Vyšší odborná škola a Střední škola, s. r. o. Emy Destinové 395, Č. Budějovice. IZRAEL - země mnoha možností...

Transkript

1 Číslo 4/XVII 2017/30 Kč Školní časopis Vyšší odborná škola a Střední škola, s. r. o. Emy Destinové 395, Č. Budějovice IZRAEL - země mnoha možností... Křest Markovy knihy Drama Paní Bovaryová Václav Havel a jeho odkaz Když opravuji písemky z matematiky, mám kupé sám pro sebe...j. Maršán CESTA KOLEM SVĚTA 1

2 Na Třeboňsku v rámci adaptačního týdne Dvouměsíčník Koule! vydává Vyšší odborná škola a Střední škola, s. r. o. Šéfredaktor: Marek Kos Redakce: K. Veisová, M. Valentová, K. Zemanová, M. Brýdová, D. Efremenko, K. Mrkvanová, M. Vostrovská, D. Krátký, K. Křeček, T. Bártů, K. Hlaváčková, Lucie Abera, Eliška Hýbková Editor a výroba: Dagmar Nováková Foto na obálce: Viktorie Němcová Fotografie, není-li uvedeno jinak, byly pořízeny žáky a učiteli školy Datum vydání: 31. října 2017 Adresa redakce a kontakt: Emy Destinové 395, České Budějovice, tel.: redakce: casopiskoule@seznam.cz, internetové vydání: 2

3 OBSAH Milí čtenáři, rád bych Vás tímto opožděně přivítal v novém školním roce. Především naše prváky, kteří si na naše prostředí teprve zvykají. Doufám, že se Vám u nás bude líbit. Začátek školního roku nezačal nijak jinak než velikým přívalem školních akcí a my byli samozřejmě u všeho! Též nastalo období, kdy musíme nasadit naše brnění a ochránit se před vlivem okolí a volebních kampaní. Sami jsme mohli pocítit volby na vlastní kůži. Doufám, že jste volili podle sebe a svým srdcem. Jde pořád o místo, kde žijeme a jak se říká: Jaký si to uděláš, takový to máš! Ale nic nejde bez boje a nic není zadarmo. Chcete krásnou přírodu a zdravý svět? Tak hejbněte pozadím. Když se člověk dostal na Měsíc, zvládne už všechno! S pozdravem Marek Kos ZE ZAHRANIČÍ Izrael - země mnoha možností 4 UDÁLOST MĚSÍCE Křest Markovy knihy 5 Z AKTUALIT Umění ve městě ROZHOVOR Když opravuji písemky (J. Maršán) 8 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Basketbalové úspěchy naší školy 10 Kdo uteče, ten vyhraje (závod v běhu) 10 Adaptační týden a třídní výlety 11 Ze zápisníku prváka 11 Cesta kolem Světa 13 Den bez aut 14 Jak funguje Česká pošta? 14 Hurá na vodu! 15 Studentské volby 15 Z jednání zastupitelstva Č. B. 16 Festival Voda, moře, oceány 16 LIFESTYL Móda a já 17 KULTURA Drama Paní Bovaryová 18 Mr. Robot 19 Z povinné četby - jaký máte názor na knihu? 19 SPORT Skateboarding - sport pro odvážné 20 Americký fotbal v ČR 21 TVŮRČÍ PSANÍ Václav Havel a jeho odkaz 22 Z eseje Má pravdu ten, kdo má nejvíc lajků? 23 Pestrý podzim na Třeboňsku... 3

4 ZE ZAHRANIČÍ Foto Darja Efremenko Petra Křížová a studenti žurnalistiky Izrael - země mnoha možností Téměř dva týdny strávila v Izraeli studentka čtvrtého ročníku - Darja Efremenko. Darju známe jako vášnivou fotografku, obrázky na této stránce dokládají Darji charakteristický fotografický rukopis, nepostrádají smysl pro detail, zaujetí exotikou, jsou dílem pokorného pozorovatele. Pojďme spolu s Darjou poznávat tuto zemi, velkou téměř jako Morava, kde se potkávají či střetávají tři velká náboženství judaismus, křesťanství a islám, zemi hor a moří, zemi starobylé kultury i moderních měst, zemi pouští i úrodných krajin. Zemi, která má jednu z nejvyspělejších armád na světě a žije v atmosféře trvalého ohrožení. Dagmar Nováková Proč jsi, Darjo, jela do Izraele? Vyhrála jsem výlet do Izraele na fotosoutěži. Jela jsem se skupinou fotografů, kterým bylo přibližně 20 až 25 let. Které místní zajímavosti bys zmínila? Zajímavé bylo to, že u Zdi nářků (správně se nazývá Západní zeď) bylo dost muslimek v hidžábu... A na tom místě byla opravdu neobvyklá energie a síla, kterou nemůžu pochopit a popsat. Jak dlouho jsi v Izraeli byla a co jsi všechno viděla? Za 12 dní jsme procestovali celý Izrael: přírodní parky (místa, kde se všichni při cestování rádi zastaví), poušť s beduíny a velbloudy, byli jsme u Mrtvého moře, také v kibucu (to je označení pro zemědělskou, ale také průmyslovou osadu v Izraeli, která hospodaří formou kolektivního vlastnictví), byli jsme až u hranice se Sýrií v Údolí slz, u hory Bental, což je místo biblických příběhů, a samozřejmě v Tel-Avivu a Jeruzalémě. Cítila jsi ohrožení, nebezpečí? Ne. Celou dobu s námi byl voják Alex z izraelské armády a měl u sebe zbraň. Pomáhal nám občas něco přeložit z hebrejštiny a povídal nám o životě v Izraeli. Zajímavé je, že ochrana v Izraeli není vidět, ale je všude. Například na letišti u vchodu stál jeden pán a stačilo mu na člověka se podívat - v průběhu hodiny zastavil několik lidí, kteří u sebe měli opravdu zbraň, ale vůbec nechápu, jak na to přišel. Kam bys doporučovala, abychom se v Izraeli podívali? Určitě do Yad Vashem - The World Holocaust Remembrance Center.To je místo, kde je největší sbírka informací o Židech a holocaustu (tj. vyhlazování Židů). Muzeum působí trošku depresivně a místní Židé říkali, že se tu nemohli poprvé zdržet víc než na pár minut. Nejvíc na mě zapůsobilo místo, kde v podlaze pod sklem ležely spálené boty z jednoho koncentračního tábora. Jaký na vás udělali dojem lidé v Izraeli - Židé či Palestinci? Jsou už dlouho v rozkolu. Ale žijí spolu, vedle sebe občas spolu také bojují, například před měsícem, když jsem tam byla, Palestinci udělali velký požár na židovském sídlišti. Jeden den jsme bohužel nešli na exkurzi kvůli teroristickému útoku v Jeruzalémě a to je běžné. Ale musím říct, že každá špatná věc je vnímána tak, že ji spáchali Palestinci. Myslím si, že jen na jednom místě nikdy nemůže nastat teroristický útok, a to je na trhu. Protože tam prodávají Arabové a kupují Židé a tady všichni spolu vychází docela dobře. Kterou další zemi plánuješ navštívit? Moc mě láká Indonésie a Japonsko. Doufám, že po maturitě tam budu moci cestovat. 4

5 UDÁLOST MĚSÍCE Křest Markovy knihy Dagmar Nováková Napsat a vydat vlastní knihu - o tom sní možná leckterý talentovaný teenager. Marek Kos ze druhého ročníku tuto vizi dotáhl až do konce. V pondělí 23. října měl Marek v Citro baru v Českých Budějovicích za hojné účasti svých spolužáků, učitelů a rodinných příslušníků slavnostní křest knihy Madison Winslentová - Svět v planetě. Knihu mu vydalo ostravské nakladatelství Barbara. Edita ze čtvrtého ročníku událost komentuje slovy: Když konečně nechala paní vydavatelka Marka mluvit, přečetl nám úryvek ze své knihy. Když začal, všichni jsme zmlkli a s otevřenou pusou zírali. Jak vůbec mohl tohle patnáctiletý kluk napsat? Marka jsme se tedy zeptali: O čem je tvoje kniha? Jak bys ji čtenářům představil? Jak hodnotíš křest knihy? Byla to tvoje premiéra, jak jsi událost prožíval? Moje Kniha vypráví o čtrnáctileté Madison, která se z České republiky stěhuje přes půlku Evropy. V nové škole potkává Karty a další dva kamarády, kteří shodou okolností mluví také česky. Zjišťují, že se jim objevují stejná tajuplná znamení a v tom všem ještě Madison doprovází zlé sny, noční můry o vraždách a tajemném hlase. Celý příběh se odehrává ve škole Zlaté krve, ve Světě v planetě, který se schovává uvnitř naší planety, kde se žáci učí ovládat magii svého živlu, aby se ochránili před nebezpečím, které jim chce ublížit a zamezit využívaní jejich pokrevních schopností. Madison poznává nové lidi a odhaluje rodinná tajemství. Jak všechno dopadne? To si přečtěte v mé knížce Madison Winslentová: Svět v planetě. Podle mě se křest velice vydařil. Neočekával jsem takovou účast a knížky, které se přivezly, se prodaly snad úplně všechny. Podle mě se paní nakladatelka chovala až příliš profesionálně a neuvědomovala si můj věk a ani to, že ten den nebyl o prodeji, ale o tom dotáhnout ten svůj dětský sen do konce a ukázat to všem svým nejbližším. Bylo opravdu krásné vidět lidi, kteří mě podporují v tom, co dělám. Snad se jim příběh bude líbit. Vím, že ještě před půl rokem jsem si říkal ať už ten den nastane, ale v pondělí, pár hodin před křtem, jsem byl opravdu nervózní. Bylo mi špatně a pořád jsem si říkal, co já tam budu říkat. Ale když jsme se tam pak sešli a uviděl jsem tu svoji rodinu a kamarády, kteří ke mně přišli a blahopřáli mi, stres a strach najednou zmizel. Podle mého jsem na křtu představil opravdu sám sebe. Na nic jsem si nehrál a na to jsem opravdu hrdý. Marek Kos na křtu své první knihy. Foto Petr Hajduch točení lasem rodeo 5

6 Umění ve městě 2017: galerie pod širým nebem Z AKTUALIT Pokud jste byli pozorní, mohli jste v září v Budějovicích zahlédnout sochu či sousoší v rámci exteriérové sochařské výstavy v centru města. Neotřelé umění na vás mohlo vykouknout nejen na náměstí, ale i na slepém rameni Malše či Lannově třídě. Za další doušek kultury v našem městě vděčíme autorům Michalu Trpákovi, Michalu Gabrielovi, Zuzaně Beránkové a Josefíně Jonášové, kteří pro nás v centru připravili celou galerii různorodosti, která sem v létě zavítala již 10. rokem. Katka Veisová Michal Trpák: Humanoidi. Na místě a ve spěchu Pro občany Českých Budějovic je sousoší Humanoidi už od roku 2009 součástí Lannovy třídy. Vytvořil ho sochař Michal Trpák. Na první pohled lidé z cementu jakoby v pohybu, ošlehaní větrem, se zachmuřenými výrazy. Ale právě tato přímočarost jim dává nádech moderní doby a hlavně lidí, kteří v ní žijí. Nebudeme si nic nalhávat, doba je uspěchaná, lidé se nezastaví, od rána do večera chodí do práce, nemají čas si odpočinout. Stejně jako tyto sochy. Když se před ně postavíte, přepadne vás úzkostný pocit, že vás snad ušlapou. Mají vykročenou nohu, v rukou kufříky a krky jim škrtí kravaty. Na nikoho se nedívají, jejich pohledy míří vpřed. Představují určitý stereotyp, který ve společnosti vládne, proto jsou zde i kopie více soch vedle sebe. V rámci našeho života můžeme vypadat stejně jako toto sousoší. Na jednu stranu depresivní a pokořující, ale na druhou uvědomění a touha něco změnit. Tyto pocity se ve mně zmítaly, když jsem se před nimi zastavila a dopřála si čas se nad nimi zamyslet, což myslím, že to ostatně byl autorův záměr. Nejedná se o umění, které je nám naservírováno v galerii na stříbrném podnose, ale jde o moderní zobrazení společnosti, umístěné příhodně mezi lidi. Katka Veisová Ondrej 4: Loď, která se plaví do neznáma Autor, který si říká Ondrej 4, určitě zaujme už svým jménem. Narodil se v Bratislavě do umělecké rodiny. Na výstavě, která probíhala po celém městě, od něj zároveň najdete nejvíc exponátů. Odvrátená tvár Země, Dědinka v údolí, Poslední večeře a to na Zátkově nábřeží, na Zlatém mostě jsme viděli Vědeckofantastickou bombu z oceli a nerezu, u Vodárenské věže stál Podvodní tvor. Na Lannově třídě je exponát, který nese jméno Loď, která se plaví neznáma, který mě osobně zaujal nejvíce. Exponát je z nerezu a mně se při pohledu na něj vybavila symbolika alkoholismu s tím, že loď představuje život a lahve kolem ji potápí jako v životě, který jde s alkoholem ke dnu. Míša Valentová Michal Trpák: Člověče, nezlob se Líbí se mi, že je to figurka, ve které se dá sedět. Útulné, super hra, zábavná. Místo pro odpočinek. Sára Švecová, Anička Raková, Míša Loskotová Útulné místečko na dumání. Místo pro sbližování lidí. Jana Pilečková, Míša Štěchová 6

7 Z AKTUALIT Umění ve městě - pokračování Ondrej 4: Odvrátená tvár Země Ondrej 4 je jedinečným umělcem ze Slovenska. V jeho tvorbě si každý něco najde. Na tomto objektu oceňuji jeho rafinované provedení. Lekníny už samy o sobě zaujmou, ale při bližším pohledu si všimnete, že každý květ skrývá raketovou střelu. Proč asi? Donutí nás to zastavit se a zamyslet Míša Valentová Na pohled se tváří jako neškodné lekníny, jakmile se ale otevřou a projeví, odkryjí nebezpečí. Vždy se ale mohou skrýt, čekat na příležitost a tvářit se nevinně. Katka Veisová Lekníny na špinavém rybníku. Tváří se nevinně, ale je to zlý nepřítel. Jana Pilečková, Míša Štěchová Miroslav Fekar: Ulity probouzející se světlem Dan si osedlal umění. PREDÁTOŘI UŽ NEPLUJÍ V TEMNÝCH VODÁCH, ZAČÍ- NAJÍ VYSTUPOVAT NA SVĚTLO SE VŠEMI SVÝMI TRIUMFY... Michal Gabriel: Netvor na očích Tyčící se nad hladinou, vyroben z bronzu, ale působící jako ze zlata. Ryba, kterou bychom v českých vodách hledali asi těžko. Žralok, jehož vytvořil Michal Gabriel (významný umělec a zakladatel výtvarné skupiny Tvrdohlaví), se předvádí v celé své kráse na slepém rameni řeky Malše. Předvádí není vůbec nadnesené slovo. Majestátní žralok se opravdu neskrývá a ani ho nejde přehlédnout. Autor ho záměrně vyzdvihl několik stop nad hladinu, takže můžeme říct, že netvor vystoupil a je všem na očích. To samozřejmě není obvyklé. Většinou to největší zlo není vidět, buď o sobě nedává vědět nebo se vydává za někoho jiného. V umění se ale meze nekladou, proto zlo a možná i varování se nám ukáže přímo či nám zkříží cestu. Může to mít skrytý význam a evokovat opatrnost nebo to může být jen autorova záliba v exotických rybách, na tom se stoprocentně asi nikdo neshodne. Osobně se přikláním k možnosti, ve které nás autor varuje. Predátoři už si neplují v temných hlubinách nebo v houfu ostatních němých ryb, začínají vystupovat na světlo se všemi svými triumfy. Katka Veisová Závěrem Umění má v sobě bezedné kouzlo a každý (i zarytý neumělec) si v něm může najít to svoje. Ať už se nám líbí vizuálně nebo ladí s našimi myšlenkovými pochody, nějak nás vždy ovlivní. Málokdo si ale zajde do galerie, proto je projekt Umění ve městě jedinečný. Snad i příští rok znovu do ulic vdechne kousek výtvarného talentu a lidé se zase na chvilku zastaví. Ať už jste byli svědkem letošní výstavy či nikoli, nezanevřete na umění, jelikož může mít mnoho podob a některá vám určitě padne do oka. Katka Veisová FOTO Jiří Horský 7

8 Zdroj: ROZHOVOR,Když opravuji písemky z matematiky, mám kupé sám pro sebe S novým školním rokem je tu i Váš oblíbený školní časopis, co má koule! A co by to bylo za číslo, kdybychom FOTO Jiří Horský zde neměli rozhovor s učitelem? Naším dnešním výběrem je náš oblíbený kantor patřící do skupiny lidí s velmi raritní barvou vlasů učící zde matematiku, GSH, ekologii a tělesnou výchovu! Je to samozřejmě náš milovaný třídní 2. A, oblíbenec žen, milovník dobrého vína i jídla a obdivovatel sedmi divů světa a cizích kultur Jakub Maršán! Samozřejmě, jakmile jsem se doslechl, že rozhovor bude s ním, tak jsem uchopil svůj milovaný jablečný diktafon a ihned jsem mu tuto skvělou zprávu běžel oznámit a byl jsem samozřejmě velmi rád, když pod minimálním nátlakem z mé strany návrh přijal. A pokud Vás zajímá, jak se dostal k učení nebo jestli má radši autobusy nebo vlaky, tak jste na správné stránce! Denis Krátký Dobrý den, děkuji, že jste přijal pozvání k rozhovoru. Můžete nám pro začátek říct, jak jste se dostal k učení, co Vás motivuje pokračovat? Co byla Vaše záložní možnost, pokud by učení nevyšlo? TAKOVÁ TA OPRAVDOVÁ MATEMATIKA SKUTEČNĚ NENÍ LEHKÁ. ALE NA DRU- HOU STRANU JE V SILÁCH KAŽDÉHO, KDO MÁ SNAHU A CHCE, TO ZÁKLADNÍ ZE ŠKOLNÍ LÁTKY ZVLÁDNOUT. STEJNĚ JAKO SE KAŽDÝ MŮŽE TRÉNINKEM ZLEPŠOVAT VE SPORTU, JDE TO I V MA- TEMATICKÝCH SCHOPNOSTECH. Zdroj obrázků Amnesty International Mgr. Jakub Maršán učí na naší škole matematiku, zeměpis, tělocvik a ekologiii. Je třídním ve druhém ročníku. Učitelství pro mě byla jasná volba a zaděláno na něj bylo už od dětství. Moje mamka je učitelka (M a TV), nejdříve ze mě chtěla mít sportovce jako je ona, zkoušel jsem různé sporty (plavání, ping pong, ), ale nic mě nebavilo, nakonec mě vzala na basket, který trénovala. Na basketu jsme měli super partu, konečně se našel sport, který mě bavil. Bohužel moje sportovní kariéra po několika zraněních a zpřetrhaných vazech vzala rychlý konec. Přesto jsem si basket zamiloval natolik, že od patnácti jsem se k němu vrátil aspoň jako trenér, a během těch let, co jsem trénoval, jsem si uvědomil, že mě baví a naplňuje práce s mladými lidmi, a bylo rozhodnuto, že půjdu na peďák a stanu se učitelem. Navíc jako bonus mě mamka od kantořiny neustále odrazovala a co bych FOTO Jiří neudělal na just. Záložní možnost nebyla, když se pro něco roz- Horský hodnu, tak si za tím jdu. Popíšete nám své dětství? Na své dětství vzpomínám hrozně rád. Vyrůstal jsem sice v paneláku, ale naštěstí na okraji Strakonic, takže hned za barákem byla louka, pole a les, kde jsme si s kamarády uží- Foto archív M. Balcara vali odpoledne. Prázdniny jsme trávili s bratranci a sestřenicemi na vesnici a těch lumpáren a neplech, co jsme tam provedli, bylo nespočet. Navíc jsem byl jedináček, takže jsem se o nic nemusel dělit a všichni kolem mě skákali, to ale nemění nic na tom, že jsem vždycky chtěl mladšího sourozence. Jsem rád za takovéto dětství plné zábavy a zážitků, na které i po letech rádi vzpomínáme. Úplně nedokážu pochopit děti, které své dětství tráví u počítačů a s mobilem v ruce. Učíte především matematiku a geografii světového hospodářství. K tomu zeměpisu tedy. Kolik zemí jste sám procestoval, kam se popřípadě chystáte a kde to máte nejradši? Nejvíce mám procestovanou Evropu, ale byl jsem i na jiných světadílech (Afrika, Amerika a Asie). Velmi mile jsem byl překvapený Asií, konkrétně Srí Lankou a Thajskem. Asijské země mě okouzlily svým klidem, kulturou, pohostinností, stylem života a úžasně zachovalou přírodou. 8

9 ROZHOVOR Rozhovor s učitelem J. Maršánem -pokračování Kromě poznání cizích krajin mně tyto cesty přinesly i řadu zážitků krotký slon nám málem sežral batoh, srílanská stonožka je asi tak jenom o 25 cm delší než ta česká a to ani nemluvím o tom, jak jsme vstávali v 2:00 hod., abychom následně šlapali 4 hodiny schody na Adam s Peak (krpál to byl hrozný a ručně vyráběné schody jsou charakteristické tím, že jeden je vysoký 5 cm a další 40 cm). Ale sledovat východ slunce z chrámu na vrcholku hory byl úžasný zážitek. Jak si naši žáci určitě všimli při hodinách GSH, tak moje srdcovka je Itálie miluji tamější mentalitu lidí, styl života, kulturu, moře a kuchyni. V plánu na příští prázdniny máme trip po Norsku nebo Skotsku. Jaký máte přístup k žákům a jak si naopak myslíte, že Vás žáci vnímají? K žákům se snažím být přátelský, vstřícný a spravedlivý a jak mě vnímají, to je spíše otázka pro ně. Tipnul bych si, že v jejich očích jsem jeden z těch náročnějších a přísnějších učitelů. Tak co říkáte, trefil jsem se.? Máte nějaké fobie? Zatím žádné! Ale s přibývajícím věkem začnu mít asi fobii z brzkého vstávání a alergii na otázku: A k čemu mi to bude? :-) Dáme si rychlý kvíz: Matematika, nebo GSH těžká volba, mám rád oba dva předměty, kdybych si musel vybrat, tak matematika, ale jen o fous Vlak, nebo autobus záleží, kam jedu Kolo, nebo kolečkové brusle kolo Sekaná, nebo pikador asi sekaná Kebab, nebo hamburger kebab Neperlivá, nebo perlivá voda jemně perlivá :D Vrátíme se tedy k Vašim oblíbeným předmětům. Co učíte nejraději? Školní zájezd do Amsterodamu Nedá se říci, co nejraději, každý předmět má něco. GSH je žákům bližší, a pokud učím ve třídě, která má přehled o dění ve světě a je ochotna spolupracovat, potom se dá diskutovat, bavíme se s žáky o tom, co slyšeli nebo jaké mají zážitky z cest, a hodina uteče jako nic. K matematice mám blízko již od mládí, vždy mě bavilo řešit různé hlavolamy a logické problémy, nyní mě nejvíce zajímá aplikovaná matematika, např. ve finančnictví nebo statistice. Bohužel matematika není u žáků moc oblíbená. Na rozdíl od jiných předmětů, pokud v matematice žákům uteče jedna látka, tak se to s nimi veze dál. Přesto si myslím, že ten odpor je zbytečný, stačí matematiku pochopit (není nutné se velké množství informací učit zpaměti). I tělocvik mám rád. Svým charakterem je TV úplně jiný předmět, myslím si, že je úplně jedno, co lidé dělají a na jaké úrovni se sportu věnují (ať už je pro ně životním stylem denně trénují a o víkendech hrají zápasy nebo si jen rekreačně jdou s kamarády zaběhat), důležité je, aby se hýbali a bavilo je to. Bohužel v posledních letech je nezájem žáků o pohyb stále větší, a tak je i problematičtější vymyslet aktivity, při kterých by se žáci s radostí hýbali. Bydlíte ve Strakonicích. Nepřemýšlel jste o tom, že byste se přestěhoval do Budějovic, abyste měl snazší dojíždění? Přemýšlel, ale nakonec jsem se vždycky rozhodl pro Strakonice. Přiznávám, že pokud učím od 8 hodin, tak mám problém vstát před pátou hodinou, ale jinak se na cestě vždycky zabavím, ať už opravováním testů nebo přípravami na další den. Navíc když náhodou ve vlaku opravuji písemky z matematiky, tak mám kupé sám pro sebe (spolucestující to nesou nějak těžce). Nějaký vzkaz na závěr? Třídní Jakub Maršán se třídou K MATEMATICE MÁM BLÍZKO JIŽ OD MLÁDÍ. VŽDY MĚ BAVILO ŘE- ŠIT RŮZNÉ HLAVOLAMYA LOGIC- KÉ PROBLÉMY. NYNÍ MĚ NEJVÍ- CE ZAJÍMÁ APLIKOVANÁ MATE- MATIKA... Pokud můžete, cestujte a poznávejte svět, stojí to za to! 9 Či

10 ZE ŽIVOTA ŠKOLY BASKETBALOVÉ ÚSPĚCHY NAŠÍ ŠKOLY Jakub Maršán Dívky v posledních dvou říjnových týdnech dosáhly výborných výsledků v košíkové. V klasickém pětkovém basketbalu se děvčata po výborných výkonech dostala až do finále, kde se nám nepodařilo překonat výškovou převahu soupeře (Obchodní akademie Č. B.) a po bojovném výkonu těsná porážka znamenala zisk stříbrných medailí. Ve streetbalu, resp. basketbalu 3 x 3, dívky zvítězily, a tak získaly právo postupu do krajského kola. Ve streetbalu se na bednu dostali i chlapci, kteří získali stříbrné medaile. V pětkovém basketbalu se kluci museli spokojit s nepopulárními bramborovými medailemi, přesto si dovolím tvrdit, že svými výkony ostudu neudělali a dobře zvládli i zápasy s týmy, které se opíraly o profesionální hráče. Tahouny družstev byli Nikča Vobrubová a Marek Kos, kteří se basketbalu věnovali závodně. Ale protože košíková je týmová hra, tak obrovskou pochvalu za bojovnost, vstřelené body, ale i obětavou obranu zaslouží obrovskou pochvalu všichni členové týmů, kteří se pod bezednými koši neztratili a vybojovali medailové úspěchy. Za dívky hrály: N. Duchoňová z 1. A, T. Bažatová, K. Kiclová a T. Pusztaiová z 1. B, S. Lebedová a N. Vobrubová z 2. B. Dívčí basketbalové družstvo pózuje s medailemi Za chlapce nastoupili: V. Kouba, P. Márovec, J. Šimko a Tomáš Tran z 1. A, M. Čerkl, M. Hrubec, M. Kos a D. Prušák z 2. A. KDO UTEČE, TEN VYHRAJE! ZÁVOD V PŘESPOLNÍM BĚHU Jakub Maršán Žáci naší školy se zúčastnili okresního kola přespolního běhu. Naši prváci se v silné konkurenci ostatních středních škol neztratili, úspěšně se poprali se členitým terénem i větrným počasím a shodně družstvo dívek i chlapců obsadilo 8. místo. Nejrychleji z našich děvčat zaběhla Nikča Duchoňová z 1. A, když trasu dlouhou 1500 m zdolala ve výborném čase 6 : 58 min. Mezi chlapci se na tříkilometrové trati svým výkonem 10 : 37 min nejvíce blýskl Míra Herman z 1. B. Družstvo dívek startovalo ve složení: L. Abera, N. Duchoňová, E. Hýbková, I. Charvátová a K. Panyová. Za družstvo chlapců běželi: M. Herman, V. Kouba, O. Kříž, P. Márovec, Minh Hieu Tran (Tomáš) a A. Pavlíček. Všem účastníkům patří dík za odvahu, předvedené výkony a vzornou reprezentaci školy. 10

11 ZE ŽIVOTA ŠKOLY ADAPTAČNÍ T ÝDEN A TŘÍDNÍ VÝLET Y Když se sejdeme po prázdninách ve škole, nastává doba, kdy se rozkoukáváme ve školním prostředí, navazujeme nové vztahy, případně utvrzujeme ty staré. Od toho je tu ADAPTAČNÍ TÝDEN. Týden výletů a školních akcí, než definitivně zasedneme do školních lavic k výuce... Ze zápisníku prváka Lucie Abera Začínáme. Jak proběhl start do letošního roku pro naše první ročníky? Jak se zatím sžili prváci se školou? Všichni jsme ze začátku určitě nevěděli, co čekat. Přes prázdniny jsme si utvořili různé představy o budoucí škole a 4. září vstoupili do reality. Všechny tázané děti prohlásily, že se jim tu líbí, škola jim přijde útulná a zatím jsou mile překvapeny. Adaptační kurz podle nás splnil účel a skamarádili jsme se nejen v naši třídě, ale v obou dvou třídách prvního ročníku. Zatím toho nemůžeme říct mnoho. Jsme tu přeci jen dva měsíce. Ovšem první dojem je příjemný a doufáme, že tomu tak bude i nadále. Dagmar Nováková Zářijový celoškolní výlet na Šumavu se vydařil. Pan učitel Musil nás zavedl na nejkrásnější šumavská místa - z Modravy přes Antýgl, kde jsme si dali něco na zub, až k Čeňkově pile. Trochu jsme si i zaskotačili v řece Vydře. Poznávat krásy Šumavy vespolek byl zážitek, kterého nelitujeme... 11

12 ZE ŽIVOTA ŠKOLY ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA Adaptační týden jsme se třeťáky a čtvrťáky zahájili v jedné z nejvýznamnějších institucí v zemi - v České národní bance. Jak instituce funguje? Jaká je její historie? Jak poznám pravé peníze od falešných? Tyto a mnohé jiné otázky nezůstaly bez odpovědi. Což ocení nejvíce studenti logistiky. I cihlu zlata jsme si potěžkali. Adaptační týden se třeťáky a čtvrťáky v Českém Krumlově. 12

13 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Cesta kolem Světa aneb záchrana na poslední chvíli Víte, jaké to je, když vás hledá celá třída? Já s Míšou Novákovou z 2.B ano. Začátkem září se konala školní bojová hra pořádaná paní učitelkou Novákovou. Ona a její třída uloupila dva žáky z druhého ročníku a odtáhla je daleko za Budějovice. Bohužel jsem byl jedním z těch unesených a nebylo to nic příjemného. Mučili nás všemožnými způsoby. WiFi free byla nejméně dva kilometry od nás a signál též velice skomíral. Myslel jsem, že je to můj konec! Pěkně vypečená akce zářijového adaptačního týdne. Marek Kos Únosci nás dotáhli až do vzdálené Třeboně, kde nás násilím vlekli k ohromné vodní louži, kterou jsme hodlali obejít. To byl opravdu veliký problém, jelikož na takovýto způsob dopravy nejsme vůbec zvyklí. Rychlým krokem jsme se vydali na cestu. Za sebou jsme nechávali stopy a všelijaké indicie, které mohly pomoct našim spolužákům k naší záchraně. Popravdě řečeno bych spočítal na prstech lidi, kteří nás opravdu chtěli zachránit. Ostatní byli radikálně donuceni, což znamená, že se jednalo o dvojitý únos. Den se krátil a já s Míšou z druhého druháku jsme seděli na promočené zemi, plné jehličí a brouků. Všude, kam jsme se podívali, byly stromy a ohavná nám nic moc neříkající věc, tzv. příroda. Jako měšťáci jsme se opravdu snažili pochopit existenci této sféry, ale moc nám to nevycházelo. Když uběhlo dvacet minut po našem svázání a připevnění ke stromu, vzdali jsme to a raději si vyfotili selfie a napsali přes Messenger o pomoc. Sociální sítě jsou sice nebezpečné, ale někdy dokáží zachránit i život tak jako nám. Po odeslání zprávy byla záchrana hned na místě, nevypadala zrovna nadšeně, ale i tak nás všichni rádi viděli, jelikož to znamenalo návrat domů. Jednalo se o jednu z povedených akcí a jsem velice rád, že máme na škole tak akční učitele! Příště uneseme my je! Ale tak, aby je na 100% nikdo nenašel :-) 13

14 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Den bez aut - je libo pěšky či na kole? Naše škola podpořila Den bez aut. Na náměstí prezentovaly svoje aktivity a výrobky ekologické organizace. Zdravou svačinku nebo čisticí prostředek šetrný k přírodě jsme si mohli koupit na Ekotrhu. Náměstí se vyprázdnilo, a tak jsme se pěšky vydali na polední korzo - užili si jedinečnou chvíli, kdy je náměstí bez aut. (red.) Jak funguje Česká pošta? Edita Wolfschlägerová, František Vach Během října proběhla na naší škole přednáška o službách České pošty v rámci studia logistiky. Vystoupení paní Štráchalové, která je zástupkyní vedoucího na českobudějovické poště, udělalo krásný dojem nejen na nás, žáky, ale i na naše kantory. Přednášela nám o tom, že i ona začínala na přepážce, kde byla práce náročná, a vypracovala se až na mnohem vyšší pozice. Dále nám povídala o tom, jak to na poště funguje a kdo má jaký úkol. Poté jsme plnili různé úkoly jako například tisknutí razítek na obálky, zodpovídali na různé otázky a tak dále, za které jsme vyhrávali ceny v podobě létacího draka, fidget spinneru a bonbónů... 14

15 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Marek Kos Hurá na vodu! Markéta Brýdová, Katka Zemanová Nebyl by to konec školního roku bez pořádného školního výletu. Se třídou jsme dlouho přemýšleli, kam se tento rok vydáme. Padlo hodně návrhů, ale stále jsme se nemohli rozhodnout. Nakonec Editka vytvořila anketu a vyhrály rafty. Byli jsme rádi. Ráno jsme se sešli ve Zlaté Koruně a odtud se plavili do Boršova. Výlet byl fajn, párkrát nám sice zapršelo, ale to nás nerozhodilo, protože jsme si po cestě dali legendární pšeničné placky. Díky panu Bednářovi a panu Musilovi, že do toho s námi šli! Až na pár karambolů myslím, že se nám všem výlet moc líbil. Večer jistě všichni padli vyčerpáním do postele. Eliška Hýbková Ve středu 4. října se u nás konaly studentské volby. Určitě je to skvělá akce, ale zjištění, podle čeho se rozhodovali někteří z nás, už je méně radostnější. Studentské volby Volit se chodilo od první hodiny po třídách. Každý zvlášť si zalezl do koutku mezi knihami a zaškrtl tu nejvíce vhodnou volbu. Přeložený lístek se hodil do volební urny a spokojeně jsme si zase odkráčeli. Určitě to není nic jednoduchého rozhodnout se, pro kterou stranu hlasovat. Mohli bychom hodiny sedět nad mediálními rozhovory, studovat cíle a názory kandidátů a přemýšlet, která strana by pro nás mohla být co nejmíň hrozná. Teď, když jim o něco jde, se všichni kandidáti snaží, ale měli bychom hlavně brát v potaz, jak se chovají, jaké názory a vystupování mají mimo období voleb. Každý chceme pro náš stát změnu, razantní změnu, celorepublikové zlepšení ohledně čehokoliv a nejlépe všeho a každá strana se nám snaží vnutit, že právě oni jsou ti, kteří to dokáží jen škoda, že jim nikdo nevěří. V rámci tohoto projektu, za kterým stojí Člověk v tísni (Jeden svět na školách), jsme se dívali na film Hlas za kozu, kde byla obecně představena problematika voleb a kde byly skvěle zachyceny problémy diskriminace žen ve vyšším postavení. Příběh se odehrával v Africe. Také jsme se ujistili, že získání náklonnosti a důvěry ostatních se moc neliší a snad všude na světě je to stejné. A jak se rozhodovali a volili naši spolužáci? Volila jsem piráty, líbí se mi jejich názory a myslím, že by to mohla být příjemná změna Do poslední chvíle jsem nevěděl, ale nakonec mi volební kalkulačka ukázala Okamuru Volila jsem ANO, myslím, že nejsou tak špatní Radši jsem nevolil Pište nám do redakce. Své dotazy, příspěvky či podněty nám můžete posílat na redakční adresu: casopiskoule@seznam.cz. Rádi zajímavý příspěvek uveřejníme! 15

16 ZE ŽIVOTA ŠKOLY Z jednání zastupitelstva Č. B. Podzim ve znamení politiky Katka Kolafová Ve 13 hodin byl na řadě další bod, a to samotná diskuse občanů. Ta odkryla dlouho probíraný problém dopravní přetíženost. Diskutovalo se o možnosti nových cyklostezek, potřebě větší bezpečnosti v okolí základní škol a také v obytných částech města a předměstí. Odpolední program pokračoval přehledy finančního majetku, hospodaření města a rozpočtových opatření. Pár týdnů před volbami. Politické strany jdou do finále se svými kampaněmi. V Budějovicích tomu není jinak a všichni se snaží zaujmout, třeba i na zasedání města. Největší problém našeho krásného města je všem známý. Je to doprava, která byla hlavním tématem i na 27. zasedání zastupitelstva města České Budějovice. 18. září 2017 bylo již od ranních hodin na českobudějovické radnici rušno. Program zasedání startoval v 9 hodin v obřadní síni slavnostním předáváním Ceny statutárního města České Budějovice Divadelnímu spolku J. K. Tyla. Bezprostředně poté se zastupitelstvo přesunulo do zasedací místnosti, kde se začalo s projednáváním konkrétních bodů. Dopoledne se připomínaly zápisy do mateřských škol a také prvních tříd škol základních. Dále přišel čas na sport, který je v Budějovicích velmi oblíbený. Budějovičtí volejbalisté Jihostroje se mohli těšit ze schválení finančního příspěvku pro novou sezonu. DISKUSE OBČANŮ ODKRYLA DLOUHO PROBÍRANÝ PROBLÉM - DOPRAVNÍ PŘETÍŽENOST. DISKU- TOVALO SE O MOŽNOSTI NOVÝCH CYKLOSTEZEK, POTŘEBĚ VĚTŠÍ BEZPEČNOSTI V OKOLÍ ZÁKLAD- NÍCH ŠKOL A TAKÉ V OBYTNÝCH ČÁSTECH MĚSTA A PŘEDMĚSTÍ. Kolem 20:30 se vše chýlilo ke konci již tradičně diskusí zastupitelů. Největší tváří tohoto zasedání byl Ing. Petr Holický z hnutí ANO, náměstek primátora pro majetek města, finance a ekonomiku, který reagoval na spoustu dotazů a připomínek. Dále jsme mohli vidět Ing. Miroslava Jocha z ČSSD, RNDr. Michala Konna a Ing. Františka Konečného, kteří také patří pod silné hnutí ANO. Za reprezentaci ODS se nemusel stydět RNDr. Jan Zahradník. I toto zasedání přineslo mnoho zajímavých záležitostí, kterými je potřeba se zabývat. Snad se brzy dočkáme nějakého rozumného řešení. Mezinárodní festival Voda, moře, oceány zaplavil jižní Čechy Andrea Peštová MFF Voda, moře, oceány je soutěžní festival dokumentárních filmů na uvedené téma. Jeho cílem je rozšiřovat informace k tématu i zvedat zájem lidí o problematiku ochrany této oblasti životního prostředí. Během festivalu se promítalo několik soutěžních snímků, a to například Apokalypsa korálů, Zoubky záchrana žraloků na Bali, Lodě a doprava na Filipínách, Přežijí medvědi? a další. Filmy byly obohaceny přednáškami jistého cestovatele a fotografa Jindřicha na téma waorani mizející svět amazonských domorodců a mořeplavce Daniela Hagena na téma Holandsko na lodi. Naše škola se zúčastnila promítání filmu Je s námi konec? od F. Stevense. Hlavní postavou snímku je herec Leonardo DiCaprio, který odkrývá alarmující stav naší planety spojený s klimatickými změnami. DiCaprio hledá řešení, jak předejít fatálním následkům těchto změn pro nás i pro další generace. Rozšiřování pouští a následné hladomory, migrace z rovníkových oblastí, tání ledovců, zvýšení hladin moří a tím pádem zaplavení ostrovů, změny mořských proudů... Čeká nás opravdu apokalypsa? Nebo nás DiCaprio jen straší? Názor si musí udělat každý sám. 16

17 LIFESTYL Foto Denis Krátký Denis Krátký Pýcha Začíná nám a nový předsudek školní rok a to znamená, že tu máme i nové číslo naše- - překvapivě dobrá ho skvělého divadelní časopisu Koule včetně hra naší rubriky Móda a já! Do prvního čísla letošního roku jsem si pozval Antonína topiče elektrárenského AKA Tondu Koláře, který mě udivoval po módní stránce skoro vždycky. Ukázal mi krásu a jednoduchost ve svém stylu oblékání, která mě udivila, a po pár prohozených slovech a po třech společných letech na téhle škole mi konečně kývl na moje pozvání k rozhovoru do školního časopisu. Taktéž se v příštím čísle můžete opět těšit na nějakou dívku, které zde dlouho nebyly kvůli mé domněnce, že holek tu bylo dostatek a kluci žádní. Nyní to ale budeme spravedlivě střídat! A co myslíte? Cítí se Tonda jako trendsetter? Kde sleduje nejnovější trendy a jaké značky má nejradši se dozvíte v tomto čísle Móda a já! Ahoj Tondo! Pro začátek nám řekni, jak jsi se dostal k módě? K módě jsem se dostal náhodou. Baví mě to, rád se oblékám nějak zajímavě. Nechci být ovečka, ačkoliv se tomu mnohdy ani nevyhnu. Supreme mě třeba baví, ale stává se z toho jedna z ovečkovských značek. Cítíš se jako trendsetter? Ne. Jaké značky máš nejradši? Hele, nejradši mám skejtový značky typu Horsefeathers, DC nebo neznámý značky jako Places x Faces nebo Stray Rats. Sleduješ nějaký trendy? Sleduju trendy čehokoliv. Nejvíc asi sleduju The Mag a jejich Sneaker News třeba. Co by sis na sebe třeba nikdy nevzal? Rád experimentuju, takže asi nic takovýho neexistuje. Kolik máš doma bot? Nějaký oblíbený kousek? Nejoblíbenější značka bot? Asi 6 párů. Nejoblíbenější teprve přijde, zatím to jsou ale moje New Balance. Nejoblíbenější značka - rozhodně Nike! Kdo se podle tebe z našich nebo celosvětových celebrit obléká nejlépe? Oblékáš se podle něj? Nikdo mě teď nenapadá. Ovlivňuje žánr hudby - co posloucháš - to, jak se oblékáš? Vůbec. To, jak se oblékám, a to, co poslouchám, nejde vůbec dohromady. Nějaká slova na závěr? Neoblíkejte se jako hovada. Kluci, nenoste sukně! 17

18 KULTURA Drama Paní Bovaryová Eva Bauerová Na začátku října jsme se školou navštívili Divadlo pod Palmovkou v Praze, kde jsme zhlédli představení Paní Bovaryová. Režie se ujal Michal Lang. Námět díla byl velice nadčasový. Příběh byl o mladé dívce Emě, která si vzala poměrně staršího muže, ale zanedlouho se v tomto vztahu začala nudit, Marek a tak si Kos hledala zábavu, kde mohla. Svého muže několikrát podvedla. Jeden z jejích milenců s ní chtěl utéct z města, nakonec však utekl od ní. Ema se ráda kochá krásnými věcmi. Paní Bovaryová se tedy rychle zadluží, a jelikož jí její milenci nepomohou, ona hořce poznává, že byla pouze využívána, a neví, jak dál, v hořké chvilce se rozhodne spáchat sebevraždu. Příběh nás všechny velmi zaujal, téma nevěry je aktuální. Herci sehráli své role skvěle, historické kostýmy byly věrohodné, scéna byla pěkná, na Divadlo pod Palmovkou budeme všichni rádi vzpomínat a třeba se někdy vrátíme. A co si myslí ostatní? Divadlo pod Palmovkou mě příjemně překvapilo svou velikostí a hezkým interiérem. Hra sama o sobě byla velice zajímavá, ale na mě až moc dlouhá. Však téma hry bylo částečně nadčasové. Nadčasové proto, že zobrazovala dnešní fungování některých vztahů a myslím si, že právě proto mě to tak zaujalo. Barbora Hanková Drama na motivy klasického realistického románu Gustava Flauberta. Žena, která chodí s hlavou v oblacích, a nežije život tady a teď. Stále nespokojená manželka, které nikdo nerozumí, a ona trápí sebe i své nejbližší. Nakonec přijde o iluze a prozření je příliš bolestivé. Nešetřilo se na dobových kostýmech, herecké výkony na jedničku, inscenace tohoto realistického románu se povedla. Jenom by mohla být o trochu kratší, tři hodiny bylo trochu moc Dagmar Nováková OSOBY A OBSAZENÍ Ema Bovaryová...Lucie Štěpánková Karel Bovary.Martin Hruška Hostinská...Zuzana Slavíková Před libeňskou synagogou. Chystáme se do divadla. 18

19 KULTURA Míša Valentová USA, Režie: Niels Arden Oplev a jeho tým Scénář: Sam Esmail, David Iserson, Adam Penny, Adam Penn Kamera: Tim Ives Hudba: Mac Quayle Hrají: Rami Malek, Christian Slater, Michel Gill, Frankie Shaw a další Děj seriálu se točí kolem Elliota, mladého bezpečnostního inženýra. Izoluje se ale od lidí, jelikož trpí sociální úzkostí, bludy a klinickou depresí, které mu znemožňují normální Mr. Robot fungování ve společnosti. Díky jeho schopnostem ho osloví tajná organizace fsociety, která je inspirována skupinou Anonymous z našeho reálného světa. Seriál primárně poukazuje na nešvary dnešního světa a společnosti. Seriál původně měl být jen mini-sérií, ale po úspěchu, který sklidila první série, se rozhodlo o pokračování natáčení. Seriál dostal mnoho ocenění, v roce 2016 byl 6x nominován na Emmy a získal několik dalších ocenění. Jedním z důvodů, který vedl u seriálu k takovému úspěchu, je určitě neotřelé téma, které má co nabídnout aktuálně začíná třetí série, tak uvidíme, čím ještě seriál překvapí. Z povinné četby - jaký máte názor na knihu? Dagmar Nováková K H. Mácha - Máj Knížku jsem četl potřetí a konečně mě alespoň trochu bavila. Dávala mi zkrátka smysl. Určitě to není pro mě to pravé, ale čtení jsem si užil. Je to krátké, chytlavé a svým způsobem i zajímavé. Jasná volba k maturitě. Marek Kos Knížka je podle mě klasika a je dobře, že je v maturitním seznamu. Knížka je někdy matoucí, ale dá se pochopit. Abychom knihu pochopili, musíme se plně soustředit a na to podle mě Mácha dával i váhu. Hlavně je to nadčasová báseň a ukazuje na dnešní problémy ve vztazích. Dá se to hodně srovnat s dnešní dobou, jak ta nevěra, tak i vražda. Bára Hanková K. Čapek - Krakatit Děj je na hranici snu a reality. Jsou tam pohádkové motivy, ale vyznívá z toho, že život vždycky tak pohádkový není. Čapek naznačuje, že si máme jít za svými sny, ale měli bychom zvážit, jestli jsou vůbec prospěšné. Jinak se mi dílo líbilo a bylo zajímavé, jak Čapek upozorňuje na zneužití atomové bomby. LOG3 Námět příběhu byl zajímavý a líbila se mi hlavní myšlenka a postoj Prokopa ke svému vynálezu. Ke konci mi to přišlo trochu zamotané, ale jinak to bylo vtipné a napínavé. LOG3 19

20 Skateboarding - sport pro odvážné SPORT Skateboarding patří k takzvaným extrémním sportům, pro některé je to i dopravní prostředek. Jedná se o poměrně moderní sport, který pochází z Kalifornie. Název je odvozen od slova skate (bruslit) a od slova board (deska). Tento sport pravděpodobně vznik mezi roky Když na kalifornském pobřeží nefoukal vítr a nebylo kde surfovat, neznámo kdo přisel s nápadem přidělat na prkno kolečka. Karel Šandera Tento sport se začal dostávat do podvědomí celého světa díky jednomu z prvních výrobců Makaha a díky časopisu Skateboard Magazine. Zhruba do roku 1976 byl skate pouze zavodní disciplína, ovšem postupem času jezdci začali objevovat náročnější triky a zdolávat různé překážky. Jedním z nejznámějších průkopníků je Rodney Mullen, který vymyslel nespočetné množství triků, jako například imposible a kickflip. Typy prken Do roku 1990 byla vyráběna prkna typu banana board a rybičky, které neumožňovaly jezdcům dělat obtížné triky. S rozvojem tohoto sportu bylo prkno vyladěno do formy, která dala jezdcům neomezené možnosti v jízdě. Ne každý dokáže začít Zvládnout skateboard, tedy naučit ho poslouchat a spolupracovat, chce totiž silnou dávku trpělivosti a energie. Je to tvrdá cesta plná modřin, výronů a zlomenin. Proto je skateboarding zábava pro vyvolené - vyvolené lidi se silnou vůlí, svobodnou myslí a sluncem v duši. Zajímavosti Světový rekord v ollie drží Danny Wainwright který udělal nejvyšší Ollie (výskok) 113 cm. Pro srovnání český rekord je 101 cm od Adama Pelce. 9. července roku 2009 Danny Way přeskočil Velkou čínskou zeď. Skateboarding je zaznamenán i ve filmu Deck Dogz, kde můžete vidět i skateboardingovou legendu Tony Hawka a jeho otočku o 540 stupňů. Tony Hawk předvedl jako 1. člověk na X-Game otočku o 900 stupňů. Dále na skateboarding narazíte ve filmech jako Grind, Street Dreams, Skate or Die nebo Dishdogz. Zdroje ://

21 SPORT Americký fotbal v ČR - chce to silnou vůli Amerického fotbalu v České republice si mnoho lidí nevšímá. Je to sport, který k nám, jak už z názvu vyplývá, do České republiky přišel z Ameriky a není tolik populární, jelikož to není náš národní sport Michal Chmel Co je vlastně cílem hry v tomto sportu? Je to jednoduché. Dostat míč do tzv. Endzóny neboli EndZone ( Konečné zóny) soupeře. Pravidla této hry? Pravidel je taková spousta, že pokud bych je zde měl vyjmenovat, tak by mi to zabralo desítky stránek. Ale jedno z nejzákladnějších je například neútočit vědomě na protihráčovu hlavu. A hlavně asi jako u každého sportu - fairplay. že je potřeba fyzické zdatnosti, ale i psychické odolnosti, jelikož vydržet fyzický nápor, který na vás zde doléhá, je opravdu těžké. Ale vše se dá vypracovat mimo tréninky a během přípravy. Na druhou stranu si najde v americkém fotbalu každý svoje místo. Ať už jste velký, malý, silnější či hubený. Vždy si najdete pozici, kterou budete moci hrát. Chce to jen chtít a mít vůli. Takže za mě by to měl každý aspoň vyzkoušet. A konečně směrem do České republiky to je rok první české Ligy amerického fotbalu v České republice. Řídící orgán A.F. je ČAAF (Česká asociace amerického fotbalu). I když se to nezdá, tak americký fotbal zde u nás má 4 ligy, které dohromady čítají něco málo kolem 30 týmů. Nejdříve se hraje základní část. Ve všech divizích se utkávají týmy nejprve systémem každý s každým. Většinou na dvě utkání (doma a venku), pouze ve III. divizi na jedno utkání s každým soupeřem v tabulce, resp. dvě utkání s vybraným soupeřem. Po odehrání základní části v první divizi první čtyři mužstva hrají playoff. Nejprve semifinále 1. se 4. a 2. se 3., vítězové se pak utkají ve finále (tzv. Czech Bowl). V divizích II. a III. sehrají finále (tzv. Silver Bowl a Bronze Bowl) rovnou první dva týmy z tabulky. V divizi IV. se hrají i semifinále napříč skupinami. Finále je nazýváno Iron Bowl. Výhodu domácího hřiště (pokud ČAAF neurčí jinak) mají v semifinále a finále všech soutěží týmy, které se lépe umístily v základní soutěži. Osobní zkušenost Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i když americký fotbal moc lidí nezná, je to velice adrenalinový a zajímavý sport. Je potřeba spoustu tréninku. Čemu se hodně lidí diví, je to, 21

22 TVŮRČÍ PSANÍ Václav Havel a jeho odkaz Jméno Václava Havla dodnes vzbuzuje emoce. Proč ho jedni obdivují a druzí nenávidí? Jaký je odkaz, který tu bývalý prezident, disident, dramatik a myslitel, vizionář Havel zanechal? Na hodinách Tvůrčího psaní jsme se zamýšleli nad osobností Václava Havla. Psali jsme esej do literární soutěže, kterou vypsala právě Knihovna Václava Havla, na téma: Má pravdu ten, kdo má nejvíce lajků? Kdo byl tedy Václav Havel? Co si myslíme o jeho odkazu? Lavička Václava Lavička Havla Václava - místo Havla v areálu k setkávání Jihočeské a k diskusím. univerzity Pojďme si sednout ke kulatému stolu. Areál Jihočeské univerzity. Dagmar Nováková Václav Havel jako ikona národa Katy Laluchová Mnoho našich občanů k prvnímu českému prezidentovi vzhlíželo, ať už kvůli jeho politickým názorům nebo proto, že byl tak příjemnou a charismatickou osobností. Působil vždy nadstranicky na rozdíl od ostatních politiků. Pověstná byla jeho neformálnost v prezidentské funkci, která byla lidem velice sympatická. Bývalý plzeňský primátor Zdeněk Prosek vzpomíná na událost z pražského Rudolfina. Šlo o setkání s britskou královnou, kde je všechno svázané přesnými pravidly. Václav Havel ale přísného protokolu nedbal, procházel se sklenicí piva a zdravil se se svými kamarády. Královna vlála za ním, připomíná Prosek jeden z osobních zážitků. Ač působil velmi křehce, jeho vnitřní síla a charisma byly obrovské. V době kolem Pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charty 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanského fóra. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii. Prosadil vystoupení Československa z Varšavské smlouvy a přispěl ke vstupu České republiky do NATO. Usiloval také o přijetí země do Evropské unie. BYL CHARISMATICKOU OSOBNOSTÍ. PŮSO- BIL VŽDY NADSTRANICKY NA ROZDÍL OD OSTATNÍCH POLITIKŮ, POVĚSTNÁ BYLA JE- HO NEFORMÁLNOST V PREZIDENTSKÉ FUNKCI, KTERÁ BYLA LIDEM VELICE SYMPA- TICKÁ. Havel je také známý jako divadelní dramatik. Před premiérou byl vždy hodně nervózní. Po odehrání povedeného představení z něj pak vyzařovala dětinská radost. Jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie a jazyka. V esejích a dopisech z vězení se vedle politických analýz zaobíral filozofickými otázkami svobody, moci a morálky. Havel také velice rád nosíval krátké kalhoty, kterým se na jeho počest začalo říkat havlovky. Byl velice uznávaným ve všech ohledech. Na jeho památku bylo dokonce Ruzyňské letiště přejmenováno na Letiště Václava Havla. Na několika místech ve světě i v Česku vznikají Lavičky Václava Havla. 22

23 TVŮRČÍ PSANÍ Z eseje Má pravdu ten, kdo má nejvíce lajků? Co je to pravda? Podle Sapkowského střípek ledu, podle Bukowského sračka. Ve filozofii se pravda označuje jako shoda tvrzení se skutečností. Jenže shoda skutečnosti je tvarovatelná, což znamená, že každý může pravdu vnímat odlišně. Ideál pravdy podle mě tedy neexistuje, protože každý považuje za pravdu něco jiného. A když předložíte pravdu člověku, který se pravdě straní, zamění lež s pravdou, aby jí mohl uvěřit. Platón řekl: Pravda je krásná a trvalá věc. Pravda tedy podle výroku přetrvá, zatímco lež má krátké nohy. Troufám si tvrdit, že i když má lež krátké nohy, dokáže uběhnout za stejný čas větší vzdálenost než pravda. Pravda bude putovat po cestě, dokud bude pravdou, ale půjde volným krokem. Lež naopak putuje pouze chvíli, ale klusem, při kterém vždy pravdu předhoní. Je však otázkou času, kdy horizont vyšlápne i pravda. V takové pozici pak vrhne svůj stín na lež, čímž přeruší její pouť. Bohužel žijeme v době, kdy lidé postrádají respekt k pravdě. Všichni lžeme okolí nebo v horším případě sami sobě. Takoví lidé paradoxně požadují pravdu od všech a nedokážou se smířit se lží, kterou však sami používají ve svůj prospěch. Najdou se i tací, kteří jsou přesvědčeni vlastní pravdou natolik, že ji nutí okolním lidem. Neuvědomují si, že pravda je tvarovatelná. Lze na ni shlížet z mnoha úhlů, protože ne každý stojí na stejném místě.... Některé lidi o pravdě nepřesvědčíte, ani kdyby daná situace nedisponovala jinou pravdou. Zkrátka lidé věří pouze tomu, čemu věřit chtějí. Jenže to je v době korunovaných lží naprosto normální; každý si vytváří vlastní pravdu a bere pod ochranná křídla pouze ty, jež se s jeho pravdou dokážou ztotožnit. Otázkou je, zda má pravdu ten, kdo má nejvíce lajků? Pokud má některý z vůdců největší skupinu následovníků, dělá to z něj pravdomluvného vůdce? Ne. Největší počet lajků se nezískává pravdou, nýbrž něčím, co zaujme lidi. Pro zaujetí velké masy může dobře posloužit i lež. V takovém případě obrovská podpora lidských palců odstraní veškeré pochybnosti a přitáhne pozornost dalších a dalších následovníků. Odborně se tato činnost dá nazvat třeba mystifikace. Stačí lidským ovečkám do ohrady nasypat pocit pravdy, kterou by mohli následovat. Lidé se zpravidla chytnou toho, čeho se chytli jejich přátelé, vrstevníci, rodina. Nezáleží jim potom na otázce pravdy a lži, protože danou věc automaticky považují za pravdu. Kdyby to totiž nebyla pravda, proč by za danou věcí stálo tolik lidí? George Orwell ve svém díle 1984 použil výrok Je pravda a je nepravda, a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený. Tento výrok je pravdivý, čímž se z něj stává vkusný citát. Působí personálně uzavřeným dojmem, v dobrém slova smyslu. Pokud nalezneme naši pravdu a rozhodneme se ji následovat, je opravdu jedno, kolik lidí nás odsoudí. Každý má nastavené priority a cíle, které po čas žití sleduje. A pokud k jednomu z cílů směřuje pravda, naplňující pravda, jsou názory okolí naprosto zbytečné. Ačkoli se v době lží dá o hodnotě pravdy polemizovat, není silnější esence než pravdy. Pravda je něco, co dokáže lidi udržet v pohybu po celý život, dokáže nás vést a udržovat na stezce. Ta část lidí, která stojí o nefalšovanou ryzí pravdu, dostává právě od pravdy takový energický náboj, který samotná lež vyprodukovat nedokáže. Kryštof Křeček Pro starší generace je válka s nepravdou obsažena spíše ve všech ostatních médiích, než zrovna na internetu. My mladší to máme jinak. Všechno se odehrává zde, proto tu bude probíhat i boj. Umíme být zlí, nepříjemní a hledající chyby i na dokonalém obrazu života. Proto mohou být dobře cílené narážky, kombinované se základní inteligencí a přístupem k internetu, obrovský problém. Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak moc naše slova mohou jiným lidem uškodit. Teď už nejenom vyřčená, ale hlavně napsaná na klávesnici. Skrze počítače posíláme nadávky, urážky, výhružky a posměšné komentáře. Přidáváme lajky lidem, kteří půjdou také proti nám. Jakou pro to máme motivaci? Mladí lidé by měli vynalézat, ne soudit, řekl F. Bacon. Nemá snad pravdu? Pokud máme tolik kapacity na to hledat chyby na všem a každém, máme ji dost i na to, vymyslet něco a přijít s velkými věcmi. A nebo se navzájem bít lopatičkami na virtuálních pískovištích. Volba je jen na nás. Karolína Oplátková Na počest Václava Havla se budují na různých místech po celém světě tzv. lavičky Václava Havla, což je dvojice křesel spojených kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa, národní strom České republiky. S nápadem pamětních míst věnovaných bývalému prezidentovi přišel český velvyslanec ve Spojených státech amerických Petr Gandalovič, který oslovil architekta a designéra Bořka Šípka s prosbou, aby vytvořil veřejné umělecké dílo jako vzpomínku na zesnulého prezidenta. Šípek přišel s jednoduchým designem symbolizujícím demokratickou otevřenost k dialogu. Jeho cílem bylo vytvořit místo k setkávání a vedení vzájemných rozhovorů. Místo ke svobodnému projevování názorů, kde se bude diskutovat a přemýšlet v duchu ideálů a životních postojů prezidenta Havla. Prof. Tomáš Halík, blízký přítel Václava Havla, uvedl: Ta lavička s těmi dvěma židlemi symbolizuje vlastně ochotu sednout si za jeden stůl a hovořit spolu. A to si myslím, že je také důležitý odkaz Václava Havla: I když jsme lidé různých názorů, různého politického přesvědčení, různého náboženského přesvědčení, přece jenom je strašně důležité, abychom si sedli za jeden stůl a hovořili spolu a společně hledali pravdu. Katy Laluchová 23

24 24