facultas nostra Lékařská fakulta slavnostně přijala nové studenty Bude fakulta stavět nový kampus? Fotoreport z Hokejové bitvy o Plzeň

Transkript

1 facultas nostra Časopis Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy PROSINEC 2017 Lékařská fakulta slavnostně přijala nové studenty Rozhovor s prof. MUDr. Borisem Kreuzbergem, CSc. Fotoreport z Hokejové bitvy o Plzeň Bude fakulta stavět nový kampus?

2 Imatrikulace nových studentů Slavnostní přijetí studentů prvních ročníků do akademické obce fakulty se uskutečnilo 20. října v Šafránkově pavilonu. Letos je v prvním ročníku zapsáno 237 studentů na studijní program Všeobecné lékařství v českém jazyce, na program Zubní lékařství se zapsalo 47 nových studentů. V paralelních anglických studijních programech bude studovat 71 studentů všeobecného a 11 studentů zubního lékařství. Foto: Tomáš Ťupa Facultas Nostra Pro Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy vydává: NAVA Nakladatelská a vydavatelská agentura, náměstí Republiky 17, Plzeň. Grafická úprava: NAVA DTP, spol. s r. o. Náklad: výtisků. Vydání č Redakce nezodpovídá za obsah placené inzerce. Redakční rada Prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., doc. MUDr. Dana Müllerová, Ph.D., Ing. Marie Klečková, Ing. Barbora Černíková, Mgr. Daniela Vítová, Mgr. Alena Marešová. redaktor.facultasnostra@seznam.cz. Distribuce výtisků zdarma. Neoznačené články jsou redakčními materiály. Foto na titulní straně: Tomáš Ťupa 2 facultas nostra prosinec 2017

3 Úvodník děkana Dovolte mi, abych naposledy ve svém děkanském období popřál všem kolegům, pracovníkům Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy krásné Vánoce prodchnuté vzájemnou láskou a sounáležitostí, také klidem a mírem a určitým vnitřním usebráním. Přemýšlel jsem, v duchu Dickensovy slavné novely Vánoční koleda, o setkání s duchem minulých, současných i budoucích Vánoc a snažil jsem se tuto vánoční pohádku promítnout do našich reálných životů. Minulých Vánoc bylo hodně, tak jak jsou dlouhé naše životy, a vždy byly tím, čím Vánoce mají být, tedy svátky klidu a míru. Ty současné, byť na pozadí neklidu jak v celém světě, tak momentálně i v naší republice, by přesto nad tím měly převážit svým posláním. A ty budoucí? Věřme, že budou také takové a že jejich duch a smysl bude zachován. Klidné a pohodové prožití Vánoc Vám přeje prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy Den otevřených dveří na Lékařské fakultě v Plzni od 9:00 hod. Procháskův pavilon Karlovarská 48 Pavlovův pavilon Lidická 1 Program: přednáška o možnostech studia na LF UK v Plzni možnost přímých dotazů na studijního proděkana návštěva pracoven a laboratoří Ústavu lékařské chemie a biochemie, Ústavu anatomie, Ústavu histologie a embryologie stánek studijního oddělení s ukázkou modelových otázek a informací o studiu Prezentace o studiu v posluchárně začínají v 9:00, 10:30 a 12:00 hod. Průběžně je možné v protějším Pavlovově pavilonu navštívit stánky studentských spolků ukázka chirurgického šití, odběru krve na modelu, techniky první pomoci a další. facultas nostra prosinec

4 Foto: Tomáš Ťupa V zahradě Šafránkova pavilonu vysadili památné stromy Jinan dvoulaločný (ginkgo biloba) a liliovník tulipánokvětý jsou stromy, které byly koncem října slavnostně vysazeny na zahradě Šafránkova pavilonu Lékařské fakulty v Plzni. Jinan dvoulaločný bude připomínat zakladatele Univerzity třetího věku na plzeňské lékařské fakultě prof. MUDr. Jaroslava Slípku, DrSc. Liliovník tulipánokvětý je vysazen na památku jeho pokračovatelky doc. MUDr. Heleny Zavázalové, CSc., dlouholeté nezapomenutelné garantky seniorského vzdělávání. V rámci blížících se oslav 30. výročí Univerzity třetího věku na plzeňské Lékařské fakultě byly u stromů slavnostně odhaleny pamětní desky. I po 30 letech činnosti Univerzita třetího věku LFP svým dvouletým programem s názvem Člověk ve zdraví i v nemoci. Podpora zdraví a prevence nemocí oslovuje seniory, kteří mají zájem o své zdraví a chtějí pro něj něco sami aktivně udělat. Abychom posluchačům studium co nejvíce usnadnili, připravili jsme pro ně i stejnojmennou učebnici. Těší nás mimořádný zájem seniorů, z nichž někteří se k nám i opakovaně vrací. Dokonce jsou u nás i posluchači, kteří zažili začátky univerzity s panem profesorem Slípkou, říká doc. Libuše Čeledová, vedoucí Ústavu sociálního a posudkového lékařství. Na Univerzitě třetího věku plzeňské lékařské fakulty zájemci studují ve dvouletém cyklu Člověk ve zdraví a nemoci. V prvních dvou semestrech se zabývají teoretickými obory, druhé dva jsou věnovány oborům klinickým. Přednášky se konají zpravidla dvakrát do měsíce. V současné době se na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy vzdělává téměř 400 seniorů. V letošním výročním akademickém roce své studium slavnostně ukončí a v pražském Karolinu v červnu 2018 převezmou osvědčení posluchači U3V běhu Na další běh U3V je možné se přihlašovat již od listopadu letošního roku. 4 facultas nostra prosinec 2017

5 Novým děkanem bude prof. Jindřich Fínek Ve čtvrtek 2. listopadu zvolil akademický senát Lékařské fakulty UK v Plzni kandidáta na děkana. Stal se jím prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky LF a FN Plzeň. Ve funkci děkana fakulty vystřídá prof. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc., kterému k skončí druhé funkční období. Prof. Fínka navrhli členové akademické obce fakulty a jako kandidáta na děkana ho schválil na svém mimořádném zasedání Akademický senát, jehož členy jsou kromě pedagogů i studenti. Osobně jsem rád, že navrženým kandidátem je právě profesor Fínek, kterého si vážím pro jeho odborné znalosti, přístup k pacientům i ke studentům. Jeho dlouholeté zkušenosti v léčebné praxi, na poli vědeckém i pedagogickém jsou pro nás zárukou, že odborná kvalita a prestiž fakulty budou pod jeho vedením zachovány a dále rozvíjeny, říká předseda Akademického senátu Lékařské fakulty v Plzni doc. MUDr. Tomáš Skalický, Ph.D. Na základě návrhu Akademického senátu fakulty jmenuje nového děkana do funkce rektor Univerzity Karlovy, jejíž je plzeňská Lékařská fakulta součástí. Volba děkana se koná každé čtyři roky, přičemž zákon dovoluje, aby jedna osoba zastávala tuto funkci nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. Onkolog Jindřich Fínek je sám absolventem Lékařské fakulty v Plzni. V roce 1983 nastoupil jako lékař na onkologické a radioterapeutické oddělení FN v Plzni, jeho primářem se stal v roce Od roku 1996 vyučuje studenty na Lékařské fakultě, titul profesor získal v roce Od roku 2014 je přednostou Onkologické a radioterapeutické kliniky LF a FN Plzeň. Stipendia převzali tři studenti Tři úspěšní studenti převzali 14. listopadu v pracovně děkana mimořádná stipendia. Správní rada Nadace E. Vencovského udělila stipendium studentce 6. ročníku Všeobecného lékařství Elišce Martonové. Jako nejlepší studenti prvního a posledního ročníku pak byli dle statutu Nadace a odkazu Josefíny Napravilové vyhodnoceni Christos Micopulos (1. ročník, Zubní lékařství) a Jan Peterka (6. ročník, Všeobecné lékařství). Foto: Tomáš Ťupa facultas nostra prosinec

6 Na cestách po Jihoafrické republice. V pozadí Tabulová hora, Kapské město. Foto: archiv prof. Kreuzberga prof. Boris Kreuzberg Chci si ještě užít medicínu Děkanem Lékařské fakulty v Plzni byl prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., ve dvou volebních obdobích v letech 1997 až 2003 a po přestávce znovu v letech 2010 až Kromě úspěšné lékařské dráhy se mu podařilo za dobu jeho působení na děkanátu vybudovat dvě nové moderní budovy, ve kterých sídlí Biomedicínské centrum a UniMeC. Prof. Boris Kreuzberg je podruhé ženatý, z prvního manželství má dvě děti a dvě vnoučata. Dcera Eva (38) je ekonomka žijící na Zbraslavi s manželem a dvěma dětmi, Adélkou (8) a Richardem (2). Syn Adam (34) pracuje jako firemní zástupce. Kompletní rodinu s jeho druhou ženou (nutriční terapeutkou) utváří ještě její dvě dcery Kateřina, která je oční lékařka, mladší Karina, která je právnička, a také tři vnoučata. Jak byste zhodnotil svoje děkanské působení na fakultě? Hovořím-li o období svého třetího a čtvrtého děkanského působení, tj. od roku 2010 až do začátku roku 2018, tak je řada věcí, které bych rád vzpomenul. Nicméně to, co zviditelnilo fakultu, město Plzeň, Plzeňský kraj a myslím, že i celou republiku, je dostavění a uvedení do chodu dvou pavilonů Biomedicínského centra a UniMeCu. Biomedicínské centrum (Biomedic) bylo svého času ojedinělé, co se týká stavebních projektů. Biomedic v sobě zahrnuje vědce ze všech oborů fakulty, teoretických i klinických a již jsou vidět i výsledky. Báli jsme se, že tento ústav bude zatěžovat finanční situaci fakulty, což se ale nestalo. Ústav vykonává i smluvní výzkum, to znamená výzkum, který je financován firmami, jež zadávají pracovníkům ústavu výzkumné úkoly. Je patrné, že se činnost Biomedicu stále rozvíjí a tím se zvyšuje i celkový potenciál fakulty. Další věcí, která se dle mého názoru také podařila, bylo zachovat jakýsi sociální smír, což hned vysvětlím. Když jsem přebíral fakultu, tak se zdálo, že existuje jakási bariéra či pnutí mezi teoretickými a klinickými obory, což by měl děkan ze své pozice nějakým způsobem eliminovat. A to, si myslím, se podařilo. (Pro upřesnění, toto pnutí je víceméně 6 facultas nostra prosinec 2017

7 zvládnout některé těžkosti v souvislosti s tehdejší administrativou fakulty. Myslím, že toto vše se podařilo vyřešit konsenzuální cestou a nastolit nové administrativní vedení, které značně zlepšilo celkový rozhled o hospodaření fakulty a plánování, jehož důsledkem je dnešní dobrý stav fakulty, a to i přes to, že jsme nové budovy postavili. Takoví jsme byli, když jsme na jaře roku 1997 otevírali náš první ples Lékařské fakulty. na všech lékařských fakultách a je dáno růzností pracovní náplně, ale i financováním teoretiků a kliniků.) V souvislosti s tím došlo během této doby k celkovému zlepšení platové situace, dá se říci, u všech pracovníků. A celkově se na fakultě zlepšila ekonomická situace, která mě na začátku mého působení velmi zatěžovala. Tehdy jsem se bál, že nestačíme kofinancovat nadcházející projekty. Nakonec se ale ukázalo, že jsme schopni nejen všechno ufinancovat, ale také zlepšit platové poměry zaměstnanců fakulty. A to vše s tím, že bude fakulta předána dalšímu vedení ve velmi dobrém ekonomickém stavu. Je tu ale další výzva, která bude již na novém vedení, a to je dovýstavba kampusu třetí velké budovy a sestěhování všech oborů, ústavů a oddělení do nového objektu. To je zatím problém, který není z hlediska financování úplně dořešen, ale věřím, že bude stejně úspěšný jako předchozí dva projekty. Co se týká dalšího, tak se, myslím si, podařilo ukázat městu Plzeň i Plzeňskému kraji, že Lékařská fakulta jako zástupce UK je nedílným členem univerzitního prostředí v Plzni. A byť se jedná o ojedinělou fakultu, tak přesto je ve spojení s FN tím, co vytváří špičkovou zdravotní péči ve prospěch občanů tohoto regionu. Co Vás tehdy překvapilo při Vašem nástupu do funkce děkana? Na začátku pro mě byla těžká vize stavby, která svým způsobem ohrožovala tehdejší ekonomickou situaci fakulty. Musím říci, že oproti mému předchozímu děkanskému období od roku 1997 do roku 2003 to bylo vše daleko těžší v prostředí, které bylo mnohem více centralizováno vedením univerzity. Nebylo ani jednoduché Co máte v plánu poté, co skončíte v pozici děkana? Plánuji užít si ještě medicínu tedy radiologii. Ač se to nemusí zdát, ale děkan je kromě jiného zahrnut všemi úkoly, které toto postavení obnáší, to znamená funkcí reprezentace, dá se říct i politické reprezentace fakulty, manažerskou činností, všemi slavnostními akty v rámci akademického roku od imatrikulací po promoce, ale také například komunikací s představiteli nejrůznějších institucí a organizací či udržování kontaktů s cizinou. Když tohle vše odpadne, tak se mi ohromně rozšíří čas pro lékařskou praxi. Když si vezmu, že jsem letech 1997 až 2003 byl děkanem a pak v letech 2004 až 2008 jsem byl krajským radním pro životní prostředí a znovu od roku 2010 až do dnes děkanem Lékařské fakulty, tak mi tato dvojrole ubírala čas pro medicínu. Samozřejmě jsem medicínu neopustil, snažil jsem se ve zbývajícím čase pracovat jako lékař radiolog, takže i dnes sloužím (i když ne v noci, to jsem skončil v roce 2012). Jsem také rád, že jsem v roce 2013 získal profesorský titul. Zdá se, že bych měl mít víc času, ale čas má vždy tendenci se něčím zaplnit, tak věřím, že to bude medicínou. Snad budu mít také více prostoru pro rodinný a soukromý život, a hlavně pro čtení, které je mou vášní. Jsem takový bibliofil. Vzpomínám na prof. Valentu, který byl mým předchůdcem do roku Když končil v děkanské funkci, říkal, že má spousty nepřečtených knížek a jak se těší, že je všechny přečte. Nicméně jen čtení mu nevydrželo, a ještě dlouhá léta pracoval jako profesor fakulty. Když jsme se dostali k volnému času. Bude to určitě nejen čtení, ale vím, že sledujete filmy a rád cestujete. Máte nějaké cestovatelské plány? Dnes už nejsem tak nadšený z dlouhých zaoceánských cest, především mi vadí nepříjemné situace na letištích, které se stupňují. Dávám proto přednost relaxaci v evropských letoviscích, jako je Řecko a Itálie. Rád bych se ale podíval například znovu na Maledivy, protože miluji potápění a snorkeling a tam jste v podstatě jako v akváriu. Procestoval jste kus světa. Máte nějakou destinaci, na kterou vzpomínáte? Dá se říci, že jsem kromě Austrálie a Antarktidy byl všude. Jako nejzajímavější zemi, která oslovuje člověka na každém kroku, bych vybral Izrael. Tam se protínají všechny možné civilizační prvky od hlubokého starověku až po dnešní dobu, a tím nemyslím jen Jeruzalém, který je takovým průsečíkem různých světových náboženství, ale miluji i oblast Galiley u Genezaretského jezera. Dále mě velmi zaujala Kostarika jako země nesmírně ekologická, země řady podnebí, facultas nostra prosinec

8 Na nejjižnějším bodu Severní Ameriky. (Key West, ostrůvky Keys, Florida, USA) země sopek, mlžných pralesů a přímořských oblastí a také země bez armády od roku 1945, přitom bezpečná a přátelská. Když se ještě vrátím ke knihám a filmům. Máte nějaký tip, co se chystáte číst nebo jaký film byste doporučil? V podstatě, jak už mi kdysi vyčítal můj otec, čtu knihy, které ne příliš odpovídají té nejaktuálnější realitě. Znamená to, že miluji historické knihy a pak sci-fi. Není to snad uhýbání před realitou, ale z historie se můžeme poučit, a co se týká budoucnosti, tak si myslím, že řada sci-fi knih může leccos předpovědět. Aktuálně se z oblasti filmu těším na televizní seriál s názvem Knight Fall, který je o pádu templářského řádu - to je pro mě velmi zajímavá kapitola dějin. Dále se těším, že si konečně přečtu Temnou věž od Stephena Kinga, kterou mám už kompletní, všech sedm dílů. A tak bych mohl pokračovat do nekonečna momentálně klape jako hodinový mechanismus. Samozřejmě mi též bude chybět denní kontakt s mými kolegy, proděkany z kolegia děkana. Ale stýskat se mi rozhodně nebude po byrokracii, která se na nás valí z Prahy ve stále stupňujícím množství. Přeji fakultě, jejímu vedení ale i ostatním kolegům hodně dalších úspěchů a radosti z pokračujícího vývoje naší školy. A rád se s nimi, teď již v jiné roli, budu i nadále setkávat. Vím, že máte velmi kladný vztah k domácím zvířatům. Často vyprávíte o svém pejskovi Bohužel moje matka a moje první žena odmítaly mít psa v domácnosti. Teprve s druhou ženou, která byla odjakživa psíkařka a dokonce cvičila vlčáky, jsem se dostal k tomu mít doma aspoň malinkého pejska, a to jorkšíra. Moje první jorkšírka se jmenovala Jorička ( ) a její odchod z tohoto světa byl pro mě obrovskou ránou. Teď máme rok a půl další jorkšírku, která se jmenuje podle jedné fantastické knihy - Xeelee [čti: ksílí]. Ta je velmi společenská a milá, na nikoho neštěká a nevrčí a je velmi přítulná. Je něco, po čem se Vám bude po opuštění děkanátu stýskat? Hlavně po lidech, se kterými jsem byl v denním styku na děkanátu, protože kontakty s nimi už budou méně časté. Především děkuji paní tajemnici za její nezměrnou spolupráci a nasazení pro fakultu. Věřím, že bude velkou oporou mého nástupce prof. Fínka. Stýskat se mi bude ale i po ostatních úřednících děkanátu, který S fenkou Xeelee na zámku Kozel. 8 facultas nostra prosinec 2017

9 Budeme stavět nový kampus? V plánu je druhá etapa výstavby Univerzitního Medicínského Centra Lékařské fakulty v Plzni UniMeC. V září 2017 se o další krůček přiblížila realitě dostavba nového kampusu Lékařské fakulty v Plzni na Lochotíně, v blízkosti Fakultní nemocnice Plzeň. Projektu výstavby hlavní budovy kampusu byla totiž přiznána dotace z operačního programu Výzkum, vývoj a inovace (OP VVV) ve výši milionů korun. Tento projekt zahrnuje výstavbu rozhodující části hlavní budovy. Ze zdrojů OP VVV nelze bohužel financovat výstavbu křídla děkanátu a menzy, fakulta však dále usiluje o zajištění jiných zdrojů na jejich financování tak, aby bylo možné stavbu hlavní budovy realizovat jako jeden celek. V nové hlavní budově by měla v budoucnu nalézt útočiště všechna neklinická pracoviště fakulty, která dosud v kampusu UniMeC nesídlí. A to jak primárně výuková (ústavy anatomie, histologie a embryologie, mikrobiologie, lékařské chemie a biochemie, tělovýchovného lékařství, hygieny a preventivní medicíny, sociálního a posudkového lékařství a jazyků), tak podpůrná (Centrum informačních technologií, Provozně technické oddělení, děkanát). Uvnitř budovy budou také připraveny nové posluchárny, seminární místnosti, výukové laboratoře a další nutné provozy. Důstojné zázemí včetně dosud chybějících kolektivních studoven, individuálních studoven či rozsáhlého volného výběru získá také Středisko vědeckých informací. V současné době dokončuje projekční kancelář VPÚ DECO Praha, a.s., realizační dokumentaci stavby a současně se připravuje výběrové řízení na zhotovitele stavby. Pokud půjde vše hladce, mohli bychom v polovině roku 2018 předat vybrané stavební firmě staveniště. Stavební práce by pak měly být dokončeny na jaře Poté bude následovat vybavení AV technikou, nábytkem, novou přístrojovou technikou a přestěhování pracovišť ze stávajících působišť. Akademický rok 2021/2022 bychom tak měli zahájit již všichni pohromadě v kampusu UniMeC. Jedinou výjimkou tak pravděpodobně zůstane Ústav tělesné výchovy. Pro ten je v kampusu UniMeC zpracována dokumentace sportovní haly a zázemí ústavu, její financování je ale v tuto chvíli v nedohlednu. Ale nikdy neříkejme nikdy. Prioritním cílem vyvinutého úsilí Lékařské fakulty v Plzni však není vlastní investiční výstavba. Stěžejním cílem je zvýšení kvality zajišťované teoretické i praktické výuky, zvýšení odborné relevance vzdělávání vůči požadavkům nemocnic na lékaře - absolventy, zlepšení péče o talenty s následným dopadem do zvýšené výkonnosti výzkumu. Ing. Libor Kočí facultas nostra prosinec

10 Foto: Libor Kočí Středoškoláci nahlédli pod pokličku Biomedicu Lékařská fakulta UK v Plzni letos v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR uspořádala exkurze pro studenty středních škol do laboratoří Biomedicínského centra (BC). Exkurze připravila a vedla Ing. Lucie Vištejnová a spolu s Ing. Janem Nevoralem, PhD., pro studenty zpřístupnili Laboratoř buněčné regenerativní medicíny a Laboratoř reprodukční medicíny. Exkurze se konaly ve dvou dnech, 6. a 7. listopadu, vždy ve dvou časech, a to od 9 a od 11 hodin. Po úvodní prezentaci Ing. Lucie Vištejnové o výzkumu v BC následovaly praktické ukázky laboratorní práce, studenti měli možnost si vyzkoušet pipetování, prohlédnout a osahat laboratorní pomůcky a materiály, pozorovat preparáty pod mikroskopem nebo nahrávky z předchozích pozorování a pokusů. Ve druhém dnu se k prezentujícím přidala také prof. Milena Králíčková, která studentům představila Univerzitu Karlovu jako prestižní vzdělávací instituci a pohovořila o zajímavostech reprodukční medicíny. Exkurzí se zúčastnilo celkem 72 studentů ze čtyř škol, převážně z partnerských škol LFP či UK Církevní gymnázium Plzeň, Gymnázium L. Pika, Gymnázium F. Křižíka, SOŠ Stříbro (přírodovědné lyceum). Oba dny byla studentům na místě k dispozici také Mgr. Martina Buriánková s informacemi o studiu. Oproti minulým letům, kdy bylo otevřené celé BC pro veřejnost a návštěvníci měli umožněn přístup do všech laboratoří, byla atmosféra tentokrát komornější, avšak s možným významnějším dopadem na cílovou skupinu přišli převážně studenti, kteří navštěvují maturitní semináře z biologie, tedy potenciální zájemci o studium. Za sebe věřím, že si obyvatelé ostatních laborek rádi tentokrát odpočinuli od davů ve svých prostorách, nicméně zaznamenala jsem i dotazy ze strany veřejnosti, jestli je možné přijít, zájem tu stále je. Do příštích let bych jednou za čas myšlenku Dne otevřených dveří pro veřejnost neodkládala zcela, pokud to provoz BC umožní. 10 facultas nostra prosinec 2017

11 V úterý 7. listopadu byl na místě také kolega z FSV UK ti natáčeli reportáže ze všech míst, kde se Týden vědy a techniky (TVT) na UK koná. Z pohledu PR fakulty směrem k veřejnosti tentokrát TVT zazářily méně, avšak udělaly více pro propojení zájemců o studium a naší fakulty, a posílily PR směrem ke středním školám. Moc děkuji všem zmíněným organizátorům, vedení BC za umožnění akce, a také Liboru Kočímu za nafocení reportážních fotografií. Velký dík patří všem, kteří se podíleli na organizaci a zajištění celé akce. Ing. Lucie Vištejnová, Ph.D. facultas nostra prosinec

12 Slavnostní křest knihy Případ sestra smrt Novou knihu s názvem Případ sestra smrt pokřtila její autorka senátorka doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., ve středu 8. listopadu v Muzeu knihtisku a knihy v Plzni. Křest se odehrál za přítomnosti mnoha vzácných hostů včetně děkana Lékařské fakulty prof. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc. Kniha se podrobně zabývá nedávným případem, kdy byla v jedné menší české nemocnici zdravotní sestra neprávem obviněna z úmyslného usmrcení pacientů. Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., se do případu vložila přesně po roce vyšetřování, když obhájkyně ex offo obžalované zdravotní sestry pátrala po celou tuto dobu po příčině vzestupu koncentrace draslíku v krevním séru u poslední zemřelé. Díky navázání nezištné spolupráce obou odbornic, právničky a lékařky, s přispěním několika dalších odborníků i přátel, došlo nakonec k tomu, že nevinná sestra byla po téměř dvou letech od vzniku případu zproštěna obžaloby. Memorix histologie je nejlepší učebnicí roku V listopadu 2017 bylo vyhlášeno vyhodnocení nominací na učebnici roku za loňský rok. Cenu Jaroslava Jirsy za nejlepší učebnici roku 2016 v oborech lékařsko-farmaceutických získala kniha Memorix histologie a kolektiv jejích autorů, z nichž na prvních místech stojí MUDr. Jan Balko z 2. lékařské fakulty UK, doc. MUDr. Mgr. Zbyněk Tonar, Ph.D., z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty v Plzni a doc. RNDr. Ivan Varga, Ph.D., z Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Jedná se po 30 letech o první komplexní učebnici histologie vzniklou na území bývalého Československa, která je výsledkem spolupráce více než stovky histologů, anatomů, patologů, studentů a klinických lékařů. Do učebnice byly vtěleny jak zkušenosti vyučujících histologie a předmětů na ni navazujících v rámci kurikula lékařských fakult v ČR a v SR, tak požadavky a připomínky studujících. Zájem o učebnici tohoto formátu se potvrdil i tím, že během prvních 8 měsíců se prodal téměř celý náklad (2 000 kusů) prvního vydání a připravilo se vydání druhé. Knihu vydalo nakladatelství Triton. Univerzita Karlova podporuje autory a autorské týmy učebnic Cenou Jaroslava Jirsy za nejlepší učebnici roku. Tato cena je udělována v oborech společenských a humanitních, lékařsko-farmaceutických a přírodních a matematicko-fyzikálních. Cena je nazvána po dlouholetém řediteli univerzitního Nakladatelství Karolinum. 12 facultas nostra prosinec 2017

13 Muzeum ukazuje člověka v náhradách Biomedicínské centrum a Ústav histologie a embryologie plzeňské Lékařské fakulty měly unikátní možnost účastnit se přípravy výstavy Člověk v náhradách, aneb Technika slouží medicíně, kterou pořádá Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Národní lékařskou knihovnou. Výstava návštěvníka seznamuje s historií a současností protetiky a nabízí vhled do současných moderních a budoucích technologií využívaných v náhradách lidského těla. Výstava ve dvanácti sekcích a stovkách exponátů srozumitelnou formou prezentuje celé spektrum funkčních i estetických náhrad lidského těla od protéz končetin, zubních, cévních či prsních implantátů přes náhrady funkce ledvin, jater, slinivky, srdce či plic, po nervovou stimulaci či kompenzaci hlasu, sluchu a zraku. Pilíře sekce tvoří tři základní principy řešené při vývoji náhrad člověka strukturní vlastnosti, mechanické vlastnosti a biokompatibilita. Návštěvníci zjistí, že například při vývoji náhrad kostí se materiáloví inženýři snaží napodobit strukturu kosti využitím různých přírodních (kolagen, kyselina hyaluronová, hydroxyapatit) a syntetických (kyselina polymléčná, polykaprolakton, polyuretan) surovin ve formě nanovláken, mikrovláken, porézních či kompozitních struktur. To, zda se povedlo skutečnou strukturu tkáně vytvořenou přírodou napodobit v laboratoři, je následně kontrolováno pokročilými metodami elektronové mikroskopie či mikroa nano- počítačovou tomografií. Mechanické vlastnosti, tj. zda vytvořená náhrada dokáže unést váhu skutečného těla nebo zda se dokáže ohnout a nezlomit, testují mechaničtí inženýři pomocí speciálních tahových a tlakových zkoušek. Biologická stránka vývoje náhrad člověka zastoupena testováním a ověřováním toho, že materiály nejsou jedovaté pro buňky a že výsledná náhrada tkáně je v těle přijata, nezpůsobí zánět a vykonává funkci tkáně původní. K tomu jsou využívány různé experimentální modely a následné histologické, mikroskopické, imunologické a radiologické metody. Jednotlivé dílky vývoje náhrad člověka jsou na výstavě zobrazeny pomocí fotek, 3D videí, obrazových rekonstrukcí a především ukázkou více než stovky předmětů reprezentujících jednotlivé výstupy a výsledky vývoje tělních náhrad, jako jsou například náhrady kostí připravené pomocí 3D tisku. Stěžejní součástí expozice je skleněná vitrína obsahující ukázky přírodních a syntetických materiálů používaných dříve a v současnosti pro vývoj tělních náhrad jako jsou kolageny izolované z ryb, slimáků, savců, či bioapatit izolovaný z hovězích kostí nebo šnečích ulit. Současné materiály jsou ve vitríně zastoupeny širokou ukázkou kompozitních či mikro- a nano- strukturovaných syntetických materiálů a prototypů. U vchodu návštěvníky přivítá kostra zobrazující všechny části lidského těla, které je dnes možné funkčně nahrazovat, nebo se návštěvníci mohou podívat na přístroj vyrábějící nanovlákna. Celou sekci srozumitelně spojuje podlaha potištěná obrazy a popisem cest, které musejí materiály při vývoji tělních náhrad ujít. Výstava je určená pro širokou veřejnost a školy s možností domluvy komentované prohlídky či workshopů. Více informací o výstavě lze nalézt na clovek_v_nahradach. Výstava končí 4. března Ing. Lucie Vištejnová, Ph.D. facultas nostra prosinec

14 Ocenění se předávalo na konferenci poprvé V rámci výroční konference Biomedicínského centra byla předána Zlatá pamětní medaile ČLS slavnému Plzeňanovi, vědci a vynálezci profesoru Mojmíru Petráňovi. Prof. MUDr. Mojmír Petráň obdržel Zlatou pamětní medaili České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za celoživotní přínos pro vědu v oblasti fyziky a biofyziky s celosvětovým dopadem, a to k výročí jeho nadcházejících 95. narozenin. Navrhovatelem ocenění byla Česká společnost lékařské fyziky ČLS JEP. Ocenění předal člen předsednictva ČLS JEP prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc., z 1. Lékařské fakulty UK. Takovéto ocenění je v rámci naší výroční konference předáno úplně poprvé. Předsednictvo ČLS JEP vždy Zlaté pamětní medaile předává na nejbližší významné vědecké akci a jsem rád, že tentokrát padla volba právě na nás. Ještě větší radost mám z toho, že se jedná o pana profesora Petráně, který je pro nás vzorem vědce, jehož dílo bylo zcela originální a daleko přesáhlo hranice naší republiky, říká manažer Biomedicínského centra doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. Na již třetí výroční konferenci Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni, které se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti nahrazování a regenerace orgánů, byly představeny úspěchy jednotlivých laboratoří. Mezi úspěchy Biomedicínského centra se v uvedeném období řadí například získání prostředků na zakoupení nového sekvenátoru DNA, který opět posouvá možnosti využití této technologie. Medaili prof. Petráně předával prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc., člen předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně, sám také biofyzik. Foto: Libor Kočí 14 facultas nostra prosinec 2017

15 Ředitel FN se těší na spolupráci s novým děkanem Novým děkanem plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se stal vynikající odborník s obrovskými zkušenostmi přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Plzeň profesor MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA. Ve funkci vystřídá dosavadního děkana profesora MUDr. Borise Kreuzberga, CSc., kterému 31. ledna příštího roku skončí druhé funkční období. Pana přednosty Jindřicha Fínka si vážím nejen pro jeho odborné znalosti, ale i pro přístup k pacientům, ke studentům a také za jeho snahu o komunikaci na mnoha úrovních. Snoubí se v něm dlouholeté zkušenosti z medicínské praxe a z práce na poli vědeckém i pedagogickém. To všechno je pro mě zárukou, že je tím nejlepším nástupcem po profesoru MUDr. Borisi Kreuzbergrovi, CSc., kterému patří za vedení lékařské fakulty velký dík. Dovolím si připomenout, že za jeho působení v čele fakulty vyrostlo poblíž nemocničního areálu na Lochotíně špičkové výzkumné pracoviště Biomedicínské centrum, které se podílí na mnoha prestižních úkolech a je vysoce oceňováno i v zahraničí, zdůrazňuje ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek. Je přesvědčen, že nově zvolený děkan na práci svého předchůdce plynule naváže a dokončí mimo jiné nově připravované centrum Lékařské fakulty, která je v současnosti rozmístěna do mnoha budov po celé Plzni. Pan profesor Jindřich Fínek navíc velmi dobře zná potřeby studentů. Vždyť se jim věnuje více než dvaadvacet let. Je pro mne zárukou, že spolupráce mezi Lékařskou fakultou, vědeckým centrem a fakultní nemocnicí zůstane zachována a bude se dále rozvíjet ve prospěch všech zmíněných subjektů. A na tuto spolupráci se moc těším, uzavírá ředitel fakultní nemocnice. Na profesorku Linhartovou nikdy nezapomenu V sobotu 14. října 2017 zemřela prof. MUDr. Alena Linhartová, DrSc., ve věku 89 let. Paní profesorka zasvětila celý svůj profesní život Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy. Prof. Linhartová byla poslední z mála žijících patologů poválečné generace, mezi něž patřil kromě profesora MUDr. Josefa Vaňka, DrSc., a primáře MUDr. Zdeňka Šoustka, CSc., také můj otec primář MUDr. Ctirad Prokš, CSc. Paní profesorka Linhartová nastoupila po promoci v listopadu 1952 do Šiklova patologicko-anatomického ústavu jako sekundářka, kde se věnovala jak rutinní diagnostické práci, tak výuce mediků. Na ústavu pracovala celý život až do roku 1998, poté odešla do starobního důchodu. Vzpomínám na hodiny strávené u mikroskopu v pracovně paní profesorky při analýze bioptických a nekroptických nálezů. Paní profesorka byla mou školitelkou SVOČ v oboru patologie a trpělivou garantkou a rádkyní mých prvních odborných článků a přednášek. Všichni její žáci, včetně mě, ji vždy vnímali jako velmi milou, ale důslednou učitelku a korektní examinátorku. Paní profesorka žila a pracovala v nelehké době, kdy možnosti mezinárodní spolupráce byly velmi limitované. Přesto svojí pílí, pracovitostí a důsledností dosáhla vynikajících vědeckých výsledků a jako jedna z mála patologů své doby publikovala řadu svých prací i v impaktovaných zahraničních časopisech. Nyní si především uvědomujeme její morální vlastnosti paní profesorka byla vždy extrémně slušný člověk v tom nejlepším slova smyslu. Nikdy nikomu vědomě neublížila, naopak se snažila vždy pomáhat. Vždy preferovala zájem ústavu, Lékařské fakulty a univerzity před zájmy osobními. V tom nám může být i dnes příkladem. Na paní profesorku Alenu Linhartovou nikdy nezapomenu. prof. MUDr. Alena Skálová, CSc. facultas nostra prosinec

16 Profesor Vladislav Třeška se dožívá šedesátin Dne 27. září letošního roku byla slavnostně předána stříbrná pamětní medaile Senátu Parlamentu České republiky, u příležitosti Dne české státnosti, profesorovi Vladislavu Třeškovi. Tuto medaili mu předal předseda Senátu Milan Štěch za přítomnosti mnoha vysoce postavených osobností, včetně senátorů. Letos bylo uděleno celkem 16 medailí, což napovídá, jakou ctí je tuto medaili obdržet. Jde většinou o významné vědce a lékaře, umělce, historiky, podnikatele, válečné hrdiny, sportovce. Profesor Vladislav Třeška se letos dožívá neuvěřitelných šedesátin, a tak není divu, že nejen z těchto důvodů jej tato pocta neminula. V návrhu na udělení medaile jsem uvedla ve vymezeném prostoru senátního dotazníku následující: Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., je absolventem Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Jako plzeňský rodák zůstal svému rodnému městu věrný dodnes, a to i v roli renomovaného chirurga na Chirurgické klinice FN Plzeň, kde dlouhou řadu let působí jako přednosta. Během pěti let ( ) obhájil svými originálními odbornými pracemi, a také úspěšnou medicínskou praxí, všechny vědecké hodnosti a stal se i díky tomu světově uznávaným odborníkem zejména v oboru transplantologie, cévní a jaterní chirurgie. V těchto progresívních oborech zavedl řadu ojedinělých originálních metod, které uplatňuje v celoklinické permanentní chirurgické praxi. Zasloužil se tak o výrazné pokroky v medicíně 21. století. Stal se díky těmto klíčovým zásluhám také přednostou Transplantačního centra v Plzni. Účastnil se opakovaných stáží na chirurgických klinikách ve Velké Británii, v USA a v Hongkongu. Velmi intenzívně se věnuje i výukové činnosti v pregraduální a postgraduální medicíně, a to jak v češtině, tak i v angličtině. Stal se i proděkanem LF UK v Plzni pro výuku. Významné jsou i jeho práce výzkumné a publikační (celkem 454 publikací), a dále členství v mnoha odborných společnostech na české a evropské úrovni. Je autorem nebo spoluautorem takřka dvaceti monografií se zaměřením na specifická odborná témata, výše citovaná. Je často zvaným řečníkem a hostujícím profesorem v zemích Evropy, USA a Japonska. Je držitelem mnoha cen a medailí především za tvorbu výukových textů a významných odborných monografií. Žádný profesní životopis, natož předepsaný tiskopis, nevystihne zdaleka vše, co o oslavenci víme. Zvláště pak my, 16 facultas nostra prosinec 2017

17 Nejlepší studenti obdrželi stipendia Foto: M. Pecuch, Celkem 36 vynikajících studentů a studentek Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) a Lékařské fakulty v Plzni obdrželo stipendia každoročně udělovaná Plzeňským krajem, městem Plzeň a rektorem ZČU. Slavnostní akt se uskutečnil 18. října v plzeňské Měšťanské besedě. Stipendium Plzeňského kraje obdrželo devět studentů včetně Jana Peterky z Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Stipendium města Plzně získalo deset studentů, mezi nimiž byl také Michal Vajskebr z Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Plzeňský kraj uděluje stipendia od roku 2004 u příležitosti Dne boje studentů za svobodu a demokracii, každoročně dostane korun každý z navržených studentů. Stipendia města Plzně jsou udělována od roku 2006 studentům bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů jednotlivých fakult plzeňských veřejných vysokých škol. Mimořádné stipendium rektora uděluje každoročně Západočeská univerzita studentům, kteří svoji alma mater reprezentují na mezinárodních vědeckých, kulturních či sportovních soutěžích a dosahují vynikajících výsledků. Stipendisty navrhují děkani jednotlivých fakult ZČU a Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy rektorovi ZČU. Navržení studenti musí mít vynikající studijní výsledky. kteří jej známe dlouhá léta, ve kterých jsme pěstovali kolegiální vztahy a odborně spolupracovali. Já osobně jej znám i z pozice vděčného pacienta, což je vztah nezapomenutelný. Vladislav Třeška je nejen vynikající odborník, ale i člověk, který jedná zpříma, rozhodně a plní do puntíku svoje sliby. Každý pacient je na jeho klinice léčen nejmodernějšími metodami, ale nikdy nechybí ani hledisko individuální. Poctivá práce řízená rozumem, jak hlásal i pan prezident Masaryk, je nejen mým krédem, ale vyznává jej celoživotně i Vladislav Třeška. Takových lidí neznám nadmíru, přece však naštěstí existují. Uvedený výrok je osvědčený v jakékoliv lidské činnosti i v jakékoliv historické etapě a profesor Vladislav Třeška je v tomto ohledu vzorem. Milý Vláďo, upřímně Ti gratuluji a přeji minimálně dalších 40 let šťastného života! Milý Vláďo, vážený pane prof. Třeško, jménem všech kolegů, proděkanů i kolegů z Akademického senátu Ti přejeme k Tvému velkému životnímu jubileu dobré zdraví, sílu pro Tvoji práci a hodně radosti z tvých blízkých i díky uzdraveným pacientům. Děkujeme Ti za spolupráci a dlouhodobé přátelství prof. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc. a ostatní členové kolegia děkana doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. senátorka Parlamentu České republiky facultas nostra prosinec

18 S knírem startovala více než stovka běžců Foto: archiv IFMSA Letošního 4. ročníku Movember Retro Survival Runu se zúčastnilo 18 týmů, což je více než 100 běžců s knírem. Trasa vedla obdobně jako v letech minulých od Bolevecké koleje, kolem židovského hřbitova přes Mikulku k Boleveckému rybníku a zase zpět. V průběhu těchto 7 kilometrů bylo pro závodníky připraveno celkem 8 stanovišť s různými úkoly, od plazení se pod plotem, šplhání na laně po brození Boleváku či střelbě z luku. Celý závod provázela tajenka, kterou běžci v průběhu luštili a na konci získávali penalizaci za vynechaná políčka. Nejrychleji se celou trasou probojovali tým Kokotyčky, kteří to zvládli pod hodinu. Na konto Movember Foundation se nám povedlo vybrat korun a doufáme, že tento příspěvek pomůže k boji proti rakovině prostaty. Sebastien Chodora, IFMSA 18 facultas nostra prosinec 2017

19 Fakultní pijavice slaví desáté narozeniny Foto: IFMSA Ve dnech 21. až 23. listopadu 2017 se již tradičně uskutečnilo 1. kolo projektu Fakultní pijavice. Fakultní pijavice je akce, která probíhá pod studentskou organizací IFMSA ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bory, respektive s Transfúzní stanicí na Borech. Naši studenti medicíny mohou přijít darovat krev v rámci tohoto projektu dvakrát ročně, a to vždy v zimním i letním semestru. Letošní ročník je pro nás obzvláště speciální hlavně tím, že Fakultní pijavice slaví již 10. rok existence! Účelem naší akce je hlavně zvýšení povědomí studentů medicíny o možnosti darování krve. Spousta z nich o dárcovství krve již delší dobu uvažuje a Fakultní pijavice je skvělým impulsem k uskutečnění prvního odběru. Medici navíc mají od nás k dispozici všechny informace, které jako prvodárci potřebují, a to jim umožňuje nad darováním krve již pouze neuvažovat, ale zkusit si to na vlastní kůži. Myslím si, že obzvláště u studentů medicíny je správné budovat smysl pro zodpovědnost a solidaritu k druhým již během studia. Díky našim dotazníkům víme, že hlavní odměnou je pro mediky hlavně to, jaký pocit si z dobrovolného odběru posléze odnášejí. Jsou nadšeni a mají pocit zadostiučinění, chválí si také přívětivé prostředí Transfúzní stanice na Borech a profesionální personál. Dalším bonusem pro ně je zjištění jejich aktuálního zdravotního stavu. Jejich krev je před samotnou transfúzí testována a samozřejmě pouze zdravá krev je vhodná k darování. I přes vysokou listopadovou nemocnost se v tomto kole zúčastnilo celkem 51 studentů, z nichž 33 bylo posléze vhodných k odběru. Důležitý je vysoký podíl prvodárců, kteří byli na Transfúzní stanici zaregistrováni. Těší mě zájem studentů o tento typ projektu a doufám, že se bude i nadále pravidelně uskutečňovat. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se na Fakultní pijavici podíleli, stejně tak samotné Transfúzní stanici, že nám pokaždé s takovou ochotou umožňuje akci pořádat. A nejvíce našim dárcům, protože bez nich by Fakultní pijavice nemohla být tak skvělým projektem. Nina Šubrtová, koordinátorka projektu facultas nostra prosinec

20 Foto: Martin Bauer Soutěž odvážných středoškoláků Šafránkův pavilon byl dne 22. listopadu cílem 18 odvážných středoškoláků. Přišli si zasoutěžit, vyzkoušet, jak zvládnou nečekané situace, ověřit své znalosti z první pomoci a také se něco nového přiučit. Členové spolku Life Saving Support při Lékařské fakultě v Plzni jim připravili v rámci soutěže S.O.S. (Soutěž odvážných středoškoláků) devět stanovišť s nejrůznějšími úkoly. Dvojice soutěžících dostala před začátkem každého stanoviště zadání, plnila připravené úkoly a následně získala i zpětnou vazbu, co je v dané situaci správné a jak by se mělo postupovat. A co mohli účastníci letos zažít? Bylo toho opravdu hodně. Vyzkoušeli si, jaké to je být v kůži dispečera zdravotnické záchranné služby, ošetřili zlomené nohy po pádu ze schodů, amputaci pravé ruky nešikovného dřevorubce, pomohli opilému muži vracejícímu se z náročné noci v hospodě, resuscitovali muže po úrazu elektrickým proudem, pomohli ženě s anafylaktickým šokem, nebo třeba zachránili dítě rusky mluvící matky před udušením. Zvláštní perličkou byl vědomostní test, při kterém se museli popasovat nejenom s náročnými otázkami z první pomoci, ale i s nejrůznějšími rušivými vlivy, které jim během psaní figuranti připravili. Vítězný tým byl stejně jako loni ze Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Plzni. Účastníci soutěže si kromě nových vědomostí odnesli i ceny od partnerů soutěže. Soutěžní odpoledne si užili jak soutěžící, tak pořadatelé a již nyní se těšíme na další ročník. Za Life Saving Support Jana Frojdová 20 facultas nostra prosinec 2017

21 Mladý lékař uspěl na celostátní studentské konferenci Foto: archiv LFP MUDr. Richard Pálek (na snímku druhý zprava), lékař z Chirurgické kliniky Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Plzeň, získal druhé místo v klinické sekci celostátní Studentské vědecké konference. Celorepublikové finále této soutěžní přehlídky se konalo 14. až 15. listopadu na půdě Univerzity Palackého v Olomouci. MUDr. Pálek je studentem doktorského studijního programu Chirurgie a uspěl s prací na téma Rekonstrukce portální žíly různými typy alogenních žilních štěpů v experimentálním modelu hemipankreatoduodenektomie" v konkurenci dalších deseti prací, které postoupily z fakultních konferencí. K perfektní reprezentaci fakulty i Chirurgické kliniky jako první poblahopřál MUDr. Pálkovi přednosta kliniky prof. Vladislav Třeška, který spolu s doc. Václavem Liškou působil při vzniku oceněné práce jako školitel. Další účastnicí z naší fakulty, která postoupila do celorepublikového kola, byla MUDr. Martina Baněčková. Ta prezentovala práci o sekrečním karcinomu slinných žláz, kterou zpracovala na Šiklově ústavu patologie pod vedením prof. Aleny Skálové. Předvánoční setkání s koledami Již tradičně se i letos sešli studenti i pedagogové v prostorách Pavlovova pavilonu, aby se společně předvánočně naladili zpěvem koled. Repertoár se každým rokem rozšiřuje, o což se starají studenti sdružení ve fakultní kapele. Ti příchozím rozdali předtištěné texty, aby se všichni mohli zapojit i při méně známých písních. Nechyběl vánoční stromeček s ozdobami a také cukroví či teplé nápoje na zahřátí. Na repertoáru nebyly jen známé české koledy, ale zazněly i vánoční písně v angličtině. Celá akce má každoročně i jakousi nadstavbu, letos podpoří Dětský domov v Nepomuku. Přejeme i všem čtenářům, aby jejich Vánoce byly poklidné a přátelské! facultas nostra prosinec

22 Bitvu o Plzeň vyhrála ZČU Foto: Akademici Sláva vítězům, čest poraženým! To je heslo veškerých sportovních soutěží a turnajů. Pátý ročník bitvy o Plzeň je minulostí. Lékařská fakulta UK v Plzni sahala po svém druhém vítězství, avšak hráči Západočeské univerzity ukázali, kdo je opět králem. Nešlo ale tak úplně o vítězství či prohru, šlo o to dobře se bavit! Pojďme se na utkání podívat očima tří zástupců týmu Lékařské fakulty. Začít nemůžeme nikým jiným než kapitánem Filipem Malotou. V dresu Akademiků obyčejně céčko přepouští hráči s číslem 91, Kubovi Faschingbauerovi, jak je tedy možné, že při bitvě je to jinak? Protože to tak je, odvětil se smíchem, pak ale vše uvedl na pravou míru. Já ho mám v týmu Lékařské fakulty od začátku, takže proto. Fáša je kapitán u Akademiků a já jsem tady. S výsledkem samozřejmě spokojený být tým nemohl, důležité ale bylo, zda si to užili lidé na tribunách. Já si myslím, že se to letos fanouškům muselo líbit. Bylo dobře, že tam hráli kluci z druhé ligy, bylo to vyhecovanější a zápas měl grády. Hlavní ale je, že se to líbilo fanouškům, pro ty hrajeme, potvrdil jeden ze zakladatelů modro-bílého týmu. Zeptali jsme se i lodivoda Jakuba Koreise. Zajímalo nás hlavně to, jak si svou první Bitvu o Plzeň v roli trenéra užil. Byl to opravdu výborný zážitek, protože ta atmosféra byla skvělá. Je to moc hezký, když si studenti stojí za svoji školou a přijdou kluky takhle podpořit. Svou první Bitvu o Plzeň zažil také Jakub Pokorný. Bylo to skvělé, obrovský zážitek. Diváci byli výborní! Nemám, co víc bych k tomu dodal. Škoda jen té prohry, zhodnotil hokejový svátek. Lékařské fakultě pomohl dvěma góly, přesto to ale nestačilo. Ohledně toho, co to způsobilo, se shodl se svým kapitánem Filipem Malotou. Určitě za to mohou naše chyby. Udělali jsme čtyři a dostali jsme z nich čtyři góly. Věra Novotná 22 facultas nostra prosinec 2017

23 PLYŠÁKOVÁ BOUŘE Kdo? Akademici (spojený tým ZČU a LFP) vs. Engineers Prague (tým univerzit ČVUT, VŠE a ČZU v Praze) Kdy? 6. prosince 2017 V kolik? 17:30 hod. Kde? Home Monitoring Aréna zápas Evropské univerzitní hokejové ligy diváci si mají přinést plyšáky a po prvním gólu Akademiků je naházet na led plyšáci pak poputují za dětmi do FN Plzeň facultas nostra prosinec

24