Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor dopravy Žerotínovo náměstí 3, Brno

Transkript

1 Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor dopravy Žerotínovo náměstí 3, Brno Č. j.: JMK /2018 Sp. zn.: S - JMK /2018 OD Brno Veřejná vyhláška R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, jako nadřízený správní orgán podle ust. 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též správní řád ) příslušný k přezkumu podle ust. 95 odst. 1, v rámci své působnosti stanovené v ust. 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) přezkoumal z úřední povinnosti opatření obecné povahy vydané Magistrátem města Brna, odborem dopravy, jako příslušným správní úřadem dle ust. 124 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, pod č. j. MMB/ /2018/ZAV ze dne , týkající se stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích místních komunikacích ul. Valchařská, Dolnopolní, Selská a silnice II/374, Brno, a ve zkráceném přezkumném řízení podle ust. 98 správního řádu rozhodl takto: I. Opatření obecné povahy Magistrátu města Brna, odboru dopravy, ze dne , č. j. MMB/ /2018/ZAV, kterým se stanovuje místní úprava na pozemních komunikacích - místních komunikacích ul. Valchařská, Dolnopolní, Selská a silnice II/374, Brno, se podle ust. 97 odst. 3 správního řádu ruší. II. Dle ust. 174 odst. 2 správního řádu právní účinky tohoto rozhodnutí nastávají ode dne jeho právní moci. O d ů v o d n ě n í Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy (dále jen KrÚ JMK ) byl dne doručen podnět Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, specializovaného pracoviště dopravního inženýrství Brno město a Brno venkov (dále jen Policie ČR ) č. j. KRPB /ČJ DI-KOL, nazvaný Podnět k výkonu dozoru ve smyslu ustanovení 126 zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dále ve smyslu ustanovení 69a zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. KrÚ JMK za účelem vyřízení podání Policie ČR požádal Magistrát města Brna, odbor dopravy (dále též MMB ) o zaslání spisového materiálu týkajícího se 1

2 stanovení místní úpravy provozu ve městě Brně, který obdržel dne KrÚ JMK přešetřil z úřední povinnosti uvedené stanovení místní úpravy vydané formou opatření obecné povahy, přičemž zjistil pochybení MMB, pro které toto stanovení ze dne , č. j. MMB/ /2018/ZAV, zrušil. Proces stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích je upraven v ust. 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon č. 361/2000 Sb. ). Dle odstavce pátého ust. 77 tohoto zákona místní úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Podle ust. 174 odst. 2 správního řádu lze soulad opatření obecné povahy s právními předpisy posoudit v přezkumném řízení. Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 1 roku od účinnosti opatření. Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci. Podle ust. 94 odst. 1 správního řádu v přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Jestliže je porušení právního předpisu zjevné ze spisového materiálu, jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení a není zapotřebí vysvětlení účastníků, může příslušný správní orgán provést zkrácené přezkumné řízení. Dokazování se neprovádí. Prvním úkonem správního orgánu při zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí podle 97 odst. 3 ( 98 správního řádu). Je nutné podotknout, že zrušení opatření obecné povahy podle 98 správního řádu, tedy ve zkráceném řízení, nevylučuje ani odborná literatura (viz. Správní řád Komentář, II. vydání, JUDr. Josef Vedral, Ph.D., vydavatel BOVA POLYGON, Praha, leden 2012) ani judikatura soudů (viz. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Ao 8/ , nebo č. j. 5 As 101/ ). KrÚ JMK při přezkumu opatření obecné povahy obecně vychází z algoritmu (testu) přezkumu souladu opatření obecné povahy se zákonem, které ve svém rozhodnutí č. j. 1 Ao 1/ stanovil Nejvyšší správní soud. Tento test má pět kroků. Ad 1) Přezkum pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy. Správní orgán postupuje v mezích své pravomoci, pokud mu na základě zákonného zmocnění především náleží oprávnění vydávat opatření obecné povahy, jejichž prostřednictvím autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, které nejsou v rovnoprávném postavení s tímto orgánem. Ad 2) Přezkum otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti. Správní orgán postupuje v mezích své působnosti, jestliže prostřednictvím opatření obecné povahy upravuje okruh vztahů, ke kterým je zákonem zmocněn (v rámci nichž tedy realizuje svoji pravomoc vydávat opatření obecné povahy). Ad 3) Přezkum otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem (procesní postup správního orgánu při vydávání opatření obecné povahy). Ad 4) Přezkum obsahu opatření obecné povahy z hlediska jeho rozporu (nebo rozporu jeho části) se zákonem zde hmotným právem. Ad 5) Za závěrečný krok algoritmu považuje soud přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace). 2

3 KrÚ JMK nemá pochyby o tom, že MMB byl oprávněn uvedené opatření obecné povahy vydat a že nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti. Stěžejní pro přezkum však bylo posouzení otázky, zda bylo opatření obecné povahy vydáno zákonem stanoveným postupem. Ve svém podnětu Policie ČR uvedla, že opatření obecné povahy bylo vydáno, aniž byla daná věc řádně s Policií ČR projednána. Dle ust. 77 odst 2. zákona č. 361/2000 Sb. je policie dotčeným orgánem. Dle ust. 77 odst 3. zákona č. 361/2000 Sb. návrh stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo užití zařízení pro provozní informace podle odstavce 1 projedná příslušný správní orgán s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu stanovení, má se za to, že s návrhem stanovení souhlasí. Stěžejní pro přezkum je tak otázka, zda MMB projednal opatření obecné povahy s Policií ČR. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že MMB dne požádal Policii ČR o vyjádření dle ust. 77 odst 3. zákona č. 361/2000 Sb. Policie ČR na tuto žádost reagovala sdělením ze dne , ve kterém mimo jiné uvedla, že po posouzení vámi předložené dokumentace sdělujeme, že Specializované pracoviště dopravního inženýrství BM a B0 KŘP JmK nemůže k této akci vydat stanovisko v kontextu ustanovení 77 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění jeho pozdějších úprav a doplnění, protože v dokumentaci chybí důležité informace pro její objektivní posouzení. Pro vydání objektivního stanoviska ke stanovení místní úpravy provozu z naší strany je třeba v předkládané dokumentací: doplnit kóty vzájemných vzdálenosti svislého dopravního značení, doplnit kóty šířkového uspořádání dopravního prostoru ve vztahu k navrhovanému vodorovnému dopravnímu značení, doplnit zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení. MMB, aniž by dál věc projednával s Policií ČR a zaslal ji doplněnou dokumentaci a zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení, považoval věc za projednanou a postupoval dál při vydávání opatření obecné povahy a následně stanovil místní úpravu provozu formou opatření obecné povahy. Uvedený postup však nelze považovat za projednání věci s dotčenou Policií ČR, když MMB návrh stanovení místní úpravy provozu (dopravního značení) s Policií ČR nedořešil. Zákon č. 361/2000 Sb. ukládá příslušnému správnímu orgánu v ust. 77 odst. 3 návrh stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích projednat s dotčenými orgány, neukládá příslušnému správnímu orgánu vyžádat si vyjádření, stanovisko či závazné stanovisko od dotčených orgánů. Je pravdou, že v drtivé většině případů probíhá projednání formou zaslání žádosti o vyjádření na dotčený orgán a následné jeho odpovědi v dané věci. Ve spoustě případů se tak dá považovat postup projednání návrhu místní úpravy provozu za odpovídající zákonu. Je tomu však tehdy, pokud s žádostí o vyjádření obdrží dotčený orgán to, co je projednáváno, tj. návrh samotného stanovení místní úpravy provozu. Pokud však spolu s výzvou dotčený orgán návrh stanovení místní úpravy provozu neobdrží vůbec, nebo bude návrh stanovení místní úpravy provozu vadný natolik, že bude neprojednatelný, pak se nedá hovořit o tom, že byl návrh stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích projednán s dotčenými orgány. Jak je uvedeno výše, MMB dne zaslal Policii ČR žádost o její vyjádření k návrhu stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích místních komunikacích ul. Valchařská, Dolnopolní, Selská a silnice II/374, Brno. Policie ČR však v návrhu postrádala kóty vzájemných vzdáleností svislého dopravního značení a kóty šířkového uspořádání dopravního prostoru ve vztahu k navrhovanému vodorovnému dopravnímu značení a dále také postrádala zdůvodnění instalace světelného 3

4 signalizačního zařízení. KrÚ JMK si tak musel při přezkumu stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích položit otázku, zda návrh stanovení místní úpravy provozu byl tedy neprojednatelný, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak bylo. Předložený návrh stanovení místní úpravy provozu postrádal zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení. Není samo o sobě podstatnou vadou návrhu, pokud správní orgán vedoucí řízení o stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích formou opatření obecné povahy neuvede v návrhu důvody instalace světelného signalizačního zařízení za situace, kdy se navrhuje instalace světelného signalizačního zařízení v místech, kde se zpravidla instaluje (např. je-li světelné signalizační zařízení umístěno na křižovatce pozemních komunikací, přechodu pro chodce apod.). V daném případě je však navrženo světelné signalizačního zařízení uprostřed rovného úseku pozemní komunikace, kam se zpravidla světelné signalizační zařízení neumisťuje. MMB sice v opatření obecné povahy ze dne na straně 4 jako zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení uvedl V souvislosti s tím se také jedná o instalaci světelných signálů u Maloměřického mostu, které bude propojeno s příslušnou tramvají a poptávkovým způsobem zabrání vjezdu vozidel na most, pokud bude v zastávce za mostem stát tramvaj. Toto řešení přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na pozemních komunikacích v dané lokalitě. Takové zdůvodnění však měl MMB uvést již v žádosti Policii ČR, která dle zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vykonává správu v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Je proto na místě, stanovuje-li se místní úprava provozu na pozemních komunikacích, která má vést ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, důsledné projednání takového stanovení včetně jeho zdůvodnění právě s Policií ČR. Dle výše uvedeného algoritmu přezkumu souladu opatření obecné povahy se zákonem je také krokem algoritmu i přezkum obsahu napadeného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality (přiměřenosti právní regulace). KrÚ JMK si při přezkumu obsahu napadeného opatření obecné povahy se zákonem musí položit otázku, jaký je důvod pro světelné signalizační zařízení a jestli předmětné opatření obecné povahy je tudíž přiměřené zamýšlenému cíli. Je-li cílem úpravy provozu zvýšení bezpečnosti silničního provozu, jak tomu uvádí MMB, pak je na zodpovězení této otázky kompetentní Policie ČR. Jestli ale sama Policie ČR žádá o zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení, pak je KrÚ JMK na pochybách, zda instalace světelných signálů u Maloměřického mostu přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na pozemních komunikacích. Tedy jinak řečeno, jestli omezení stanovené opatřením obecné povahy je přiměřené k zamýšlenému cíli a opatření obecné povahy je tak proporcionální. Zdůvodnění instalace světelného signalizačního zařízení z hlediska bezpečnosti silničního provozu je však obecné a nedostatečné a je proto třeba uvést konkrétní atributy pro tuto instalaci. KrÚ JMK tedy uzavírá, že napadené stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích formou opatření obecné povahy MMB pod č. j. MMB/ /2018/ZAV ze dne nebylo vydáno zákonem stanoveným postupem, když nebylo projednáno s dotčeným orgánem Policií ČR ve smyslu ust. 77 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. a je tudíž nezákonné. Proto KrÚ JMK nezbylo než toto opatření ve zkráceném přezkumném řízení zrušit. 4

5 P o u č e n í Rozhodnutí nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky na úřední desce. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat opravný prostředek. otisk úředního razítka Mgr. Jana Červinková, v. r. vedoucí odd. pozemních komunikací Počet stran rozhodnutí: 5 Za správnost vyhotovení: Mgr. Ondřej Polášek oprávněná úřední osoba Vyvěšeno dne:.. Sejmuto dne:.. Toto rozhodnutí rušící opatření obecné povahy musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje a na úřední desce Magistrátu města Brna a úřadu městských částí Brno-sever a Brno-Maloměřice a Obřany rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu 15 dnů. Rozdělovník: - Magistrát města Brna, odbor dopravy, Kounicova 67, Brno, IČ (D) se žádostí o vyvěšení na úřední desku - Policie ČR, KŘP JMK, SPDI Brno město a Brno venkov, Kounicova 24, Brno, (k č.j. KRPB /ČJ DI-KOL), IČ (D) - Úřad městské části města Bma, Brno-sever, Bratislavská 251/70, Brno, IČ se žádostí o vyvěšení na úřední desku (D) - Úřad městské části města Bma, Brno-Maloměřice a Obřany, Selská 32/66 Maloměřice, Brno, IČ se žádostí o vyvěšení na úřední desku (D) - Brněnské komunikace a.s., Správní středisko (realizace), Renneská třída 787/1a, Brno, IČ (D) 5