C E L N Í S P R Á V A Č R Generální ředitelství cel

Transkript

1 C E L N Í S P R Á V A Č R Generální ředitelství cel Metodická informace č. 16/2018 Věc: Dražby vykonávané celními úřady podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Vyhlášeno ve Věstníku CS ČR č. 35/2018 č. j.: 15930/ Referent: Ing. Klímová Počet příloh: 1 Datum schválení: 28/08/2018 Účinnost: 07/09/2018 ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Účel a předmět úpravy (1) Tato metodická informace (dále jen MI ) stanoví zásady a postupy při realizaci dražeb za účelem provedení daňové exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí dle ustanovení 194 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ). Vzory rozhodnutí jsou k dispozici na webu odboru 30 GŘC (2) Tato metodická pomůcka neupravuje postup při dražbách prováděných podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, ani postup pro provádění elektronické dražby, jejíž provádění umožňují příslušná ustanovení daňového řádu. Článek 2 Právní úprava Právní předpisy používané při provádění dražby dle daňového řádu jsou především a) daňový řád, b) zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský soudní řád ), c) zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), d) Zákon 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o cenách ). 1

2 ČÁST DRUHÁ Obecné zásady Článek 3 Nezbytné předpoklady pro provedení dražby Nezbytnými předpoklady pro provedení dražby ve smyslu ustanovení 194 a násl. daňového řádu jsou: a) existence vykonatelného exekučního titulu, na základě kterého byla daňová exekuce nařízena, b) exekuční příkaz na prodej nemovitých nebo movitých věcí, který je v právní moci, c) soupis věcí, jenž je přílohou protokolu o průběhu soupisu věci, které mají být prodány v dražbě, d) zjištěná cena dražených věcí, jde-li o dražbu movitých věcí, nebo výsledná cena v případě dražby věcí nemovitých, e) rozhodnutí o ceně, jedná-li se o nemovitou věc nebo movitou věc, se kterou jsou spojena věcná, nájemní nebo pachtovní práva jiných osob, nebo o movitou věc, jejíž ocenění provedené znalcem přesahuje částku ,- Kč a f) úřední záznam ( 63 daňového řádu) o ceně u movitých věcí, jejichž ocenění provedené znalcem nepřesahuje částku ,- Kč, jejichž cena nebyla v souladu s ustanovením 209 odst. 1 daňového řádu zjišťována znalcem, případně, které se rychle kazí. Článek 4 Cena dražených movitých a nemovitých věcí (1) V jednoduchých případech, jedná-li se o movité věci, které zjevně nemají vyšší hodnotu než ,- Kč, nejsou s nimi spojena věcná, nájemní nebo pachtovní práva jiných osob, nejsou kulturními památkami, sbírkou muzejní povahy, sbírkovým předmětem nebo předmětem kulturní hodnoty, odhadne jejich cenu správce daně sám. Výše nejnižšího dražebního podání nesmí být následně stanovena pod jednu třetinu zjištěné ceny ( 211 odst. 1 daňového řádu), (2) Pro stanovení ceny se zásadně vychází z ceny obvyklé, tj. z ceny, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění dle ustanovení zákona o oceňování majetku, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. To neplatí v případě, pokud cenu nebo způsob zjištění ceny je stanoven jiným právním předpisem např. zákon o cenách. Např. Správce daně může cenu obvyklou zjistit na internetu, kde vyhledá, za kolik se prodává opotřebená movitá věc, která má být prodána v dražbě. Správce daně následně 2

3 přihlédne ke stáří, opotřebení nebo poškození movité věci a dle získaných podkladů určí zjištěnou cenu (pozn. tato zjištěná cena může být odlišná než odhad ceny při soupisu). (3) Ohledně movité věci, se kterou jsou spojena věcná, nájemní nebo pachtovní práva jiných osob, nebo ohledně movité věci, jejíž ocenění provedené znalcem přesahuje částku ,- Kč (dále jen movitá věc dle 211 odst. 5 daňového řádu ), se uplatní přiměřeně postup stanovený pro ocenění a prodej v dražbě při daňové exekuci prodejem nemovitých věcí dle 221 odst. 1 daňového řádu. Podle 222 odst. 1 daňového řádu bude činit nejnižší dražební podání dvě třetiny stanovené výsledné ceny, a podle 225 odst. 2 daňového řádu jedné poloviny stanovené výsledné ceny u dražby opakované. Samotná podstata přiměřené aplikace ustanovení 221 a násl. daňového řádu spočívá v tom, že není-li možné postupovat v daném případě stejně, správce daně, s přihlédnutím k cíli správy daní a ke smyslu a účelu dané úpravy použije co nejpodobnější obdobná pravidla postupu, pročež se přiměřenost použije při vydávání dražební vyhlášky, licitace, soupisu protokolu o průběhu dražbě a vydání rozhodnutí o příklepu. Postup pro prodej movitých věcí dle 211 odst. 5 daňového řádu v dražbě je tedy analogický s postupem pro prodej nemovitých věcí v dražbě. (4) Skutečnost, že cena odhadnutá správcem daně u movitých věcí může finálně převýšit částku ,- Kč, není určující pro aplikaci 211 odst. 5 daňového řádu. Je-li však ke zjištění ceny přizván znalec, který stanoví cenu vyšší než ,- Kč, správce daně pro následnou dražbu přiměřeně aplikuje postup stanovený pro daňovou exekuci prodejem nemovité věci ( 221 a násl. daňového řádu). (5) V ostatních případech ustanoví správce daně znalce. Článek 5 Věci, jejichž prodej podléhá určitému omezení daňového řádu (1) Jedná se o movité věci, jejichž prodej podléhá omezením ( 212 daňového řádu), nikoliv o absolutní zákaz prodeje. Při jejich prodeji je nutno respektovat omezení plynoucí ze zvláštních předpisů, např. povolení nabýt zbraň apod. (2) Věci, jejichž prodej je omezen, nebo které nejsou bez povolení obchodovatelné, správce daně prodá mimo dražbu minimálně za polovinu zjištěné ceny přímo osobě oprávněné k jejímu nákupu buď sám, nebo prostřednictvím osoby oprávněné k prodeji těchto věcí. Pokud je zájemců více, prodá správce daně věci tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku. Správce daně může oslovit možné zájemce jakýmkoli neformálním způsobem. Nejčastěji se správci daně setkávají právě s prodejem zbraní. (3) Při prodeji zbraní musí správce daně postupovat dle zákona č. 119/2002 Sb. o zbraních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zbraních ). V první řadě je třeba posoudit, zda se jedná o legálně nebo nelegálně drženou zbraň. Pokud je zbraň držena nelegálně, nelze ji exekučně postihnout. Exekutor v tomto případě neprodleně přivolá Policii České republiky (dále jen PČR ), která provede zajištění nelegálně držené zbraně a další úkony (trestní řízení). Pokud u soupisu není vlastník přítomen (zbraň nalezena např. v bytě nebo v bankovní bezpečnostní schránce), a nelze identifikovat, zda se jedná o legálně drženou zbraň, přivolá exekutor PČR. Exekutor proto před 3

4 exekucí ověří, zda dlužník by mohl mít legálně v držení zbraň na Centrálním registru zbraní. Dotaz uskuteční prostřednictvím softwarové aplikace EDOS. (4) Zbraň, která je legálně držena, lze pojmout do soupisu. Legálnost vlastnictví zbraně prokazuje vlastník zbrojním průkazem (zbrojní licencí) a průkazem zbraně. Veškeré zbraně musí být registrovány u příslušného útvaru PČR na základě podaného oznámení o nabytí vlastnictví ke zbrani, a to do 10 pracovních dnů ode dne nabytí vlastnictví zbraně ( 42 odst. 1 zákona o zbraních), současně s předložením zbraně. (5) Dokladem o registraci je průkaz zbraně, který je veřejnou listinou. V případě, kdy běží 10 denní lhůta k registraci po jejím nákupu (nabytí), je dokladem o legálnosti vlastnictví vedle zbrojního průkazu nebo zbrojní licence nabývací titul (kupní smlouva, usnesení o dědictví, apod.). (6) Zbraně a střelivo se dělí do kategorií A, B a C. Detailní popis jednotlivých typů zbraní, střeliva, zbrojních průkazů a zbrojních licencí je uveden v příloze č. 1 této MI. (7) Legálně držená zbraň kategorie A, B a C, může být exekutorem pojata do soupisu, avšak exekutor není oprávněn se zbraní manipulovat, pokud sám není držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny dle konkrétního typu zbraně pojaté do soupisu. Exekutor může přímo k soupisu, nebo i později k fyzickému odebrání této movité věci přizvat subjekt, který je oprávněn manipulovat se zbraní, například prodejce v oboru zbraní a střeliva, který zbraň fyzicky odebere. Seznam těchto osob je možné získat od PČR odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál. Je-li předmětná zbraň zařazena do kategorii A nebo B, k jejichž držení je potřeba speciální výjimka, může tuto zbraň odebrat jen osoba, která má takovou výjimku udělenu (je držitelem příslušného povolení). Je-li pojata do soupisu zbraň zařazená do kategorie D, může být exekutorem odebrána, neboť k jejich držení je způsobilá osoba starší 18 let. (8) Zabavené (odebrané) zbraně je nutno uskladnit prostřednictvím subjektů, kteří mají příslušná oprávnění (licenci) k úschově a skladování zbraní, tj. právnické nebo fyzické osoby, mající koncesní listinu a zbrojní licenci na úschovu zbraní (licence skupiny D ). Bude se jednat převážně o subjekty, podnikající v oboru zbraní (prodejci a obchodníci se zbraněmi), jejichž seznam je možné získat od PČR odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál. Smlouvu o uskladnění, nebo případně o odebrání a uskladnění zbraně pojaté do soupisu, bude na návrh Odboru správy příjmů a vymáhání uzavírat Celní úřad. Ve smlouvě budou uvedeny také podmínky pro vydání zbraně nabyvateli. Uzavření této smlouvy nepodléhá výběrovému řízení veřejných zakázek. Náklady, které uhradí správce daně za skladování, jsou hotovými výdaji ( 182 odst. 5 daňového řádu). (9) Neprodleně poté, co byla zbraň pojata do soupisu, oznámí exekutor tuto skutečnost útvaru PČR odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, místně příslušnému dle místa pobytu nebo sídla dlužníka. (10) Okruh nabyvatelů je omezen ve smyslu 8 zákona o zbraních tak, že dražitelem může být pouze osoba, která je držitelem zbrojního průkazu se skupinou potřebnou k držení druhu zbraně nebo zbrojní licence. Je-li u určitého typu zbraně žádáno navíc povolení PČR k nákupu této zbraně, jsou dražitelé vedle dokladu o prokázání totožnosti a zbrojního průkazu se skupinou potřebnou k držení druhu zbraně nebo zbrojní licence, se prokázat také povolením PČR k nákupu této zbraně. Doporučujeme například zbraně nabídnout případným zájemcům formou dopisu s tím, ať do určené lhůty uvedou svoji 4

5 cenovou nabídku. V případě zájmu o zbraň, je nutné, aby byly současně doloženy kopie příslušných zbrojních průkazů a povolení. a) Zbraně kategorií A a B (zbraně, k jejichž nákupu je třeba výjimka/povolení), správce daně prodá mimo dražbu, a to osobě, která je podle zákona o zbraních oprávněna k jejich nákupu, nebo prostřednictvím osoby, která je oprávněna s nimi obchodovat (tj. prostřednictvím držitele licence skupiny C) a to nejméně za polovinu zjištěné ceny. Bude-li více zájemců, prodá správce daně zbraň tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku. Prodej zbraní se realizuje pouze na základě sepsaného protokolu dle 60 daňového řádu. Stejnopis protokolu se předá nabyvateli, jako doklad o nabytí zbraně. b) zbraně kategorií C a D (zbraně, k jejichž nákupu není potřeba povolení, a jejichž nabytí podléhá jen ohlášení, resp. je omezeno jen věkem a způsobilostí k právním úkonům), správce daně prodá v dražbě. V dražební vyhlášce musí být upozornění na omezení okruhu dražitelů s ohledem na konkrétní kategorii v dražbě nabízené zbraně. (11) V případě uskutečněného prodeje zbraně, je exekutor povinen bezodkladně zaslat informaci o prodeji zbraně PČR- odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, a to včetně kopie protokolu o prodeji zbraně mimo dražbu nebo rozhodnutí o příklepu s nabytím právní moci. Bude se jednat o stejný útvar, kterému bylo hlášeno, že zbraň je předmětem exekuce. (12) K vydání zbraně nabyvateli z úschovny může dojít až na základě protokolu o prodeji movité věci mimo dražbu nebo na základě pravomocného rozhodnutí o nabytí zbraně (rozhodnutí o příklepu). Do smlouvy o uskladnění zbraně je vhodné také uvést podmínky vydání zbraně, a to, že uschovatel bude CÚ předem písemně upozorněn, že došlo k prodeji zbraně, které má v úschově, včetně zaslání kopie nabývacího titulu. Skladovatel může zbraň vydat z úschovy pouze po předložení protokolu o prodeji zbraně mimo dražbu nebo rozhodnutí o příklepu s nabytím právní moci, a po ověření totožnosti a prověření oprávnění k držení příslušné zbraně. (13) Nenajde-li se kupec, který by movitou věc koupil alespoň za polovinu zjištěné ceny, správce daně tuto movitou věc vyloučí ze soupisu věcí a vydá o tom rozhodnut ( 217 odst. 1 daňového řádu. Článek 6 Ocenění a prodej kulturně významných předmětů 213 daňového řádu (1) V ustanovení 213 daňového řádu je upraven další ze speciálních způsobů zpeněžení movitých věci, a to postup při prodeji sepsaných kulturně významných předmětů. Pro správce daně je často sporné určit, zda se jedná o kulturně významný předmět nebo nikoliv. Má-li správce daně pochybnosti, ustanoví k odhadu ceny znalce, neboť v případě kulturně významných památek stejně musí být odhad ceny stanovený na základě znaleckého posudku. Kulturně významné předměty jsou nabízeny k prodeji minimálně za zjištěnou cenu. (2) Mezi kulturně významné předměty patří: a) Kulturní památky movité i nemovité věci, případně jejich soubory, které dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, za kulturní 5

6 památky prohlásilo Ministerstvo kultury. Správce daně může ověřit, zda je sepsaná věc zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek, který vede Národní památkový ústav. b) Národní kulturní památky movité i nemovité věci, tvořící kulturní bohatství národa. Obdobně jako u kulturních památek, musí být prohlášeny za národní kulturní památku, a jsou uvedeny v Ústředním seznamu památek. c) Sbírka muzejní povahy movitá věc nebo nemovitá věc nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor ( 2 odst. 1 a 2 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů), která je ve své celistvosti významná pro historii, umění, literaturu, techniku apod. d) Předměty kulturní hodnoty movité nebo nemovité věci, přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. (3) Správce daně je povinen kulturně významné předměty nabídnout ke koupi příslušné organizační složce státu, popř. na doporučení této organizační složky právnické osobě, předmětem jejíž činnosti je péče o tyto věci. V této souvislosti správce daně vždy prvotně osloví Ministerstvo kultury (odbor památkové péče), které se vyjádří, zda má o movitou věc zájem, případně Ministerstvo kultury doporučí příslušnou právnickou osobu pečující o věci kulturní významné předměty. (4) Uskutečněný prodej věci příslušné organizační složce státu nebo právnické osobě, jejímž posláním je péče o kulturně významné předměty, je správce daně povinen zaprotokolovat ( 60 daňového řádu). Dokladem o nabytí je výše uvedený protokol. Nabyvatel se stává vlastníkem až okamžikem úplného zaplacení kupní ceny. (5) Ačkoliv daňový řád nevylučuje prodej těchto movitých věcí v dražbě, podmiňuje prodej v dražbě bezvýsledností nabídky nebo nezaplacením nabídnuté ceny ve stanovené lhůtě. Organizační složka státu nebo právnická osoba, jejímž posláním je péče o kulturně významné předměty, může ve lhůtě 30 dnů na zaslanou nabídku reagovat. Teprve poté, co správce daně neobdrží v této lhůtě odpověď na zaslanou nabídku, nebo následně nedojde k úhradě prodejní ceny v dohodnuté lhůtě, prodá správce daně tyto movité věci v dražbě dle daňového řádu. Článek 7 Ocenění a prodej věcí, které se rychle kazí 214 daňového řádu (1) Správce daně určí věci, které se rychle kazí, dle svého správního uvážení, ve kterém vždy vezme v úvahu právě specifické vlastnosti těchto věcí, u nichž by pozdější prodej v daňové dražbě nebyl, z důvodu jejich znehodnocení, možný. Mezi věci, které se rychle kazí, budou převážně patřit potraviny. Správce daně přistoupí k soupisu věcí, které se rychle kazí, pouze v případě, není-li dostatek jiných věcí k úhradě exekvovaného nedoplatku, a současně za splnění podmínky, že lze zajistit jejich rychlý prodej na místě, kde se nachází nebo věc převést a neprodleně prodat na jiném vhodném místě. 6

7 (2) Pokud správce daně neprodá věci rychle se kazící okamžitě na místě, a nelze je převést a prodat na jiném vhodném místě, musí je ponechat u dlužníka ve vyhrazené uzamčené místnosti, opatřené úřední uzávěrou, nebo je ponechá na místě a viditelně označí dle 207 odst. 2 a 3 daňového řádu. Správce daně vždy volí takový způsob, aby nedošlo k předčasné zkáze těchto věcí. (3) Exekutor se zjištěním ceny rychle kazící se věci nečeká až na nabytí právní moci exekučního příkazu ( 214 odst. 1 daňového řádu). Za cenu zjištěnou se považuje cena, kterou exekutor odhadl již v okamžiku soupisu jako předpokládaný výtěžek z jejich prodeje ( 208 odst. 4 daňového řádu). Prodej těchto věcí neoddálí ani podání žádosti o vyloučení věci z dražby dle 179 odst. 2 daňového řádu. (4) Exekutor nabídne věc rychle se kazící k prodeji jakýmkoliv legitimním postupem. Limitující je pouze podmínka, že nabídka prodejní ceny musí být ve výši alespoň poloviny ceny zjištěné. Např. exekutor odhadl cenu zboží na 5.000,- Kč, prodej bude nabízen od 2.500,- Kč. Ve věci prodeje mimo dražbu, exekutor, je-li to možné, osloví i více zájemců. Je-li více zájemců, rozhoduje mezi nimi výše jejich nabídek. Správce daně věc prodá tomu, kdo učiní nejvyšší nabídku a uhradí ji na místě při převzetí věci. (5) Exekutor o prodeji pořídí protokol ( 60 daňového řádu), který předá nabyvateli jako doklad o nabytí věci. Příjem peněžních prostředků stvrdí příjmovým dokladem. (6) Neuhradí-li, zájemce ihned na místě, exekutor pokračuje v prodeji. Nebyla-li věc rychle se kazící prodána, bude vyloučena ze soupisu. Článek 8 Prodej lihu ve spotřebitelském balení v režimu volného daňového oběhu (1) Distributor lihu je povinen oznámit správci daně identifikaci osoby, které byl líh ve spotřebitelském balení prodán nebo jinak převeden [ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o značení lihu )]. V rámci daňové exekuce tuto povinnost za distributora lihu plní správce daně, který daňovou exekuci provádí [ 42 odst. 5 písm. b) zákona o značení lihu]. (2) Pokud exekutor dražební vyhláškou nařídí dražbu lihu ve spotřebitelském balení, oznámí nařízení dražby lihu ve spotřebitelském balení daňovému odboru CÚ příslušnému místu konání dražby a CÚ příslušnému sídlu/místu pobytu dlužníka. Současně uvede čarové kódy EAN, objem v ml a % lihu, výrobce nebo dovozce tohoto lihu, přiloží kopii dražební vyhlášky a případně daňovému odboru umožní prohlídku tohoto movitého majetku. (3) Hlášení prodeje lihu v dražbě ve spotřebitelském balení se nevztahují na prodej lihu ve spotřebitelském balení konečnému spotřebiteli (prodej malého množství pro osobní spotřebu). 7

8 Článek 9 Prodej cigaret s tabákovou nálepkou ve spotřebitelském balení v režimu volného daňového oběhu (1) V případě, kdy exekutor pojme do soupisu cigarety s tabákovou nálepkou, uvádí do protokolu o soupisu také cenu pro konečného spotřebitele uvedenou na tabákové nálepce. (2) V souladu s 111 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní, ve znění pozdějších předpisů, může exekutor prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. V tomto případě exekutor písemně požádá CÚ Kutná Hora oddělení TNPK o udělení souhlasu prodeje za nižší cenu než je uvedena na tabákové nálepce. Novou výši ceny může navrhnout. (3) Je-li udělen souhlas s prodejem za cenu nižší než je uvedena na tabákové nálepce, jsou cigarety označené tabákovou nálepkou následně nabízeny minimálně za cenu sníženou na základě souhlasu CÚ Kutná Hora. ČÁST TŘETÍ DRAŽBA Článek 10 Dražební vyhláška (1) Správce daně nařídí konání dražby dražební vyhláškou. Dražební vyhláška má povahu rozhodnutí, které kromě náležitostí podle ustanovení 102 odst. 1 písm. a), b), g) a h) daňového řádu, obsahuje vždy tyto údaje: a) datum a čas zahájení dražby, b) místo konání dražby, c) označení a popis předmětu dražby, d) má-li být draženo více předmětů dražby, i pořadí, ve kterém budou draženy, e) zjištěnou nebo výslednou cenu předmětu dražby, f) výši nejnižšího dražebního podání, g) způsob a lhůtu úhrady nejvyššího dražebního podání a předpoklady, za kterých vydražitelé mohou převzít vydražené předměty a za kterých se stanou jejich vlastníky, 8

9 h) výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští provedení daňové exekuce, uplatnil toto právo u správce daně, a aby takové uplatnění práva prokázal do zahájení dražby, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení daňové exekuce přihlíženo, i) výzvu k uplatnění pohledávek zajištěných zástavním nebo zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva s poučením o způsobu uplatnění a o tom, že jinak se k těmto pohledávkám nepřihlíží, j) upozornění, že kdo uplatňuje k předmětu dražby předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, je povinen prokázat toto právo správci daně nejpozději do lhůty stanovené v dražební vyhlášce; správce daně stanoví tuto lhůtu tak, aby bylo ještě před zahájením dražby možné rozhodnout, zda jsou tato práva prokázána. (2) Čas a místo konání dražby stanoví správce daně s ohledem na předmět dražby a technické možnosti. Dražba se může konat v sídle celního úřadu, v místě, kde se nachází předmět dražby, či na jiném vhodném místě. Rozhodující pro určení místa a času je především účelnost a praktičnost. (3) Označení předmětu dražby musí být přesné a mělo by být shodné s označením věci v soupisu věcí. Popis předmětu dražby blíže specifikuje nebo přiblíží předmět dražby, musí být pravdivý, s uvedením ostatních souvislostí důležitých pro případné zájemce a s uvedením případných závad nebo naopak zhodnocení, které nejsou z označení předmětu dražby přímo zjevné. (4) Výše nejnižšího dražebního podání se v případě dražby movité věci stanovuje ve výši nejméně jedné třetiny zjištěné ceny ( 211 odst. 1 daňového řádu), tzn., nejnižší dražební podání nesmí být stanoveno pod jednu třetinu zjištěné ceny. Správce daně tak má v rámci správního uvážení možnost rozhodnout, dle povahy předmětu dražby, zda nejnižší dražební podání stanoví ve výši blížící se minimální zákonné hranici a zvýší tak atraktivitu dražby pro dražitele nebo, v případě specifického předmětu dražby, stanoví nejnižší podání ve výši blížící se zjištěné ceně. Při rozhodování o výši nejnižšího dražebního podání bude správce daně postupovat tak, aby bylo dosaženo maximálního výtěžku z prodeje předmětu dražby. (5) Výši nejnižšího dražebního podání u nemovité věci a movité věci dle 211 odst. 5 daňového řádu správce daně stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny ( 222 odst. 1 daňového řádu). (6) S ohledem na předmět dražby dražební vyhláška dále obsahuje: a) výši dražební jistoty (je-li stanovena) a způsob její úhrady, b) čas a místo konání prohlídky předmětů dražby a organizační zabezpečení prohlídky, c) práva a závady spojené s předměty dražby, s označením těch závad, o nichž bylo podle 221 odst. 3 písm. c) daňového řádu rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou. (7) Prohlídka předmětů dražby se bude konat zpravidla v případech, kdy si dražitelé nemohou jiným způsobem udělat představu o aktuálním stavu dražených věcí. Klasicky 9

10 v případě dražeb staveb, bytů, strojů, automobilů apod. Naopak, draží-li se nafta složená ve skladu nebo volně přístupný pozemek, není prohlídka nutná. (8) Dražební vyhláška v souladu s 195 odst. 5 daňového řádu neobsahuje odůvodnění a nelze proti ní uplatnit opravné prostředky. Dražební vyhlášku doručí správce daně do vlastních rukou osobám uvedeným v 196 odst. 1 daňového řádu, tedy a) dlužníkovi, b) spoluvlastníku předmětu dražby, c) dalším osobám, o nichž je správci daně známo, že mají k předmětu dražby předkupní, věcné, nájemní nebo pachtovní právo, výměnek nebo výhradu zpětné koupě, d) správci daně, který již přihlásil své nedoplatky vůči dlužníkovi, e) tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu 1. Článek 11 Dražební jistota (1) Při stanovení maximální horní hranice (výše) dražební jistoty postupují správci daně v souladu s 222 odst. 2 daňového řádu, který explicitně stanoví pouze horní hranici dražební jistoty, která je odvozena od nejnižšího dražebního podání. (2) Výše dolní hranice dražební jistoty není ustanovením 222 odst. 2 upravena, správce daně může zvolit i nulové zajištění, tzn., může od stanovení dražební jistoty upustit. Rozhodne-li se správce daně upustit od složení dražební jistoty, uvede vždy v dražební vyhlášce, že složení dražební jistoty není požadováno. (3) Správce daně při stanovování výše dražební jistoty vždy přihlédne k předmětu dražby, a dražební jistotu stanoví tak, aby vydražitel byl motivován k úhradě doplatku nejvyššího dražebního podání pod hrozbou propadnutí složené dražební jistoty, ale aby současně požadované složení dražební jistoty neodradilo případné zájemce v účasti na dražbě. Možnost nepožadovat dražební jistotu bude správce daně využívat pouze v ojedinělých případech, zejména bude-li se jednat o dražbu předmětu nízké hodnoty, například když výše nejnižšího dražebního podání je nižší než ,- Kč. U věcí, kdy bude nejvyšší dražební podání hrazeno po udělení příklepu ihned v hotovosti, není zpravidla nutné dražební jistotu požadovat. Článek 12 Zveřejňování dražební vyhlášky (1) Správce daně dražební vyhlášku zveřejní na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup (internet CS). 1 Zákon č. 119/2001 Sb. 10

11 (2) Dražební vyhlášku obsahující dražbu nemovitých věcí a movitých věcí dle 211 odst. 5 daňového řádu, zveřejní správce daně po dobu minimálně 30 dnů. (3) U dražby movitých věcí, vyjma movitých věcí dle 211 odst. 5 daňového řádu, zveřejní správce daně dražební vyhlášku minimálně po dobu 20 dnů. (4) Při prodeji nemovitých věcí správce daně rovněž dožádá o zveřejnění způsobem obvyklým obecní úřad, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází. Je-li to účelné, může správce daně dožádat o zveřejnění dražební vyhlášky obecním úřadem, v jehož obvodu má dlužník poslední známý pobyt nebo sídlo. (5) S ohledem na předmět dražby správce daně konání dražby může publikovat i jiným vhodným způsobem, ať už formou inzerce nebo individuálním oslovením potenciálních zájemců o předmět dražby (např. v případě dražby minerálních olejů nebo lihovin může správce daně vhodným způsobem vyrozumět provozovatele daňových skladů). Článek 13 Příprava na dražbu (1) Ředitel CÚ nebo jeho zástupce písemně pověří úřední osoby, které budou provádět dražbu. Zejména musí být pověřeny osoby k provedení úkonů exekutora a licitátora, dále zpravidla zapisovatel, pokladník a pořádková služba pro udržování pořádku v dražební místnosti. Předpokladem úspěšné dražby, je také dostatečně prostorný a reprezentativní prostor pro konání dražby, kde by měl být vyvěšen státní znak České republiky. Před zahájením dražby exekutor prověří, zda na podatelnu úřadu nedošlo podání, které by mohlo ovlivnit konání či průběh dražby, zejména pak návrh na vyloučení majetku z daňové exekuce. Před zahájením dražby správce daně rozhodne, zda jsou prokázána uplatněná předkupní práva nebo výhrada zpětné koupě, která je uplatňována vůči předmětu dražby. Exekutor před zahájením dražby (ideálně bezprostředně před jejím zahájením) rovněž ověří: a) v insolvenčním rejstříku, zda nebylo zahájeno insolvenční řízení, b) v obchodním (veřejném) rejstříku, zda nebyla nařízena exekuce prodejem podniku, c) při dražbě nemovitých věcí, v katastru nemovitostí list vlastnictví, a to zda není omezení převodu vlastnictví, např. předběžné opatření soudu 2 či jiná blokace, d) stav osobního daňového účtu dlužníka e) v pokladně CÚ, zda dlužník aktuálně neuhradil vymáhané nedoplatky. (2) Dále by měl správce daně mít ověřeno: 2 79e odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, S věcí, na kterou se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s touto věcí v exekučním nebo insolvenčním řízení anebo ve veřejné dražbě nakládáno k uspokojení pohledávky státu. 11

12 a) že je oprávněn dražit s ohledem na souběžně probíhající výkony rozhodnutí ve smyslu zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů (tzn., že nedraží předměty, které byly pojaty do soupisu jiným exekutorem, a to dříve než je správce daně sepsal. b) zda není předmět dražby předmětem řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové exekuce, pro což by nemohl být prodán ( 179 odst. 2 daňového řádu), c) jaká je aktuální výše nedoplatků, pro které byla nařízena daňová exekuce, d) kdo přihlásil a příslušnými listinami prokázal své pohledávky a v jaké výši, včetně daňových pohledávek jiných, než pro které je exekuce vedena. (3) Pro technické zabezpečení dražby musí být připravené: a) příslušné formuláře a písemnosti, jimiž jsou zejména: 1. seznam pro zápis účastníků na dražbě, který obsahuje přesnou identifikaci osoby zúčastněné na dražbě (RČ nebo IČO), jméno a příjmení případně název společnosti, pořadové číslo, bydliště nebo sídlo společnosti, informaci o tom, zda byla složena dražební jistota a v jaké výši a přidělené dražební číslo, včetně podpisu osoby zúčastněné na dražbě, 2. protokol o průběhu dražby, 3. protokol o předání předmětu dražby, 4. rozhodnutí o udělení příklepu, 5. příjmové pokladní doklady, pokud bude přijímat nejvyšší dražební podání v hotovosti, 6. je-li vyžadováno složení jistoty, formulář pro daňový subjekt, ve kterém by případně uvedl požadavek na způsob vrácení dražební jistoty (jinak bude jistota vrácena na bankovní účet, ze kterého byla odeslána). b) dražební řád (tzn. popis zjednodušeného postupu při dražbě podle daňového řádu) a dražební vyhláška, které mají být vyvěšené v dražební místnosti; k nahlédnutí dražitelů pak všechny další podklady (např. znalecký posudek), pověření úředních osob výkonem úkonu dražby, při dražbách, kde je předpoklad větší účast osob; je vhodné též zajistit součinnost s uniformovanou složkou celní správy, která zpravidla zajišťuje na dražbě dozor, 12

13 c) dražební čísla, losovací zařízení, kladívko na příklep s podkladem, počítač nebo notebook s tiskárnou a přístupem k internetu, příruční trezor, případně počítačku bankovek a zkoušečku pravosti bankovek, d) řeč exekutora s uvedením zákonem stanovených údajů, které vycházejí z ustanovení 198 odst. 2 daňového řádu, dále pak i poučení podle 198 odst. 3 daňového řádu. Článek 14 Průběh dražby (1) Před zahájením vlastní dražby správce daně provede zápis účastníků dražby do seznamu osob zúčastněných na dražbě. Zápis se provede tak, že pověřená úřední osoba nejprve zjistí totožnost osoby, která se chce zúčastnit dražby, a dále zjistí, zda tato osoba může být osobou zúčastněnou na dražbě, při čemž vychází z údajů a dokladů, které jí tato osoba poskytla, a z vlastních poznatků. V kladném případě tuto osobu zapíše do seznamu osob zúčastněných na dražbě a přidělí jí dražební číslo. (2) Osobou zúčastněnou na dražbě je každý, kdo se dostaví k účasti na dražbě před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky účastnit se dražby. Byla-li požadována dražební jistota, může se dražby zúčastnit pouze osoba, která ji složila způsobem stanoveným v dražební vyhlášce nejpozději do zahájení dražby. Složení dražební jistoty je tato osoba povinna doložit způsobem stanoveným v dražební vyhlášce. Každá osoba zúčastněná na dražbě je povinna prokázat svou totožnost. Za právnickou osobu jedná statutární zástupce nebo právnickou osobou pověřená fyzická osoba, která prokáže, že je oprávněna jednat jejím jménem. Platnost údajů o právnické osobě si správce daně ověřuje v Obchodním rejstříku prostřednictvím vzdáleného přístupu na portále (3) Dražby se nesmí zúčastnit a do seznamu osob zúčastněných na dražbě nesmí být zapsáni: exekutor, licitátor a další úřední osoby správce daně, který nařídil dražbu, a dále dlužník, manžel dlužníka a jejich zástupce, znalec a tlumočník ( 77 odst. 8 a 201 písm. a) daňového řádu). Dražit nesmí ani osoby, jimž jiný právní předpis brání v nabytí věci, která je předmětem dražby, např. věc, která se nabývá podle zvláštních zákonů, jako jsou např. střelné zbraně. Dražit v opakované dražbě nesmí ani obmeškaný vydražitel, tedy vydražitel, který ve stanovené lhůtě neuhradil nejvyšší dražební podání. (4) Účastnit se dražby a činit dražební podání smí pouze osoba zapsaná v seznamu osob zúčastněných na dražbě, a to způsobem, který je zpravidla uveden v dražebním řádu nebo upřesněn exekutorem nebo licitátorem před vlastním zahájením licitace. Správce daně, v rámci pořádkových opatření zajistí, aby osoby s přiděleným dražebním číslem mohly bezproblémově činit dražební podání, a zejména aby licitátor neměl zakrytý nebo ztížený výhled na dražitele. Protože se jedná o veřejnou dražbu, musí být vždy 13

14 umožněna i účast veřejnosti, která je povinna nenarušovat průběh dražby a respektovat pořádková opatření správce daně. Exekutor může, v případě potřeby, zúčastněné osoby na dražbě nebo jiné přítomné osoby vyloučit z dražební místnosti nebo jiné přítomné osoby, případně vykázat, pokud narušují průběh dražby ( 198 odst. 3 daňového řádu). (5) Vlastní dražbu svým prohlášením zahajuje exekutor a bezprostředně po jejím zahájení oznámí: a) zda bylo prokázáno uplatněné předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, b) kdo přihlásil své pohledávky a v jaké výši, c) zda někdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu, d) změny, které nastaly v údajích uvedených v dražební vyhlášce, pakliže nějaké nastaly, e) zda jsou splněny předpoklady pro konání dražby, f) nejnižší dražební podání a minimální výši příhozu. (6) Po oznámení výše uvedených údajů předá exekutor slovo licitátorovi, který zahájí licitaci, tj. vyzve osoby zúčastněné na dražbě, aby činily dražební podání. (7) Licitace je fází dražby, v níž osoby zúčastněné na dražbě činí nabídky. První dražební podání musí odpovídat přinejmenším výši nejnižšího dražebního podání. Každá další nabídka pak musí být vyšší minimálně o výši minimálního příhozu, stanoveného v dražební vyhlášce. Výjimkou je pouze dražitel, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, který toto své právo realizuje tak, že může dorovnat nabídku jiného dražitele, a není-li učiněna nabídka vyšší, bude mu udělen příklep. Licitace pokračuje, dokud osoby zúčastněné na dražbě na vyzvání licitátora činí své nabídky. (8) Dražební podání zákon označuje jako nabídku určité částky vyslovené dražitelem, kterou se zavazuje za vydraženou věc uhradit. Dražebním podáním je dražitel vázán, ledaže by bylo učiněno dražební podání vyšší. Výše dražebního podání není omezena cenovými předpisy. Veškerá dražební podání zaznamenává zapisovatel do protokolu o průběhu dražby, v případě potřeby pak licitátorovi tyto údaje v průběhu licitace poskytne. (9) V případě, že několik dražitelů učiní podání ve stejné výši, má mezi nimi přednost ten, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. V případě, že stejné nejvyšší podání učiní více dražitelů ve stejném postavení, udělí licitátor příklep tomu z nich, který učinil dražební podání jako první. Může však nastat situace, kdy nelze určit, který dražitel učinil dražební podání jako první. V těchto případech licitátor vydražitele určí 14

15 losem ( 199 odst. 6 daňového řádu. Pozn., je potřebné, aby při vyslovení nabídky některým z dražitelů licitátor rychle reagoval na tuto nabídku a k zopakování nabídky ve výši v Kč pro dražitele s číslem XY připojil slovo poprvé. Po vyslovení slova poprvé již nelze činit stejnou nabídku žádným z dražitelů, tudíž ani osobou s předkupním právem. Tím se zamezí nejasnostem při licitaci. Pokud by více dražitelů nabízelo najednou stejnou částku příhozu, a bylo by velice obtížné identifikovat, který z dražitelů učinil nabídku jako první, licitátor by měl zopakovat podání takto: pro dražitele XY a ZZ poprvé ). (10) Pokud dražitelé neučiní na vyzvání licitátora slovy poprvé, podruhé vyšší dražební podání, poučí je licitátor, že nebude-li učiněno vyšší dražební podání, udělí příklep slovem potřetí, a to ve prospěch dražitele s nejvyšším dražebním podáním. Dále se licitátor dotáže, zda mají ostatní dražitelé proti udělení příklepu výhrady. Výhrady proti udělení příklepu vypořádá exekutor okamžitě poté, co byly vzneseny, a zaznamená je do protokolu o průběhu dražby včetně způsobu jejich vyřízení. Jsou-li podle exekutora výhrady proti příklepu důvodné, pokračuje licitátor v dražbě vyvoláním předposledního dražebního podání. V opačném případě licitátor rozhodne o udělení příklepu. Rozhodnutí o udělení příklepu se neodůvodňuje a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky, pokud nejde o příklep udělený při dražbě nemovité věci. (11) Pokud v průběhu dražby byla zpeněžením prodávaných věcí dosažena částka, která postačuje k uspokojení vymáhaných nedoplatků a dalších nároků, které mají být popřípadě uspokojeny při rozvrhu výtěžku, exekutor dražbu ukončí. Důvod ukončení dražby sdělí osobám zúčastněným na dražbě a bude rovněž uveden v protokolu o průběhu dražby. (12) Pokud nelze v dražbě z nějakého důvodu pokračovat, exekutor dražbu přeruší nebo zastaví. Důvody pro takové opatření daňový řád uvádí pouze demonstrativně. Mohou být technického charakteru, mohou spočívat v nevhodném chování osob zúčastněných na dražbě apod. Pokud je dražba přerušena a tuto překážku lze ještě týž den odstranit, stanoví exekutor čas pokračování této dražby. Pokračovat se bude na stejném místě. Pokud však není možné v týž den v dražbě pokračovat, stanoví správce daně místo a čas pokračování v dražbě rozhodnutím o pokračování v dražbě, které se doručuje stejným způsobem jako dražební vyhláška. Proti rozhodnutí o přerušení dražby a pokračování v dražbě nelze uplatnit opravné prostředky. (13) O průběhu dražby se vede protokol, který musí obsahovat, kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení 60 odst. 3 daňového řádu i další údaje. Zachycuje se průběh licitace, týkající se jednotlivých předmětů dražby a učiněná nejvyšší dražební podání, tj. mělo by být zachyceno, které věci byly vyvolány a pod jakými čísly byly uvedeny v soupise, jaké bylo nejnižší podání, jaká dražební podání činili jednotliví dražitelé, včetně nejvyššího dražebního podání. Dále pak jednotlivá rozhodnutí o udělení příklepu, uplatněné výhrady proti příklepu a způsob jejich vyřízení. Protokol o průběhu dražby 15

16 zpravidla vyhotovuje zapisovatel a podepisují ho vedle exekutora i ti, kteří vznesli výhrady proti příklepu. (14) Nepostačuje-li výtěžek z prodeje k uhrazení vymáhaných nedoplatků, může správce daně na základě původního exekučního příkazu doplnit soupis věcí dlužníka ( 206 odst. 6 daňového řádu, nejedná se o novou daňovou exekuci). Článek 15 Úhrada nejvyššího dražebního podání a přechod vlastnictví movité věci (1) V případě prodeje movitých věcí (vyjma realizace prodeje movitých věcí dle 211 odst. 5 daňového řádu) musí vydražitel uhradit nejvyšší dražební podání zpravidla ihned po udělení příklepu. Podle okolností může správce daně úhradu vybrat na místě po ukončení licitace předmětu dražby nebo v průběhu dražby při vhodně stanovených přestávkách mezi licitací jednotlivých bloků nebo předmětů dražby. Úhradu nejvyššího dražebního podání v hotovosti a v českých korunách převezme od vydražitele pověřená úřední osoba správce daně, která zároveň vydá vydražiteli potvrzení o úhradě nejvyššího dražebního podání. Úhrada nejvyššího dražebního podání musí být vybrána ještě před ukončením dražby tak, aby v případě, že vydražitel odmítne nejvyšší dražební podání uhradit, mohl být předmět dražby znovu ihned dražen. (2) U movitých věcí (s výjimkou věcí podle 211 odst. 5 daňového řádu), přechází vlastnictví na vydražitele, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu ( 329 odst. 7 občanského soudního řádu v návaznosti na 177 daňového řádu). Způsob úhrady a převzetí vydražené movité věci, stejně tak informace o tom, že neuhradí-li vydražitel nejvyšší podání ihned, draží se věc znovu bez jeho účasti ( 211 odst. 2 daňového řádu, musí být uvedeno v dražební vyhlášce. (3) Správce daně vyhotoví a předá rozhodnutí o udělení příklepu k movité věci nejpozději v okamžiku převzetí věci vydražitelem, ideálně ihned po ukončení dražby. Rozhodnutí o udělení příklepu a potvrzení o úhradě nejvyššího dražebního podání jsou pro vydražitele dokladem o nabytí vlastnictví k vydraženému předmětu. Tvořil-li vydražený majetek součást obchodního majetku dlužníka ( 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o DPH )), a daňový dlužník je plátcem daně z přidané hodnoty, slouží rovněž jako daňový doklad, a musí proto mít veškeré náležitosti daňového dokladu. Článek 16 Úhrada nejvyššího dražebního podání a přechod vlastnictví nemovité věci 16

17 (1) Při prodeji nemovitých věcí se úhrada nejvyššího dražebního podání realizuje způsobem, jakým bylo stanoveno v dražební vyhlášce, což je ve lhůtě počítané ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o příklepu, která nesmí být delší, než dva měsíce. (2) Správce daně může lhůtu k úhradě nejvyššího dražebního podání prodloužit na základě žádosti vydražitele podané před uplynutím stanovené lhůty k úhradě tohoto dražebního podání, a to nejvýše o 30 dnů; takto prodlouženou lhůtu nelze dále prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Den úhrady nejvyššího dražebního podání je dnem úhrady nedoplatku (nebo jeho části). Marným uplynutím lhůty k úhradě nejvyššího dražebního podání stanovené v dražební vyhlášce, nebo prodloužené lhůty se rozhodnutí o udělení příklepu zrušuje a správce daně o této skutečnosti vyrozumí vydražitele. (3) Správce daně vydá rozhodnutí o udělení příklepu k nemovité věci bez zbytečného odkladu po uskutečněné dražbě, v níž byl příklep udělen. Toto rozhodnutí se doručuje: a) vydražiteli, b) dražiteli, který proti udělení příklepu vznesl výhrady, c) dlužníkovi, d) tomu, kdo přistoupil do daňové exekuce jako oprávněný z exekuce přerušené podle jiného právního předpisu, e) případnému spoluvlastníkovi předmětné nemovité věci. (4) V případě, že je rozhodnutí o udělení příklepu napadeno odvoláním, CÚ tuto skutečnost oznámí všem zúčastněným, přihlášeným věřitelům. (5) Vydražitel je oprávněn převzít vydražené nemovité věci s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání. Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li rozhodnutí o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání rozhodnutí o udělení příklepu ( 336l občanského soudního řádu v návaznosti na 177 daňového řádu. Toto platí i pro movité věci dle 211 odst. 5 daňového řádu). (6) Po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a zaplacení nejvyššího podání správce daně vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, že byly splněny podmínky pro přechod vlastnictví předmětné nemovité věci na vydražitele; přílohou vyrozumění bude rozhodnutí o udělení příklepu s uvedením nabytí právní moci a pravomocné rozhodnutí o rozvrhu dle 231 odst. 4 daňového řádu. 17

18 Článek 17 Rozvrhové řízení (1) V případě, že byla předmětem dražby věc z majetku plátce daně z přidané hodnoty, vzniká povinnost tomuto plátci (daňovému dlužníkovi), který ji měl v obchodním majetku, při jejím prodeji (dražbě) přiznat daň ve smyslu ustanovení 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). Podle ustanovení 108 odst. 4 zákona o DPH současně platí, že osoba určená k uskutečnění prodeje obchodního majetku plátce, která přijala úplatu za uskutečněný prodej obchodního majetku (dražebník, zde tedy správce daně), je povinna zaplatit daň na osobní daňový účet plátce ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tento prodej uskutečnil. Současně je tato osoba (správce daně - dražebník) povinna oznámit správci daně, který je správcem DPH plátce, uskutečnění a výši zdanitelného plnění. Za zaplacení daně odpovídají plátce a tato osoba společně a nerozdílně. K úhradě vymáhaného dluhu tak může být použit pouze výnos z vydraženého zboží bez DPH. Správce daně provádějící dražbu převede z výtěžku dražby částku odpovídající DPH na osobní daňový účet dlužníka. Při výpočtu výše daně se postupuje dle ustanovení 37 zákona o DPH. Do rozvrhového řízení vstoupí výtěžek dražby ponížený o odvedenou částku "DPH". (2) Správce daně přezkoumá všechny návrhy na přihlášení pohledávek, podané v souladu s ustanovením 197 odst. 2 daňového řádu. Podmínkou přihlášení je, aby pohledávka byla přihlášena a prokázána příslušnými listinami nejpozději do zahájení dražby. Návrhy na přihlášení pohledávky, které nesplnily podmínky přihlášení, správce daně rozhodnutím odmítne Proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu na přihlášení pohledávky nelze uplatnit opravné prostředky. Po přezkoumání všech návrhů na přihlášení pohledávek a po právní moci případných rozhodnutí o odmítnutí návrhů, provede správce daně rozvrhové řízení. (3) V ustanoveních o rozvrhovém řízení ( 228 a násl. daňového řádu) jsou uvedena obecná pravidla pro rozvrh výtěžku získaného zpeněžením nemovitých věcí nebo movitých věcí v rámci daňové exekuce. Postup pro rozvrhové řízení se aplikuje v případě, že se jedná o rozvrh výtěžku z dražby nemovité věci, případně movité věci, pokud se do dražby přihlásil jiný věřitel ( 197 daňového řádu), a s vydraženou movitou věcí jsou spojena věcná, nájemní nebo pachtovní práva nebo ocenění movité věci provedené znalcem přesáhlo částku ,- Kč. (4) Pokud se vydražila movitá věc, jejíž ocenění provedené znalcem nepřesáhlo částku ,- Kč, neváznou na ní žádné právní závady, a kdy nejsou žádným jiným věřitelem přihlášeny pohledávky k uspokojení z výtěžku dražby, správce daně postupuje tak, že z výtěžku dražby převodem na příslušné osobní daňové účty uhradí své vymáhané pohledávky v pořadí podle ustanovení 229 daňového řádu. Vzniklý přeplatek, je vratitelným přeplatkem a CÚ jej vrátí bez testu vratitelnosti a bez žádosti do 15 dnů ode dne úhrady nejvyššího dražebního podání daňovému subjektu ( 185 odst. 2 daňového řádu). 18

19 (5) Daňový řád rozlišuje tři skupiny pohledávek, které se budou postupně v rámci rozvrhového řízení uspokojovat: a) pohledávka na exekučních nákladech správce daně, který realizuje dražbu, b) pohledávky zajištěné zadržovacím právem a c) ostatní pohledávky. (6) Do ostatních pohledávek, které se uspokojují ve 3 skupině, pak patří tyto pohledávky: a) nedoplatek CÚ, pro který byla daňová exekuce nařízena, b) pohledávky dalších oprávněných, kteří přistoupili do řízení z exekuce přerušené dle zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, c) pohledávky přihlášeného věřitele zajištěné zástavním právem, d) pohledávka věřitele, jejíž splnění je zajištěno zajišťovacím převodem práva, e) daňová pohledávka, která byla přihlášena postupem dle 197 daňového řádu. V případě pohledávek přihlášených v souladu s 197 odst. 4 daňového řádu se však může jednat pouze o daňové pohledávky přiznané exekučním titulem v souladu s 176 daňového řádu. f) náhrady za věcná břemena, g) náhrady za nájemní nebo pachtovní práva, h) náhrady za výměnek. (7) Pořadí uspokojování ostatních pohledávek se řídí těmito zásadami: a) u nedoplatku, pro který byla exekuce nařízena, je rozhodující den vydání exekučního příkazu, b) u nedoplatku, který byl do dražby přihlášen, je rozhodující den, kdy byla u CÚ přihláška nedoplatku podána. CÚ provede přihlášení svých nedoplatků, pro které nebyla exekuce nařízena, úředním záznamem, c) pohledávky zajištěné zástavním právem se řídí dnem vzniku zástavního práva, d) u náhrad za věcná břemena se pořadí řídí dnem vzniku věcného břemene, e) u náhrad za nájemní práva se pořadí řídí dnem vzniku nájemního nebo pachtovního práva a f) u náhrad za výměnek se pořadí řídí dnem vzniku výměnku. 19

20 (8) V případě, že se do dražby přihlásil oprávněný z exekuce, přerušené podle zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, nebo věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem práva, nebude o rozvrhu rozhodovat CÚ, ale na návrh CÚ obecný soud daňového subjektu ( 232 odst. 1 daňového řádu). CÚ písemně požádá obecný soud daňového subjektu o vydání rozhodnutí o rozvrhu. Současně přiloží veškeré potřebné podklady. V ostatních případech rozvrh provede CÚ, který provádí daňovou exekuci. (9) CÚ vždy po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání vyzve, ve smyslu ustanovení 228 odst. 1 daňového řádu, přihlášené věřitele, aby do 15 dnů ode dne doručení výzvy sdělili výši pohledávky a jejího příslušenství, vyčíslenou ke dni právní moci rozhodnutí o udělení příklepu, a rovněž tak i skutečnosti významné pro pořadí přihlášené pohledávky. Výzva, kterou bude CÚ přihlášeným věřitelům zasílat, musí obsahovat také poučení o následcích spojených s tím, že věřitelé své pohledávky včetně příslušenství, ve stanovené lhůtě nevyčíslí. Následek nedodržení lhůty uvedené ve výzvě spočívá v tom, že se nebude přihlížet k té části pohledávky nebo příslušenství, která nebyla vyčíslena. (10) CÚ zároveň po právní moci rozhodnutí o udělení příklepu a úhradě nejvyššího dražebního podání bezodkladně vyzve osoby, o kterých je známo, že v jejich prospěch váznou na předmětu dražby věcná břemena, výměnek nebo nájemní nebo pachtovní práva s výjimkou těch, o nichž bylo podle 221 odst. 3 písm. c) daňového řádu rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou, aby mu do 15 dnů ode dne doručení této výzvy sdělily, zda požadují vyplacení náhrady. Jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli a s pokračováním tohoto věcného břemene, výměnku nebo nájemního nebo pachtovního práva po změně vlastníka. K vyjádření učiněnému po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě se nepřihlíží. (11) Na základě vyjádření přihlášených věřitelů pak správce daně rozhodne o rozvrhu výtěžku z dražby a o případném zániku věcných práv, nájemních nebo pachtovních práv nebo jiných práv k předmětu dražby. Včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Právní mocí rozhodnutí o rozvrhu vždy zanikají zadržovací a zástavní práva, a to i v případě, že taková práva nebyla v průběhu daňové exekuce zjištěna. Jinou povahu pak mají věcná břemena, nájemní a pachtovní práva a právo výměnku, o kterých bylo rozhodnuto podle 221 odst. 3 písm. c) daňového řádu, že prodejem v dražbě nezaniknou. Osoby, kterým svědčí některé z uvedených práv, mohou na základě výzvy podle ustanovení 228 odst. 2 daňového řádu požadovat vyplacení náhrady. Pokud dojde k vyplacení náhrady za uvedená práva, tato práva nezanikají. V případě závad u předmětu dražby, správce daně závady popíše a uvede v rozvrhu z výtěžku dražby skutečnost, zda byla vydražiteli vyplacena náhrada za závady. V souladu s 228 odst. 2 a 231 odst. 1 písm. b) daňového řádu, byla-li vydražiteli 20