PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy

Transkript

1 Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 27. října 2009 PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce 2009 Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy Populace: občané EU starší 18 let (v Rakousku starší 16 let) Rozsah: EU 27 ( evropských občanů) 1 Šetření v terénu: 12. června 6. července 2009 Muži: Ženy: Na internetových stránkách Evropského parlamentu 4 byly na konci července a na konci října 2009 zveřejněny již tři analýzy týkající se povolebního průzkumu, který provedl Evropský parlament. Tato čtvrtá analýza se zabývá rozdělením hlasů voličů mezi muže a ženy a snaží se zjistit faktory účasti na evropských volbách konaných v červnu 2009 v závislosti na pohlaví. Dne 2. března 2009 zveřejnily Parlament a Evropská komise u příležitosti Evropského dne žen průzkum 5 týkající se žen a evropských voleb. Tento průzkum ukázal, že se voličky nedomnívají, že by jejich zájmy byly Evropskou unií (EU) dostatečně zohledňovány, a že diskriminace v oblasti mezd i diskriminace na pracovišti a obecně ve společnosti je stále velmi silná. To vysvětluje určitý pocit odcizení vůči EU, který se v tomto průzkumu z března letošního roku projevil. 1 Výsledky této povolební studie byly zváženy ze socio-demografického a politického hlediska, což zajišťuje jejich reprezentativnost. 2 Muži s volebním právem. 3 Ženy s volebním právem nk=6

2 V tomto průzkumu také vyšlo najevo, že se ženy domnívají, že politickému světu dominují muži a že ženy mají odlišný způsob vedení politiky. Jak jsme na tom dnes s účastí žen v evropských volbách? Zjišťujeme, že pocit odcizení žen vůči EU se neprojevil nižší volební účastí: celková účast v EU je 43 %, z čehož 42 % připadá na účast žen a 44 % na účast mužů. V 9 zemích volební účast žen překonala volební účast mužů, a to s rozdílem jednoho až devíti procentních bodů. Ve třech zemích byla volební účast mužů i žen podobná, zatímco v šestnácti zemích byla volební účast u žen nižší než u mužů, a to s rozdílem od jednoho do deseti procentních bodů. Jaký je stupeň politické orientace? Ženy uváděly v průměru méně častěji než muži, že jim je některá z politických stran blízká: 41 % proti 45 % (-4). I zde jsou rozdíly mezi členskými státy velmi vysoké pohybují se v rozmezí plus sedmi až mínus devíti procentních bodů. Ve kterém okamžiku se voliči rozhodují jít volit? Zatímco okamžik, kdy se voliči rozhodují o tom, zda půjdou či nepůjdou k volbám, je prakticky totožný u mužů i žen, uvádí v průměru 50 % žen, že mají k dispozici veškeré informace nezbytné pro výběr kandidáta, u mužů je to 57 %. Ženy rovněž uvádějí, že se méně často setkaly s informační kampani, která občany vybízela k účastni ve volbách: v celoevropském průměru uvedlo 67 % dotázaných, že se s takovou kampaní setkali, přičemž u žen odpovědělo kladně 64 % a u mužů 69 %. Jaký byl důvod účasti ve volbách? Muži i ženy, jež se voleb zúčastnili, uvádějí v podobném poměru na prvním místě jako důvod svou občanskou povinnost, a to s velkým odstupem od ostatních důvodů: tento důvod uvedlo 47 % voličů v celé EU, z toho 47 % mužů a 48 % žen; 40 % mužů i žen (=) uvedlo jako důvod, že se účastní každých voleb. Naproti tomu vyšel najevo propastný rozdíl mezi muži a ženami, pokud jde o jejich pouto k Evropské unii. 16 % Evropanů uvádí, že se zúčastnilo voleb, protože má kladný postoj k EU: u mužů je to 19 % a u žen 14 % (-5). Výrazný rozdíl panuje rovněž ohledně pocitu euroobčanství: na úrovni EU činí 13 %, přičemž u mužů je to 15 % a u žen 12 % (-3). Jaké záležitosti byly motivací k účasti ve volbách? 2/29

3 Z 15 záležitostí, jež mohly motivovat voliče a jež byly účastníkům průzkumu nabídnuty, je pouze u dvou skutečný rozdíl mezi ženami a muži. Zaprvé se jedná o hospodářský růst: tuto záležitost uvedlo 41 % dotázaných v rámci EU, z toho 44 % mužů a 38 % žen (-6). Zadruhé to je zabezpečení dodávek potravin, které uvedlo v průměru 9 % dotázaných, u mužů to bylo 7 % a u žen 10 % (+3). Jaký byl důvod neúčasti ve volbách? Muži i ženy, jež se voleb nezúčastnili, uvádějí jako důvod především nedostatek důvěry v politiku obecně. Druhým důvodem je nezájem o politiku, třetím důvodem je potom pocit, že jejich hlas nic nezmění. Rozdíl mezi muži a ženami je však výraznější v jiné oblasti: v průměru 10 % osob, jež se voleb nezúčastnily, uvádí, že důvodem je nedostatečné povědomí o EU nebo o Evropském parlamentu, tento podíl činí 8 % u mužů a 13 % u žen (+5). 3/29

4 I. ÚČAST A POLITICKÁ ORIENTACE A. Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 O1. Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž ÚČAST 43% 44% 42% NEÚČAST 57% 56% 58% O1. Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009: rozdělení podle členských států a podle pohlaví. LT 21 % 16 % 25 % +9 LV 54 % 49 % 58 % +9 FI 40 % 38 % 42 % +4 MT 79 % 77 % 81 % +4 BG 39 % 37 % 41 % +3 SE 46 % 44 % 47 % +3 DE 43 % 42 % 44 % +2 HU 36 % 36 % 37 % +1 EE 44 % 44 % 44 % = IT 65 % 65 % 65 % = NL 37 % 37 % 37 % = CZ 28 % 29 % 28 % -1 BE 90 % 91 % 90 % -2 UK 35 % 36 % 34 % -2 EU % 44 % 42 % -2 SK 20 % 21 % 19 % -2 IE 59 % 60 % 58 % -2 FR 41 % 42 % 39 % -3 LU 91 % 93 % 89 % -4 DK 60 % 61 % 58 % -4 PL 25 % 27 % 22 % -5 ES 45 % 48 % 42 % -5 PT 37 % 40 % 34 % -6 SI 28 % 32 % 25 % -6 RO 28 % 31 % 25 % -7 AT 46 % 50 % 42 % -8 CY 59 % 64 % 55 % -9 EL 53 % 58 % 48 % -10 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným; je uveden profil voličů. V osmi členských státech se voleb zúčastnil větší počet žen než mužů (v horní části tabulky). Rozdíl je největší v Litvě a v Lotyšsku, kde se voleb zúčastnilo o 9 procentních bodů více žen než mužů. Ve třech zemích je podíl voličů u obou pohlaví stejný (Estonsko, Itálie a Nizozemsko). Ve zbývajících sedmnácti zemích se evropských voleb v roce 2009 zúčastnili častěji muži než ženy. Rozdíl je největší v Řecku, kde činí 10 procentních bodů. 4/29

5 B. Účast ve vnitrostátních volbách O9. Účast v posledních vnitrostátních volbách: průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž ÚČAST 72 % 72 % 72 % NEÚČAST* 25 % 28 % 28 % Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným * Včetně dotázaných, kteří odpověděli nevím : 3 % v EU, 2,7 % mužů a 3 % žen. Průměrná účast v posledních vnitrostátních volbách v členských státech činí 72 % u mužů i žen. Při pohledu na jednotlivé členské státy je mezi muži a ženami mnoho rozdílů. O9. Účast v posledních vnitrostátních volbách: rozdělení podle členských států a podle pohlaví. MT 91 % 87 % 95 % +8 EE 63 % 59 % 66 % +7 LT 68 % 64 % 71 % +7 LV 72 % 68 % 74 % +6 IT 81 % 78 % 83 % +5 LU 81 % 78 % 83 % +5 FI 80 % 78 % 82 % +4 BG 70 % 68 % 71 % +3 UK 61 % 59 % 62 % +3 CY 89 % 88 % 90 % +2 IE 76 % 75 % 76 % +1 SK 68 % 68 % 69 % +1 RO 63 % 62 % 63 % +1 ES 78 % 78 % 78 % = EU % 72 % 72 % = DE 72 % 72 % 72 % = HU 70 % 70 % 70 % = BE 91 % 91 % 91 % = FR 76 % 77 % 76 % -1 SE 84 % 85 % 83 % -2 SI 70 % 71 % 69 % -2 NL 80 % 81 % 79 % -2 PL 55 % 56 % 54 % -2 CZ 56 % 58 % 55 % -3 DK 89 % 91 % 87 % -4 EL 87 % 89 % 85 % -4 AT 72 % 74 % 70 % -4 PT 71 % 75 % 67 % -8 Ve 13 zemích byla účast žen vyšší než účast mužů. Největší rozdíl ve prospěch žen byl zaznamenán na Maltě (8 procentních bodů), následují tři pobaltské státy, Estonsko (7), Litva a Lotyšsko (6 pro obě země). V 10 členských státech volili muži častěji než ženy. V Portugalsku činil rozdíl 8 bodů, následovalo Rakousko, Řecko a Dánsko (všechny země 4). 5/29

6 D. Politická orientace O10. Je vám některá z politických stran blízká? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Ano, velmi blízká 13 % 14 % 12 % -2 Ano, spíše blízká 30 % 31 % 29 % -3 Ne, spíše mi není blízká 28 % 27 % 29 % +2 Ne, žádná mi není blízká 26 % 25 % 28 % +3 Nevím 3% 3% 2% -1 Ano* 43 % 45 % 41 % -4 Ne** 54 % 52 % 57 % +5 * Souhrn odpovědí Ano, velmi blízká a Ano, spíše blízká. ** Souhrn odpovědí Ne, spíše mi není blízká a Ne, žádná mi není blízká. Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným. V rámci celé EU uvedlo v průměru více mužů než žen, že je jim jedna z politických stran blízká. Při souhrnu odpovědí Ano, velmi blízká a Ano, spíše blízká činí podíl mužů 45 % a žen 41 %. Zaměřili jsme se na rozdíly v členských státech, nebrali jsme ohled na skutečný podíl odpovědí ano vůči průměru EU, ale porovnávali jsme odpovědi mužů a žen. Země jsme seskupili podle velikosti a orientace rozdílu (zda je pozitivní či negativní). 6/29

7 O10. Je vám některá z politických stran blízká? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. MT 78 % 74 % 81 % +7 LT 40 % 37 % 43 % +6 EE 47 % 46 % 48 % +2 EL 56 % 55 % 57 % +2 ES 50 % 49 % 50 % +1 FI 46 % 47 % 47 % = SE 59 % 59 % 59 % = LV 35 % 36 % 34 % -2 BE 54 % 55 % 53 % -2 NL 62 % 64 % 62 % -2 BG 40 % 42 % 39 % -3 CY 60 % 61 % 58 % -3 UK 22 % 23 % 20 % -3 CZ 34 % 36 % 32 % -4 IE 34 % 36 % 32 % -4 EU % 45 % 41 % -4 AT 55 % 57 % 52 % -5 DE 49 % 51 % 46 % -5 SI 35 % 37 % 32 % -5 FR 38 % 40 % 35 % -5 DK 37 % 40 % 34 % -6 HU 42 % 45 % 39 % -6 SK 47 % 50 % 44 % -6 RO 26 % 30 % 23 % -7 IT 59 % 63 % 55 % -8 LU 57 % 61 % 52 % -9 PL 31 % 36 % 27 % -9 PT 45 % 50 % 41 % -9 Pozn.: Souhrn odpovědí Ano, velmi a Ano, spíše. Tato otázka byla položena všem dotázaným. Pouze v pěti zemích uvedlo více žen než mužů, že je jim jedna z politických stran blízká (Malta, Litva, Estonsko, Řecko, Španělsko), avšak pouze v prvních dvou zemích je rozdíl skutečně výrazný (7 bodů na Maltě, 6 bodů v Litvě) Ve dvou zemích (Finsko, Švédsko) není rozdíl mezi ženami a muži žádný. V 21 zemích je trend opačný, více mužů než žen uvádí, že je jim jedna z politických stran blízká. Největší rozdíl mezi ženami a muži je v Portugalsku, Polsku a Lucembursku (9 procentních bodů). 7/29

8 II. KAMPAŇ K VOLBÁM DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU O8. Vzpomínáte si, zda jste se v televizi, na internetu, na plakátech, v novinách nebo v rádiu setkali s kampaní, která povzbuzuje občany k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Ano 67 % 69 % 64 % -5 Ne 30 % 28 % 33 % +5 Nevím 3 % 3% 3% = Na otázku, zda si dotázaní pamatují něco z kampaně na podporu účasti ve volbách do Evropského parlamentu, odpovídají ano častěji muži než ženy (rozdíl činí 5 procentních bodů). O8. Vzpomínáte si, zda jste se v televizi, na internetu, na plakátech, v novinách nebo v rádiu setkali s kampaní, která povzbuzuje občany k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? rozdělení podle členských států a podle pohlaví. LT 72 % 69 % 74 % +5 FI 71 % 69 % 73 % +4 EL 66 % 65 % 68 % +3 EE 80 % 79 % 81 % +2 LU 74 % 73 % 75 % +2 CZ 75 % 75 % 76 % +1 LV 66 % 66 % 67 % +1 SE 86 % 87 % 86 % -1 DK 79 % 80 % 78 % -2 IE 72 % 73 % 71 % -2 IT 60 % 61 % 59 % -2 HU 79 % 81 % 79 % -2 SK 82 % 84 % 80 % -4 NL 78 % 80 % 76 % -4 RO 62 % 64 % 60 % -4 EU 67 % 69 % 64 % -5 DE 69 % 72 % 67 % -5 AT 72 % 74 % 69 % -5 SI 75 % 78 % 73 % -5 FR 66 % 69 % 63 % -6 BG 45 % 48 % 42 % -6 ES 76 % 79 % 73 % -6 MT 89 % 92 % 86 % -6 CY 78 % 82 % 74 % -8 UK 54 % 58 % 50 % -8 BE 53 % 58 % 48 % -10 PL 66 % 72 % 62 % -10 PT 67 % 73 % 62 % -11 Pozn.: Souhrn odpovědí ano. Tato otázka byla položena všem dotázaným. 8/29

9 V průměru je vyšší počet zaznamenán u mužů, avšak v sedmi členských státech to bylo naopak. Na předvolební kampaň si ženy vzpomínají více než muži v Litvě, ve Finsku, v Řecku, Estonsku, Lucembursku, České republice a Lotyšsku, přičemž rozdíl se pohybuje od 5 do 1 procentního bodu. V ostatních členských státech si na kampaň více vzpomínají muži. Rozdíl je největší v Portugalsku (11 bodů), Polsku (10) a Belgii (také 10). III VOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY Pozn.: Následující otázky (O3a, O4d a O5) byly položeny pouze těm dotázaným, kteří uvedli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 (43 % občanů v celé EU). A. Kdy se voliči rozhodli, komu dají hlas O3a. Kdy jste se rozhodli, které politické straně nebo kandidátovi dáte hlas v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Vždy volíte stejné strany nebo kandidáty. 50 % 50 % 50 % = Rozhodli jste se před několika měsíci. 21 % 21 % 20 % -1 Rozhodli jste se před několika týdny. 13 % 13 % 13 % = Rozhodli jste se několik dní před konáním voleb. 9% 9% 10 % +1 Rozhodli jste se v den konání voleb. 6% 6% 6 % = Nevím 1% 1% 1 % = Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. V rámci celé EU neexistují rozdíly mezi muži a ženami, pokud jde o dobu, kdy se rozhodli koho volit v evropských volbách. Situace v jednotlivých členských státech však ukazuje na nejednotnost trendů. Provedli jsme zvláštní analýzu skupiny dotázaných, kteří uvedli, že volili stejně jako vždy. 9/29

10 O3a. Kdy jste se rozhodli, které politické straně nebo kandidátovi dáte hlas v nedávných volbách do Evropského parlamentu: rozdělení podle členských států a podle pohlaví. VOLÍM VŽDY STEJNĚ. LT 50 % 43 % 54 % +11 ES 60 % 55 % 66 % +11 BE 53 % 49 % 56 % +7 MT 66 % 63 % 69 % +6 SI 54 % 51 % 57 % +6 DE 51 % 49 % 53 % +4 PL 49 % 48 % 50 % +2 LV 17 % 16 % 18 % +2 EE 40 % 39 % 40 % +1 FR 41 % 41 % 42 % +1 HU 54 % 53 % 54 % +1 AT 49 % 49 % 50 % +1 IE 41 % 40 % 41 % +1 EU % 50 % 50 % = BG 46 % 46 % 45 % -1 CY 76 % 77 % 76 % -1 IT 58 % 59 % 57 % -2 DK 40 % 42 % 39 % -3 EL 63 % 64 % 61 % -3 SE 26 % 28 % 25 % -3 FI 38 % 41 % 36 % -5 RO 48 % 51 % 45 % -6 SK 50 % 53 % 47 % -6 NL 40 % 44 % 36 % -8 CZ 50 % 55 % 46 % -9 PT 58 % 63 % 52 % -11 UK 41 % 47 % 35 % -12 LU 42 % 51 % 32 % -19 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Jak již bylo zmíněno, zaměřili jsme se na skupinu dotázaných, kteří uvedli, že volili ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 stejně, jako volí vždy. Ačkoli v EU v průměru neexistuje rozdíl (50 % pro ženy i muže), existují rozdíly mezi členskými státy. Ve 13 zemích volilo stejně jako vždy více žen než mužů. Ve dvou zemích, v Litvě a ve Španělsku, volilo tímto způsobem podstatně více žen než mužů (rozdíl činí 11 procentních bodů). Na druhé straně stupnice, kde jsou uvedeny země, ve kterých stejně jako vždy hlasovalo více mužů než žen, je 14 členských států. Nejvýraznější rozdíl byl v Lucembursku (19 procentní bodů), ve Spojeném království (12) a v Portugalsku (11). 10/29

11 B. Důvody k účasti ve volbách O4d. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k účasti v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Je to vaše občanská povinnost 47 % 47 % 48 % +1 Volíte vždy 40 % 40 % 40 % = Podpora politické straně, která je vám blízká 24 % 25 % 23 % -2 Hlasováním v evropských volbách můžete něco změnit 19 % 20 % 18 % -2 Jste příznivcem EU 16 % 19 % 14 % -5 Cítíte se Evropanem/občanem EU 13 % 15 % 12 % -3 Vyjádření nesouhlasu 11 % 11 % 10 % -1 Podpora vaší vlády 9% 8% 9 % +1 EU hraje důležitou roli ve vašem každodenním životě 6% 6% 6 % = Potrestání vaší vlády 5% 6% 5 % -1 Velmi se zajímáte o evropské záležitosti 5% 6% 5 % -1 Informace, které jste obdržel během kampaně, vás přesvědčily 5% 4% 5 % +1 Potrestání EU 2% 2% 2 % = (POUZE PRO ZEMĚ, V NICHŽ JE ÚČAST VE VOLBÁCH 2% 2% 2 % = Jiné (SPONTÁNNÍ) 1% 1% 2 % +1 Nevím 1% 1% 1 % = Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Povolené byly nejvýše tři odpovědi. Je uveden součet odpovědí. Hierarchie důvodů byla v posledních volbách do Evropského parlamentu téměř stejná u mužů i u žen. Velké rozdíly nepanují ani u individuálních důvodů, až na jednu výjimku: Účast ve volbách z důvodu příznivého postoje k EU je daleko častější mezi muži než mezi ženami (muži 19 % a ženy 14 %). 11/29

12 O4d. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k účasti v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. JE TO MÁ OBČANSKÁ POVINNOST DK 64 % 57 % 71 % +14 PT 43 % 37 % 49 % +12 LV 61 % 54 % 65 % +11 NL 43 % 38 % 49 % +11 FI 54 % 49 % 58 % +9 CZ 29 % 25 % 33 % +8 LT 62 % 56 % 64 % +8 AT 35 % 31 % 38 % +7 UK 41 % 38 % 44 % +6 SE 71 % 68 % 74 % +6 BG 63 % 60 % 65 % +5 EL 60 % 58 % 62 % +4 SK 63 % 61 % 65 % +4 IT 35 % 33 % 37 % +4 ES 57 % 55 % 59 % +4 BE 37 % 35 % 38 % +3 MT 74 % 73 % 75 % +2 EU % 47 % 48 % +1 FR 65 % 65 % 66 % +1 CY 78 % 79 % 78 % -1 LU 60 % 61 % 59 % -2 RO 73 % 74 % 72 % -2 SI 63 % 64 % 62 % -2 IE 68 % 70 % 67 % -3 HU 30 % 32 % 28 % -4 DE 40 % 43 % 38 % -5 PL 44 % 47 % 42 % -5 EE 55 % 58 % 52 % -6 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Na úrovni EU jako celku se voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 zúčastnil o 1 procentní bod vyšší podíl žen než mužů z důvodu, že je to jejich občanská povinnost. Tento rozdíl však není zdaleka ve všech členských státech stejný. Celkem v 18 členských státech se voleb zúčastnil vyšší podíl žen než mužů z důvodu, že je to jejich občanská povinnost. Pocit povinnosti převažuje mezi ženami daleko více než mezi muži jako důvod pro účast ve volbách v Dánsku (14 procentních bodů), Portugalsku (12 bodů), Lotyšsku a Nizozemsku (11 bodů). Naopak v 9 členských státech tento důvod pro účast ve volbách uvádí více muži než ženy, přičemž rozdíl je největší v Estonsku (6 bodů), Polsku a Německu (5 bodů). 12/29

13 O4d. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k účasti v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. VOLEB SE ÚČASTNÍM VŽDY LU 19 % 15 % 23 % +8 CY 53 % 49 % 57 % +8 SK 34 % 31 % 37 % +6 FI 54 % 51 % 56 % +5 IE 47 % 45 % 50 % +5 BG 43 % 41 % 45 % +4 DK 59 % 57 % 61 % +4 SI 47 % 46 % 50 % +4 ES 27 % 26 % 28 % +2 LT 51 % 50 % 52 % +2 PT 43 % 42 % 44 % +2 SE 39 % 38 % 40 % +2 FR 44 % 44 % 45 % +1 UK 51 % 51 % 52 % +1 EU % 40 % 40 % = LV 34 % 34 % 34 % = AT 30 % 30 % 29 % -1 PL 34 % 34 % 33 % -1 EE 46 % 47 % 45 % -2 CZ 48 % 49 % 47 % -2 DE 42 % 43 % 41 % -2 NL 49 % 50 % 48 % -2 RO 33 % 34 % 32 % -2 MT 34 % 35 % 32 % -3 IT 39 % 40 % 37 % -3 EL 29 % 31 % 27 % -4 BE 31 % 34 % 28 % -6 HU 44 % 47 % 41 % -6 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Pokud jde o účast ve volbách ze zvyku ( Dostavil/a jsem se do volební místnosti, protože se voleb účastním vždy ), není na úrovni EU jako celku rozdíl mezi muži a ženami, avšak na úrovni jednotlivých členských států se rozdíly vyskytují. Ve 14 členských státech je účast ve volbách ze zvyku častější u žen než u mužů, v Lotyšsku je podíl vyrovnaný. V Lucembursku, na Kypru a na Slovensku je rozdíl v poměru žen a mužů, kteří se dostavili do volebních místností ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 z důvodu, že volí vždy, největší (8 bodů v prvních dvou uvedených zemích, 6 ve třetí z nich). Na druhou stranu je ve 12 členských státech více mužů než žen, které takto odůvodňují svou účast ve volbách. Tento rozdíl je zvlášť výrazný v Maďarsku a v Belgii (6 procentních bodů). 13/29

14 O4d. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k účasti v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. VYJADŘUJI PODPORU STRANĚ, KTERÁ JE MI BLÍZKÁ. CELKE M M Ž Rozdíl CY 42 % 36 % 49 % +13 EL 31 % 28 % 35 % +7 MT 36 % 35 % 38 % +3 EE 18 % 16 % 19 % +3 ES 17 % 16 % 19 % +3 IE 19 % 18 % 20 % +2 CZ 23 % 22 % 24 % +2 DE 34 % 33 % 34 % +1 BE 24 % 24 % 24 % = NL 31 % 31 % 31 % = PL 14 % 14 % 14 % = EU % 25 % 23 % -2 HU 30 % 31 % 29 % -2 FR 18 % 20 % 17 % -3 UK 21 % 22 % 19 % -3 SI 26 % 28 % 25 % -3 BG 45 % 47 % 43 % -4 SE 29 % 31 % 27 % -4 LV 20 % 22 % 18 % -4 FI 20 % 22 % 18 % -4 LU 17 % 19 % 14 % -5 DK 21 % 24 % 18 % -6 IT 22 % 25 % 19 % -6 PT 10 % 13 % 7 % -6 LT 23 % 27 % 20 % -7 AT 31 % 34 % 27 % -7 SK 41 % 44 % 37 % -7 RO 31 % 35 % 27 % -8 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Průměrně je v EU podíl žen, které se dostavily do volebních místností ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009, aby vyjádřily podporu straně, která je jim blízká, o 2 procentní body nižší, než u mužů, kteří se voleb zúčastnili z téhož důvodu. V 8 členských státech byl tento důvod uveden jako hlavní pro rozhodnutí o účasti ve volbách častěji u žen než u mužů. V 16 zemích byl naopak tento důvod častější u mužů. Ve třech zemích byl podíl mezi muži a ženami stejný: v Belgii, v Nizozemsku a v Polsku. Rozdíl je největší na Kypru, kde tento důvod uvádí jako jeden ze tří hlavních důvodů pro účast 49 % žen a pouze 36 % mužů. Poměrně velký je tento rozdíl také v Řecku: 35 % u žen oproti 28 % u mužů. Naopak v Rumunsku je podíl mužů, kteří se voleb zúčastnili, aby vyjádřili podporu své straně, vyšší o 8 procentních bodů než podíl žen, které se z tohoto důvodu dostavily do volebních místností. Za Rumunskem následuje Slovensko, Rakousko a Litva (rozdíl činí 7 bodů). 14/29

15 C. Záležitosti, jež jsou motivací k účasti ve volbách O5. Které záležitosti vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozd íl Hospodářský růst 41 % 44 % 38 % -6 Nezaměstnanost 37 % 36 % 38 % 2 Budoucnost důchodů 22 % 21 % 23 % 2 Úloha EU na mezinárodní 22 % 23 % 22 % -1 Pravomoci evropských 19 % 20 % 18 % -2 Trestná činnost 18 % 18 % 19 % 1 Inflace a kupní síla 18 % 18 % 18 % = Přistěhovalectví 16 % 16 % 16 % = Boj proti změně klimatu 16 % 16 % 17 % 1 Evropské hodnoty a identita 16 % 16 % 16 % = Energetika 13 % 14 % 13 % -1 Jednotná měna, euro 12 % 13 % 11 % -2 Terorismus 11 % 11 % 12 % +1 Zemědělství 11 % 10 % 11 % +1 Zabezpečení dodávek 9% 7% 10 % +3 Jiné (SPONTÁNNÍ) 4% 3% 4% +1 Žádné (SPONTÁNNÍ) 12 % 11 % 13 % +2 Nevím 3% 3% 4% +1 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Povolené byly nejvýše tři odpovědi. Je uveden součet odpovědí. Hierarchie záležitostí, které dotázané přiměly k účasti v evropských volbách, je při odděleném hodnocení mužů a žen rovněž velmi podobná. Objevily se dva významnější rozdíly: Hospodářský růst je důležitějším tématem pro muže než pro ženy (44 % odpovědí u mužů, 38 % u žen). U žen je nezaměstnanost stejně důležitá jako hospodářský růst (38 % pro obě záležitosti). Záležitostí, která je důležitější pro ženy než pro muže, je zabezpečení dodávek potravin (rozdíl činí 3 procentní body). 15/29

16 O5. Které záležitosti vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. HOSPODÁŘSKÝ RŮST CZ 43 % 36 % 49 % +13 EE 42 % 36 % 46 % +10 MT 42 % 39 % 44 % +5 SK 56 % 54 % 58 % +4 BG 63 % 62 % 64 % +2 DK 32 % 31 % 33 % +2 LU 37 % 36 % 38 % +2 DE 46 % 45 % 46 % +1 LV 57 % 59 % 57 % -2 HU 59 % 60 % 57 % -3 BE 39 % 41 % 37 % -4 FI 31 % 33 % 29 % -4 EL 56 % 58 % 53 % -5 LT 54 % 58 % 52 % -6 EU % 44 % 38 % -6 IT 41 % 44 % 38 % -6 SI 38 % 41 % 35 % -6 NL 31 % 35 % 28 % -7 PL 48 % 51 % 44 % -7 CY 51 % 54 % 47 % -7 SE 34 % 38 % 30 % -8 UK 23 % 27 % 19 % -8 PT 43 % 47 % 38 % -9 RO 55 % 59 % 50 % -9 ES 49 % 53 % 44 % -9 IE 62 % 66 % 57 % -9 FR 29 % 34 % 24 % -10 AT 43 % 48 % 37 % -11 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. V rámci celé EU motivoval hospodářský růst k účasti ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 spíše muže než ženy (44 % v. 38 %) V 8 členských státech je však tato záležitost důležitější pro ženy než pro muže (Česká republika, Estonsko, Malta, Slovensko, Bulharsko, Dánsko, Lucembursko a Německo). Rozdíl je nejvýraznější v prvních dvou uvedených zemích, v České republice činí 13 procentních bodů (ženy 49 %, muži 36 %) a v Estonsku 10 bodů (ženy 46 %, muži 36 %). Ve zbývajících zemích je hospodářský růst více motivující pro muže, s rozdílem od 11 procentních bodů v Rakousku po pouhé 2 body v Lotyšsku. 16/29

17 O5. Které záležitosti vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. NEZAMĚSTNANOST MT 37 % 31 % 43 % +12 LU 36 % 30 % 41 % +11 EL 60 % 55 % 65 % +10 BG 46 % 41 % 50 % +9 FR 38 % 33 % 42 % +9 PL 33 % 29 % 37 % +8 EE 32 % 27 % 35 % +8 CZ 29 % 25 % 32 % +7 CY 39 % 36 % 43 % +7 IE 64 % 62 % 66 % +4 DK 25 % 23 % 27 % +4 NL 11 % 9 % 13 % +4 PT 48 % 46 % 50 % +4 ES 65 % 63 % 66 % +3 SE 31 % 30 % 33 % +3 IT 36 % 34 % 37 % +3 EU % 36 % 38 % +2 BE 33 % 32 % 34 % +2 HU 51 % 50 % 52 % +2 AT 44 % 43 % 44 % +1 FI 22 % 21 % 22 % +1 LT 35 % 35 % 34 % -1 UK 25 % 25 % 24 % -1 SI 35 % 37 % 34 % -3 RO 39 % 40 % 37 % -3 SK 39 % 41 % 37 % -4 LV 42 % 45 % 41 % -4 DE 30 % 32 % 27 % -5 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Na rozdíl od hospodářské krize je nezaměstnanost jako motivující faktor pro účast ve volbách důležitější pro ženy než pro muže (průměrný rozdíl v EU činí 2 procentní body). Ve 20 členských státech je tento faktor důležitější pro ženy než pro muže, a to nejvíce na Maltě (rozdíl činí 12 bodů: 43 % žen uvedlo, že se jedná o jednu ze tří nejdůležitějších otázek ve volbách, ve srovnání s 31 % mužů), v Lucembursku (rozdíl činí 11 bodů) a Řecku (rozdíl mezi muži a ženami činí 10 bodů). Ve zbývajících sedmi zemích ženy přikládají menší význam nezaměstnanosti jako důvodu pro účast ve volbách do Evropského parlamentu než muži. Jedná se o Německo, Lotyšsko, Slovensko, Rumunsko, Slovinsko, Spojené království a Litvu. 17/29

18 O5. Které záležitosti vás přiměly k účasti ve volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. BUDOUCNOST DŮCHODŮ. BG 43 % 36 % 49 % +13 LV 33 % 26 % 39 % +13 SI 40 % 35 % 46 % +11 CZ 30 % 25 % 35 % +10 DE 19 % 14 % 24 % +10 MT 26 % 22 % 31 % +9 EL 37 % 33 % 42 % +9 LT 38 % 32 % 41 % +9 LU 22 % 18 % 26 % +8 FI 15 % 10 % 18 % +8 FR 19 % 15 % 22 % +7 EE 29 % 26 % 32 % +6 DK 8% 6% 11% +5 RO 48 % 46 % 51 % +5 SK 39 % 37 % 40 % +3 EU % 21 % 23 % +2 BE 24 % 23 % 25 % +2 SE 8% 7% 9% +2 CY 33 % 33 % 33 % = NL 6% 6% 6% = UK 9% 10% 9% -1 IT 19 % 20 % 18 % -2 HU 49 % 50 % 48 % -2 IE 24 % 26 % 23 % -3 PL 24 % 26 % 23 % -3 PT 24 % 26 % 22 % -4 AT 40 % 43 % 38 % -5 ES 24 % 27 % 22 % -5 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili voleb do Evropského parlamentu. Budoucnost důchodů byla větším důvodem účasti ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 pro ženy než pro muže (v celé EU ji jako jednu ze záležitostí zvolilo 23 % žen, ve srovnání s 21 % mužů). Rozdíl v některých členských státech je skutečně velmi výrazný: V 17 členských státech byla budoucnost důchodů více motivující pro ženy než pro muže. Ve dvou zemích byl podíl mužů a žen stejný: na Kypru a v Nizozemsku. V Bulharsku uvedlo 49 % žen budoucnost důchodů jako jeden z motivujících faktorů pro účast v evropských volbách, ve srovnání s 36 % mužů. Třináctibodový rozdíl byl zaznamenán také v Lotyšsku (ženy 39 %, muži 26 %). Třetí zemí s největším rozdílem je Slovinsko (11 bodů). Naopak v 8 členských státech byly ženy k účasti ve volbách motivovány budoucností důchodů méně než muži. Tato otázka byla méně důležitá pro ženy než pro muže ve Španělsku, Rakousku (5 procentních bodů) a v Portugalsku (4 body). 18/29

19 IV. NEVOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY Pozn.: Následující otázky (O3b a O4b) byly položeny pouze těm dotázaným, kteří uvedli, že se voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 NEZÚČASTNILI (57 % v celé EU). A. Kdy se dotázaní rozhodli, že se voleb nezúčastní O3b. Kdy jste se rozhodli, že se NEZÚČASTNÍTE nedávných voleb do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Voleb se neúčastníte nikdy. 22 % 23 % 21 % -2 Rozhodli jste se před několika měsíci. 18 % 19 % 17 % -2 Rozhodli jste se před několika týdny. 15 % 14 % 15 % +1 Rozhodli jste se několik dní před konáním % 16 % 17 % voleb. Rozhodli jste se v den konání voleb. 16 % 15 % 17 % +2 Nevím 13 % 13 % 13 % = Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. Mezi muži a ženami nebyly zaznamenány podstatné rozdíly ohledně doby, kdy se voleb do Evropského parlamentu v roce 2009 rozhodli neúčastnit. Podíl žen, které se nezúčastnily voleb do Evropského parlamentu, protože se voleb neúčastní nikdy, byl o 2 procentní body nižší než u stejného důvodu u mužů (21 % v. 23 %). Co se týče odpovědi voleb se neúčastním nikdy, je rozdělení odpovědí mezi muži a ženami následující: 19/29

20 O3b. Kdy jste se rozhodli, že se NEZÚČASTNÍTE nedávných voleb do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. VOLEB SE NEÚČASTNÍM NIKDY. SE 17 % 13 % 21 % +8 HU 20 % 18 % 23 % +5 PT 15 % 13 % 18 % +5 AT 19 % 17 % 21 % +4 PL 20 % 19 % 22 % +3 IT 16 % 15 % 17 % +2 MT 23 % 22 % 24 % +2 CZ 29 % 28 % 30 % +2 DE 21 % 21 % 22 % +1 NL 19 % 19 % 19 % = EL 8 % 9% 8% -1 CY 11 % 11 % 10 % -1 DK 14 % 14 % 13 % -1 EU % 23 % 21 % -2 LU 57 % 58 % 55 % -3 RO 6 % 7% 4% -3 ES 34 % 36 % 32 % -4 BG 14 % 17 % 13 % -4 IE 23 % 25 % 21 % -4 FR 12 % 14 % 10 % -4 FI 22 % 25 % 19 % -6 SK 11 % 14 % 8 % -6 LT 16 % 20 % 13 % -7 LV 21 % 25 % 17 % -8 BE 50 % 54 % 46 % -8 % UK 39 % 44 % 35 % -9 % SI 24 % 29 % 19 % -10 % EE 23 % 30 % 17 % -13 % Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. V devíti členských státech EU je počet žen, které se neúčastnily posledních voleb do Evropského parlamentu, protože se voleb neúčastní nikdy, větší než počet mužů. Rozdíl je největší ve Švédsku, kde podíl žen, které se nikdy neúčastní voleb, činí 21 % (což je průměr EU pro ženy), ve srovnání s 13 % mužů (tedy výrazně pod průměrem EU, který u mužů činí 23 %). Na druhou stranu je v 17 zemích podíl mužů, kteří se k volbám do Evropského parlamentu v roce 2009 nedostavili, protože se voleb neúčastní nikdy, vyšší, než u žen. Největší rozdíl je v Estonsku, Slovinsku a ve Spojeném království. Pouze v Nizozemsku je podíl mužů a žen stejný. 20/29

21 B. Důvody neúčasti ve volbách O4b. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k NEÚČASTI v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl Nedostatek důvěry v politiku / nespokojenost 28 % 28 % 28 % = Nezájem o politiku jako takovou 17 % 16 % 17 % +1 Hlasování nemá žádný dopad / hlasování nic 17 % 18 % 15 % -3 Na dovolené / nepřítomnost v místě bydliště 10 % 10 % 10 % = Přílišná zaměstnanost/ nedostatek času/ práce 10 % 11 % 10 % -1 Nevím mnoho o EU/ Evropském parlamentu nebo 10 % 8% 13 % +5 Volím zřídka nebo nevolím nikdy 10 % 11 % 9 % -2 Nemám zájem o evropské záležitosti 9% 8% 9 % +1 Nejsem příliš spokojen s Evropským parlamentem jako s institucí 8 % 10 % 7 % -3 Nemoc/ zdravotní problémy vdobě voleb 7% 5% 9 % +4 Chybějící veřejná diskuse/ chybějící volební kampaň 6% 7% 5 % -2 Zaneprázdněnost rodinou/ volnočasovou aktivitou 5% 5% 6 % +1 Mám negativní názor na EU 4% 4% 4 % = Problémy s registrací nebo voličským průkazem 3% 4% 3 % -1 Nevěděl jsem o konání voleb 2% 2% 1 % -1 Jiné (SPONTÁNNÍ) 6% 7% 6 % -1 Nevím 3% 3% 3 % = Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. Povolené byly nejvýše tři odpovědi. Je uveden součet odpovědí. Hlavní důvod pro neúčast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 je u mužů i u žen stejný, a to nedostatek důvěry v politiku obecně nebo nespokojenost s politikou. Tento důvod byl u obou skupin uveden v 28 % případů. Druhý důvod je téměř stejný pro muže i ženy, a to nezájem o politiku jako takovou (muži 16 %, ženy 17 %). I třetí důvod je téměř stejný pro obě skupiny přesvědčení, že hlasování nemá žádný dopad avšak ženy jej uvedly méně často než muži (15 % v. 18 %). Čtvrtý nejčastější důvod byl však u každé skupiny jiný: v případě nedostatečného povědomí o EU / Evropském parlamentu / volbách do Evropského parlamentu byl rozdíl mezi ženami a muži největší. Ženy jej uvedly v 13 % případů a muži v 8 % případů. Za zmínku stojí vyšší podíl žen, které uvedly, že nehlasovaly, protože byly nemocné nebo měly v době voleb zdravotní problémy: Jednalo se o 9 % žen oproti 5 % mužů. V analýze jednotlivých členských států jsme se zaměřili pouze na nejčastěji uváděný důvod neúčasti ve volbách, kterým je nedostatek důvěry v politiku / nespokojenost s politikou obecně. 21/29

22 O4b. Jaké jsou hlavní důvody, které vás přiměly k NEÚČASTI v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. NEDOSTATEK DŮVĚRY V POLITIKU / NESPOKOJENOST S POLITIKOU OBECNĚ. MT 31 % 26 % 40 % +14 DE 32 % 28 % 36 % +8 AT 25 % 22 % 27 % +5 PL 29 % 27 % 31 % +4 SK 37 % 36 % 39 % +3 LV 28 % 26 % 29 % +3 SE 21 % 20 % 22 % +2 PT 28 % 27 % 28 % +1 SI 30 % 30 % 30 % = UK 20 % 20 % 20 % = EU % 28 % 28 % = BG 45 % 46 % 45 % -1 EL 51 % 51 % 50 % -1 NL 21 % 22 % 20 % -2 CY 44 % 45 % 43 % -2 HU 36 % 37 % 34 % -3 DK 8% 9% 6% -3 FI 18 % 19 % 16 % -3 IT 37 % 38 % 35 % -3 RO 44 % 46 % 43 % -3 FR 21 % 23 % 19 % -4 LU 11 % 14 % 8 % -6 EE 24 % 28 % 22 % -6 ES 24 % 27 % 21 % -6 LT 24 % 28 % 21 % -7 BE 18 % 22 % 14 % -8 IE 20 % 25 % 16 % -9 CZ 39 % 47 % 33 % -14 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. V případě nedostatku důvěry v politiku obecně či nespokojenosti s politikou byl největší rozdíl mezi ženami a muži na Maltě, kde podíl žen, které se z tohoto důvodu nedostavily do volebních místností, činí 40 %, zatímco u mužů se jedná o 26 %. Přesně opačný rozdíl mezi muži a ženami byl zaznamenán v České republice: jako jeden z hlavních důvodů pro neúčast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 tento důvod uvádí o 14 procentních bodů méně žen než mužů. 22/29

23 V. NÁZOR NA EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKOU UNII A POSTOJ K NIM A. Evropský parlament O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl V nedávných volbách do Evropského parlamentu jste měli veškeré nezbytné informace, abyste se rozhodli, komu dáte hlas. 53 % 57 % 50 % -7 Evropský parlament zohledňuje zájmy evropských občanů. 46 % 48 % 44 % -4 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden souhrn odpovědí ano. V případě přesvědčení dotazovaných, že měli veškeré nezbytné informace, aby se rozhodli, komu dají hlas ve volbách do Evropského parlamentu, se mezi ženami a muži projevil zásadní rozdíl. Na úrovni EU se 50 % žen domnívalo, že jsou dostatečně informovány, zatímco u mužů to bylo 57 % dotázaných. Tentýž rozdíl byl zaznamenán v případě souhlasu s tvrzením, že Evropský parlament zohledňuje zájmy evropských občanů. V průměru EU činí rozdíl mezi muži a ženami 4 procentní body, 44 % žen souhlasí, že uvedené tvrzení je pravdivé, ve srovnání se 48 % mužů, kteří jsou téhož názoru. Zaměřili jsme se na rozdíl mezi muži a ženami v jednotlivých členských státech, pokud jde o názor, zda měli veškeré nezbytné informace, aby se rozhodli, komu dají hlas ve volbách do Evropského parlamentu, neboť rozdíl mezi muži a ženami je v této otázce podstatnější. 23/29

24 O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. V NEDÁVNÝCH VOLBÁCH DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU JSTE MĚLI VEŠKERÉ NEZBYTNÉ INFORMACE, ABYSTE SE ROZHODLI, KOMU DÁTE HLAS. LU 75 % 71 % 78 % +7 LT 57 % 56 % 58 % +2 LV 66 % 65 % 66 % +1 MT 90 % 89 % 90 % +1 BE 69 % 69 % 69 % = FI 70 % 70 % 69 % -1 DE 56 % 57 % 55 % -2 CZ 49 % 50 % 48 % -2 EE 71 % 72 % 70 % -2 SI 60 % 61 % 59 % -2 BG 49 % 52 % 47 % -5 SK 63 % 65 % 60 % -5 IE 67 % 70 % 64 % -6 CY 79 % 82 % 76 % -6 HU 59 % 62 % 56 % -6 SE 58 % 61 % 55 % -6 PL 42 % 45 % 39 % -6 RO 49 % 52 % 46 % -6 DK 60 % 63 % 57 % -6 EU 53 % 57 % 50 % -7 FR 49 % 53 % 45 % -8 UK 42 % 46 % 38 % -8 AT 62 % 67 % 59 % -8 PT 44 % 49 % 39 % -10 EL 68 % 74 % 63 % -11 IT 60 % 65 % 54 % -11 NL 53 % 59 % 48 % -11 ES 54 % 61 % 47 % -14 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. Pouze ve čtyřech zemích si myslí větší počet žen než mužů, že měly dostatek informací, aby se rozhodly, komu dají hlas (Lucembursko, Litva, Lotyšsko a Malta), avšak pouze v Lucembursku bylo rozdíl skutečně výrazný (7 procentních bodů). Ve 22 členských státech se ženy cítily v tomto ohledu méně informované. Rozdíly jsou největší ve Španělsku (14 bodů), Nizozemsku, Itálii a v Řecku (11 bodů u všech těchto států). Pouze v jedné zemi se domníval stejný počet žen i mužů, že měli veškeré nezbytné informace pro hlasování, a to v Belgii. 24/29

25 B. Evropská unie O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Průměrné hodnoty pro EU a podle pohlaví. EU 27 M Ž Rozdíl V orgány EU máte důvěru 50 % 53 % 48 % -5 Členství (VAŠEHO STÁTU) vevropské unii je dobré 69 % 71 % 67 % -4 Cítíte se jako občan EU 64 % 66 % 61 % -5 Cítíte se se (SVÝM STÁTEM) svázáni 91 % 92 % 91 % -1 Cítíte se svázáni s Evropou 64 % 67 % 61 % -6 Politika vás velmi zajímá 39 % 46 % 33 % -13 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. S uvedenými tvrzeními souhlasilo méně žen než mužů, přičemž výše rozdílu se liší. Největší rozdíl je v zájmu o politiku. 46 % mužů uvádí, že je spíše pravda, že je politika velmi zajímá, přičemž totéž tvrdí pouze 33 % žen. Velký rozdíl se objevil u otázek, zda se respondenti cítí svázáni s Evropou a zda se cítí jako občané EU. V průměru 67 % mužů říká, že je alespoň spíše pravda, že se cítí být svázáni s Evropou, ve srovnání s 61 % žen. Rozdíl mezi ženami a muži, pokud jde o to, zda se cítí jako občané EU, činí 5 procentních bodů. 25/29

26 O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. POLITIKA VÁS VELMI ZAJÍMÁ LT 36 % 35 % 37 % +2 LV 66 % 65 % 66 % +1 LU 48 % 50 % 46 % -4 IT 33 % 37 % 29 % -8 RO 20 % 24 % 15 % -9 BG 22 % 27 % 18 % -9 EE 39 % 44 % 35 % -9 ES 30 % 35 % 25 % -10 MT 36 % 41 % 31 % -10 SK 23 % 28 % 18 % -10 SE 40 % 45 % 35 % -10 SI 24 % 30 % 18 % -12 EU 39 % 46 % 33 % -13 FI 47 % 53 % 40 % -13 CZ 24 % 31 % 17 % -14 IE 37 % 44 % 30 % -14 FR 37 % 44 % 30 % -14 DE 62 % 69 % 54 % -15 HU 25 % 32 % 17 % -15 PT 29 % 37 % 22 % -15 EL 47 % 54 % 39 % -15 UK 38 % 46 % 31 % -15 DK 52 % 61 % 44 % -17 PL 28 % 37 % 20 % -17 NL 53 % 62 % 44 % -18 AT 55 % 65 % 46 % -19 BE 40 % 51 % 31 % -20 CY 49 % 61 % 38 % -23 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. Pouze ve dvou členských státech je počet žen, které uvádějí, že je politika velmi zajímá, nepatrně vyšší než počet mužů tvrdících totéž (s rozdílem 2 bodů v Litvě a 1 bodu v Lotyšsku). Ve většině zemí zajímá ženy politika mnohem méně než muže. Na samém konci žebříčku se nacházejí Kypr (rozdíl 23 bodů), Belgie (20) a Rakousko (19). 26/29

27 O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. CÍTÍTE SE SVÁZÁNI S EVROPOU ES 79 % 78 % 81 % +3 LV 58 % 56 % 59 % +3 FI 64 % 63 % 65 % +2 LU 84 % 84 % 85 % +1 SK 71 % 71 % 71 % = SE 76 % 76 % 76 % = HU 81 % 82 % 81 % -1 EE 71 % 71 % 70 % -1 BG 56 % 57 % 55 % -2 IE 57 % 58 % 56 % -2 DK 80 % 81 % 78 % -3 RO 58 % 60 % 57 % -3 NL 70 % 72 % 68 % -4 LT 48 % 50 % 46 % -4 SI 75 % 77 % 73 % -4 CZ 69 % 72 % 67 % -5 IT 59 % 62 % 57 % -5 AT 62 % 65 % 60 % -5 EU 64 % 67 % 61 % -6 BE 74 % 77 % 71 % -6 EL 53 % 57 % 50 % -7 PL 69 % 73 % 65 % -8 DE 73 % 77 % 69 % -8 FR 62 % 67 % 58 % -9 UK 34 % 39 % 29 % -10 CY 56 % 62 % 51 % -11 MT 64 % 70 % 59 % -11 PT 68 % 75 % 62 % -13 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. Ve čtyřech členských státech se cítí svázáno s Evropou o něco více žen než mužů (ve Španělsku a v Lotyšsku činí rozdíl 3 body, ve Finsku 2 body, v Lucembursko 1 bod). Ve většině zemí (celkem 21) se s Evropou cítí svázáno mnohem méně žen než mužů, což platí nejvíce v Portugalsku (rozdíl 13 bodů), na Maltě a na Kypru (11 bodů). Ve dvou zemích není mezi ženami a muži, pokud jde o svázanost s Evropou, žádný rozdíl. Jedná se o Slovensko a Švédsko. 27/29

28 O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Rozdělení podle členských států a podle pohlaví. CÍTÍTE SE JAKO OBČAN EU FI 74 % 72 % 75 % +3 EE 71 % 71 % 72 % +1 LU 86 % 85 % 86 % +1 SK 78 % 78 % 79 % +1 CZ 60 % 60 % 60 % = ES 82 % 82 % 82 % = LV 51 % 51 % 50 % -1 AT 56 % 57 % 55 % -2 DE 71 % 72 % 69 % -3 RO 54 % 56 % 53 % -3 MT 67 % 69 % 65 % -4 NL 66 % 68 % 64 % -4 EU 64 % 66 % 61 % -5 DK 76 % 78 % 73 % -5 EL 63 % 66 % 61 % -5 IE 69 % 72 % 66 % -6 CY 71 % 74 % 68 % -6 BG 47 % 50 % 44 % -6 FR 64 % 67 % 61 % -6 HU 63 % 66 % 60 % -6 SI 77 % 80 % 74 % -6 UK 37 % 41 % 34 % -7 BE 76 % 80 % 73 % -7 IT 61 % 64 % 57 % -7 LT 63 % 67 % 60 % -7 PL 70 % 74 % 65 % -9 SE 73 % 78 % 67 % -11 PT 70 % 76 % 64 % -12 Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. Ve většině členských států se jako občané EU cítí méně ženy než muži. Rozdíl je největší v Portugalsku (12 bodů), ve Švédsku (11 bodů) a v Polsku (9 bodů). Pouze ve čtyřech členských státech je podíl žen, které se cítí jako občané EU, vyšší než podíl mužů, avšak rozdíly jsou malé (3 body ve Finsku, 1 bod v Estonsku, v Lucembursku a na Slovensku). 28/29

29 VI. POVĚDOMÍ O VÝSLEDKU VOLEB A JEHO VÝZNAM O7. U každého z následujících tvrzení, prosím, uveďte, zda spíše odpovídá, nebo spíše neodpovídá vašemu postoji nebo názoru. Ve volbách do Evropského parlamentu je pro vás velmi důležité to, kteří konkrétní kandidáti byli ve (VAŠEM STÁTĚ) zvoleni za poslance EP. Ve volbách do EP je pro vás velmi důležité vědět, která konkrétní politická strana ve (VAŠEM STÁTĚ) získala nejvíce poslanců v Evropském parlamentu. Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, je uveden součet odpovědí ano. EU 27 M Ž Rozdíl 49 % 52 % 46 % % 53 % 47 % -6 V průměru EU jsou informace, kteří konkrétní kandidáti byli zvoleni do Evropského parlamentu a která konkrétní politická strana získala nejvíce křesel, méně důležité pro ženy než pro muže (v obou případech činí rozdíl 6 procentních bodů). Oddělení pro sledování veřejného mínění Podrobnější informace poskytnou: Jacques Nancy ( ) Nives Žun ( ) 29/29