TÉMATICKÝ ATLAS PAMÁTEK UNESCO V POLSKU

Transkript

1

2

3 DANIEL ANDRÁŠIK TÉMATICKÝ ATLAS PAMÁTEK UNESCO V POLSKU Zpracováno jako diplomová práce na Katedře geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v roce Vedoucí diplomové práce Mgr. Kateřina Mrázková Masarykova univerzita, 2012

4

5 PŘEDMLUVA Milí čtenáři, právě otevíráte jeden z mnoha tématických atlasů, zpracovávaných na Katedře geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Tematický atlas je zaměřen na památky Unesco v Polsku, které sice nepatří mezi nejoblíbenější destinace českých turistů, ale přesto má co nabídnout a čím zaujmout. Polsko je zemí s rozmanitým přírodním a kulturním bohatstvím. Severní nížiny charakterizuje tisíce ledovcových jezer, jež kontrastují s písčitým pobřežím Baltského moře. Na východě země se nacházejí rozsáhlé bažiny chráněné Biebrzańským národní parkem a je zde jediný zachovalý nížinný prales v Evropě. Na hranicích s Českem najdeme v Górách Stolowých fantastické skalní útvary vyhloubené vodní a písečnou erozí a na jihu Polska se zvedá do výšky 2500 metrů pohoří Karpat, se zalesněnými a odlehlými oblastmi. Díky mimořádné pestrosti kulturních vlivů má každý z regionů svůj osobitý kolorit svébytnou architekturu, zvyky a pamětihodnosti. V Polsku se nachází třináct památek UNESCO majících vyjímečnou světovou hodnotu. Zápis památek na elitní Seznam světového dědictví znamená zvýšení prestiže místa, což má pozitivní dopad v oblasti turistického ruchu. Poláci jsou na své kulturní dědictví velmi hrdí a po druhé světové válce, kdy bylo mnoho památek poškozeno nebo téměř zcela zničeno, byly památky zrenovovány a dostavěny do původní podoby. Dnes zde můžeme obdivovat například největší gotický hrad na světě Malbork, světově unikátní kostely Míru v Dolním Slezsku nebo zrenovovaná historická městská jádra, která dnes věrně zobrazují jejich podobu z minulých staletí. Památky UNESCO jsou rozděleny do devíti zmapovaných oblastí, ve kterých jsou zaznačeny také další turistické objekty a přírodní chráněná území. V doprovodném textu se dozvíte o historii a současné podobě památek, ale také je zde uvedana geografická charakteristika území, na kterém se památky nacházejí. Doufám, že se vám atlas bude líbit a zároveň vás inspiruje k návštěvě této země a jejího kulturního bohatství. Daniel Andrášik

6

7 OBSAH UNESCO...6 POLSKO...8 FOTOMOZAIKA...12 VYSVĚTLIVKY...13 PAMÁTKY UNESCO V MALOPOLSKU...14 KRAKOV STARÉ MĚSTO; SOLNÝ DŮL VĚLIČKA OSVĚTIM-BŘEZINKA; KALWARIA ZEBRZYDOWSKA KOSTELY JIŽNÍHO MALOPOLSKA...18 PAMÁTKY UNESCO V DOLNÍM SLEZSKU...20 HALA STOLETÍ VE VRATISLAVI KOSTELY MÍRU V JAWORU A SVÍDNICI ZÁMOSTÍ STARÉ MĚSTO...24 VARŠAVA HISTORICKÉ CENTRUM...26 STŘEDOVĚKÉ MĚSTO TORUŇ...28 HRAD MALBORK...30 BĚLOVĚŽSKÝ PRALES...32 MUŽAKOVSKÝ PARK...34 REJSTŘÍK...36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...38

8 UNESCO Zkratka UNESCO znamená v angličtině United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, což v překladu znamená Organizace spojených národů (OSN) pro výchovu, vědu a kulturu. Idea ochrany památek napříč světadíly měla svůj podnět a má svou historii. K počátku roku 2012 má organizace 195 členských zemí. V roce 2011 byla i přes odpor některých států, včetně České republiky, přijata do organizace UNESCO Palestina. Organizace spojených národů směřovala již po svém vzniku v roce 1945 k zabezpečení ochrany světového kulturního dědictví. Bilancování válečných ztrát vedlo i k nezbytným úvahám o nutnosti ochrany památek a jejich zachování budoucím generacím. To se stalo cílem organizace pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO, na jejíž generální \ konferenci v Paříži Sídlo UNESCO v Paříži v roce 1972 účastnické státy přijaly Úmluvu o ochraně světového kulturního dědictví. Kulturní a přírodní památky, kterým byla přiznána jedinečná hodnota a jsou považovány za společné světové dědictví, začaly být podle vypracovaných kritérií zapisovány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, s cílem jejich upřednostněné a systematické ochrany. Ústava organizace UNESCO definuje tři hlavní orgány: Generální konference, Výkonná rada a Sekretariát. Generální konference se skládá ze zástupců členských států. Zasedá každé dva roky, každá členská krajina má hlasovací právo se stejnou vahou, bez ohledu na geografickou rozlohu a výšku příspěvku do rozpočtu UNESCO. Stanovuje základní politiku a linie činnosti organizace, vytyčuje programy a rozhoduje o rozpočtu UNESCO, volí členy Výkonné rady a každé čtyři roky jmenuje generálního ředitele UNESCO. Výkonná rada je výkonným orgánem UNESCO. Připravuje podklady pro činnost Generální konference a dohlíží na náležité vykonávání její rozhodnutí. Funkce a kompetence Výkonné rady primárně stanovuje Ústava UNESCO, pravidla nebo směrnice pro činnost Rady dále určuje Generální konference. Každé dva roky Generální konference přidělí Výkonné radě specifické úkoly. Sekretariát tvoří úřad generálního ředitele a personál, který působí v rámci 5 programových sekcí, 2 podpůrných sekci a 14 centrálních služeb. K zařazení do seznamu kulturního dědictví musí památka splňovat alespoň jednu z těchto podmínek: I. - Je dílem tvůrčího talentu člověka, II. - Představuje významné interakce mezi hodnotami člověka (v určité době nebo kulturním období) ohledně vývoje v architektuře, technice, výtvarném umění a urbanizmu. III. - Je jedinečným důkazem o existující nebo už vymizelé civilizaci nebo kulturní tradici. IV. - Je skvělou ukázkou stavby či architektonického souboru, techniky či ilustrace pro jednu nebo více významných etap v historii lidstva. V. - Je skvělou ukázkou určitého způsobu osidlování lidstva nebo způsobu využití půdy, což představuje nějakou kulturu, a zejména, když se stane lehce poškoditelnou různými vlivy, jejichž čin by byl nevratný. VI. - souvisí přímo nebo specificky s událostmi nebo tradicemi spolu s nápady, vyznáním a vírou, literárním uměním, majícím univerzální význam. VII. Vynikající přírodní jevy nebo oblasti mimořádných přírodních krás a estetických hodnot. VIII. - Vynikající příklad reprezentující hlavní etapy historie Země včetně dokladů života význačného pro probíhající geologické procesy ve vývoji krajinných útvarů nebo význačných geomorfologických jevů. IX. - Vynikající příklad reprezentující význačné probíhající ekologické a biologické procesy ve vývoji pozemních, sladkovodních a mořských ekosystémů a společenstev rostlin a živočichů. X. - Zahrnující nejdůležitější stanoviště pro zachování biologické rozmanitosti včetně ohrožených druhů mimořádné hodnoty z hlediska vědy a ochrany. Zápis památek na elitní Seznam světového dědictví znamená zvýšení prestiže místa, je nadnárodním doporučením ověřené kvality, mající v prvém plánu dopad v oblasti turismu. Na druhé straně je to svým způsobem zavazující úkol, z něhož plyne potřeba zvýšené ochrany, ale i odpovědnosti. K povinnostem patří sledování stavu památek na principu závazné osnovy, naposledy odsouhlasené mezinárodním výborem v Kjótu v roce Sledování stavu památek světového dědictví přísluší účastnickému státu, jeho provádění Národnímu památkovému ústavu. Cílem je hledání cest při řešení mnohdy náročných problémů v urbanistické oblasti či při zachování míry autenticity a integrity a koordinovaná činnost při respektování historických konstrukcí, jakož i stavebních detailů. Je zapotřebí skloubit požadavky současného života, jeho tempa, nároků na komfort s nezbytností zachování specializovaných památkových postupů při údržbě a obnově památek. Bývá zapotřebí respektovat řadu aspektů potřebných k uchovávání těchto památek při jejich začleňování do života společnosti. Tento emblém označuje lokality zařazené do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Symbolizuje vzájemné prolínání kulturního a přírodního dědictví: centrální čtverec je formou, kterou vytvořil člověk, kruh pak představuje přírodu. Oba tvary jsou vzájemně propojeny úzkou vazbou, neboť kultura neexistuje mimo přírodu. Emblém je kulatý jako svět, avšak zároveň tento kruh symbolizuje ochranu. Je povinností každého státu pečovat o památky světového dědictví. Proto jsou přednostně zohledňovány i v rámci státních dotací a regionálních programů obnovy. V odůvodněných případech je možné požádat i o pomoc při financování projektů v rámci mezinárodního společenství z Fondu světového kulturního a přírodního dědictví nebo prostřednictvím mimorozpočtových fondů. Památky pod patronací UNESCO jsou chloubou regionů a stávají zajímavou učebnicí lidstva. 6

9 PAMÁTKY UNESCO V POLSKU UNESCO V POLSKU Polsko je jednou z prvních zemí signatářské Úmluvy světového kulturního a přírodního dědictví a jedním z předních představitelů Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V Polsku se k počátku roku 2012 nachází třináct památek UNESCO, což jej umisťuje na 8. místo v Evropě a na 17. místo ve světě. Mezi památky UNESCO v Polsku patří: Solný důl Vělička (zapsáno roku 1978), Krakov - historické centrum (1978), Osvětim - Březinka (1979), Varšava historické centrum (1980), Bělověžský prales (1992), Zámostí staré město (1992), Malbork hrad řádu německých rytířů (1997), Středověké město Toruň (1997), Kalwaria Zebrzydowska manýristický architektonický a krajinný komplex a poutní park (1999), Kostely míru v Javoru a Svídnici (2001), Dřevěné kostely v jižním Malopolsku (2003), Mužakovský park (2004) a Vratislav hala století (2006). 7

10 POLSKO Poloha Polsko se nachází ve střední Evropě při pobřeží Baltského moře. Celková délka hranic je 3483 km, na západě hraničí s Německem (456 km), na jihu s Českem (762km) a Slovenskem (444 km), na východě s Běloruskem (605 km) a Ukrajinou (428 km) na severovýchodě s Litvou Poloha Polska v rámci Evropy (91 km), a na severu s Ruskem (Kaliningradská oblast, 206km), délka pobřežní linie je 491km. Rozlohou km 2 zabírá 69. místo na světě a deváté místo v Evropě. Povrch Povrch je většinou nížinný nebo pahorkatinný, jen na jižních hranicích se zvedají hory. Průměrná nadořská výška je 173 m n.m. Nejnižší bod: -1,2 m n.m u Gdaňského zálivu. Nejvyšší bod: 2499 m n.m. Rysy. Pobřeží Baltského moře je ploché, písčité a s vyjímkou Gdaňského zálivu málo členité. Na severu a ve střední části Polska se nacházejí rozsáhlé jezerní plošiny (Pomořanská, Mazurská, Velkopolské pojezeří). Na jihu a zejména jihovýchodně pahorkatiny (Malopolská a Lublinská vrchovina), které přecházejí v pohraniční pohoří Sudety a Karpaty. Nejvyšší jsou Tatry (Rysy, 2499 m n. m.), dále Beskydy (Babí Hora, 1725 m n. m.), Krkonoše (Sněžka 1602 m n. m.), Bieszczady (1346 m n.m.). Polsko má velmi hustou říční síť. Dvě nejdelší řeky Visla (1047 km) a Odra (742 km) odvádí vodu až z 90% území Polska do Baltského moře. Další velké řeky jsou Warta (808 km), Bug (587 km), Narew (484 km) a San (443 km). Podnebí Satelitní snímek zobrazuje Gdaňský záliv a deltu řeky Visly. Na severozápadě obklopuje Gdaňský záliv písečná kosa Hel, která chrání trojměstí Gdaňsk- Gdynia-Sopoty před otevřeným mořem. Helská kosa vznikla usazováním materiálu, který je unášen od pobřeží. Polsko leží v mírném pásu s přechodem mezi oceánským a kontinentálním typem. Průměrná teplota v lednu se pohybuje od 0 C na severozápadním pobřeží do -5 C na severovýchodě při hranicích s Litvou, v červenci od 17 C na pobřeží do 19,3 C v Dolnoslezském a Lubušském vojvodství. Průměrné srážky v nížinách mm, jejich množství klesá od severu k jihu a východu. Nejvyšší úhrn srážek, mimo horské oblasti spadne ve střední části baltského pobřeží a na Slezské pahorkatině ( mm). V horách dosahuje množství srážek až 1500mm ročně. 8

11 menšiny více než 1/3 obyvatelstva, byli to zejména Židé, Ukrajinci, Bělorusi a Němci. Po druhé světové válce se k polské národností hlásilo jíž více než 95% obyvatel. Tento nárůst byl způsoben genocidou během války a novým vymezením hranic a vystěhováním obyvatel po válce. Roku 2002 se k polské národnosti hlásilo (96,7 %) obyvatelstva. Nejpočetnější národnostní a etnické menšiny jsou Slezané (173200), Němci (152900), Bělorusové (48700), Ukrajinci (27000), Romové (12900), Rusové (6100), Lemkové rusínské etnikum (5900) a Litevci (5800). Poláci se řadí do západoslovanské jazykové skupiny. Úředním jazykem je polština. Podle sčítání z roku 2002 užívá polštinu jako mateřský jazyk 97,8 % obyvatel. Menšinovými jazyky jsou zejména němčina, kašubština, ukrajinština, běloruština, ruština, slovenština, litevčina a rusínština. K římskokatolické církvi se hlásí 90% obyvatel,k pravoslavné církvi 1,3%,k protestantské církvi 0,4 %,ke svědkům jehovovým 0,33%. Pouze 6% obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství. Fauna a Flora Polsko se na severu země a v horských oblastech vyznačuje středoevropskou lesní vedegací a stepní vegetací na východě země. Lesy pokrývají 30% území, jsou to zejména jehličnaté lesy (Tatry, Karpaty, Krkonoše). V Polsku žijí zejména jeleni, srnci, prase divoké, v Tatrách mědvědi, vlci, kamzíci, svišti, rysi. V Bělověžském pralese žije volně zubr evrospký, los, mědvěd, rys, bobr. V Polsku je celkem km 2 chráněných území, což představuje 32,1% rozlohy země. Ochrana přírody je soustředěná hlavně do 23 národních parků. Obyvatelstvo K roku 2010 zde žilo obyvatel o hustotě zalidnění 123 obyv/km 2. Demografické ukazatele k roku 2010: přirozený přírůstek na vesnici 1,4, ve městech 0,6, porodnost: 10,2, úmrtnost 10,1%, plodnost: 1,29 dětí na ženu, migrace -0,47 migrantů na 1000 obyvatel, očekávaná délka života: ženy 80,06 let, muži 71,88. Po vstupu do Evrospké unie roku 2004 se výrazně zvýšil počet emigrantů, hledajících lepší pracovní podmínky. Deficit pracovních míst zaplňují zejména Ukrajinci a Bělorusi. Po 1. sv. válce tvořily Státní zřízení Polsko je parlamentní republikou, výkonná moc: prezident (volen v přímých volbách na 5 let), předseda vlády (jmenován prezidentem), rada ministrů (vláda, jmenována prezidentem, schvalována parlamentem), zákonodárná moc: dvoukomorové Národní shromáždění; Sněm (sejm, 460 poslanců volených na 4 roky), Senát ( Senat, 100 senátorů volených na 4 roky). Nezávislost vzniku státu vyhlášení nezávislosti v čele s Regentskou radou, Piłsudski v čele nezávislého Polska. Ústava: Prezidentem je od roku 2010 Bronislaw Komorowski. Po parlamentních volbách roku 2011 jsou mandáty rozděleny mezi Občanskou platformu, Právo a spravedlnost, Ruch Palikota, Polskou lidovou stranu, Svaz demokratické levice a Volební výbor německé menšiny. 9

12 Správní rozdělení Od 1. ledna 1999 se Polsko dělí na 16 vojvodství, 308 okresů (powiatů) a 65 měst se statutem okresu a 2489 obcí (gmin). Hlavním městem je Varšava ( obyv. 2010), Jiná města (obyv ): Krakov ( ), Lodž ( ), Vratislav ( ), Poznaň ( ), Gdaňsk ( ), Štětín (407037), Bydhošť ( ), Lublin ( ), Katovice ( ). Nejvýznamnější aglomerace jsou Katovická a Varšavská, z nichž každá má přes 2,5 miliónu obyvatel. Další větší aglomerace vznikly kolem Krakova a Lodže. Hospodářství Po roce 1989, kdy došlo k nastolení demokracie se Polsko vydalo cestou liberálních ekonomických reforem a transformace ekonomiky. Dnes je jednou z nejúspěšnějších ekonomik východní Evropy pokud jde o růst HDP. Úroveň HDP je však stále nejnižší ve střední Evropě. Polsko je průmyslově zemědělský stát s významným těžebním průmyslem (uhlí, síra, měď). K hlavním odvětvím průmyslu patří strojírenství, výroba oceli, chemický, textilní, potravinařský průmysl. Zemědělství produkuje zejména pšenici, brambory, cukrovou řepu a žito. V zemědělství pracuje 14% obyvatel (EU průměr 5%), v sektoru služeb 57% obyvatel a v průmyslu 30% obyvatel. Cestovní ruch I přesto,že Polsko nepatří mezi nejoblíbenější destinace českých turistů, má co nabídnout a čím zaujmout. Nachází se zde mnoho přírodních a kulturních památek, jsou zde letní a zimní rekreační střediska, krásné hory, písčité pláže, mnoho jezer a 23 národní parků. Podél baltského pobřeží se táhnou písčité pláže, které zde v letních měsících lákají stále více zahraničních turistů. Rekreačním centrem přímořské oblasti je tzv. Trojměstí (Gdaňsk, Sopoty a Gdynia), jenž nabízí mnoho služeb a kulturního vyžití. Město Gdaňsk je nejvýznamnějším přístavím městem a také jedním z nejkrásnějších měst v Polsku, jehož architektura láká každý rok tisíce turistů. Sopoty jsou nejoblíběnějším lázeňským letoviskem na Baltu. Na severovýchodě Polska se nachází oblast Mazurských jezer, jejichž centrem je populární výletní letovisko městečko Mikolajski. V Mazurské oblasti se nachází asi 2700 jezer ledovcového původu, jež slouží vodní turistice a vodním sportům. Pohraniční horská pásma Sudety a Karpaty jsou hojně využívány pro letní a zimní turistiku. Největším a nejstarším rekreačním střediskem Sudet je městečko Sklářská Poruba, ležící na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Za návštěvu stojí také Kladská kotlina, která je historicky spajta s Českými zeměmi. Nachází se zde Národní park Gór Stołowych (Stolových hor) s labyrintem Bludné skály a stolovou horou Hejšovina. 10

13 V oblasti Karpat se nachází mnoho sakrálních dřevěných staveb, z nichž je šest kostelů zapsáno na seznam Unesco. Na území Karpat se rozkládájí národní parky: Tatranský, Babíhorský, Gorczanský a Magurský, Pieninský, Bieszczadský. V Tatranském národním parku se nachází nejvyšší polský vrchol Rysy (2499 m n. m.) a nejvýznamnější polské středisko horské turistiky a lyžování město Zakopane. Po 2.sv byla opravena mnohá městská historická jádra. Mezi nejnavštěvovanější města patří Krakov, Varšava, Gdaňsk, Toruň, Poznaň a Vratislav. V Polsku je více než 100 hradů a některé z nich patří k nejimpozantnějším v Evropě. V příhraničních oblastech je velmi rozvinutá nákupní turistika. mocnějších sousedů bylo trojí dělení Poska (1772,1793,1795) mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Po Vídeňském kongresu 1815 bylo vytvořeno Polské království pod ruskou kontrolou, které bylo po porážce povstání v roce 1863 včleněno do Ruska jako Poviselský kraj. Město Gdaňsk Během 1. světové války byla roku 1916 uznána obnova nezávislosti Polska Pilsudski stanul v čele nezávislého Polska. Roku 1920 došlo k rozšíření území v Polsko-ruské válce. V roce 1826 provedl Pilsudski puč a zavedl diktaturu. Po jeho smrti r se moci ujala vojenská junta. Roku 1939 na počátku 2. světové války bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Historický přehled Roku př.n.l. se mezi Odrou a Vislou rozvíjí Lužická kultura, která je v 5. století př. n. l. vytlačená germánskými kmeny. V 5. století se na území Polska usazují slované. Slovanské kmeny byly v 10. století sjednoceny dynastií Piastovců (Měšek I.) a byla zahájena christianizace. V 11. a 12. století se z Polska stává jeden z nejsilnějších států ve střední Evropě. Ve století byl oslaben roztříštěností a expanzí německých rytířů. Roku 1386 nastoupili na trůn Jagelonci a došlo ke spojení Polska s Litevským velkoknížectvím (úplné sjednocení 1569). Roku 1410 byl u Tannenbergu poražen Řád německých rytířů. Od 16. století docházelo k oslabování moci panovníka na úkor šlechty. V 16. a 17.století ztratilo Polsko území na úkor Švédska a Ruska a nástup saských kurfiřtů na polský trůn v roce 1697 předznamenal pozdější ztrátu národní nezávislosti. Vyvrcholením soupeření Staré Město ve Varšavě zničené během 2. světové války. Po 2.s.v. bylo Polsko obnoveno v nových hranicích, západní hranice byla posunuta na hranici Odra-Nisa a východní oblasti připojeny k SSSR. Roku 1947 se moci v Polsku ujali komunisté. Povstání proti komunistickému režimu z let 1956, 1970, 1972 byla potlačena. V roce 1980 vznikly nezávislé odbory Solidarita, které zvítězily v prvních postkomunistických volnách 1989 a o rok později byl zvolen prezidentem její představitel Lech Walesa. Polsko se vydává na cestu ekonomické transformace. Roku 1999 se stává členem NATO, r členem EU a r vstoupilo do Schengenského prostoru. Roku 1997 je vydána nová demokratická ústava. V roce 2005 se stává Prezidentem Lech Kaczyński a premiérem jeho dvojče Jarosław Kaczyński. V dubnu 2010 při letecké katastrofě ve Smolensku zemřel prezident a významné politické a vojenské osobnosti. Předčasnými volbami byl r zvolen novým prezidentem Polska Bronislaw Komorowski. 11

14 FOTOMOZAIKA Tatranský národní park Vodopád Szklarki v Krkonoších Mariánský kostel v Krakově Písečné ísečné duny ve Slowinském národním parku Kostel v Binarowě Pašíjová slavnost v Kalvárii Zebrzydovské Viadukt v Mužakovském parku 12 Staroměstská radnice Toruni Hrad Niedzyca Šikmá věž v Toruni

15 VYSVĚTLIVKY 13

16 PAMÁTKY UNESCO V MALOPOLSKU KRAKOV HISTORICKÉ CENTRUM; SOLNÝ DŮL VĚLIČKA; OSVĚTIM-BŘEZINKA; KALVÁRIE ZEBRZYDOVSKÁ Památky UNESCO v Osvětimi, Kalvárii Zebrzydovské, Krakově a Věličce se nacházejí na jihu Polska v Malopolském vojvodství. Západ mapovaného území s Katovickou aglomerací leží ve Slezském vojvodství. Územím protéká od západu k východu řeka Visla, do které se postupně vlévají řeky Soła, Przemsza, Skawa, Skawina, Wilga, Rudawa a Prądnik. Jezero Goczałkowickie nacházející se na západě je přehradní nádrž vytvořená zejména jako zdroj vody pro Hornoslezskou průmyslovou oblast. Severovýchodně od řeky Visly se nachází Wyżyna Śląska (Slezská Vrchovina). Vrchovinou prochází hranice mezi povodím Visly a Odry. Vodní toky jsou zde silně znečištěné. Wyżyna Śląska navazuje východně na vrchovinu Wyżyna Krakowsko-Częstochowska, která se táhne více než 80 km od Krakova k Čenstochové. Vysočinu vytvořil vápenec před 150 miliony lety v období jury. Na jihu se od západu k východu táhne celek Beskidy Zachodnie (Západní Beskydy) s nejvyšším bodem území 1117 m n. m. Průměrné roční srážky se pohybují na celém území mezi mm. Nejnižší srážky jsou v údolí Visly a nejvyšších hodnot dosahují na území Beskidu Małeho. Průměrná roční teplota se zvyšuje od jihu k severu od 5 C do 8 C. Území je nejhustěji zalidněnou oblastí v Polsku. Katovice s 321 tis. obyvateli a s devatenácti městy ležícími v okolí, tvoří Katovickou aglomeraci o počtu 2,5 milionu obyvatel. Swietlochowice jsou okresem s největší hustotou zalidnění v Polsku (4550 obyvatel/km 2 ). Území se vyznačuje poměrně nízkou nezaměstnaností. Nezaměstnanost v Krakově a Katovicích se pohybuje do 5%, a v ostatních oblastech mezi 5-15%. Krakov je hlavním městem Malopolského vojvodství a počtem 756 tisíc obyvatel je druhým největším městem Polska. Celé vojvodství má však malou míru urbanizace (49,8%), hlavně v porovnání se Slezským vojvodstvím, jenž má míru urbanizace 78,6 %. V Malopolsku žije početné etnikum Romů a Lemků. Okolí Katovic se díky velkým ložiskům černého uhlí stalo centrem těžkého průmyslu a nejvíce zastavěnou oblastí střední Evropy, nemluvě o tom, že nejvíce znečištěnou. Ve zdejší Hornoslezské průmyslové oblasti je v činnosti více než 40 uhelných dolů. Kromě těžebního průmyslu je zde rozvinut především hutnický a energetický průmysl. Nachází se zde 15 železárenských hutí a několik tepelných elektráren. Rozvinutý je zde také koksárenský a chemický průmysl. V okolí Bílsko Bělé se nachází Bílská průmyslová oblast, zaměřující se především na strojírenský, automobilový a textilní průmysl. Krakovské průmyslové oblastí dominuje hutnický a elektrotechnický průmysl. Zemědělství je rozvinuté nejvíce podél řeky Visly a v okolí Krakova. Velká rozdrobenost a neefektivnost hospodářství, spojená s velkým počtem obyvatel svázaných se zemědělstvím, způsobuje vyšší nezaměstnanost v tomto sektoru. Územím prochází důležité a značně vytížené dopravní tepny. Krakov je spojen s Berlínem dálnicí A4 vedoucí přes Katovice. Z Česka přes Bílsko Bělou směrem na sever vede mezinárodní silnice E75 a ze Slovenska vede silnice E77 pokračující přes Krakov na sever do Varšavy. Velký význam má nákladní i osobní železniční doprava. Z Katovic a Krakova vyjíždějí přímé vlakové spoje do hlavních měst Česka, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Německa. Z Katovic míří také na východ do Minsku, Moskvy a Kyjevu. Z Hornoslezské průmyslové oblasti je na Ukrajinu vedena širokorozchodná trať (rozchod 1520 mm). Do zahraničí je po železnici ve velkém množství exportováno uhlí. Uhelný důl Bobrek-Centrum ve městě Bytom Malopolské vojvodství je s dobrou dopravní dostupností a nabídkou služeb turisticky nejnavštěvovanější oblastí Polska. Nacházejí se zde lázeňská centra, rekreační oblasti, města s bohatou nabídkou sportovního a kulturního vyžití a je zde velké množství kulturních památek. Město Krakov je nejpopulárnější turistickou destinací v Polsku, kterou ročně navštíví kolem 8 milionů turistů. Město je také administrativním, kulturním, vzdělávacím, ekonomickým a obchodním centrem oblasti. Sídlí zde mnoho kulturních institucí celostátního významu. Ve městě se nachází 27 muzeí, 11 divadel a koná se zde mnoho mezinárodních festivalů a kulturních akcí. Wyżyna Krakowsko-Częstochowská je se svými pozoruhodnými skalními útvary a mnoha jeskyněmi atraktivní turistickou oblastí. Ve 14. století zde byla hranice mezi Českým a Polským královstvím a proto se po celé její délce nachází mnoho hradů. Ojcowský hrad v Ojcowském národním parku Pohoří Beskyd je protkáno mnoha turistickými trasami a území dodává kouzlo mnoho dřevěných památek, často zastoupených starými dřevěnými kostely. Význam cestovního ruchu vysoce zvyšuje výskyt pěti památek UNESCO (včetně dřevěných kostelů jižního Malopolska). 14

17 PAMÁTKY UNESCO V MALOPOLSKU KRAKOV HISTORICKÉ CENTRUM; SOLNÝ DŮL VĚLIČKA OSVĚTIM-BŘEZINKA; KALVÁRIE ZEBRZYDOVSKÁ;

18 KRAKOV HISTORICKÉ CENTRUM Město Krakov bylo založeno kolem roku 800 jako obranný hrad. V 9. století bylo součástí Velké Moravy. V 10. století byl vybudován hrad Wawel a město se stalo součástí Polska. Mezi léty byl Krakov sídelním městem Polska. Od roku 1807 bylo součástí Varšavského knížectví a v letech byl hlavním městem Krakovské republiky. Později bylo město připojeno k Rakousku-Uhersku a od roku 1918 je Krakov opět součástí Polska. Mezi části města zapsané na seznam UNESCO roku 1978 patří Staré Město, Wawel, Kazimierz a Stradom. Náměstí (Rynek Główny) Na výšině Wawel se nachází nádherný královský zámek a katedrála. Z vnitřní části honosného zámku se z hezkého arkádového dvora vstupuje do královských pokojů, ve kterých jsou dnes umělecké sbírky. V katedrále s mnoha malými kaplemi jsou pohřbeni téměř všichni polští králové. Staré Město je nejstarší oblastí Krakova, jenž je celá obklopena Planty (parkem). Ve středu Starého Města je náměstí (Rynek Głowny) lemované starými domy. Toto náměstí je považováno za jedno z největších středověkých tržišť v Evropě (200x200 metrů). V severovýchodní části náměstí se nachází Mariánský kostel z 13. století s nejstarším vyřezávaným gotickým oltářem v Evropě. V centrální části náměstí se nachází budova historické tržnice Sukiennice, kde se kdysi obchodovalo se suknem. V jižní části náměstí se tyčí 70 metrů vysoká radniční věž z 14. století. Okolo starého města se nalézají zbytky městského opevnění se dvěmi zachovanými branami. Městská čtvrť Kazimierz leží jihovýchodně od Wawelu a je historickým městem Židů založeným roku Židovské město se bez větších změn zachovalo od středověku dodnes. Z celkového počtu 550 budov v této části Krakova je 500 památkovými objekty. Ve Staré synagoze je Muzeum Judaik. Hřbitov Remu h. je údajně nejbohatším a nejkrásnějším hřbitovem v Evropě. Jihozápadně od hřbitova stojí další synagogy. Centrem čtvrti je náměstí Wolnica, v jehož radnici je umístěno Etnografické muzeum. Městská čtvrť Stradom nacházející se mezi Wawelem a Kazimierzem byla původně předměstím Krakova. Hned pod Wawelským návrším stojí Bernardýnský klášter s kostelem sv. Bernarda z poloviny 15.století. Východně od kláštera se nachází kostel narození sv. Pavla, které byl postaven v 1. polovině 18. století. SOLNÝ DŮL VĚLIČKA Město Wieliczka založené roku 1290 se nachází 10 km jihovýchodně od Krakova. Ve městě se nachází jeden z nejstarších solných dolů na světě, ve kterém se do nedávna těžila sůl nepřetržitě celých 700 let. Solný důl představuje všechny historické etapy vývoje těžebních technik od 13. do 20. století. Je zde zachováno mnoho unikátních přístrojů a nástrojů pro těžbu, odvodnění, odvětrání a osvětlení dolu. Ložiska soli vznikla před patnáci až dvaceti milióny let po ústupu moře z těchto oblastí. Doklady první těžby soli pocházejí už z neolitu. První solný důl je doložen privilegiem krále Kazimíra Obnovitele roku Prostory dolu mají celkovou délku přes 300 km a objem 7,5 miliónu m 3. Jsou situovány v devíti úrovních těžebních pater až do hloubky 327 metrů. V dolech je upraveno kolem 200 km chodníků a odkryto 2040 komor. Návštěvníci dolu sestupují po 394 dřevených schodech do prvního patra, kde začíná prohlídka. Přístupno je 3,5 km šachet ve třiceti komorách. Devatenáct původních komor je zařazeno do tzv. turistické trasy, z nichž patnáct je upravených jako výstavní prostory Muzea Krakovských žup. V jednotlivých komorách jsou umístěny předměty přibližující historii těžby soli. V mnohých komorách se nacházejí sochy historických a mýtických postav vytvořených z kamenné soli. Kaple sv. Kingy Jsou zde také solná jezera a unikátní solné krystalové jeskyně. Několik komor je upraveno jako kaple s výzdobou taktéž vyrobenou z kamenné soli. Nejimpozantnější je Kaple sv. Kingy, která je v hloubce 100 metrů, má délku 55 m, šířku m a výšku 10 m. 16

19 OSVĚTIM-BŘEZINKA Město Osvětim (Oświęcim) se nechvalně proslavilo za 2. světové války, když zde nacisté vybudovali koncentrační tábory Auschwitz-Birkenau. Vznikla zde obrovská továrna na smrt, sestávající ze tří částí: Auschwitz I., fungoval v letech a byl to tzv. mateřský tábor na předměstí Osvětimi. Auschwitz II. Birkenau, fungoval v letech v Březince 3km od Osvětimi. Auschwitz III. Monowitz, fungoval v letech v Monovicích nedaleko Osvětimi. Na plenárním zasedání Polské svazové rady přednesl Alfred Fiderkewicz, bývalý vězeň koncentračního tábora Auschwitz, jménem skupiny poslanců návrh na zvěčnění míst masového vraždění Poláků a občanů dalších území. Tábory byly v roce 1979 jako jedny z prvních lokalit zahrnuty do světového seznamu UNESCO Koncentrační tábor Osvětim (Auschwitz I) byl založen německými nacisty roku 1940 původně pro polské politické vězně, především pak pro účastníky hnutí odporu a příslušníky inteligence. Od roku 1941 byli posíláni do tábora smrti nepohodlní lidé z celé Evropy. V letech obsahoval pouze osvětimský areál 28 dvoupodlažních budov, v nichž bylo umístěno až vězňů. Tábor plnil dvě funkce byl největším nacistickým vězením a od roku 1942 také největším centrem vyhlazování Židů. Do současnosti se dochovalo 30 zděných dvoupodlažních budov uspořádaných do tří řad, krematorium a plynové komory. Ve dvanácti budovách je nyní muzejní expozice. V roce 1941 byl postaven osvětimskými vězni koncentrační tábor Auschwitz II. Birkenau, který vznikl na katastru obce Březinka. V srpnu 1944 bylo v táboře okolo sto tisíc vězňů, kteří spali v dřevěných barácích na třípatrových pryčnách. Dřevěné baráky byly původně určeny pro koně, po provedení minimálních změn bylo v každém z nich umístěno až tisíc vězňů. V centru baráku byl komín, který ho měl zahřívat. Vstupní brána do táboru Osvětim Koncentrační tábor se rozkládá asi 3 km západně od mateřského tábora a je mimořádně rozlehlý. Na ploše 175 hektarů bylo umístěno 300 ubytoven. Do areálu se vstupuje tzv. branou smrti v bývalé hlavní strážnici, kde je také informační centrum s nahrávkami ve dvanácti jazycích. Za ní se nachází železniční rampa, u které končily transporty vězňů. Zachovalo se 45 zděných a 22 dřevěných stavení, pozůstatky dvou plynových komor, krematoria a malý rybníček, do něhož se sypal popel mrtvých. Dobové jsou také komíny, oplocení a základy nedochovaných budov. KALVÁRIE ZEBRZYDOVSKÁ Toto významné poutní místo často přezdívané polský Jeruzalém se nachází 35km jihozápadně od Krakova. Koncem 16. století v době protireformace docházelo v Evropě k vzniku mnoha poutních míst - kalvárií, které měly zobrazovat místo ukřižování Ježíše Krista na hoře Golgotě (Kalvárie). Kalvárie Zebrzydovská (Kalwaria Zebrzydowska) je vynikajícím příkladem tohoto typu krajinářské architektury. Vznikla zde nádherná kulturní krajina naplněná duchovními hodnotami, v níž přírodní prvky a umělecká díla jsou vzájemně provázané do harmonického celku. Roku 1999 bylo toto místo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Za svou existenci vděčí krakovskému vojvodovi jménem Mikuláš Zebrzydowski, který zde nechal postavit dvě kaple a klášter s kostelíkem pro řád Bernardinů. Zebrzydowskému se zdálo, že terén na jeho panství se podobá místům v Jeruzalémě, o kterých četl v knize Christiana Andrychomia. Rozhodl se zde vybudovat pašijovou cestu od Poslední večeře po Boží hrob a zapojit do ní Mariánské zjevení. Nechal vystavět několik kostelů a kaplí na jednotlivých zastaveních křížové cesty. Po jeho smrti pokračoval v rozestavěném díle jeho syn Jan Zebrzydowski. V současnosti je součástí rozlehlého komplexu bazilika, klášter a 42 kaplí a kostelíků. Od 50. let 20. století se zde začaly obnovovat dříve zaniklé lidové pobožnosti, které sem dnes přivádějí velké množství poutníků. Na zelený čtvrtek a Velký pátek se zde konají pašijové slavnosti, jež jsou směsicí obřadů připomínající život Ježíše Krista. Bazilika Panny Marie Andělské 17

20 DŘEVĚNÉ KOSTELY V JIŽNÍM MALOPOLSKU Dřevěné kostely se nacházejí na jihu Polska v Malopolském a Podkarpatském vojvodství. Dřevěné kostely v jižním Malopolsku Kostely leží v pohoří Karpaty a v jejich podhůří. Území se zvedá od 250 m.n.m. u města Bochnia do 1282 m n.. v pohoří Górce. Se zvyšující se nadmořskou výškou od severu k jihu dochází k zvyšování průměrných ročních srážek ( mm) a snižování průměrných ročních teplot z 8 C na 5 C. Hustota zalidnění se zde pohybuje kolem celostátního průměru (123 obyv./km 2 ). Zejména v okolí Dębna a Dolní Lipnice je nadprůměrný přirozený přírůstek obyvatel (4-6 ). Z národnostních menšich jsou nejpočetnější Ukrajinci a Slováci. Z etnických menšin jsou to hlavně Lemkové. Z hlediska dopravní obslužnosti jsou v okolí památek důležitá města Gorlice (30 tis. obyvatel), Krosno (47 tis. obyvatel), Bochnia (30 tis. obyvatel) a Nowy Targ (33 tis. obyvatel). Území je vysoce zalesněné (kolem 50%). Mnohé pastviny jsou využívány pro chov skotu a ovcí. Většina území je tvořena Kambizeměmi (hnědé půdy), které jsou vhodné pro pěstování brambor. Zastoupen je zde zejména průmysl lehký (kožedělný a dřevařský) a průmysl potravinářský (mlékarenský, ovocnářský, pekárenský). U města Gorlice probíhá těžba ropy. Rozmanitá příroda a kopcovitý terén láká do těchto oblastí mnoho turistů. Ochrana těchto území v podobě tři národních parků (Magurski, Gorczański a Pieniński) a třech chráněných krajinných oblastí zvyšuje jejich význam. Odlehlost a nepřístupnost některých oblastí chránila výraznou regionální kulturu. Na území se nachází mnoho historicky cenných a architektonicky zajímavých dřevěných kostelů. Zachovaly se v dobrém stavu a jsou druhým nejstarším shlukem dřevěných kostelů v Evropě. Představují architektonické slohy od gotiky, přes renesanci a baroko až po sloh secesní. Mnoho znich se nachází na tzv. Stezce dřevěné architektury. Stezka dřevěné architektury je skupinou naučných stezek o celkové délce 3762 km, na kterých se nalézá 460 dřevěných památek. Byla vytvořena s cílem rozvoje cestovního ruchu a šíření povědomí a znalosti o těchto památkách. Kromě kostelů jsou na stezce také kaple, domy, chalupy, kaštely, hospodářské budovy, hostince, statky, paláce a skanzeny. Nejcennější dřevěné kostely v obcích Blizna, Binarowa, Sękowa, Haczow, Lipnica Dolna a Dębno byly v roce 2003 zapsány na seznam Unesco. Dřevěné kostely byly postaveny technikou horizontálně položených a jen hrubě opracovaných trámů. Tato technika se používala ve středověké východní i severní Evropě po několik století jako přežívající relikt stavitelství z gotického období. Venkovské krajině nabízela vhodnou alternativu ke kamenným stavbám kostelů ve městech. Kostely jsou kryty šindelem a většinou se nezměnil jejich původní vzhled. Kostel sv. Michala v Binarově Byl postaven z borovicového dřeva kolem roku Obsahuje cenné malby z 16. a 17. století a gotické sochy z 14. století, včetně zbytku otláře čtyřsvatých panen. Do cenného vybavení dále patří: kamenná křtitelnice z roku 1522, gotický zvon z 15. století, řezbařské práce světců v bočních oltářích a kazatelna Kostel sv. Filipa a Jakuba v Sękowě byl postaven kolem roku Uvnitř kostela si zaslouží pozornost pozdněrenesanční polychromovaný hlavní oltář z 17. století, kamenná pozdněgotická křtitelnice z r a tři pozdněgotické portály. Kostel v Bliznem Kostel všech svatých v Bliznem - byl postaven pravděpodobně kolem roku Interiér se skládá z verandy, čtvercové lodi a presbytáře s bohatou a barevnou výzdobou. Zdobí ho polychromie z roku 1550, 1649 a 1700 se třemi různými scenériemi. Obrazy z 16. a 17. století. Hlavní oltář z roku 1700, dva boční pozdně barokní oltáře ze 17. století. Kostel nanebevzetí Panny Marie v Haczowě je jeden z největších a nejstarších dřevených gotických kostelů v Evropě. Byl postaven asi roku Interiér je zdoben unikátní figurální polychromií z r Je zde také největší sbírka figurálních obrazů z 15. století v Polsku. Velmi cenný je barokní oltář z konce 17. století, kamen-ná křtitelníce z 16. století. Kostel v Haczově Kostel sv. Leonarda v Dolní Lipnici byl postaven na konci 15. století.v 17. století byla postavena věž kostela a také byl obklopen krytým ochozem (sobotou). Obrazy v kněžišti pocházejí z roku Na severní zdi je nástěnná malba z roku V kostele byly dříve tři monumentální triptychy z 15. století, dnes jsou zde jejich kopie a originály byly umístěny v Tarowském muzeu. Kostel sv. Archanděla Michaela v Debně byl postaven v 2. pol. 15. století. Vyniká jedinečným zařízením a nejstarší dřevěnou polychromií v Evropě z roku Jsou zde dobře zachovány nástěnné malby (33 barev a 77 motivů v 12 systémech). Cenný je hlavní oltář s triptychem z počátku 16. století, dva boční barokní oltáře, mnoho dalších obrazů a nástěnných maleb. 18

21 DŘEVĚNÉ KOSTELY V JIŽNÍM MALOPOLSKU 19

22 PAMÁTKY UNESCO V DOLNÍM SLEZSKU Vratislav Hala století; Kostely Míru v Javoru a Svídnici Památky UNESCO Vratislav Hala století (Wrocław Hala Stulecia) a kostely Míru v Javoru a Svídnici (Kościoły Pokoju w Jaworze a Świdnicy) se nacházejí na jihovýchodě. Severovýchod území leží v geomorfologickém celku Nizina Śląska (Slezská nížina), jejíž osu tvoří široké údolí řeky Odry (8-12 km), do které se postupně vlévají řeky Ślęża, Widawa, Strzegomka a Kaczawa. Směrem na jihozápad se území postupně zvedá do zvlněné pahorkatiny známé jako Przedgórze Sudeckie a na něj dále na jihozápad navazují Sudety. Území leží v nadmořské výšce od 100 m n. m. v údolí řeky Odry do 933 m n. m. na jihu v chráněném území Sudety Wałbrzyskie. Nizina Śląska je jednou z nejteplejších oblastí v Polsku. Průměrná roční teplota ve Wroclawi je 8,7 C. Směrem k jihu průměrná roční teplota klesá k 5 C. Od severu k jihu stoupají roční průměrné srážky od 550 mm do 1000 mm. Území je poměrně hustě zalidněné, avšak v oblasti sudet dochází k velkému úbytku obyvatel a nárůstu nezaměstnanosti (místy až 20%) kvůli vyčerpávání minerálních zdrojů a tím úbytku pracovních míst. Dolnoslezské vojvodství je charakteristické vysokou Urbanizací (70% - 2. v Polsku). Počtem 633 tisíc obyvatel se Vratislav umisťuje jako čtvrté největší město v Polsku. V okrajových částech Vratislavi dochází k suburbanizaci stěhování z centra města do okrajových oblastí. Dalšími velkými městy v okolí jsou Walbrzych (120 tis. obyvatel), Lehnice (104 tis.), Svídnice (60 tis.) a Oleśnica (37 tis.), Z národnostních menšin jsou zde nejpočetnější Němci a Ukrajinci. Dolnoslezské vojvodství má průmyslovo-zemědělský charakter. Nizina Śląska má jedny z nejúrodnějších půd v Polsku. Hlavně na jih od Vratislavi se nacházejí nejúrodnější černozemě, které zabírají pouze 1% území Polska. Území je jednou z největších a nejproduktivnějších obilnářských oblastí Polska. Na území je také rozvinuto sadovnictví a pěstování cukrové třtiny. Na kambizemích (hnědozem), které se vyskytují v Sudetech se pěstují zejména brambory. Rozsáhlé pastviny slouží k chovu ovcí. Na území se nachází tři průmyslové oblasti. Lehnicko-Glogowská průmyslová oblast je zaměřená zejména na zpracování mědi těžené ze zdejších ložisek. Měděná huť Legnica postavená v roce 1952 jako první v Polsku Vratislavská průmyslová oblast se zaměřuje především na elektrotechnický a strojírenský (hlavně automobilový) průmysl, dále také na průmysl potravinářský, oděvní a obuvnický. V Sudecké průmyslové oblasti se koncentruje mnoho různých průmyslových odvětví, které jsou spjaty se zdejšími minerálními (cín, hnědé uhlí, vápenec, žula, syenit) a přírodními zdroji (voda, lesy). Díky těmto zdrojům došlo k rozvoji stavebního, energetického, strojírenského, textilního, dřevozpracovatelského a potravinářského průmyslu. Kvůli vyčerpávání minerálních zdrojů dochází k úpadku této oblasti. Vratislav je významným silničním a železničním uzlem. Jihovýchodně od Vratislavi je vedena dálnice A4 z Krakova do Berlína, která je součástí mezinárodní silnice E40. Z České republiky přes Náchod a Vratislav vede mezinárodní silnice E67 a také z České republiky přes hraniční přechod Harrachov je vedena mezinárodní silnice E65 přes Javor a Lehnici. Na železnicích vedených kopcovitým terénem Sudet se nachází mnoho starých mostů a tunelů. Dolnoslezské vojvodství je jedním z nejatraktivnějších turistických regionů. Kromě nesmírného bohatství kulturních památek zastoupených mnoha hrady, zámky a městskou architekturou, láká turisty rozmanitá příroda v Sudetech a v jejich podhůří. Návštěvníky, kteří přijíždějí za odpočinkem uspokojí lázně v Jedlina-Zdroj a v Przerzeczyn Zdroj. Na jihovýchodě území se nachází několik chráněných krajinných území, z nichž mezi nejnavštěvovanější patří Park krajoobrazowy Gór Sowich chránící Soví hory. Hory jsou tvořeny rulami a migmatity, podle odhadů jsou horniny asi 2,5 mld let staré. Během 2. světové války byl v podzemí Sovích Hor vybudován Němci rozsáhlý komplex podzemních štol a chodeb, jehož význam není dodnes přesné známý. Park krajoobrazovy Rudawski je pro výskyt mnoha skal oblíbenou horolezeckou destinací. Okresní město Walbrzych se po uzavření uhelných dolů před dvaceti lety přeměnilo na čisté a zelené město s dobrou turistickou infrastrukturou. Ve městě se nachází mnoho Hrad Książ středověkých budov a dobře zachovaný třetí největší polský hrad Ksiaz z 13. století. Přesto, že je město Lehnice průmyslovým městem má svou bohatou historií a značné množství historických památek. Nedaleko města se udála v roce 1241 bitva u Lehnice, které je v obci Legnicke Pole věnováno muzeum. 20

23 PAMÁTKY UNESCO V DOLNÍM SLEZSKU Vratislav Hala století; Kostely Míru v Javoru a Svídnici

24 HALA STOLETÍ VE VRATISLAVI Vratislav je hlavním městem Dolnoslezského vojvodství a významným průmyslovým, obchodním, vzdělávacím i kulturním centrem celého jihozápadního Polska. Ve Vratislavi se nachází velké množství památek, kulturních zařízení a je místem konání mezinárodních hudebních festivalů, díky čemuž patří mezi nejnavštěvovanější města Polska. Město Vratislav bylo podle legendy založeno českým knížetem Vratislavem I. v první polovině 10. století. V roce 1138 získal městská práva a stal se hlavním městem Slezska. Ve 14. století se stává obchodním střediskem, členem hanzy a je připojeno k Českému království. Ve válkách o rakouské dědictví v roce 1742 získalo Slezsko i s městem Prusko. V roce 1807 bylo dobyto Napoleonovou armádou. Za 2. světové války prohlásil Hitler město za pevnost. Když Vratislav 1945 kapitulovala, bylo zde zabito desetitisíce vojáků a civilistů a téměř tři čtvrtiny města ležely v troskách. Vratislav má jako jedno z mála evropských měst zachován městský příkop naplněný vodou. Po Benátkách, Amsterdamu a Petrohradě má největší počet mostů v Evropě. Historické centrum tvoří Staré a Nové Město, ostrov Tumski a Oderské ostrovy. Centrum Starého Města tvoří jedno z největších náměstí v Evropě (205 na 175 metrů). Náměstí dominuje honosná radnice ze století, jedna z nejvýznamnějších gotických staveb střední Evropy. Ostrov Tumski je nejstarší částí města, kde již v 9. století stávala slovanská tvrz. Dnes je zde celá řada sakrálních staveb. Max Berg se při projektování soustředil na funkčnost haly, harmonické sladění funkčních požadavků a vnitřního tvaru s konstrukčním systémem. Hala Století Hala má kruhový půdorys symetricky opřený o řecký kříž, na jehož třech koncích ramen se nacházejí malé vstupy a na západním rameni, který je orientován k centru města je velká dvouúrovňová vstupní hala oválného půdorysu. Konstrukčně se hala skládá ze dvou nezávislých segmentů. Na dolním segmentu ve tvaru čtverce leží oddilatované a volně položené betonovoocelové zastřešení ve tvaru kopule. Kopule je tvořena železobetonovými žebry paprskovitě vybíhajícími z centrálního stlačovacího prstence a dole se opírají o prstenec roztahovaný, jenž je zpevněn ocelovou vložkou. Díky této konstrukci je kopule bezpečná a nemůže dojít k zlomení žeber. Mezi žebry jsou umístěna okna, jež dostatečně osvětlují vnitřek haly. Okno umístěné ve středu prstence bylo kvůli problémům s vodotěsností později zazděno. V prostoru hlavní haly jsou umístěny velké varhany s píšťalami. Topení bylo přidáno až po 2. světové válce. Dnes je hala vybavena novými okny s roletami a moderním systémem skládacích podlah. Za celou dobu její existence se v ní konaly nespočetné výstavy, koncerty, politické mítinky, kongresy, sportovní utkání, opery a mše vedená Janem Pavlem II. v roce Gotická radnice na náměstí Hala Století Hala Století (Hala Stulecia, též Hala Ludowa) je velká multifunkční rekreační a kulturní hala vybudovaná v letech v tehdy německém městě (Breslau). Jméno dostala na paměť svého výročí vítězství nad Napoleonem I. Bonapartem v roce 1813 v bitvě Národů u Lipska a také k velké Výstavě století. Postavil ji významný německý architekt Max Berg ( ), který byl 25 let hlavním architektem města. V době vzniku byla světovým unikátem. Železobetonová konstrukce měla největší rozpětí na světě hala má na výšku 42 metrů a průměr kopule 67 metrů. Maximální šířka je 95 metrů. Dělníci se prý při stavbě báli pracovat uvnitř z obavy, aby se nezřítila. Uprostřed je velký prostor, který pojme až 6000 sedících diváků. Kolem centrální haly je vybudováno ještě 56 výstavních místností a prostorné kuloáry. Celý tento prostor mohl pojmout až lidí. Kopule haly je tvořena železobetonovými žebry Hala jistě nepatří mezi nejkrásnější stavby světa, ale považuje se za významný počin ve vývoji inženýrství a architektury a představuje milník při vývoji železobetonových staveb z počátku 20. století. T tohoto důvodu byla v roce 2006 zapsána na seznam UNESCO. Hala se nachází na pravém břehu Odry, východně od historického centra města. 22

25 KOSTELY MÍRU V JAVORU A SVIDNICI Město Svídnice se nachází 45 km jihozápadně od Vratislavi. Město založené ve 12. století bylo ve středověku jedním z nejbohatších slezských měst. V roce 1290 se stalo hlavním městem vévodství Świdnica- Jawor. Město přestálo 2. světovou válku bez velkých škod a uchovalo si některé významné historické budovy. Zajímavé jsou především náměstí s radnicí a gotická katedrála sv. Stanislava a Václava. Město Javor leží 40 km západně od Vratislavi. K získání městských práv a rozvoji města došlo v 13. století. Městu vévodí Piastovský zámek původně založený jako hrad roku V centru města se nachází náměstí (140 x 65 metrů) s měšťanskými domy s podloubím. Kostely míru patří k největším evropským církevním stavbám s dřevěnou konstrukcí. Byly postaveny v Dolním Slezsku v polovině 17. století, v době náboženských sporů po skončení třicetileté války a uzavření vestfálského míru v roce Tehdy v habsburských zemích zavládla tvrdá rekatolizace, ale evangelické obyvatelstvo některých slezských měst, které bylo věrné císaři si za odměnu mohlo vybudovat několik chrámů. Kostely však nesměly mít zvonici, musely být postaveny mimo městské hradby, na stavbu nesměly být použity cihly a musely být dokončeny během jediného roku. Kromě symbolického významu jsou obě stavby rovněž dokladem stavitelského umění, které využilo nových konstrukčních a architektonických postupů a řešení, v tomto měřítku dosud ve světě nerealizovaných bez použití kovových hřebů. Kromě těchto dvou kostelů vznikl ve městě Glogów ve stejné době ještě třetí obdobný kostel, který však v 18. století vyhořel a nebyl již obnoven. Kostel v Javoru byl postaven v letech podle projektu Albrechta von Säbische. Kostel je hrázděné konstrukce vyplněné hlínou a slámou a jediným zděným prvkem je cihlová věž přidaná na začátku 18. století. Loď kostela je vysoká 16, dlouhá 44 a široká 14 metrů. Kostel pojme až 6000 věřících. Kostel Míru v Javoru Staré provizorní vybavení bylo od 70. let 17. století nahrazováno novým. V roce 1671 byla přidána kazatelna a o rok později oltář. Kazatelna i oltář jsou dílem Matthiase Schneidera. Po stranách lodi byly postaveny čtyřpodlažní tribuny, které jsou zdobeny rozsáhlými galeriemi s 200 obrazy. Na druhém podlaží jsou výjevy z Nového zákona a na čtvrtém ze Starého zákona Celkem 143 biblických scén, z nichž je každá doprovázená veršem z bible. Zbylé dvě galerie jsou věnovány šlechtickým erbům a hradům. Za zmínku stojí ještě křtitelnice a varhany z roku Interiér kostela v Javoru Kostel ve Svídnici byl vystaven v letech také podle projektu Albrechta von Säbische. Kostel je hrázděné konstrukce na půdorysu řeckého kříže. Kostel je 44 metrů dlouhý a 30,5 metrů široký s čtyřmi patry tribun. Pojme až 7000 věřících, z nichž 3000 má místo k sezení. Kostel Míru v Svídnici Je považován za největší dřevěnou církevní památku v Evropě. Na jeho stavbu utratila zdejší evangelická církev mnoho peněz, které ji chyběly na vybavení interiéru. Proto byl zpočátku kostel vybaven zařízením z jiných chrámů. Vybavován začal být teprve na konci sedmnáctého století. Roku 1729 byla přidána kazatelna a v polovině osmnáctého století byl přidán oltář. Roku 1708 došlo ke zlepšení situace evangelíků. Vedle kostela byla vystavěna zvonice a evangelická škola, které se dochovaly do současnosti. Výbava interiéru je velmi bohatá. Stropy jsou vyzdobeny obrazy z let Barokní varhany zhotovené Gottfriedem Klos z Brzegu pocházejí z roku ve vyšším patře se nacházejí ještě jedny menší varhany z roku Nejcennějším vybavením jsou oltář a kaza-telna. Kazatelna i oltář jsou dílem Gotfrieda Augusta Hoffmanna. Schodiště kazatelny zdobí výjevy z bible. Na balustrádách jsou vyřezány alegorie víry, naděje a lásky. Nad vstupem do kazatelny je umístěna socha Ježíše Dobrého Pastýře. V dolní části oltáře je umístěn malý basreliéf Poslední večeře. Ve středu jsou sochy Jana Křtitele, Ježíše Krista, Mojžíše, kněze Arona a apoštolové Petr a Pavel. Interiér kostela ve Svídnici 23