PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY 2017/2018 VYBRANÝCH ÚSEKU DÁLNIC A SILNIC I. TŘÍDY - oblast 12 Olomoucká - dispečink Šternberk

Transkript

1 PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY 2017/2018 VYBRANÝCH ÚSEKU DÁLNIC A SILNIC I. TŘÍDY - oblast 12 Olomoucká - dispečink Šternberk

2 1 ÚVOD Plán zimní údržby na zimní období 2017/2018 je zpracován pro výkon zimní údržby silnic a to ve smyslu ustanovení Zákona c.13/1997sb. o pozemních komunikacích a jeho prováděcí Vyhlášky c.104/1997, ve znění pozdejších předpisů. Plán zimní údržby silnic na území České republiky se řídí Zásady organizacního zabezpečení zimní údržby na dálnicích a silnicích činnost dispečerských a zpravodajských služeb a operačních štábů zimní údržby na území ČR, vydaných Ministerstvem dopravy a spojů ČR pod c. j. 106/ SS/1 dne , z Pokynu MD ČR č. j. 168/ SS/1 ze dne k organizaci zpravodajské služby na území ČR v zimním období. Plán zimní údržby je zpracován jako jednotný dokument pro údržbu silnic během zimního období 2017/2018 a stanovuje, jakým způsobem je řízena a prováděna zimní údržba v rámci jednotlivých okruhů. Plán zimní údržby je tvořen mapovou a textovou částí a poskytuje přehled odpovědných osob, vyčlenené techniky a udržované silniční sítě v sezóne zimní údržby silnic 2017/2018, přehled dispečerských pracovišť středisek údržby, přehled fungování zimní zpravodajské služby ZÚS na celostátní úrovni, stanovuje úkoly a postup jednotlivých složek při řešení kalamitních situací na silnicích. 1.1 Časový plán Sjízdnost silnic a zmírňování závad ve sjízdnosti na silnicích v rámci zpracovaného Plánu zimní údržby pro zimní období 2017/2018 je chápána ve smyslu ustanovení 26 a 27 Zákona č. 13/1997Sb. o pozemních komunikacích ve znění 41 až 45 prováděcí Vyhlášky č.104/1997 a Metodických pokynů. Zimní období, dle legislativy, začíná od 1. listopadu do 31. března následujícího roku a to dle platného a schváleného Plánu zimní údržby. Pro účely Plánu zimní údržby, který stanovuje způsob provádění zimní údržby na silnicích, které jsou zařazeny do pořadí důležitosti, je legislativně stanovena časová lhůta pro zmírnění závad ve sjízdnosti pro silnice zařazené do a) I. pořadí důležitosti do 3 hodin. Uvedená lhůta platí po celých 24 hodin. b) II. pořadí důležitosti do 6 hodin. Uvedená lhůta platí po dobu stanovenou v Plánu zimní údržby. c) III. pořadí důležitosti do 12 hodin. Uvedená lhůta platí po dobu stanovenou v Plánu zimní údržby. Doba od zjištění závady ve sjízdnosti silnice do výjezdu prvních mechanizmů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut (ve smyslu 45 Vyhlášky č.104/1997). Uvedená doba se počítá od té doby, kdy odpovědný pracovník zjistil závadu ve sjízdnosti nebo byl informován jinou cestou. Při výkonu zimní údržby se dle 44 Vyhlášky č.104/1997 u silnic zařazených do I. pořadí udržuje celá šířka a délka vozovky použije se následující technologie: 1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály 2. náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem, zdrsňovacími materiály II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě nutnosti se na silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se zdrsňují posypem zdrsňovacími materiály. Posyp je možno provádět pouze na místech, kde si to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré oblouky, zastávky linkové osobní dopravy) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde si to vyžádá dopravně technický stav komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály. Podrobný přehled všech úseků silnic dle pořadí důležitosti je součástí přílohy č Délka udržované silniční sítě Délka udržované silniční sítě 38,894

3 Tabulka 1: Seznam silnic dle použitých technologií Chemickými rozmrazovacími materiály Zdrsňovacími materiály Třída silnice Celkem km Bez zvlhčení Se zvlhčením Struska, škvára Drť, písek I. 38, , II. + III Celkem 38, , Dodavatelsky 16, , Vlastními zaměstnanci 22, , Tabulka 2: Celkové délky úseků silnic dle pořadí důležitosti (* majetkově nevypořádané silnice I. třídy (dosud nepřevedené do majetku kraje), případně dohoda o výpomoci v případě průtahů měst a další výjimky) Pořadí důležitosti Třída silnice Celkem I. II.* III.* I 38, ,894 Nezařazené Seznam úseků s využitím "Sněhových řetězů" Seznam úseků, kde je stanoveno příslušným silničním správním úřadem stanovení dopravního značení (SDZ č. C5a, b). Tabulka 3: Seznam úseků s využitím sněhových řetězů Číslo silnice Místopis Okres Silniční správní úřad

4 2 Organizace a zajišťování zimní údržby 2.1 Organizační uspořádání Odpovědnost za zimní údržbu je stanovena organizačním řádem a pracovní náplní vedoucích zaměstnanců. Zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy v dané oblasti zajišťuje a osobou odpovědnou za zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy je společnost Sdružení Olomoucká oblast firem EUROVIA CS, a.s., AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. a Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o. na základě Smlouvy o zajištění údržby vybraných dálnic a silnic I.třídy (oblast 12 Olomoucká) ev. č. 14EU , uzavřené mezi Ministerstvem dopravy a společností Sdružení Olomoucká OBLAST. Tuto společnost zastupují: Ing. Michal Friedlaender, ředitel, EUROVIA CS, a.s., závod Zlín Ing. Miroslav Lajda, vedoucí ZÚ, EUROVIA CS, a.s., závod Zlín Ing. Lubomír Švéda, jednatel Stavby, opravy a údržba Silnic, s.r.o. Bc. Radim Mamula, technický ředitel Stavby, opravy a údržba Silnic, s.r.o. Ing. Radim Tesař, regionální ředitel, AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Květoslav Muck, vedoucí provozu ZÚ, AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. Seznam dalších osob, které jsou zodpovědné za zimní údržbu, jsou součástí přílohy č. 2 Seznam vedoucích zaměstnanců jsou součástí přílohy č. 3 Seznam subdodavatelů (sjednaná výpomoc) je uveden v příloze č. 4 Povinnost vedoucího zimní údržby: Vedle obecných povinností všech dále uvedených pracovníků vyplývající ze zákona č. 262/2016, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákoník práce") a v rámci běžně vykonávané funkce mají při vlastním výkonu zimní služby tyto povinnosti: 1. Podle meteorologických předpovědí a zpráv, okamžitých meteorologických podmínek a kontrolní činnosti samostatně upřesňuje rozsah a obsah výkonu zimní služby na silniční síti v rámci územní působnosti schváleného plánu ZÚ. Operativně koordinuje opatření pří zmírňování, případně odstraňování vzniklých závad ve sjízdnosti. 2. V případě vzniku kalamitních situací, kdy síly a prostředky nestačí na obnovu sjízdnosti dle pořadí důležitosti, neprodleně informuje vedoucí pracovníky ŘSD a konzultuje s nimi další postup organizování zimní údržby, případně se řídí pokyny dané operačním štábem. 3. Provádí kontrolu sjízdnosti silnic, o které provede záznam v deníku ZÚ a informuje příslušného dispečera, zejména o případných závadách ve sjízdnosti ihned při jejich zjištění. Povinnost dispečera na dispečinku: Vedle obecných povinností pracovníka vyplývající ze Zákoníku práce a v rámci běžně vykonávané funkce má tyto povinnosti: 1. Vede deník zimní údržby dle Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 104/1997"), zaznamenává veškeré skutečnosti na dispečerském pracovišti a na svěřeném území, včetně hlášení BESIP, v průběhu směny. 2. Podle meteorologických předpovědí a zpráv, okamžitých meteorologických podmínek a kontrolní

5 činnosti samostatně upřesňuje dle schváleného plánu ZÚ rozsah výkonu zimní údržby. Operativně zajišťuje zmírňování, případně odstraňování vzniklých závad ve sjízdnosti. Záležitosti výkonu ZÚ konzultuje s vedoucím ZÚ. 3. V činnostech a událostech ovlivňujících výkon zimní služby, dále o záležitostech veškerých realizovaných zásahů a výkonů, vede podrobnou dokumentaci v deníku ZÚ a v určených časech předává informativní zprávu o počasí, stavu sjízdnosti (na portál JSDI) a nasazení techniky na pracoviště vedoucího zimní údržby. 4. Odpovídá za optimální pracovní využití pracovníků ve směně, přistavených vozidel, mechanizmů a dalších prostředků. 5. V případě vzniku kalamitních situací, kdy síly a prostředky nestačí na obnovu sjízdnosti, neprodleně informuje vedoucího zimní údržby. 6. Ve smyslu předpisů vyplývajících z aplikace pokynů vyhlášky č. 104/1997 dbá maximálně na dodržování technologické kázně. 7. Během své služby neopouští své pracoviště. Pokud je vzdálení se z dispečinku nezbytně nutné, například provádění kontrolních jízd, provede o této skutečnosti záznam v deníku ZÚ s přesnými údaji zjištěných nebo oznámených skutečností. Dispečer ZÚ je zodpovědný za to, že po celou směnu bude mít u sebe vždy zapnutý a funkční dispečerský mobilní telefon. 8. Dispečer ZÚ v rámci své činnosti spolupracuje se složkami IZS při řešení mimořádných událostí. 9. V případě poruchy údržbového mechanismu na přiděleném okruhu ZÚ zajistí údržbu tohoto úseku náhradní mechanismem ZÚ nebo koordinuje údržbu tohoto okruhu ostatními mechanismy. Povinnost pracovních čet a osádek: Vedle obecných povinností pracovníka vyplývajících ze Zákoníku práce a v rámci běžně vykonávané funkce má tyto povinnosti: 1. S maximální mírou důslednosti dodržuje platné bezpečnostní předpisy a zadané technologické pokyny. 2. Bez souhlasu přímého nadřízeného, nebo vyššího nadřízeného, nesmí svévolně opustit přidělené pracoviště, okruh, případně úsek. 3. V součinnosti se svým nadřízeným, popřípadě i samostatně, plní svědomitě zadané pokyny tak, aby úkoly ZÚ byly operativně a beze zbytku splněny. 4. Vede předepsanou dokumentaci, pravidelně informuje svého vedoucího pracovníka, popřípadě dispečera o situaci na okruhu zimní údržby. 5. Kontroluje stav vozovky a dopravního značení a v případě zjištění závad ve sjízdnosti nebo poškození dopravního značení provede o tomto zápis do záznamu o provozu vozidla a informuje o něm svého vedoucího pracovníka, popřípadě dispečera, který zajistí nápravu. 6. Případné poruchy mechanizace, které by zásadním způsobem omezily výkon samotné ZÚ, neprodleně nahlašuje dispečerovi ZÚ, popřípadě svému nadřízenému. 2.2 Specifikace centrálního dispečinku a spojení na stálou službu

6 Centrální dispečerské stanoviště je nadřízené jednotlivým cetmistrovstvím/střediskům a má pravomoc jejich činnost koordinovat a kontrolovat. Za činnost centrálního dispečinku zodpovídá vedoucí provozního úseku (provozní náměstek). Centrální dispečerské stanoviště je zajišťováno během zimního období, tj. od do nepřetržitě centrálním dispečerem. Dle rozpisu služeb tuto funkci vykonávají jednotliví pracovníci centrálního dispečerského stanoviště. Seznam pracovníků je součástí přílohy č. 2. Centrální dispečerské stanoviště plní především tyto činnosti: Podle meteorologických předpovědí a zpráv, okamžitých meteorologických podmínek a kontrolní činnosti samostatně upřesňuje rozsah a obsah výkonu zimní služby na silniční síti v rámci územní působnosti schváleného plánu ZÚ. Operativně koordinuje opatření pří zmírňování, případně odstraňování vzniklých závad ve sjízdnosti. V případě vzniku kalamitních situací, kdy síly a prostředky nestačí na obnovu sjízdnosti dle pořadí důležitosti, neprodleně informuje vedoucí pracovníky ŘSD dle příslušné kategorie komunikace a konzultuje s nimi další postup organizování zimní údržby, případně se řídí pokyny dané operačním štábem. Vede deník zimní údržby dle Vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 104/1997"), zaznamenává veškeré skutečnosti na dispečerském pracovišti a na svěřeném území, včetně hlášení BESP, v průběhu směny. V činnostech a událostech ovlivňujících výkon zimní služby, dále o záležitostech veškerých realizovaných zásahů a výkonů, vede podrobnou dokumentaci v deníku ZÚ a v určených časech předává informativní zprávu o počasí, stavu sjízdnosti (na portál JSDI) a nasazení techniky na pracoviště vedoucího zimní údržby. V činnostech a událostech ovlivňujících výkon zimní služby, dále o záležitostech veškerých realizovaných zásahů a výkonů, vede podrobnou dokumentaci v deníku ZÚ a v určených časech předává informativní zprávu o počasí, stavu sjízdnosti (na portál JSDI) a nasazení techniky na pracoviště vedoucího zimní údržby. Odpovídá za optimální pracovní využití pracovníků ve směně, přistavených vozidel, mechanizmů a dalších prostředků i mimo výkon zimní údržby v rámci jejich nasazení dle plánu náhradních prací. V případě vzniku kalamitních situací, kdy síly a prostředky nestačí na obnovu sjízdnosti, neprodleně informuje vedoucího 2 mní údržby. Telefonní spojení na stálou službu: Centrální dispečink: EUROVIA CS, a. s. dispečink Olomouc Telefon: , dispecink.zlin@eurovia.cz Adresa: Příčná 3, Olomouc Další telefonní spojení s nepřetržitou službou je součástí přílohy č. 5. Zodpovědná osoba za IT technologie, která vytváří technickou podporu dispečerského pracoviště po softwarové i hardwarové stránce: jméno a příjmení: Ing. Marek Vondra MgA. tel.: marek.vondra@eurovia.cz 2.3 Předpověď počasí a meteorologické zprávy Předpověď počasí a veškeré meteorologické zprávy budou získávány z ověřených dat z těchto zdrojů: A. Meteorologický informační systém Systémy JSMIS, METIS, ARWIS existují v rámci Jednotného systému dopravních informací, jsou dostupné na internetové adrese nebo přímo na portálu JSDI (pro vstup je nutné přístupové oprávnění). Poskytují předpovědi pro jednotlivé kraje a okresy, výstrahy na nebezpečné meteorologické jevy, aktuální

7 srážkový radar, aktuální stav údajů ze silničních meteostanic umístěných na vybraných úsecích silnic (dálnice, rychlostní silnice, exponované úseky silnic I. a II. tříd), aj. B. Data z meteostanic Zajišťování sjízdnosti během zimního období je vyhodnocováno i dle informací od IZS (PČR, zdravotnické služby, hasiči) a výstražných informací vydaných ČHMÚ. Na informace od ostatních účastníků silničního provozu bude reagováno po ověření dané informace. Dispečerská pracoviště vyhodnocují stav i z dalších doplňkových informačních zdrojů (INTERNET, TV METEO, předpovědi zasílaných em z ČHMÚ..) 2.4 Hlášení o stavu sjízdnosti silniční sítě Organizace zimní zpravodajské služby vyplývá ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. v platném znění. Dále je řízena Pokynem k organizaci zpravodajské služby na území ČR v zimním období, vydaným Ministerstvem dopravy ČR pod č. j. 168/ SS/1 ze dne Zimní zpravodajská služba pro oblast Jednotlivá dispečerská pracoviště ZÚS na střediscích shromažďují aktuální informace o sjízdnosti silnic I. třídy, sestavují v pravidelných časech zprávu o stavu silniční sítě k zanesení do formuláře elektronického deníku zimní údržby. Každý službu konající dispečer má zřízeno svoje vlastní přístupové oprávnění a zadává vždy zprávu za svoje spravované území. Zprávy jsou zadávány standardně čtyřikrát denně v časech (3-5 hod, 7-9 hod, hod, hod). Informace zanesené na tuto stránku jsou dostupné všem oprávněným uživatelům a institucím bez rozlišení stupňů zpravodajské služby v aplikaci Zimní zpravodajská služba nebo na Dopravním portálu ŘSD ČR a jsou tak součástí centrální zpravodajské služby (viz dále). Zpráva o stavu a sjízdnosti silniční sítě je z deníku přeposílána do formuláře na internetové stránce jednotlivými středisky. Obsahem zprávy bude aktuální stav vývoje počasí a sjízdnosti jednotlivých silnic. Kromě uvedených časů bude údaj o stavu sjízdnosti silniční sítě na stránce aktualizován dispečerem kdykoliv při podstatné změně sjízdnosti silnic operativně dle vývoje situace, zejména při jejím zhoršení. V případě nesjízdnosti úseku silnice (kalamitní situace) podá tuto informaci neprodleně dispečer na vyšší instanci. Dále je tato informace rozeslána dispečerem na centrální zpravodajskou službu (NDIC) Ostrava tel nebo , případně mailem na adresu ndic@rsd.cz. O odvolání uzávěry, která byla vyhlášena v důsledku nesjízdnosti konkrétního úseku, podá dispečer, případně jeho nadřízený, rovněž informaci na výše uvedenou instituci. Při poruše přenosu internetové sítě budou zprávy ze středisek hlášeny telefonicky na centrální zpravodajskou službu (NDIC Ostrava) tel nebo Poskytování zpravodajských informací dle předchozích odstavců může být rozšířeno dle požadavků centrální zpravodajské služby, zejména při náhlém zhoršení povětrnostních podmínek a při vzniku kalamitních situací. Zpravodajská služba ZÚS bude zahájena dnem a ukončena dnem , pokud nebude stanoveno centrální zpravodajskou službou jinak Centrální zpravodajská služba (Národní dopravní informační centrum NDIC) Centrální zpravodajská služba je součástí Národního dopravního informačního centra a je organizována prostřednictvím webové aplikace provozované ŘSD ČR v rámci Jednotného systému dopravních informací pro ČR. Předávání informací prostřednictvím této webové aplikace provádějí dispečeři středisek. Vstup do aplikace je zabezpečen pomocí jména a hesla, které je nutno zadat. Pracoviště centrální zpravodajské služby (NDIC) je na ŘSD ČR správa Ostrava, Slovenská ul. Ostrava - Přívoz, tel nebo , mail: ndic@rsd.cz. Toto pracoviště je v režimu nepřetržité služby. Centrální ZS (NDIC) plní tyto úkoly: a) Sleduje stav a vývoj počasí a jeho prognózu na celém území ČR b) vyhodnocuje průběžně informace od správců komunikací předané prostřednictvím webové aplikace c) zpracovává souhrnnou informaci o stavu sjízdnosti v ČR a zajišťuje její odesílání sdělovacím prostředkům

8 d) kontroluje a vyhodnocuje předávání informací od jednotlivých správců komunikací (ve standardních časových intervalech i v případech aktuálních změn situace), v případě neposkytnutí informace žádá příslušného dispečera o nápravu e) zabezpečuje průběžně namátkové sledování stavu sjízdnosti dálnic a silnic v závislosti od vývoje klimatických podmínek f) poskytuje operativní informace o stavu sjízdnosti na internetových stránkách Jednotného systému dopravních informací ČR, ŘSD ČR, dále na telefonické dotazy hromadným sdělovacím prostředkům, ústředním orgánům, zastupitelským úřadům, popř. dalším účastníkům silničního provozu. 2.5 Mechanizační prostředky Podrobný rozpis mechanizace dodavatelů a subdodavatelů je uveden v příloze č. 6. Tabulka 4: Celkový počet mechanizačních prostředků Druh Dodavatel Subdodavatel Celkem Sypač Sněžná fréza 1 1 Šípový pluh 1 1

9 3 Materiály a použité technologie při provádění ZÚ Při výkonu zimní údržby na silnicích I. třídy se vždy použije technologie posypů chemickými rozmrazovacími materiály. V ojedinělých případech se může použít inertní posyp. 3.1 Specifikace posypového materiálu A. Chemický materiál: Pro tuto zimní sezonu budou používány zejména tyto chemické rozmrazovací materiály: Chlorid sodný Roztok chloridu sodného B. Inertní materiál Pro tuto zimní sezonu budou používány zejména tyto chemické rozmrazovací materiály: Kamenná drť Objem předzásobení na zimní období 2017/2018 posypovou solí pro zimní údržbu silnic I. třídy je uveden v kapitole v tabulce č. 8 Plánu. Celkový přehled úložišť materiálů je uveden v příloze č Použité technologie Při výkonu zimní údržby na silnicích I. třídy se vždy použije technologie posypů chemickými rozmrazovacími materiály. V ojedinělých a odůvodněných případech se může použít inertní posyp Použití dostupné technologie v souvislosti s pořadím důležitosti silnice Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným Plánem zimní údržby použije taková technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a pořadí důležitosti silnice. A. Závady ve sjízdnosti na rychlostní silnici Závady se zmírňují na všech průběžných jízdních pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z odpočívek a na odpočívkách. Závady ve schůdnosti odpočívek se zmírňují následně a to vždy za denního světla. Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru. B. Silnice zařazené do I. pořadí důležitosti Udržuje se celá šířka a délka vozovky. Náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími Mechanické odklízení sněhu Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné, a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky. Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit. Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen odtok vody. U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k okrajům chodníků a dle možností odváží. Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných případech a za stanovených bezpečnostních opatření. U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných pracovních sestavách.

10 Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů, které se následně odstraní. Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování volné výšky. Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty. K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca cm, nasazují se šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru vozovky. Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva sněhu přesáhnout 3 cm Odklizení sněhu s použitím chemických rozmrazovacích materiálů Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět. Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1-1,5 cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m², při větší intenzitě dávkou 20g.m². Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při mimořádně dlouhé sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m² opakovat, ale vždy až po provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky Odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev za pomoci chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy uježděného sněhu do tloušťky 1-2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických prostředků. Při teplotách kolem -5 C se použije chlorid sodný, při teplotách kolem -15 C se použije chlorid vápenatý v mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené maximální dávky nesmí být překročeny. Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20 g.m². Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom zásahovém dni nemá překročit 60 g.m². Jen ve zcela výjimečných případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace, lze použít dávku vyšší než 60 g.m². Dávky vyšší než 20 g.m² se nesmí používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na sypači použito zkrápěcí zařízení. Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější vrstvy náledí se nechá posyp působit 2-5 hodin. Pokud se za tuto dobu vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky. Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky neprodleně mechanicky odstranit. Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240 g.m² směsi s poměrem 1 : Zdrsňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev posypem zdrsňovacími materiály Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích materiálů. Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm). Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm). V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm. Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m², místa, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300 g.m². Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky vyšší než 500 g.m² jsou však neúčelné. Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace, případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom směru.

11 4 Kalamitní plán Zimní kalamita je takový stav silniční sítě, kdy není možno k zajištění sjízdnosti odstranit nebo zmírnit závady ve sjízdnosti v časových limitech daných pro jednotlivá pořadí důležitosti silnic při nasazení kapacit určených rozpisem plánu ZÚS a jestliže tento stav neumožňuje sjízdnost běžným dopravním prostředkem. Jedná se o takový stav při déle trvajících sněhových srážkách a silném větru, kdy se vytvářejí souvislé sněhové jazyky a závěje znemožňující průjezdnost silnic pro jiná než speciální vozidla, případně takové překážky, které není možno objet, nebo stav při mrznoucím dešti, kdy se náhle vytvoří plošně rozsáhlá a souvislá ledová vrstva. Při mimořádně nepříznivých klimatických podmínkách řídí ZÚS operační štáb. Operační štáb zasedá po svém ustanovení před začátkem zimního období a projednává organizaci a spojení. Další jeho zasedání a rozsah svolání jednotlivých členů operačního štábu je dán potřebou konkrétního řešení mimořádné situace Stupně zimní silniční kalamity I. stupeň: kalamita v rozsahu cca 1/2 oblasti. Udržují se přednostně silnice I. a II. pořadí důležitosti a III. pořadí pak jen dle možnosti a jen ty, kde projíždějí autobusové spoje. II. stupeň: kalamita v rozsahu rozšíření více než na polovinu oblasti. Udržuje se sjízdnost především na silnicích I. pořadí, na II. pořadí důležitosti se udržují jen dopravně nejzatíženější vozovky. III. stupeň: kalamita působí na území celé oblasti. Udržují se přednostně silnice zařazené v I. pořadí důležitosti Pravomoci a povinnosti při vzniku kalamitního stavu I. stupeň - návrh na vyhlášení kalamitního stavu podává směnový dispečer, vrchní cestmistr, směnový vedoucí ZÚ a po prověření situace vyhlašuje kalamitní stav I. stupně vedoucí SÚ nebo vedoucí zimní údržby SÚ. II.stupeň - návrh na vyhlášení kalamitního stavu II. stupně podává vedoucí SÚ nebo vedoucí zimní údržby SÚ a po prověření situace jej vyhlašuje ředitel Sdružení Olomoucká oblast. III.stupeň - vyhlašuje ředitel Sdružení Olomoucká oblast a svolává operační štáb zimní údržby. Ihned po vyhlášení kalamitního stavu je povinností pracovníka, jenž kalamitní stav vyhlásil zajistit informování následujících pracovníků a institucí: - dispečer ZÚ - zapsat informaci na portál JSDI, včetně jednotlivých uzavřených úseků ředitele Sdružení Olomoucká oblast (provádí směnový dispečer) - odbor dopravy Krajského úřadu Olomouckého kraje (provádí směnový dispečer) - operačního důstojníka Policie ČR pro danou oblast - dispečink Hasičského záchranného sboru pro danou oblast (IZS) - dispečink Zdravotnické záchranné služby pro danou oblast Informace musí obsahovat: - stupeň vyhlášeného kalamitního stavu - datum a čas vyhlášení kalamitního stavu - důvod vyhlášení kalamitního stavu - seznam uzavřených silnic - předpokládanou dobu uzavření - objízdnou trasu pokud je možná a zajistit její vyznačení dopravním značením. - jméno, příjmení a funkce pracovníka, jenž kalamitní stav vyhlásil.

12 Dále povinností pracovníka, který kalamitní stav vyhlásil, zůstává zajistit informování výše jmenovaných pracovníků a institucí o změnách v uzavřených úsecích silnic a o ukončení kalamitního stavu. Dispečer ZÚS - Posoudit a ověřit všemi dostupnými prostředky situaci i s ohledem na předpověď vývoje počasí - Spojit se s ostatními směnovými dispečery ZÚS a prověřit rozsah kalamity - Povolat do služby všechny dostupné pracovníky a uvést do činnosti všechny dosažitelné prostředky - Dle pokynů hlavního dispečera ZÚ spojit se s dalšími dodavateli ZÚS a stanovit jim úkoly dle stávající situace - Do deníku ZÚ zapsat dobu vzniku mimořádné situace a provedená opatření - Podat návrh na vyhlášení kalamitní situace hlavnímu dispečerovi a informovat ho o rozsahu a provedených opatřeních - Po vyhlášení kalamitního stavu plní pokyny nadřízených pracovníků a pravidelně je informuje o průběhu likvidace zimní silniční kalamity. - Po zdvojení služby jeden dispečer zůstává na stanovišti k zapisování událostí, zajišťování spojení a podávání hlášení, druhý dispečer řídí práce přímo v terénu, zajišťuje koordinaci jednotlivých údržbových prostředků a efektivitu zásahu, prověřuje hlášení posádek a podává pravidelně zprávy na dispečerské stanoviště. - Prověřit situaci na všech střediscích ZÚ, posoudit závažnost situace a informovat hlavního dispečera a regionální dispečersko-zpravodajské pracoviště ŘSD ČR (dále DZS ŘSD) - Do vyhlášení kalamitní situace řídí provádění zimní údržby v rámci SÚ, s ohledem na stupeň kalamity stanoví pořadí jednotlivých priorit a koordinuje práce důležitých mechanizmů na pomoc nejohroženějším úsekům redukované údržby v rámci obvodu SÚ. Hlavní dispečer ZÚS - Po nástupu na pracoviště až do převzetí řízení prací OŠ přebírá řízení provádění zimní údržby v rámci SÚ, u kalamitní situace I. stupně stanoví pořadí jednotlivých priorit a koordinuje práce důležitých mechanizmů na pomoc nejohroženějším úsekům redukované údržby v rámci okresu - Neprodleně informuje ředitele Sdružení Olomoucká oblast a konzultuje s ním další postup - Zajišťuje zdvojení dispečerské služby na kalamitou zasažených dispečerských obvodech - Podává návrh na vyhlášení kalamitního stavu II. stupně. - Zajišťují spolupráci s integrovaným záchranným systémem - Vyhledávají výpomoc k odstranění kalamitního stavu i u jiných organizací - Zajišťuje spolupráci mezi SÚ na likvidaci kalamitních situací I a II stupně - U kalamitní situace II.stupně stanoví pořadí jednotlivých priorit v údržbě komunikací - Na základě zjištěných skutečností podává návrh k vyhlášení kalamitního stavu III.stupně a připraví organizační začlenění OŠ do systému dalšího řízení ZÚ Ředitel Sdružení Olomoucká oblast - Po podrobné analýze a prokonzultování kalamitní situace na zasedání OŠ informuje o situaci územně dotčené úřady a orgány a pověřený člen OŠ informuje další příslušné instituce, včetně regionálního zpravodajského pracoviště ŘSD, dále sdělovací prostředky, o zhoršení sjízdnosti vozovek, postupu prací, případně o vedení objížďkových tras d) Krajský operační štáb (KOŠ): - svolává se v případě, že kalamitní stav zasáhl 3 a více okresů v různém stupni kalamity a prognóza povětrnostní situace nepředpokládá zlepšení současného stavu - podává informace HZS o vzniklé situaci - rozhoduje o poskytování pomoci při řešení kalamitních stavů - koordinuje činnost jednotlivých středisek a případně dalších složek zasahujících při řešení kalamitní situace - seznam a spojení členů Operačního štábu pro celý kraj je uveden v tabulce č. 9. Další seznam členů krajského Operačního štábu je uveden v příloze č. 8. e) Hlavní operační štáb (HOŠ)

13 - zimní údržby je ustanoven MD - vedoucím HOŠ je ředitel odboru pozemních komunikací MD. - tvoří jej delegovaní pracovníci ŘSD ČR, Prezidia Policie ČR, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Ministerstva životního prostředí, krajských úřadů, Českého hydrometeorologického ústavu, aj. podle zpracovaného seznamu na příslušné zimní období - zabezpečuje následující rozsah činností: i. sleduje a vyhodnocuje dodržování plánů ZÚS, připravenost a průběh výkonu zimní služby na území ČR ii. navrhuje a upravuje postup spolupráce s organizacemi ostatních resortů k odstranění a řešení kalamitních situací ve sjízdnosti pozemních komunikací způsobených povětrnostními vlivy iii. operativně řeší vzniklé konkrétní kalamitní situace přesahující možnosti okresních a krajských operačních štábů v celorepublikovém rozsahu prostřednictvím delegovaných zástupců jednotlivých resortů, orgánů a organizací - seznam členů Hlavního operačního štábu je uveden v tabulce č. 10. Tabulka 9: Seznam členů štábu pro území celého kraje Jméno a příjmení Funkce Pracoviště Telefonní spojení Ing. Michal Friedlaender, Jahodová 452, Zlín Ing. Miroslav Lajda, Družby 1217, Holešov Ing. Marek Sládeček, Rožnovská 17, Olomouc Por. Bc. Michal Miterko pplk.ing. Libor Popp, Tršice 318 Ing. Pavel Študent, Větrná 23, Přerov VI-Újezdec Ing. Miroslav Lajda, Družby 1217, Holešov ředitel, EUROVIA CS, a. s. - závod Zlín vedoucí zimní údržby, EUROVIA CS, a. s. - závod Zlín Dopravní inženýr PČR Krajské řed. Olomouc Dopravní inženýr PČR - územní odbor Šumperk HZS OK Ředitel odboru IZS a služeb Ředitelství silnic a dálnic ČR dsipečer EUROVIA CS, a. s. - závod Zlín U Dřevnice 330, Zlín U Dřevnice 330, Zlín Tř. Kosmonautů 189/10, Olomouc PČR ÚO Šumperk, Havličkova 8 Šumperk Schweitzerova 91, Olomouc Wolkerova 24, Olomouc Příčná 3, Olomouc Josef Foldyna dispečer AVE s. r. o. Šternberk Květoslav Mück dispečer AVE s. r. o. Litovel Ing. Radim Mamula dispečer SOÚS s. r. o. Vikýřovice Tabulka 10: Seznam členů Hlavního operačního štábu Jméno a příjmení Funkce Pracoviště Telefonní spojení pracoviště: , michal.friedlaender@eurovia.cz, tel.: pracoviště: , miroslav.lajda@eurovia.cz,tel.: pracoviště: , Krpolk.reditel@mvcr.cz, tel: pracoviště sudi@mvcr.cz Tel: pracoviště: , . Libor.popp@hzsol.cz, tel.: pracoviště , pavel.student@rsd.cz, tel.: pracoviště: , dispecink.zlin@eurovia.cz, tel.: pracoviště: , sternberk.dispecink@ave.cz, tel.: pracoviště: , litovel.dispecink@ave.cz, tel: radim.mamula@soussro.cz, tel: Tabulka 11: Seznam členů operačního štábu Jméno a příjmení Funkce Pracoviště Telefonní spojení Hlášení o vzniku kalamitní situace a postup při uzavírání silnic v případě kalamitní situace

14 5 Specifický režim ZÚ 5.1 Režim CHKO, zdroje pitné vody a další oblasti V dotčených oblastech CHKO, v oblastech zdrojů pitných vod, přírodních léčivých zdrojů, památných alejích a stromů bude prováděna zimní údržba silnic v omezeném režimu s ohledem na životní prostředí a ochranu zdrojů pitných vod a to dle podmínek stanovených příslušným správním úřadem, resp. dle podmínek uvedených v rozhodnutí o výjimce (viz přílohy) vydanou příslušnou správou CHKO dle 43 zákona č.114/1992 Sb. (pro území CHKO). Pokud není výjimkou stanoveno jinak, bude v těchto oblastech technologie provádění ZÚ následující: - úseky udržované pouze pluhováním - plužení v celém rozsahu bez omezení - úseky dále ošetřované zdrsňovacím posypem-posyp pískem nebo drtí dávkování max. 300g/m2 - úseky ošetřované chemickými posypovými materiály-posyp solí (NaCl) - aplikace posypu bude prováděna výhradně posypovými nástavbami s automatickým dávkováním s možností přesné regulace, technologií skrápěné soli solankou - maximální dávkou 20g/m2 (vždy se skrápěním solankou), nastavení šířky posypu na maximálně 90% šířky neprašné části komunikace. Výjimkové doložky jsou součástí přílohy č. 9. V daném území se nenachází žádná CHKO. Tabulka 12: Seznam úseků silnic se specifickým režimem Číslo silnice Úsek Místní název Technologie údržby CHKO Zdroje pitné vody Léčivé zdroje, přírodní zdroje minerálních vod Krajinné prvky, památné aleje a památné stromy 5.2 Železniční přejezdy V souladu s Drážním předpisem č. S4/3, bod 24 je u přejezdů s kolejovými obvody zakázáno používat k posypu vozovky chemických prostředků do minimální vzdálenosti 25 m od přejezdu. Klesá-li komunikace k přejezdu s kolejovými obvody, může se hranice zákazu posypu chemickými materiály na požadavek drážního podniku posunout až na vzdálenost 200m od železničního přejezdu. Železniční přejezdy s kolejovými obvody, které se kříží se silnicemi I. třídy musí být osazeny informační tabulkou Začátek chemického posypu resp. Konec chemického posypu. V tabulce č. 12 jsou uvedeny všechny železniční přejezdy. Železniční přejezdy s kolejovými obvody jsou podbarveny. Tabulka 13: Seznam železničních přejezdů na komunikacích I. třídy JIČ Středisko Silnice číslo Staničení Místopis Poznámka Šternberk Ol. Hodolany 1 kolej Šternberk Ol. Hodolany 1 kolej Šternberk Mor. Beroun - Ondrášov 1 kolej 5.3 Úseky, kde mohou nastat nepředvídatelné události při výkonu ZÚ V dané oblasti se nenacházejí úseky, na kterých mohou nastat nepředvídatelné události. Tabulka 14: Seznam silnic s častou dopravní nehodovostí Číslo silnice Místní název Nnebezpečný úsek Technologie údržby

15 5.4 Specifický režim na mostech Zimní údržba na mostech se provádí v souladu s ČSN Technologie údržby na mostních objektech je stejná jako mimo tyto objekty. Tabulka 15: Seznam mostů a technologie údržby Číslo silnice Místní název Technologie údržby 46 Hodolany Pluhování a posyp solí 46 Dolany Pluhování a posyp solí 46 Bělkovice - Lašťany Pluhování a posyp solí 46 Čepky Pluhování a posyp solí 46 Šternberk Pluhování a posyp solí 46 Horní Loděnice Pluhování a posyp solí 46 Ondrášov Pluhování a posyp solí 46 Čabová Pluhování a posyp solí

16 6 Telefonní spojení na důležité instituce 6.1 Telefonní seznam na složky IZS Telefonní seznam na složky IZS je součástí přílohy č Spojení na odtahové služby Spemax, s.r.o Rolsberská 1203/90, Olomouc Hodolany 6.3 Ostatní důležitá čísla Spojení složek integrovaného záchranného systému v Olomouckém kraji Integrovaný záchranný systém je podle zákona č. 239/2000 Sb. koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. K ostatním složkám, poskytujícím pomoc na vyžádání, patří vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a sborů, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů (do ostatních složek je zařazena i SSOK - jako potřebná k řešení konkrétní situace). Kontaktní spojení v době mimořádné události na území Olomouckého kraje Krajský úřad Olomouckého kraje krizové řízení Jeremenkova 40a, Olomouc T: F: Hranice - Městská policie Pernštejnské náměstí 1, Hranice Jeseník - Městská policie Dukelská 718 / 6, Jeseník Lipník nad Bečvou - Městská policie nám. T.G.Masaryka 89, Lipník n. Bečvou Litovel - Městská policie Havlíčkova 818, Litovel Mohelnice Hasiči, ohlašovna požárů Nádražní 25, Mohelnice Olomouc havarijní telefon odboru ochrany

17 Prostějov - Městská policie Havlíčkova 4, Prostějov Přerov - Městská policie T.G. Masaryka 1, Přerov Šternberk - Městská policie ČSA 30, Šternberk Šumperk - Městská policie Jesenická 31, Šumperk Zábřeh - Městská policie Tunklova 945/5, Zábřeh Výpis spojení na základní složky IZS Záchrana 112 Hasiči 150 HZS Olomouckého kraje Krajské ředitelství (ÚO Olomouc) Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje Schweitzerova Olomouc HZS Olom ouckého kraje CPS Olomouc , PS Litovel PS Šternberk PS Uničov CPS Prostějov PS Konice CPS Přerov PS Hranice PS Kojetín PS Lipník nad Bečvou

18 CPS Šumperk PS Zábřeh PS Jeseník Policie České republiky 158 Operační důstojníci PČR Krajský vedoucí směny operačního střediska Krajský operační důstojník pro dopravu Operační důstojník pro okres Olomouc Operační důstojník pro okres Prostějov Operační důstojník pro okres Přerov Operační důstojník pro okres Šumperk Operační důstojník pro okres Jeseník Obvodní oddělení PČR PČR OO Olomouc I PČR OO Olomouc II PČR OO Olomouc III PČR OO Olomouc IV PČR OO Šternberk PČR OO Uničov PČR OO Litovel PČR OO Velká Bystřice PČR OO Lutín * PČR OO Moravský Beroun (OŘ Olomouc) PČR OO Prostějov PČR OO Prostějov * PČR OO Němčice nad Hanou , * PČR OO Plumlov * PČR OO Konice PČR OO Přerov I PČR OO Přerov II

19 PČR OO Hranice PČR OO Lipník nad Bečvou PČR OO Kojetín PČR OO Šumperk PČR OO Hanušovice * PČR OO Mohelnice PČR OO Velké Losiny * PČR OO Zábřeh na Moravě PČR OO Jeseník PČR OO Javorník * PČR OO Zlaté Hory * * obvodní oddělení nemá stálou službu, v provozu převážně v běžné pracovní době 7-15 hod.

20 7 Seznam okruhů a mapy tras jízd posypových mechanismů Název okruhu: Šternberk 1 Technologie posypu: chemickými rozmrazovacími prostředky se zvlhčením Celková délka okruhu:45,478 Nakládka (počet): 1 Celková doba s nakládkou: 126 Středisko/cestmistrovství ZÚ: Šternberk Zajišťovatel: AVE odpadové hospodářství s.r.o. Stanoviště: Šternberk Spojení: Mechanizmus, nástavba: 3AT 9960 MB Actros 2036 A 4x (Schmidt Stratos Schmidt Tarron MS 34.1) +???? Mercedes Benz AROCS 3345 AK (Schmidt Stratos III B Schmidt Stratos III B 70-42) Posádka: Název okruhu: Šternberk 2 Technologie posypu: chemickými rozmrazovacími prostředky se zvlhčením Celková délka okruhu: 32,31 Nakládka (počet):1 Celková doba s nakládkou: 74 Středisko/cestmistrovství ZÚ: Šternberk Zajišťovatel: SSOK Stanoviště: SSOK Olomouc Spojení: Mechanizmus, nástavba: 6M Iveco MAGIRUS AG (SSOK) Posádka: Tabulka 16: Seznam okruhů Trasa číslo Pořadí důležitosti Označení silnice Šternberk 1 Šternberk 2 I. 45,46 I. 46 Úsek místopisně Šternberk křižovatka (46/44426)-Čabová (hranice kraje) Šternberk křižovatka (46/44426) - Olomouc (křižovatka 46/35) Staničení od Staničení do Posyp [km] Pluh [km] Přejezdy [km] Čas [min] 57,016 78,093 22,739 22,739 0, ,958 57,016 16,155 16,155 0,86 74

21 8 Přílohy Příloha č. 1 - Podrobný přehled všech úseků silnic I. třídy dle pořadí důležitosti Staničení Celkem Posyp Pluh Pořadí důležitosti Označení silnice Místopis Od Do [km] [km] [km] I. 46 Olomouc (kř. 46/35) - Čabová 40,958 78,093 37,135 37,135 37,135 I. 45 Horn Loděnice - Krahulčí 0 1,662 1,662 1,662 1,662 Příloha č. 2 - Seznam osob, které jsou zodpovědné za zimní údržbu Zařazení Jméno Příjmení Funkce Pracoviště Vedoucí dispečer Josef Foldyna dispečer Dispečer zimní údržby Dispečer zimní údržby Dispečer zimní údržby Dispečer zimní údržby Dispečer zimní údržby Michaela Furišová dispečer Dušan Prutyszyn dispečer Petr Stolička dispečer Jan Koukal dispečer Jan Hložek dispečer dispečink Šternberk dispečink Šternberk dispečink Šternberk dispečink Šternberk dispečink Šternberk dispečink Šternberk Telefon na pracoviště josef.foldyna@ave.cz michaela.furišova@ave.cz dusan.prutyszyn@ave.cz petr.stolička@ave.cz Telefon domů Příloha č. 3 - Seznam vedoucích zaměstnanců zajišťující zimní údržbu (včetně pracovníků centrálního dispečinku) Jméno Příjmení Funkce Pracoviště Telefon na pracoviště Telefon domů Ivo Koukal ředitel ivo.koukal@ave.cz Květoslav Mück vedoucí ZÚ kvetoslav.muck@ave.cz Příloha č. 4 - Sjednaná výpomoc Jméno subdodavatele (firma) Sídlo Jméno obsluhy Telefon Sjednaná činnost Příloha č. 5 - Další telefonní spojení s nepřetržitou službou Místo Adresa Spojení Dispečink Šternberk Hvězdné Údolí 101, Šternberk Příloha č. 6 - Podrobný rozpis mechanizace dodavatelů a subdodavatelů Vlastník Typ RZ Nástavba [m3] [l] Využití Radlice Spojení SSOK AVE IVECO MAGIRUS MB Actros 2036 A 4x M AVE MB Arocs 3345 AK 6*6 KS AT 9960 Schmidt Stratos Schmidt Stratos III B sypač sypač sypač Příloha č. 7 - Seznam úložišť posypového materiálu Místo Druh materiálu Kapacita Předpoklad stavu k 1. listopadu SSOK Šternberk NaCl 125t 125t SSOK Olomouc NaCl 50t 50t Olomouc (K+S centrální sklad) NaCl 2500t 2500t Příloha č. 8 - Další seznam členů krajského Operačního štábu Jméno a příjmení Funkce Pracoviště Telefonní spojení Schmidt Tarron MS 34.1 Schmidt Tarron 36, Příloha č. 9 - Výjimkové doložky Příloha č Telefonní seznam na složky IZS Pracoviště IZS Odpovědný pracovník Telefon Hasiči ; opis@olk.izscr.cz Policie ; krpm.ios.doprava@pcr.cz 9 Použité pojmy a zkratky

22 10 Mapa Trasy jízd posypových mechanizmů Legenda:

23 Pořadí důležitosti Legenda:

24 Technologie údržby Legenda:

25 Sklady posypových materiálů Legenda: