Nenechám Tě jít, dokud mi nepožehnáš! Gen 32, října 2017 POVYK Marek Vácha

Transkript

1 Nenechám Tě jít, dokud mi nepožehnáš! Gen 32,27 9. října 2017 POVYK Marek Vácha

2 Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jerusalem. Kass, L.R., (2006) The Beginning of Wisdom. The University of Chicago Press. Chicago, London. Sacks, J., (2016) Not in God s Name. Confronting Religious Violence. Maggid Books. Jerusalem. Israel.

3 Dnešní menu Osoby a obsazení První požehnání Intermezzo: Jákobova modlitba Peníel Druhé požehnání Závěr

4 Osoby a obsazení

5 DěB světla a děb tmy pohádky odvážný princ a zlý černokněžník překrásná princezna a ošklivá ježibaba obě jsou polohami mého vlastního nitra pokud nedospěji, svět je rozdělen na my a oni každý pokus zřídit nebe na zemi plodí peklo (Karl Popper) koukol a pšenice touha všech diktátorů: zřídit nebe na zemi eliminováním děd tmy

6 DěB světla a děb tmy byli to sektáři z Kumránu, nikoli rabíni, kteří rozdělili lidstvo na děb světla a děb tmy. Takovýto antropologický dualismus je Judaismu cizí. Ezau není vybrán, ale není také zavržen. Bude mít děb, ze kterých budou králové, kteří budou vládnout a nebudou ovládáni. Ezau má své ctnosb, především respekt a úctu k svému otci. Jacob byl milován matkou, Ezau otcem; ale koho bude milovat Bůh, který není ani otcem ani matkou, nýbrž oběma dohromady a víc než oni?

7 Jákob Jákob je jiný než ostatní patriarchové. Pokud vlastnosi, které nás napadnou u Abraháma, je laskavost a pohosinnost, u Izáka vytrvalost, oběť a bázeň, pak Jákoba charakterizuje boj. v děloze zápasí s Ezauem. Později s ním zápasí o prvorozenectví a požehnání. V noci zápasí s neznámým cizincem. Obě jeho jména znamenají zápas ; Jákob (ten, kdo se drží paty) a Izrael (ten, kdo zápasí s Bohem a s lidmi a obstál), obě jména v sobě nesou konflikt.

8 Jákob Jákob je biblický protějšek Odyssea. muž neobvyklé lsbvosb a bystrosb, muž mnoha zvratů a putování ačkoli se čas od času dostává do doteku s božským, po většinu času žije na vlastní pěst, spoléhající spíše sám na sebe, na vlastní sílu a schopnost se o sebe postarat.

9 Jákob z biblických postav nejracionálnější a nejnápaditější je z nich ovšem také nejvášnivější Gen 29,20: Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let; bylo to pro něho jako několik dní, protože ji miloval. zakouší velké sny a stejně velké zármutky je první z biblických postav, která se očividně zamiluje...a velmi málo věcí v životě získává snadno ale vytrvá a zvítězí

10 Jákob Jákob zažívá své nejintenzívnější zkušenosb o samotě, v noci, uprostřed cesty. Právě za těchto přechodných putování, kdy je nejvíce otevřen neočekávanému, je Jákob tvořen, formován, skrze tato hraniční setkání na prahu snů a reality. Během své cesty zpět domů z něj vyrůstá nový muž, zraněný a kulhající, avšak přece s novým, vítězným jménem.

11 Jákob Jákob je noc. V noci má svou vizi žebříku a andělů vystupujících a sestupujících. S neznámým probvníkem zápasí v noci. Své dny končí v exilu, na začátku dlouhé, temné noci otroctví. Gen 47,9: Léta mého života byla nečetná a zlá, nedosáhla let života mých otců za dnů jejich putování.

12 Jákob Jákobova velká síla je v tom, že nenechá věci jít. Při narození drží patu svého bratra. Nenechává odejít cizince, se kterým celou noc zápasil. Pokud je Abrahám originalita a Izák konbnuita, pak je Jákob neústupnost.

13 Ezau Hrdinové mají své chyby a zbabělci své ctnosb, a vidíme, že tyto ctnosb jsou pro Boha důležité. Esau, tak jak jej nám líčí Tóra nemá nic z Abrahámovy víry, Izákovy vytrvalosb nebo Jákobovy houževnatosb. Esau je mnohem hrubšího zrna. Ale není bez lidskosb, bez synovské úcty a charakterní i když horkokrevné povahy. Gen 27,38: Ezau otci odpověděl: Což máš jen to jediné požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče! A Ezau zaúpěl a rozplakal se.

14 Bratské dvojice na první čtení je příběh Ezaua a Jákoba jedním z mnoha mýtů Romulu a Remus chytřejší mladší bratr přelse staršího, starší se chce pomset. starý král zemře a sourozenci zápasí o moc jeden zvítězí, druhý je zabit na první čtení je příběh Ezaua a Jákoba jedním z takovýchto mýtů

15 Gen 25, 20-26: Izákovi bylo čtyřicet let, když si vzal za ženu Rebeku, dceru Aramejce Betúela z Rovin aramských, sestru Aramejce Lábana. Izák prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin jeho prosby přijal, a jeho žena Rebeka otěhotněla. DěB se však začaly v jejím těle strkat. Tu řekla: Je- li tomu tak, co mě čeká? A šla se dotázat Hospodina. Hospodin jí řekl: Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu. Potom se naplnily dny, kdy měla rodit. A hle, v jejím životě byla dvojčata. První vyšel celý červenohnědý a chlupatý jako kožíšek; toho pojmenovali Ezau. Potom vyšel jeho bratr a rukou držel Ezaua za patu; ten dostal jméno Jákob. Při jejich narození bylo Izákovi šedesát let.

16 Starší bude sloužit mladšímu Gen 25, 23 Hospodin jí řekl: Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu. (starší bude sloužit mladšímu)

17 Starší bude sloužit mladšímu Možná proto, že si Rebeka byla vědoma proroctví, které přijala, favorizovala mladšího syna, Jákoba. Gen 27, 40 Bude tě živit meč, avšak svému bratru budeš sloužit. Jen když se budeš toulat bez domova, setřeseš jeho jho ze své šíje. Toto není něco, co bychom předpokládali. Starší nebude sloužit mladšímu navždy.

18 První požehnání

19 Prodání prvorozenectví V první dramabcké scéně mezi bratry Esau přichází vyčerpán z lovu, ucíe jídlo, které připravuje Jákob a žádá o trochu. Jákob nabízí za tvrdou cenu: moje jídlo za prvorozenecká práva. Ezau souhlasí a ve staccatu pěb následných sloves: pojedl, napil se, vstal a odešel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvím ukazuje svou povahu: prchavý, impulsivní, naprosto odlišný od subblního Jákoba.

20 Izák třikrát váhá a třikrát tak dává Jákobovi příležitost přiznat pravdu. Jákob odchází, Ezau přichází. Síla této scény není jen v tom, co se stalo, ale jak to popisuje bible:

21 Gen 27, 18-24: I vešel k svému otci a řekl: Můj otče! On odvěbl: Tu jsem. Který jsi ty, můj synu? Jákob řekl otci: Já jsem Ezau, tvůj prvorozený. Učinil jsem, co jsi mi uložil. Nuže, posaď se prosím a pojez z mého úlovku, abys mi mohl požehnat. Izák však synovi řekl: Jak to, žes to tak rychle našel, můj synu? OdvěBl: To mi dopřál Hospodin, tvůj Bůh. Izák řekl Jákobovi: Přistup, synu, sáhnu si na tebe, jsi- li můj syn Ezau nebo ne. Jákob tedy přistoupil k svému otci Izákovi, on na něho sáhl a řekl: Hlas je to Jákobův, ale ruce jsou Ezauovy. Nepoznal ho, protože jeho ruce byly chlupaté jako ruce jeho bratra Ezaua. A požehnal mu. Řekl: Ty jsi tedy můj syn Ezau. On odvěbl: Jsem.

22 Požehnání Jákobovi Gen 27, 28-29: Dej B Bůh z rosy nebes a ze žírnosb země, i hojnost obilí a moštu. Ať B slouží lidská pokolení, ať se B klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se B budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán.

23 Gen 27, 30-38: Když Izák udělil Jákobovi požehnání a sotvaže Jákob od svého otce odešel, přišel jeho bratr Ezau z lovu. Také on připravil pochoutku, přinesl ji otci a řekl: Nechť můj otec povstane a nají se z úlovku svého syna, aby mi mohl požehnat. Jeho otec Izák se ho otázal: Kdo jsi? OdvěBl: Jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený. Tu se Izák roztřásl a zalomcovalo jím zděšení: Kdo to vlastně ulovil úlovek a přinesl mi jej? Ode všeho jsem pojedl, dříve než jsi přišel! A požehnal jsem mu! Požehnaný také zůstane. Jak Ezau uslyšel otcova slova, dal se do hrozného a hořkého křiku a naléhal na otce: Požehnej mně, také mně, otče! On odvěbl: Přišel lsbvě tvůj bratr a vzal B požehnání. Ezau řekl: Právem dostal jméno Jákob (to je Úskočný). Už dvakrát se mnou jednal úskočně. Připravil mě o mé prvorozenství a nyní i o požehnání. A otázal se: Pro mne už požehnání nemáš? Izák Ezauovi odpověděl: Hle, ustanovil jsem, aby nad tebou panoval, a všechny jeho bratry jsem mu dal za služebníky. Zabezpečil jsem jej i obilím a moštem. Co bych mohl udělat pro tebe, můj synu? Ezau otci odpověděl: Což máš jen to jediné požehnání, otče? Požehnej mně, také mně, otče! A Ezau zaúpěl a rozplakal se.

24 Gen 27, 36: Ezau řekl: Právem dostal jméno Jákob (to je Úskočný). Už dvakrát se mnou jednal úskočně. Připravil mě o mé prvorozenství a nyní i o požehnání. Konflikt vyúsťuje v tragédii slepý otec podveden, syn okraden o prvorozenectví, důvěra zklamána, rodina rozdělena, násilí přichází: Gen 27,41: I zanevřel Ezau na Jákoba pro požehnání, jímž mu jeho otec požehnal. A řekl sám k sobě: Mému otci se blíží dny truchlení; zabiji svého bratra Jákoba.

25 Konflikt není ani neočekávaný. V jedinečné scéně je téma bratrského soupeření naznačeno dokonce předem, než se dvojčata narodila. Rebeka, do této chvíle neplodná, otěhotní a cíe agonizující bolesb. Jde se dotázat Hospodina, který odpovídá, že v jejím těle jsou dva národy, již nyní soupeřící o dominanci: Gen 25,23: DěB se však začaly v jejím těle strkat. Tu řekla: Je- li tomu tak, co mě čeká? A šla se dotázat Hospodina. Hospodin jí řekl: Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu.

26 Nikde jinde se bible tak neblíží řecké tragédii. Scéna nám připomíná věštbu z Delf z tragédie Král Oidipús, kdy je zvěstováno Laiovi, že jeho vlastní syn jej zabije. Příběh začíná koncem, a napěe leží v tom, že celou hru čekáme, jak se to stane. Osud a tragédie jsou spojeny, což činí tuto pasáž tak nečekanou, tak nebiblickou. Židovská Bible odmítá představu nezměnitelného osudu, předem stanovené budoucnosb.

27 Požehnání Ezauovi Když tobž čteme tuto pasáž, nelze než se idenbfikovat s Izákem a Ezauem, nikoli s Jákobem. Cíeme Izákův šok: roztřásl a zalomcovalo jím zděšení Ezau zprvu necíe zášť vůči Jákobovi, jen lásku k Izákovi: Požehnej mně, také mně, otče!

28 Požehnání Ezauovi Od Ezaua bychom nečekali slzy: je silný, lovec, muž, který se nedojímá. Scéna měla být plná jemnosb a inbmity: syn, připravující pokrm umírajícímu otci a následně přijímající požehnání a vše je rozbito. Jediná podobná scéna je scéna s Hagar a Izmaelem. Tehdy jako nyní, naše sympabe jsou se starším synem.

29 Požehnání Ezauovi Gen 27, 39-40: Tvé sídliště bude bez žírnosb země, bez rosy shůry, rosy nebeské. Bude tě živit meč, avšak svému bratru budeš sloužit. Jen když se budeš toulat bez domova, setřeseš jeho jho ze své šíje. Poprvé zde slyšíme, že se osudy možná nenaplní tak přímočaře: za určitých podmínek Ezau setřese jeho jho ze své šíje.

30 Požehnání Ezauovi Do této chvíle se mohlo zdát, že příběh je u konce: starší Ezau bude sloužit mladšímu Jákobovi Tak bylo řečeno Rebece, tak říká Izák při požehnání Jákobovi Nyní již situace není tak jasná

31 Intermezzo JÁKOBOVA MODLITBA

32 Bét-el Gen 28, Jákob vyšel z Beer- šeby a šel do Cháranu. Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, neboť slunce již zapadlo. Vzal jeden z kamenů, které na tom místě byly, postavil jej v hlavách a na tom místě ulehl. Měl sen: Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům, a po něm vystupují a sestupují poslové Boží. Nad ním stojí Hospodin a praví: Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a ve tvém potomku dojdou požehnání všechny čeledi země. Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopusdm, ale učiním, co jsem I slíbil. Tu procitl Jákob ze spánku a zvolal: Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl! Bál se a řekl: Jakou bázeň vzbuzuje toto místo! Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská. Za časného jitra vzal Jákob kámen, který měl v hlavách, a postavil jej jako posvátný sloup; svrchu jej polil olejem. Tomu místu dal jméno Bét- el (to je Dům Boží). Původně se to město jmenovalo Lúz.

33 Jákobova modlitba V duchovním životě existují věci, které jsou zcela mimo naši vědomou kontrolu. Přicházejí odnikud, ve chvíli, kdy je nejméně očekáváme. Pokud Abrahám symbolizuje naši cestu k Bohu a Izák dialog s Bohem, pak je Jákob obrazem chvíle, kdy se Bůh setkává s námi neplánovaně, mimo rozvrh, neočekávaně; vizi, hlas, volání nikdy nemůžeme předpovědět předem, ale přesto nás nenechávají neproměněné.

34 Jákobova modlitba Jak se stalo s Jákobem, je podobně i s námi. Někdy se zdá, jako bychom se probudili ze sna a uvědomili si, jako by to bylo poprvé Bůh je vpravdě na tomto místě, a já jsem to nevěděl. Gen 28,16: Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl! Místo se nezměnilo, ale my ano. Zkušenost tohoto typu nikdy nepřichází na naše vyžádání a nemůžeme si ji vynuit. Není to nic, co bychom dělali my, je to něco, co se nám stane. ZaDmco jsme mysleli na jiné věci, vstoupili jsme do přítomnosi Boží.

35 Jákobova modlitba V modlitbě jsou chvíle, kdy mluvíme a jsou chvíle kdy je mluveno k nám. Modlitba není vždy předpověditelná, není vždy záležitosd předem vyhrazeného času a denní povinnosd. modlitba je také otevřenost, zranitelnost. Bůh přichází jako překvapení, znenadání, probouzí nás ze spánku, zachycuje nás v pádu.

36 Jákobova modlitba Jacob zažívá své nejintenzívnější zkušenosi o samotě, v noci, uprostřed cesty. Právě za těchto přechodných putování, kdy je nejvíce otevřen neočekávanému, je Jákob tvořen, formován, skrze tato hraniční setkání na prahu snů a reality. Během své cesty zpět domů z něj vyrůstá nový muž, zraněný a kulhající, avšak přece s novým, vítězným jménem.

37 Jákobova modlitba Pokud je prvním stadiem výstup, a druhým dosažení nebe, pak je tředm přinesení kusu nebe zpět na zemi. To je, co si Jákob uvědomil, když se probudil ze svého sna; že Bůh je zde na tomto místě. Nebe není někde jinde, nýbrž zde i když jsme sami a bojíme se pokud si to jen uvědomíme.

38 Jákobova modlitba je zde ale ještě druhá dimenze modlitby, méně mysteriózní. Spíše než by měla modlitba změnit svět, mění nás. hebrejské slovo lehitpalel, znamenající modlit se", je reflexivní, a znamená doslova soudit sám sebe. Znamená to, že během modlitby má člověk uniknout z vězení sebe sama a vidět svět, včetně sebe samotného z vnějšku. Modlitba je místem, kde se neklidná první osoba, já stává na chvíli Ichou a začínáme si být vědomi, že nejsme středem universa.

39 Jákobova modlitba jediná otázka, která je dost silná, aby dala naší existenci smysl není Co očekávám od života?, nýbrž Co očekává život ode mě?. To je otázka, kterou slyšíme, když se opravdu modlíme. Víc, než že by modlitba změnila Boha, změní nás. Nechává nás vidět, zakoušet, vědět, že Bůh je na tomto místě.

40 Peníel Tvář Boží

41 Peníel Ovšem skutečné pochyby leží v tom, jak bible popisuje Jákobovo chování Ať již je smlouva s Hospodinem cokoli, přece nemůže být tohle! požehnání obdržené podvodem, osud získaný přestrojením Izák může být podveden, může být ale Bůh? Pokud by Bůh chtěl požehnání pro Jákoba, řekl by to Izákovi, jako to řekl Abrahámovi v případě Izáka a Izmaela. Na konci celého příběhu zjiseme, že naše nejistota byla oprávněná, a že nic v celém příběhu není, jak se zdá: ale až na konci.

42 Peníel Jákob prchá k strýci Lábanovi a pobyde zde přes dvacet let Když se Jákob vrací, dozví se, že mu Ezau jde naprob se čtyřmi sty muži Gen 32,7: Poslové se vrábli k Jákobovi a řekli: Přišli jsme k tvému bratru Ezauovi, ale on B už jde vstříc a je s ním čtyři sta mužů.

43 Peníel Jákob učiní veškeré přípravy posílá předem Ezauovi poselstvo s četnými dary skotu a ovcí modlí se rozdělí svůj tábor na dvě skupiny, když jedna bude zabita, druhá může přežít následuje vrcholná scéna knihy Genesis, ve které Izrael dostává své jméno

44 Peníel Gen 32, 25-32: Pak zůstal Jákob sám a tu s ním kdosi zápolil, dokud nevzešla jitřenka. Když viděl, že Jákoba nepřemůže, poranil mu při zápolení kyčelní kloub, takže se mu vykloubil. Neznámý řekl: Pusť mě, vzešla jitřenka. Jákob však odvěbl: Nepusem tě, dokud mi nepožehnáš. Otázal se: Jak se jmenuješ? Odpověděl: Jákob. Tu řekl: Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls. A Jákob ho žádal: Pověz mi přece své jméno! Ale on odvěbl: Proč se ptáš na mé jméno? A požehnal mu tam. I pojmenoval Jákob to místo Peníel (to je Tvář Boží), neboť řekl : Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život. Slunce mu vzešlo, když minul Peníel, ale v kyčli byl chromý.

45 Zápas s andělem mezi nocí a úsvitem na neznámém místě příběh nastává bez jakéhokoli vysvětlení a ani nevíme, s kým Jákob vlastně zápasil Gustave Doré Jacob Wrestling with the Angel (1855)

46 Zápas s andělem Příběh Jákobova zápasu s neznámým probvníkem, o samotě a v noci, je nejtajemnější epizodou bible. Kdo to byl? kdosi, muž, neznámý Gen 32, 25) anděl (Oz 12,5: Jako kníže se utkal s andělem a obstál.) Ezauův strážný anděl (židovská tradice) Jákob nemá pochyby, že Bůh sám Peníel, Tvář Boží. Gen 32,30: Viděl jsem Boha tváří v tvář a byl mi zachován život.

47 Izrael Gen 32,29: Tu řekl: Nebudou tě už jmenovat Jákob (to je Úskočný), nýbrž Izrael (to je Zápasí Bůh), neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem i s lidmi a obstáls. Co to znamená? Klíč musí ležet v tom, co přijde Všechno, Jákobův strach, horečné přípravy, noční zápas, nás připravují k těžkému setkání

48 Setkání s Ezauem Když se bratři viděli naposledy, před 22 lety, Ezau přísahal Jákobovi smrt Jak víme, Ezau je ukvapený, horkokrevný, tělesný, násilnický jenomže když se bratři setkají, všechny strachy se ukáží jako nepodložené: Gen 33,4: Ezau se k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba zaplakali. Žádný hněv, žádná animozita, hrozba nebo odplata Náhle rozumíme, kdo je Ezau: impulsivní muž žijící danou chvílí, rychlý k hněvu, rychlý k odpuštění není ani chladný kalkulátor, ani v klidu plánující pomstu Scéna je anb- klimax

49 Setkání s Ezauem Sedmkrát se ukloní každý z jeho rodiny učiní stejně Gen 33,6-7: Meziem přistoupily otrokyně se svými dětmi a poklonily se. Pak přistoupila i Lea a její děb a poklonily se. Naposled přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se. trojnásobné opakování je významné Pětkrát nazve Esaua můj pán (adoni) dvakrát mluví o sobě jako o tvém služebníku Role se obrábly. Esau se nestává služebníkem Jákoba. Na místo toho, Jákob sám o sobě mluví jako o služebníku Esaua.

50 Setkání s Ezauem ovšem scéna je nepochopitelná Jákob minulé noci zvítězil nad svým probvníkem nepropusbl ho, dokud mu nepožehná nové jméno znamená, že Jákoby nemusí mít pochybnosb o své schopnosb zvítězit v jakémkoli konfliktu čekali bychom, že Jákob předvede svou nově nalezenou sebedůvěru, a nikoli tuto až překvapující servilitu.

51 Setkání s Ezauem Navíc je zde proroctví, které obdržela Rebeka, že starší bude sloužit mladšímu i Izákovo požehnání Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se B budou klanět. pokud jsou tato proroctví pravdivá, pak by se Ezau měl klaně před Jákobem

52 Gen 33, 8-11 Ezau se otázal: K čemu je celý ten tábor, s kterým jsem se setkal? OdvěBl: Abych získal přízeň svého pána. Ezau řekl: Mám dost, bratře. Ponech si, co máš. Ale Jákob naléhal: Jestliže jsem získal tvoji přízeň, přijmi prosím ode mne ten dar, vždyť smím vidět tvou tvář, a to je jako bych viděl tvář Boží. Tak přívěbvě jsi mě přijal! Přijmi prosím z mého požehnání, co jsem B přinesl, neboť Bůh se nade mnou smiloval a mám všeho dost. Tak ho nubl, až Ezau přijal.

53 proč Jákob mění jazyk, a poprvé užije slovo dar a podruhé požehnání? v jakém myslitelné způsobu je Ezauova tvář jako bych viděl tvář Boží? což připomíná včerejší zápas, Peníel. Proč říká Ezau mám dost a Jákob mám všeho dost

54 Tvář příběh se vrací k počátku, Izák požehnal Jákobovi, protože neviděl jeho tvář příběh požehnání je přehlídka smyslů Izák chutná jídlo, dotýká se Jákobových rukou, cíd jeho šaty, slyší jeho hlas nakonec Izák věří spíše chui, hmatu a čichu nad sluchem na první čtení se jedná o jednoduchý příběh, ve kterém mladší bratr obelse staršího naše sympabe jsou ovšem na straně Ezaua po nočním zápasu se však role obracejí

55 Druhé požehnání

56 Druhé požehnání Gen 28, 1-4: I povolal Izák Jákoba a požehnal mu. Přikázal mu: Neber si ženu z dcer kenaanských. Odejdi do Rovin aramských do domu Betúela, otce své matky, a odtud si vezmi ženu z dcer jejího bratra Lábana. Kéž B Bůh všemohoucí požehná, rozplodí tě a rozmnoží. Bude z tebe společenství lidských pokolení. Kéž B dá požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu, abys obdržel zemi, v níž jsi hostem a kterou Bůh dal Abrahamovi.

57 Gen 27, Když byla Rebece oznámena slova jejího staršího syna Ezaua, dala si zavolat svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: Tvůj bratr Ezau pomýšlí na pomstu. Chce tě zabít. Proto mě nyní poslechni, můj synu: Ihned uprchni k mému bratru Lábanovi do Cháranu. Zůstaneš u něho nějaký čas, dokud rozhořčení tvého bratra nepomine. Až se bratrův hněv od tebe odvráe a on zapomene, cos mu udělal, pošlu pro tebe a vezmu tě odtamtud. Proč mám být zbavena vás obou v jednom dni? Izákovi pak Rebeka řekla: ZproBvilo se mi žít s dcerami chetejskými. Vezme- li si Jákob ženu z chetejských dcer, jako jsou tyhle dcery této země, k čemu mi život?

58 Druhé požehnání První požehnání se týkalo bohatství Dej I Bůh z rosy nebes a ze žírnosi země, i hojnost obilí a moštu. a moci Budeš panovat nad svými bratry Druhé požehnání mluví o dětech a zemi toto druhé požehnání zcela mění smysl příběhu potomstvo a země jsou toiž požehnáními Smlouvy potomstvo a zemi slibuje Bůh Abrahámovi

59 Gen 28, 3 4 Kéž B Bůh všemohoucí požehná, rozplodí tě a rozmnoží. Bude z tebe společenství lidských pokolení. Kéž B dá požehnání Abrahamovo, tobě i tvému potomstvu, abys obdržel zemi, v níž jsi hostem a kterou Bůh dal Abrahamovi.

60 Druhé požehnání Bůh občas žehná starozákonním patriarchům a požehnání se výlučně týkají potomstva a země a nikdy majetku nebo moci, neboť majetek a moc nemají nic společného se Smlouvou, nejsou součáse osudu Izraele Ve druhém požehnání Izák činí Jákoba pokračovatelem smlouvy s Abrahámem A toto druhé požehnání dává Izák Jákobovi, když ví, že je to skutečně Jákob

61 Druhé požehnání Požehnání, které mínil Izák pro Ezaua mu bylo šité na míru, Ezau byl silný, tělesný, lovec a Izák ho miloval Rabíni: nikdo nemiloval otce tak, jak Ezau Izáka Izák miloval Ezaua, i když věděl, že pokračovatelem Smlouvy bude Jákob. Proč? protože milovat své dítě je to, co otce činí otcem Izák miloval Ezaua pro to, čím byl, ne proto, čím nebyl a chce mu dát, co je pro něj vhodné: bohatství a moc a toto požehnání nebylo pro Jákoba. Pro Jákoba měl Izák jiné požehnání, kvůli němu se Jákob nemusil maskovat

62 Kým je Jákob? od mládí Jákob toužil být Ezauem, přeje si jeho místo zápasí s ním v děloze při porodu drží Ezauovu patu (Jacob heel- grasper ) kupuje prvorozenectví převléká se za Ezaua když se jej slepý Izák ptá, kdo je, odpovídá Jsem tvůj syn Ezau, tvůj prvorozený.

63 Kým je Jákob? Proč? Protože Ezau byl všechno, co Jákob nebyl při porodu První vyšel celý červenohnědý a chlupatý jako kožíšek; toho pojmenovali Ezau. (Esau = fully made) je silný, plný energie, zručný lovec, muž přírody je archetypálním hrdinou mnoha mýtů a legend má svou důstojnost, je schopen citů miluje otce a otec miluje jej a především, je synem, kterého Izák miloval

64 Kým je Jákob? klíčová slova Jákobova příběhu, tvář, jméno, požehnání, se všechna týkají idenbty. Jákob ovšem nebyl Ezauem a požehnání nebylo určeno pro něj správné požehnání přišlo, když Izák věděl, že opravdu žehná Jákobovi na to se Jákob nemusel přestrojit, naopak, musel být sám sebou

65 Kým je Jákob? Nyní je jasné, co učinil Jákob při setkání s Ezauem: vrací mu požehnání stáda představují bohatství klanění se, oslovení můj pán a sebenazvání tvůj služebník vrací moc jeho výrok mám všeho dost znamená, už nepotřebuji ani bohatství, ani moc, abych byl celistvý říká Přijmi prosím z mého požehnání Jákob tobž už ví, že požehnání nebylo míněno pro něj, a vrací jej zpět

66 Kým je Jákob? nyní také již víme, co se stalo noc předem Jákob zápasil o to, kým je má být mužem, který touží být Ezauem? nebo mužem, pro kterého je připraven odlišný osud, cesta méně vyznačena, méně obvyklá? Jákob žádá cizince o požehnání neznámý ale žehná způsobem, který je neočekávaný místo konvenčního požehnání (budeš bohatý, silný, žít v bezpečí, budeš žít bez konfliktů ) jméno Jákob označovalo boj. Jméno Izrael také, ale v jiném slova smyslu

67 Kým je Jákob? Neznámý říká Jákobovi: dříve jsi zápasil o to, být svým bratrem Ezauem. nyní budeš zápasit o to, abys byl sám sebou dříve jsi za patu držel Ezaua. Nyní se budeš držet Hospodina nenecháš jej jít a on nenechá jít Tebe nyní se musíš pusbt Ezaua, aby ses mohl přidržet Hospodina a příše den to tak Izrael udělá.

68 Kým je Jákob? Tvář, která je opravdu naše je tvář, kterou vidíme, když ji vidíme v Boží tváři Num 6, 25-26: Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a bude B milosbv, Hospodin obráe k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.

69 Kým je Jákob? Jákob náhle chápe, kým je. Nikoli em, kdo drží Ezauovu patu,, ale člověkem, který se odváží zápasit s Bohem a zápasit s jakýmkoli člověkem, protože dokázal zápasit sám se sebou následující ráno tak Izrael vrací Ezauovi, co mu vzal před 22 roky. sourozenecká rivalita je ukončena ve chvíli, když si Jákob uvědomí, že je milován Bohem za to, jaký je on sám, a ne za to, jaký je někdo jiný každý máme své vlastní požehnání sourozenecká rivalita není osud, nýbrž tragická chyba

70 Kým je Jákob? v mládí Jákob zápasil, aby byl em, kým nebyl v zápase s andělem Jákob poznal, že jsme milováni za to, jakými jsme.

71 Závěr

72 Ezau není zavržen Deut 23,8: Nebudeš si hnusit Edómce (potomci Ezaua), neboť to je tvůj bratr. Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi. Deut 2, 2-6: Tu mi Hospodin řekl: Už dosb dlouho obcházíte toto pohoří. Obraťte se na sever. Lidu přikaž: Procházíte územím svých bratří Ezauovců, sídlících v Seíru. Budou se vás bát, ale mějte se na pozoru. Nedrážděte je, neboť z jejich země vám nedám ani šlépěj půdy. Pohoří Seír jsem dal do vlastnictví Ezauovi. Za stříbro si od nich budete kupovat pokrm, abyste měli co jíst, za stříbro si od nich budete opatřovat vodu, abyste měli co pít.

73 Ezau není zavržen Ezau není vybrán, ale zároveň není zavržen I on bude mít své požehnání, své dědictví, svou zemi I on bude mít děb, ze kterých se stanou králové, kteří budou vládnout a nebudou ovládáni oba bratři mají své místo ve schématu věcí, oba mají své ctnosb, talenty, dary. Oba jsou cenní v očích Božích

74 Sourozenecká rivalita Jákob je milován matkou, Ezau otcem, ale koho miluje Bůh? jsem milován více než moji bratři a sestry tato otázka vede sourozenecké rivalitě láska není kvanbfikovatelná ve smyslu méně a více Lidé smlouvy musí zápasit, jako Jákob, v hloubi noci duše, aby objevili tvář, jméno a požehnání, které je jejich

75 Sourozenecká rivalita Dříve než mohl Jákob žít v míru s Ezauem, musel odložit sourozeneckou rivalitu a naučit se, že není Ezauem, nýbrž Izraelem, em, kdo zápasil s Bohem a nenechal jej odejít.

76 Závěr přejeme Vám, abyste svou tvář objevili v tváři Boží abyste objevili tvář, jméno, požehnání, která jsou vaše abyste rozvinuli svoje charismata a odložili své vzory a vydali se cestou své tváře, jména, požehnání

77 S díky za pozornost Orko