podle rozhodnutí OČTŘ v roce 2014 v jednotlivých krajích Soudní kraj Počet klientů zařazených do PP celkem Počet klientů zařazených do PP v přípravném řízení Počet klientů zařazených do PP ve vykonávacím řízení Počet klientů zařazených do PP zařazených z rozhodnutí OČTŘ Počet klientů zařazených do PP zařazených bez rozhodnutí OČTŘ Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský ČR Stránka 17 z 30

18 Obr. 3 Počet klientů zařazených do probačního programu v přípravném a vykonávacím řízení v roce 2014 v jednotlivých krajích Z rozhodnutí státního zástupce či soudce bylo do probačních programů v roce 2014 zařazeno 151 klientů, což tvořilo 53,6 % podílu všech klientů. Po skokovém nárůstu podílu takto zařazených klientů v roce 2013 došlo v roce 2014 k mírnému poklesu a to o 2 procentní body. Bez rozhodnutí soudce či státního zástupce bylo zařazeno 132 klientů, tj. 44,5 % všech klientů. Největší podíl klientů zařazených z rozhodnutí státního zástupce či soudce byl zaznamenán v Severomoravském soudním kraji (tab. 6, obr. 4). Obr. 4 Počet klientů zařazených do probačního programu v roce 2014 z rozhodnutí či bez rozhodnutí OČTŘ Stránka 18 z 30

19 Probační program řádně ukončilo 208 klientů z 283 klientů (74 %), kteří zahájili probační program v roce Podíl klientů, kteří řádně dokončili, program je srovnatelný s rokem Mírně nadprůměrně (80 %) řádně ukončili klienti probační programy spadající do kategorie skupinových probačních programů. Podíl 65,9 % klientů, kteří řádně ukončili probační program, pak tvořili probační programy individuální. Nejmenší podíl (necelých 40 %) pak připadl na kategorii kombinovaných probačních programů. Největší podíl klientů, kteří dokončili řádně probační program, byl v roce 2014 ve Středočeském kraji (více jak 92 % klientů). Výrazně pod průměrem mezi kraji se nachází Praha a Jihomoravský kraj, kde dokončilo probační program méně jak 55 % klientů (obr. 5). Největší podíl klientů, kteří řádně ukončili probační program, byl u probačních programů Právo volby a Téčko (100 %). Ze skupiny probačních programů, do kterých bylo zařazeno více než jednotky klientů, dosáhl vysoké úrovně program Kost (90 %). Necelých 90 % také dosahuje jako v roce 2014 probační program Resocializace mladých obviněných a odsouzených. Nejmenší podíl klientů, kteří dokončili probační program, dosáhly programy Proboš, Podpora a Změnit směr (obr. 6). Obr. 5 Počet klientů podle způsobu vykonání probačního programu a soudních krajů v roce 2014 Stránka 19 z 30

20 Obr. 6 Počet klientů podle způsobu vykonání probačního programu a probačních programů v roce Frekvence setkávání Nejčetnějším frekvencí setkávání v rámci jednotlivých probačních programů je setkávání klientů s lektory jedenkrát týdně (45). Dvakrát týdně se scházeli lektoři s klienty ve dvou soudních okresech. Ve třech případech bylo uvedeno, že setkávání s klienty probíhalo jednou za dva týdny (Plzeň, Klatovy a Tachov). V jednom případě pak probíhalo setkávání jen jednou za měsíc (Pelhřimov). Nejkratší běh byl jako v loňském roce 10 hodinový běh individuálního probačního programu Proboš v soudním okrese Frýdek - Místek. Naopak nejdelší, 90 hodinový běh, byl v soudním okrese Vyškov v rámci probačního programu PUNKT rodina. Mladiství pachatelé, kteří kompletně dokončili probační program, absolvovali v roce 2014 v součtu celkem hodin v některém z probačních programů. Průměrná celková doba, po kterou je zařazen mladistvý klient do probačního programu se liší dle realizovaného programu, nicméně průměrně se pohybuje kolem 6 měsíců, a to zejména kvůli délce probačního programu PUNKT - rodina, jehož součástí je i tří měsíční doba určená k vyhodnocení účinnosti pro konkrétního klienta. Nejkratší probační program PODPORA dosahuje doby 2 měsíců. Nejdelší doba je pak uvedena v případě probačního programu PUNKT-rodina v rámci soudního okresu Most, kdy je mladiství zařazen do programu po dobu až 11 měsíců. 5.5 Forma práce Probační programy využívají dvě základní formy práce - individuální a skupinovou. Tyto dva přístupy se mohou programově kombinovat nebo mohou být využívány vzájemně jako doplněk hlavní formy práce. Skupinové programy tvořily 77 % všech realizovaných programů v jednotlivých soudních okresech. Individuální forma práce se vyskytla v 10 (19 %) a kombinovaná forma pouze ve 2 (4 %) soudních okresech (obr. 7) (obr. 8). Stránka 20 z 30

21 Obr. 7 - Forma práce s klienty v probačních programech v roce 2014 Obr. 8 - Forma práce s klienty v probačních programech v soudních okresech v roce 2014 Stránka 21 z 30

22 5.6 Délka setkání Průměrná délka jednoho setkání v rámci všech realizovaných běhů probačních programů v roce 2014 odpovídala délce 1,75 hodiny, což je o 25 % méně než v roce Individuální probační programy dosahovaly nejkratší průměrné délky setkání 1,2 hodiny. Délka setkání v rámci kombinovaných programů byla v průměru 2 hodiny. Ve srovnání s rokem 2013 klesla průměrná doba setkání u skupinového programu z hodnoty 2,5 na 1,88 hodiny (rozmezí 1 5 hod.). 5.7 Obsahové zaměření probačních programů Jednou z důležitých charakteristik probačních programů je obsahové zaměření probačního programu, tedy tematická oblast, na kterou se konkrétní probační programy jednotlivých soudních okresech specializují. Zejména lokální probační programy odráží svým obsahovým zaměřením problémy, které je potřeba v regionu aktuálně řešit. Tabulka č. 7 shrnuje četnost výskytu jednotlivých obsahových zaměření probačních programů podle posouzení probačního úředníka. K nejčetněji se vyskytujícím zaměřením napříč probačními programy a soudními okresy patřila zaměření: uvědomění si dopadu provinění na oběti, rozvoj pozitivních rodinných vztahů a zvyšování finanční gramotnosti a řešení předluženosti. Všechna tato zaměření se spolu se zaměřením na zvyšování právního vědomí a zvládání agrese a násilí vyskytla ve více jak 70 % soudních okresů, kde byly probační programy v roce 2014 realizovány. Ve srovnání s rokem 2013 došlo k výraznému poklesu podílu zaměření zvyšování právního vědomí a zvládání závislostí. Naopak ke skokovému nárůstu došlo v případě zaměření uvědomění si dopadu provinění na oběti, rozvoj pozitivních rodinných vztahů. K nejméně početným obsahovým zaměřením pak patřil rozvoj měkkých dovedností, který byl realizován jen ve čtyřech regionech. Dle zjištěných výsledků byly v roce 2014 nejkomplexnější probačními programy (program obsahoval podle probačního úředníka 7/9 zaměření) realizovány v soudních okresech Mladá Boleslav, Semily, Svitavy a Třebíč a jednalo se o programy Resocializace mladých obviněných nebo odsouzených, PUNKT-rodina a Most (obr. 9 a10). Tab. 7 Obsahové zaměření probačních programů v roce 2014 Nejčetnější obsahové zaměření realizovaných probačních programů v roce 2014 Počet soudních okresů, kde byl realizován PP Uvědomění si dopadu provinění na život oběti 48 94,1 Rozvoj pozitivních rodinných vztahů 39 76,5 Zvyšování finanční gramotnosti a řešení předluženosti 35 68,6 Zvyšování právního vědomí 34 66,7 Zvládání agrese a násilí 33 64,7 Rozvoj pracovních dovedností a vzdělávání 17 33,3 Zvládání závislostí 9 17,6 Jiné zaměření 5 9,8 Rozvoj měkkých dovedností 4 7,8 (%) Stránka 22 z 30

23 Obr. 9 Komplexnost obsahové zaměření probačních programů v soudních okresech v roce 2014 Obr Obsahové zaměření probačních programů v soudních okresech v roce 2014 Stránka 23 z 30

24 5.8 Spolupráce s rodinou, obětí a komunitou Podobně jako v roce 2013 došlo k nárůstu podílu realizovaných programů v rámci jednotlivých středisek PMS, jejichž součástí byla práce s rodinou. Z výsledků monitoringu realizace akreditovaných probačních programů v roce 2014 vyplývá, že do probačního programu v různých formách byli zapojeni rodinní příslušníci mladistvého pachatele ve více jak 94 % (31) realizovaných programech, což znamená, že se podíl oproti roku 2013 (86 %) zvýšil o 8 procentních bodů (tab. 8). Tab. 8 - Forma práce (spolupráce) s klienty v probačních programech v roce 2014 Forma práce Počet akreditovaných probačních programů realizovaných na středisku PMS (%) Systém spolupráce s rodinou klienta 49 94,2 Systém spolupráce s obětí 1 1,9 Systém spolupráce s komunitou 1 1,9 Celkem ,0 Zdroj dat: MRAPP 2013 Za jednu z hlavních příčin delikventního chování mládeže bývá mnohými odborníky považována právě nedostatečně fungující rodina. Zapojení rodinných příslušníků do práce s mladistvým delikventem v průběhu programu může pozitivně podpořit nejen výchovné prostředí, ale i nápravu vztahů mezi mladistvým a rodiči. Je tedy pozitivní, že kvalitativní vývoj akreditovaných probačních programů respektuje tento trend a převážná část programů tuto formu zařadila do svých metodických postupů. Kvantitativní nárůst lze přisoudit hromadné realizaci probačního programu PUNKT - rodina, který jak už z názvu vyplývá, je zaměřen právě na zapojení a posílení rodiny jako významného zdroje podpory mladistvých pachatelů. Na rozdíl od zapojení rodiny jsou ostatní formy probačních programů (spolupráce s obětí a komunitou) využívány dle probačních úředníků jen minimálně až sporadicky. V obou případech spolupráce se jedná o jeden soudní okres. Zapojení oběti do nápravy mladistvých delikventů v rámci probačních programů je využíván jen v Kroměříži v rámci lokální realizace probačního programu PUNKT - rodina. Spolupráce s komunitou byla navázána pouze v Rokycanech v rámci probačního programu KOST. Stránka 24 z 30

25 Obr Forma práce (spolupráce) s klienty v probačních programech v soudních okresech v roce 2014 Součástí MRAPP byl také podrobný popis systému metod spolupráce s rodinou klienta, obětí a komunitou. V rámci soudních okresů, kde probíhaly probační programy, do kterých byla zapojena rodina (94 %), bylo realizováno úvodní informativní setkání s rodinou klienta před zahájením programu ve 39 soudních okresech (80 %). Podíl zastoupení úvodního informativních setkání s rodinou před zahájením samotného programu se jeví z pohledu praxe jako pozitivní, zejména z důvodu potenciálně úspěšnějšího zapojení do průběhu celého programu. Druhou a třetí nejčetnější metodou práce s rodinou je vzájemná zpětná vazba rodičů a lektora - ve 35 soudních okresech (71 %) a společné setkání celé rodiny a klienta v 33 soudních okresech (68 %). Všechny tři nejčetněji využité metody zaznamenaly mezi roky 2013 a 2014 nárůst, a to o 8 procentních bodů v případě úvodního setkání, o 16 procentních bodů v případě zpětné vazby rodiny a o 25 procentních bodů v případě rodinného setkání. Nárůst podílu užití metod spolupráce s rodinou také zaznamenal motivační pohovor lektora s rodiči, který spolu s poradenstvím při řešení problému v rodině dosahoval v roce 2014 více jak 40 %. Návštěva v rodině klienta a jiné způsoby spolupráce s rodinou deklarují probační úředníci jen v případě 3 resp. 4 regionů (např. mimořádné setkání probačního úředníka s rodinou či společné setkání i širší rodinou) (tab. 9). Tab. 9 Systém spolupráce s rodinou klienta realizovaných probačních programů v roce 2014 Systém spolupráce s rodinou klienta Počet soudních okresů, (% ze spolup. s kde byl realizován PP (rodina) rodinou) Úvodní infor. setkání lektora s rodinou klienta před zah. prog ,6 Vzájemná zpětná vazba rodičů a lektora v průběhu programu 35 71,4 Rodinné setkání (lektor, rodina, klient) 33 67,3 Motivační pohovor lektora s rodiči 22 44,9 Poradenství při řešení problémů v rodině klienta 21 42,9 Návštěva v rodině klienta 3 6,1 Jiný způsob spolupráce s rodinou klienta 4 8,2 Celkem ,0 Stránka 25 z 30

26 Spolupráce s obětí a komunitou v rámci realizovaných probačních programů probíhala v roce 2014 pouze v jednom soudním okrese. V obou případech ve srovnání s rokem 2013 ubylo po 2 regionech. V případě spolupráce s obětí (Kroměříž) byla využita technika instruktážního filmu a fiktivní plán odškodnění. V případě spolupráce (Rokycany) s komunitou zase dobrovolná práce v komunitě. 5.9 Spolupráce s poskytovatelem probačního programu Kvalitní spolupráce a pravidelná komunikace PMS s poskytovateli probačního programu je považována za jeden z důležitých prvků úspěšné realizace probačních programů. Jedním z ukazatelů tohoto faktoru je participace probačního úředníka na úvodních setkáních při zahájení programu. V rámci monitoringu realizace akreditovaných probačních programů na střediscích PMS bylo zjištěno, že se úvodního setkání účastní probační úředník při každém zahájení běhu, resp. při zahájení programu mladistvým klientem v 36 soudních okresech, kde byl probační program realizován, což činí podíl přibližně 71 %. Ve srovnání s předchozím rokem se tento podíl udržuje na stejné hladině. Je tedy patrné, že i přes limitované časové možnosti probačních úředníků má přítomnost probačního úředníka při zahájení programu vysoký potenciál. Varianta "jen někdy" a nikdy byla uvedena ve 13 a 2 případech realizovaných probačních programů (25 % a 4 %). V těchto případech je uváděn důvod zejména časová vytíženost pracovníků vč. velké dojezdové vzdálenosti, potřebnost účasti podle individuální potřeby a přání lektora, nespolupráce, resp. neúčast klienta nebo nastavení jiné formy participace než účast na úvodním setkání. Zvláštní skupinu pak tvoří případy, kdy jsou mladiství umístěni do programu mimo původní region. V těchto případech hraje velkou roli dojezdová vzdálenost a fakt, že účast je zastoupena, zejména v rámci skupinových probačních programů, místně příslušným probačním úředníkem. Probační úředníci hodnotili komunikaci s poskytovatelem o průběhu realizace probačního programu v roce 2014 jako pravidelnou v téměř 88 %. Naopak jako nepravidelnou ji hodnotilo jen 12 %. Oproti roku 2013 tak došlo ke snížení pravidelnosti kontaktů o 6 procentních bodů. Obdobně jako v letech 2012 a 2013 i v roce 2014 komunikoval probační úředník s poskytovatelem nejčastěji písemně (90 %). Méně často probíhala komunikace telefonicky nebo osobně (65 %) (obr. 12). Obr. 12 Forma komunikace PMS s poskytovatelem PP v rámci realizace probačního programu Spolupráce s orgány činnými v trestním řízení (dále jen OČTŘ) Probační úředníci hodnotili komunikaci s OČTŘ o realizaci probačního programu v roce 2014 jako pravidelnou v 78 %. Naopak ve zhruba 22 % byla komunikace s OČTŘ hodnocena jako nepravidelná. Z pohledu vývoje úrovně komunikace došlo v roce 2014 k návratu situace do roku 2012, protože mezi roky 2012 a 2013 došlo k nárůstu pravidelnosti komunikace. Hlavním důvodem nepravidelnosti komunikace, dle probačních úředníků, jsou odlišné požadavky OČTŘ na způsob informování o realizaci probačních programů (pouze po skončení programu, v případě dalšího delikventního či kriminálního jednání klienta). Stránka 26 z 30

27 V naprosté většině komunikovala střediska PMS s OČTŘ o realizaci a přístupu klienta k probačnímu programu v roce 2012, 2013 i 2014 písemnou formou (98 %). Méně často pak probíhala komunikace telefonicky nebo osobně (20 %). (obr. 13). Obr. 13 Forma komunikace PMS s OČTŘ v rámci realizace probačního programu Vyhodnocení výchovného vlivu probačních programů na klienta Vyhodnocování účinnosti absolvovaného probačního programu a jeho dopadu na klienta patří mezi základní požadavky kvalitního systému poskytování probačních programů. Dle výsledku monitoringu realizace akreditovaných probačních programů bylo zjištěno, že 88 % (46) pracovníků, kteří vypracovávali monitoring, vyhodnocují i výchovný dopad probačního programu. Mezi subjekty, se kterými probační úředník spolupracuje na evaluaci výchovného vlivu programu, patří samozřejmě zejména klient a to v 95,6 %. Druhým nejčetnějším partnerem při vyhodnocování je, na rozdíl od roku 2013, rodina klienta, která s podílem 86,7 % předstihla variantu poskytovatel (75,6 %). Na čtvrtém místě se stejně jako v roce 2013 nachází kurátoři pro mládež. S velkým odstupem zhruba ve třetině případů jsou za partnery při vyhodnocování využívány OČTŘ a OSPOD (20 30 %) Škola jako partner pro vyhodnocování výchovného vlivu i přes opětovný drobný nárůst stále figuruje na zadních příčkách, a to i přesto, že právě zaměstnanci školy mohou pozorovat dopad na chování klientů absolvující probační program velmi zřetelně (tab. 10). Tab Subjekty, podílející se na vyhodnocení výchovného vlivu probačních programů v roce 2014 Subjekt, se kterým je vyhodnocován výchovný vliv PP na klienta Počet odpovědí (% ze všech vyhodnocujících výchovný vliv PP) Klient 44 95,6 Rodina klienta 40 86,7 Poskytovatel 35 75,6 Státní zástupce 10 22,2 Soudce 13 28,9 OSPOD 13 26,7 Škola 3 6,7 Kurátoři pro mládež 27 57,8 Jiné 0 0,0 Celkem ,0 Obdobně jako subjekt, tak i doba vyhodnocování je jedním ze základních požadavků na relevantní hodnocení účinnosti probačních programů. Dle uvedených údajů je patrné, že hodnocení probíhá z valné většiny na konci programu (91 %). Průběžné hodnocení na začátku programu probíhá již shodně jen v 55 % případech. S ohledem na rostoucí potřebu hodnotit kvalitativní účinnost opatření ve věci trestné činnosti mladistvých se jeví jako pozitivní, že následné hodnocení výchovného vlivu s odstupem času po absolvování probíhá a meziročně narostlo o 15 procentních bodů (tab. 11). Stránka 27 z 30