HVOZDNÁ MAGAZÍN CHRAŇME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODU PRO DALŠÍ GENERACE CO PATŘÍ K VÁNOCŮM VÝLET DO SLUŠOVIC TRENÉR BOŘUTA NEVÍDANÉ! NESLÝCHANÉ!

Transkript

1 CHRAŇME ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODU PRO DALŠÍ GENERACE MAGAZÍN HVOZDNÁ ZE ŽIVOTA OBCE CO PATŘÍ K VÁNOCŮM VÝLET DO SLUŠOVIC TRENÉR BOŘUTA NEVÍDANÉ! NESLÝCHANÉ! 4/27

2 ÚVODNÍK KDE SE VZAL? Už je to tu zas! Po roce opět přichází Vánoce. K těmto zřejmě nejoblíbenějším a nejmasovějším svátkům v roce neodmyslitelně patří koledy, cukroví, jmelí, dárky, františky a stromek. A právě vánoční jehličnatý stromek se stal jedním ze symbolů Vánoc. Důvod použití jehličnatého stromu jako vánočního symbolu není přesně znám. Snad je to proto, že strom spojuje všechny tři části světa. Svými kořeny zasahuje do země (Peklo), kmen symbolizuje materiální svět (Očistec) a větvě sahají do nebe (Nebesa). Jehličnany jsou věčně zelené, tedy symbol věčného života. Rozsvěcení vánočního stromu připomíná pohanskou oslavu návratu Slunce (slunovrat), křesťanská filozofie však hovoří o světle, teple a lásce v našich srdcích. Do Čech se tradice zdobení vánočního stromu dostala v 9. století z Německa. Zdobení stromečku záviselo na krajových zvyklostech a také na sociálním postavení dané rodiny. Na výrobu ozdob se používaly pouze přírodní materiály v podobě ořechových skořápek, zrní, kukuřice, koření, kukuřičných listů, slámy a ústřižků textilu. Na strom se zavěšovala jablíčka, v mouce obalené ořechy a šišky. Z papíru se vyráběly hvězdy, řetězy a různé květy. Na stromek se věšelo také různé vánoční cukroví, pečivo, perníčky, figurky a preclíčky, barvený cukr, křížaly. Všechny ozdůbky se věšely na tenkou červenou stužku. Skleněné baňky se objevily až koncem 9. století jako výrobky českých sklářů. Za zmínku stojí, že první stromečky nebyly upevněny ve stojánku a nestály na zemi, ale visely za kmen připevněné ke stropu, špičkou dolů. Ať máte stromek špičkou nahoru či dolů, ozdoben ve stylu retro nebo podléháte nejnovějším trendům (hráškově zelené skleněné ozdoby), pečete klasické vánoční cukroví nebo raw, nezapomeňte, že Vánoce jsou svátky klidu, míru a pohody. Krásné Vánoce! Zuzana Holíková Přejeme Vám krásné sváteční chvíle prožité v pospolitosi rodinného kruhu a v nastávajícím roce mnoho úspěchů a pevné zdraví. Obec Hvozdná CO VŠE PATŘÍ K VÁNOCŮM Vánoce jsou v dnešní době zřejmě nejoblíbenější a nejmasověji slavené svátky v roce, svátky klidu a míru Kam až sahá jejich původ? V předkřesťanských dobách slavila většina tehdejších vyspělých kultur příchod zimního slunovratu - návratu životodárného slunce jako příslibu nového života a úrody pro nadcházející rok. S příchodem křesťanství se tento svátek změnil v oslavu narození Spasitele - Ježíše Krista, rovněž symbolu nového lepšího života. Vánoce byly uznány křesťanskou církví ve čtvrtém století našeho letopočtu a od té doby se staly nedílnou součástí kultury všech křesťanských národů. Zhruba od 6. století se Vánoce slaví přibližně tak, jak je známe i dnes. Tradice stavění betlémů Pravděpodobně nejstarším vánočním zvykem přežívajícím až do dneška je tradice betlémů, založená již ve třináctém století v italské Umbrii svatým Františkem z Assisi, který tehdy se svými přáteli přivedl do jeskyně přeměněné v kapli živého osla i vola a zinscenoval betlém, kde pak kněz sloužil půlnoční mši. Betlémy později nesměly o Vánocích chybět v žádném kostele ani v domácnosti. Živé obrazy vystřídaly betlémy vyráběné z mnoha různých materiálů, především ze dřeva, ale i papíru, kukuřičného šustí, těsta a podobně. V českých zemích získalo betlémářství bohatou tradici a dnes se můžeme chlubit takovými unikáty jako je třeba mechanický Proboštův třebechovický betlém nebo tzv. Krýzovy jesličky, největší mechanický betlém na světě. Zdobení vánočního stromečku Daleko mladší, v současnosti však bezpochyby nejrozšířenější, je vánoční zvyk - zdobení vánočního stromečku (více v úvodníku). Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé byl tento Strom republiky postaven na brněnském Náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 99, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o Vánocích v roce 924 rozhodl vztyčit na náměstí strom a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jmelí dozrává v zimě Jmelí k Vánocům neodmyslitelně patří. Bylo kdysi součástí i pohanských obřadů, je mu přisuzována magická moc a je opředeno řadou pověr. Není divu, vždyť jmelí roste vysoko na stromech, které opadají, avšak ono zůstává stále zelené. Dozrává v zimě, kdy nedozrává téměř nic a jeho plody vypadají jako perly. Po utrhnutí jmelí časem zežloutne a připomíná tak slunce a jeho životodárnou sílu. Jmelí TRADICE 2 MAGAZÍN HVOZDNÁ 4 27

3 TRADICE zavěšené v domě přináší dovnitř štěstí a lásku, ochraňuje proti čarodějnicím a zlým duchům. Ochraňuje proti ohni. Čím více má bobulek, tím více štěstí přináší svému majiteli. Jeho kouzelná moc se zvyšuje, pokud je jmelí darováno, ne zakoupeno. Podle starých Keltů jmelí přináší plodnost, od nich tedy přišel zvyk líbat se pod zavěšeným jmelím. Lidé věřili, že jmelí má moc vyvolat a udržet vztah muže a ženy pohromadě díky svým lepivým kuličkám. Nejvýznamnější vánoční pečivo je vánočka, o které jsou zmínky již ze 6. století a váže se k ní hodně pověr. Vánočka se pletla z devíti pramenů, přičemž čtyři spodní znamenaly slunce, vodu, vzduch a zemi. Tři prameny uprostřed symbolizovaly rozum, cit a vůli a vrchní dva prameny představovaly lásku a moudrost. Při pečení vánočky si hospodyně měla vzít bílou zástěru a šátek, a také při hnětení těsta nesměla s nikým hovořit. Při kynutí těsta měla skákat Sedmero druhů vánočního cukroví Vánoční cukroví je neodmyslitelnou součástí Vánoc a určitě by nemělo chybět na štědrovečerní tabuli. Tradice praví, že vánočního cukroví by mělo být 7 druhů a na štědrovečerní tabuli by se mělo podávat 9 druhů jídel nebo ingrediencí z nich připravených. Historie vánočního cukroví se u nás začala psát až na začátku 9. století. Prapůvod cukroví byl ve výrobě nejrůznějších figurek a panáčků z ovoce, se kterými si děti mohly hrát a později také sníst. V majetnějších rodinách se začalo péct cukroví podobné tomu, jak ho známe dnes. V bohatších městských rodinách se do cukroví používalo vzácné koření, kterého bylo nedostatek. Od věci nebylo ani koření, které si dnes v cukroví jen stěží představíme, například česnek nebo pepř. (Na pojmenování perníku má právě svou zásluhu pepř, který se do perníku přidával.) U chudších lidí tvořilo vánoční cukroví i obyčejnější druhy pečiva, jako vdolky, koláče, buchtičky, záviny a samozřejmě perník. hodně vysoko, snad proto, aby těsto nadskočilo. Někde se do vánočky zapékala mince a kdo ji našel, zajistil si tím zdraví a hojnost na další rok. Pokud se vánočka při pečení natrhla nebo připálila, nevěstilo to nic dobrého. Dárky na Vánoce Nadělování dárků o Vánocích má svůj původ již v legendě o narození Ježíška. I jemu lidé nosili vše, co zrovna měli, aby pomohli Svaté rodině. Smyslem vánočního obdarovávání by měla být radost nejen z toho, že dárky dostáváme, ale především z toho, že je darujeme. Jde o projev přízně, úcty a lásky a o snahu připravit blízkým krásné překvapení. O tom, kdo dárky balí a dává, my dospělí víme své. Děti však věří v kouzelný a nadpřirozený svět, ve kterém existují bytosti, které dovedou splnit každé přání. V každé zemi je tato vánoční bytost jiná, ale všude je mužského rodu. Ježíšek naděluje dárky v Čechách a na Slovensku, ale také v Rumunsku, Rakousku, Chorvatsku i v Itálii. Připravila Zuzana Holíková Pekárna Veka, s. r. o. vás zve do prodejny pekařství ve Hvozdné na vánoční čajové pečivo, zákusky, vánočky, veky, štoly, knedlíky a kávu s sebou. Otevírací doba: PO PÁ 5. 7., SO 6.. Těšíme se na Vaši návštěvu. 4 MAGAZÍN HVOZDNÁ

4 PŘES POLE VÝLET DO SLUŠOVIC V rámci našeho putování po obcích mikroregionu měly být Slušovice možná hned v prvním díle. Je to přece hlavní město mikroregionu. Ono je to totiž jediné město mikroregionu, takže musí být hlavní. Ale pro určení pořadí jsem zvolil abecedu, takže Slušovice jsem s propiskou a poznámkovým deníkem navštívil až nyní. Na městském úřadě mě přivítal starosta města Petr Hradecký a ochotně se rozpovídal o stínu bývalého JZD, o životě v současných Slušovicích, ale i o plánech do budoucna. Beránek s holí a křížem Na úvod si jako obvykle povídáme o historii. Slušovice, jejichž první písemná zmínka je datována do roku 26, jsou nyní třítisícové město s neopominutelnou stopou všem známého JZD. Jak je to se starší historií? Slušovice byly malá obec a jejich rozmach a raketový nárůst počtu obyvatel a s tím související výstavby, přišel až společně s rozvojem JZD v druhé polovině minulého století. Nejsme nijak zvlášť historická obec, ale přesto zde několik zajímavých památek najdete, jsou zde dva kamenné kříže z 9. století, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 7 a kostel Narození svatého Jana Křtitele ze začátku 9. století. Ostatně podíváte-li se na náš znak, je tam beránek s holí a křížem, což jsou atributy právě Jana Křtitele, začíná povídání pan starosta. Vždycky se ptám i na původ názvu obce, ví se tedy něco bližšího? Osídlili zdejší území slušní lidé? Jací lidé osídlili zdejší území, to opravdu nevím, ale dle jazykovědců je název Slušovice odvozen od jistého muže Slucha, doplňuje pan starosta. Smutné dědictví velkolepých plánů Povídat si o Slušovicích a nezeptat se na JZD by snad ani nešlo. Jaký odkaz zanechala někdejší výstavní síň socialistického Československa, jaké vzpomínky vyvolá u pamětníků, když se řekne Kvatro, Sud, letadlo, dostihy? ptám se a pan starosta odpovídá: Lidé většinou vzpomínají na tyto časy v dobrém. Vydělali si podstatně více než v okolí, byli zajištěni, měli za co vydělané peníze utratit. Plány rozvoje byly tehdy až megalomanské. Víte např., že budova po levé straně, když jedete na Trnavu, měla být centrem nových Slušovic, které měly vzniknout spojením několika okolních obcí? A když se ptáte na odkaz, pořád je tu v některých místech cítit takové smutné dědictví po rozpadu družstva. Řekl bych, že nejvíce je to zřetelné v lokalitě dostihové dráhy, kde si kromě banky zachoval původní tvář už jen Sud, kde se pořádají diskotéky, ostatně má jej ve vlastnictví hvozdenský občan. Většina firem ve Slušovicích navázala na úspěchy JZD, na druhou stranu jsou tu místa, která i nyní chátrají. My se snažíme udržet při životě alespoň dostihový sport. Pro třítisícové město je to velký záběr, ale je to symbol Slušovic. Ročně se konají asi čtyři dostihy, možná to bude časem více. V mikroregionu záleží na lidech Dost nostalgie, přesuňme se do současnosti. Co Slušovice a mikroregion? Cítíte se být vůdčí silou? Mají Slušovice z titulu jediného města v mikroregionu nějaké výhody? Pan Hradecký s úsměvem odpoví: To určitě ne. V našem mikroregionu je to o lidech a vzájemné spolupráci, nikoliv o velikosti obce, kterou zastupují. To ostatně víte sám, když s Mirkem Válkem zastupujete v mikroregionu Hvozdnou. Slušovice naopak mohou mikroregionu poskytnout to, co v mnoha menších obcích není. Například vhodné prostory pro konání vánočního jarmarku a plesu mikroregionu. Pestrý výběr spolků A co vyžití pro místní? V různých materiálech jsem se dočetl, že ve Slušovicích fungují včelaři, chovatelé, zahrádkáři, golfisté, fotbalisté, florbalisté, klub maminek, stolní tenisté, hasiči, skauti a je zde také skatepark. Ano, skatepark máme, nachází se u bývalého Kvatra a je hodně využívaný, potvrzuje pan starosta. Hasiči a fotbalisté jsou hodně aktivní a v okolí určitě známí, ale určitě bych chtěl pochválit chovatele. Jsou to takoví nadšenci, velmi dobře fungují, pořádají okresní soutěž, mají pěkný a udržovaný areál. Také zahrádkáři mají svoji provozovnu, o kterou se dobře starají, a také poskytují služby pro zpracování zahradních produktů. Golfové hřiště se nachází přímo na dostihové dráze, pořádají se dva až tři turnaje do roka. Z volnočasových aktivit bych ještě zmínil letiště Bílá Hlína, které je využíváno pro tzv. ultralighty, ale pořádal se tam také dětský den nebo gulášfest. Plánů je hodně V úvodu našeho rozhovoru jsme si povídali o tom, jak se ve Slušovicích žilo v době JZD. Jak se ve Slušovicích žije nyní? ptám se a pan starosta ochotně odpovídá: Co bych chtěl opravdu vypíchnout, je velký převis pracovních příležitostí. Lidé do Slušovic dojíždí za prací ze širokého okolí. Máme tu také veškeré zdravotní zázemí a na rozdíl od ostatních regionů, kde je problém s věkovým průměrem, u nás jsou lékaři, zubaři a ostatní odborníci vesměs mladí. Společenský život ve Slušovicích se hodně posunul dopředu rekonstrukcí Sokolovny. Takové zázemí nám opravdu chybělo, konají se tam svatby, oslavy, plesy, divadla, nachází se tam i moderní knihovna. Zmiňujete divadlo, hrávají zde i hvozdňané? reaguji. Hvozdenské divadlo zde samozřejmě hrává a v sále bývá vždycky plno. Nevím proč, ale na ostatní divadla chodí méně lidí, pokud tam neúčinkuje někdo vyloženě mediálně známý. A co plány do budoucna? Prozradíte našim čtenářům, co ve Slušovicích chystáte? Ale jistě, pokračuje pan Hradecký. V příštím roce chystáme velkou rekonstrukci sokolské zahrady, budou tam terasy, lavičky, herní prvky dětského hřiště. Přemýšlíme také co s dostihovou dráhou, aby byla více pro lidi. Jednou z možností je výstavba tzv. biokoupaliště. Chtěli bychom vybudovat i zázemí pro seniory. Plánů je hodně a uvidíme, které se zrealizují a které ne. Děkuji za rozhovor a přeji, ať se vše vydaří ku prospěchu Slušovic a celého mikroregionu. Jaromír Štach PŘES POLE 6 MAGAZÍN HVOZDNÁ

5 MIKROREGION dělci mohli díky dotacím pořídit nezbytnou techniku pro výkon této důležité práce. Rovněž jsme rádi za spolupráci s podnikatelským sektorem či za projekty na vybavení neziskových organizací. V období 27-2 přinesla MAS do území jen ve svých výzvách přes 6 milionů korun. V programovém období máme pro žadatele připraveno přes 7 milionů korun. Nezanedbatelné jsou také národní zdroje a finance od obcí. Neustále hledáme další zdroje, které můžeme našim partnerům nabídnout. VÍTE, ŽE na Výstavu betlémů bylo, kromě koordinace 5 ochotných lidí, použito: 97 svícnů, 26 věnců, 2 5 háčků na ozdoby,,5 m chvojí, betlémů, 25 kg vanilkových rohlíčků, 2 5 ks perníčků? tradiční česká foukaná vánoční ozdoba je v současnosti tím nejlepším, co světový trh s tímto typem vánoční komodity nabízí? VÍTE, ŽE MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY Místní akční skupiny (často označovány zkratkou MAS) představují společnosti či spolky pro rozvoj venkova, do kterých mohou patřit občané, neziskový sektor, soukromá podnikatelská sféra a vždy veřejná správa, kterou si lze představit jako obce a jejich nejrůznější svazky. Cílem místních akčních skupin je především rozvoj území venkova a zvláště zemědělství, přičemž je využíváno jak místních zdrojů, tak financí z fondů Evropské unie, z národních programů či krajských a nadačních zdrojů. Počet těchto organizací v České republice se pohybuje okolo čísla 8 (ve Zlínském kraji působí 8 MAS). Jednou z nich je Místní akční skupina Vizovicko a Slušovicko, o. p. s. (MAS VaS), která je zde s Vámi již od roku 27. Patří sem 7 obcí z Mikroregionu Vizovicko, dále 2 obcí z Mikroregionu Slušovicko a obec Vlčková. Dohromady zde žije téměř 2 obyvatel, kteří mohou využít našich služeb. Za dobu svého působení máme za sebou již více než úspěšně realizovaných projektů, přičemž jejich celkové náklady přesahují 4 milionů Kč. Výše dotace, která byla do našeho území získána, je vyšší než milionů Kč. Rozpracovaných nebo nyní realizovaných je Pro všechny občany byl tento rok připraven ve Vizovicích již 7. ročník Svatomartinského trhu se sv. Martinem na bílém koni a žehnáním vín, kde je vždy možnost zakoupit kvalitní regionální výrobky. Na své si zde přišel opravdu každý a těší nás, že si na tuto dopolední akci najdou čas stovky návštěvníků. Další informace a aktuality naleznete na www. masvas.cz a Facebooku MAS Vizovicko a Slušovicko, o.p.s. Neváhejte nám napsat Vaše postřehy či nápady, popřípadě nás navštivte zastupitelstvo schválilo 2 členů zásahové jednotky SDH Hvozdná? SK Hvozdná má nového trenéra družstva mužů, jímž je Vlastimil Bořuta ze Slušovic? SK Hvozdná má pro letošní sezónu cíl postoupit do. třídy? policejní odstřelovači zastřelili na katastru Hvozdné 7 ks divokých prasat? zastupitelstvo schválilo změnu č. Územního plánu Hvozdná a byl vyhlášen termín pro příjem žádostí o změnu č. 2? silnice Hvozdná - Slušovice opět nebude v zimě udržována? byli navrženi 4 kandidáti na udělení pamětní medaile obce Hvozdná, ale medaile udělena nebyla? proběhne zdravotní ořez tří památných dubů v centru obce? Naše místní akční skupina má více než 6 partnerů, kteří se podílí na zdárném fungování celé organizace. Zastoupení jednotlivých sektorů je vyrovnané - soukromý sektor (podnikatelé a zemědělci) čítá 2 partnerů, neziskový sektor (hasiči, církve, sportovci, junák apod.) 22 partnerů a veřejný (města a obce) 2 partnerů. Jsou mimo jiné informováni o aktuálně vyhlášených výzvách a možnostech spolupráce. Budeme velmi potěšeni, když se počet našich partnerů bude neustále zvyšovat. více než 2 projektů v objemu okolo 8 milionů. Výsledky projektů můžete vidět na vlastní oči ve svých obcích. Jedná se např. o opravy místních komunikací a chodníků, o nejrůznější rekonstrukce křížků, kapliček či kostelů. Nechybí dětská hřiště či hřiště v přírodním stylu, kompostéry nebo štěpkovače. Zároveň jsme zajistili zbudování několika odpočinkových míst nebo obnovu desítek studánek. Těší nás projekty v oblasti zemědělství, kde si naši země- v naší kanceláři (adresa je uvedena níže). Již teď se těšíme na setkání s Vámi a na nové nápady, které pomohou našemu území k tomu, aby bylo krásným místem jak pro nás, tak i pro příští generace. Tým MAS VaS Masarykovo náměstí Vizovice, (kancelář č. ) telefon: e -mail: info@masvas.cz, v únoru 28 se budou konat v jihokorejském Pchjongčchangu zimní olympijské hry? zimní slunovrat nastává 2. prosince v 7:27:5 hod.? výhradně českou vánoční ozdobou na vánočním stromku je čokoládová figurka? ve Hvozdné proběhl výroční turnaj ve snookeru? 8 MAGAZÍN HVOZDNÁ

6 DIVADLO O KROBOTOVI, D A HOUSLÍCH 2. část Pokračování rozhovoru se Zdeňkem Julinou. Přebíráte roli po Broňkovi Vykopalovi, hrál jste někdy ženskou? Jo, hrál jsem ženskou u režiséra Baladi a s tou rolí jsem měl hodně velký problém, vůbec jsem nechápal, proč mám rád ženskou a pan režisér mi to nedokázal vysvětlit. V této hře to naprosto chápu. Moje manželka, která viděla tu hru s Broňkem a potom i se mnou, nesrovnávala, naštěstí. To jsem rád. A říkala: Tady v této hře musí tu Věru hrát chlap, protože kdyby ji hrála ženská, tak si diváci řeknou, ta je protivná, jak on s ní může žít. Vždyť to je strašné, taková kráva, ale když to hraje chlap, tak se tomu lidé smějí, a to je krásné. dla do Českého Těšína jako elév, což znamená člověk bez školy a po roce jsem dostal hereckou smlouvu. A už jsem u divadla hrozně moc roků. Takže ta praxe převyšuje to vzdělání Když jsem se chtěl potřetí hlásit na vysokou školu, tak pan Václav Baur, starší herec v Českém Těšíně se mě ptal: Proč chceš jít na školu? No, abych mohl hrát divadlo! A jeho reak- ochotníci, ale říkám hvozdenští kolegové, protože opravdu si myslím, že k ochotníkům, k takovým těm pravým ochotníkům mají děcka ze souboru hodně daleko. Nebo už právě mnohem dál. Je vidět, že mají tu praxi a jsou naprosto výborní a já jsem nadšený. Jsem tady hrozně rád, je mi s nimi hrozně dobře a krásně se s nimi partneří. Máte vysněnou divadelní roli? Nebo už jste si ji zahrál? Asi jo, protože v podstatě každá role, i když se mi ze začátku moc nelíbí, tak mi nakonec přiros- bovali, např. do hry Naši furianti, děti tak tam herci dodali svoje děti. Takže oni ví, co to obnáší. Čekání v šatně, povinnost být na zkouškách. Tak proto se rozhodly, že se hraní věnovat nebudou. Dcera vystudovala logopedii. A syn studuje na JAMU divadelní produkci. Blíží se Vánoce. Těšíte se? Ano. Na Vánoce se těším velmi. U nás doma probíhají tradičně. Stromeček, koledy a taky dárky. Jsem rád, že dárky pro rodinu už mám nakoupené, teď už můžu jen nasávat vánoční atmosféru. Štědrý den je u nás taky standardní. Ráno DIVADLO Co Vás přesvědčilo, že jste přijal roli ve hře Stýček Harry? Text této hry se ke mně dostal dopředu přímo od autorky a když jsem se dozvěděl, že by byla šance si v tomto představení zahrát, tak jsem se začal bát, protože já mám strach z autorských textů. Kolikrát se opravdu bojím, protože někdy je to opravdu tak velké umění, že ani autor neví, co tím chtěl říct. Herci neví, co mají hrát a diváci nakonec říkají, že vůbec nepochopili, proč by na tu hru měli jít. U Strýčka Harryho to není ten případ. Toto jsem si přečetl a bylo mi jasné, že Alena ví, že chce pobavit lidi, herci tam mají dané role, ve kterých si můžou krásně zablbnout, vymyslet si ty postavy a věřím tomu, nebo je to určitě psané s tím, že na Strýčka Harryho diváci budou chodit a pokud se nám to povede, tak jak se to zatím rýsuje, tak si myslím, že bude na Hvozdné vyprodáno celkem často. Pane Julino, nejste vystudovaný herec. Jak jste se k herectví dostal? No úplně stejně jako ti, co s nimi tady hraju, já jsem vyučený prodavač a začal jsem hrát v souboru Malá scéna ve Zlíně. Jsem neherec, v tom smyslu, že nejsem vystudovaný. Ale už mám za sebou strašně moc roků praxe, takže se pokládám za herce. Dvakrát jsem se hlásil na JAMU a ani jednou mě nevzali, a tak jsem šel do diva- ce byla: No, ale dyť už ho s námi dva roky hraješ. A já na to: No, to je pravda. Když budeš hrát divadlo, dá ti to víc než celá škola. Dodal. Tak jsem to risknul a možná měl pravdu. Já jsem si chtěl hlavně užít toho studentského života. A ty koleje a ty nekonečné mejdany, které herci v Brně mají a tak. Co říkáte na hvozdenské buchty a slivovici? Buchty? Myslíte koláče? Buchty jako jídlo, vynikající, naprosto skvělé. A slivovici jsem zatím neochutnal, protože jezdím pořád autem. Naštěstí. A co ty dvounohé? Krásné (smích). Ne opravdu, krásné, sympatické mladé dámy, se kterými spolupracuji tady v divadle a ve zbytku nevím, ještě jsem si neprošel celou vesnici. A jak se Vám spolupracuje s hvozdenskými ochotníky? Hlavně bych chtěl říct, že neříkám hvozdenští te k srdci a v podstatě každá ta role, kterou jsme hrál byla ta pravá vysněná. Kolikrát jste hrál se svou vlastní ženou? Tak to jsme hráli strašně málo. Nejvíc jsme si užili, když jsme hráli mimo divadlo. Úplně bokem jsme nazkoušeli s naším ředitelem panem Petrem Michálkem hru Manželské vraždění, a to se nám strašně líbilo a vyhovovalo, ale jinak všichni režiséři a dramaturgové byli asi postiženi tím, že když jsme přišli do Zlína, tak jsme měli malé děti a bylo to. Oni nemůžou hrát spolu, protože jeden musí hlídat. Takže nám tak vycházeli vstříc, že buď hrála manželka anebo já. Takže jsme se opravdu tak střídali, aby někdo mohl být doma, ale jim to zůstalo až doteď. Syn má 2, dcera 25 a stejně nás pořád nedávají dohromady. A studují děti herectví? Ne, naštěstí nestudují. Ale možná je to tím, že si k tomu divadlu čuchly. Když v divadle potře- nazdobíme stromeček a u toho koukáme na pohádky. Na večeři máme rybí polévku, kapra a vynikající bramborový salát. Jak u herců probíhá silvestr? Ten letošní bude speciální. Je to totiž poprvé za deset let, kdy mám volno. V našem zlínském divadle se každý rok hraje divadelní představení, letos to je Noc na Karlštejně. V této inscenaci ani já, ani manželka nehrajeme. Takže se na představení půjdeme podívat, podpoříme kolegy, všichni si popřejeme krásný nový rok a pojedeme domů. Co byste popřál našim čtenářům? Čtenářům přeji radostné vánoční svátky, které stráví ve společnosti své rodiny. Do roku 28 hlavně zdraví, lásku, štěstí a pohodu. A někdy v divadle nashledanou. Za rozhovor děkuje Zuzana Holíková MAGAZÍN HVOZDNÁ 4 27

7 HVOZDENSKÉ POVĚSTI POKLAD NA RYBNÍČKU Z historických dob zbyl místní název Na rybníčku. Tak se za mého mládí říkalo místu, kde jsem ve Hvozdné žil. Pod kostelem, u Floriána směrem k pálenici. Nyní ulice Rybníček. Nic z toho tu tenkrát nebylo. Nebyla pálenice ani Florián, jen kostel. V té době, o které vám budu vyprávět, tu nebyl ani kostel. Určitě. Než byl potok, protékající Hvozdnou, uvězněn do betonového potrubí, ještě byl profil bývalého rybníka při důkladném pozorování patrný. Vrchol hráze, říká se jí koruna, byla na křižovatce vrcholu stoupání od sv. Floriána k pálenici. Tam, kde se místní komunikace stáčí k Boří. Jen potok tu teče. Zurčí vesele, lidé jej využívají. K osvěžení, praní, napájení dobytka i lidí. přistaví maštale pro koně, aby o pocestné, kteří dorazí koňmo, bylo lépe postaráno. Zlaťáčky se kupí a samozřejmě to neujde lidem. Ledacos se povídá. Spíš šušká. Ale kdo by dal na lidské řeči, že Jednoho dne přichází do hostince podivný poutník. Jeho oblečení, kdysi patrně zelené, je pokryto vrstvou šedého prachu. Z dlouhé cesty? Celý jeho zjev je jaksi zaprášený a možná i trochu světélkuje, alespoň v přítmí hospody se to tak jeví. Divný host vstoupil do hospody, pozdravil se s hostinským, ale svůj klobouk nechal na hlavě. Klobouk je široký a návštěvníkovi nejde vidět do tváře. Svíce na stolech dávají podě plné zlaťáků a mají zálusk. Přijedou, oloupí hostinského s hostinskou a vyplení hospodu. Hostinský sotva dýchá. Děkuje. Poví to manželce. Odchází. Za malou chvíli se objevuje i s hostinskou. Hospoda je však prázdná. Stůl, u kterého pocestný seděl, je netknutý. Nestojí na něm ani žejdlík od vína, které návštěvník vypil a zaplatil. Byl tu vůbec? Hostinský loví v paměti. Vypráví manželce, co host vyprávěl a před čím varoval. Žena nevěří a hostinský si není jistý vůbec ničím. Najednou ho něco napadne. Sáhne do kapsy, kde dal minci, kterou mu zákazník platil. Zaloví v kapse, vytáhne minci a hned ji vzrušeně odhodí na stůl, jako by byla žhavá. Na stůl dopadne zlaťák. Ale návštěvník přece platil jinou mincí, obyčejným čtvrťákem. Za zlaťák by tu mohl nocovat několik dní, hodovat celý večer a ještě pozvat celou hospodu. Hospodský si byl jistý, že věřit musí. Hostinská na manžela hodnou chvíli zírala, nakonec pochopila i ona. Na statku je přijali srdečně, nabídli ubytování a ani se moc nedivili, že se zde objevili. Byli rádi za další pracovité ruce. Na statku bylo práce nad hlavu. Netrvalo dlouho a zvěst o přepadené hospodě a neúspěchu lupičů se roznesla po kraji. Našla si i hostinského s manželkou. Byli rádi, že unikli jisté smrti a peníze, jejich zlaťáky, na ně čekaly na dně potoka. To věděli a těšili se. Zatím klidně žili u bratra na statku a čekali na lepší časy. Bohužel marně. Statek, kde vypomáhali s hospodářstvím, nebyl ušetřen. Cizí vojsko sem vtrhlo, vojáci statek vypálili, vyrabovali a obyvatele pobili. Hospoda blízko potoka se už nedočkala svých bývalých majitelů. Jejich poklad na dně rybníčku čeká dlouhá léta na toho pravého, správného majitele. Objeví jej někdo? HVOZDENSKÉ POVĚSTI V místě, kde právě stojíme, se potok nepatrně rozšiřuje a vytváří plytké a malé jezírko. Rybníček. Nepatrný. Tak na dva páry divokých kachen. Právě sem místní nejvíce chodí. Zkracují si tudy cestu. Jak do okolních vesnic, tak do vzdálenějších krajů. Chodí sem prát prádlo. Místo je přitahuje. Možná je to tím, že se v blízkosti nachází hostinec. Hospoda. Vyhlášená. Hostinský s manželkou vedou hospodu ke spokojenosti hostů. Zastavují se zde poutníci cestou do nedalekého kláštera, na hrad i na cestě do světa za výdělkem. Dá se zde občerstvit, odpočinout, dobře najíst, ubytovat a také pobavit. Hostinský s hostinskou střádají zlaťák ke zlaťáku, hospodu vylepšují a ještě jim něco zbývá. Vede se jim. Šetří. Až bude peněz dost, málo světla. Hostinský jen tuší věk hosta, dlouhé šedivé vlasy, padající na ramena muže, dávají jeho rozměrné postavě až démonický zjev. Hostinský nabízí služby. Host však chce jen něco na osvěžení. Hostinský přináší žejdlík vína a host hned zaplatí. Jako zázrakem v hospodě v tuto dobu nikdo není. Jen hostinský a zvláštní host. Ten rukou naznačuje, aby si hostinský přisedl. Hostinský sedá naproti. Je překvapen. Z blízka host působí ošuměle, ale zároveň noblesně. A taky nějak starobyle. Host tiše promluvil. Co se hostinský dovídá, jej znepokojuje, naplňuje úzkostí a děsí. Je odpoledne. Návštěvník varuje. Pozdě v noci, nad ránem dorazí do hospody loupeživí rytíři. Dověděli se o hos- Musí pryč. Nastřádané zlaťáky vzít s sebou. Ale mít u sebe tolik peněz v těchto dobách, to je jako by je vyhodili, mudrují oba. Okradou je za prvním velkým stromem. Toho se bojí. Dali hlavy dohromady. Vezmou jen to nejnutnější a jen něco málo peněz na živobytí. Co se zbytkem peněz? Hostinský dostal nápad. Peníze nasypou do hrnce a hostinský jej zakope v korytě nedalekého potoka. Tam kde je potok mělký a přístupný. Na dně potoka nebude nic nápadné. Až přejdou zlé časy, pro zlaťáky se vrátí. I do hospody. Když hostinský začal plnit, hrnec nestačil. Hrnce byly nakonec dva a oba skoro plné. Tolik zlaťáků. Už bylo šero, když hostinský vezl trakař s hrnci k potoku. Hrnce zabalené do starých pytlů. V místě kde potok tvořil mělký rybníček, vykopal do dna potoka díry, do nich ukryl hrnce. Vše zakryl hlínou. Byl tu slín, taková ta mazlavá pevná hlína. Nahoru navršil kameny, aby vše nenápadně splynulo s okolním dnem potoka. Rychle domů. Šenkýřka už měla sbaleno nejnutnější na cestu. Pod rouškou tmy vyrazili. Vydali se k bratrovi hostinského, do rodného statku, odkud hostinský pocházel. Dorazili tam až za dva dny. Cesta byla klidná a nebývale bezpečná. Za tu dlouhatánskou dobu se potok, rybníček s okolím proměnil k nepoznání. Několikrát. Pusté místo s brodem doplnily chalupy, cesta, hasičská nádrž a kdovíco ještě. V poslední době třeba pálenice a svatý Florian. Poklad tu v klidu odpočívá. Čeká. Těší se na správného nálezce. Objevit jej může však jen někdo, kdo si poklad zaslouží. Čím? Nevíme. Kdybychom věděli, už by tam určitě nebyl. To v noci o svatém Jánu se od pokladu až na nebe tyčí zlatý sloup. Takový zlatý pruh ve tvaru kužele. Ten však uvidí jen ten nejspravedlivější ze spravedlivých. Tomu je poklad určen. Potřebnému. Je vůbec někdo takový? Že by někdo z Vás? Kdo si poklad zaslouží, jistě jej najde a bude vědět, jak s ním naložit. Tož tak. OFK 2 MAGAZÍN HVOZDNÁ 4 27

8 OBJEKTIVEM FOTOGRAFA OBJEKTIVEM FOTOGRAFA Slavnostní setkání zastupitelů se spoluobčany, Hvozdná, Foto: Eliška Kašlíková. Hody ve Hvozdné, Foto: Michal Juřík. Výstava kreseb Josefa Poláška, Budova 2, Zlín, Foto: Trinitas. Výstava betlémů, Hvozdná, Foto: Anna Zelíková. 4 MAGAZÍN HVOZDNÁ

9 CESTOVÁNÍ USA TRIP HOLDA A KÁJA Los Angeles / Universal Studios (hollywoodská filmová studia) Už samotný příjezd do Los Angeles byl WOW. Zorientovat se na osmiproudé dálnici nebylo snadné, nicméně se nám to podařilo. Jeden z prvních postřehů a vjemů pro mě bylo, že ve Státech je vše několikrát větší. V průběhu naší cesty jsem si uvědomil proč. Američané žijí v jiném měřítku. To, co je pro nás hora, je pro ně kopec, čemu my říkáme dálka, pro ně je za rohem, naše řeka je pro ně potok atd. a toto se odráží i ve věcech, které staví, budují a vynalézají. zcela lichá. Návštěvu Universal Studio dávám na přední příčky. Yosemite National Park Yosemitský národní park byl pro mě nejvíce dechberoucím místem, které jsem v životě navštívil. Slovy lze jen těžko popsat, co ve mně tento několikahodinový pobyt zanechal. Z místa zvaného Glacier point je vidět asi 25 % rozlohy celého parku a naskytly se nám úchvatné scenérie, také jsme si zde všichni uvědomili tu ohromnou sílu přírody. Při další cestě na Západ si vyhradím několik dní na prochození tohoto parku. CESTOVÁNÍ Letem Praha - Istanbul, Istanbul - New York a New York - Porltand v Oregonu, začala naše cesta po Spojených státech, kterou jsme uskutečnili v červenci tohoto roku spolu s přítelkyní a dvěma dalšími kamarády. li a k tomu orientačně vyznačená trasa. Portland - Multomah Falls (vodopády) - Mt. Hood (nejvyšší hora v Oregonu 426 m) - Trillium Lake (ledovcové jezero) - Smith Rock State Park - Crater Lake (nejhlubší jezero v USA Po příjezdu jsme nejprve zamířili na chodník slávy. Po pár minutách jsem si uvědomil, že tam lítám jak malý Jarda, abych se mohl vyfotit, pro mě, u těch největších hvězd. Pak rychlý přesun do Universal Studios, kdy se mi při pohledu Východ USA / Let s become an American Po návratu z našeho roadtripu zpět do Portlandu nás čekal letecký přesun na Východ do Bostonu. To už bez našich parťáků. Východní část našeho výletu nebyla už tak o poznávání míst, Určitě si říkáte, proč jsme letěli tak komplikovaně? Je to z prostého důvodu - navštívili jsme obě pobřeží, a proto pro nás bylo důležité mezipřistání v New Yorku. Rozdělili jsme naši cestu na dvě části: Západ USA / roadtrip a Východ USA / poznání amerického stylu života. Pro obě části je společná jedna věc a to ta, že dvě členky naší expedice studovaly nějakou dobu v USA. Jedna na Západě v Portlandu a druhá na Východě v Bostonu, a tudíž naše cestování a zorientování se v odlišné kultuře bylo o to snadnější. Západ USA a jeho krásy Po západním pobřeží USA jsme cestovali pronajatým autem a za náš denní roadtrip ujeli necelých 4 5 km. Strávili jsme 6 nocí ve stanu, 2 noci ubytovaní přes Airbnb a noc v motelu, což bylo opravdu náročné jak po fyzické, tak i mentální stránce. Musíme si uvědomit, že jsme byli všichni 4 spolu 24 hodin denně, to po dobu dní a musím přiznat, že to prověřilo naše vztahy. Ráno po příletu jsme naložili auto a hurá, vyrážíme. Jelikož popsat detailně dní cesty po západním pobřeží by zabralo značnou část tohoto výtisku, vypíchnu dle mě největší WOW a zajímavosti naší výpravy. Nejdříve však seznam míst v pořadí, ve které jsme je navštívi- v nadmořské výšce 88 m) - Red Woods State Park (známé místo pro sekvoje vždy zelené - nejvyšší stromy na světě) - San Francisco (Golden Gate Bridge) - Los Angeles (chodník slávy, filmová studia) - Sequoia national park (General Sherman - jeden z největších stromů světa)- Yosemite Park - Lake Tahoe (jezero o rozloze 495 km 2 ) - Portland Smith Rock State Park Prvním místem, které pro mě bylo zcela WOW byl Smith Rock State Park, který svým složením a scenériemi byl jako vystřižen z nějakého westernového bijáku a chvílemi jsem čekal, kdy se objeví indiáni nebo kdy strhnou kulisy, které tady zůstaly po posledním natáčení. na tisíce lidí ve frontě na odbavování lístků udělalo mdlo a zmocnil se mě pocit, že tam určitě nejdu. Během pár minut jsme byli odbaveni a ocitl jsem se v něčem, co mě absolutně pohltilo. Atrakce za atrakcí, horské dráhy s tématikou filmů jako je Harry Potter, Mumie, projížďka loďkou v Jurském Parku nebo návštěva Springfieldu, prohlídka ateliérů (i exteriérů) kde se natáčely ty nejznámější filmy např. Čelisti, E.T., Ptáci od Hitchoka a tak dále a tak dále. Atrakce jsou koncipovány na komerčních trhácích spojených s D projekcí a velmi zajímavém technickém řešení. Organizace a propracovanost celého systému byla na vysoké úrovni, takže prvotní hrůza z množství lidí byla ale o tom, jak se v USA žije v domácnostech. Výhodou bylo, že jsme strávili několik dní běžným denním rytmem americké rodiny jak už na Západě, tak hlavně na Východě. Jejich rozdílný způsob života, kritické myšlení, jejich neutuchající optimismus a podporování jednotlivce v tom, co ho zajímá a co dělá, spojený s jejich konzervatismem a čistým tržním chováním, je velice zajímavou kombinací, která pro mě byla velice obohacující. Cesta po Spojených státech pro mě tedy měla dva rozměry. Na jedné straně dechberoucí americká příroda a na straně druhé poznání zcela odlišné kultury, uvažování a také vnímání života. Lukáš Holík 6 MAGAZÍN HVOZDNÁ

10 FARNOST NÁVŠTĚVA U SOUSEDŮ V minulém magazínu jste mohli zhlédnout pár fotografií z naší dovolené na Slovensku s otcem Františkem a mou milou povinností nyní je, napsat k tomuto putování pár řádků. v Levoči a Dobšínské ľadové jaskyně. Po půlhodinovém výšlapu do kopce jsme řádně promrzli v největší ledové jeskyni na Slovensku, ten zážitek však za to stál. SPORT Startujeme Odjezd byl naplánován na neděli 2. července. Přesně v :4 zastavil u našeho divadla autobus. Řidičova zásoba filmů a bezedná lednička nejednou přispěly k dobré náladě na cestách krátkých i dlouhých. Do místa ubytování, kterým byl Kňazský seminár biskupa Jána Vojtaššáka v Spišskej Kapitule jsme dorazili kolem půl Plné pltě Ve středu se počasí konečně umoudřilo a my mohli vyrazit na řeku Dunajec. Na loďkách zvaných pltě jsme projeli téměř 9 km úchvatným průlomem, na levé straně Polsko, napravo Slovensko. Slunečné počasí vydrželo i ve čtvrtek, a tak byl naplánován výlet do hôr. Děti vyjely zubačkou, dospělí vyšlápli pěšky a společně jsme Žáci na podzim 27. První řada zleva: Matyáš Řihák, Radek Březík, Daniel Janata, Michael Langr, Jan Divilek, Prokop Divilek, Matyáš Morbicer, Matyáš Ajgl, Oskar Štverka. Druhá řada zleva: Tomáš Vrla, Miroslav Sovadina, Jan Kasálek, Adam Kasal, Tomáš Hlaváč, Adam Hrazdira, Ondřej Divilek, Lukáš Divoký, Viktor Štverka, Karolína Vránová. Trenéři: Milan Hrnčiřík a Tomáš Divilek. FOTBALOVÉ NADĚJE osmé. Hned na nás dýchl genius loci města Spišské podhradie, nad kterým se majestátně tyčí Spišský hrad. Ten večer jsme stihli ještě mši svatou ve zdejší kaplnce, která byla součástí tohoto rozlehlého komplexu. Rozmarům počasí navzdory Ačkoliv pondělní plán byl původně jiný, počasí rozhodlo a jelo se do Košic. Město, které mi na mapě připadalo vždy tak vzdálené, že jsem v jeho návštěvu nikdy nedoufal. Košice nám však nakonec vše vynahradily. Zdejší katedrála sv. Alžběty je největším kostelem na Slovensku. Vnitřní prostory chrámu nám učarovaly i přes absenci průvodce (bylo pondělí). Následoval rozchod a my si tak mohli nerušeně projít košickou Hlavní ulici s obchůdky, velkou fontánou a zahrádkami místních restaurací. Počasí si dělalo doslova, co chtělo, předpověď se měnila každým dnem, a tak i následující den byl zvolen náhradní program. Navštívili jsme poutní místo se sešli na Hrebienku, odkud nás čekala nenáročná, asi dvouhodinová, pěší túra podél vodopádů Studeného potoka. Zde jsme se také naposledy setkali s otcem Františkem, který musel zpět za svými povinnostmi do ČR (ve Hvozdné byla v pátek svatba). Ti zdatnější (vč. pana Bednaříka) ještě vyšlápli na věž skokanského můstku na Štrbském plese a jelo se zpět do semináře. Zde nás čekalo milé překvapení. Fotbal pod hradem Naši hostitelé pro nás připravili opékání, narazili štěně Bernarda (abychom se cítili jako doma) a kdo měl po náročném týdnu ještě trochu sil, mohl si zahrát kopanou na hřišti s krásným výhledem na osvětlený hrad. Ten jsme stihli navštívit poslední den při cestě zpět. Ze zdejší věže se nám naskytl úchvatný pohled na město, kde jsme po celý týden přebývali a kde se o nás tak skvěle starali. S velkým díky otci Františkovi Marek Herman Všichni, kteří se čas od času pohybují kolem fotbalového hřiště na Osmeku, určitě zaznamenali, že vedle dospělých se po zeleném pažitu pravidelně pohybuje i početná skupina malých dětí. Po hubených letech, kdy zájem o kopanou mělo jen pár jednotlivců, se všichni, kteří máme co dočinění s místním fotbalem, těšíme z velkého zájmu dětí i rodičů. V některé dny na trénink dorazí i 25 dětí. A to přesto, že v současné době na hvozdenském hřišti trénují pouze děti ročníku narození 27 a mladší. Ti starší momentálně trénují a hrají v týmech z Veselé a Slušovic. Důvodem je právě malé zastoupení v jednotlivých ročnících. Početná základna nás proto vedla k tomu, abychom přihlásili dětský fotbalový tým ze Hvozdné do kategorie přípravek. V ní hrají desetileté a mladší děti systémem 5 +. Výhodou je nejen menší počet hráčů, ale také menší hřiště, což umožňuje postupně zapojovat do hry i mladší děti. Přihlášení do soutěže navíc znamená, že děti hrají každý týden minimálně jeden zápas. Protože soupeři jsou různé kvality, děti se naučí poznávat výhry i prohry a zjistí, že žádný gól není zadarmo. Pokud to jde, snažíme se, aby vedle starších mohly hrát souběžně i děti ročníku 2 a mladší. Při některých dvojzápasech tak hraje 2 našich hráčů. A výsledky? Někdy jsou lepší, někdy horší. Ostatně tabulka v této soutěži neexistuje, protože všechny výsledky oficiálně končí výsledkem :. Plné hřiště fotbalové drobotiny nás všechny nesmírně těší. Moc dobře si uvědomujeme, že je to z velké míry zásluha rodičů, kteří nejenom děti doprovázejí na tréninky, ale také nám aktivně a ochotně pomáhají s dopravou na venkovní zápasy. Podpora při jednotlivých utkáních je příkladná. Počet nejmenších hráčů se ale rozhodně neuzavírá. Pokud i vy máte doma dítko, které si chce vyzkoušet běhat po hřišti a přitom kopat do míče, klidně ho přiveďte. Mezi kluky pravidelně trénují i děvčata. V období od dubna do října se tréninky konají na hřišti vždy v úterý a ve čtvrtek, v zimních měsících pak v tělocvičně ve Hvozdné a ve Štípě. Více informací získáte na telefonu Mgr. Tomáš Divilek, trenér mládeže a jeho tým 8 MAGAZÍN HVOZDNÁ

11 SPORT NOVÝ TRENÉR VLASTIMIL BOŘUTA Kdy a kde jste se narodil? Narodil jsem se ve Zlíně, žil jsem v Trnavě a nyní bydlím s rodinou ve Slušovicích. Kdo Vás přivedl k fotbalu, jaký byl váš největší hráčský úspěch. Co Vás přimělo stát se trenérem a jaký byl Váš největší dosavadní trenérský úspěch? K fotbalu mě přivedli kamarádi a fotbal se pak stal mým nejlepším životním kamarádem. Bydleli jsme na v Trnavě a fotbal nebo vůbec sport byl v té době pro nás jedinou zábavou. Jako hráč jsem působil ve více klubech. Začínal jsem v žácích v Trnavě, následně v dorostu ve Slušovicích, ale také ve Zlíně. Svou vojenskou povinnost jsem fotbalově odehrál ve Slezsku, konkrétně v Březové u Vítkova. Své největší hráčské úspěchy vidím ve svém působení v FC Trnava, kde jsme postupovali ze IV. třídy až do divize. No a jak jsem začal trénovat? Asi před patnácti lety, to už jsem pomalu dohrával svou kariéru v nově vzniklém oddílu SK Podkopná Lhota, kde jsem také dělal své první trenérské krůčky. S tímto týmem jsme postupovali opět z nejnižší IV. třídy až do.a třídy krajské soutěže, kterou jsme v sezoně vyhráli, ale vzhledem k povinnosti vedení mládežnických družstev, která jsme neměli, jsme museli své postupující místo přenechat dalšímu týmu. Svou fotbalovou kariéru jsem definitivně ukončil postupem SK Podkopná Lhota do.b třídy. Největší trenérský úspěch je zatím vítězství.a třídy krajského přeboru, a také finále župního poháru v roce 2 proti Spytihněvi, které jsme odehráli na zlínském stadiónu Letná. Fotbal je můj životní kůň a jsem rád, že mohu dělat tuto práci po práci, která mě dokonale naplňuje. Trénování je totiž běh na hodně dlouhou trať a člověk toho musí během těch let hodně obětovat, pak se mu to může někdy vrátit. Co se Vám vybaví, když se řekne Hvozdná? Jako první vzpomínám na jednu fotbalovou sezónu, kterou jsme zde s divizním celkem Trnavy odehráli, dále pak sportovní areál, který dlouhodobě patří mezi jeden z nejlépe udržovaných v okolí. Hvozdná je velmi kulturní obcí známou také hvozdnenským ochotnickým divadlem. Vždy jsem vnímal velmi pozitivně práci, kterou klub a obec věnuje sportu a kultuře. Jak se Vám tady líbí? Seznamuji se tady s lidmi, chodem klubu, jsem komunikativní člověk a nemám problém se sžít se svým okolím. Zázemí klubu je na dobré úrovni, vše potřebné máme k dispozici. Velká zásluha Honzy Hrazdiry a také, ač možná na první pohled skrytá, práce Jirky Uhříka, bez které by naše zázemí nikdy takto nevypadalo. Proč jste přijal nabídku trénovat Hvozdnou? Určitě z lásky k fotbalu, bez kterého si život neumím představit, ale také otevřené jednání ze strany klubu, konkrétně Jirky Uhříka a Honzy Hrazdiry, čehož si vážím. Dalším důvodem byla také výzva pozvednout umístění hvozdenského fotbalu na úroveň, kam podle mne patří. I přes minulé horší fotbalové roky na Hvozdné se nyní hráčská situace v klubu velmi dobře ustálila a budu dělat vše proto, aby se tento stav udržel i do budoucna. Jak vzala změnu Vašeho působení rodina? Mám úžasnou rodinu a mé jediné přání je takové, aby to tak zůstalo i nadále. Má žena ví, že fotbal je můj život a k tomu prostě i nějaké to cestování či odloučení patří. Mám dva kluky, kteří hrají fotbal, takže jsme doma v chlapské přesile. Jaké vám dalo vedení cíle a jaké máte vy osobně? Společný cíl vidíme v dlouhodobé stabilizaci mužstva, což se nám podařilo nejen příchodem nových hráčů a to Psoty, Nahodila, Srovnala a Ročáka, ale také postupným zapojením mládežníků jako například Burgera, Javory, Trnky a dalších. Momentální poločasové vedení IV. třídy skupiny A je pro nás velkým závazkem, který musíme naplnit postupem do vyšší soutěže. Pro zimní přestávku mohu slíbit, že proto uděláme vše a na jaro budeme připraveni. Víme, že máme ještě celou jarní část zápasů, ale také víme, že každé z nich se dá vyhrát, a to i přesto, že našimi soupeři jsou převážně B mužstva okolních klubů, které častokrát zapojují do utkání i své hráče z A mužstev vyšších soutěží. Na každého soupeře se pokusíme dobře připravit a věřím, že budeme úspěšní. Hodně to bude o psychice hráčů, ti jsou na hřišti a musí tu tíhu zodpovědnosti nést. A na psychice budeme také pracovat, pokud kluci budou věřit tomu co děláme a budeme všichni na stejné vlně, zvládneme to. Já osobně si nic jiného nepřipouštím. Jaký styl fotbalu preferujete? Jako hráč jsem býval útočník, střelec, ofenzívní fotbal mě tak baví dodnes. Spousta práce s míčem, malé hry, hodně gólů, ale také hodně střetů, zábavy, ale také emocí, které k fotbalu také patří. Když hráči pak své emoce povedou v zápasech tím dobrým směrem, je to cesta k úspěchu. Jaký je Váš oblíbený český a zahraniční tým? Z českých Plzeň a ze zahraničních anglický Manchester United. Sparta nebo Slavie? Plzeň (smích), jinak na otázku musím říct jednoznačně Sparta! Váš oblíbený sportovec a trenérský vzor? V současné éře jistě Jarda Jágr. Jestli to vnímají třeba i naši hráči, tak by měli pochopit, že ve sportu se můžeš prosadit jen tehdy, když tomu dáš všechno. Jágr tomu dává všechno a ještě tím baví celý národ resp. svět, úžasné. Od těch českých třeba Brucknerovu schopnost stratéga. Ze zahraničních se dá také čerpat, např. pohodář Ancelotti, mediální šachista Mourinho, mistr přihrávek Guardiola a tak dále a tak dále, každý je prostě jiný. Děkuji za rozhovor. Vlastimila Bořuty se ptal Robert Tomšů Tabulka - muži IV. A - podzim 27/8 Pořadí Družstvo Záp. V R P Skóre Body Penalty + Penalty - Hvozdná 2 2 5: 2 2 Veselá B 2 9 5:5 27 Louky B : Všemina : Jaroslavice B : 24 6 Racková : Lužkovice B : Fryšták B : Trnava :29 5 Provodov B :44 Komárov 2 9 4:8 9 2 Kudlov 2 :54 4 Mysločovice ovic B 2 :56 4 SPORT 2 MAGAZÍN HVOZDNÁ

12 SPORT JAKÁ BYLA VEČKA CTH bude fungovat tak dlouho dokud budeme chtít něco podniknout a nebudeme se ptát proč to děláme, když to nenese zisk a víra v to, že i cesta může být cíl. ÚSPĚCHY HVOZDŇANŮ Ladislav Jurák, Zlín Můj ex kolega z práce Marek Kurtin často vyprávěl o pravidelné vícedenní super cykloakci začátkem června. Já jako nadšený cyklista jsem jen slintal a tak jsme dali řeč, jestli bych mohl jet příště také. Mára se zeptal a od té doby jezdím s CTH. Je to super parta pohodových lidí a to je hlavní důvod, proč vždy rád jedu. Na kole si chci odpočinout a ne se s někým dohadovat. CTH funguje parádně - z mého pohledu není nic třeba zlepšovat. Marek Kurtin, Slušovice Cyklistika je můj největší koníček. O CTH jsem se dozvěděl přes mého kamaráda, který byl již členem a díky němu jsem se tam i dostal. Velmi rád spolupracuji s tímto klubem, neboť zde jsou kamarádští členové, a přitom jejich přístup je dle mého názoru profesionální. Pořádají spoustu aktivit. Klub funguje bez problémů a přeji mu stále větší popularitu. Připravili Petr Maštalíř a Jaromír Javora SPORT večka opět letos a opět jiná Pravidelnou a stěžejní akcí Cyklo Teamu Hvozdná (CTH), kterou vrcholí jejich sezóna, je začátkem října vyhlášená podzimní Hvozdenská večka. V přátelském duchu se rozjedou do okolních kopců a vychutnávají si krásy podzimní valašské přírody. A jak z názvu vyplývá, snaží se ušlapat oněch kilometrů. I když to není povinnost. Smyslem této akce je setkávání a radost z pěkně prožitého sportovního dne s večerním posezením. Jeden ze zásadních otců - zakladatelů, Petr Maštalíř, odpověděl na níže položenou otázku. Vyjížďky na kole s kamarády jsou realizovatelné i bez vnějších podpůrných elementů jako např. dresy, ceny Proč to všechno? Nejsem rodák, ale jsem rozhodně hvozdenský nadšenec a patriot. Hvozdná mi přirostla za 26 let života v obci k srdci. Proto ty dresy, reklamní předměty, dárky s logem CT Hvozdná. Propagujeme především Hvozdnou, ne sami sebe. A věřte tomu, že pokud někam přijedeme tak jsme vidět! Obklopil jsem se skvělými kamarády, bez kterých by toto všechno nefungovalo, a jeden člověk by neznamenal nic. Už jen to, že polovina základních členů CTH není ze Hvozdné, ale přesto s hrdostí nosí dres s logem a znakem obce, to o něčem vypovídá. Zcela zvláštním kapitola jsou sponzoři, protože zejména večka je velmi náročnou finanční akcí. Tímto bych rád vyzdvihl pana Lukašíka ze Hvozdné, který nás podporuje již dvanáct let. Ale samozřejmě si velmi vážíme všech, kteří jakýmkoliv způsobem přispívají na chod našeho uskupení. Nemyslím si, že vyvíjíme více úsilí než kterýkoliv jiný spolek ve Hvozdné. Nadšení Parťáků, divadelníků a dalších organizací stojí za opravdový obdiv. Úkoly si rozdělíme mezi sebe a za ty roky už každý ví, co má dělat. Snad co si jen můžu přát, je omlazení členské základny a tím udržení značky, na kterou jsem opravdu hrdý. Petrova slova potvrzují dojmy členů v cíli letošní večky: Vladimír Kolář, Kostelec Do CTH jsem se dostal díky Rosťovi Bednaříkovi se kterým se znám 5 let a spojuje nás stále láska k pohybu na kole v přírodě a občas nějaký ten závod. Byť mí přátelé ze Hvozdné před vstupem do CT Hvozdná nebyli převážně cyklisticky zaměřeni, jsem rád, že jsem potkal podobně postižené lidi jako jsem já. Pro spolupráci s CT Hvozdná mne motivuje ta parta, která nemá závodění na kole jako cíl a ty každoroční poznávací výlety a večka na závěr sezóny, která dokáže přitáhnout spoustu lidí, s kterými si má člověk o čem povídat. AEROBIC Adriana Nečasová (*26) 2. místo Praha, září - Fisaf, kat. - let, trio, Mistrovství republiky, Plzeň - Fisaf, kat. - let, trio. místo Mistrovství světa, Holandsko - Leiden - Fisaf, kat. - let, trio Daniela Nečasová (*22). místo Louny, září - Fisaf, kat. 4-6 let - skupiny Praha, říjen - Fisaf, kat. 4-6 let -skupiny Mariana Nečasová (*29) 2. místo Louny, září - Fisaf, kat. 8- let, singl. místo Louny, září - Fisaf, kat. 8- let, trio. místo Praha, říjen - Fisaf, kat. 8- let, singl Praha, říjen - Fisaf, kat. 8- let, trio KRASOBRUSLENÍ Tereza Vykopalová (*2) 7. místo Orlová, listopad, Orlovská pirueta PLAVÁNÍ Andrea Frůňková (*2). místo Zlín, listopad, Podzimní KPŽ 2-4letých OLK a ZLK, PZ- m RC MODELY Pavel Maštalíř (*28) Šampionát NEXT RC rally: 4. místo Tour de Cabin rally Bratřejov, kat. junior, Criterium Fryšták, kat. junior. místo Rajd Luzskowyczki, kat. junior 5. místo Junior Trophy za rok 27, kat. junior Šampionát Intercup:. místo Z -studio rally Štípa, kat. junior 2. místo RC rally Zlín, kat. junior Michelin rally, kat. junior: 2. místo v kategorii Super Junior za rok 27 Lukáš Zámečník. místo Next RC rally -. místo absolutně za rok místo Intercup - 5. místo za rok místo MČR RC rally - 9. místo za rok 27 TANEC Nela Šalomounová (*27) František Holeňák (*26). místo Kyjov, září - Kyjovský taneční festival ve sportovním tanci, kategorie děti- II- D -LAT 2. místo KOMETA LOW COST, kategorie, děti- II- D - LAT XVII. Dance Sport festival Hodonín Grand Prix kategorie, děti- II- D - LAT SLEDGE HOKEJ Zdeněk Hábl (*982). místo Švédsko -Ostersund, říjen - kvalifikace na Paralympijské hry Pyeong Chang 28 Připravila Jarmila Nečasová 22 MAGAZÍN HVOZDNÁ

13 OBEC BLAHOPŘÁNÍ JUBILANTŮM Vážení spoluobčané, většina z Vás jistě ví, že zastupitelé obce po předchozí domluvě navštěvují jubilanty u příležitosti kulatých životních výročí, aby jim jménem obce poblahopřáli a předali drobnou pozornost. Tato praxe ve Hvozdné funguje již mnoho let, ale od nového roku bychom chtěli vyzkoušet změnu. Rozhodli jsme se, že nechceme, abyste hostili vy nás, ale s radostí a velkou úctou k vám, chceme hostit my vás. Slavnostní posezení SVOZ ODPADU V ROCE 28 s občerstvením, gratulací a poděkováním bude uspořádáno v daném období vždy pro několik oslavenců společně. Bude záležet na každém, zda pozvání přijme či ne a zda přijde sám, nebo s doprovodem, ať už je to manžel, manželka, partner, syn, dcera, nebo třeba kamarádka. Věříme, že tato nová forma bude pro Vás oslavence příjemná a že pozvání od nás přijmete. Za zastupitelstvo obce Jaromír Štach, místostarosta POTŘEBUJETE PRODAT VAŠI NEMOVITOST? NEMÁTE ZKUŠENOSTI S PRODEJEM? BOJÍTE SE PODVODŮ S NEMOVITOSTMI? DOMOVNÍ ODPAD - svoz probíhá x za 4 dnů - sběrový den je ÚTERÝ - přistavte pouze plné dádoby POPLATKY V ROCE 28 Poplatek za psa - splatnost do Poplatek za pronájem pozemků - splatnost do Poplatek za nájem hrobového místa - splatnost do Poplatek za vodu - splatnost do Poplatek za stočné - splatnost do Poplatek za komunální odpad - splatnost do Poplatek za kabelovou televizi - splatnost do Na počátek vybírání jednotlivých poplatků budou občané upozorněni formou informace PLASTY - svoz plastů probíhá x měsíčně - sběrový den je ÚTERÝ PAPÍR - svoz papíru probíhá x za 2 měsíce - sběrový den je PONDĚLÍ NEBEZPEČNÝ ODPAD Předběžné termíny: a v infokanále kabelové televize, místním rozhlasem a informací na webových stránkách wwww.hvozdna.cz. Poplatky budou vybírány pouze v určené úřední hodiny: tj. pondělí a středa v době od a hodin, dále pátek od 8. do. hodin. Prosíme občany, aby tuto informaci vzali na vědomí. Dále upozorňujeme na možnost platby jednotlivých poplatků bankovním převodem. Při takové platbě je nutné zjistit si telefonicky ( ) nebo e -mailem (ekonom@hvozdna.cz) správný variabilní symbol! NABÍZÍM VÁM BEZPLATNOU POMOC A SERVIS PŘI ŘEŠENÍ: ENÍ: PRODEJ A KOUPĚ RODINNÉHO DOMU, BYTU, POZEMKŮ, CHATY, CHALUPY * ZAJIŠTĚNÍ VÝHODNÉ- HO FINANCOVÁNÍ BYDLENÍ * ŘEŠENÍ EXEKUCÍ A IN- SOLVENCÍ * KOMPLETNÍ PRÁVNÍ SERVIS * NEPLATÍTE DAŇ ANI PROVIZI RK KONTAKT: MARTINA DYJÁKOVÁ NEUBUZ, PSČ 76 5 SLUŠOVICE dyjakova@dumrealit.cz 24 MAGAZÍN HVOZDNÁ

14 Z NAŠÍ MATRIKY ŽIVOTNÍ JUBILEA ZÁŘÍ Oldřich Semela, 7 let ŘÍJEN František Stopa, 7 let Jiřina Bednaříková, 8 let Vlasta Jurášková, 85 let LISTOPAD Vladimír Ries, 7 let NAROZENÍ Simona Lacová Vanessa Řeháková Vojtěch Pagáč Filip Kráčalík Lukáš Přikryl Jakub Gažda VZPOMÍNKA Františka Krejčí, 88 let Ivo Vykopal, 56 let Ludmila Julinová, 82 let NEVÍDANÉ! NESLÝCHANÉ! Nevídané! Neslýchané! Další výmysl směřující z Unie? Mají pravdu nakonec opravdu oni? Všelijací populističtí politici či jim podobní různí kandidáti na prezidenta republiky? Posuďte sami. Už samotný zárodek nápadu, hraničící s opravdu nevšední obskurností, stojí za to. Vedení Českého mysliveckého a ochranářské- silničního odboru kraje zadá vypracování odborné studie průjezdnosti a zatíženosti obecních komunikací. Dále je třeba návrh a dokumentaci šikovně protáhnout zákoutími správních orgánů a jejich schvalovací mašinérií. Uff. Ani ty vaše nejroztodivnější představy nedosahují skutečnosti, které z výše uvedeného ná- AGENTURA JPP POZVÁNKY PROSINEC VÁNOCE V DIVADLE, sál KDO Hvozdná,7 h BETLÉMSKÉ SVĚTLO A ZPÍVÁNÍ u vánočního stromečku na Osmeku, Hvozdná Osmek, zve kulturní komise, 6 h PŮLNOČNÍ MŠE SVATÁ, kostel Všech svatých Hvozdná, 2 h BOŽÍ HOD VÁNOČNÍ, mše svatá, kostel Všech svatých Hvozdná, 8 h SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA, mše svatá, kostel Všech svatých Hvozdná, 8 h STRÝČEK HARRY, repríza divadelního představení, sál KDO Hvozdná, 9 h. 2. DĚKOVNÁ MŠE SVATÁ ZA ROK 27, kostel Všech svatých Hvozdná, 8 h. 2. ZPÍVÁNÍ KOLED PŘED KOSTELEM, na čaj a koledy zve MO KDU -ČSL Hvozdná, před kostelem Všech svatých, OHŇOSTROJ NA OSMEKU, zve OÚ Hvozdná, areál hřiště na Osmeku, 8 h LEDEN 28.. NOVÝ ROK, mše svatá, kostel Všech svatých Hvozdná, 6 h 5.. TŘÍKRÁLOVÝ KONCERT, ZUŠ Morava Zlín, kostel Všech svatých Hvozdná, zve farnost a MO KDU -ČSL Hvozdná, 8 h 5.. DĚKANÁTNÍ NEALKO DISKOTÉKA, sál KDO Hvozdná, hraje DJ Strýček Máara, vstup od 5 let, 9 h 6.. TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA ve Hvozdné, zveme dě i dospělé, sraz všech koledníků před kostelem ve Hvozdné ve h.. Ples MO KDU -ČSL Hvozdná, sál KDO Hvozdná, 2 h 9.. PLES ŠKOLY, hraje Focus rock, zve Sdružení rodičů při ZŠ a MŠ Hvozdná, sál KDO Hvozdná, 9 h 27.. PLES MIKROREGIONU SLUŠOVICE, Sokolovna Slušovice, 2 h BRUSLENÍ NA RYBNÍKU, termín dle počasí, zve Sdružení rodičů při ZŠ a MŠ Hvozdná ÚNOR DIVADELNÍ PLES, večerem provedou: Lenka Murčeková, David Zelík a kapela Another way, sál KDO Hvozdná, 9 h BŘEZEN 28.. VEČÍREK SRPŠ při ZŠ Š pa, hraje Focus rock, sál KDO Hvozdná, 9. ho svazu (ČMOS) ze svého plenárního zasedání vypustilo do světa tuto informaci: na památku (sic!) prvního výskytu afrického moru divokých prasat v ČR vystavět morový sloup. A kde? Ano, dovtípil ses milý čtenáři - kde jinde, než v epicentru uvedené nákazy. V naší Hvozdné. A místo? Samozřejmě na dominantním prostranství obce, na Osmeku. To je BLBOST, říkáte si. Správně! Velmi podobně to vyhodnotilo vedení obce spolu s Obecním okrašlovacím spolkem a návrh byl jednoznačně a jednomyslně smeten ze stolu. Znepokojivé a kritické hlasy zaznívají také od církevních představitelů, které věc označují za skandální a znevažující. Pozor, ale nyní vše teprve začíná! ČMOS se tak jednoduše svého nápadu nevzdává. S pomocí 4/27, prosinec 27, č. 82, ročník XXI. padu vzešly. Zdá se, že minimálně dům č.p. 5, nyní Restaurace Elko, bude díky zvůli úřadů srovnán se zemí, aby tak ustoupil výstavbě (považte!) kruhového objezdu na Osmeku. A v jeho středu? Ano, bude tu morový sloup, o který ČMOS na začátku tak stál! Vše přímo jako z některého absurdního dramatu mistra Kafky či Orwella. Na všechny možné zásadní informace je samozřejmě uděleno embargo. Díky panu Marku Hermanovi se redakci podařil sestavit snad přibližný náhled, jak by dotyčné místo mohlo vypadat. V reakci na celou kauzu redakce magazínu jako jeden muž (včetně žen) nyní zvažuje, zda opravdu pouze referendum, je jedinou zbraní proti úředníkům z Bruselu. JJ & RR MAGAZÍN ZE ŽIVOTA OBCE HVOZDNÁ HVOZDNÁ - magazín ze života obce - periodický sk územního samosprávného celku. Vydavatel: Obec Hvozdná, Hlavní 2, 76 Hvozd- ná, IČ: 2899, tel Evidenční číslo periodického sku: MK ČR E Redakční rada: Miroslav Válek, Oldřich F. Krajíček, Stanislava Bergerová, Zuzana Holíková, Jaromír Javora, Jaromír Štach. Výroba: Trinitas, náklad 46 vý sků. Foto: Ar- chiv obce Hvozdná, MIloš Drašar, Marek Herman, Milan Mikšík, Trinitas. Neprošlo jazykovou úpravou. Příjem placené inzerce a příspěvků pro další číslo do na podatelna@hvozdna.cz 26 MAGAZÍN HVOZDNÁ

15 MĚNÍCÍ SE HVOZDNÁ S FARMA HVOZDNÁ Z J V V seriálu o měnící se Hvozdné se věnujme lokalitě, která je spojena s vynucenou změnou zemědělského životního stylu našich dědů a otců. Na fotografii z roku 95 ještě vidíme drobná políčka rolníků, kteří věděli, co je vztah k úrodné půdě. Níže je fotografie, která ukazuje stejné místo, kde se dnes nachází zemědělská farma jako memento poměrně krátké doby, za kterou se tyto hodnoty dají navždy ztratit. Nebo je to jen změna dočasná?