Předmět Management ohrožených ekosystémů

Transkript

1 Předmět Management ohrožených ekosystémů Co to jsou ohrožená společenstva? Hlavní a určující složka vegetace. Jen málo typů ohrožených ekosystémů, v nichž nehraje primární roli jeskyně. Vůbec první kompletní přehled ohrožení rostlinných společenstev ČR v 80. letech (2. doplněné vydání 1995) Habitats Directive EU, od roku 2004 platná u nás 60 prioritních habitatů. Relativně komplexní přehled o ohrožených, ubývajících biotopech mapování NATURA 2000

2 Katalog biotopů České republiky Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí, Vít Grulich a Pavel Lustyk Kompletní přehled našich biotopů. Po prvním vydání knihy v roce 2001 bylo zahájeno rozsáhlé mapování biotopů, během kterého se shromažďovaly podrobné podklady pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy Natura Základní mapování bylo dokončeno v roce 2004, nyní se mapy biotopů průběžně aktualizují a zpřesňují terénním mapováním. Druhé vydání Katalogu biotopů z roku 2010 shrnuje nové a upřesněné poznatky o biotopech, odráží pokrok ve výzkumu vegetace a zohledňuje změny v evropských systémech klasifikace biotopů.

3 Katalog biotopů České republiky Příklad zpracování jednoho habitatu obsahuje informace o vegetační charakteristice, struktuře, ekologii, variabilitě, ohrožení a managementu. Pro snazší poznatelnost habitatu je uvedena druhová kombinace rostlin.

4 Jak je to s ochranou a managementem stanovišť? Potřeba chránit ohrožená stanoviště se uplatňuje od 19. století (Žofínský prales 1838, Prales Hojná Voda 1838, Boubínský prales 1858) konzervace vs. management (statické vs. dynamické pojetí OP) problém 20. stol. bezzásahová ochrana (příklad jihomoravská slaniska na solončacích) do let, v některých typech společenstev uplatňována prakticky dodnes. Biotopy bez zásahů prosté sledování procesů někdy žádoucí např. horské smrčiny, rašeliniště, prim. bezlesí, spontánní sukcese po těžbě = biotopy málo dotčené lidskou činností nebo vědecký výzkum. Většina biotopů závislá tradičně na lidské činnosti pařeziny a střední lesy, sekundární bezlesí. Nutná péče vycházející z tradičního hospodaření (kosení, vypalování, pastva, polaření, pařezení ) bohužel nelze zajistit plošný návrat tradičního hospodaření nebo jej plošně simulovat, protože údržba tradičním způsobem je ekonomicky nezajímavá. Management jen ostrůvkovitě je reálný

5 Managementy v maloplošných chráněných územích Management asanační (návrat do příznivého stavu lokality, jednorázový) a regulační (udržení stavu, opakovaný) Neexistují univerzálně fungující managementy většinou nutno šít na míru konkrétním lokalitám (odlišné podmínky, historie, druhové složení) Velmi vhodné vytvářet v čase a prostoru proměnlivé mozaiky, pro udržení rozmanitosti důležité jemnozrnné mozaiky Účel světí prostředky, ale jen do určité míry (např. oheň, bagry, motorky), vhodné záložní varianty, důležitá komunikace s veřejností Nutno se nebát návratu ke starým znalostem (např. letnění) Stále více je kladen důraz na kontinuitu biotopů propojení (např. ÚSES, dotace na šetrné hospodaření) Problémy se zelenými dotacemi (ekonomická stránka managementů, nedostatek znalostí a vůle dělat to správně) Nedostatek komunikace mezi jednotlivými odborníky (např. botanik vs. zoolog)

6 Managementy v maloplošných chráněných územích Základní pravidla pro péči o libovolné stanoviště 1. zjistit, jaké organismy se vyskytují 2. stanovit, co je cílem ochrany (prioritní druhy, společenstva obvykle nutné zachovat stav celého společenstva) 3. péči o lokalitu přizpůsobit cílovým organismům (lze prve ověřit na pokusných plochách vhodný předcházející výzkum) 4. lokalitu pravidelně monitorovat a vyhodnocovat prováděný management 5. v případě nepříznivých účinků managementu je nutné ho změnit (někdy důležitá i aktuální pružnost managementu)

7 Managementy výběr z literatury Petříček V. et al Péče o chráněná území. 1. Nelesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Míchal I. et al Péče o chráněná území. 2. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha. Šefferová-Stanová V. & Plassman-Čierna V Manažmentové modely pre údržbu, ochranu a obnovu biotópov. Daphne. Scotton M. et al Praktická příručka pro ekologickou obnovu travních porostů. ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou. Jongepierová I Metody údržby travních porostů Bílých Karpat. MŽP ČR, Veselí nad Moravou. Mládek J. et al Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha. Řehounek J. et al Ekologická obnova území narušených těžbou nerostných surovin a průmyslovými deponiemi. Calla, České Budějovice. Tropek R. & Řehounek J Bezobratlí industriálních stanovišť. Entomologický ústav AV ČR, České Budějovice.

8 Maloplošná a velkoplošná zvláště chráněná území Velkoplošná ZCHÚ Národní parky - 4, CHKO - 25 Maloplošná ZCHÚ Přírodní památky , přírodní rezervace - 802, národní přírodní památky - 112, národní přírodní rezervace Péče organizována závaznými dokumenty plány péče

9 Národní přírodní rezervace Zvláště chráněná území Je nejvýznačnější kategorií ochrany maloplošných území. Poskytuje ochranu v mezinárodním nebo národním měřítku [1] unikátním přírodním ekosystémům s vzácnými a ohroženými organismy i anorganickými fenomény. NPR je zřizováno vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR. K prosinci 2013 bylo vyhlášeno 110 území. Národní přírodní památka Je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. V červnu roku 2012 bylo vyhlášeno 113 území jako NPP. Přírodní rezervace, přírodní památka Území menší rozlohy národního/lokálního významu.

10 Všechna ZCHÚ musí být přesně vyměřena, definovány parcely včetně ochranného pásma, pokud není stanoveno ze zákona 50 m. V případě problémů je nejednoznačnost zaměření ZCHÚ důvodem prohry soudního sporu. V terénu jsou všechna ZCHÚ vyznačena a) pruhovým značením a b) cedulemi V každé dokumentaci k ZCHÚ by měl být doložen geometrický plán se zákresem a výčtem parcel. Vymezení hranic ZCHÚ

11 Ostatní chráněná území - významné krajinné prvky Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability ( 6 zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které jako významný krajinný prvek zaregistruje orgán ochrany přírody (pověřený obecní úřad) zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Orgán ochrany přírody vydává rozhodnutí o registraci. Účastníkem řízení je vlastník, rozhodnutí o registraci se oznamuje také nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. Rozhodnutí může orgán ochrany přírody, který o registraci rozhodl, zrušit pouze v případě veřejného zájmu. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo jeho ohrožení či oslabení jeho ekologické funkce je potřebné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.

12 Ostatní chráněná území - Přírodní parky Přírodní park byl poprvé definován v zákoně 114/1992 Sb., a to ve stejném paragrafu jako krajinný ráz ( 12), k jehož ochraně má mimo jiné sloužit: (3) K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park zřizuje krajský úřad vyhláškou, ve které omezuje činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození či dokonce zničení dochovalého stavu území. Přírodní park nemá povahu zvláště chráněného území ve smyslu ust. 14 zákona 114/92 Sb. Území nepožívá plné zvláštní ochrany některého ze zvlášť chráněných území, ale také již nikoli jen obecné ochrany. Přichází v úvahu pro území, v němž jsou soustředěny významné estetické a přírodní hodnoty. Přírodní park vymezuje zákon 114/92 Sb. velmi volně, což umožňuje využití této kategorie pro ochranu a usměrňování využívání částí krajiny, které nemají parametry velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizovány původně za jiným účelem. Především se zde omezovaly negativní vlivy na rekreační využívání těchto klidových oblastí. Z klidových oblastí se automaticky staly přírodní parky, aniž bylo nutné měnit zřizovací vyhlášky. Také tento faktor způsobuje velmi rozdílnou úroveň těchto obecně závazných nařízení.

13 Ostatní chráněná území - Natura 2000 Soustava Natura 2000 je tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO), které se zhruba na třetině své rozlohy překrývají. Evropsky významné lokality (EVL) EVL jsou v České republice vyhlašovány pro ochranu evropsky významných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. EVL mají velice variabilní rozlohu, od velikosti menší než 1 km 2 až po více než 50 km 2. V současné době je v ČR vyhlášeno EVL o celkové rozloze 7857 km 2. Ptačí oblasti (PO) jsou v České republice vyhlašovány pro ochranu volně žijících ptáků. Na rozdíl od EVL je většina PO vyhlášena na rozloze větší než 50 km 2. V současné době je v ČR vyhlášeno 41 PO o celkové rozloze km 2. Evropsky významné lokality Ptačí oblasti

14 Plány péče co to je? Plán péče o zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo je definován v 38, odst. 1 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny takto: "Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu."

15 Plány péče jak fungují Plány péče slouží: 1. jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů 2. pro rozhodování orgánů ochrany přírody Plány péče: Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby zpracování zajišťují orgány ochrany přírody Zpracování plánů péče o CHKO, národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památky (NPP) zajišťuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK ČR Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území nenárodních kategorií (PR a PP) na území CHKO zajišťují správy CHKO Plány péče o PR a PP mimo území CHKO zajišťují krajské úřady

16 Plány péče - podklady Vycházejí z inventarizačních průzkumů území nutná podrobná znalost faktorů prostředí a živé přírody. Nejnázornější a nejsnáze definovatelnou složkou je vegetace a flora, která současně odráží i stupeň přirozenosti ekosystému a čistoty jeho prostředí, proto se přednostně v chráněných územích provádějí průzkumy botanické. Inventarizační průzkumy jsou pouze orientační. Informující o charakteru jednotlivých složek území, jejich současném stavu a případně i tendenci jejich dalšího vývoje. Zprávy o inventarizačních průzkumech, výsledné zprávy všech odborných prací, studií a dílčí i závěrečné zprávy řešených výzkumných projektů jsou uloženy v rezervačních knihách.

17 Plány péče - podklady Mapové podklady u všech ZCHÚ by mělo být k dispozici přesné zaměření. ZCHÚ jsou lokalizovány na mapových podkladech, které jsou poskytovány pro potřeby sestavení plánu péče a měly by být jeho součástí. Parcelní čísla pozemků jsou uvedena ve vyhlášce ZCHÚ. Dnes lze volně zjistit jejich polohu přesně (včetně podkreslení leteckým snímkem) na

18 Plány péče souhrnná doporučení Koncepčními dokumenty, které slouží jako odborné podklady pro plánování péče o ptačí oblasti a evropsky významné lokality, jsou souhrny doporučených opatření zpracovávané pro jednotlivé lokality. Jejich zajištěním je ze zákona pověřeno MŽP, které vypracováním těchto dokumentů pověřilo AOPK ČR. Plán péče má tedy danou strukturu pro lesní i nelesní ZCHÚ. Existují také obecně platná doporučení pro jednotlivé typy managementu.

19 Plány péče doba platnosti a projednání PP se obvykle zpracovávají na dobu platnosti 10 let. Následující PP se vypracovává obvykle v posledním roce platnosti předcházejícího PP. Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v 38 zákona o ochraně přírody. Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje až po projednání a protokolárním vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů.

20 Plány péče velkoplošná ZCHÚ Obsah: - Základní údaje - Územní ochrana - Péče o krajinu (krajinný ráz, výkupy, kulturní památky) - Monitoring - Pravidla veřejného využívání území - Mezinárodní spolupráce (hraniční ZCHÚ) - Organizace legislativní správy - Mapové podklady

21 Plány péče maloplošná ZCHÚ Obsah: - Základní údaje o ZCHÚ - Parcelní vymezení - Definice předmětu ochrany - Cíl ochrany - Popis současného stavu fauny a flóry - Přehled ZCH druhů rostlin a živočichů - Historie využívání území - Současný stav ZCHÚ - Zhodnocení výsledků předchozí péče - Stanovení priorit ochrany přírody - Stanovení konfliktů ochrany přírody a jejich řešení - Podrobný výčet navrhovaných zásahů - Vyznačení území - Návrhy na průzkum, výzkum a edukaci - Mapové přílohy