Kontejnerové systémy u jednotek požární ochrany v České republice

Transkript

1 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra požární ochrany Kontejnerové systémy u jednotek požární ochrany v České republice Student: Václav Novotný Vedoucí bakalářské práce: Ing. Ladislav Jánošík Studijní obor: Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Datum zadání bakalářské práce: Termín odevzdání bakalářské práce:

2

3 Čestné prohlášení Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně. V Bačetíně dne Václav Novotný

4 P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji diplomovou/bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů; beru na vědomí, že odevzdáním diplomové/bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1) ; beru na vědomí, že diplomová/bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí; beru na vědomí, že VŠB TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou/bakalářskou práci užít v souladu s 35 odst. 3 2) ; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo diplomovou/bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové/bakalářské práce využito softwaru poskytnutého VŠB TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové/bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Jméno, příjmení: Adresa: Dne:... Podpis: 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

5 Poděkování: Děkuji vedoucímu svojí práce panu Ing. Ladislavu Jánošíkovi za rady, připomínky a vstřícný přístup při řešení mojí bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat panu nadpraporčíku Jaroslavu Urbánkovi z HZS Královéhradeckého kraje za sdílení svých zkušeností a znalostí z této oblasti.

6 ANOTACE NOVOTNÝ, V. Kontejnerové systémy u jednotek požární ochrany v České republice Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2014, 71 s. Klíčová slova: kontejnerový systém; mobilní požární technika; nosič kontejneru Bakalářská práce se zabývá stavem kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany v České republice, jejich využívání při mimořádných událostech a návrhem modelového řešení pro výběr vhodného kontejneru a nosiče. První část práce je věnována vysvětlení některých základních pojmů z oblasti kontejnerových systémů, historií těchto systémů u profesionálních jednotek požární ochrany a současným stavem kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany v České republice. V druhé části práce jsem provedl rozbor mimořádných událostí, u kterých jednotky požární ochrany využívají kontejnerové systémy včetně statistických dat z této oblasti. Třetí část práce se zaměřuje na vyhodnocení kontejnerových systémů podle několika hledisek. V poslední části práce je návrh modelového řešení pro výběr vhodného kontejneru a nosiče. ANOTATION NOVOTNÝ, V. Contaiener systems used by fire brigades in the Czech Republic Ostrava: VŠB Technical university of Ostrava, Faculty of safety engineering, 2014, 71 p. Key words: container system; mobile fire technique, roller contact tipper vehicle The bachelor thesis deals with the status of container systems for fire brigades in the Czech Republic, their use on emergency events and the proposed model solution for selecting suitable container and roller contact tipper vehicle. The first part is devoted to the explanation of some basic terms from container systems specializations, history of these

7 systems for the professional fire brigade units and the current state of container systems for fire protection units in the Czech Republic. In the second part, I analyzed the incidents in which fire protection units use container systems, including statistical data in this area. The third part focuses on the evaluation of container systems according to several criteria. In the last part of the thesis is to design a model solution for selecting an appropriate container and roller contact tipper vehicle.

8 Obsah Seznam použitých zkratek Úvod Rešerše Kontejnerové systémy u jednotek požární ochrany Historie kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany Myšlenka kontejnerových systémů pro jednotky požární ochrany Kontejnerový systém tzv. těžké řady Kontejnerový systém tzv. lehké řady Útlum vývoje a výroby Současný stav kontejnerových systémů u JPO Stav, který určuje legislativa Kontejnerové systémy používané u JPO Rozbor stavu kontejnerových systémů u jednotek HZS ČR Stav kontejnerových systémů u JSDH obcí Stav kontejnerových systémů u jednotek HZS podniku Vyhodnocení současného stavu kontejnerových systémů u JPO Analýza mimořádných událostí s využitím kontejnerových systémů Požár Dopravní nehoda Živelná pohroma Únik nebezpečné chemické látky Technická havárie Radiační havárie a nehoda Ostatní mimořádná událost Shrnutí mimořádných událostí s použitím kontejnerových systémů Mimořádné události Systém Systém Celkové shrnutí použití kontejnerových systémů u MU Vyhodnocení kontejnerových systémů Vyhodnocení podle druhu kontejneru... 39

9 5.2. Vyhodnocení podle nosiče kontejneru Vyhodnocení podle systému manipulace s kontejnerem Vyhodnocení podle rozměrových parametrů kontejneru Vyhodnocení podle spolehlivosti KA Avia A KA Avia A Mercedes- Benz Atego Tatra 815 8x Tatra 815 Terrn Celkové vyhodnocení spolehlivosti Vyhodnocení podle nákladů na údržbu Podle dostupnosti na trhu Návrh modelu pro výběr kontejnerového systému Legislativní požadavky Vyhláška MV č. 53/ 2010 Sb. o technických podmínkách požární techniky Norma DIN Kontejnerové sklápěčové nákladní automobily Norma DIN Požární vozidla - přepravníky kontejnerů Technické podmínky pro požární kontejnerový nosič ČSN EN ,2,3 Požární automobily Volba konstrukčního řešení kontejneru Volba nosiče Požadavek hmotnostní Požadavek průjezdnosti terénem Požadavky na motor Požadavek dalších doplňujících zařízení Požadavky na řidiče kontejnerového automobilu Volba přívěsného kontejnerového nosiče Návrh postupu při výběru kontejnerového systému Závěr Literatura Seznam obrázků Seznam obrázků z přílohy... 68

10 Seznam tabulek Seznam tabulek z příloh Seznam příloh... 71

11 Seznam použitých zkratek České zkratky CPS ČR ČSN ČSSR EU GŘ HSPO HZS JPO JSDH KNO KSB KTY KVPÚ MČS MU MV NL PS SIAŘ SSU ÚO VPÚ centrální požární stanice Česká republika Česká soustava norem Československá socialistická republika Evropská unie generální ředitelství Hlavní správa požární ochrany Hasičský záchranný sbor jednotka požární ochrany jednotka sboru dobrovolných hasičů kontejner nouzového přežití kontejner štábní kontejner týlový Krajský veřejný požární útvar Mobilní čerpací stanice mimořádná událost Ministerstvo vnitra nebezpečná látka požární stanice Sbírka interních aktů řízení Statistické sledování událostí územní odbor Veřejný požární útvar Cizojazyčné zkratky DIN M-B Deutsche Industrie Norm Mercedes- Benz

12 1. Úvod U jednotek požární ochrany dochází po celou dobu jejich existence k dynamickému vývoji všech aspektů jejich činnosti. Podle soudobých technických, technologických, taktických, organizačních a dalších trendů dochází i u Hasičských záchranných sborů k modernizaci ve všech směrech vývoje. Jedním z proudů vývoje je jistě i mobilní požární technika, jejíž částí se hodlám zabývat v mojí práci. Jde o část z mobilní požární techniky, která se nazývá Kontejnerový systém. V úvodu této práce je třeba uvést, že pro potřeby této práce je označením kontejnerový systém myšleno celistvé logistické řešení pomocí sestav požární kontejner plus kontejnerový automobil, požární kontejner plus přívěsný kontejnerový nosič nebo kontejnerová souprava. Důvodů pro zavedení tohoto systému k jednotkám požární ochrany je více. Tím nejdůležitějším je značná úspora finančních prostředků [1], dále univerzálnost tohoto systému a v neposlední řadě kompatibilita kontejnerových systémů ať už ve spolupráci jednotlivých jednotek mezi sebou nebo při spolupráci s civilním sektorem. Tento systém také prošel u jednotek požární ochrany jistou evolucí, popisovanou v této publikaci, a v současné době je využíván u všech Hasičských záchranných sborů krajů v České republice. Cílem této práce je podrobný rozbor současného stavu kontejnerových systémů u JPO HZS ČR, rozbor jeho využití u mimořádných událostí, vyhodnocení kontejnerových systémů podle několika hledisek a v poslední části práce vytvoření modelu pro výběr vhodného kontejneru a nosiče. 12

13 2. Rešerše Koncepce kontejnerového programu HZS ČR Tento dokument vydaný v roce 2007 obsahuje informace o kontejnerových systémech používaných u HZS ČR, dále se zmiňuje o historii těchto systémů a také zpracovává organizaci a časový harmonogram kontejnerizace vybrané požární techniky. V části Rozbor stavu kontejnerových systémů u jednotek HZS ČR jsem porovnal vybrané úkoly, které měly být podle této koncepce splněny do roku 2010 se současným stavem kontejnerových systémů u HZS ČR. SIAŘ generálního ředitele HZS ČR č. 16 z roku 2013, kterým se stanoví opěrné body Hasičského záchranného sboru České republiky a typy předurčenosti jednotek požární ochrany pro záchranné práce Touto sbírkou se stanoví plošné pokrytí České republiky jednotkami požární ochrany pro speciální záchranné práce. Zde jsem čerpal především informace týkající se požadavků na rozmístění kontejnerů a dále možnosti pořízení požárních kontejnerů namísto klasických požárních automobilů. ČSN EN Požární automobily Část 3 Pevně zabudovaná zařízení Bezpečnost a provedení Tato norma vydaná v prosinci 2013 se mimo jiné věnuje kontejnerovým systémům s odvalovacími kontejnery. Norma upravuje vlastnosti kontejnerových systémů, které mají vliv na bezpečnost a také stanovuje jejich provedení pro hasičské účely. DIN Vozidlové nosiče odvalovacích kontejnerů, odvalovací kontejnery- část 1, 2, 3 Tato německá norma rozdělená na 3 hlavní části se zabývá vozidlovými nosiči odvalovacích kontejnerů s celkovou maximální hmotností do 26, do 32 a do 12 tun. Přitom se zabývá také nakládacím zařízením a samotnými kontejnery. Z této normy jsem čerpal především informace o parametrech kontejnerových systémů. 13

14 DIN Požární vozidla - Vozidlové nosiče odvalovacích kontejnerů - Hlavní požadavky Tato německá norma platí pro požární kontejnerové automobily a požární kontejnery Systému 1570 vyráběných podle DIN a stanovuje podmínky a požadavky na kontejnerovou technologii a samotný podvozek požárního kontejnerového automobilu. Z normy jsem čerpal informace pro popis požadavků na požární kontejnerové automobily. Vyhláška MV č. 247/ 2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů Touto vyhláškou Ministerstvo vnitra stanoví vnitřní organizaci jednotek požární ochrany, jejich minimální vybavení a další legislativní požadavky. Z této vyhlášky jsem použil hlavně informace z přílohy č. 5 o minimálním vybavení stanic HZS krajů. Současný stav problematiky kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany není nikde podrobně popsán. Poslední nalezená literatura zabývající se konkrétně tímto problémem je výše uvedená Koncepce kontejnerového programu [1]. V tomto dokumentu nalezneme stav problematiky z roku Po stránce technické se kontejnerovými systémy s odvalovacími kontejnery podrobně nezabývá žádná norma ČSN. Pro účely jednotek požární ochrany se kontejnerovými automobily zabývá norma ČSN EN [36]. Po legislativní stránce jsou kontejnerové systémy zmíněny ve vyhlášce č. 247/ 2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů [4], která stanoví minimální dislokaci kontejnerových systémů u HZS ČR. Modelové řešení pro návrh vhodného kontejneru a nosiče nebylo nalezeno, avšak některé vlastnosti, které musí mít požární nosič kontejnerů a požární kontejner, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 53/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů [8], v Technických podmínkách pro požární kontejnerový nosič, které vydalo GŘ HZS ČR [31] a také v již zmíněné normě ČSN EN [36]. 14

15 3. Kontejnerové systémy u jednotek požární ochrany V roce 2007 vydalo GŘ HZS ČR dokument Koncepce kontejnerového programu HZS ČR [1]. Z tohoto dokumentu jsem čerpal následující formulace: Kontejner je účelová nástavba požárního automobilu, která je určena k přepravě na kontejnerovém nosiči nebo na přívěsném kontejnerovém nosiči. Kontejnerová technologie nebo Kontejnerový systém jsou charakterizovány mechanismem určeným k nakládání kontejneru na kontejnerový nosič a k jeho skládání mimo kontejnerový nosič. Mechanismus přitom tvoří pevnou součást kontejnerového nosiče. Zde je nutno podotknout, že pro účely této práce je pod pojmem kontejnerový systém myšleno celistvé logistické řešení pomocí sestav požární kontejner plus kontejnerový nosič, požární kontejner plus přívěsný kontejnerový nosič nebo kontejnerová souprava. Kontejnerový nosič je automobil uzpůsobený pro přepravu kontejnerů. Podélný jednoramenný hák je výložník kontejnerové technologie a s ohledem na geometrii pohybu háku má proměnnou délkou. Proměnná délka výložníku se dociluje zpravidla teleskopickým provedením vodorovné části výložníku. U technologií pro malé hmotnosti může být vodorovná část výložníku opatřena místo teleskopického prvku pouze kloubem. Kontejnerový přívěs je tvořen sestavou přívěsný kontejnerový nosič a kontejner. Přívěsný kontejnerový nosič je samostatný přívěs bez kontejnerového nakládacího mechanismu, který je uzpůsobený pro přepravu kontejnerů. Kontejnerová souprava je tvořena kontejnerovým automobilem a kontejnerovým přívěsem. Dalším zdrojem použitých pojmů je německá norma DIN [10, 15, 16], z této normy jsem použil následující pojmy: Systém 1570 je systém odvalovacích kontejnerů s výškou závěsného třmenu 1570 mm. Tímto systémem se zabývá německá norma DIN , část 1 [10] a 2 [15]. Systém 900 je systém odvalovacích kontejnerů s výškou závěsného třmenu 900 mm. Tímto systémem se zabývá německá norma DIN , část 3 [16]. 15

16 Z normy ČSN EN [37] jsem použil následující pojem: Celková hmotnost (GLM) je hmotnost vozidla včetně všech členů posádky (90 kg na osobu), všech položek potřebných k provozu vozidla, plných náplní chladící vody, paliva, olejů, hmotnosti náplní hasiv, všech pevně zabudovaných požárních zařízení a dalších prostředků, které jsou přepravovány. Poslední označení kontejnerového systému jsem zavedl pro potřeby této práce: Systém 1000, tento systém je odvozen od Systému 900 a je to jeden ze dvou nejpoužívanějších systémů u JPO [3, 12]. Systém 1000 má oproti Systému 900 odchylky. Nejvýraznější odchylkou je výška upevňovacího třmenu, která je 1000 mm. Další odchylky se mohou různit podle výrobce, např. firma CHARVÁT CTS a. s. používá odlišné podélné nosníky s profilem I 120 (oproti I 100 u Systému 900) apod. [20]. Tímto systémem (kromě specifikací požárních automobilů v ČSN EN [36]) se nezabývá žádná norma ČSN a vyrábí se například podle podnikové technické normy CTS C2. Tyto normy jsou používány firmou CHARVÁT CTS a. s. [20]. Kontejnerové systémy s označením Systém 1570 a Systém 900 (1000) se od sebe odlišují hlavně výškou závěsného třmenu (nakládacího háku), maximálními rozměry kontejneru a také maximální hmotností (podrobněji v části Kontejnerové systémy používané u JPO) Historie kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany Zde jsem čerpal z Koncepce kontejnerového programu vydaného GŘ HZS ČR [1]. Tento dokument pojednává o kontejnerových systémech používaných u profesionálních jednotek požární ochrany. Jednotky sboru dobrovolných hasičů začaly kontejnerové systémy využívat až v poslední době a ve velmi malé míře, proto se zde o jejich historii nezmiňuji Myšlenka kontejnerových systémů pro jednotky požární ochrany Počátek uplatnění kontejnerových systémů u jednotek požární ochrany sahá až do tehdejší ČSSR. Nejvyšším orgánem působícím v oboru požární ochrany byla tehdy Hlavní správa požární ochrany se sídlem v Praze (dále HSPO). První koncepce kontejnerového systému využitelná pro potřeby jednotek požární ochrany byla zpracována v roce Dokument s názvem Vědecko technicko ekonomický rozbor na kontejnerový 16

17 přepravní systém velkoobjemového typu se snažil reagovat na nejnovější trendy v požární ochraně zemí západní Evropy. Jedním z prvních úkolů HSPO bylo vybrat vhodný podvozek, který by vyhovoval požadavkům na kontejnerový nosič. Tehdejší automobilový průmysl v ČSSR nabízel ne příliš široké spektrum podvozků. V úvahu připadaly podvozky Tatra 815 pouze v konfiguraci 6x6, LIAZ v konfiguraci 4x4 nebo 4x2 (výrobce LIAZ tehdy pracoval i na třínápravové verzi). Z menších podvozků byl na výběr automobil AVIA A31 s konfigurací podvozku 4x2 a uvažovalo se i o připravovaném automobilu BAZ Devin v konfiguraci 6x6. Kvůli soudobé politické situaci přicházel v úvahu jediný automobil zahraniční produkce a to IFA W 50 v konfiguraci 4x2. Dovoz z jiných zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci nebyl možný a ze zemí západní Evropy už vůbec ne. Nakonec HSPO rozhodla, že pro krajské veřejné požární útvary budou pořízeny kontejnerové automobily na novém podvozku Tatra 815 v konfiguraci 6x6 (tzv. těžká řada) a pro okresní veřejné požární útvary podvozky AVIA A31 v konfiguraci 4x4 (tzv. lehká řada). Druhý zmíněný automobilový podvozek AVIA v té době ještě nebyl dostupný, tak bylo rozhodnuto, že do náběhu výroby tohoto automobilu budou podvozky vyráběny z podvozků AVIA A30 v konfiguraci 4x2, z již technicky dožívajících dopravních automobilů. Manipulační kontejnerový systém, kterým je kontejner nakládán a skládán z nosiče byl vybírán HSPO ze systémů vyráběných na území ČSSR, protože dovoz technologicky vyspělých systémů nebyl kvůli tehdejší politické situaci možný. Byly vybrány dva systémy. Prvním systémem byl mechanismus s jednoramenným podélně uloženým nakládacím hákem, který se montoval na podvozek AVIA (tzv. lehká řada). Ten byl vyvíjen Strojní a traktorovou stanicí Okřínek. Protože systém podélně uloženého jednoramenného háku pro podvozek Tatra v té době nebyl v ČSSR vyráběn a ani nebyl dovážen, musel být vybrán tzv. třmenový kontejnerový systém. Ten se používal převážně v zemědělství a byl vyráběn národním podnikem Praga Novosedly (tzv. těžká řada) Kontejnerový systém tzv. těžké řady V roce 1986 byly zahájeny práce na kontejnerovém systému tzv. těžké řady. Na projektu spolupracovali s HSPO veřejný požární útvar hl. m. Prahy a KVPÚ Kladno. Pro tyto dva útvary bylo v roce 1987 zakoupeno po jednom podvozku. Tyto podvozky byly převezeny do národního podniku Praga Novosedly k montáži třmenového manipulačního 17

18 kontejnerového systému. V dubnu roku 1988 byly podvozky také vybaveny nakládacím jeřábem (tzv. hydraulickou rukou) HR 3001, který byl osazen na podvozek za kabinou osádky. První kontejnerová skříň pro výrobu kontejneru tzv. těžké řady byla zakoupena národním podnikem Praga Novosedly v říjnu roku Tato skříň měla sloužit pro výrobu prvního kontejneru, který měl být určen pro práci na vodě. Další skříň byla zakoupena pro VPÚ hl. m. Prahy od Státního statku Znojmo v březnu roku 1988 a měla sloužit pro výrobu občerstvovacího kontejneru. V lednu roku 1989 byla pořízena třetí skříň ke stavbě technického kontejneru. První dva kontejnery se podařilo vyrobit, ale výroba třetího kontejneru byla v roce 1990 s příchodem nového vedení VPÚ zastavena, stejně jako celá spolupráce VPÚ hlavního města Prahy na tomto projektu. V listopadu roku 1989 byl HSPO vznesen požadavek ke státnímu podniku Karosa na vývoj a výrobu prototypu dekontaminačního a hadicového kontejneru. Do roku 1990 byly ve spolupráci s VPÚ hlavního města Prahy vypracovány ještě technické specifikace pro protiplynový, povodňový, pěnotvorný a šatnový kontejner. V roce 1991 pak byl vznesen požadavek HSPO k firmě Moragro na vývoj a výrobu kontejneru technického, hadicového a kontejneru pro práci na vodě. Mezitím probíhaly práce i na KVPÚ v Kladně. Tam byly vypracovány technické specifikace pro šatnový a velitelsko-spojovací kontejner. Práce na výrobě kontejnerové skříně probíhaly přímo na požární stanici, ovšem zhruba v polovině roku 1989 byla spolupráce na projektu ze strany KVPÚ Kladno ukončena a projekt byl převeden na KVPÚ Plzeň. Tam probíhal za omezených podmínek dál Kontejnerový systém tzv. lehké řady Kontejnerový systém tzv. lehké řady byl realizován v roce 1991 ve spolupráci s okresním veřejným požárním útvarem Kolín. Po vypracování programu postupné výroby kontejnerů byl první kontejner tzv. lehké řady vyroben firmou Montex Velim. Šlo o vzorový týlový kontejner. Později byl vyroben firmou Karosa Polička další kontejner, tentokrát technický, který byl odvozen od kontejneru německého výrobce Schmitz. 18

19 Útlum vývoje a výroby Po roce 1992 byl kvůli nové politické a ekonomické situaci projekt utlumen a řešení tohoto projektu, tzv. kontejnerizace, bylo převedeno na tehdejší okresní Správy sboru požární ochrany. Správy sboru požární ochrany pak v projektu pokračovaly a konzultace při řešení projektu s vrcholnými orgány požární ochrany probíhaly spíše formálně Současný stav kontejnerových systémů u JPO Stav, který určuje legislativa Podle vyhlášky č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění pozdějších předpisů [4], respektive její přílohy č. 5 Minimální vybavení stanic Hasičského záchranného sboru kraje požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, musí být některé stanice HZS krajů vybaveny kontejnerovými systémy podle příslušné tabulky (tabulky A1 a A2 nalezneme v příloze A). V tabulce A1 a A2 nalezneme minimální stav techniky, který ukládá Hasičským záchranným sborům legislativa. Konkrétně v tabulce A2 stojí, že každý HZS kraje musí být vybaven minimálně třemi kontejnery (kontejner pro nouzové přežití, štábní a týlový) bez rozlišení místa jejich dislokace. Další kontejnery jsou pak podle vyhlášky volitelné (volíme například mezi technickým automobilem a technickým kontejnerem). Počet nosičů kontejnerů je odvozen od počtu kontejnerů tak, aby na 2 až 3 kontejnery připadal alespoň jeden kontejnerový nosič [4]. To znamená, že u každého HZS kraje nalezneme minimálně jeden kontejnerový nosič. Další souvislost s kontejnerovými systémy má dokument SIAŘ generálního ředitele HZS ČR č. 16 ze dne , kterým se stanoví opěrné body Hasičského záchranného sboru České republiky a typy předurčeností jednotek požární ochrany pro záchranné práce [21]. V tomto dokumentu, konkrétně v jeho příloze, je mimo jiné jasně určeno, že všechny HZS krajů musí disponovat kontejnerem pro nouzové přežití obyvatelstva. Dále mohou HZS krajů volit mezi technickým automobilem chemickým těžké hmotnostní třídy a požárním kontejnerem technickým chemickým, technickým automobilem olejovým těžké hmotnostní třídy a požárním kontejnerem technickým olejovým, technickým automobilem těžké hmotnostní třídy a požárním kontejnerem technickým. 19

20 Kontejnerový systém můžeme využít a využíváme i u dalších předurčeností, jako jsou například velkoobjemové čerpání vody, dálková doprava vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek nebo kontejner, jako zázemí potápěčské skupiny. Co se týká stáří techniky, tak o kontejnerových systémech, konkrétně o kontejnerových automobilech, hovoří Řád strojní služby [13]. Podle již zmíněného řádu spadá KA do 5. skupiny orientační doby životnosti, která činí 16 let. O požárních kontejnerech se zmiňuje Koncepce kontejnerového programu [1], která stanoví, že optimální životnost kontejneru je 20 let. Vyhláška 247/2001 Sb. [4] se v souvislosti s vybavením kontejnerovými systémy nezmiňuje o jednotkách sboru dobrovolných hasičů obce ani o Hasičských záchranných sborech podniků. Legislativa, která by těmto jednotkám ukládala vybavení kontejnerovými systémy, nebyla nalezena Kontejnerové systémy používané u JPO V současné době u JPO převládá použití systému s tzv. odvalovacími kontejnery [3, 12]. Kontejner tohoto systému je charakterizován dvěma hlavními podélnými nosníky (ocelový nosník profilu I nebo U), několika menšími příčnými nosníky, dvěma válečky v zadní části kontejneru určenými pro posouvání kontejneru a vpředu třmenem určeným pro manipulaci s kontejnerem pomocí manipulačního háku. Dohromady jsou tyto části nosným rámem kontejneru [14] (Obr. 1). Na tento rám se poté montují nástavby dle přání zákazníka. Kontejnerový automobil uzpůsobený k manipulaci a transportu odvalovacích kontejnerů je charakteristický tzv. podélným jednoramenným hákem, určeným pro manipulaci s kontejnery (Obr. 2). 20

21 Obr. 1 Rám pro montáž kontejneru - Systém 900 Obr. 2 Kontejnerový automobil s podélným jednoramenným hákem Tyto systémy v současné době neupravuje žádná norma ČSN (kromě již zmíněné ČSN EN [36], která zahrnuje pouze hasičské hledisko), takže se jejich výroba řídí podle normy DIN část 1, 2, 3, případně podle podnikových technických norem (např. CTS C2. podniková norma firmy CTS CHARVÁT a. s.) [20]. Výše popisovaný systém převážně používaný u JPO se dále dle normy DIN [11, 16, 17] rozděluje na Systém 1570 a Systém 900. Systém 1570 se ve většině případů používá na požárních kontejnerových nosičích třídy S. Čtyřmístné číslo v názvu systému udává výšku upevňovacího třmenu v milimetrech. Systém 1570 upravuje německá norma DIN 30722, respektive její první [10] a druhá [15] část. První část normy je určena pro kontejnerový Systém 1570 do celkové hmotnosti KA 26 tun, přičemž maximální přípustná hmotnost 21

22 kontejneru je 15 tun. Druhá část normy je určena pro kontejnerový Systém 1570 do celkové hmotnosti KA 32 tun, maximální přípustná hmotnost kontejneru je přitom 24 tun. Tyto dva systémy se liší hlavně materiálovým řešením kontejneru, přičemž rozměry kontejneru jsou stejné [14]. Pro potřeby JPO se Systémem 1570 zabývá ještě další německá norma DIN Tato norma se vztahuje na požární kontejnerové automobily a požární kontejnery [17]. Její požadavky jsou blíže specifikovány v části Norma DIN Systému 900 se věnuje 3. díl normy DIN 30722, maximální celková hmotnost KA je přitom 12 tun. Maximální přípustná hmotnost kontejneru činí 7 tun. Tento systém se u JPO v ČR podle dostupných zdrojů nepoužívá [3, 12], ale používá se systém od něho odvozený a to Systém Tento systém se montuje na požární kontejnerové automobily třídy L a M a v některých případech i S. Výroba tohoto sytému se řídí již uvedenými podnikovými technickými normami [20]. Kromě již zmíněných systémů s odvalovacími kontejnery se používá u HZS ČR dalších systémů, které jsou také nazývány kontejnerové, nejde však o systémy s odvalovacími kontejnery. Například v případě PS Rokycany se používají manipulační vozíky o hmotnosti do 1000 kg vybavené na různé události, které se na místo určení dopravují technickým automobilem vybaveným nakládacím čelem [12] Rozbor stavu kontejnerových systémů u jednotek HZS ČR Současný stav kontejnerových systémů u jednotek HZS jsem sumarizoval podle zdrojů [3, 12] a převedl do tabulek č. B1 až B49, které nalezneme v příloze B. Jsou zde uvedeny všechny současné kontejnerové automobily a kontejnery u JPO registrované v systému IKIS II, které jsou buď majetkem HZS ČR, nebo je mají jednotky zapůjčeny k užívání (např. od Správy státních hmotných rezerv). Některé části a vlastnosti kontejnerových systémů, které v programu IKIS II chyběly nebo byly špatně zaznamenány, se mi podařilo vypátrat komunikací s příslušníky z jednotlivých ÚO a také na internetu [12, 31, 39]. Pro přehlednost jsem techniku rozdělil podle krajů a následně podle územních odborů. Jako výsledek rozboru sesbíraných dat o kontejnerových systémech [3, 12, 31, 39] dokládám nedostatky jednotlivých územních odborů (Tab. 1), které jsou v rozporu s vyhláškou [4], nebo překračují orientační dobu životnosti podle Řádu strojní služby [13]. Vysvětlení některých pojmů z tabulky (Tab. 1) nalezneme v textu pod ní. Celkový stav kontejnerových systémů u HZS ČR je na konci této kapitoly. 22

23 Tab. 1 Současný stav kontejnerových systémů u HZS ČR Kraj ÚO Překročena orientační doba životnosti KA dle [13] Nedostatky jednotlivých ÚO/ krajů Nedostatečný počet nosičů kontejneru dle [4] Chybí jeden, nebo více kontejnerů z Tab. B1 dle [4], nebo dle [21] Hl. m. Praha - Tatra Středočeský Jihočeský Plzeňský Benešov A31 - Beroun A31, Ross ANO (3/10) Kutná Hora - - Kladno Man M1 - Kolín A30, 3x A31 - Mělník Man S2 - Mladá Boleslav 2x A31 ANO (2/ 10) Nymburk A31 - Č. Budějovice - - Jind. Hradec A31 - Plzeň - - Klatovy V3S - Tachov MERO Man - Rokycany A31 - Domažlice - ANO (2/7) Karlovarský Karlovy Vary Sokolov - - Děčín A31 - Litoměřice - - Ústecký Most - - KSB Teplice - - Ústí nad Labem - - Liberecký Liberec - ANO (2/9) KNP Hr. Králové A31, A75, T Královéhradecký Trutnov A31 ANO (1/4) KNP, KSB Rychnov n. K. V3S - Pardubice - - Pardubický Chrudim - - KSB, KTY Svitavy - - Havlíčkův Brod A 31 ANO (1/6) Vysočina Pelhřimov A 31 Jihlava - ANO (2/8) KSB Třebíč A 31, V3S - - KSB, KTY KSB 23

24 Tab. 1 Současný stav kontejnerových systémů u HZS ČR- pokračování Kraj Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Záchranné útvary ÚO Překročena orientační doba životnosti KA dle [13] Nedostatky jednotlivých ÚO/ krajů Nedostatečný počet nosičů kontejneru dle [4] Brno - - Znojmo A 31 - Jeseník - Olomouc - Prostějov - ANO (2/8) Přerov - - Šumperk - - Bruntál Tatra 815 ANO (1/4), (1/7) Frýdek- Místek - ANO (1/4) Karviná - ANO (1/6), (1/4) Nový jičín - ANO (1/4), (1/4) Opava - ANO (1/4), (1/4) Ostrava - ANO (5/20) Kroměříž A 31 - Uherské Hradiště - - Vsetín ANO (1/4) Zlín Hlučín - - Zbiroh - - Chybí jeden, nebo více kontejnerů z Tab. B1 dle [4], nebo dle [21] KTY, KSB - - KNP, KSB, KTY nemusí být vybaveny kontejnery dle [4] V Tab. 1 nalezneme porovnání současného stavu kontejnerových systémů u jednotek HZS ČR s legislativou. Ve třetím sloupci jsou vyjmenovány KA, u kterých je překročena orientační doba životnosti dle Řádu strojní služby (16 let) [13]. Ve čtvrtém sloupci jsem uvedl případy územních odborů, ve kterých je překročen parametr KA/ kontejnery, který má být dle vyhlášky [4] maximálně 1/3. Údaj uvedený v závorce je skutečný počet KA/ skutečný počet kontejnerů. Pokud jsou v tabulce dvě závorky za sebou, znamená to, že je překročen parametr v případě Systému 1000 i Systému V pátém sloupci jsou uvedeny kontejnery, které nejsou dislokovány u HZS kraje, ale měly by podle vyhlášky [4] a SIAŘ [21] být. Dále jsem provedl srovnání současného stavu kontejnerových systémů se stavem, který byl v roce 2007 (Tab. 2). Informace o stavu kontejnerů v roce 2007 jsem čerpal z Koncepce kontejnerového programu [1]. Údaj v závorce je procentní nárůst oproti stavu v roce

25 Tab. 2 Porovnání stavů kontejnerových systémů v letech 2007 a Porovnání stavů kontejnerových systémů Stav v roce 2007 Stav v roce 2014 Nárůst Kontejnerové automobily třídy L 26 ks 29 ks 3 ks (12%) Kontejnerové automobily třídy M 7 ks 27 ks 20 ks (286%) Kontejnerové automobily třídy S 14 ks 67 ks 53 ks (379 %) Kontejnerové automobily systému 1000 nezjištěno 62 ks - Kontejnerové automobily systému 1570 nezjištěno 60 ks - Kontejnerové automobily systému s proměnnou výškou háku nezjištěno 1 ks - Celkem kontejnerových automobilů 47 ks 123 ks 76 ks (162 %) Kontejnery Systému 1000 nezjištěno 165 ks - Kontejnery Systému 1570 nezjištěno 152 ks - Celkem kontejnerů 107 ks 317 ks 210 ks (196 %) Celkem techniky 154 ks 440 ks 286 ks (186 %) [ks] KA třídy L KA třídy M KA třídy S Celkový počet KA Obr. 3 Grafické porovnání stavů kontejnerových automobilů v letech 2007 a

26 Stáří KA jsem rozdělil do tří tříd. Nejdůležitější je zde třída KA starší 16 let, která je vyznačena červenou barvou. Tato technika překračuje orientační dobu životnosti dle Řádu strojní služby [13]. Žlutě je označena část techniky, jejíž orientační doba životnosti bude překročena v nejbližších pěti letech. Zeleně jsou označeny automobily roku výroby 2003 a novější. 78; 64% 30; 24% 15; 12% 1997 a starší [ks] Obr. 4 Grafické vyjádření stáří kontejnerových automobilů Stav kontejnerových systémů u JSDH obcí Techniku, kterou využívají JSDH obcí, jsem sumarizoval z datového výstupu programu IKIS II [3] a komunikací se zástupci jednotlivých jednotek [29]. Data jsou k nahlédnutí v příloze C v tabulce C1. Stav kontejnerových systémů u jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí jsem porovnal podle pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 25 z roku 2009 [25], který určuje orientační dobu životnosti kontejnerových automobilů. Další legislativa nebyla nalezena. Z tabulky C1 v příloze C je jasné, že většina kontejnerových nosičů je starší dvaceti let a jedná se především o vozy Avia se Systémem 1000 převedené od HZS krajů. Zajímavým řešením, které stojí za zmínku je kontejnerové řešení JSDH obce Kaznějov. Vůz Avia D 90 N (Obr. 5) [22] s kontejnerovým Systémem 1000 umožňuje transport požárního družstva v počtu 1+6 a požárního kontejneru najednou. Tato jednotka disponuje čtyřmi požárními kontejnery, z nichž je jeden týlový, dva nákladní a jeden technický. Týlový kontejner je předurčen pro zabezpečení teplé stravy až pro 200 lidí v časovém horizontu do tří hodin v celém Plzeňském kraji [29]. V době kdy není 26

27 automobil na výjezdu, ho může využít obec pro hospodářské práce za použití například nákladního kontejneru [29]. Tab. 3 Současný stav kontejnerových systémů u JSDH v ČR Stav kontejnerových systémů u JSDH v ČR Kontejnerové automobily 13 ks Celkem kontejnerů 28 ks Kontejner nákladní 22 ks Kontejner odtahový 2 ks Kontejner týlový 2 ks Kontejner časoměrný 1 ks Kontejner technický 1 ks Orientační doba životnnosti KA překročena 11x Obr. 5 Avia D 90 N Stav kontejnerových systémů u jednotek HZS podniku Jaký je stav kontejnerových systémů u jednotek HZS podniků jsem sumarizoval také z datového výstupu programu IKIS II [3]. Protože cílem této práce není analýza stavu těchto jednotek, vybral jsem tři HZS podniků pro ilustraci jejich stavu v ČR, které jsou dle mého názoru na výborné úrovni. Jde o jednotky HZS podniku letiště Ostrava a. s., HZS podniku Letiště Praha a. s. a HZS podniku Unipetrol RPA s. r. o. Litvínov. Tabulku s technikou těchto jednotek nalezneme v příloze D pod označením D1. Orientační dobu životnosti podle SIAŘ č. 25 z roku 2009 [25] nepřekračuje žádný kontejnerový automobil těchto jednotek. 27

28 Tab. 4 Současný stav kontejnerových systémů u vybraných HZS podniků Současný stav kontejnerových systémů u vybraných HZS podniků v ČR Kontejnerové automobily 7 ks Celkem kontejnerů 20 ks Kontejner technický 7 ks Kontejner chemický 3 ks Kontejner ropný 2 ks Kontejner nákladní 1 ks Kontejner zdravotnický 1 ks Kontejner pěnidlový 1 ks Kontejner čerpací HFS 1 ks Kontejner plynový hasící 1 ks Kontejner hadicový HFS 1 ks Kontejener kombinovaný hasící 1 ks Kontejner týlový 1 ks Orientační doba životnnosti KA překročena 0x Vyhodnocení současného stavu kontejnerových systémů u JPO U HZS krajů bylo zjištěno [3, 12, 31], že 30 (24 %) z celkového počtu 123 kontejnerových automobilů je starších 16 let (rok výroby 1997 a starší), což je překročení orientační doby životnosti [13]. V horizontu příštích pěti let pak překročí orientační dobu životnosti dalších 15 (12 %) kontejnerových automobilů. Východiskem z této situace je modernizace vozového parku za předpokladu finančního zajištění např. pomocí tzv. operačních programů EU. Dále bylo zjištěno, že u třech HZS krajů nejsou dislokovány kontejnery nouzového přežití, což je rozpor s vyhláškou [4] a se souborem interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR č. 6 z roku 2013 [21]. Nedostatky spojené s absencí kontejnerů týlového a štábního podle vyhlášky [4] byly zjištěny u osmi HZS krajů. Tento nedostatek může být způsoben nesprávným pojmenováním těchto kontejnerů. Nedostatečný počet nosičů kontejneru (poměr KA/kontejner musí být minimálně 1/3) byl zjištěn na 15 ÚO HZS krajů. Východiskem je vyřazení nepotřebných kontejnerů, nebo doplnění vozového parku za předpokladu finančního zajištění, jak už bylo zmíněno výše. U JSDH obcí bylo zjištěno, že orientační doba životnosti dle SIAŘ [25] byla překročena v 11 ze 13 případů (84,62 %). Ovšem zde musíme vzít v úvahu, že pro tyto jednotky není povinností tuto techniku pořizovat a většinou se tato technika používá 28

29 především pro účely různých hospodářských nebo pomocných prací. U zásahu je potom použita jen příležitostně [29]. U jednotek HZS podniků jsem zjišťoval stav kontejnerových systémů tam, kde se kontejnerové systémy využívají nejvíce. Především na letištích a ve velkých chemických nebo průmyslových podnicích [3]. U těchto jednotek jsou kontejnerové systémy na velice dobré úrovni. Orientační doba životnosti nebyla překročena v žádném případě. 29

30 4. Analýza mimořádných událostí s využitím kontejnerových systémů. Jako vzorek pro rozbor mimořádných událostí s využitím kontejnerových systémů jsem zvolil HZS Královéhradeckého kraje, stanici C2 Hradec Králové, nábřeží U Přívozu. Na této stanici jsou dislokovány tyto kontejnerové automobily: Systém 1000: KA M1 M-B Atego KA L1 Avia A75 KA L1 Avia A31 Systém 1570: KA S3 Tatra 815 Terrn 1 6x6 KA S3 Tatra 815 8x8 KA S3 M-B Actros Rozbor jsem provedl v časovém úseku let 2009 až Do rozboru jsem nezahrnul KA S3 M-B Actros s nákladním kontejnerem z důvodu roku výroby 2013 a zařazení do jednotky v témže roce. Potřebné informace jsem získal z knihy jízd jednotlivých automobilů [6] a z programu SSU, které mi poskytl por. Ing. Ladislav Pinkava [30]. Mimořádné události jsem rozdělil podle systému SSU do sedmi částí [2]. V každé části je definice jednotlivých typů událostí a dále jsou v tabulce uvedeny kontejnery, které byly v úseku pěti let použity na již zmíněné CPS Hradec Králové. V části Shrnutí mimořádných událostí s použitím kontejnerových systémů je celková statistika za 5 let Požár Požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy [5]. Tab. 5 Kontejnery použité při požárech na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner protiplynový 1000 KPPL Avia A31 4 Zásoba dýchací techniky Kontejner nákladní 1000 KNA M-B Atego 1 Doprava materiálu 30

31 4.2. Dopravní nehoda Dopravní nehoda je zásah u události mající charakter činností spojených s odstraňováním následků kolize dopravních prostředků [2]. Tab. 6 Kontejnery použité při dopravních nehodách na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner ropný 1000 KRO Avia A31, A75 17 Nádoby na NL, čerpadla, příslušenství, adsorbenty Kontejner nákladní 1570 KNA Tatra 6x6, 8x8 9 Ženijní a jeřábnícké práce Kontejner chemický 1570 KCH Tatra 6x6 4 Prostředky pro práci s NL Kontejner odtahový 1000 KOD Avia A75 1 Odstranění vraku 4.3. Živelná pohroma Živelná pohroma je zásah u události spojený s likvidací následků škodlivě působících sil a jevů vyvolaných plošně přírodními vlivy, které ohrožují životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí - povodně, záplavy, deště, vlivem sněhu, námrazy, větrné smrště, sesuvu půdy, zemětřesení apod. [2] Tab. 7 Kontejnery použité při živelných pohromách na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner čerpací 1570 KCE Tatra 6x6, 8x8 5 Velkoobjemové čerpadlo SIGMA K 400 Kontejner týlový 1000 KTY Avia A31, A75 4 Zázemí zasahujících hasičů 4.4. Únik nebezpečné chemické látky Únik nebezpečné chemické látky je zásah u události spojený s nežádoucím uvolněním nebezpečných chemických látek včetně ropných produktů (během výroby, dopravy nebo manipulace) a ostatních látek, zásah k omezení nebo snížení rizika nekontrolovaného úniku hořlavých, výbušných, žíravých, jedovatých, zdraví škodlivých, radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ropných produktů případně ostatních látek do životního prostředí (zemní plyn, kyseliny a jejich soli, louhy, čpavek apod.) včetně závažných havárií dle 2 zákona o prevenci závažných havárií. Týká se všech nebezpečných chemických látek a také úniků jiných látek [2]. 31

32 Tab. 8 Požární kontejnery použité při úniku NL na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner ropný 1000 KRO Avia A31, A75 13 Nádoby na NL, čerpadla, příslušenství, adsorbenty Kontejner chemický 1570 KCH Tatra 6x6, 8x8 8 Prostředky pro prácí s NL Kontejner nákladní 1570 KNA Tatra 8x8 1 Transport nádob na NL 4.5. Technická havárie Technická havárie je zásah u události vedoucí k odstranění nebezpečí nebo nebezpečných stavů [2]. Technickou havárii dále podle SSÚ rozdělujeme na technickou havárii (událost velkého rozsahu, např. destrukce objektu), na technickou pomoc (události menšího rozsahu, např. nouzové otevření bytu, výtahu apod.) a na technologickou pomoc (zajištění technologické pomoci havarovaných nebo nefunkčních provozů, např. zajištění nouzového chlazení technologie apod.) [2]. Tab. 9 Požární kontejnery použité při technické havárii na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner nákladní 1570 KNA Tatra 8x8 12 Ženijní a jeřábnické práce Kontejner potápěčský 1000 KPT Kontejner ropný 1000 KRO Avia A31, A75, M- B Atego Avia A75, M- B Atego 5 3 Kompletní zázemí potápěčské skupiny Nádoby na NL, čerpadla, příslušenství, adsorbenty Kontejner chemický 1570 KCH Tatra 6x6 2 Prostředky pro práci s NL Kontejner tankovací 1000 KTA M- B Atego 1 Transport pohonných hmot 4.6. Radiační havárie a nehoda Radiační havárie a nehoda je zásah u události spojený s nepřípustným uvolněním radioaktivních látek nebo ionizujícího záření [2]. U tohoto druhu mimořádných událostí nebyl kontejnerový systém v letech na CPS Hradec Králové použit, nicméně i v případě této MU lze uplatnit několik typů kontejnerů. 32

33 4.7. Ostatní mimořádná událost Ostatní mimořádná událost je zásah u jiné události např. epidemie nebo nákaza způsobená nebezpečnou nemocí, zajištění podezřelých zásilek, a dále pak všechny zásahy u událostí, které nelze klasifikovat předchozími kategoriemi [2]. Tab. 10 Požárních kontejnery použité při ostatních MU na CPS Hradec Králové Název kontejneru Systém Označení KA Počet použití Typická činnost, účel Kontejner nákladní 1570 KNA Tatra 6x6 1 Ženijní a jeřábnická činnost 4.8. Shrnutí mimořádných událostí s použitím kontejnerových systémů Mimořádné události Ze stanice CPS Hradec Králové vyjela kontejnerová technika v letech 2009 až 2013 k následujícím počtům MU: - požár 5x - dopravní nehoda 31x - živelná pohroma 9x - únik nebezpečné chemické látky 22x - technická havárie 23x - ostatní MU 1x Celkem vyjela kontejnerová technika ve sledovaném období 91x. 33

34 Požár Dopravní nehoda 9 Živelná pohroma Únik nebezpečné chemické látky Technická havárie 1 Ostatní MU Počet výjezdů Obr. 6 Grafické znázornění poměru mimořádných událostí s účastí kontejnerových systémů v letech 2009 až Systém 1000 Na CPS Hradec Králové jsou v současné době 3 kontejnerové nosiče Systému 1000: - Avia A31 L1 - Avia A75 L1 - M-B Atego M1 a 8 kontejnerů Systému 1000: - časoměrný - nákladní - odtahový - protiplynový - ropný (2 ks) - tankovací - potápěčský V letech 2009 až 2013 byl kontejnerový Systém 1000 použit na CPS Hradec Králové celkem ve 49 případech. 34

35 Počty použití kontejnerových automobilů Systému 1000 u MU: - kontejnerový automobil Avia A75 31x - kontejnerový automobil Avia A31 10x - kontejnerový automobil M-B Atego 8x Počty použití kontejnerů Systému 1000 u MU: - kontejner ropný 33x - kontejner potápěčský 5x - kontejner protiplynový 4x - kontejner týlový 4x - kontejner nákladní 1x - kontejner odtahový 1x - kontejner tankovací 1x 8; 16% 10; 21% 31; 63% Avia A75 Avia A31 M- B Atego Obr. 7 Počet výjezdů KA Systému 1000 na CPS Hradec Králové v letech

36 1; 2% 1; 2% 1; 2% 4; 8% 4; 8% 5; 10% 33; 68% Ropný Protiplynový Potápěčský Štábní Odtahový Tankovací Nákladní Obr. 8 Počty výjezdů kontejnerů Systému 1000 na CPS Hradec Králové v letech Systém 1570 Na CPS Hradec Králové jsou v současné době 3 kontejnerové automobily Systému 1570, ze kterých není do statistiky zahrnut KA M-B Actros S3: - Tatra 815 Terrn 1 6x6 S3 - Tatra 815 8x8 S3 - M-B Actros S3. Dále 5 kusů kontejnerů Systému 1570, ze kterých není do statistiky zahrnut novější kontejner nákladní. Taktický celek MČS Sigma (2 kontejnery) je uváděn jako jeden kontejner čerpací: - nákladní (2ks) - chemický - čerpací Počty použití kontejnerových automobilů Systému 1570 u MU: - kontejnerový automobil Tatra 815 Terrn 1 6x6 17x - kontejnerový automobil Tatra 815 8x8 25x 36

37 Počty použití kontejnerů Systému 1570 u MU: - kontejner nákladní 23x - kontejner chemický 14x - kontejner čerpací 5x 17; 40% 25; 60% Tatra 815 8x8 Tatra 815 Terrn 1 6x6 Obr. 9 Počty výjezdů KA Systému 1570 na CPS Hradec Králové v letech ; 12% 14; 33% 23; 55% Nákladní Chemický Čerpací Obr. 10 Počty výjezdů kontejnerů Systému 1570 na CPS Hradec Králové v letech

38 Celkové shrnutí použití kontejnerových systémů u MU Kontejnerové systémy byly na CPS Hradec Králové v letech 2009 až 2013 použity celkem v 91 případech což je 1,17 % z celkového počtu 7770 výjezdů CPS Hradec Králové [30]. Nejčastěji byly kontejnerové systémy použity u dopravních nehod a to celkem 31 krát. Z kontejnerů byl nejčastěji u zásahu použit ropný kontejner (celkem 33 výjezdů), který slouží především k přečerpávání pohonných hmot a jejich následnému jímání. Nejčastěji použitý nosič Systému 1000 byl KA Avia A75 u Systému 1570 Tatra 815 8x8. Na převážnou část výjezdů vyjela technika kontejnerových systémů jako technika tzv. druhého sledu [30]. Za zmínku stojí použití kontejnerových systémů při povodňových odřadech. Na CPS Hradec Králové je standardem, že na tyto odřady jezdí taktický celek MČS Sigma, který se skládá z KA Tatra 815 8x8 vybavené nakládacím jeřábem, přívěsného kontejnerového nosiče, dvou kontejnerů MČS Sigma, KA Avia A75 s týlovým kontejnerem a z jednoho osobního automobilu. Obsluhou je potom družstvo 1+5. Tento taktický celek se v praxi velice osvědčil [18] a lze ho doporučit i ostatním jednotkám, které jsou předurčeny pro velkokapacitní čerpání vody. Významným úkolem je také použití tohoto systému při hospodářských a logistických pracích. Zde lze dosáhnout značné úspory finančních prostředků. Na závěr tohoto shrnutí bych chtěl vyzvednout vlastnosti Tatry 815 8x8 jako velice univerzálního vozidla. V nemalé části výjezdů byl použit její nakládací jeřáb, také byla využita její vynikající průjezdnost terénem a brodivost, hlavně při živelných pohromách (evakuace osob, vyprošťování vozidel při sněhové kalamitě apod.). 38

39 5. Vyhodnocení kontejnerových systémů Pro účely této práce budu uvažovat nejčastěji používané kontejnerové systém u JPO, což jsou systémy s odvalovacími kontejnery [3, 12]. Vyhodnocení kontejnerových systémů podle druhu kontejneru, nosiče kontejneru a systému manipulace s kontejnerem jsem provedl posouzením současného stavu, stavu legislativního a mého názoru na danou problematiku. Vyhodnocení podle nákladů na údržbu jsem provedl ze vzorku podle informací získaných u výrobců a dodavatelů. Spolehlivost jsem vyhodnotil na základě posouzení kontejnerových systémů z centrální požární stanice C2 Hradec Králové, nábřeží U Přívozu za léta 2009 až Vyhodnocení podle druhu kontejneru Pojem druh kontejneru lze chápat více významy. Pokud chceme požární kontejnery dělit, můžeme je rozdělit na dva hlavní druhy používané JPO a to kontejnery Systému 1000 a kontejnery Systému Rozdíly mezi těmito dvěma jsou popsány v jiné části práce (kapitola Kontejnerové systémy používané u JPO). Dalším rozdělením může být rozdělení podle Řádu strojní služby, který je rozděluje na požární kontejnery a pomocné požární kontejnery [13]. V užším slova smyslu pak rozdělení podle druhu kontejneru může znamenat rozdělení podle jeho využití, například kontejner cisternový, kontejner technický, kontejner nákladní atd. Další rozdělení (Tab. 8) je publikováno v Koncepci kontejnerového programu [1]. V této problematice vidím slabinu současného stavu kontejnerových systémů používaných u JPO. Panuje zde velký zmatek v pojmech. Po dobu sbírání dat pro vypracování mojí bakalářské práce jsem se setkal se spoustou tzv. zmatení pojmů. Jako příklad uvádím nejběžnější nepřesná pojmenování [3, 29, 31]. Kontejner ropný - kontejner olejový - kontejner technický olejový, kontejner na olejové havárie. Kontejner štábní - kontejner týlový - kontejner občerstvovací. Kontejner nouzového přežití - kontejner ubytovací. Kontejner povodňový - kontejner čerpací. V Koncepci kontejnerového programu [1] sice názvosloví bylo zmíněno, ale spíše ve vztahu ke kontejnerovým automobilům, ne k vlastnostem kontejneru. V Tab. 11 je uvedeno členění kontejnerů podle již zmíněné koncepce [1]. 39

40 Dle mého názoru je tedy třeba zajistit vydání souboru kompletních technických podmínek pro jednotlivé typy požárních kontejnerů, ve kterých budou jasně stanoveny požadavky rozměrové, konstrukční, požadavky na vybavení a případné další. Tab. 11 Členění kontejnerů podle Koncepce kontejnerového programu Skupina A Skupina B Skupina C Členění kontejnerů k. stříkačka k. plynový k. hadicový k. cisternová stříkačka k. práškový k.lodní k. pěnový k. kombinovaný hasící k. odtahový k. chemický k. povodňový k. nákladní k. ropný k. odsavač kouře k. skříňový k. technický k. cisternový k. dekonta osob k. občerstvovací k. čerpací k. dekonta techniky k. první pomoc k. protiplynový k. energetické centrum k. nouzového přežití k. měřící k. týlový k. ubytovací k. velitelský k. operační k. základnová stanice k. časoměrný k. komunikační uzel k. expertizní vyšetřovací k. tankovací 5.2. Vyhodnocení podle nosiče kontejneru Podvozek nosiče můžeme u kontejnerových systémů rozdělit podle několika hledisek. Nejdůležitější pro hasičské účely je rozdělení podvozků podle Řádu strojní služby [13]. Prvním údajem, který nám napoví více o podvozku, je tzv. hmotnostní třída požárního automobilu. Ta se rozděluje podle tabulky 12 [19]. Tab. 12 Hmotnostní třídy požárního automobilu Název třídy Označení Maximální celková hmotnost vozidla Lehká L převyšující 3000 kg, avšak nepřevyšující 7500 kg Střední M převyšující 7500 kg, avšak nepřevyšující kg Těžká S převyšující kg Dalším hlediskem je rozdělení do tzv. kategorií zásahového požárního automobilu. Tato kategorie prozrazuje o automobilu více o průjezdnosti terénem. Rozdělení je podle tabulky 13 z Řádu strojní služby [13]. 40

41 Tab. 13 Kategorie zásahového požárního automobilu Název kategorie Označení Maximální celková hmotnost vozidla Kategorie 1 1 silniční, automobily určené k provozu především po zpevněných komunikacích Kategorie 2 2 smíšené, automobily určené k provozu částečně i mimo zpevněné komunikace, Kategorie 3 3 terénní, automobily určené k provozu zejména mimo zpevněné komunikace, Podvozek můžeme dále rozdělit podle jeho konfigurace. Konfigurace podvozku prozrazuje kolik má podvozek náprav a kolik z nich je poháněných. Pro názornost uvádím nejčastější případy používané u kontejnerových automobilů HZS ČR. Obrázky jsem získal z webové prezentace firmy SCANWEST [7]. Obr. 11 Podvozek dvouosý Tato konfigurace podvozku je nejčastější pro automobily třídy L a M. Běžná je konfigurace 4x2, to znamená, že je hnaná jedna náprava (kategorie 1). Další konfigurace je 4x4 s oběma hnanými nápravami (kategorie 2 nebo 3). Obr. 12 Podvozek tříosý Třínápravová konfigurace je charakteristická pro automobily třídy S. Běžně je u jednotek používáno podvozků 6x4 (kategorie 1) a 6x6 (kategorie 2 nebo 3). 41

42 Obr. 13 Podvozek čtyřosý Tato konfigurace je používaná méně. Výlučně jde o automobily třídy S. Při konfiguraci 8x8 jde o podvozek automobilu kategorie 3, jiné konfigurace jsou ojedinělé. Problematika podvozků se od podvozků jiných požárních automobilů odlišuje hlavně vlastnostmi kontejnerové technologie. Ze svojí praxe vidím slabinu v označování kontejnerových systémů. Podle označení například KA Man S1 nepoznáme, o jaký systém nakládacího zařízení se jedná. Chceme-li, aby byly kontejnerové systémy navzájem zastupitelné, navrhnul bych zavést označování kontejnerových automobilů podobně jako u CAS. Např. KA Man 1000/7 S1 což by znamenalo kontejnerový automobil Man používající Systém 1000 o maximální hmotnosti kontejneru 7 tun těžké hmotnostní třídy, silniční. To by potom muselo mít návaznost i na označování požárních kontejnerů. To vše za předpokladu zajištění kompatibility zajišťovacího zařízení kontejnerového systému. Dalším řešením je budoucí kompletní unifikace kontejnerových systémů u HZS ČR, kterou bude zajištěna celková kompatibilita kontejnerových systémů. V Koncepci kontejnerového programu [1] byly mimo jiné vytyčeny dílčí úkoly, které měly být splněny do určitého data. V harmonogramu realizace koncepce nalezneme souvislost s podvozky. Do měly být všechny podvozky Avia A 30 a A31 obměněny za KA hmotnostní třídy M. Tento záměr se dle Tab. B1- B49 nepodařilo splnit Vyhodnocení podle systému manipulace s kontejnerem U systémů používaných JPO můžeme rozdělit manipulaci s kontejnery podle více hledisek. Prvním hlediskem je rozdělení kontejnerových systémů na Systém 1000 a Systém Tyto dva systémy nejsou navzájem kompatibilní a rozdíl mezi nimi je popsán v kapitole Kontejnerová řešení používaná u JPO. Dalším předmětem rozdělení 42

43 může být technické řešení ramene manipulačního háku. V zásadě používáme dva druhy a to rameno teleskopické a rameno kloubové (Obr. 14 a Obr. 15). Obr. 14 Podélný jednoramenný hák - teleskopické rameno Obr. 15 Podélný jednoramenný hák - kloubové rameno 43

44 Třetím hlediskem je systém zajištění kontejneru na nosiči. U modernějších nosičů kontejneru se používá většinou hydraulických zámků buď s vnitřním nebo s vnějším zajištěním (Obr. 16 a Obr. 17). Obr. 16 Zámky s vnitřním zajištěním Obr. 17 Zámky s vnějším zajištěním Obr. 18 Mechanické zajištění kontejneru na nosiči - pravá strana 44

45 Starším, nicméně neustále používaným řešením je mechanické zajištění pomocí dvou čepů a dvou háků umístěných na pomocném rámu nosiče kontejneru. Tyto dva prvky se do sebe při nakládání kontejneru zasunou a zajistí tím kontejner proti bočnímu překlopení (Obr. 18). Některé nosiče potom dovolují navíc ještě manuální zajištění kontejneru na nosiči pomocí dvou třmenů, které se po naložení kontejneru manuálně namontují na pomocný rám nosiče (Obr. 19). Obr. 19 Manuální zajištění kontejneru k pomocnému rámu kontejnerového automobilu zleva: stav zajištěný, stav odjištěný, zajišťovací segment a šroub Kompatibilita těchto způsobů zajištění ovšem není vždy zaručena, a proto je třeba před počátkem manipulace s neznámým kontejnerem ověřit (výrobce nebo jiná zodpovědná osoba), zda je nosič s kontejnerem kompatibilní. Problém kompatibility zajištění jednotlivých kontejnerů a nosičů je způsoben jejich odlišnými parametry. Pokud chceme, aby byly kontejnery a nosiče navzájem zastupitelné, je třeba v budoucnu unifikovat provedení zajištění kontejneru na nosiči, například uvedením parametrů zajišťovacího mechanismu do technických podmínek pro KA a pro kontejnery Vyhodnocení podle rozměrových parametrů kontejneru Standardní rozměrové a hmotnostní parametry odvalovacích kontejnerů nalezneme v německé normě DIN část 1, 2, 3 [10, 15, 16]. Parametry v částech 1 a 2 se od sebe liší především udávanými maximálními hmotnostmi a také materiálovým řešením kontejneru (Tab. 17 a 19). Třetí díl hovoří o kontejnerech Systému 900 (parametry v Tab. 18). 45