ERICA. Tato publikace je věnována památce Erwina Gusta, preparátora Západočeského muzea v Plzni PLZEŇ 2006

Transkript

1

2 ERICA 13 Tato publikace je věnována památce Erwina Gusta, preparátora Západočeského muzea v Plzni PLZEŇ 2006

3 OBSAH TROJÁNKOVÁ K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les NESVADBOVÁ J., SOFRON J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš (Plzeň-město) DVOŘÁK L., JUŘIČKOVÁ L.: Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina u Mariánských Lázní HLAVÁČ J.: Nález holocenní malakofauny na Lopatě Milínov, Plzeňsko KEJVAL Z., BENEDIKT S., DONGRES V., DOLEŽAL Z.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) v chráněných územích západních Čech (NPR Čerchovské hvozdy, NPP Pastviště u Fínů, NPR Soos, NPP Železná hůrka, PR Kamenný rybník, PR Lopata, PR Starý Hirštejn, PP Příšovská homolka a PP Hvožďanská louka) BOGUSCH P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů (Lepidoptera) na Blatensku NĚMEC F.: Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae (CURTIS, 1826; Siphonaptera, Hystrichopsyllidae) ze západních Čech SCHRÖPFER L.: Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě v jihozápadních Čechách v roce 2005 BLÁHOVÁ R., NESVADBOVÁ J., SOFRON J.: Pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně KUPCOVÁ M.: Přírůstek rukopisů za roky v knihovně oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni NĚMEC F.: Erwin Gust ( )

4 Erica, Plzeň, 13: 3 15, Kamila TROJÁNKOVÁ Botanický ústav AV ČR, Dukelská 135, Třeboň, trojankova@butbn.cas.cz Krásivková flóra CHKO Slavkovský les Desmid flora of the protected landscape area CHKO Slavkovský les 1 Úvod Přestože studium zelených řas krásivek (Desmidiales, Chlorophyta) má v České republice dlouholetou tradici, jakákoliv souhrnnější floristická či ekologická studie ze západních Čech zcela chybí. Z oblasti CHKO Slavkovský les a jeho blízkého okolí existuje několik novějších prací (LEDERER et al. 1998, LEDERER et ZÝVAL 1999), které přinášejí mimo jiné i dílčí výsledky o výskytu krásivek na vybraných, převážně rašelinných lokalitách. Složení společenstev krásivek v různých biotopech odráží ekologické parametry prostředí. Navíc velká citlivost krásivek vůči změnám podmínek ve vodním prostředí je předurčuje k funkci účinných bioindikátorů a taktéž je lze využít pro hodnocení stability daného prostředí (COESEL 1983, 1998). 2 Metody Výzkum v CHKO Slavkovský les byl prováděn v letech Vzorky byly odebírány standardními algologickými metodami (HINDÁK et al., 1978) v pravidelných měsíčních intervalech v rámci vegetační sezóny od dubna do října. Na jednotlivých lokalitách a stanovištích byly za pomoci přístrojů firmy Gryf pravidelně měřeny hodnoty ph, vodivosti a teploty vody. Též byly pozorovány sezónní změny výšky hladiny vody a rozvoje vodních makrofyt. V roce 2003 byl proveden jednorázový odběr vzorků vody pro komplexní chemickou analýzu, kterou vypracovala akreditovaná laboratoř povodí Ohře v Teplicích. Na vybraných lokalitách bylo provedeno podrobnější studium jednotlivých mikrobiotopů a jejich desmidioflóry. Vzorky byly mikroskopovány jak živé, tak i po fixaci 2 3% formaldehydem a zároveň byla provedena kresebná a fotografická dokumentace řas pomocí optického mikroskopu Olympus. Ve vzorcích bylo zjišťováno druhové složení a abundance řas s důrazem na krásivková společenstva. Pro hodnocení stability vodního prostředí na jednotlivých lokalitách byl použit index van der Maarela s výsledným hodnocením podle COESELA (1982). Statistické vyhodnocení sebraných dat bylo provedeno pomocí mnohorozměrné analýzy v programu CANOCO (ter BRAAK 1991), výsledky byly následně zobrazeny programem CanoDraw (ŠMILAUER 1992). 3 Výsledky Ze všech navštívených lokalit v CHKO Slavkovský les jich bylo několik vybráno pro pravidelná pozorování a podrobnější výzkum. Jedná se především o oblast Bečovských rybníků, Kladskou, Krásno, Lazy, Nadlesí, chatovou osadu č. 7, Podstrání a Úpolínovou louku (lokality s odběrovými místy jsou znázorněny na obr. 1).

5 4 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 Obr. 1: Mapa CHKO Slavkovský les s vyznačenými lokalitami a odběrovými místy: Bečovské rybníky (1, 2, 3), Kladská (4, 5, 6), Krásno (7), Lazy (8, 9), Nadlesí (10, 11, 12), Chatová osada č.7 (13, 14), Podstrání (15, 16), Úpolínová louka (17, 18). Jednotlivé oblasti zahrnují více srovnatelných odběrových míst, jako je kaskáda Bečovských rybníků, rybníky na Kladské, tůně na rašeliništi Krásno, dále pak kaskáda rybníků u Nadlesí, rybníky u chatové osady č. 7, velká tůň a přilehlé rybníky u Podstrání a tůně v NPP Úpolínová louka. Převážně se jedná o mírně kyselé lokality (min. ph = 4,15, max. ph = 7,75) s nízkou až střední konduktivitou (min. 54,42 μs.cm -1, max. 177,9 μs.cm -1 ) a hojným výskytem vodních makrofyt v litorálu i ve volné vodě. Podle indexu stability I van der Maarela modifikovaného COESELEM (1982) převažují v této oblasti lokality se stabilním (I > 3) až velmi stabilním prostředím. Průměrné hodnoty ph, konduktivity a index stability I na jednotlivých lokalitách jsou znázorněny v tab. 1. Celkem bylo pozorováno na výše uvedených lokalitách 114 druhů desmídií v 19 rodech. Přehledný soupis druhů spolu se zkratkami použitými v grafech a jejich výskyt na jednotlivých lokalitách je uveden v tab. 2. Desmidioflóra oligo-mezotrofních Bečovských rybníků je svým složením poměrně vyrovnaná, mírně převažují druhy rodu Closterium, citlivější vláknité druhy krásivek zde zcela chybí. Index stability (I = 2,5) poukazuje na mírně narušené prostředí se zapojením kompetice mezi jednotlivými druhy. Podobná situace je i u oligotrofních rybníků u chatové osady č. 7 (I = 2,24), kde je výrazný podíl rodu Closterium (48,1 %) na celkové skladbě

6 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 5 Tab. 1: Jednotlivé lokality (R rybník, T tůň) a jejich průměrné ph, konduktivita, van der Maarelův index stability vodního prostředí a číselné označení lokality. lokalita ph konduktivita (μs/cm) van der Maarelův index I označení lokality Bečovský R Bečovský R Bečovský R Kladská T Kladská R Kladská R Krásno T Lazy R Lazy T Nadlesí R Nadlesí R Nadlesí R Osada č. 7 R Osada č. 7 R Podstrání T Podstrání R Úpolínová louka T Úpolínová louka T druhů a zároveň zde nechybí ani zástupci vláknitých druhů (Hyalotheca dissiliens). Rašelinné tůně v NPP Úpolínová louka vykazují taktéž mírně kompetiční prostředí (I = 2,53), překvapivá je absence vláknitých druhů a vzácnějších rodů. Oblast rybníků na Kladské má poměrně široké spektrum ph (4 6). Celkově se jeví jako stabilní prostředí s mírnou převahou druhů rodu Closterium a vyšším podílem druhů rodu Staurastrum. Kaskáda oligo-mezotrofních rybníků u Nadlesí patří mezi druhově nejbohatší lokality v CHKO Slavkovský les. Má velmi vyrovnanou skladbu druhů s vyšším podílem vzácnějších rodů (Cylindrocystis brebissonii, Tetmemorus granulatus, Xanthidium antilopaeum) a výskytem vláknitých druhů (Desmidium swartzii, Hyalotheca dissiliens, Teilingia granulata). Index stability (I = 4) naznačuje, že se jedná o poměrně stabilní prostředí. Druhová skladba desmídií na lokalitě Podstrání je opět vyrovnaná, zapojují se i vzácnější rody a druhy (Cylindrocystis brebissonii, Gonatozygon brebissonii, Roya sp., Teilingia granulata, Tetmemorus granulatus). Jedná se o velmi stabilní lokalitu (I = 7,84), kde zatím nedochází ke kompetici mezi jednotlivými druhy desmídií.

7 6 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 Tab. 2: Přehledný soupis druhů spolu se zkratkami použitými v grafech a jejich výskyt na jednotlivých lokalitách. Lokalita Taxon Zkratka Actinotaenium cucurbita (BRÉB.) TEILING Act cucu x x x Actinotaenium diplosporum (P.LUNDELL) TEILING Act dipl x Arthrodesmus convergens EHRENB. Art conv x Arthrodesmus octocornis EHRENB. Art octo x x Closterium abruptum WEST Clo abru x Closterium acerosum (SCHRANK) EHRENB. ex RALFS Clo acer x Closterium aciculare T.WEST Clo acic x Closterium acutum BRÉB. Clo acut x x Closterium archerianum CLEVE Clo arch x Closterium attenuatum RALFS Clo atte x x Closterium baillyanum (BRÉB.) BRÉB. Clo bail x Closterium calosporum WITTR. Clo calo x Closterium costatum CORDA ex RALFS Clo cost x x x x x x x x x x x Closterium cynthia DE NOT. Clo cynt x x Closterium delpontei KLEBS (WOLLE) Clo delp x Closterium dianae EHRENB. ex RALFS Clo dian x x x x x x Closterium ehrenbergii MENEGH. ex RALFS Clo ehre x x x x x x Closterium gracile BRÉB. ex RALFS Clo grac x x Closterium idiosporum W. et G.S.WEST Clo idio x Closterium incurvum BRÉB. Clo incu x

8 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 7 Taxon Zkratka Lokalita Closterium intermedium RALFS Clo inte x x x x x x x Closterium jenneri RALFS Clo jenn x x x Closterium juncidum RALFS Clo junc x x x x Closterium kuetzingii BRÉB. Clo kuet x x x x Closterium leibleinii KÜTZ. ex RALFS Clo leib x x Closterium lineatum EHRENB. ex RALFS Clo line x x x x x Closterium lunula NITZSCH ex RALFS Clo lunu x x x x x x x Closterium moniliferum (BORY) EHRENB. ex RALFS Clo moni x x x x x x x Closterium parvulum NÄGELI Clo parv x x x x x x x x x x x x x x Closterium praelongum BRÉB. Clo prae x Closterium pritchiardium ARCHER Clo prit x Closterium pronum BRÉB. Clo pron x Closterium ralfsii BRÉB. ex BRÉB. Clo ralf x Closterium rostratum EHRENB. ex RALFS Clo rost x x x x x Closterium setaceum EHRENB. ex RALFS Clo seta x x Closterium striolatum EHRENB. ex RALFS Clo stri x x x x x Closterium tortum GRIFF. Clo tort x Closterium venus KÜTZ. ex RALFS Clo venu x x Cosmarium botrytis MENEGH. ex RALFS Cos botr x x x x x x Cosmarium connatum BRÉB. in RALFS Cos conn x Cosmarium cucumis (CORDA) ex RALFS Cos cucu x

9 8 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 Taxon Zkratka Lokalita Cosmarium humile (GAY) NORDST. in DE TONI Cos humi x x x Cosmarium impressulum ELFVING Cos impr x Cosmarium laeve RABENH. Cos laev x Cosmarium obtusatum (SCHMIDLE) SCHMIDLE Cos obtu x Cosmarium ocellatum EICHLER et GUTW. Cos ocel x Cosmarium pachydermum P.LUNDELL Cos pach x Cosmarium pseudoconnatum NORDST. Cos pseu x Cosmarium pseudoornatum EICHLER et GUTW. Cos pseu x Cosmarium punctulatum BRÉB. Cos punc x Cosmarium pygmaeum ARCHER Cos pygm x Cosmarium quadratum RALFS ex RALFS Cos quad x x Cosmarium regnellii var. minimum WILLE Cosm regl x Cosmarium regnesii REINSCH Cos regs x Cosmarium reniforme RALFS (ARCHER) Cos reni x Cosmarium subtransiens CROASDALE Cos subt x Cosmarium tenue ARCHER Cos tenu x x Cosmarium tinctum RALFS Cos tinc x x x Cylindrocystis brebissonii (MENEGH. ex RALFS) DE BARY Cyl breb x x x x x x x x x Cylindrocystis crassa DE BARY Cyl cras x Desmidium swartzii (AGARDH.) AGARDH. ex RALFS Des swar x x x x Euastrum ansatum RALFS Eua ansa x x x x x x x x x x x x

10 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 9 Taxon Zkratka Lokalita Euastrum binale (TURPIN) EHRENB. Eua bina x x x x x x x x x Euastrum denticulatum GAY Eua dent x x x x Euastrum didelta RALFS Eua dide x Euastrum elegans (BRÉB.) KÜTZ. Eua eleg x x x x x Euastrum humerosum RALFS Eua hume x Euastrum oblongum (GREV.) RALFS Eua oblo x x x x x x Euastrum verrucosum EHRENB. ex RALFS Eua verr x x x Gonatozygon brebissonii DE BARY Gon breb x x Hyalotheca dissiliens RALFS Hya diss x x x x x Micrasterias americana (EHRENB.) RALFS Mic amer x x x x x x Micrasterias crux-melitensis (EHRENB.) HASSALL ex RALFS Mic crux x x Micrasterias papillifera BRÉB. Mic papi x Micrasterias rotata (GREV.) RALFS Mic rota x x x x x x x Micrasterias thomasiana ARCHER Mic thom x x x x x x x x x x Micrasterias truncata (CORDA) BRÉB. Mic trun x x Netrium digitus (EHRENB. ex RALFS) ITZIGS. et ROTHE Net digi x x x x x x x x x x x x x x x Netrium oblongum (DE BARY) LÜTKEM. Net oblo x x x Pleurotaenium crenulatum (EHRENB. ex RALFS) RABENH. Ple cren x x Pleurotaenium ehrenbergii (BRÉB.) DE BARY Ple ehre x x x x x x x x x x x x Pleurotaenium maximum (REINSCH) LUND. Ple maxi x Pleurotaenium trabecula (EHRENB.) NÄGELI Pleu trabe x x

11 10 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 Lokalita Taxon Zkratka Roya sp. Roya sp x Spirotaenia condensata BRÉB. in RALFS Spi cond x Staurastrum avicula BRÉB. ex RALFS Sta avic x Staurastrum erasum BRÉB. Sta eras x Staurastrum fluctuosulum G.BECK. Sta fluc x Staurastrum chaetoceras (SCHRÖDER) G.M.SMITH Sta chae x Staurastrum iotanum WOLLE Sta iota x Staurastrum inflexum BRÉB. Sta infl x x Staurastrum longipes (NORDST.) TEILING Sta longi x Staurastrum margaritaceum (EHRENB.) MENEGH. ex RALFS Sta marg x x x x Staurastrum manfeldtii DELP. Sta monf x Staurastrum muticum (BRÉB.) RALFS Sta muti x Staurastrum planctonicum TEILING Sta plan x x x x x x Staurastrum polymorphum BRÉB. in RALFS Sta poly x Staurastrum proboscideum (BRÉB.) ARCHER Sta prob x x x x x Staurastrum punctulatum BRÉB. ex RALFS Sta punc x x x x x x x Staurastrum subavicula (W.WEST) W. et G.S.WEST Stau suba x Staurastrum teliferum RALFS Sta teli x x x Staurastrum tetracerum (KÜTZ.) RALFS Sta tetr x Staurodesmus convergens (EHRENB. ex RALFS) TEILING Std conv x Staurodesmus crassus (W. et G.S.WEST) FLORIN Std cras x x

12 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 11 Taxon Zkratka Lokalita Staurodesmus cuspidatus (BRÉB. ex RALFS) TEILING Std cusp x x x Staurodesmus dejectus (BRÉB. ex RALFS) TEILING Std deje x x Staurodesmus dickiei (RALFS) LILLIER Std dick x Staurodesmus glaber (EHRENB. ex RALFS) TEILING Std glab x x Staurodesmus incus (BRÉB.) TEILING Std incu x Staurodesmus pachyrhynchus (NORDST.) TEILING Std pach x x x Staurodesmus triangularis (LAGERH.) TEILING Std tria x Teilingia granulata (ROY et BISSET) BOURR. Teil gran x x x Tetmemorus granulatus (BRÉB.) RALFS ex RALFS Tetm gran x x x x Xanthidium antilopaeum (BRÉB.) KÜTZ. Xant anti x x x x

13 12 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 Porovnáme-li jednotlivé lokality z pohledu chemicko-fyzikálních podmínek vodního prostředí (ph, konduktivita), pak u studovaných rašelinných tůní (graf 1 lokalita 4, 7, 9, 15, 17, 18) jsou velmi podobné. Mírný odklon vykazuje tůň u Lazů (9), kde v letech došlo k celkovým změnám vlivem lidské činnosti a tůň v odtokové zóně těženého rašeliniště Krásno (7), kde je mimo jiné výrazně nižší ph. U sledovaných rybníků je situace rozmanitější, což je dáno nejenom měřitelnými chemicko-fyzikálními parametry vodního prostředí, ale též s nimi související velikostí, hloubkou, výskytem a rozvojem zooplanktonu, ryb a v neposlední řadě rozmanitostí litorálu včetně vodních a příbřežních makrofyt. Podmínkám rašelinných tůní se nejvíce přibližuje litorál rybníků u Nadlesí. Ten je navíc velmi rozmanitý, umožňuje výskyt poměrně širokému spektru desmídií a zároveň se jeví jako poměrně stabilní prostředí pro jejich další výskyt a rozvoj. Naproti tomu Bečovské lesní rybníky, které mají méně rozvinutou litorální vegetaci, neutrální ph, poměrně vysokou konduktivitu a břehy jsou dosti stíněné okolními stromy, nabízejí prostředí nakloněné změnám a kompetici s dalšími druhy sinic a řas. Rybníky v NPR Kladské rašeliny umožňují rozvoj hlavně rašelinným druhům krásivek, které vytvářejí typická rašelinná společenstva s převahou velkých druhů. Při srovnání lokalit z pohledu chemického složení vody pomocí CCA analýzy Graf 1: Výsledek CCA analýzy příbuznosti lokalit s promítnutím gradientu ph a vodivosti.

14 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 13 (graf 2) byly nejvýraznější rozdíly v koncentraci dusičnanů, huminových látek, hliníku, celkového dusíku a chloru. Nejvyšší koncentraci těchto látek vykazuje lokalita těženého rašeliniště Krásno, kde hodnoty několikanásobně převyšují koncentrace látek na ostatních lokalitách. Rozdíly v koncentraci ostatních testovaných chemických látek nebyly průkazné a většinou byly nevýrazné. Výsledek PCA analýzy (graf 3) příbuznosti lokalit na základě druhového složení společenstev krásivek dokládá druhovou kontinuitu u těch lokalit, které jsou na sebe buď přímo fyzicky napojeny (kaskády rybníků) anebo jsou v přímé viditelné vzdálenosti od sebe. Potěšující je výskyt zejména ohroženého druhu Micrasterias Graf 2: Výsledek CCA analýzy příbuznosti lokalit ve vztahu k chemicko-fyzikálním parametrům vody. Nejvýrazněji jsou rozdíly mezi lokalitami ovlivněny výskytem dusičnanů, huminových látek, hliníku, celkového dusíku a chloru. Jinak jsou rozdíly v chemickém složení vody nevýrazné.

15 14 Erica, Plzeň, 13: 3 15, 2006 thomasiana, který se pravidelně vyskytoval na více než polovině sledovaných lokalit. Získané informace budou jistě cenné a zajímavé pro potřeby pracovníků CHKO Slavkovský les, neboť se jedná o zatím první souhrnnější výzkum flóry desmídií na tomto území, stejně jako srovnání daných lokalit z větší části algologicky neprozkoumaných. Summary One hundred fourteen species of desmid algae were found during phycological investigation of peaty localities in the Slavkovský les protected area (Western Bohemia, Czech Republic). Graf 3: Výsledek PCA analýzy příbuznosti lokalit na základě druhového složení společenstev krásivek se znázorněním významných druhů.

16 Trojánková K.: Krásivková flóra CHKO Slavkovský les 15 List of species, statistical evaluation, structure of desmid flora, chemical and physical parameters of water and stability evaluation of localities are added. Literatura COESEL P. F. M. (1982): Structural characteristics and adaptations of desmid communities. J. Ecol., 70: COESEL P. F. M. (1983): The significance of desmids as indicators of the trophic status of freshwaters. Schweiz. Z. Hydrol., 45, 2: COESEL P. F. M. (1998): Sieralgen en Natuurwaarden. 56 p., Uitgeverij Koninklijke Nederlandse Natuurhistorische Vereninging, Utrecht. HINDÁK F. et al. (1978): Sladkovodné riasy. 724 p., Bratislava. LEDERER F. et ZÝVAL V. (1999): Sinice a řasy v povodí Jilmového potoka u Mariánských Lázní (CHKO Slavkovský les). Erica, Plzeň, 8: LEDERER F., GARDAVSKÝ A., LUKEŠOVÁ A., KUBEČKOVÁ K., ČÁPOVÁ R., LODROVÁ E. et TROJÁNKOVÁ K. (1998): Biodiverzita a ekologie sinic a řas minerálních pramenů a rašelinišť na území NPR Soos a v okolí Františkových a Mariánských Lázní. In: LEDERER F. et CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. [Eds.] Flóra a vegetace minerálních pramenů a rašelinišť NPR Soos, p Sborn. Kat. Biol., Ped. Fak. ZČU, Plzeň. ŠMILAUER P. (1992): CanoDraw User`s Guide, v p., Microcomputer Power, Ithaca, NY, USA. ter BRAAK C. J. F. (1991): CANOCO a FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis, principal components analysis and redundancy analysis (version 3.1). Agricultural Mathematics Group, Wageningen.

17 Erica, Plzeň, 13: 17 35, Jaroslava NESVADBOVÁ a Jaromír SOFRON Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň, botanika@volny.cz Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš (Plzeň-město) Die Vegetation und Flora der Kataster der Gemeinden Malesice und Dolní Vlkýš (Landkreis Pilsen-Stadt) 1 Úvod Dne 1. ledna 2003 byly k městu Plzni připojeny sousedící katastry obcí Malesice (666 ha) a Dolní Vlkýš (237 ha). V tomto území byl na žádost Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně proveden průzkum s cílem vypracovat rekonstrukční geobotanickou mapu obou katastrů (SOFRON et NESVADBOVÁ 2003). Při této příležitosti byl proveden ve zmíněných katastrech i základní floristický a fytocenologický průzkum, jehož výsledky jsou obsahem předkládaného článku. Do něho byly včleněny i údaje ze starší literatury, příp. údaje o herbářových dokladech v herbáři Západočeského muzea v Plzni (PL). Z území, zvl. z obce Malesice a jejího okolí, bylo pro poměrně snadnou dostupnost ze západočeské metropole zveřejněno již více údajů o nálezech cévnatých rostlin. Nejstarší odtud uveřejnili ČELAKOVSKÝ (1883) a Paul Hora (HORA 1883); další převážně nálezy studentů Josef Hanuš (HANUŠ ) a pak zvl. František Maloch (MALOCH 1913, 1939). Později v území sbíral Miloslav Vondráček, jehož nálezy našly uplatnění v kolektivní práci HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK (1968); HOFMAN (1971) uvádí z území Dianthus sylvaticus. Území se přímo nebo nepřímo dotkly i následující studie HOLOVSKÝ (1956), HOLOVSKÝ et HOLUBIČKOVÁ (1957), SLAVÍKOVÁ (1976, 1978), HUSOVÁ [red.] (1969) aj. HIEKE (1984: ) uvedl význačnější dřeviny zámeckého parku v Malesicích s poznámkou o zjištění 4 druhů jehličnanů a 39 druhů listnáčů. Těžiště námi prováděných terénních prací spadalo do vegetační doby roku 2003, floristický výzkum byl doplněn jednou exkurzí v l a Některé zajímavější nálezy cévnatých druhů z tohoto území byly zveřejněny již dříve v samostatných sděleních (NESVADBOVÁ et SOFRON (2003a, 2003b). Hodnoty dominance a abundance druhů při zpracovávání fytocenologických snímků byly stanovovány jedenáctičlennou semikvantitativní stupnicí Domin Hadačovou v úpravě Kopeckého (KOPECKÝ 1961: 10). Nomenklatura druhů cévnatých rostlin je udávána podle klíče K. Kubáta a kol. (KUBÁT et al. [eds.] 2002), nomenklatura syntaxonů podle MORAVEC et al. (1995), MORAVEC [red.] (1998) a MORAVEC et al. (2000). Dokladové sběry autorů článků jsou uloženy v herbáři Západočeského muzea v Plzni (PL); jejich jména pak za PL nejsou uváděna. Čtverce resp. kvadranty středoevropského mapování pro jednotlivé lokality jsou uvedeny v kap Útvar koncepce a rozvoje města Plzně zpracovává projekt územního systému ekologické stability (ÚSES); zde navržená biocentra a biokoridory jsme v předkládaném textu respektovali.

18 18 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Do práce bylo přiřazeno i 6 lokalit (95 100) ležících v k. ú. Radčice, na kontaktu s katastrem obce Malesice. 2 Fyzicko geografické poměry území Území obou katastrů je reliéfově jen nepatrně pestré, v hrubém obrysu lze říci, že se jejich terén mírně svažuje od severní hranice k jihu do širokého úvalového údolí řeky Mže. Nejvyšší nadmořské výšky 445 m dosahuje katastr ve své severovýchodní části, a to v návrší pomístně nazývaném Stráž (západně od obce Chotíkov), nejnižším bodem je výtok Mže z hranic katastru na jeho východním okraji 312 m n. m. Geomorfologickou zajímavostí území jsou převážně spádnicově probíhající strže nejasné, snad přirozené genese, často zcela bezvodé, jindy snad jen s občasnými drobnými vodotečemi. Oligotrofní geologický substrát území (karbonské a permské pískovce a slepence) neskýtá zdejší květeně a vegetaci příliš šancí pro rozvinutí většího bohatství rostlinných druhů a jejich společenstev ať už rekonstrukčních či recentních. Území katastru spadá do klimatické jednotky MT11 mírně teplé oblasti (QUITT 1970) a z fytogeografického hlediska do Plzeňské pahorkatiny vlastní. 3 Vegetace Převládající část území byla před příchodem člověka pokryta druhově poměrně chudými smíšenými acidofilními doubravami svazu Genisto germanicae-quercion, a to podle rozdílné půdní trofie dvěma asociacím: Luzulo albidae-quercetum a Vaccinio vitis-idaeae-quercetum, byť s nepříliš velkým rozdílem v druhové skladbě ve všech patrech. Tyto doubravy si lze představit návštěvou několika sice kulturních, leč přirozenou skladbu respektujících porostů v Dolním i Horním kyjovském lese. Representují je následující dva fytocenologické snímky, patřící as. Luzulo albidae-quercetum. Sn. 1: Malesice: Dolní kyjovský les (navržené biocentrum 03c06), ca 345 m n. m., 3 5 0, J JJV, 400 m 2, , E 3 : 70 %, E 1 : 60 %, E 0 : 0,5 %, 6245bb. E 3 : Quercus petraea 8 E 1 : Quercus petraea 7 (juv.), Luzula luzuloides 3, Sorbus aucuparia 1, Poa nemoralis 1, Avenella flexuosa 1, Hieracium lachenalii 1, Mycelis muralis 1, Rubus fruticosus agg. 1, Rosa sp. +, E 0 : Polytrichum formosum +. Sn. 2: Malesice: Horní kyjovský les (navržené biocentrum 02c01), 380 m n. m., 5 0, Z, 400 m 2, , E 3 : 70 %, E 2 : 15 %, E 1 : 40 %, 6245bd. E 3 : Quercus petraea 8, E 2 : Sorbus aucuparia 5, E 1 : Quercus petraea 6, Poa nemoralis 4, Sorbus aucuparia 3, Vaccinium myrtillus 2, Rubus fruticosus agg. 2, Dryopteris carthusiana 2, Anemone nemorosa 1, Prunus padus 1, Fraxinus excelsior 1, Luzula luzuloides 1, Prunus avium +, Moehringia trinervia +, Quercus rubra +, Corylus avellana +, Acer campestre +, Crataegus sp. +, Galeopsis sp. +.

19 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 19 Mimo snímek: v E 2 : Fagus sylvatica, v E 1 : Hieracium murorum, Stellaria holostea. Porosty s určitou, i když nevýraznou vergencí k sucho a teplomilným doubravám svazu Quercion petraeae, jež se nezachovaly, se nacházely jen v ojediněle příhodných polohách západoseverozápadně a východoseverovýchodně od Malesic. Poněkud výrazněji vyvinuté lesy tohoto typu, rostoucí kdysi na svazích jižně od Komberku, se našeho území dotkly pouze západně od Dolního Vlkýše. Jejich bližší fytocenologické zařazení je značně obtížné (cf. MIKYŠKA 1968: 66 73, MORAVEC et al. 2000: ). Rekonstrukční přítomnost těchto doubrav lze pouze předpokládat (nelze je však doložit fytocenologickým snímkem) na základě indikace těchto druhů: Agrimonia eupatoria, Anchusa officinalis, Avenula pratensis, Campanula persicifolia, Cirsium acaule, Filipendula vulgaris, Fragaria viridis, Galium verum, Inula conyzae, Koeleria pyramidata, Ononis spinosa, Peucedanum oreoselinum, Phleum boehmeri, Ranunculus bulbosus, Rosa gallica, Sanguisorba minor, Silene nutans a Trifolium striatum. Na strmé svahy bezvodé strže ležící 2 km západoseverozápadně od Malesic je vázán fragment poměrně přirozeného suťového porostu, nicméně jen se značně vzdáleným vztahem k svazu Tilio Acerion. Ve stromovém patře je dominantním Acer campestre, kondominantami oba duby (Quercus robur a Quercus petraea); keřové patro tvoří Prunus padus subsp. padus a Sambucus nigra; v bylinném se nacházejí např. Adoxa moschatellina, Alliaria petiolata, Geranium robertianum, Pulmonaria obscura, Urtica dioica aj. Dna údolí vodotečí provázely v dosahu infiltrace vod olšovo jasanové luhy, jež se v poměrně přirozeném stavu zachovaly pouze v nivě Košetického (Čemínského) potoka. Fytocenologicky spadají do as. Stellario Alnetum glutinosae. Představujeme je následujícím vegetačním snímkem: Sn. 3: Malesice: niva Košetického (Čemínského) potoka ca 2 km západoseverozáp. od obce (navržený biokoridor 12k09), ca 325 m n. m., 400 m 2, , E 3 : 60 %, E 2 : 5 %, E 1 : 85 %, 6245ba. E 3 : Alnus glutinosa 8, E 2 : Sambucus nigra 3, E 1 (horní podpatro): Aegopodium podagraria 7, (spodní podpatro): Ficaria verna subsp. bulbifera 7, Urtica dioica 4, Galium aparine 2, Anthriscus sylvestris 2, Lamium maculatum 2, Stachys sylvatica 2, Poa palustris 2, Veronica hederifolia agg. 2, Geum urbanum 1, Heracleum sphondylium 1, Gagea lutea 1, Adoxa moschatellina +. Nejrozměrnější olšovo-jasanové luhy provázely úvalové údolí řeky Mže, z nichž se zachovaly pouze doprovodné břehové porosty následujícího složení: ve stromovém patře olše lepkavá (Alnus glutinosa), k ní přistupují Fraxinus excelsior, Salix fragilis, v keřovém patře Prunus padus subsp. padus, Salix purpurea, Sambucus nigra, v bylinném Alliaria petiolata, Alopecurus pratensis, Anthriscus sylvestris, Calystegia sepium, Carex brizoides, Chaerophyllum bulbosum, Cirsium palustre, Dactylis glomerata, Ficaria verna subsp. bulbifera, Filipendula ulmaria, Gagea lutea, Galium aparine, Humulus lupulus, Lamium maculatum, Lysimachia vulgaris, Phalaris arundinacea, Poa trivialis, Scrophularia nodosa, Stachys sylvatica,

20 20 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Stellaria nemorum, Symphytum officinale, Urtica dioica aj. Do lokálních depresí se stagnující vodou se zřejmě koncentrovaly druhy vod a jejich břehů, mokřadů apod., např. Phragmites australis, Typha latifolia aj. Polohy luhů jsou přeměněny na polokulturní louky, výjimečně i na ornou půdu, nebo zahrady, případně jsou i zastavěny. V současnosti je celé území zcela zkulturněnou krajinou s ornou půdou, loukami, úhory, sady, kulturními lesy včetně akátin, zahradami, komunikacemi a sídlišti. 4 Flora 4.1 Seznam lokalit Dolní Vlkýš: nejsevernější borový les katastru ca 1,1 km severoseverových. od 1. obce, 415 m n. m., , 6245bb. Dolní Vlkýš: obilné pole ca 1,4 km severových. od obce, 440 m n. m., , 6245bb. Dolní Vlkýš: kulturní borový les ca 1,3 km severoseverových. od obce, m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: vodní nádržka ca 1,3 km severových. od obce, 436 m n. m., , 6245bb. Dolní Vlkýš: obilné pole ca 1 km severových. od obce, 425 m n. m., , bb. Dolní Vlkýš: nejsevernější pás dřevin ca 0,85 km severových. od obce, m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: pás dřevin u severní větve strže ca 0,8 km severových. od obce, m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: nad lomem (pískovnou) ca 400 m severových. od obce, m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: okraj pole mezi pásy strží v místě zv. Mezi jámou ca 400 m severových. od obce, 395 m n. m., , ba. Dolní Vlkýš: jižní strž táhnoucí se směrem jihozáp. severových. od severovýchodního okraje obce, 400 m n. m., , 6245ba. 10. Dolní Vlkýš: severových. okraj obce, u spojnice dvou zaříznutých strží, m n. m., , 6245ba. 12. Dolní Vlkýš: intravilán obce, 372 m n. m., , 6245ba. 13. Dolní Vlkýš: rybníček na návsi v obci, 373 m n. m., , 6245ba. 14. Dolní Vlkýš: při silnici u již. okraje obce, 374 m n. m., , 6245ba Dolní Vlkýš: kraje polní cesty vedoucí z návsi k jihozáp. podél bezejmenného potoka, m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: zanedbaný okraj pole při jihozáp. okraji obce nad cestou k Městu Touškovu, 366 m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: bor v jihových. cípu lesního komplexu mezi dvorem Komberk a obcí Dolní Vlkýš, ca 0,6 km západojihozáp. od obce, 350 m n. m., , 6245ba.

21 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 21 Dolní Vlkýš: kulturní louka 300 m jihových od obce, 376 m n. m., , ba. Dolní Vlkýš: vysetá louka ( loukopole ) u jihových. okraje obce, 375 m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: při silnici ca 400 m jihových. od obce, 374 m n. m., , ba. 21. Dolní Vlkýš: olšovo-vrbový luh v zaříznuté nivě bezejmenného potoka, ca 250 m jihozáp. od obce, 360 m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: pole ca 500 m západojihozáp. od obce, 350 m n. m., , ba. Dolní Vlkýš: doubrava se světlinami skloněnými k jihu s dominantní válečkou 23. prapořitou, ca 620 m západojihozáp. od obce, m n. m., , 6245ba Dolní Vlkýš: zarůstající neobhospodařovaná pastvina ca 0,9 km západojihozáp. od obce, 358 m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: křovinaté horizontální meze nad údolím s potokem, ca 1 km jihozáp. od obce, 346 m n. m., , 6245ba. 26. Dolní Vlkýš: pole ca 1 km jihozáp. od obce, 350 m n. m., , 6245ba. Dolní Vlkýš: niva Košetického (Čemínského) potoka ca 1,1 km jihozáp. od obce, m n. m., , 6245ba Dolní Vlkýš: příkrý, dřevinami zarostlý svah nad nivou Košetického (Čemínského) potoka ca 1,1 km jihozáp. od obce, 335 m n. m., , 6245ba. Malesice: polní cesta po hranicích katastru ca 2,2 km sev. od obce, 430 m n. m., , 6245bb. Malesice: pole navazující západně na nivu Košetického (Čemínského) potoka ca 2,2 km severozáp. od obce, 323 m n. m., , 6245ba. Malesice: úzký pruh lesíka táhnoucího se od severu k jihu, záp. od elektrovodu ca 1,8 km sev. od obce, m n. m., , 6245bb. Malesice: polní cesta vedoucí při severozáp. okraji třešňovky, ca 1,3 km severozáp. od obce, 345 m n. m., , 6245ba. Malesice: křovinami lemovaná cesta vedoucí k severu okrajem staré třešňovky a kontaktní travinné porosty, ca 1,1 km severozáp. od obce, 345 m n. m., , , , 6245ba. Malesice: suchý hřbítek s Quercus robur ve staré třešňovce ca 1,1 km severozáp. od obce, 350 m n. m., , , 6245ba. Malesice: pšeničné pole ca 1 km severozáp. od obce, 350 m n. m., , 6245ba. Malesice: plášťové a lemové, ev. příkopové porosty v okolí silnice k Dolnímu Vlkýši, 1,2 km severoseverozáp. od obce, 380 m n. m., , 6245ba. Malesice: vysoká mez, ca 1,1 km severozáp. od obce, 370 m n. m., , 6245ba.

22 22 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Malesice: okolí polní cesty s vysazenou alejí odbočující ze silnice Malesice Dolní Vlkýš k vých. východoseverových., ca 1,1 km severoseverozáp. od středu 38. obce, 372 m n. m., , 6245bb. Malesice: polní cesta odbočující k severu ze silnice Malesice Město Touškov ca 1,1 km severozáp. od obce, m n. m., , , , 6245bc. Malesice: mezička u kóty 328 u polní cesty odbočující k severu ze silnice Malesice Město Touškov ca 1,1 km severozáp. od obce, ca 328 m n. m., , bc Malesice: liniové křoviny záp. od silnice Malesice Dolní Vlkýš, ca 700 m jihových. od Dolního Vlkýše, 370 m n. m., , 6245ba. Malesice: lem a plášť (křovinaté porosty) ca 1 km severozáp. od obce, m n. m., , 6245ba. Malesice: pole sev. od silnice Malesice Město Touškov ca 1 km severozáp. od obce, 323 m n. m., , 6245ba. a) Malesice: úhor při úpatí pahorku ca 0,9 1,1 km severozáp. od obce, m n. m., , , 6245ba. 44. b) Malesice: pole oseté ovsem na pahorku ca 1,1 km severozáp. od obce, 365 m n. m., , 6245ba. Malesice: lem akátiny ca 0,9 km severozáp. od obce, , m n. m., 6245ba. 46. Malesice: pole při jižním okraji akátiny ve strži, ca 0,9 km severozáp. od obce, , m n. m., 6245ba. Malesice: akátina ve strži ca 0,8 km severozáp. od obce, m n. m., , 6245ba. Malesice: strž při sev. okraji obce, ca 0,7 km sev. od obce, 340 m n. m., , 6245bb. Malesice: obilné pole ca 0,75 km severoseverozáp. od obce, 370 m n. m., , 6245bb. Malesice: plášťové a lemové, ev. příkopové porosty v okolí silnice k Dolnímu 50. Vlkýši, od sev. okraje obce v úseku ca 500 m, m n. m., , 6245bb. 51. Malesice: plášťové a lemové, ev. příkopové porosty v okolí silnice k Dolnímu Vlkýši, při sev. okraji obce, m n. m., , 6245bd. Malesice: pole s řepkou na kontaktu s polní cestou odbočující k severu ze silnice 52. Malesice Město Touškov ca 1,2 km záp. od obce, m n. m., , 6245bc. Malesice: při silnici záp. od obce, 318 m n. m., , , , 6245bc Malesice: neopedon u rozestavěných rodinných domků na severových. okraji obce, m n. m, , , 6245bd. Malesice: okolí dvou rybníčků při severových. okraji obce, 336 m n. m., , , 6245bb.

23 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš Malesice: u cesty při severových. okraji obce, 340 m n. m., , 6245bd. 57. Malesice: pole sev. od obce, 360 m n. m., , 6245bb. Malesice: intravilán obce, 318 m n. m., , , , bd. 59. Malesice: v zahradě v obci, 318 m n. m., , 6245bd. Malesice: u Chotíkovského potoka v obci, m n. m., a , 6245bd. 61. Malesice: zámecký park v obci, m n. m., , 6245bd. Malesice: v okolí silnice jižně od zámku v obci, 320 m n. m., , bd. a) Malesice: slepé rameno Mže při záp. okraji obce již. od silnice Malesice město Touškov, 0,3 km záp. od obce, 318 m n. m., , 6245bc. 63. b) Malesice: louky mezi silnicí Malesice Město Touškov a řekou Mže ca 0,5 km západojihozáp. od obce, 318 m n.m., , 6245bc. Malesice: pravý břeh Mže při jihozáp. okraji obce, 318 m n. m., , bd i 6245bc. Malesice: při silnici na Chotíkov, severoseverových. od obce, m n. m., , , 6245bb. Malesice: polní cesta vedoucí po hranici katastru, odbočující ze silnice Malesice 66. Chotíkov, severozáp. směrem k lesíku (kóta 433), ca 1,8 km severoseverových. od obce, m n. m., , , 6245bb. Malesice: pole na kontaktu se silnicí Malesice Chotíkov, ca 1,2 1,7 km severových. od obce, 370 mn. m., , , 6245bb. 67. Malesice: pole ca 1 km severoseverových. od obce, 390 m n. m., , bb. Malesice: neudržovaná zarůstající louka ca 1,2 km východoseverových. od obce, 69. ca 360 m n. m., , 6245bb. Malesice: zarostlá strž ca 1,2 km severně od obce, 400 m n. m., , bb. Malesice: lem lesíka ca 1,5 km severně od obce, 400 m n. m., , bb. Malesice: zarostlá bezvodá strž jihových. od koty 367 (silnice Malesice Chotíkov), 1,6 km severových od obce, 365 m n. m., , 6245bb. 72. a) Malesice: květnatá louka v soukromé zahradě u chaty při silnici Malesice Chotíkov ( K Chotíkovu ) 1,45 km severových. od obce, 365 m n. m., , 6245bb. b) Malesice: sekaný trávník mezi silnicí Malesice Chotíkov a zahradou ca 1,5 km severoseverových. od obce, 370 m n. m., , 6245bb. Malesice: fragment suťového porostu ve strži ústící zprava do údolí Chotíkovského potoka ca 360 m severozáp. od vrcholové kóty Horního kyjovského lesa 74. (416), , 356 m n. m., 6245bb. Malesice: olšiny v údolí Chotíkovského potoka ca 300 m severozáp. od vrcholové kóty Horního kyjovského lesa (416), 360 m n. m., , , bb.

24 24 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 a) Malesice: kulturní lesní porosty na jihozáp. svazích Horního kyjovského lesa, ca 150 m jihojihozáp. od kóty 416, 400 m n. m., , 6245bb. b) Malesice: svahové porosty nad levým břehem Chotíkovského potoka 76. ca 300 m severozáp. od kóty 416, m n. m., , 6245bb. c) Malesice: travnatá cesta nad pravým břehem Chotíkovského potoka, 450 m západojihozáp. od kóty 416 (Horní kyjovský les), 340 m n. m., , 6245bb. Malesice: doubrava nad levým břehem Chotíkovského potoka ca 350 m severozáp. od vrcholové kóty Horního kyjovského lesa (416), m n. m., , 6245bb. Malesice: lesní cesta severozáp. svahem Horního kyjovského lesa ca 100 m jihozáp. od kóty 416, 410 m n. m., , 6245bb. 78. a) Malesice: Horní kyjovský les, přírodní památka Malesická skála (u žluté turistické značky), 400 m n. m., , 6245bb. b) Malesice: Horní kyjovský les, zbytky býv. hradu Kyjov (u žluté turistické 79. značky), 365 m n. m., , 6245bb. c) Malesice: Horní kyjovský les, jihozáp. svahy již. od býv. hradu Kyjov, m n. m., , 6245bb. Malesice: jižně orientovaný lem pláště lesa na jižním okraji Horního kyjovského 80. lesa, 370 m n. m., , 6245bd. Malesice: kulturní bor v jižní části Horního kyjovského lesa, 370 m n. m., , 6245bb. Malesice: doubrava v jižní části Horního kyjovského lesa, 365 m n. m., , 6245bd. Malesice: pláště a lemy jihových. okraje Horního kyjovského lesa, ca 1,6 km 83. severových. od obce, m n. m., , 6245bb. Malesice: okraje cesty vedoucí z jižní části Horního kyjovského lesa v úseku ca m severových. od obce, m n. m., , 6245bd. Malesice: lem a plášť zarůstající polní cesty vedoucí jihových. od jižního okraje 85. Horního kyjovského lesa (na kontaktu s neobdělávanou loukou) ca 1,2 km východoseverových. od obce, 380 m n. m., , 6245bd. Malesice: niva Chotíkovského potoka pod jihozápadními svahy Horního kyjovského lesa, 400 m jihojihozáp. od kóty 461, 340 m n. m., , bb. Malesice: okraj pole mezi Dolním a Horním kyjovským lesem ca 1,3 km východoseverových. od obce, 380 m n. m., , 6245bb. 87. Malesice: severovýchodní cíp Dolního kyjovského lesa severových. od kóty 396, m severozáp. od býv. Radčické cihelny, sev. od obce Radčice, 395 m n. m., , 6245bb. Malesice: mozaika kulturních lesních porostů, včetně lesních cest, v severových. 89. části Dolního kyjovského lesa, m n. m., , 6245bb. Malesice: doubrava v západní části Dolního kyjovského lesa severových. od 90. kaple, 340 m n. m., , 6245bd. Malesice: kulturní doubrava v jihových. cípu Dolního kyjovského lesa, m n. m., , 6245bd.

25 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 25 Malesice: jižní okraj Dolního kyjovského lesa sev. od obce Radčice, 335 m n. m., , 6245bd. Malesice: travnatá lesní cesta jižním okrajem Dolního kyjovského lesa a její lem, m n. m., , 6245bd. Malesice: lem Dolního kyjovského lesa ca 150 m jižně od kóty 396, 450 m severozáp. od býv. Radčické cihelny, sev. od obce Radčice, 390 m n. m., , bb. Radčice: úhor u kóty 396, severozáp. od býv. Radčické cihelny, sev. od obce 95. Radčice, 395 m n. m., , 6245bb. Radčice: pšeničné pole severozáp. od býv. Radčické cihelny, sev. od obce Radčice, 395 m n. m., , 6245bb. 96. Radčice: suchý krátkostébelný lem liniového pláště křovin při západním okraji 97. silničky z Radčic do Chotíkova ca 1,3 km severových. od Radčic, 370 m n. m., , 6245bd. Radčice: strž záp. od kóty 356 (pomístní název Na kameni) při severových. okraji 98. obce, 350 m n. m., , 6245bd. Radčice: okraj pole při severových. okraji obce, 340 m n. m., , bd Radčice: u silnice v sev. části intravilánu obce, 335 m n. m., , 6245bd Seznam nalezených druhů cévnatých rostlin a jejich lokalit Acer campestre L.: Malesice: v údolí Malesického potoka v žlebu v Kyjově (MA- LOCH 1913: 250), 11, 72, 74, 75, 77; Acer negundo L.: Malesice park (MALOCH 1913: 250), 86; Acer platanoides L.: 20, 28, 50, 80, 82, 92; Acer pseudoplatanus L.: 12, 28, 58 (cult.), 60, 83, 86; Achillea millefolium L. s. l.: 1, 7, 51, 33, 66, 71, 73a, 83, 93, 94, 97; Adoxa moschatellina L.: Malesice v údolí mezi obcí a Chotíkovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 188); 27, 74; Aegopodium podagraria L.: 10, 20, 21, 28, 61, 75, 86; Aesculus x carnea HAYNE.: Malesice park (MALOCH 1913: 251, HIEKE 1984), Malesice Lysacova zahrada (MALOCH 1913: 251); Aesculus hippocastanum L.: Malesice při silnici z obce do Kyjova (MALOCH 1913: 251), 27, 70, 81; Aethusa cynapioides M. BIEB.: 53; Agrimonia eupatoria L.: Dolní Vlkýš: mezi obcí a Komberkem (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 92), 33, 44a, 66, 83, 85; Agrostis capillaris L.: 33, 82, 83, 91, 92; Agrostis gigantea ROTH: 87; Agrostis stolonifera L.: 12, 37; Ailanthus altissima (MILL.) SWINGLE: Malesice park (MALOCH 1913: 249, HIEKE 1984); Ajuga genevensis L.: 33, 34; Ajuga reptans L.: 86; Alliaria petiolata (M. BIEB.) CAVARA et GRANDE: 21, 27, 50, 54, 64, 65, 74; Allium cf. schoenoprassum L.: 36; Allium oleraceum L.: 80, 83, 92; Allium vineale L.: 80; Alnus glutinosa (L.) GAERTN.: 20, 21, 27, 55, 60, 64, 75, 86; Alopecurus geniculatus L.: 32, 63c, 91, 95; Alopecurus pratensis L.: 4, 24, 33, 48, 63a, 64, 65, 94; Amaranthus powellii S. WATSON: 53; Amaranthus retroflexus L.: Malesice podél silnic mezi obcí a Radčicemi, dosti hojně (MALOCH 1913: 157); Anagallis arvensis L.: 49, 87, 96; Anchusa officinalis L.: Malesice v poli (v jeteli) u obce (MALOCH 1913: 196, MALOCH 1939: 63),

26 26 Erica, Plzeň, 13: 17 35, , 43, 52, 53; Anemone nemorosa L.: 28, 77, 91, 92; Angelica archangelica L.: Malesice: v žlebu v Kyjově (MALOCH 1913: 260); Antennaria dioica (L.) GAERTN.: 33; Anthemis arvensis L.: 5, 11, 46, 87; Anthyllis vulneraria L.: Dolní Vlkýš často se seje u obce (MALOCH 1913: 288); Anthoxanthum odoratum L.: 1, 3, 23, 71, 73a, 85; Anthriscus sylvestris (L.) HOFFM.: 21, 23, 25, 27, 28, 33, 36, 47, 64, 67, 74; Apera spica venti (L.) P. BEAUV.: 39, 44a, 66, 96; Aphanes arvensis L.: 11, 44a, 87; Arabidopsis thaliana (L.) HEYNH.: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1939: 63), 2, 11, 45, 52; Arctium lappa L.: 53, 54, 83, 87; Arctium minus (HILL) BERNH.: 36, 66; Arctium tomentosum MILL.: 39, 44a, 53, 54, 83; Arenaria serpyllifolia agg.: Dolní Vlkýš stráň mezi obcí a Komberkem (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 57); Armoracia rusticana P. GAERTN.: 12, 21, 32, 53, 95; Arrhenatherum elatius (L.) J. PRESL et C. PRESL: Malesice u obce (HANUŠ 1885: 12), 1, 3, 20, 25, 33, 39, 41, 42, 44a, 48, 50, 51, 58, 61, 65, 66, 73a, 80, 82, 84, 85, 92, 94, 96, 97; Artemisia vulgaris L.: 39, 44a, 45, 49, 54, 58, 80; Asparagus officinalis L.: 65; Astragalus glycyphyllos DC.: 23, 24, 33, 44a, 71, 92; Athyrium filix femina (L.) ROTH: 74, 75, 76b, 81, 98; Atriplex patula L.: 11, 50, 53, 73a; Atriplex rosea L.: Malesice podle cest hojně, nejhojněji na úklonech silnice mezi obcí a Radčicemi (MALOCH 1913: 155, cf. MANDÁK 2003: 164); Atriplex sagittata BORKH: 33, 39, 52, 53, 54; Avena sativa L.: 96; Avenella flexuosa (L.) DREJER: 1, 3, 7, 71, 77, 78, 79a, 81, 83, 90, 91, 92; Avenula pratensis (L.) DUMORT: 23, 71; Avenula pubescens (HUDS.) DUMORT.: 23, 67, 73a. Ballota nigra L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 167); 12, 15, 25, 36, 37, 38, 39, 42, 53, 58, 61, 65; Barbarea vulgaris W. T. AITON: 24, 63a; Bellis perennis L.: 4, 58, 66; Berberis vulgaris L.: Malesice park MALOCH 1913: 225), 50, 65, 81; Berteroa incana (L.) DC.: Malesice: u silnice z Plzně do obce (J. Sofron 1953 in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 46); Beta vulgaris L.: Malesice na mocných náplavech u obce (MALOCH 1913: 155); Betula pendula ROTH: 1, 3, 7, 10, 17, 31, 33, 50, 81, 82, 88, 91, 92, 93; Blysmus compressus (L.) LINK: Malesice (HORA 1883: 97); Brachypodium pinnatum (L.) P. BEAUV.: Dolní Vlkýš mezi obcí a Komberkem (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 244), 23; Brassica napus L. subsp. napus: Malesice setá u obce (MALOCH 1913: 232), 11, 67; Brassica nigra (L.) W. D. J. KOCH: Malesice jako plevel v hrachu u obce (MALOCH 1913: 233 sub Melanopsis communis); Brassica oleracea L. var. capitata L.: Malesice pěstuje se v zahradách i na polích v obci (MALOCH 1913: 233), 53; Bromus commutatus SCHRADER: 58; Bromus hordeaceus L.: 33, 58, 65, 66, 71, 97; Bromus inermis LEYSS.: 53, 83; Bromus sterilis L.: 32, 47, 51, 53, 58, 61, 84; Bryonia alba L.: 15, 25, 36, 42, 45, 51, 84. Calamagrostis epigejos (L.) ROTH: 3, 17, 33, 44a, 81, 83, 91, 93; Calluna vulgaris (L.) HULL: 33, 71, 90; Caltha palustris L. s. l.: 75; Calystegia sepium (L.) R. BR.: 64; Campanula patula L.: 24, 33, 44a, 45, 65, 73a; Campanula persicifolia L.: 71; Campanula rapunculoides L.: 25, 36, 38, 58, 71, 83, 87; Campanula rotundifolia L.: 33, 44a, 71, 79c, 94; Campanula trachelium L.: 65; Capsella bursa pastoris (L.) MEDIK.: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1939: 63), 11, 12, 29, 46, 52, 58, 66, 93, 96; Caragana arborescens LAM.: Malesice park (MALOCH 1913: 289); Caragana frutex (L.) K. KOCH: Malesice Lysacova zahrada v obci (MA-

27 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 27 LOCH 1913: 289); Cardamine amara L.: 75; Cardaria draba (L.) DESV.: 49, 53, 56, 58, 68; Carduus acanthoides L.: 7; Carduus crispus L.: 54; Carduus nutans L.: Malesice u obce (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 216); Carex brizoides L.: 64; Carex caryophyllea LATOURR.: 23; Carex divulsa STOKES: 92 (det. R. Řepka 2003); Carex hirta L.: 12, 20; Carex muricata agg.: 75, 91, 92; Carex ovalis GOODEN.: 71, 91; Carex pallescens L.: 71, 78, 91; Carex pilulifera L.: Malesice v březovém lese (MALOCH 1913:125), 3, 78, 79c, 90; Carex vulpina L.: 14; Carlina vulgaris L.: 34; Carpinus betulus L.: 90; Centaurea cyanus L.: 52, 87, 96; Centaurea jacea L.: 23, 83, 97; Centaurea stoebe L.: 33, 39, 44a; Cerastium arvense L.: 37, 38, 42, 44a, 65, 71; Cerastium glutinosum FR.: 29; Cerastium holosteoides FRIES subsp. triviale: 58, 97; Cerastium tomentosum L.: 12; Ceratophyllum submersum L.: 13; Cerinthe minor L.: Malesice: při polní cestě mezi obcí a Městem Touškovem (PL, leg. M. Vondráček , M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 160); Chaerophyllum bulbosum L.: 53, 54, 58, 61, 64; Chaerophyllum hirsutum L.: 75; Chelidonium majus L.: 12, 17, 21, 28, 47, 48, 58, 65, 84; Chenopodium album L. s. s.: 11, 33, 35, 46, 58, 66, 96; Chenopodium bonus henricus L.: 60; Chenopodium glaucum L.: 53; Chenopodium hybridum L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 70); Chenopodium polyspermum L.: Malesice (HANUŠ 1885: 31), 19; 87; Chenopodium urbicum L.: Dolní Vlkýš náves (MALOCH 1913: 156) Chenopodium vulvaria L.: Malesice (MALOCH 1913: 156); Cichorium intybus L.: 29, 33, 39, 44a, 58, 69, 83, 85, 97; Cirsium acaule SCOP.: 23; Cirsium arvense (L.) SCOP.: 11, 24, 35, 44a, 49, 54, 95, 96; Cirsium palustre (L.) SCOP.: 64, 94; Cirsium vulgare (SAVI) TEN.: 2, 38, 39, 44a; Clematis integrifolia L.: Malesice pěstován v parku v obci (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 38); Clematis vitalba L.: Malesice park (MALOCH 1913: 220); Clematis viticella L.: Malesice pěstován v parku v obci (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 38); Colchicum autumnale L.: Malesice louky u obce (HANUŠ 1885: 22); Consolida regalis GRAY: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1939: 63), 11, 22, 26, 87; Convallaria majalis L.: 81; Convolvulus arvensis L.: 12, , 39, 49, 53, 58, 66, 67, 85, 96; Conyza canadensis (L.) CRONQUIST: 33, 44a, 53, 58, 82; Cornus sanguinea L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 149); 50, 72; Corylus avellana L.: 12, 48, 50, 60, 64, 74, 77, 81; Cotinus coggygria SCOP.: Malesice park (MALOCH 1913: 249); Crataegus laevigata (POIR.) DC.: 21, 25, 29, 31, 33, 72, 78; Crataegus x macrocarpa HEGETSCHW.: 31, 33, 50 Crataegus monogyna JACQ.: 70; Crepis biennis L.: 58, 58, 84; Cuscuta europaea L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 159), 53; Cynoglossum officinale L.: Malesice a Dolní Vlkýš u silnice (MALOCH 1913: 195), 79b; Cyperus flavescens L.: Malesice (HORA 1883: 97, cf. HANUŠ 1885: 19); Cystopteris fragilis (L.) BERNH.: Malesice v Kyjově (PL, leg. Anonymus ); Cytisus scoparius (L.) LINK: 81, 82, 83, 89. Dactylis glomerata L.: 23, 27, 33, 40, 48, 50, 53, 54, 58, 64, 65, 78, 83, 85, 92; Daucus carota L.: 24, 33, 44a, 65, 66, 85, 94, 97; Deschampsia cespitosa (L.) P. BEAUV.: 14, 27, 44a, 58; Descurainia sophia (L.) PRANTL: 12, 15, 37, 52, 53, 54, 58, 65; Dianthus deltoides L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 67), 71; Dianthus sylvaticus WILLD.: Malesice les Horní

28 28 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Kyjov, ca 40 ex. (HOFMAN 1971); Dipsacus fullonum L.: (MALOCH 1913: 184), 18, 30, 58, 100; Dryopteris carthusiana (VILL.) H. P. FUCHS: 3, 7, 10, 27, 74, 77, 89, 90; Dryopteris dilatata (HOFFM.) A. GRAY: 7, 74, 76b, 81, 89, 90; Dryopteris filix mas (L.) SCHOTT: 3, 11, 21, 27, 74, 77, 81, 90, 91, 92. Echinochloa crus-galli (L.) P. B.: 53; Echinops sphaerocephalus L.: 11, 58, 63a, 67, 83; Echium vulgare L.: 2, 33, 44a, 45, 46, 67, 85; Eleocharis palustris (L.) R. et SCH. 63c; Elodea canadensis MICHX.: Malesice v tůních u obce, v masách (HORA 1883: 98); Elytrigia repens (L.) NEVSKI: 4, 11, 33, 35, 39, 45, 49, 53, 58, 66, 83, 96; Epilobium angustifolium L.: 3, 10, 33, 79a, 91, 92; Epilobium ciliatum RAFIN.: 12, 20; Epilobium hirsutum L.: Malesice potok u obce (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 139), 58; Epilobium lamyi F. W. SCHULTZ: 33, 39, 44a, 54, 66, 69, 85; Epilobium montanum L.: 90; Equisetum arvense L.: 20, 35, 48, 52, 53, 65, 85, 96; Equisetum palustre L.: 53; Erigeron acris L. s. s.: 24, 33, 39; Erigeron annuus (L.) PERS. subsp. annuus: 56, 65, 67; Erodium cicutarium (L.) L HÉR.: 11, 24, 33, 35, 44a, 46, 52, 66, 67; Erophila verna (L.) DC.: 52; Erysimum durum J. PRESL et C. PRESL: 67; Euonymus europaea L.: 61, 72, 74; Euphorbia esula L.: 6, 9, 25, 32, 36, 97; Euphorbia helioscopia L.: 6, 54, 58, 67, 87, 96. Fagopyrum eculentum MOENCH: 99; Fagus sylvatica L.: 77 (kult.); Fagus sylvatica Atropunicea : Malesice park (HIEKE 1984: 251); Falcaria vulgaris BERNH.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 143), 25, 32, 33, 39, 41, 42, 54, 58, 65, 66, 76c, 79b, 80, 83, 84, 85, 97; Fallopia convolvulus (L.) Á. LÖVE: 11, 44b, 46, 49, 52, 87, 92, 96; Festuca filiformis POURR.: 33, 44a; Festuca gigantea (L.) VILL.: 21, 27; Festuca ovina L.: Malesice bor u obce (MALOCH 1913: 134 sub var. pseudoovina HACKEL), 1, 3, 10, 11, 19, 23, 33, 71, 78, 79b, 81, 82, 83, 84, 88, 92, 97; Festuca pratensis HUDS.: Malesice u obce (HANUŠ 1885: 15), 32, 48, 54, 65; Festuca rubra L.: 12, 23, 33, 53, 66, 79b, 85, 92, 97; Ficaria verna HUDS. subsp. bulbifera Á. LÖVE et D. LÖVE: 27, 28, 61, 64, 74, 75; Filipendula ulmaria (L.) MAXIM: 64; Filipendula vulgaris MOENCH: Komberk (E. Hadač in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 84), 23; Fragaria vesca L.: 20, 24, 25, 33, 37, 78, 79c, 90, 92, 94; Fragaria viridis (DUCHESNE) WESTON: 23, 42, 66, 85; Frangula alnus MILL.: 78; Fraxinus excelsior L.: 11, 12, 21, 58, 61, 63a, 64, 75, 77, 86, 92; Fumaria officinalis L.: 45, 87, 96. Gagea lutea (L.) KER GAWL.: 27, 64; Galeobdolon luteum HUDS.: 75; Galeopsis bifida BOENN.: 91; Galinsoga parviflora CAV.: Malesice (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 208); Galium album MILL.: 20, 33, 39, 41, 48, 51, 53, 65, 71, 73a, 80, 83, 85, 92, 94, 97; Galium aparine L.: 11, 21, 27, 28, 35, 39, 44a, 47, 49, 58, 64, 65, 74, 75, 83, 86, 90, 92, 96; Galium pumilum MURRAY: 76c, 79c; Galium palustre L. s. s.: 20, 94; Galium verum L.: 10, 23, 33, 89; Geranium dissectum L.: 11, 33, 52; Geranium pratense L.: 14, 15, 20, 48, 51, 53, 58, 65, 85; Geranium pusillum BURM. f.: 12, 29, 46, 52, 58, 87; Geranium robertianum L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: ), 10, 74, 81, 83; Geum urbanum L.: Malesice bory u obce (MALOCH 1913: 274), 21, 25, 27, 28, 44a, 45, 50, 54, 58, 67, 70, 74, 81, 82, 83, 91; Glechoma hederacea L.: 12, 21, 61, 74, 86; Gleditschia triacanthos L.: Malesice park (MALOCH 1913: 283, HIEKE 1984: 251); Glyceria fluitans (L.) R. BR.: 58; Gnaphalium sylvaticum L.:

29 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 29 71, 94; Gnaphalium uliginosum L.: 63c; Glyceria notata F. F. CHEVALLIER: Malesice v příkopě cesty z Křimic do obce (PL, leg. F. Maloch , MALOCH 1913: 133), rev. B. TRÁVNÍČEK et M. DANČÁK, Heracleum sphondylium L.: 10, 27, 53, 54, 64, 93; Heracleum persicum FISCH.: Malesice zplanělý a sázen v parku (MALOCH 1913: 259 zda správně určeno; viz HOLUB Květena ČR 5: 394, 1997); Hieracium caespitosum DUMORT.: 33, 44a; Hieracium glomeratum FROEL.: 8 (PL, det. J. Chrtek jun.), 33 (PL, det. J. Chrtek jun.); Hieracium lachenalii SUTER: 33, 71, 79b, 79c, 83, 90, 92; Hieracium laevigatum WILLD.: 47 (PL, rev. J. Chrtek jun.), 71, 79c, 90 (PL, rev. J. Chrtek jun.), 91 (PL, rev. J. Chrtek jun.), 92; Hieracium murorum L.: 3, 10, 77, 78, 92; Hieracium pilosella L.: 1, 33, 44a, 71, 73a; Hieracium sabaudum L.: 17, 33, 44a, 65, 71, 76b, 80, 82, 91, 92; Hippophaë rhamnoides L.: Malesice sázen v parku (MALOCH 1913: 159); Holcus lanatus L.: 33, 48, 73a, 95, 96; Holcus mollis L. 90, 95; Holosteum umbellatum L.: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1939: 63); Hordeum vulgare L. subsp. vulgare: 46; Humulus lupulus L.: 64; Hyoscyamus niger L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 171); Hypericum perforatum L.: 7, 25, 33, 34, 38, 44a, 45, 71, 73a, 78, 79a, 79b, 83, 84, 91, 94, 97; Hypochaeris radicata L.: 33, 71, 91. Impatiens glandulifera ROYLE: 75, 76b; Impatiens parviflora DC.: 90, 91; Inula conyzae (GRIESS.) MEIKLE: 33, 44a. Juglans regia L.: 50; Juncus bufonius L.: Malesice (HANUŠ 1885: 20); Juncus conglomeratus L.: 63a, 91; Juncus effusus L.: 75, 79c, 91; Juncus tenuis WILLD.: 78, 79b, 91; Juniperus communis L.: 7. Knautia arvensis (L.) J. M. COULT.: 23, 33, 39, 42, 44a, 65, 71, 83, 85, 97; Koeleria pyramidata (LAM.) P. BEAUV.: 33, 34, 97; Koeleria macrantha (LEDEB.) SCHULT.: Dolní Vlkýš mezi obcí a Komberkem (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 256). Laburnum anagyroides MEDIK.: Malesice park (MALOCH 1913: 284); Lactuca serriola L.: Malesice: mezi obcí a Radčicemi (MALOCH 1913: 166), 17, 44a, 52, 53, 58, 65, 85; Lamium album L.: 20, 36, 38, 45, 53, 58, 65, 70, 93; Lamium amplexicaule L.: 2, 11, 19, 22, 49, 96; Lamium maculatum L.: 27, 38, 64, 74, 75, 86; Lamium purpureum L.: 2, 30; Lapsana communis L.: 53, 87, 96; Larix decidua MILL.: 3, 82, 88, 90, 92; Lathyrus pratensis L.: 12, 20, 66, 94; Lathyrus sylvestris L.: 42; Lathyrus tuberosus L.: 65, 69; Lemna minor L.: 4, 11, 13; Leontodon autumnalis L.: 33; Leontodon hispidus L. subsp. glabratus (KOCH) HOLUB: Malesice na mokřadní louce (MALOCH 1913: 168); Leontodon hispidus L. subsp. hispidus: 65, 73a, 85; Lepidium campestre (L.) R. BR.: Dolní Vlkýš: na haldách mouru a strusek (MALOCH 1913: 227), 29, 79b; Lepidium ruderale L.: Dolní Vlkýš: na haldách u obce (MALOCH 1913: 228), 32; Leucanthemum ircutianum DC.: 23, 33, 71, 73a, 88; Ligustrum vulgare L.: 80; Linaria vulgaris MILL.: 7, 45, 49, 58, 96; Liriodendron tulipifera L.: Malesice: park (MALOCH 1913: 225); Lithospermum arvense L.: 11; Lolium perenne L.: 32, 33, 39, 54, 58, 63c, 66, 85, 91, 93; Lonicera caprifolium L.:

30 30 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Malesice v libosadu (MALOCH 1913: 189); Lonicera xylosteum L.: 72, 75, 76b, 83; Lotus corniculatus L.: 33, 44a, 48, 65, 83, 97; Lupinus polyphyllus LINDL.: 32; Luzula campestris (L.) DC.: 23, 33, 71, 73a, 97; Luzula luzuloides (LAM.) DANDY et WILMOTT: 23, 77, 83, 90, 91, 92; Lycium barbarum L.: 12 (pěst.); Lycopsis arvensis L.: 11, 30, 43, 46, 52, 53; Lysimachia nummularia L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 150), 48; Lysimachia vulgaris L.: 64. Malus domestica BORKH.: 32, 33, 38, 53, 80, 85; Malva neglecta WALLR.: 58; Malva sylvestris L.: Malesice (HANUŠ 1886: 26), Dolní Vlkýš (MALOCH 1913: 242), 58; Matricaria discoidea DC.: 2, 11, 12, 58, 63c, 66; Matricaria recutita L.: 95; Matteuccia struthiopteris (L.) TOD.: 59 (pěst.); Medicago lupulina L.: 12, 42, 66, 69; Medicago sativa L.: 51, 53, 61, 65, 73a, 83, 84; Melampyrum arvense L.: Malesice u obce (MALOCH 1913: 206); Melilotus albus MEDIK.: Malesice (HORA 1883: 108, HANUŠ 1886: 42 za parkem Malesickým ), 54; Mentha arvensis L.: Malesice (HANUŠ 1886: 7), 96; Mentha x verticillata L.: 96 (PL, det. J. Štěpánek); Microrrhinum minus (L.) FOURR.: 11, 95; Moehringia trinervia (L.) CLAIRV.: 74, 77, 89, 92; Mycelis muralis (L.) DUMORT.: 74, 78, 81, 83, 90, 92; Myosotis arvensis (L.) HILL.: Malesice v hlinitých polích u obce (MALOCH 1913: 196), 2, 11, 44a, 46, 66, 79b, 87, 96; Myosotis ramosissima SCHULT.: 33; Myosotis palustris agg.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 159); Myosotis stricta ROEM. et SCHULT.: 11; Myosoton aquaticum (L.) MOENCH: 30, 54, 92; Myosurus minimus L.: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1913: 221, MALOCH 1939: 63), 11 (NESVADBOVÁ et SOFRON 2003a). Nardus stricta L.: 79c; Neslia paniculata (L.) DESV.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁ- ČEK 1968: 45), 67. Odontites vernus (BELLARDI) DUMORT subsp. serotinus (DUMORT) CORB.: 66; Ononis repens L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁ- ČEK 1968: 103), 33, 39, 42, 45; Onopordum acanthium L.: 39, 52, 53, 65, 67; Oxalis acetosella L.: 27; Papaver argemone L.: 11, 57; Papaver confine JORD.: 11; Papaver dubium L. s. s.: Malesice (MALOCH 1913: 226), 52, 67, 87; Papaver rhoeas L.: Malesice v řídkém jeteli u obce (MALOCH 1939: 63), 11, 45, 54, 58, 65, 87; Persicaria amphibia (L.) DELARBRE: 53, 58, 63a; Persicaria hydropiper (L.) DELARBRE: 91, 93; Persicaria lapathifolia (L.) DELARBRE subsp. lapathifolia: 53, 58, 63c, 67; Persicaria minor (HUDS) OPIZ: 90, 91; Petrorhagia saxifraga (L.) SCOP.: Malesice při cestě mezi obcí a Radčicemi (MALOCH 1913: kus zplanělý ); Peucedanum oreoselinum (L.) MOENCH: 71; Phalaris arundinacea L.: 27, 58, 60, 63a, 64, 75; Philadelphus coronarius L.: Malesice: park (MALOCH 1913: 263), 12; Phleum phleoides (L.) H. KARST.: 23; Phleum pratense L.: 33, 44a, 67, 85; Phragmites australis (CAV.) STEUD.: 29, 30, 39, 53, 55, 62, 63a; Picea abies (L.) H. KARST.: 3, 11, 61, 75, 86, 88, 90, 91, 92; Picris hieracioides L.: 44; Pimpinella saxifraga L.: 33, 42, 71, 73a, 97; Pinus nigra J. F. ARNOLD: 17; P. nigra J. F. ARNOLD var. austriaca: Malesice: park (HIEKE: 1984: 251); Pinus strobus L.: Malesice (MALOCH 1913: 118 v sadech, HIEKE 1984: 251 park),

31 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 31 76a; Pinus sylvestris L.: 1, 3, 6, 10, 11, 17, 31, 77, 82, 83, 90, 91, 92; Plantago lanceolata L.: 12, 29, 33, 39, 42, 44a, 50, 54, 66, 97; Plantago major L.: 11, 33, 35, 38, 39, 46, 58, 66, 78, 83, 89, 93; Plantago media L.: 12, 23, 33, 42, 44a, 58, 65, 73a, 79b, 83, 97; Platanus occidentalis L.: Malesicen sázen v parku (MALOCH 1913: 154); Platycladus orientalis (L.) FRANCO: Malesice park (HIEKE 1984: 251); Poa angustifolia L.: 32; Poa annua L.: 11, 20, 39, 44a, 58, 66, 79a, 91, 93; Poa compressa L.: 8, 12, 33, 42, 44a, 58, 85, 97; Poa nemoralis L.: 3, 10, 17, 34, 61, 64, 72, 77, 78, 82, 83, 90, 91, 92; Poa palustris L. subsp. palustris : 27; Poa palustris L. subsp. xerotica CHRTEK et JIRÁSEK: 44a, 83; Poa pratensis L.: 20, 23, 25, 33, 44a, 50, 58, 65, 79b, 80, 83, 97; Poa trivialis L.: 11, 12, 48, 54, 64, 66, 86; Polygonum arenastrum BOREAU: 39, 54, 58, 91, 93; Polygonum aviculare L.: 11, 12, 33, 44b, 50, 52; Populus nigra L. cv. Italica : 6; Populus tremula L.: 3, 15, 31, 33, 91, 92; Potentilla anserina L.: 12, 38, 63a, 65, 66, 84; Potentilla argentea L.: 12, 25, 33, 37, 42, 44a, 67, 71, 96, 97; Potentilla erecta (L.) RÄUSCH.: 3, 33; Potentilla reptans L.: 12, 33, 39, 51, 58, 66, 83, 85, 94; Potentilla supina L.: 63c; Potentilla tabernaemontani ASCH.: 23, 34, 58, 71, 73a, 97; Prunella vulgaris L.: 78, 93, 95; Prunus mahaleb L.: Malesice park (MALOCH 1913: 282); Prunus armeniaca L.: Malesice sázen v panské zahradě (MALOCH 1913: 281); Prunus avium (L.) L.: Malesice Lysacova zahrada, plnokvětá f. (MALOCH 1913: 282); 10, 11, 15, 20, 28, 31, 33, 38, 41, 48, 77, 82, 83, 84, 90, 92; Prunus cerasifera EHRH.: 50, 65; Prunus cerasus L.: Malesice v žlebu v Kyjově planě (MALOCH 1913: 282); Prunus domestica L.: 38, 41, 84; Prunus insiticia L.: Malesice zplanělá v žlebu v Kyjově (MALOCH 1913: 281); Prunus padus L. subsp. padus: 21, 50, 60, 72, 74, 75, 77; Prunus persica (L.) BATSCH: Malesice sázen v panské zahradě (MALOCH 1913: 281); Prunus spinosa L.: 6, 7, 15, 20, 21, 23, 25, 29, 31, 33, 38, 41, 42, 44a, 48, 50, 66, 67, 70, 71, 83, 85, 91, 92; Puccinelia distans (JACQ.) PARL.: 32, 53, 58; Pulmonaria obscura DUMORT.: 74; Pyrus communis L.: 10, 29, 33, 53 (cult.), 80, 84, 85, 92; Pyrus pyraster (L.) BURGSDORF: 33. Quercus petraea (MATTUSCHKA) LIEBL.: 23, 31, 70, 77, 80, 81, 82, 83, 88, 90, 91, 92; Q. petraea (MATT.) LIEBL cv. Mespilifolia : Malesice park (HIEKE 1984: 251); Quercus robur L.: 3, 6, 10, 11, 12, 15, 17, 21, 24, 31, 33, 65, 72, 77, 83, 84, 88, 92; Q. robur L. cv. Fastigiata : Malesice park (HIEKE 1984: 251); Quercus rubra L.: Malesice park (HIEKE 1984: 251), 10, 17, 77. Ranunculus acris L.: 20, 48, 50, 51, 65, 73a, 93; Ranunculus auricomus agg.: Malesice park (MALOCH 1913: 222); Ranunculus bulbosus L.: 23, 48, 51; Ranunculus repens L.: 30, 48, 51, 63a, 75, 78, 91, 93, 96; Ranunculus sceleratus L.: 30; Raphanus raphanistrum L.: 46, 67, 95; Rhamnus cathartica L.: 72, 79b, 82, 83, 97; Rhus hirta (L.) SUDW.: Malesice sázen v parku (MALOCH 1913: 249); Ribes nigrum L.: 92; Ribes rubrum L.: 15 (zpl.), 74; Ribes uva crispa L.: 7, 31, 91, 92; Robinia pseudacacia L.: 6, 11, 17, 21, 31, 47, 50, 58, 61, 70, 92; Rorippa sylvestris (L.) BESSER: 54, 63c; Rosa canina L.: 3, 6, 10 (liana), 23, 25, 31, 39, 42, 50, 65, 66, 67, 80, 82, 83, 84, 91; Rosa elliptica TAUSCH: 44a; Rosa gallica L.: 85; Rubus caesius L.: 32, 33, 50, 53, 54, 58, 63a 64, 65, 67, 83, 84; Rubus fruticosus agg.: 53; Rubus idaeus L.: 7, 54, 64, 74, 79a, 83, 91 (porosty), 92; Rubus pericrispatus HOLUB et TRÁVNÍČEK ined.: Malesice Dolní kyjovský les (PL, leg. M. Vondráček

32 32 Erica, Plzeň, 13: 17 35, , rev. B. Trávníček 2002); Dolní Vlkýš na okraji lesa podél cesty 1 km SZ od obce ( on the wood margin along the road 1 km NW of the village V. Žíla in TRÁVNÍČEK et ZÁZVORKA 2005: 35); Rumex acetosa L.: 12, 48, 51, 65, 73a; Rumex acetosella L.: 33, 46, 71, 78, 91, 92; Rumex conglomeratus MURRAY: Malesice a Horní Kyjov (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 72); Rumex crispus L.: Malesice (HANUŠ 1885: 29), 11, 12, 51, 33, 54, 58, 65, 83; Rumex obtusifolius L.: 35, 36, 54, 58, 78, 92, 100. Salix caprea L.: 38, 39, 91; Salix fragilis L.: 10, 11, 15, 21, 27, 48, 55, 60, 63a, 64, 70, 72; Salix purpurea L.: 60, 65; Salix triandra L.: 18, 20, 60, 63a; Salix viminalis L.: 18, 20; Sambucus nigra L.: Malesice v plotech velmi hojně (MALOCH 1913: 190), 6, 10, 15, 17, 20, 21, 25, 28, 31, 33, 39, 42, 45, 47, 50, 58, 60, 64, 67, 72, 74, 75, 82, 83, 84, 85, 91, 97; Sambucus racemosa L.: 75, 89; Sanguisorba minor SCOP.: 7, 8, 23, 65, 83, 97; Sanguisorba officinalis L.: 20, 50, 67; Saponaria officinalis L.: 32, 40, 41, 51, 53, 67, 70; Scirpus sylvaticus L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 237); Scleranthus annus L.: 2, 45, 87; Sclerochloa dura (L.) P. BEAUV.: Malesice (T. Bayer in MALOCH 1913: 132); Scrophularia nodosa L.: 4, 64, 67, 78, 91, 92, 94; Secale cereale L.: Malesice pole (MALOCH 1939: 63); Securigera varia (L.) LASSEN: 25, 33, 65, 73a, 83, 84, 85, 97; Senecio jacobaea L.: 48; Senecio ovatus (P. GAERTN., B. MEY. et SCHERB.) WILLD.: 10, 74, 75, 76b, 83, 91; Senecio sylvaticus L.: 79b, 91; Senecio vulgaris L.: 58; Sherardia arvensis L.: 87; Silene latifolia POIRET subsp. alba (MILL.) GREUTER et BURDET: 39, 53; Silene nutans L.: 71, 92; Silene vulgaris (MOENCH) GARCKE: 39, 92; Silybum marianum (L.) GAERTNER: 53; Sisymbrium altissimum L.: 58; Sisymbrium loeselii L.: 54; Sisymbrium officinale (L.) SCOP.: 12, 15, 58; Sisymbrium strictissimum L.: 54; Solanum dulcamara L.: 4, 10; Sonchus asper (L.) HILL: 53, 58, 93; Sonchus oleraceus L.: 53, 90; Sorbus aucuparia L.: 1, 6, 11, 31, 33, 72, 75, 77, 81, 82, 83, 84, 90, 91, 92; Spergula arvensis L.: 96; Spergularia rubra (L.) J. PRESL et C. PRESL: 2, 39, 91; Spiraea douglasii HOOK.: Malesice sázen v parku (MALOCH 1913: 281); Stachys palustris L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 167); 35, 85, 87, 96; Stachys sylvatica L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 167), 27, 28, 64, 100; Stellaria alsine GRIMM: 75, 91; Stellaria graminea L.: 66, 85, 95; Stellaria holostea L.: 75, 77, 86, 88, 94; Stellaria media (L.) VILL.: 10, 11, 46, 91, 92; Stellaria nemorum L.: Malesice pobřežní křoví (MALOCH 1913: 238), 27, 64; Symphytum officinale L.: Malesice mezi obcí a Městem Touškovem (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 162), 30, 32, 44a, 53, 55, 63a, 63c, 70, 95; Syringa vulgaris L.: 12 (zplan.), 48 (zplan.). Tanacetum vulgare L.: 11, 25, 33, 39, 44a, 45, 50, 58, 66, 67, 83, 94; Taraxacum sect. Ruderalia KIRSCHNER, H. ØLLGAARD et ŠTĚPÁNEK: 25, 50, 53, 58; Thlaspi arvense L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 44), 11, 35, 49, 50, 52, 53, 58, 66, 96; Thlaspi caerulescens J. PRESL et C. PRESL: 7; Thymus pulegioides L.: 33, 34, 71, 82, 85, 97; Tilia americana L.: Malesice sázena v parku (MALOCH 1913: 243); Tilia cordata MILL.: 58 (cult.), 77, 80, 81, 82, 84; Tilia platyphyllos SCOP.: Malesice sázena v parku (MALOCH

33 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš : 243), 58 (cult.); Tilia tomentosa MOENCH (= T. argentea): Malesice sázena u zahrady mlýna (MALOCH 1913: 243); Torilis japonica (HOUTT.) DC.: 33, 44a, 54, 76c, 83, 85; Tragopogon orientalis L.: Malesice u silnice u obce (J. Sofron in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 202); Tragopogon pratensis L.: 14, 18, 20, 33, 65, 66; Trifolium arvense L.: Malesice (HANUŠ 1886: 43), 8, 33, 44a, 65, 97; Trifolium campestre SCHREB.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SO- FRON et VONDRÁČEK 1968: 105), 24, 33, 39, 58, 80, 85, 97; Trifolium dubium SIBTH.: 1, 12, 33, 65, 73a; Trifolium fragiferum L.: Malesice u Malesického potoka (HORA 1883: 108, P. Hora in ČELAKOVSKÝ 1883: 900, HANUŠ 1885: 43); Trifolium hybridum L.: 63c, 66, 95; Trifolium medium L.: 19, 33; Trifolium pratense L.: Malesice pole (MALOCH 1939: 63), 33, 54; Trifolium repens L.: 12, 33, 44a, 58, 66, 67, 97; Trifolium striatum L.: 97 (cf. NESVADBOVÁ et SOFRON 2003b); Triglochin palustre L.: Malesice strž u obce (HORA 1883: 98, P. Hora in ČELAKOVSKÝ 1883: 743, P. Hora in HANUŠ 1885: 22); Tripleurospermum inodorum (L.) SCH. BIP.: 11, 35, 44a, 44b, 46, 49, 50, 52, 54, 63c, 67, 87, 93, 95, 96; Trisetum flavescens (L.) P. BEAUV.: 33, 39, 73a, 82; Triticum aestivum L.: Malesice v hlinitých půdách u obce (MALOCH 1913: 136), 11, 35, 46; Tussilago farfara L.: Malesice řepná pole na mocném náplavu u obce (MALOCH 1913: 178), 11; Typha latifolia L.: 13, 55. Ulmus glabra HUDS: 58 (zmlazující), 63a; Urtica dioica L.: 4, 6, 10, 17, 20, 21, 25, 27, 28, 36, 38, 39, 47, 51, 53, 54, 64, 74, 75, 81, 83, 86, 92, 96. Vaccinium myrtillus L.: 1, 3, 7, 77, 81, 90, 91; Vaccinium vitis idaea L.: 7, 91; Valeriana excelsa POIRET subsp. procurrens (WALLR.) HOLUB: 10; Valerianella dentata (L.) POLLICH subsp. eriosperma (WALLR.) HOLUB: Malesice v příkopu polní cesty u obce (PL, leg. F. Maloch , rev. et det. J. Kirschner 1992); Verbascum densiflorum BERTOL.: Malesice (HORA 1883: 102, HANUŠ 1886: 3); Verbascum lychnitis L.: Malesice (M. Vondráček in HADAČ, SOFRON et VONDRÁČEK 1968: 174), 53; Veronica arvensis L.: 2, 11, 44a, 58, 66, 87, 96; Veronica beccabunga L.: 21, 58, 75; Veronica chamaedrys L. s. s.: 10, 12, 33, 50, 82, 83, 92; Veronica hederifolia agg.: 11, 27, 28, 46; Veronica officinalis L.: 78, 79b, 91, 92; Veronica persica POIR.: Malesice (MALOCH 1913: 205), 19, 25, 35, 66, 67, 87; Viburnum opulus L.: 11; Vicia cracca L.: 33, 48, 54, 58, 65, 83, 94; Vicia hirsuta (L.) S. F. GRAY: 11, 33, 44a, 66; Vicia sepium L.: Malesice u obce (HANUŠ 1886: 45), 20, 36, 48, 58, 67, 73a, 94; Vicia tenuifolia ROTH.: Malesice na palouku v Kyjově (MALOCH 1913: 291); Vicia villosa ROTH: Malesice setá u obce (MALOCH 1913: 291), Malesice v žitném poli (MALOCH 1939: 63); Vicia tetrasperma (L.) SCHREB.: 1, 29, 38, 87, 96; Vinca minor L.: 92; Viola arvensis MURRAY: 2, 11, 33, 46, 67, 87, 96; Viola canina L.: 23, 71, 94; Viola odorata L.: Malesice (MALOCH 1913: 234), 10, 71, 74; Viola reichenbachiana BOREAU: 89; Viola riviniana RCHB.: 78, 83, 90; Viola tricolor L.: Malesice luka od obce k Městu Touškovu (PL, leg. F. Maloch , cf. MALOCH 1913: 235); Viscum album L. subsp. austriacum (WIESB.) VOLLMANN: 81, 83; Vulpia myuros (L.) C. C. GMEL.: Dolní Vlkýš: na písečných úklonech a suchopárech blíž obce (MALOCH 1913: ). Zea mays L.: 53.

34 34 Erica, Plzeň, 13: 17 35, 2006 Zusammenfassung Drei Vegetationsaufnahmen (siehe oben) stellen letzte Reste der natürlichen Vegetation der Kataster der Gemeinden Malesice und Dolní Vlkýš (Ldkr. Pilsen-Stadt) vor; es handelt sich um gemischte Eichen- und Erlenwälder. Fast die ganze Fläche dieses Gebietes gehört heute zu ganz kultivierten Landschaft mit Wiesen, Weiden, Feldern, Gemeinden und anthropisch beeinflussten Wäldern. Die häutige Flora dieses Gebietes ist aus der vollständigen Liste der Pflanzenarten und der Lokalitäten ersichtlich. Literatura ČELAKOVSKÝ L. (1883): Prodromus květeny české. Praha, vol. 4: [6] p. et HADAČ E., SOFRON J. et VONDRÁČEK M. (1968): Květena Plzeňska. 296 p., Plzeň. HANUŠ J. ( ): Soustavný přehled a stanoviska rostlin cévnatých v okolí Plzně samorostlých a obecně pěstovaných. Zpr. Stát. Vyš. Reál. Gymn. Plzeň : 1 49 (1885) et : 3 51 (1886). HIEKE K. (1984): České zámecké parky a jejich dřeviny. 464 p., 485 fig., 20 append. in color., Praha. HOFMAN K. (1971): Nové lokality vzácnějších rostlin. Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Bot. Společ., Plzeň, 1971/1 2: 10. HOLOVSKÝ M. (1956): K historii lesů plzeňských. Práce Výzk. Úst. Lesn. ČSR, Zbraslav Strnady, 11: , 6 map., 10 diagr. HOLOVSKÝ M. et HOLUBIČKOVÁ B. (1957): K otázce původnosti borů na Plzeňsku. Věd. Práce Výzk. Úst. Lesa Mysl., Zbraslav, 1957: HORA P. (1883): Versuch einer Flora von Pilsen. Lotos, Prag, 31 32: HUSOVÁ M. (red.) (1969): Geobotanická mapa ČSSR M 33 XX Plzeň 1: Praha KOPECKÝ K. (1961): Fytocenologický a fytoekologický rozbor porostů Phalaris arundinacea L. na náplavech střední Berounky. Rozpr. Čs. Akad. Věd, Praha, ser. math. natur., 71/6: 1 105, 21 fig., 1 map., 27 diagr., 1 tab. KRČMÁŘ L. (2004): V blízkosti Malesic můžeme spatřit bizarní skalní útvar. Plzeň. Deník, Plzeň, KUBÁT K. et al. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. 928 p., Academia, Praha. LEXA L. (2003): Malesice se představují. Radniční Listy, Plzeň, únor (1):4. [Zajímavosti devátého plzeňského městského obvodu.] MALOCH F. (1913): Květena v Plzeňsku. 316 p., Plzeň. MALOCH F. (1939): Rostlinné útvary a společnosi plzeňského okresu. 71 p., Plzeň. MANDÁK B. (2003): Rozšíření vybraných druhů rodu Atriplex v České republice. II. Druhy sekce Sclerocalymna. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: MIKYŠKA R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Vegetace ČSSR; Praha, A2: 1 204, 8 photo color. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. ed. Severočes. Přír., Litoměřice, append. 1995: MORAVEC J. [red.] (1998): Acidofilní doubravy. Přehled Vegetace České republiky, Praha, vol. 1: MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (2000): Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. Přehled Vegetace České republiky, Praha, vol. 2:

35 Nesvadbová J. et Sofron J.: Vegetace a flóra katastrů obcí Malesice a Dolní Vlkýš 35 NESVADBOVÁ J. et SOFRON J. (2003a): Společenstvo s Myosurus minimus L. u Dolního Vlkýše. Erica, Plzeň, 11: NESVADBOVÁ J. et SOFRON J. (2003b): Poznámka o výskytu Trifolium striatum L. v Plzni a nejbližším okolí. Calluna, Plzeň, 8/1: 4 5. QUITT E. (1970): Klimatické podklady pro rajonové plánování. Acta Ecol. Natur. Region., Praha, 1 2: SLAVÍKOVÁ J. (1976): Lesní porosty z doby subboreální a subatlantské v západních Čechách. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 19: SLAVÍKOVÁ J. (1978): Holzkolen aus den Wäldern des jüngeren Holozäns in West und Südböhmen. Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, Bot., 11: SOFRON J. et NESVADBOVÁ J. (ed.) (1997): Flóra a vegetace města Plzně. 200 p., Plzeň. SOFRON J. et NESVADBOVÁ J. (2003): Mapa rekonstruované vegetace v katastrálních územích Malesice, Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan. 11 p., 3 map., ms. [Depon. Magistrát města Plzně, Útvar koncepce a rozvoje města Plzně et Knih. odděl. bot. Západočes. muz. Plzeň]. TRÁVNÍČEK B. et ZÁZVORKA J. (2005): Taxonomy of Rubus ser. Discolores in the Czech Republic and adjacent regions. Preslia, Praha, 77: 1 88.

36 Erica, Plzeň, 13: 37 42, Libor DVOŘÁK 1) a Lucie JUŘIČKOVÁ 2) 1) Správa NP a CHKO Šumava, Sušická 399, Kašperské Hory, libor.dvorak@npsumava.cz 2) Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta, UK, Viničná 7, Praha 2, lucie.jurickova@seznam.cz Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina u Mariánských Lázní Molluscs of the Podhorní Vrch and Holina Nature Reserves near Mariánské Lázně Úvod Přestože máme z okolí Mariánských Lázní řadu údajů již z nejstarších dob české malakozoologie, tedy ze druhé poloviny 19. století (údaje jsou shrnuty v ULIČNÝ ), zůstává toto území z malakozoologického hlediska stále značně neprozkoumané. V poválečném období zde provedl výzkum 12 lokalit včetně Podhorního vrchu LOŽEK (1950) a upozornil na výskyt vzácného druhu Clausilia bidentata. Poté ovšem následovalo dlouhé období, ze kterého nejsou k dispozici žádné údaje. Některé lokality přímo z okolí Mariánských Lázní zpracovala ve své diplomové práci VELKOVÁ (2002), severní části Českého lesa zpracovali HLAVÁČ et al. (2002). Několik lokalit v širším okolí Mariánských Lázní navštívili v předchozích letech autoři této práce, nic z jejich výsledků však nebylo dosud publikováno. Obě přírodní rezervace (dále PR), Holina i Podhorní vrch, jsou po stránce přírodních podmínek jedinečné a zaslouží si tak samostatné zpracování. Materiál a metodika Výzkum na obou lokalitách proběhl (L. Dvořák) a spočíval jak v přímém ručním sběru plžů pod kůrou stromů, padlými kmeny, kameny a v opadance, tak v prosevech standardních hrabankových vzorků (např. LOŽEK 1956) z vytipovaných mikrostanovišť. Podobnými metodami byla zkoumána lokalita Podhorní vrch L. Juřičkovou. Popis lokalit PR Holina Nadmořská výška 750 m n. m.; kvadrát 5941; geografické souřadnice: bučina na JZ ,052 N; ,008 E; partie s jasany na SZ ,159 N; ,16 E. Rezervace pokrývá dolní část k jihu obráceného svahu hlavního hřebene Slavkovského lesa tyčícího se z ploché paroviny. Je souvisle porostlá starým listnatým lesem, v němž dominují porosty odpovídající kyčelnicové a bikové bučině. Nachází se zde pestrá mozaika různověkých porostů pralesního charakteru s dominantním bukem, přimíšeným smrkem, jilmem horským, javory, jasany a dnes již takřka vymizelou jedlí. Většinou se jedná o porosty květnatých bučin blízkých asociaci Dentario enneaphylli-fagetum a okrajově pak o kyselé bučiny (asociace

37 38 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Calamagrostio villosae-fagetum). V současnosti se jedná o jedinou rezervaci ve Slavkovském lese vytvořenou k ochraně květnatých bučin, původně jednoho z nejrozšířenějších typů lesní vegetace v CHKO. PR Podhorní vrch Nadmořská výška 840 m n.m.; kvadrát 6042; geografické souřadnice: Velká Podhora ,742 N; ,72 E; Malá Podhora ,579 N; ,718 E. Výrazný stolový vrch tvaru komolého kužele na denudačním zbytku lávového příkrovu z nefelinického bazanitu, spočívajícím na třetihorním zarovnaném amfibolitovém povrchu. Mrazové sruby a srázy, hranáčové osypy, soliflukční suťový plášť. Jeden z nejlépe zachovaných složených vulkánů oblasti soliterního vulkanismu Českého masivu. Výrazná bazaltová kupa je zajímavým dokladem ostrovního a vrcholového fenoménu ve volné krajině (KUČERA 2005). Na většině plochy jsou kvalitně založeny porosty blízké společenstvům suťových lesů, zaujmou v nich zvláště staré exempláře třešně ptačí (Cerasus avium). Východní část území pokrývá fragment květnaté bučiny (podsvaz Eu-Fagenion). Cenná je vrcholová skála s rozsáhlým suťovým polem a zbytky původních lesních porostů strukturovaných suťových lesů s dominantním javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Oba popisy jsou převzaty a upraveny z ZAHRADNICKÝ et MACKOVČIN (2004) a Rezervační knihy Správy CHKO Slavkovský les. Situační plánek obou lokalit viz obr. 1. Obr. 1. Situační plánek studovaných rezervací. Vysvětlivky: šedá plocha zástavba, tenká čára silnice, tečkovaně přibližná hranice rezervací. Fig. 1. Sketch map of reserves under study. Explanations: grey surface build-up area, simple line roads, dotted line approximate frontiers of reserves.

38 Dvořák L. et Juřičková L.: Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina 39 Výsledky a diskuze V PR Podhorní vrch bylo současným průzkumem autorů článku zaznamenáno 30 druhů plžů, LOŽEK (1950) zde nalezl 22 druhů. Dohromady je z Podhorního vrchu známo 32 druhů plžů. V PR Holina bylo zjištěno 31 druhů (viz tab. 1). Na obou lokalitách se vyskytují zejména lesní druhy mezofytika doplněné o Discus ruderatus jako typický druh oreofytika sensu LOŽEK (2000). Jádrem obou rezervací je lesní malakofauna ekologických skupin 1 a 2 podle LOŽKA (1964). Plži těchto dvou skupin tvoří 59 % druhů na Podhorním vrchu, respektive 65 % druhů na Holině. 23 % druhů tvoří na obou lokalitách euryvalentní druhy ekologické skupiny 7 a zhruba 10 % vlhkomilné druhy skupiny 8. Spektrum na obou lokalitách doplňuje jeden vlhkomilný lesní druh skupiny 3 (Urticicola umbrosus). Velmi překvapivý je masový výskyt suchomilné Cochlicopa lubricella z ekologické skupiny 6 na Podhorním vrchu, jejíž přítomnost je podmíněna bazanitovým podkladem a rozvolněnou vrcholovou partií lokality. Tento druh byl nalézán společně s lesními i vlhkomilnými druhy. Přehled ekologických skupin na obou lokalitách ukazuje tab. 2. Zajímavé je srovnání obou lokalit podle dominujících druhů v prosevech (viz tab. 1). Na Podhorním vrchu dominovaly v prosevech obou autorů suchomilný druh Cochlicopa lubricella, lesní Aegopinella pura a Discus rotundatus, vlhkomilné Carychium tridentatum a eurytopní Punctum pygmaeum. Na Holině zřetelně dominuje vlhkomilné Carychium tridentatum, následují lesní Aegopinella pura a Discus rotundatus a eurytopní Cochlicopa lubrica. Na obou lokalitách převažují druhy se středoevropským areálem rozšíření. Společenstva jsou doplněna o několik druhů s areálem alpsko-meridionálním (Vitrea subrimata), východoalpsko-karpatským (Urticicola umbrosus) nebo boreoalpinním (Discus ruderatus, Perpolita petronella a Vertigo substriata). Především je ale nutno vyzdvihnout výskyt atlantického prvku Clausilia bidentata, jehož výskyty u nás představují východní hranici rozšíření tohoto druhu. V Čechách je tento druh vzácný, známý pouze z širšího okolí Mariánských Lázní, vrcholu hory Přimda a severní části Čech (viz obr. 4 in HLAVÁČ et al. 2002). Obě lokality jsou příkladem nemnohých našich rezervací, kam již nezasahují karpatské prvky, ale naopak prvky atlantické, boreoalpinské a severské. Tím je jejich postavení značně specifické a významné. Velmi dobrou zachovalost obou lokalit dokresluje přítomnost celé řady ohrožených druhů (podle JUŘIČKOVÁ et al. 2001). Z kategorie NT (blízký ohrožení) jsou to Acanthinula aculeata (Holina), Vertigo pusilla (Podhorní vrch), V. substriata (Holina, Podhorní vrch), Ena montana (Podhorní vrch), Macrogastra plicatula (Podhorní vrch) a Discus ruderatus (Podhorní vrch, Holina). Z kategorie VU (zranitelný) se jedná o druh jeden Vitrea subrimata (Holina) a z kategorie EN (ohrožený) o dva druhy Perpolita petronella (Podhorní vrch) a Clausilia bidentata (Podhorní vrch, Holina). LOŽEK (1950) zjistil na 12 lokalitách v okolí Mariánských Lázní 36 druhů, zatímco v obou rezervacích bylo zjištěno 38 druhů. Tento nepoměr je sice částečně jistě způsoben nedostatečnou prozkoumaností, na druhé straně je však jasné, že daná oblast není pro měkkýše nejpříhodnější a druhová diverzita bude mít velmi nerovnoměrný charakter. Z toho důvodu ještě vyniká význam obou rezervací jako místních biocenter.

39 40 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Závěry Přírodní rezervace Holina i Podhorní vrch představují po malakologické stránce významné lokality. Doložený výskyt více než 30 druhů plžů na každé z obou lokalit a výrazné zastoupení citlivých lesních druhů včetně ohrožených bez přítomnosti plevelných druhů jasně dokumentují přírodní zachovalost obou lokalit. Rezervace představují významná regionální biocentra a zároveň jedny z nejvýchodnějších lokalit druhu Clausilia bidentata. Summary Both Nature Reserves (Holina and Podhorní vrch) represent significant localities from the malacological point of view. Natural haleness of both localities is visibly documented by occurrence of more than 30 species at every locality as well as significant representation of sensitive forest species without presence of euryecious mollusc species. Occurrence of 5 threatened species at Holina NR and 7 species at Podhorní Vrch NR (including occurrence of Clausilia bidentata at both localities) confirm exclusivity of studied reserves. Clausilia bidentata occurs here at the easternmost limit of its Atlantic range. Both localities represent an important regional biocentres. Poděkování Autoři by rádi vyslovili svůj dík J. Bartošovi (v době výzkumu pracovník Správy CHKO Slavkovský les) za pomoc při výzkumu L. Dvořáka. R. Kolářovi (Správa NP Šumavy) patří dík za pomoc při vzniku mapky lokalit. Výzkum byl podporován z projektu MŠMT Literatura HLAVÁČ J. Č., HORSÁK M., BERAN L., DVOŘÁK L., JUŘIČKOVÁ L. et VRABEC V. (2002): Měkkýši Českého lesa I. Vybrané lokality v severní části (západní Čechy). Silva Gabreta, Vimperk, 8: JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M. et BERAN L. (2001): Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta Soc. Zool. Bohem., 65: KUČERA T. (2005). Koncept ekologických fenoménů v interpretaci středoevropské vegetace. Malacologica Bohemoslovaca, 3: LOŽEK V. (1950): Malakologické výzkumy v okolí Mariánských Lázní. Sborn. Masaryk. Akad. Práce, 24: LOŽEK V. (1956): Klíč československých měkkýšů. 437p., Vydavatelstvo SAV, Bratislava.. LOŽEK V. (1964): Quartärmollusken der Tschechoslowakei. 374p., ČSAV, Praha. LOŽEK V. (2000): Termofytikum-mezofytikum-oreofytikum a měkkýši. Živa, Praha, 48: ULIČNÝ J. ( ): Měkkýši čeští. 208 p., Klub Přírodověd., Praha. VELKOVÁ L. (2002): Malakofauna v okolí Mariánských Lázní. 49p., ms., [Dipl. Práce; depon. in knih. Pedag. Fak. Západočes. Univ., Plzeň]. ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds) (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: MACKOV- ČIN P. et SEDLÁČEK M. (eds): Chráněná území ČR, svazek 11., 588 p., AOPK ČR a Eko Centrum Brno, Praha.

40 Dvořák L. et Juřičková L.: Měkkýši přírodních rezervací Podhorní vrch a Holina 41 Tab. 1: Přehled zjištěných druhů (1 Podhorní vrch: 1a LOŽEK 1950, 1b L. Juřičková 1997, 1c L. Dvořák 2003; 2 PR Holina, L. Dvořák 2003). Ekologické skupiny podle LOŽEK (1964), ohrožení podle JU- ŘIČKOVÁ et al. (2001). Čísla značí počet jedinců v prosevech, křížek přítomnost na lokalitě. Tab. 1: List of recorded species (1 Podhorní vrch: 1a LOŽEK 1950, 1b L. Juřičková 1997, 1c L. Dvořák 2003; 2 PR Holina, L. Dvořák 2003). Ecological groups according to LOŽEK (1964), threatment according to JUŘIČKOVÁ et al. (2001). Numbers means numbers of specimens in litter samples, cross means presence of species at locality. Ekol. skup. Ohrožení 1a 1b 1c 2 Carychium tridentatum (RISSO, 1826) 8 LC Cochlicopa lubrica (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Cochlicopa lubricella (ROSSMÄSSLER, 1835) 6 LC Acanthinula aculeata (O. F. MÜLLER, 1774) 1 NT 3 Columella edentula (DRAPARNAUD, 1805) 8 LC x Vertigo pusilla O.F. MÜLLER, NT 4 Vertigo substriata (JEFFREYS, 1833) 8 NT x 2 3 Ena montana (DRAPARNAUD, 1801) 1 NT 1 1 Cochlodina laminata (MONTAGU, 1803) 1 LC x Macrogastra plicatula (DRAPARNAUD, 1801) 1 NT x 11 1 Clausilia bidentata (STRÖM, 1765) 1 EN x 9 2 x Clausilia dubia DRAPARNAUD, LC x Alinda biplicata (MONTAGU, 1803) 2 LC x Punctum pygmaeum (DRAPARNAUD, 1801) 7 LC x Discus rotundatus (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x Discus ruderatus (A. FÉRUSSAC, 1821) 1 NT x 4 x x Euconulus fulvus (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Vitrina pellucida (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC 15 5 x Eucobresia diaphana (DRAPARNAUD, 1805) 2 LC x 2 Semilimax semilimax (J. FÉRUSSAC, 1802) 1 LC 2 1 x Vitrea crystallina (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x 4 Vitrea subrimata (REINHARDT, 1871) 1 VU 11 Aegopinella nitens (MICHAUD, 1831) 1 LC x 4 2 Aegopinella pura (ALDER, 1830) 1 LC x

41 42 Erica, Plzeň, 13: 37 42, 2006 Ekol. skup. Ohrožení 1a 1b 1c 2 Perpolita hammonis (STRÖM, 1765) 7 LC x 3 2 Perpolita petronella (L. PFEIFFER, 1853) 8 EN x 15 2 Oxychilus cellarius (O. F. MÜLLER, 1774) 7 LC x Limax cinereoniger WOLF, LC x Malacolimax tenellus (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x x Lehmannia marginata (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x x Arion silvaticus LOHMANDER, LC x Arion subfuscus (DRAPARNAUD, 1805) 2 LC x x Monachoides incarnatus (O. F. MÜLLER, 1774) 1 LC x 2 1 x Urticicola umbrosus (C. PFEIFFER, 1828) 3 LC x Arianta arbustorum (LINNAEUS, 1758) 2 LC x Helicigona lapicida (LINNAEUS, 1758) 7 LC x 1 Isognomostoma isognomostomos (SCHRÖTER, 1784) 1 LC x 8 x 3 Cepaea hortensis (O. F. MÜLLER, 1774) 2 LC x Počet druhů Tab. 2: Zastoupení druhů v ekologických skupinách podle LOŽEK (1964). Tab. 2: Representation of species in ecological groups after LOŽEK (1964). Podhora Holina Ekologická skupina Ecological group N % N % 1 přísně lesní druhy forest species převážně lesní druhy predominantly forest species vlhkomilné lesní druhy damp forest species suchomilné druhy species of dry habitats euryvalentní druhy species of mesic habitats vlhkomilné druhy species of damp habitats

42 Erica, Plzeň, 13: 43 48, Jaroslav HLAVÁČ Geologický ústav AV ČR, Rozvojová 269, Praha 6 Lysolaje, jhlavac@gli.cas.cz Nález holocenní malakofauny na Lopatě Milínov, Plzeňsko Record of Holocene malacofauna at Lopata site by Milínov, Plzeň region Úvod V roce 2004 probíhal archeologický výzkum na lokalitě Lopata u Milínova. Během výzkumu byly odebírány též vzorky pro paleoenvironmentální analýzy, které prováděla firma ZIP o. p. s. v Plzni a její externí spolupracovníci. Mezi odebranými vzorky figuroval také ojedinělý soubor pozůstatků fosilních měkkýšů. Autor zde předkládá zprávu o výsledcích paleomalakologické analýzy, kterou provedl. Charakteristika studované lokality Studovaná lokalita se nachází nad soutokem Kornatického a Hrádeckého potoka, cca 500 m JZ od kóty 451, resp. cca 1500 m S od Milínova v nadmořské výšce přibližně 430 m n. m. Vlastní archeologická lokalita se nachází v blízkosti divoce rozeklaného buližníkového kamýku se zbytky středověkého hradu Lopata, který tvoří jádro stejnojmenné přírodní rezervace. Ta chrání fragment ekosystému lipových javořin Plzeňské pahorkatiny s výskytem některých vzácných druhů rostlin (samorostlík klasnatý, pryšec sladký, lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek, oměj vlčí mor). Území rezervace představuje enklávu hajní květeny, které silně kontrastuje okolní smrková monokultura. Historie malakologických výzkumů Z území přírodní rezervace pocházejí první údaje o výskytu recentní malakofauny z pera V. Ložka (LOŽEK 1959). Na hradní zřícenině podchytil malakocenózu smíšeného rázu, která odpovídá společenstvům na rozhraní pahorkatinného a podhorského stupně. Dalším výzkumem nejen hradní zříceniny, ale i celého prostoru rezervace se pak s odstupem bezmála půlstoletí zabývala HUDCOVÁ (2002), která ověřila vesměs všechny druhy zjištěné již Ložkem a doložila řadu druhů nových pro území rezervace. Fosilní malakofauna mimo tohoto ojedinělého nálezu dosud z území rezervace doložena nebyla. Všechny dosud zjištěné druhy měkkýšů Lopaty jsou souhrnně zobrazeny v přiložené tabulce (Tab. 1). Materiál a metodika K paleomalakologické analýze byl k dispozici 1 vzorek s pozůstatky měkkýšů s následujícím označením: Sonda 1A, uloženina 1002, příkop, datum odběru Bližší nálezové okolnosti nejsou známy. Malakologický materiál byl získán plavením odebrané matrix na sítu o světlosti 0,5 mm a v současnosti je uložen v depozitáři Geologického ústavu AV ČR v Praze. Archeologické datování

43 44 Erica, Plzeň, 13: 43 48, 2006 neřadí polohu, ze které pocházejí fosilní měkkýši, k žádné specifické kultuře a je uvažována pouze širší datace do období zemědělského pravěku (P. Kočár, pers. comm.), což hrubě odpovídá holocénu v rámci stratigrafie ČR. Determinace měkkýších pozůstatků byla provedena podle uznávané literatury (LOŽEK 1956, 1964). Nomenklatura a systém měkkýšů odpovídá práci JUŘIČKO- VÁ et al. (2001). Přepočet zlomků schránek a ekologická charakteristika měkkýších taxonů odpovídá práci LOŽEK (1964). Výsledky Přehled zjištěných fosilních druhů měkkýšů Třída: Gastropoda plži Podtřída: Pulmonata plicnatí Řád: Stylommatophora stopkoocí Čeleď: Vertiginidae vrkočovití 1. Truncatellina cylindrica (A. FÉRUSSAC, 1807) drobnička válcovitá. Jedná se o význačný xerotermní druh plže, který obývá slunné travnaté stráně a skály. Nikdy neproniká na vlhká stanoviště. Lesním biotopům se striktně vyhýbá. 2. Vertigo alpestris ALDER, 1838 vrkoč horský. V nižších polohách vyhledává hrubé stinné sutě, kde žije v tlejícím opadu mezi balvany. Ve vyšších polohách se ekologické rozpětí zvětšuje, takže se objevuje i při kmenech a na skalách. Dává přednost listnatým a smíšeným lesům. Čeleď: Clausiliidae závornatkovití 3. Cochlodina laminata (MONTAGU, 1803) vřetenovka hladká. Obývá lesy všech výškových pásem od nížinných luhů a xerotermních hájů po smrkové horské pralesy. Často se zdržuje při kmenech nebo pod kůrou padlých stromů. Význačný lesní druh. 4. Alinda biplicata (MONTAGU, 1803) Obývá lesy, kde žije při kmenech, v sutích i na skalách, v údolích, na svazích i vrcholech. Jedná se o nejběžnějšího zástupce této čeledi, proniká i na antropicky ovlivněná stanoviště, do zahrad a na hradní zříceniny. Čeleď: Discidae vrásenkovití 5. Discus rotundatus (O. F. MÜLLER, 1774) vrásenka okrouhlá. Obývá lesy, kde žije pod kameny, v sutích, při kmenech a pod tlejícím dřevem. Běžně proniká i na druhotná stanoviště zříceniny hradů, stinná úpatí starých zdí. Čeleď: Zonitidae zemounovití 6. Vitrea contracta (WESTERLUND, 1871) skelnička stažená. Obývá obvykle sušší stanoviště lesnaté skalnaté stráně a lesní sutě, terikolně i stepní stráně a xerotermní skály. Přítomnost tohoto plže indikuje vápnité půdy s hlubším humózním horizontem. 7. Vitrea diaphana (STUDER, 1820) skelnička průzračná. Obývá vlhké lesní sutě, úpatí lesních skalek, často i vlhké údolní porosty. Druhotně proniká na vlhká místa hradních zřícenin.

44 Hlaváč J.: Nález holocenní malakofauny na Lopatě Milínov, Plzeňsko Aegopinella cf. minor (STABILE, 1864) sítovka suchomilná. Žije v lesích pod kameny a v tlejícím listí, často také v křovinách a sutích na suchých nekrytých místech. Determinace tohoto druhu je založena pouze na konchologických znacích, neboť u většiny zástupců rodu Aegopinella je k přesnému určení nutná pitva pohlavních orgánů, což je v případě fosilních nálezů nemožné. Konchologicky se nalezení jedinci blíží druhu A. minor. 9. Aegopinella pura (ALDER, 1830) sítovka čistá. Obývá lesy, zvláště údolní vlhké olšiny, vlhké suťové porosty a stinné skalky. Často se vyskytuje v listnatém opadu a pod tlejícím dřevem. 10. Oxychilus depressus (STERKI, 1880) skelnatka stlačená. Obývá hlavně vlhké svahové sutě v horách a pahorkatinách. Jedná se o význačného citlivého lesního plže. Malakologická analýza Celkem bylo determinováno 10 druhů plžů v celkovém počtu 55 jedinců, jak je uvedeno v tabulce (Tab. 1). Vzhledem k ekologickým charakteristikám jednotlivých druhů, zcela převažují druhy lesní (7 druhů 70 %), jeden druh je obyvatelem otevřených stanovišť (10 %) a dva druhy (20 %) jsou řazeny do skupiny mezofilních druhů s širší ekologickou valencí. Z kvantitativního hlediska lesní druhy tvoří 74,6 %, druhy otevřených stanovišť 3,6 % a druhy mezofilní 21,8 % z celkového počtu všech získaných jedinců. Tanatocenóza měkkýšů sestává z pestrého a poměrně reprezentativního výčtu druhů plžů. Vedle běžných lesních druhů jako jsou Alinda biplicata, Discus rotundatus, Aegopinella cf. minor i náročnějších lesních druhů (Aegopinella pura, Cochlodina laminata) si největší pozornost zaslouží mikrokavernikolní suťový druh Oxychilus depressus a vlhkomilná Vitrea diaphana, kteří představují i v současnosti důležité prvky suťových poloh v rámci rezervace. K nim přistupuje Vertigo alpestris, další prvek suťových lesů. Přestože vzorek obsahoval pouze 10 druhů fosilních plžů, ve srovnání s celkovým druhovým spektrem zjištěným výzkumy recentních měkkýšů, tyto druhy pokrývají bezmála všechny ekologické podskupiny. Úbytek druhů je zřejmě způsoben fosilizačními možnostmi. Nicméně i přesto je fosilní záznam poměrně reprezentativní a odráží paleoenvironmentální podmínky v době sedimentace polohy, odkud pocházejí fosilní měkkýši. Environmentální analýza Dominantní přítomnost lesních druhů s různými nároky na vlhkost i stav mikrostanoviště ukazuje na pestrou mozaiku převažujících lesních stanovišť. Ta jsou indikována druhy jako Aegopinella pura, Cochlodina laminata a dokonce Vitrea diaphana, které vyžadují zapojené plášťové formace vlhčího rázu. Doprovázejí je pak takové prvky, které dávají přednost středním lesním až polootevřeným stanovištím (Alinda biplicata, Discus rotundatus). Mozaiku sušších lesních stanovišť a světlých křovin doplňuje přítomnost druhu Aegopinella cf. minor. Místy v podobě malých plošek se vyskytovaly i polohy zcela otevřené, jak dokazuje ojedinělý výskyt xerotermofilní Truncatellina cylindrica. Na souborném vzhledu stanovišť v místě nálezu fosilní malakofauny i v jejím nejbližším okolí se výraznou měrou uplatňovaly polohy lesních sutí, na což ukazuje

45 46 Erica, Plzeň, 13: 43 48, 2006 výskyt suťových prvků Oxychilus depressus a Vertigo alpestris. Velice významným se pak jeví bohatý nález druhu Vitrea contracta, který již v recentním stavu z Lopaty doložen není. Tento druh ukazuje na přítomnost hlubších vápnitých půd typu rendziny v období sedimentace archeologické polohy. Závěr Holocenní měkkýši zjištění v archeologickém objektu na Lopatě představují soubor druhů s různými ekologickými nároky. Vedle převažujících lesních prvků byly zjištěny také druhy otevřených formací a druhy mezofilní. Environmentální analýza dokládá přítomnost mozaiky lesních a otevřených stanovišť a suťových poloh. Tanatocenóza je tvořena druhy s optimem v pahorkatinném a podhorském stupni. Ve srovnání se stavem recentní malakofauny Lopaty je zřejmé, že ve fosilním záznamu jsou zachyceny obdobné charakteristiky, přestože druhově je tanatocenóza chudší. Poděkování Příspěvek vznikl za podpory interního úkolu Geologického ústavu AV ČR č. AV0Z a firmy ZIP o. p. s. Summary During the archaeological excavation at Lopata site by Milínov, Plzeň region, there has been found interesting Holocene malacofauna. The molluscan thanatocoenosis consists of 10 gastropod species, of which the woodland elements were dominated and accompanied by open-country species Truncatellina cylindrica together with several mesophilous elements (see Table 1). Fossil molluscan assemblage corresponds with present-day malacofauna and forms palaeoenvironmental conditions relativelly similar to the current ones. Literatura HUDCOVÁ M. (2002): Malakofauna PR Lopata a okolí. 54 p., ms. [Dipl. práce, depon. in: Katedra biologie, Pedag. Fak. Západočes. Univ. Plzeň] JUŘIČKOVÁ L., HORSÁK M. et BERAN L. (2001): Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta. Soc. Zool. Bohem., Praha, 65: LOŽEK V. (1956): Klíč československých měkkýšů. 437 p., SAV, Bratislava. LOŽEK V. (1959): Malakozoologické poměry hradu Lopata u Šťáhlav. Ochr. Přír., Praha, 14: 115. LOŽEK V. (1964): Quartärmollusken der Tschechoslowakei. Rozpr. Ústř. Úst. Geol., Praha, 31:

46 Hlaváč J.: Nález holocenní malakofauny na Lopatě Milínov, Plzeňsko 47 Tabulka 1: Přehled zjištěných druhů měkkýšů v PR Lopata. Ekologická charakteristika odpovídá práci LOŽEK (1964). Sběry LOŽKA (1959) a HUDCOVÉ (2002) představují zastoupení recentních druhů, Hlaváčova determinace značí fosilní nálezy. Vysvětlivky: + - pozitivní výskyt, - negativní výskyt, 2 počet jedinců,? přibližné určení Ekologická charakteristika: Hlavní ekologické skupiny: A les všeobecně, B bezlesí, C les i bezlesí. Ekologické skupiny: 1 zapojený les; 2 převážně les, místy i polootevřená až bezlesá stanoviště: W(M) svěží, W(s) suchá, W(H) vlhká; 3 zamokřené lesy, luhy a olšiny; 5 bezlesí všeobecně, vlhké louky až stepi; les i bezlesí: 6 převážně suché, 7 svěží nebo různé: M všeobecně, W(f) skály i lesní sutě; 8 vlhká stanoviště. Ekologická charakteristika Seznam druhů LOŽEK (1959) A 1 2 W(M) W(s) HUDCOVÁ (2002) Hlaváč Acanthinula aculeata (MÜLLER) Aegopinella pura (ALDER) Causa holosericea (STUDER) Cochlodina laminata (MONTAGU) Cochlodina orthostoma (MENKE) Ena montana (DRAPARNAUD) Isognomostoma isognomostomos (SCHRÖTER) Malacolimax tenellus (MÜLLER) Merdigera obscura (MÜLLER) Monachoides incarnatus (MÜLLER) Oxychilus depressus (STERKI) Vertigo pusilla MÜLLER Vitrea diphana (STUDER) Alinda biplicata (MONTAGU) Cepaea hortensis (MÜLLER) Discus rotundatus (MÜLLER) Fruticicola fruticum (MÜLLER) Limax cinereoniger WOLF Aegopinella minor (STABILE) + + 2? Helix pomatia LINNAEUS W(H) Urticicola umbrosus (C. PFEIFFER) - + -

47 48 Erica, Plzeň, 13: 43 48, 2006 Ekologická charakteristika Seznam druhů LOŽEK (1959) B 5 C M W(f) Truncatellina cylindrica (FÉRUSSAC) HUDCOVÁ (2002) Hlaváč Vallonia costata (MÜLLER) Vallonia pulchella (MÜLLER) Vertigo pygmaea (DRAPARNAUD) Cochlicopa lubricella (PORRO) Euomphalia strigella (DRAPARNAUD) Cochlicopa lubrica (MÜLLER) Euconulus fulvus (MÜLLER) Perpolita hammonis (STRÖM) Punctum pygmaeum (MÜLLER) Vitrea contracta (WESTERLUND) Vitrina pellucida (MÜLLER) Helicigona lapicida (LINNAEUS) Vertigo alpestris ALDER Columella edentula (DRAPARNAUD) celkem druhů

48 Erica, Plzeň, 13: 49 65, Zbyněk KEJVAL 1), Stanislav BENEDIKT 2), Václav DONGRES 3) a Zdeněk DOLEŽAL 4) 1) Muzeum Chodska, Domažlice, kejval@cmail.cz 2) Částkova 10, Plzeň, sbenedikt@seznam.cz 3) Toužimská 12, Plzeň, vdongres@elfetex.cz 4) Pod Záhorskem 23, Plzeň Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) v chráněných územích západních Čech (NPR Čerchovské hvozdy, NPP Pastviště u Fínů, NPR Soos, NPP Železná hůrka, PR Kamenný rybník, PR Lopata, PR Starý Hirštejn, PP Příšovská homolka a PP Hvožďanská louka) Results of faunistic surveys of beetles (Coleoptera) of protected areas in western Bohemia (Čerchovské hvozdy, Pastviště u Fínů and Soos national nature reserves, Železná hůrka national nature monument, Kamenný rybník, Lopata and Starý Hirštejn nature reserves, Příšovská homolka and Hvožďanská louka nature monuments) Úvod V roce 2004 byly na žádost Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Plzni (dále AOPK ČR Plzeň) a Referátu životního prostředí Krajského úřadu Plzeň provedeny inventarizační průzkumy fauny brouků (Coleoptera) v devíti zvláště chráněných územích západních Čech. Na terénní práci, zpracování a determinaci nasbíraného materiálu se podílelo celkem osmnáct entomologů. Rukopisy všech závěrečných zpráv jsou uloženy ve výše zmíněných institucích a jejich kopie také v Muzeu Chodska v Domažlicích. Tento článek je shrnutím výsledků provedených inventarizací, obsahuje stručnou charakteristiku příslušných území (upraveno podle ZAHRADNICKÝ et MACKOV- ČIN 2004), jejich bibliografii týkající se řádu Coleoptera, obecné údaje k průzkumům a seznam zjištěných významnějších druhů, zahrnující i nepublikované nálezy z předchozích let. Lokality jsou doplněny čísly čtverců pro faunistické mapování hmyzu (PRUNER et MÍKA 1996). Použitá nomenklatura odpovídá nejnovějšímu seznamu brouků České republiky (JELÍNEK 1993); pouze v případě Mosotalesus impressus (FABRICIUS, 1792) a Agriotella picipennis (BACH, 1852) jsou podle LAIBNERA (2000) uvedena platná rodová jména Paraphotistus KISHII, 1966 a Idolus DESBROCHERS, Dokladový materiál je uložen v následujících sbírkách (zkratky v závorkách): MCH Muzeum Chodska, Domažlice; CJK Josef Krošlák, Plzeň; CJL Jiří Lahoda, Horšovský Týn; CMO Michal Ouda, Plasy; CSB Stanislav Benedikt, Plzeň; CVB Václav Benedikt, Plzeň; CVC Vlastimil Cihlář, Plzeň; CZA Zdeněk Andrš, Černošín; CZD Zdeněk Doležal, Plzeň; CZK Zbyněk Kejval, Domažlice. Další v textu použité zkratky: leg. sbíral, observ. pozoroval, det. určil, ex. kus.

49 50 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Poloha, charakteristika a historie koleopterologického průzkumu chráněných území Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy Území o rozloze 327 ha, asi 4 km jihozápadně od obce Pec (6642), na hřebeni Čerchova v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany jsou přirozené horské bučiny a suťové lesy s příměsí javoru klenu, jedle bělokoré a smrku ztepilého. Na území NPR Čerchovské hvozdy nebyl nikdy v minulosti proveden koleopterologický průzkum. Jednotlivě byly publikovány nálezy Cerambycidae (KRAUS 1949, 1967, TĚŤÁL 1987), Buprestidae (BOZDĚCHOVÁ 1971), Carabidae (BOZ- DĚCHOVÁ 1968, HŮRKA 1965, HŮRKA et NĚMEC 1980) a Leiodidae (RŮŽIČKA et VÁVRA 2003). Inventarizační průzkum (BENEDIKT 2004a) dokumentuje výskyt celkem 321 druhů brouků z čeledí: Anobiidae, Anthribidae, Buprestidae, Byrrhidae, Byturidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Cerylonidae, Ciidae, Cleridae, Coccinellidae, Corylophidae, Cryptophagidae, Curculionidae, Dasytidae, Dermestidae, Elateridae, Endomychidae, Eucnemidae, Geotrupidae, Helodidae, Histeridae, Hydrophilidae, Chrysomelidae, Lathridiidae, Lucanidae, Leiodidae, Lycidae, Lymexylonidae, Melandryidae, Mycetophagidae, Nitidulidae, Oedemeridae, Pselaphidae, Ptiliidae, Ptinidae, Pyrochroidae, Rhizophagidae, Salpingidae, Scaphidiidae, Scarabaeidae, Scolytidae, Scraptiidae, Scydmaenidae, Silphidae, Silvanidae, Sphaeritidae, Staphylinidae, Tenebrionidae, Trogositidae. Národní přírodní památka Pastviště u Fínů Území o rozloze 4,2 ha, asi 1 km severovýchodně od osady Albrechtice (6747), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany jsou rostlinná společenstva s řadou chráněných druhů rostlin. Lokalita zahrnuje ovcemi spásané mezofilní louky, křovinné a lesní lemy, prameništní louku s bohatou mokřadní vegetací a malé rašeliniště. Na území NPP Pastviště u Fínů nebyl nikdy v minulosti proveden koleopterologický průzkum. Jednotlivě byl publikován pouze nález jednoho druhu čeledi Carabidae (BENEDIKT et TĚŤÁL 1992). Inventarizační průzkum (BENEDIKT 2004b) dokumentuje výskyt celkem 241 druhů brouků z čeledí: Aderidae, Alleculidae, Anobiidae, Anthribidae, Buprestidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Geotrupidae, Chrysomelidae, Oedemeridae, Psephenidae, Salpingidae, Scarabaeidae, Silvanidae, Staphylinidae. Národní přírodní rezervace Soos Území o rozloze 221 ha, 4 km severovýchodně od města Františkovy Lázně, u obce Kateřina (5840), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany jsou unikátní mokřadní, slanomilná a reliktní společenstva s pestrou mozaikou slanišť, rašelinišť, slatinišť, olšin, ostřicových porostů a rákosin, v nichž rostou kriticky ohrožené druhy rostlin. Na území NPR Soos byl v minulosti zkoumán výskyt brouků z čeledí: Staphylinidae (SMETANA 1964), Carabidae (HŮRKA 1961, HEJKAL 1990), Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Gyrinidae a Hydrophilidae (TÁBORSKÝ 1992). Víceletý průzkum různých čeledí Coleoptera zde provedl STREJČEK (1988). Dále byly publikovány jednotlivé nálezy Carabidae (BOZDĚCHOVÁ 1968, HŮRKA et FASSATI 1958, PIČMAN 1972, 1976, 1977, 1978, 1980, TĚŤÁL 1985), Elateridae (PIČMAN 1962), Geotrupidae (SUCHÝ 1996), Chrysomelidae (ČÍŽEK et al. 1995)

50 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 51 a Staphylinidae (SMETANA 1961, KOCIAN 1993, 1995). Inventarizační průzkum (BENEDIKT 2004c) dokumentuje výskyt celkem 443 druhů brouků z čeledí: Aderidae, Alleculidae, Anobiidae, Anthribidae, Buprestidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Cleridae, Coccinellidae, Colydiidae, Curculionidae, Dasytidae, Dytiscidae, Elateridae, Erotylidae, Histeridae, Chrysomelidae, Lagriidae, Lampyridae, Leiodidae, Lycidae, Malachiidae, Mordellidae, Noteridae, Oedemeridae, Pselaphidae, Pyrochroidae, Scarabaeidae, Scydmaenidae, Silphidae, Silvanidae, Staphylinidae, Tenebrionidae, Trogidae. Národní přírodní památka Železná hůrka Území o rozloze 3,5 ha, 1,2 km jižně od obce Mýtina (5940), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je zbytek pleistocenního vulkánu, který je pozůstatkem nejmladšího projevu vulkanismu v Českém masivu. Jižní odtěžená partie sopouchu má v současné době převážně ruderální charakter. V severní části území je nesečená mezofilní louka, která postupně zarůstá expanzivními křovinami, zvláště trnkou. Výhřevný podklad na vhodných místech podmínil rozvoj semixerotermní vegetace. Na území NPP Železná hůrka nebyl v minulosti proveden koleopterologický průzkum. Jednotlivě byly publikovány pouze nálezy Carabidae (PIČMAN 1978). Inventarizační průzkum (BENEDIKT 2004d) dokumentuje výskyt celkem 138 druhů brouků z následujících čeledí: Alleculidae, Byturidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Coccinellidae, Curculionidae, Dascillidae, Dasytidae, Elateridae, Chrysomelidae, Leiodidae, Mordellidae, Oedemeridae, Pselaphidae, Scarabaeidae, Staphylinidae. Přírodní rezervace Kamenný rybník Chráněné území o rozloze 11,38 ha, při jihozápadním okraji Kamenného rybníka, ca 1 km severně od Plzně (6246), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je rašeliniště se společenstvy rašelinné flóry a fauny a zbytek přirozené slatinné louky se vzácnými druhy rostlin. Na území PR Kamenný rybník byl v minulosti proveden inventarizační průzkum (BOZDĚCHOVÁ 1974) se zaměřením na Coleoptera, Heteroptera a Aphaniptera. Jednotlivě byly publikovány nálezy Carabidae (TĚŤÁL 1985), Cerambycidae (TĚ- ŤÁL 1987), Coccinellidae (SUCHÝ 1989) a Scarabaeidae (TÝR 1997). Inventarizační průzkum (DOLEŽAL 2004) dokumentuje výskyt celkem 155 druhů brouků z následujících čeledí: Anthribidae, Buprestidae, Carabidae, Cerambycidae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Endomychidae, Geotrupidae, Chrysomelidae, Salpingidae, Scarabaeidae, Silphidae, Staphylinidae, Tenebrionidae. Přírodní rezervace Lopata Území o rozloze 6,67 ha, 2 km východně od obce Šťáhlavice v údolí Kornatického potoka (6347), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je starý listnatý porost s hájovou květenou. Na území PR Lopata nebyl v minulosti proveden koleopterologický průzkum. Jednotlivě byly publikovány nálezy Melandryidae (BENEDIKT 1990) a Staphylinidae (LIKOVSKÝ 1982). Inventarizační průzkum (DOLEŽAL et CIHLÁŘ 2004a), zahrnující i blízké okolí rezervace, dokumentuje přítomnost celkem 362 druhů brouků z čeledí: Alleculidae, Anobiidae, Anthribidae, Buprestidae, Carabidae, Cerambycidae, Cleridae, Coccinellidae, Cucujidae, Curculionidae, Dascillidae, Dermestidae,

51 52 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Elateridae, Erotylidae, Eucnemidae, Geotrupidae, Homalisidae, Chrysomelidae, Lagriidae, Leiodidae, Lucanidae, Mycetophagidae, Melandryidae, Nitidulidae, Oedemeridae, Pselaphidae, Pyrochroidae, Salpingidae, Silphidae, Silvanidae, Staphylinidae, Tenebrionidae. Přírodní rezervace Starý Hirštejn Území o rozloze 37,15 ha, asi 2,5 km jihozápadně od obce Pivoň (na vrcholu hory Starý Herštejn; 6542), v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je přirozený, převážně bukový lesní porost na skalnatém vrcholu a suťových svazích Starého Herštejna. Na území PR Starý Hirštejn nebyl v minulosti proveden koleopterologický průzkum. Jednotlivě byly publikovany nálezy Carabidae (HŮRKA 1965, HŮRKA et NĚ- MEC 1980, TĚŤÁL 1985), Cerambycidae (TĚŤÁL 1987) a Scarabaeidae (SUCHÝ 1983). Inventarizační průzkum (DOLEŽAL et CIHLÁŘ 2004b) dokumentuje výskyt celkem 97 druhů brouků z následujících čeledí: Anthribidae, Alleculidae, Anobiidae, Apionidae, Bruchidae, Cantharidae, Carabidae, Cerambycidae, Ciidae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Geotrupidae, Chrysomelidae, Leiodidae, Lucanidae, Melandryidae, Nitidulidae, Oedemeridae, Pyrochroidae, Scarabaeidae. Přírodní památka Příšovská homolka Území o rozloze 0,48 ha, asi 700 m severozápadně od obce Příšov (6145), na levém svahu údolí potoka Třemošná, v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je zbytek mladě třetihorní sopky se zachovalými stopami lávových proudů a vrstvami tufů, obsahujících zbytky třetihorních stromů. Lokalita zahrnuje zbytky stanovišt se suchomilnou vegetací. Na území PP Příšovská homolka nebyl v minulosti proveden koleopterologický průzkum a nejsou nám známy ani žádné jiné publikované nálezy. Inventarizační průzkum (DOLEŽAL et CIHLÁŘ 2004c) dokumentuje výskyt celkem 110 druhů brouků z čeledí: Anthribidae, Buprestidae, Carabidae, Cerambycidae, Coccinellidae, Colydiidae, Curculionidae, Elateridae, Geotrupidae, Chrysomelidae, Oedemeridae, Staphylinidae, Tenebrionidae. Přírodní památka Hvožďanská louka Území o rozloze 6,75 ha, asi 1 km západně od obce Hvožďany (6542), na jihovýchodním svahu Mlýnského vrchu, v nadmořské výšce m. Předmětem ochrany je louka s pestrými lučními společenstvy a řadou chráněných druhů rostlin. Na území PP Hvožďanská louka nebyl v minulosti proveden koleopterologický průzkum a nejsou nám známy ani žádné jiné publikované nálezy. Inventarizační průzkum (DOLEŽAL et CIHLÁŘ 2004d) dokumentuje výskyt celkem 122 druhů brouků z čeledí: Anthribidae, Buprestidae, Cerambycidae, Coccinellidae, Curculionidae, Elateridae, Chrysomelidae, Oedemeridae, Scarabaeidae. Seznam významných druhů Alleculidae Mycetochara flavipes (FABRICIUS, 1792). NPR Soos, , Z. Andrš leg., V. Týr det., 1 ex. (CZA); dtto, , J. Lahoda leg. et det., 3 ex. (CJL);

52 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CVB). Všechny kusy byly nalezeny oklepem a pod kůrou udumírajících Betula sp. Anthribidae Dissoleucas niveirostris (FABRICIUS, 1798). PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD), dtto, , 1 ex. (CZD). Enedreutes sepicola (FABRICIUS, 1792). PR Lopata, při západní hranici území, oklepem Quercus sp., , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Choragus sheppardi KIRBY, 1818, PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Phaeochrotes cinctus (PAYKULL, 1800). PR Lopata, oklepem Quercus sp., , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Buprestidae Agrilus auricollis KIESENWETTER, NPP Pastviště u Fínů, jižní okraj ochranného pásma, na odumírajícím Ulmus montana, , Z. Doležal leg. et det., 4 ex. (CZD); dtto, S. Benedikt leg. et det. 2 ex. (CVB). Agrilus betuleti (RATZEBURG, 1837). PR Kamenný rybník, SV část území, na listech Betula sp., , Z. Doležal leg., 3 ex. (CZD). Agrilus mendax MANNERHEIM, PR Lopata, za východní hranicí území, na odumírajících Sorbus aucuparia, a , Z. Doležal leg. et det., 9 ex. (CZD). Agrilus olivicolor KIESENWETTER, NPP Pastviště u Fínů, křovinné lemy rezervace, , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD). Agrilus sinuatus (OLIVIER, 1790). PR Lopata, za východní hranicí území, na odumírajících Sorbus aucuparia, a , Z. Doležal leg. et det., 3 ex. (CZD). Agrilus subauratus GEBLER, PR Kamenný rybník, břeh rybníka při SV hranici území, na listech mladých Populus tremula, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); dtto, , 3 ex. (CZD). Aphanisticus pusillus (OLIVIER, 1790). NPP Pastviště u Fínů, vlhká prameništní louka, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Buprestis octoguttata LINNAEUS, PR Kamenný rybník, lesní paseky při SV hranici území, , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD). Melanophila formaneki formaneki JAKOBSON, PR Kamenný rybník, lesní paseky při SV hranici území, na mladých Pinus sylvestris, 1998, Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Carabidae Acupalpus dubius SCHILSKI, NPR Soos, rozhraní březového remízu a mokřadu na křemelině, prosev, , Z. Andrš leg., I. Těťál det., 1 ex. (CZA). HEJKAL (1988) druh neuvádí. Agonum ericeti (PANZER, 1809). NPR Soos, prosevem vřesu na trouchnivém pařezu, , Z. Andrš leg., I. Těťál det., 4 ex. (CZA). Amara brunnea (GYLLENHAL, 1810). NPR Soos, březové remízy na křemelině, prosev, , Z. Andrš leg., I. Těťál det., 1 ex. (CZA). HEJKAL (1988) druh neuvádí. Bembidion humerale STURM, NPR Soos, rašeliniště, , Z. Andrš leg., I. Těťál det., 1 ex. (CZA); dtto, , V. Dongres leg. et det., 1 ex. (CVD).

53 54 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Bembidion lunatum (DUFTSCHMID, 1812). NPR Soos, slanisko na křemelině, , Z. Andrš. leg., I. Těťál det., 4 ex. (CZA); dtto, , J. Lahoda leg. et det., 1 ex. (CJL); dtto, , J. Krošlák leg. et det., 1 ex. (CJK). Bembidion minimum (FABRICIUS, 1792). NPR Soos, , J. Lahoda leg. et det., 1 ex. (CJL). Cicindela sylvatica sylvatica LINNAEUS, PR Kamenný rybník, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Cerambycidae Grammoptera ustulata (SCHALLER, 1783). PP Příšovská homolka, oklepem vegetace, , V. Cihlář leg., Z. Doležal det., 1 ex. (CVC). Leptura aethiops PODA, PR Lopata, niva Kornatického potoka, na květech Crataegus sp., , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD). Oplosia fennica fennica (PAYKULL, 1880). PR Lopata, v tlejících větvích Tilia sp., , Z. Doležal leg. et det., 5 ex. (CZD). Phymatodes rufipes (FABRICIUS, 1776). NPP Pastviště u Fínů, křovinatý lesní okraj, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex (CVB). Pogonocherus hispidulus (PILLER et MITTERPACHER, 1783). NPP Pastviště u Fínů, hranice pastviny a listnatého lesa v J části území, oklepem Corylus avellana, , Z Doležal leg. et det., 6 ex. (CZD). Saperda perforata (PALLAS, 1773). PR Lopata, okolí západní hranice území, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Tetrops starki CHEVROLAT, PR Starý Hirštejn, JV část území, oklep vegetace v okolí přístupové cesty, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Ciidae Cis dentatus MELLIÉ, NPR Čerchovské hvozdy, , Z. Kejval leg., J. Jelínek det., 1 ex. (MCH). Vzácný horský druh, hostitelská houba není přesně známa (J. Jelínek, in verb). Cleridae Tillus elongatus (LINNAEUS, 1758). NPR Čerchovské hvozdy, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH); , J. Lahoda leg., Z. Kejval det., torzo ex. (CJL). Colydiidae Orthocerus clavicornis (LINNAEUS, 1758). PP Příšovská homolka, v rostlinném detritu, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD). Coccinellidae Halyzia sedecimguttata (LINNAEUS, 1758). PR Starý Hirštejn, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); PP Hvožďanská louka, Z část území, oklepem Populus tremula, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Hippodamia septemmaculata (De GEER, 1775). PR Kamenný rybník, bažinná olšina v J části území, smykem porostu Carex sp., , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Myzia oblongoguttata (LINNAEUS, 1758). PP Hvožďanská louka, Z část území, oklepem větve Picea abies, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD).

54 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 55 Nephus bipunctatus KUGELANN, NPR Soos, rašeliniště, , V. Dongres leg. et det., 2 ex. (CVD). Překvapivý nález xerotermního, nehojného druhu slunéčka, s vazbou především na Quercus sp., které je v České republice známé např. z teplých lokalit Křivoklátska. Nephus redtenbacheri MULSANT, PR Lopata, při severní hranici území, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Oenopia impustulata impustulata (LINNAEUS, 1758). NPR Soos, ruderální okraj cesty, smykem vegetace, , Z. Andrš leg., V. Dongres det., 1 ex. (CVD). Překvapivý nález velmi vzácného slunéčka, které nebylo v západních Čechách zjištěné přes padesát let. Aphidiphag s výskytem imag převážně na Quercus sp. Sospita vigintiguttata (LINNAEUS, 1758). PR Kamenný rybník, bažinná olšina v J části území, smykem porostu Carex sp., , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Cucujidae Laemophloeus monilis (FABRICIUS, 1787). PR Lopata, pod kůrou schnoucích Tilia sp., , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB). Curculionidae Acalles roboris CURTIS, PR Starý Hirštejn, na spadaných větvích a prosevem hrabanky, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Anthonomus conspersus DESBROCHERS, PR Kamenný rybník, centrální část území, oklepem nízkého Sorbus aucuparia, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD). Anthonomus pinivorax SILFVERBERG, PR Lopata, při západní hranici území, oklepem Picea abies, , Z. Doležal leg. et det., 15 ex. (CZD). Anthonomus ulmi (De GEER, 1775). PR Lopata, , Z. Doležal leg., S. Benedikt det., 1 ex. (CZD). Apion dissimile (GERMAR, 1817). PP Příšovská homolka, smykem Trifolium arvense, , Z. Doležal leg. et det., 8 ex. (CZD). Apion formaneki (WAGNER, 1929). NPP Pastviště u Fínů, jižní okraj ochranného pásma, oklepem Genista germanica, , S. Benedikt leg. et det., 3 ex. (CSB). Apion gracilipes (DIETRICH, 1857). NPP Železná hůrka, smykem Trifolium medium, , , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Apion vicinum (KIRBY, 1808). NPP Pastviště u Fínů, vlhká louka v okolí potůčku, smykem Mentha arvensis, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Bradybatus fallax GERSTAECKER, NPP Pastviště u Fínů, v křovinatém okraji lesa na Ulmus montana, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB); PR Lopata, SZ část území, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Ceutorhynchus coerulescens GYLLENHAL, PP Příšovská homolka, oklepem Lepidium campestre, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD). Ceutorhynchus parvulus Ch. BRISOUT, PP Příšovská homolka, oklepem Lepidium campestre, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Ceutorhynchus pervicax WEISE, PR Lopata, niva Kornatického potoka, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD).

55 56 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Coeliodes nigritarsis HARTMAN, NPR Soos, rašeliniště, , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 8 ex. (CZA); dtto, , S. Benedikt leg. et det., 4 ex. (CSB). Vzácný nosatec chladných rašelinných stanovišť s vazbou na Betula pubescens a B. nana. Nález v NPR Soos je pozoruhodný také vzhledem k poměrně malé nadmořské výšce lokality (430 m). Curculio betulae (STEPHENS, 1831). NPR Soos, rašeliniště, oklepem Alnus sp., , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 1 ex. (CZA); dtto, , V. Dongres leg., S. Benedikt det., 3 ex. (CVD, CSB); dtto, , J. Krošlák leg. et det., 1 ex. (CJK). Curculio villosus (FABRICIUS, 1781). NPP Pastviště u Fínů, na Quercus robur, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Deporaus mannerheimi (HUMMEL, 1823). NPR Soos, křovinatý remíz, oklepem Betula sp., , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 1 ex. (CSB). Donedávna byla tato zobonoska s vazbou na Betula sp. považovaná za velmi vzácný druh, v posledních letech, zřejmě díky intenzivnějším průzkumům a poznání bionomie, byla zjištěna na více lokalitách v celé ČR. STREJČEK (1988) druh neuvádí. Doydirhynchus austriacus (OLIVIER, 1807). PR Lopata, smykem pod Pinus sylvestris, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Glocianus moelleri (C. G. THOMSON, 1868). NPP Pastviště u Fínů, vlhká louka v jižní části území, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Hypera contaminata (HERBST, 1795). PP Příšovská homolka, oklepem Vicia cracca, , S. Benedikt leg. et det., 3 ex. (CSB). Larinus sturnus SCHALLER, NPP Železná hůrka, jednotlivě na Centaurea scabiosa, , Z. Doležal leg. et det., 3 ex. (CZD); dtto, , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 2 ex. (CZA); dtto, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Překvapivý výskyt xerotermního druhu, známého z Čech jen z ojedinělých nálezů. Lasiorhynchites sericeus (HERBST, 1797). PR Kamenný rybník, při východní hranici území, oklepem Salix sp., , Z. Doležal leg., 1 ex. (CZD). Magdalis fuscicornis DESBROCHERS, PR Lopata, smykem v okolí hradní zříceniny, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Mecinus heydeni WENCKER, NPP Železná hůrka, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Mecinus janthinus (GERMAR, 1817). NPP Železná hůrka, , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 2 ex. (CZA); dtto, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); PP Příšovská homolka, smykem Linaria vulgaris, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Microplontus millefolii (SCHULTZE, 1896). NPR Soos, ruderální okraj cesty na Tanacetum vulgare, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Mogulones angulicollis (SCHULTZE, 1896). PR Lopata, smykem Myosotis sylvatica, a , Z. Doležal leg. et det., 5 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Mogulones larvatus (SCHULTZE, 1896). PR Lopata, smykem porostu Pulmonaria sp., , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD). Neophytobius quadrinodosus (GYLLENHAL, 1813). PP Příšovská homolka, v detritu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); PP Hvožďanská louka, smykem vegetace, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Orthochaetes setiger (BECK, 1817). PR Lopata env., smykem na lesní světlině nad Kornatickým rybníkem, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB).

56 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 57 Apion opeticum (BACH, 1854). PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD). Pissodes scabricollis MILLER, PR Lopata env., lesní světlina nad Kornatickým rybníkem, oklepem Picea abies, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Rhinoncus henningsi WAGNER, NPP Pastviště u Fínů, vlhká louka, , Z. Doležal leg., S. Benedikt det., 6 ex. (CZD); dtto, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Rhynchaenus calceatus (GERMAR, 1821). NPR Soos, rašeliniště, , Z. Andrš leg., S. Benedikt det.,1 ex. (CZA); dtto, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB). Všechny exempláře nalezené oklepem Betula pubescens. STREJČEK (1988) druh neuvádí. Rutidosoma fallax (OTTO, 1897). PR Starý Hirštejn, prosevem pod Oxalis acetosella, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CSB); NPR Čerchovské hvozdy, , Z. Kejval leg., S. Benedikt det., 6 ex. (MCH); dtto, , 2 ex. (MCH); PR Lopata, prosevem v nivě při J hranici území, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Rutidosoma globulus (HERBST, 1795). PR Lopata, smykem podrostu ve smíšeném lese s příměsí Populus tremula, , Z. Doležal leg. et det., 5 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Scleropterus serratus (GERMAR, 1824). PR Lopata, niva Kornatického potoka, večerní smyky, , Z. Doležal leg. et det., 4 ex. (CZD). Sibinia primita (HERBST, 1795). PP Příšovská homolka, smykem vegetace, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Thryogenes festucae (HERBST, 1795). NPR Soos, slaniště, smykem Schoenoplectus tabernaemontani, a , Z. Andrš leg., S. Benedikt det., 6 ex. (CZA); dtto, a , S. Benedikt leg. et det., 6 ex. (CSB). Trachyphloeus alternans GYLLENHAL, PP Příšovská homolka, v detritu pod Thymus sp., , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Tychius lineatulus STEPHENS, NPP Železná hůrka, smykem Trifolium medium, , S. Benedikt leg. et det., 1 ex. (CSB). Elateridae Anostirus sulphuripennis (GERMAR, 1834). PR Starý Hirštejn, smykem podrostu bučiny při skalnatém obnaženém vrcholu, , Z. Doležal leg., J. Mertlik det., 1 ex. (CZD). Vzácný západní druh, jehož výskyt v České republice byl dlouho nejistý vzhledem k pouze historickým a nepřesným údajům. Z posledních padesáti let je známý jediný nález ze Šumavy (J. Mertlik, in verb.). Calambus bipustulatus (LINNAEUS, 1767). PR Lopata env., niva Kornatického potoka, pod kůrou Ulmus sp., , Z. Doležal leg. et det., torzo ex. (CZD); dtto, S úpatí masívu se zříceninou, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Denticollis rubens (PILLER et MITTERPACHER, 1783). PR Starý Hirštejn, západní úpatí skalnatého vrcholu, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); dtto, V okraj území, v letu u tlejícího kmene Fagus sylvatica, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH). Idolus picipennis (BACH, 1852). PR Starý Hirštejn, obnažený vrchol hory, smykem vegetace, , Z. Kejval leg. + det., 1 ex. (MCH).

57 58 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Liotrichus affinis (PAYKULL, 1800). NPR Čerchovské hvozdy, , Z. Kejval leg., J. Lahoda det., 1 ex. (MCH). Paraphotistus impressus (FABRICIUS, 1792). PR Kamenný rybník, lesní průseky při SV hranici území, oklepem mladých Pinus sylvestris, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Porthmidius austriacus (SCHRANK, 1781). PR Lopata, u paty Tilia sp., , Z. Doležal leg. et det., 4 ex. (CZD). Stenagostus rufus (De GEER, 1774). PR Kamenný rybník, severní část území, pod kůrou pařezu Pinus sylvestris, , Z. Doležal leg. et det., 12 ex. (CZD). Eucnemidae Eucnemis capucina AHRENS, PR Lopata, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CVB). Xylophilus corticalis (PAYKULL, 1800). NPR Čerchovské hvozdy, hřebenová část rezervace, ca 900 m, na padlém kmeni Fagus sylvatica, , Z. Kejval leg. et det. (MCH). Chrysomelidae Altica aenescens (WEISE, 1888). NPR Soos, rašeliniště, oklepem Betula pubescens, a , V. Dongres leg., 18 ex. (CVD); dtto, a , M. Ouda leg., celkem 25 ex. (CMO); dtto, a , J. Krošlák leg., 13 ex. (CJK). Všechny kusy det. M. Ouda. STREJČEK (1988) druh neuvádí. Aphtona lutescens lutescens (GYLLENHAL, 1808). NPR Soos, rašeliniště západně od cesty do Kateřiny, smykem Comarum palustre, , a , M. Ouda leg. et det., celkem 15 ex. (CMO). Apteropeda globosa (ILLIGER, 1794). PR Lopata env., niva Kornatického potoka, , Z. Doležal leg. et det., 4 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Cassida hemisphaerica HERBST, PR Lopata env., niva Kornatického potoka, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Cryptocephalus coerulescens C.R.SAHLBERG, NPR Soos, březový háj, oklepem Betula sp., , V. Dongres leg. et det., 1 ex. (CVD); dtto, J. Lahoda leg., V. Dongres det., 1 ex. (CJL); dtto, , Z. Andrš leg., M. Ouda det., 1 ex. (CZA). Cryptocephalus coryli (LINNAEUS, 1758). PR Lopata env., smykem v lesostepní stráni nad Kornatickým rybníkem, , S. Benedikt leg. et det., 2 ex. (CVB). Cryptocephalus decemmaculatus (LINNAEUS, 1758). NPR Soos, rašeliniště, oklepem Salix sp., , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD); dtto, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 4 ex. (CVB); dtto, , M. Ouda leg. et det., 5 ex. (CMO); dtto, , V. Dongres leg. et det., 10 ex. (CVD). Cryptocephalus distinguendus SCHNEIDER, NPR Soos, březové háje v okolí bahenních sopek a ve zbytcích rašeliniště východně od Kateřiny, oklepem Betula sp., , V. Dongres leg. et det., 8 ex. (CVD); dtto, J. Lahoda leg., V. Dongres det., 2 ex. (CJL); dtto, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD); dtto, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB). Cryptocephalus imperialis LAICHARTING, PR Lopata, při severní hranici

58 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 59 území, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD); dtto, , 2 ex. (CZD). Cryptocephalus marginatus FABRICIUS, PR Kamenný rybník, SV část území, oklepem mladé Betula sp., , Z. Doležal leg., 2 ex. (CZD). Cryptocephalus parvulus O. F. MÜLLER, PR Kamenný rybník, západní břeh rybníka, oklepem Betula sp., , Z. Doležal leg., 2 ex. (CZD); PR Lopata, smykem podrostu,, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CZD). Cryptocephalus punctiger PAYKULL, PR Kamenný rybník, SV část území, na listu mladé Betula sp., , Z. Doležal leg., 1 ex. (CZD); PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg., 3 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Cryptocephalus sexpunctatus (LINNAEUS, 1758). NPP Pastviště u Fínů, křovinatý okraj lesa, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB); PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg., 1 ex. (CZD). Dibolia occultans (KOCH, 1803). NPP Pastviště u Fínů, vlhká louka v okolí potůčku, oklepem Mentha arvensis, , S. Benedikt leg., M. Ouda det., 1 ex. (CMO). Donacia brevicornis AHRENS, NPR Soos, rašelinný rybníček východně od Kateřiny, smykem Carex sp., , V. Dongres leg. et det., 1 ex. (CVD). STREJČEK (1988) druh neuvádí. Donacia thalassina GERMAR, PR Kamenný rybník, , V. Dongres leg. et det., 2 ex. (CZD). Donaciella clavipes (FABRICIUS, 1793). PR Kamenný rybník, JZ břeh rybníka, na Phragmites australis, , Z. Doležal leg., 1 ex. (CZD). Galerucella fergussoni FOWLER, NPR Soos, rašeliniště západně od cesty do Kateřiny, smykem Comarum palustre, a , M. Ouda leg. et det., celkem 15 ex. (CMO). Gonioctena intermedia HELLIESSEN, NPR Čerchovské hvozdy, hřebenová část rezervace, oklepem Sorbus aucuparia, , Z. Kejval leg., M. Ouda det., 1 ex. (MCH). Hydrothassa glabra (HERBST, 1783). PP Hvožďanská louka, vlhčí J část území, smykem vegetace, , Z. Doležal leg. et det., 4 ex. (CZD). Chaetocnema arida (FOUDRAS, 1859). NPP Pastviště u Fínů, horní oplocená část území, v okolí potůčku, a , S. Benedikt leg., M. Ouda det., 4 ex. (CMO). Velmi vzácný dřepčík s potravní vazbou na Juncaceae. Uvedené nálezy představují pravděpodobně jediný známý recentní doklad o výskytu tohoto druhu v České republice. Chaetocnema sahlbergi (GYLLENHAL, 1827). NPR Soos, mokřadní louka severně od naučné stezky, , Z. Doležal leg. et det., 2 ex. (CDA); dtto, , M. Ouda leg. et det., 20 ex. (CMO). Chrysolina crassimargo ominosa BECHYNĚ, PR Starý Hirštejn, JV svah v okolí vrcholu, prosevem hrabanky, , Z. Doležal leg. et det., 5 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Chrysolina umbratilis (WEISE, 1887). PR Starý Hirštejn, v hrabance, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); dtto, , Z. Andrš leg. et det., 1 ex. (CZA). Chrysomela tremulae FABRICIUS, PR Kamenný rybník, oklepem Populus tremula, , Z. Doležal leg., 1 ex. (CZD); PR Starý Hirštejn, na Populus tremula, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Mniophila muscorum muscorum (KOCH, 1803). NPR Čerchovské hvozdy, prosevem hrabanky, , a , Z. Kejval leg., M. Ouda det.,

59 60 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 celkem 12 ex. (MCH); PR Starý Hirštejn, prosevem hrabanky, Z. Kejval leg. et det., , 15 ex. (MCH). Pachybrachis hieroglyphicus (LAICHARTING, 1781). NPP Pastviště u Fínů, křovinatý okraj lesa, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB). Sclerophaedon carniolicus (GERMAR, 1824). NPR Čerchovské hvozdy, hřebenová část území, smykem podrostu, , Z. Kejval leg., M. Ouda det., 1 ex. (MCH). Smaragdina flavicollis (CHARPENTIER, 1825). PR Lopata, v okolí zříceniny hradu, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD). Timarcha metallica metallica (LAICHARTING, 1781). PR Starý Hirštejn, v lesní hrabance, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Zeugophora frontalis SUFFRIAN, PP Hvožďanská louka, Z a S okraj území, oklepem Populus tremula, , V. Cihlář leg., Z. Doležal det., 1 ex. (CVC). Zeugophora subspinosa (FABRICIUS, 1781). PP Hvožďanská louka, S okraj území, oklepem Populus tremula, , V. Cihlář leg., Z. Doležal det., 1 ex. (CVC). Leiodidae Choleva lederiana lederiana REITTER, NPR Čerchovské hvozdy, severní svah se sutí, zemní past s návnadou (rybí maso + zrající sýr), , Z. Kejval leg., J. Růžička det., 20 ex. (MCH). Velmi lokální druh brouka, který se v České republice vyskytuje pouze v chladných sutích (RŮŽIČKA et VÁVRA 1993). Liodopria serricornis (GYLLENHAL, 1813). PR Lopata, smykem podrostu, , Z. Doležal leg., Z. Kejval det., 1 ex. (CZD). Melandryidae Conopalpus testaceus (OLIVIER, 1790). PR Starý Hirštejn, při východní hranici území, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Hallomenus axillaris (ILLIGER, 1807). NPR Čerchovské hvozdy, severní část území, poblíž silnice na vrchol Čerchova, smrkový pahýl porostlý plochou chorošovitou houbou, , Z. Kejval leg. et det., 6 ex. (MCH). Ve střední Evropě velmi lokální a vzácný druh (KASZAB 1969). Melandrya caraboides (LINNAEUS, 1761). PR Starý Hirštejn, na kmeni odumřelého Fagus sylvatica, , Z. Kejval leg. + det., 1 ex. (MCH). Serropalpus barbatus (FABRICIUS, 1792). PR Lopata, při JZ hranici území, v tlejícím dřevě jehličnatého stromu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CVB). Nitidulidae Ipidia binotata REITTER, NPR Čerchovské hvozdy, JZ svah se sutí, jedlobučina, pod kůrou, , J. Lahoda leg., J. Jelínek det., 3 ex. (CJL, MCH). Oedemeridae Ischnomera cinerascens cinerascens (PANDELLÉ, 1867). NPR Čerchovské hvozdy, hřebenová část území, , Z. Kejval leg., V. Švihla det., 1 ex. (MCH); PR Starý Hirštejn, na kvetoucích Daucaceae, , Z. Kejval leg. et det., 3 ex. (MCH). Ischnomera sanguinicollis (FABRICIUS, 1787). PR Starý Hirštejn, na kvetoucích

60 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 61 Daucaceae, , Z. Kejval leg. et det. (MCH); dtto, smykem podrostu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CSB). Psephenidae Eubria palustris GERMAR, NPP Pastviště u Fínů, smykem vlhké louky, , S. Benedikt leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB). Salpingidae Rabocerus gabrieli (GERHARDT, 1901). PR Lopata, , Z. Doležal leg., V. Benedikt det., 1 ex. (CVB). Scarabaeidae Aphodius contaminatus (HERBST, 1783). NPP Pastviště u Fínů, pastvina, exkrementy Ovis, , Z. Doležal leg. et det., více ex. (CZD). Aphodius corvinus ERICHSON, NPR Čerchovské hvozdy, exkrementy Cervus, , Z. Kejval leg., D. Král det., 2 ex. (MCH); PR Starý Hirštejn, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH); PR Lopata, v letu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Aphodius foetidus (HERBST, 1783). NPR Čerchovské hvozdy, exkrementy Cervus, , Z. Kejval leg. et det., 4 ex. (MCH). Aphodius maculatus STURM, NPR Čerchovské hvozdy, exkrementy Cervus, , J. Lahoda leg., D. Král det., 5 ex. (CJL, MCH). Aphodius nemoralis ERICHSON, NPR Čerchovské hvozdy, , Z. Kejval leg., D. Král det., 1 ex. (MCH). Gnorimus nobilis (LINNAEUS, 1758). PR Lopata, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD); dtto, , 1 ex. (CZD); PR Starý Hirštejn, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH); dtto, na kvetoucích Daucaceae, , Z. Kejval observ. více ex. Osmoderma eremita (SCOPOLI, 1763). PR Lopata, při východní hranici území, larvy uvnitř kmene padlé Tilia sp., , Z. Doležal observ. Scraptiidae Anaspis ruficollis (FABRICIUS, 1792). NPR Čerchovské hvozdy, J. Lahoda leg., Z. Kejval det., J. Horák revid., 2 ex. (CJL, MCH). Vzácný zástupce spíše přehlížené skupiny brouků, indikující zachovalá lesní stanoviště (Jan Horák, in verb.), jehož výskyt v České republice byl omezen pouze na Moravu a uváděn jako nejistý (HORÁK 1993). Teprve v současné době nalezen na Broumovsku a tak spolehlivě potvrzen i v Čechách (Horák in prep.). Silphidae Nicrophorus investigator ZETTERSTEDT, PP Příšovská homolka, zemní past, , V. Cihlář leg., Z. Doležal det., 1 ex. (CVC). Sphaerites glabratus (FABRICIUS, 1773). NPR Čerchovské hvozdy, hřebenová část, zemní past s návnadou (rybí maso + zrající sýr), , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH). Podhorský až horský druh, v záp. Čechách hlášen ze 4 lokalit (SUCHÝ 1987). Staphylinidae Mycetoporus maerkeli KRAATZ, NPR Čerchovské hvozdy, prosevem hrabanky, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH).

61 62 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 Platydracus chalcocephalus (FABRICIUS, 1801). PR Lopata, smykem podrostu, , V. Cihlář leg., Z. Doležal det., 1 ex. (CZD); dtto, prosevem hrabanky, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Staphylinus dimidiaticornis GEMMINGER, PP Příšovská homolka, v rostlinném detritu, , Z. Doležal leg. et det., 1 ex. (CZD). Stenus longitarsis C. G. THOMSON, NPP Pastviště u Fínů, smykem malého rašeliniště v J části území, , S. Benedikt leg., Z. Kejval det., 1 ex. (CZK). Stenus montivagus HEER, PR Starý Hirštejn, prosevem hrabanky, , 3 ex., Z. Kejval leg. et det. (MCH); NPR Čerchovské hvozdy, dtto, , Z. Kejval leg. et det., celkem 8 ex. (MCH); dtto, , J. Lahoda leg., Z. Kejval det., 1 ex. (CJL). Tenebrionidae Uloma rufa (PILLER et MITTERPACHER, 1783). PR Kamenný rybník, při západní hranici území, v pařezu Pinus sylvestris, , Z. Doležal leg. + det., 2 ex. (CZD). Trogositidae Thymalus limbatus (FABRICIUS, 1787). NPR Čerchovské hvozdy, pod kůrou stromů, zejména Abies alba, , Z. Kejval leg. et det., 1 ex. (MCH); dtto, , 3 ex. (MCH); dtto, , J. Lahoda leg., Z. Kejval det., ex. (CJL). Summary This paper summarizes the results of faunistic surveys of nature reserves in western Bohemia in It includes a list of remarkable species collected, complemented by some unpublished records from previous years, brief characteristics and beetle bibliography of the respective areas, and general statistics of the surveys. Literatura BENEDIKT S. (1990): Příspěvek k rozšíření brouků skupiny Heteromera (Coleoptera) na Plzeňsku. Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, 8: BENEDIKT S. (2004a): Inventarizační průzkum NPR Čerchovské hvozdy (Coleoptera). 19 p., ms. [Depon in: AOPK ČR Plzeň]. BENEDIKT S. (2004b): Inventarizační průzkum NPP Pastviště u Fínů (Coleoptera). 15 p., ms. [Depon in: AOPK ČR Plzeň]. BENEDIKT S. (2004c): Inventarizační průzkum NPR Soos (Coleoptera). 30 p., ms. [Depon in: AOPK ČR Plzeň]. BENEDIKT S. (2004d): Inventarizační průzkum NPP Železná hůrka (Coleoptera). 11 p., ms. [Depon in: AOPK ČR Plzeň]. BENEDIKT S. et TĚŤÁL I. (1992): Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1991 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, Carabidol., 2: BOZDĚCHOVÁ J. (1968): Zajímavé přírůstky střevlíkovitých brouků (Col. Carabidae) ve sbír-

62 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 63 kách zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 6 7: BOZDĚCHOVÁ J. (1971): Krasci (Col., Buprestidae) ve sbírkách zoologického oddělení Západočeského muzea. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 12: BOZDĚCHOVÁ J. (1974): Státní přírodní rezervace Kamenný rybník Inventarizační průzkum. 13 p., ms. [Depon in: AOPK ČR Plzeň, Muzeum Chodska Domažlice]. ČÍŽEK P., HEJKAL J. et STANOVSKÝ J. (1995): Příspěvek k poznání brouků čeledi Chrysomelidae (Coleoptera) Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, Praha, 31: DOLEŽAL Z. (2004): Inventarizační průzkum PR Kamenný rybník (Coleoptera, Heteroptera, Diptera: Syrphidae). 8 p., ms. [Depon in: Krajský úřad Plzeň]. DOLEŽAL Z. et CIHLÁŘ V. (2004a): Inventarizační průzkum PR Lopata (Coleoptera, Heteroptera, Diptera: Syrphidae, Stratiomyidae). 16 p., ms. [Depon. in: Krajský úřad Plzeň]. DOLEŽAL Z. et CIHLÁŘ V. (2004b): Inventarizační průzkum PR Starý Hirštejn (Coleoptera, Heteroptera). 6 p., ms. [Depon. in: Krajský úřad Plzeň]. DOLEŽAL Z. et CIHLÁŘ V. (2004c): Inventarizační průzkum PP Příšovská homolka (Coleoptera, Heteroptera, Diptera: Syrphidae, Stratiomyidae). 7 p., ms. [Depon. in: Krajský úřad Plzeň]. DOLEŽAL Z. et CIHLÁŘ V. (2004d): Inventarizační průzkum PP Hvožďanská louka (Coleoptera, Heteroptera, Diptera: Syrphidae, Stratiomyidae). 6 p., ms. [Depon. in: Krajský úřad Plzeň]. HORÁK J. (1993): Scraptiidae (p. 115). In: JELÍNEK J. (ed.): Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Fol. Heyrovskyana, Praha, Suppl. 1, HEJKAL J. (1990): Carabids (Coleoptera, Carabidae) of the peat bog Soos in W Bohemia: A faunistical and ecological study. Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, Zool. 32, HŮRKA K. (1961): Die Carabidenfauna des Sooser Moores in Westböhmen (Coleoptera, Carabidae). Acta Univ. Carol., Praha, Biol., Suppl.: HŮRKA K. (1965): Střevlíkovití brouci Domažlicka (Col. Carabidae). Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 3 4: HŮRKA K. et FASSATI M. (1958): Bembidion nigricorne GYLL. nový druh z čeledi střevlíkovitých pro Československo (Col., Carabidae). Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, 55: HŮRKA K. et NĚMEC F. (1980): Die Laufkäfer von Českoleská hornatina (Col., Carabidae). Folia Mus. Rer. Natur. Bohem., Occid., Plzeň, Zool., 11: JELÍNEK J. (ed.) (1993): Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Fol. Heyrovskyana, Praha, Suppl. 1: KASZAB Z. (1969): Serropalpidae (p ). In: FREUDE H., HARDE K. W. et LOHSE G. A. (eds.), Die Käfer Mitteleuropas, p., Goecke & Evers, Krefeld. KOCIAN M. (1993): Faunistic records from the Czech Republic 7. Coleoptera: Staphylinidae. Klapalekiana, Praha, 29: 167. KOCIAN M. (1996): Samčí kopulační orgány středoevropských druhů rodu Lordithon (Coleoptera: Staphylinidae: Tachyporinae). Klapalekiana, Praha, 32: KRAUS B. (1949): Příspěvek k poznání brouků na Chodsku. Entomol. Listy, Brno, 12: KRAUS B. (1967): Tesaříkovití (Cerambycidae) Chodska. Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 1:

63 64 Erica, Plzeň, 13: 49 65, 2006 LAIBNER S. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics České a Slovenské republiky. 292 p., Kabourek, Zlín. LIKOVSKÝ Z. (1982): Drabčíci (Coleoptera, Staphylinidae) širšího Plzeňska v rukopisných poznámkách prof. Jana Roubala. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 25: PIČMAN Z. (1962): Příspěvek k faunistice a bionomii brouků Československa. Čas. Čs. Společ. Entomol., Praha, 59: 98. PIČMAN Z. (1972): K faunistice střevlíkovitých brouků západních Čech a Šumavy. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 13: PIČMAN Z. (1976): K faunistice střevlíkovitých brouků západních Čech II. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 19: PIČMAN Z. (1977): K faunistice střevlíkovitých brouků Československa. Zpr. Čs. Společ. Entomol. ČSAV, Praha, 13: PIČMAN Z. (1978): Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) Chebska. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 21: PIČMAN Z. (1980): Další příspěvek k faunistice střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) západních Čech a Šumavy. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 23: PRUNER L. et MÍKA P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, Praha, 32 (Suppl.): RŮŽIČKA J. et VÁVRA J. (1993): Rozšíření a ekologie brouků rodu Choleva (Coleoptera: Leiodidae: Cholevinae) na území Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, Praha, 29: RŮŽIČKA J. et VÁVRA J. (2003): A revision of the Choleva agilis species group (Coleoptera: Leiodidae: Cholevinae), p In: Cuccodoro G. & Leschen R. A. B. (eds): Systematics of Coleoptera: Papers Celebrating the Retirement of Ivan Löbl. Memoires on Entomology, International. Associated Publishers, Florida, Vol. 17, I V et 955 p. SMETANA A. (1961): Stenus kiesenwetteri ROSH., eine für die Tschechoslowakei neue Staphyliniden-art (Col., Staphylinidae). Čas. Čs. Společ. Entomol., při ČSAV 58: SMETANA A. (1964): Die Staphylinidenfauna des Moores Hájek (Soos) in Westböhmen (Coleoptera, Staphylinidae). Acta Faun. Ent. Mus. Nat. Pragae, 10: STREJČEK J. (1988): Státní přírodní rezervace Soos výsledky inventarizačního průzkumu fytofágních brouků provedený p., ms. [Kopie depon. in: Muzeum Chodska Domažlice]. SUCHÝ J. (1983): Nálezy některých druhů Aphodius ILL. (Coleoptera, Aphodiinae) v západních Čechách. Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, 1: 3 8. SUCHÝ J. (1987): Sphaerites glabratus F. (Coleoptera, Sphaeritidae) v západních Čechách. Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, 4 5 ( ): SUCHÝ J. (1989): Slunéčka v okolí boleveckých rybníků u Plzně (s přehledem slunéček Československa) (Coleoptera, Coccinellidae). Zprav. Západočes. Poboč. Čs. Společ. Entomol., Plzeň, Suppl., 2: SUCHÝ J. (1996): Chrobáci (Coleoptera, Scarabaeoidea, Geotrupidae) v západních Čechách. Erica, Plzeň, 5: TÁBORSKÝ I. (1992): Předběžná zpráva o výsledcích inventarizačního průzkumu fauny vodních brouků (Coleoptera) národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní. Sborn. Okr. Muz., Most, sect. natur., ( ): TĚŤÁL I. (1985): Vzácnější druhy střevlíkovitých brouků (Col., Carabidae) regionální sbírky

64 Kejval et al.: Výsledky inventarizačních průzkumů brouků (Coleoptera) 65 entomologického oddělení Západočeského muzea v Plzni. Zpr. Muz. Západočes. Kraje Přír., Plzeň, 30 31: TĚŤÁL I. (1987): Soupis sbírek Západočeského muzea v Plzni, Coleoptera Cerambycidae. Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír., 64: TÝR V. (1997): Příspěvek k faunistice brouků nadčeledi Scarabaeoidea (Coleoptera) Čech, Moravy a Slovenska. Klapalekiana, Praha, 33: ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds.) a kol. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI. 588 p., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

65 Erica, Plzeň, 13: 67 84, Petr BOGUSCH Katedra filosofie a dějin přírodních věd, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Viničná 7, CZ Praha 2, boguschak@seznam.cz Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů (Lepidoptera) na Blatensku Results of faunistic research on selected groups of butterflies and moths (Lepidoptera) in the vicinity of the town Blatná Úvod Entomofauna Blatenska je dosud velmi málo prozkoumaná; existují studie o broucích (Coleoptera), např. FELBÁB et al. (1988), další údaje o hmyzu jsou v průvodci naučnou stezkou okolím Lnář (SKALICKÝ 1984); tzv. denních motýlů se dotýká práce L. Havla (HAVEL 1988) jde však spíše o populární přiblížení motýlí fauny různých biotopů okresu. Předkládaná práce obsahuje souhrn autorových pozorování z let Charakteristika jednotlivých lokalit je uvedena v příslušné části studie. Práce je prvním publikovaným seznamem motýlů Blatenska, není a neklade si však za cíl být seznamem úplným, ale pouze prvním krokem a impulsem k sestavení takového seznamu v budoucnosti. Charakteristika sledovaného území Jako Blatensko je v této práci označována oblast, zaujímající podle územního uspořádání z roku 1965 severní část okresu Strakonice, zasahující i do přilehlých částí okresů Plzeň-jih a Příbram. Její rozloha je 135 km 2 (SCHRÖPFER 1999), náleží převážně do faunistického čtverce 6549, okrajové části do čtverců , 6548 a 6550 (PRUNER et MÍKA 1996). Geomorfologicky náleží Blatensko k Blatenské a Benešovské pahorkatině a celkový ráz je parovinný. V povodí Lomnice dosahuje nadmořské výšky m n. m. V okrajových částech převyšují jednotlivé vrchy a hřbety 550 m n. m. (např. Hřeben 597 m, Chlum 563 m, Kamenice 567 m, Špalková hora 618 m). Centrální část Blatenské pahorkatiny tvoří Blatenská kotlina s nadmořskou výškou m n. m. (DEMEK 1965). Podle fytogeografického členění leží studované území ve fytogeografickém okresu Horažďovická pahorkatina (36), podokres Blatensko (SKALICKÝ 1988). Blatensko náleží mezi mírně teplé oblasti České republiky. Průměrné srážkové úhrny se pohybují mezi mm za rok, průměrná roční teplota mezi 6 8 C (SKALICKÝ 1984). Nejteplejším místem je blízké okolí Blatné, nejchladnějším severní část v okolí Závišína až Březí, která vlastně již patří k podhůří Brd (KOMÍN 2001). Oblast Blatenska patří středočeskému plutonu a nejčastějšími horninami jsou hlubinné vyvřeliny, konkrétně granodiority. Tvoří zde speciální typ zvaný Blatenská žula, který se na několika místech těží. V okolí Lažan (jižní část oblasti) a Sedlice (východní část) se vyskytují metamorfity, reprezentované biotitickou ortorulou.

66 68 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 V místech s vysokou koncentrací rybníků se vyskytují jíly vzniklé z několik staletí akumulovaných usazenin rybničního dna. Nejčastějším typem půd jsou kyselé hnědé půdy, v místech s rozsáhlejšími lesními porosty (severní část oblasti) podzoly (PATERA 1985, KOMÍN 2001). Krajina je lesnatá s převahou smrkových monokultur, které nahradily původní acidofilní doubravy (CHÁN et ŽÍLA 1988). Ve vyšších polohách jsou zachovány zbytky bukových či bukojedlových lesů. Časté jsou i lužní lesy a olšiny a hlavně příbřežní porosty rybníků s osikami, vrbami a duby. Otevřený ráz krajině dávají pole a louky, vzniklé na místě teplých dubových a dubovo lipových lesů (DEYL et SKOČDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ 1989, KOMÍN 2001). Oblast je charakteristická velkým množstvím rybníků tvořících propojené soustavy; některé z těchto rybníků jsou větší než 50 ha, největší rybník Labuť u obce Myštice má rozlohu 108 ha (SEKERA 2000). Významnými krajinnými prvky jsou i zatopené lomy, v nichž se, v blízkém okolí města Blatné, těžila žula. Materiál a metodika Studovány byly čeledi Hepialidae, Cossidae, Sesiidae, Zygaenidae, Limacodidae, Hesperiidae, Papilionidae, Pieridae, Nymphalidae, Satyridae, Lycaenidae, Drepanidae, Geometridae, Lasiocampidae, Endromidae, Saturniidae, Sphingidae, Lymantriidae, Notodontidae, Arctiidae a Noctuidae. Imaga motýlů byla sbírána individuálně, byl prováděn i večerní sběr na světlo u lamp veřejného osvětlení. Nebyl prováděn lov na světelné lapáky. Výsledky zahrnují i pozorování některých snadno determinovatelných druhů v přírodě. Housenky byly sbírány individuálně na rostlinách i smýkány z vegetace a sklepávány z větví stromů. Pochůzky v terénu byly prováděny v letech od dubna do září 3 5 týdně, od roku 1999 jen několikrát ročně. Materiál byl autorem determinován podle běžných určovacích klíčů (TYKAČ 1958, HIGGINS et RILEY 1978, KOCH 1984, FAJČÍK 1998); je uložen ve sbírce autora. Zástupce čeledi Geometridae determinoval Petr Heřman. Jsou uvedeny i dva zajímavé údaje z dnes již neexistující sbírky Martina Vonáška (Blatná), revidované autorem v roce Nomenklatura je převzata z práce NOVÁK et al. (1997). Charakteristika jednotlivých lokalit Nálezy druhů pocházejí ze 14 lokalit. Lokality byly seřazeny podle abecedy a očíslovány, u každé lokality je uvedena nadmořská výška, souřadnice zeměpisné polohy, stručná charakteristika, ev. dominantní rostliny (pokud se jedná o heterogenní lokalitu nebo lokalitu bez dominantních druhů, nejsou uvedeny) a období výzkumu včetně používaných metod. 1. BEZDĚKOV (6548c) m n. m., N, E. Výslunná stanoviště charakteru suchých strání u Velkého bezděkovského rybníka asi 0,5 km jihovýchodně od obce u cesty do Kadova. Dominantní rostliny: Thymus pulegioides, Lotus corniculatus, Jasione montana, Dianthus deltoides, Veronica officinalis. Dvě návštěvy autora v roce 1999 a jedna v roce 2001, individuální odchyt dospělců denních motýlů, exempláře ze sbírky M. Vonáška z let

67 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku BLATNÁ (6549c) m n. m., centrum města: N, E. Město a blízké okolí, městské parky, zarostlá staveniště, okolí řeky Lomnice. Dominantní rostliny různé podle stanoviště. Sběr nočních motýlů na květech okrasných rostlin na sídlišti a u lamp pouličního osvětlení v letech , podle období a počasí 1 5 týdně. Pravidelné odchyty ve dne v letech , několik údajů i z pozdějších let. 3. BLATNÁ LOMY (6549c) m n. m., Přední lom N, E, Zadní lom N, E. Okolí zatopených žulových lomů, porosty pionýrských dřevin na obnaženém písčitém substrátu. Dominantní rostliny: Betula pendula, Salix sp. div., Populus sp. div. Sběry housenek v letech od května do září, ca 1 týdně. 4. BUZICE (6549d) m n. m., N, E. Výslunné, jižně exponované stráně nad řekou Lomnicí s obnaženými místy. Dominantní rostliny: Thymus pulegioides, Lotus corniculatus, Jasione montana, Ajuga genevensis, Lupinus polyphyllus. Individuální sběr imag. Jednotlivé údaje z let , pravidelné odchyty v letech V letech smyk housenek z vegetace v jarním období, asi 3 ročně. 5. JINDŘICHOVICE (6649a) 520 m n. m., N, E. Vlhká louka s dominantními druhy rostlin: Gentiana pneumonanthe, Succisa pratensis, Cirsium sp. Několik návštěv lokality v letech , odchyt imag ve dne. 6. KADOV (6548d) m n. m., N, E. Krajina s rybníky, lesíky a opuštěnými zahradami severozápadně od obce, letní tábor. Dominantní ovocné a lesní dřeviny. Červenec 1991 a 1992 individuální odchyt ve dne, lov na světlo u veřejného osvětlení a sběry housenek. Několik návštěv v následujících letech (ca 2 ročně). 7. LAŽÁNKY (6648a) m n. m., N, E. Borový les s podrůstem borůvky, suché okraje lesa charakteru výslunných strání, vlhká louka v okolí rybníka Mostenský ca 2 km od obce. V lese dominantní Vaccinium myrtillus, na okrajích lesa mateřídouška Thymus pulegioides, Lotus corniculatus, Jasione montana, Dianthus deltoides, Veronica officinalis. Pravidelné sběry imag v květnu až září s frekvencí 1 5 týdně, několik jednotlivých nálezů z pozdějších let. 8. MAČKOV (6549c) m n. m., N, E. Suché stráně a louky na západ od obce podél cesty do Blatenky, okolí skládky TKO. Několik nálezů z let , frekvence sběrů ca 5 ročně. 9. PAŠTIKY (6549c) m n. m., N, E. Okolí zatopeného žulového lomu, porosty pionýrských dřevin na obnaženém písčitém substrátu. Dominantní Betula

68 70 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 pendula, Salix sp. div., Populus sp. div. Sběry housenek v letech od května do září, zhruba 1 týdně. 10. PŘEDMÍŘ (6548b) m n. m., N, E. Ruderální stanoviště severně od obce na dříve odkrytém podkladu (zavezená skládka), suché paloučky na okrajích borového lesa, topolová alej na křižovatce východně od obce. Dominantní rostliny: Artemisia vulgaris, Solidago canadensis, Salix sp. div., Lotus corniculatus. Dvě návštěvy v srpnu SEDLICE (6649b) m n. m., N, E. Zahrady u Pilského mlýna, smrkový les, mokřad s Gentiana pneumonanthe. Několik odchytů ve dne, frekvence ca 1 ročně. 12. TCHOŘOVICE (6548d) m n. m., N, E. Lužní les a smíšený les u rybníka Hořejší pod hnízdní kolonií volavek popelavých, příbřežní porosty rybníka. Dominantní rostliny v jarním období Hepatica nobilis, Anemone nemorosa, Pulmonaria sp., v létě téměř bez podrostu. Odchyty ve dne v letech , sběr housenek a kukel. Frekvence asi 10 výprav za rok. 13. VELKÝ PÁLENEC (6548d) m n. m., hydrobiologická stanice PřF UK: N, E. Rybniční soustava nedaleko obce Vrbno, v jejím centru největší rybník Velký Pálenec, příbřežní porosty rybníků a smíšené lesy mezi rybníky. Olšiny a porosty vrb podél lesní cesty k hájovně směrem na Blatnou s Epilobium angustifolium, Lysimachia vulgaris, Carex sp. div. Sběry imag a housenek v letech od května do září, frekvence 1 za týden. 14. ZÁVIŠÍN (6549a) m n. m., N, E. Smrkové lesy s příměsí dubu, buku a jedle v nadmořské výšce až 500 m n. m. a podmáčené lesy v okolí Závišínského potoka. Sběry imag v letech , na jaře a na podzim asi 2 týdně, v létě ojediněle. Přehled zjištěných druhů a jejich lokalit Pokud byly dokladové exempláře příslušného druhu získány pomocí více metod, jsou zkratky uvedeny v pořadí od nejvýznamější metody. Nálezy významnějších druhů jsou značeny K-1 až K-34 a uvedeny v komentářích k významnějším druhům. Celkem bylo ve sledovaném území zjištěno 398 druhů. Hepialidae Hepialus hecta (LINNAEUS, 1758) 2, 13 Hepialus humuli (LINNAEUS, 1758) 2 Hepialus sylvinus (LINNAEUS, 1761) 2

69 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 71 Cossidae Cossus cossus (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 6, 9, 12 Zeuzera pyrina (LINNAEUS, 1761) 2 Sesiidae Sesia apiformis (CLERCK, 1759) 2, 6, 10, 12, 13 Synanthedon myopaeformis (BORKHAUSEN, 1789) 4 Synanthedon vespiformis (LINNAEUS, 1761) 4, 10 Zygaenidae Adscita statices (LINNAEUS, 1758) 4, 7, 13 Zygaena angelicae OCHSENHEIMER, , 7 Zygaena carniolica (SCOPOLI, 1763) 13 Zygaena ephialtes (LINNAEUS, 1767) 7, 13 Zygaena filipendulae (LINNAEUS, 1758) 4, 6, 7, 8, 10, 13 Zygaena lonicerae (SCHEVEN, 1777) 4, 7, 8, 13 Zygaena loti (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4, 7 Zygaena purpuralis (BRÜNNICH, 1763) 4; K-1 Zygaena trifolii (ESPER, 1783) 2; K-2 Limacodidae Apoda limacodes (HUFNAGEL, 1766) 2, 13 Hesperiidae Erynnis tages (LINNAEUS, 1758) 4 Pyrgus alveus (HÜBNER, 1803) 7; K-3 Pyrgus carthami (HÜBNER, 1813) 2, 4, 7, 13 Pyrgus malvae (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 8, 13 Carterocephalus palaemon (PALLAS, 1771) 2, 4, 6, 8, 12, 13 Thymelicus lineola (OCHSENHEIMER, 1808) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Thymelicus sylvestris (PODA, 1761) 2, 4, 7, 13 Hesperia comma (LINNAEUS, 1758) 4 Ochlodes sylvanus (ESPER, 1777) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Papilionidae Papilio machaon LINNAEUS, , 4, 5, 6, 8, 10, 13 Iphiclides podalirius (LINNAEUS, 1758) 7; K-4 Pieridae Leptidea reali REISSINGER, 1989 a Leptidea sinapis (LINNAEUS, 1758) všechny lokality; K-5 Pieris brassicae (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Pieris napi (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Pieris rapae (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Pontia daplidice (LINNAEUS, 1758) 7 Anthocharis cardamines (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 5, 7, 8, 9 Colias hyale (LINNAEUS, 1758) a Colias alfacariensis RIBBE, , 4, 6, 7, 8, 13; K-6

70 72 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 Colias crocea (FOURCROY, 1785) 4 Gonepteryx rhamni (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 8, 13 Nymphalidae Apatura iris (LINNAEUS, 1758) 3, 7, 13; Apatura ilia (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 3, 7, 13 Limenitis populi (LINNAEUS, 1758) 3, 7, 13 Nymphalis polychloros (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 8, 13 Nymphalis antiopa (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 13 Inachis io (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Aglais urticae (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Vanessa atalanta (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 11, 13 Vanessa cardui (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 10, 11, 12, 13 Polygonia c-album (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 10, 13 Araschnia levana (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Argynnis paphia (LINNAEUS, 1758) 7, 8, 13 Argynnis aglaja (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 13 Argynnis adippe (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7, 13 Issoria lathonia (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 6, 7, 8, 9, 12 Brenthis ino (ROTTEMBURG, 1775) 13 Boloria selene (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4, 7, 8, 13 Boloria dia (LINNAEUS, 1767) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Melitaea didyma (ESPER, 1779) 1; K-7 Melitaea athalia (ROTTEMBURG, 1775) 7, 13 Melitaea diamina (LANG, 1789) 7; K-8 Satyridae Melanargia galathea (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 13 Hipparchia fagi (SCOPOLI, 1763) 7; K-10 Hipparchia alcyone (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 1, 2, 4, 7, 13; K-9 Erebia aethiops (ESPER, 1777) 5; K-11 Erebia medusa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7 Maniola jurtina (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Aphantopus hyperantus (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Coenonympha pamphilus (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Coenonympha arcania (LINNAEUS, 1761) 4, 7 Coenonympha glycerion (BORKHAUSEN, 1788) 2, 4, 7, 13 Pararge aegeria (LINNAEUS, 1758) 12, 13 Lasiommata megera (LINNAEUS, 1767) 2, 6, 7, 13 Lasiommata maera (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 13 Lycaenidae Thecla betulae (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Neozephyrus quercus (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 13 Satyrium pruni (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Callophrys rubi (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 13 Lycaena phlaeas (LINNAEUS, 1761) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Lycaena tityrus (PODA, 1761) 4, 7

71 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 73 Lycaena virgaureae (LINNAEUS, 1758) 7, 13 Cupido minimus (FUESSLY, 1775) 7; K-12 Celastrina argiolus (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 9, 13 Pseudophilotes baton (BERGSTRÄSSER, 1779) 4, 7; K-13 Maculinea alcon (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 5; K-14 Aricia agestis (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7 Cyaniris semiargus (ROTTEMBURG, 1775) 7; K-15 Polyommatus amandus (SCHNEIDER, 1792) 2, 5, 7, 13; K-16 Polyommatus daphnis (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 1; K-17 Polyommatus icarus (ROTTEMBURG, 1775) 2, 4, 5, 6, 7, 13 Drepanidae Cilix glaucatus (SCOPOLI, 1763) 2 Falcaria lacertinaria (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 9 Drepana falcataria (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 4, 6, 7, 9, 13 Watsonalla binaria (HUFNAGEL, 1767) 2, 13 Watsonalla cultraria (FABRICIUS, 1775) 13 Thyatira batis (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 13 Habrosyne pyritoides (HUFNAGEL, 1766) 13 Tethea or (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 3, 7, 9, 13 Geometridae Archiearis notha (HÜBNER, 1803) 3, 9, 12, 13 Archiearis parthenias (LINNAEUS, 1761) 2, 3, 4, 9, 12, 13 Alsophila aescularia (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Pseudoterpna pruinata (HUFNAGEL, 1767) 7 Geometra papilionaria (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 13 Hemithea aestivaria (HÜBNER, 1799) 2, 3, 6, 7, 13 Jodis putata (LINNAEUS, 1758) 7 Cyclophora punctaria (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7 Timandra comae SCHMIDT, , 4, 6, 7, 8, 13 Scopula immorata (LINNAEUS, 1758) 4, 7, 8 Scopula nigropunctata (HUFNAGEL, 1767) 2, 4, 6, 7 Scopula ornata (SCOPOLI, 1763) 4, 7 Idaea aversata (LINNAEUS, 1758) 7 Idaea emarginata (LINNAEUS, 1758) 7 Idaea serpentata (HUFNAGEL, 1767) 2, 4, 6, 7, 8 Rhodostrophia vibicaria (CLERCK, 1759) 2, 4 Scotopteryx chenopodiata (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Xanthorhoe biriviata (BORKHAUSEN, 1794) 2, 7 Xanthorhoe designata (HUFNAGEL, 1767) 7 Xanthorhoe ferrugata (CLERCK, 1759) 2, 7, 13 Xanthorhoe fluctuata (LINNAEUS, 1758) 2, 13 Xanthorhoe montanata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Xanthorhoe quadrifasciata (CLERCK, 1759) 2, 7 Epirrhoe molluginata (HÜBNER, 1813) 2, 4, 6, 7 Epirrhoe tristata (LINNAEUS, 1758) 4, 7 Camptogramma bilineatum (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 10, 13

72 74 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 Entephria caesiata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7 Anticlea derivata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7 Mesoleuca albicillata (LINNAEUS, 1758) 7, 13 Pelurga comitata (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 13 Cosmorhoe ocellata (LINNAEUS, 1758) 13 Eulithis populata (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 13 Ecliptopera silaceata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Chloroclysta citrata (LINNAEUS, 1761) 7 Cidaria fulvata (FORSTER, 1771) 2 Thera juniperata (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Electrophaes corylata (THUNBERG, 1792) 2 Colostygia pectinataria (KNOCH, 1781) 7 Hydriomena furcata (THUNBERG, 1784) 2, 7, 13 Rheumaptera cervinalis (SCOPOLI, 1763) 7 Rheumaptera undulata (LINNAEUS, 1758) 4, 6, 7 Triphosa dubitata (LINNAEUS, 1758) 4 Epirrita dilutata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 3, 7, 9, 13 Operophtera brumata (LINNAEUS, 1758) 2, 9 Perizoma alchemillatum (LINNAEUS, 1758) 13 Perizoma didymatum (LINNAEUS, 1758) 7 Perizoma parallelolineatum (RETZIUS, 1783) 2, 6, 7, 8 Perizoma verberatum (SCOPOLI, 1763) 7 Eupithecia tantillaria BOISDUVAL, , 13 Aplocera plagiata (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 11 Aplocera praeformata (HÜBNER, 1826) 4, 7 Odezia atrata (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Lomaspilis marginata (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 8, 13 Ligdia adustata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Chiasmia brunneata (THUNBERG, 1784) 7 Chiasmia clathrata (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 8 Chiasmia liturata (CLERCK, 1759) 7 Chiasmia notata (LINNAEUS, 1758) 7 Plagodis dolabraria (LINNAEUS, 1767) 2, 13 Petrophora chlorosata (SCOPOLI, 1763) 2, 7, 13 Opisthograptis luteolata (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 13 Cepphis advenaria (HÜBNER, 1790) 7 Ennomos autumnarius (WERNEBURG, 1859) 2 Ennomos erosarius (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 13 Ennomos quercinarius (HUFNAGEL, 1767) 2, 7, 9 Selenia tetralunaria (HUFNAGEL, 1767) 2, 7 Crocallis elinguaria (LINNAEUS, 1758) 7 Ourapteryx sambucaria (LINNAEUS, 1758) 6 Colotois pennaria (LINNAEUS, 1761) 2, 4, 7, 9, 12 Apocheima pilosarium (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Lycia hirtaria (CLERCK, 1759) 2 Biston stratarius (HUFNAGEL, 1767) 2 Biston betularius (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 9 Agriopis leucophaearia (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7

73 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 75 Agriopis marginaria (FABRICIUS, 1776) 2 Erannis defoliaria (CLERCK, 1759) 2 Peribatodes secundarius (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Alcis bastelbergeri (HIRSCHKE, 1908) 7 Alcis repandata (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 9, 12, 13, 14 Hypomecis roboraria (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 9, 12, 13 Ectropis crepuscularia (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Paradarisa consonaria (HÜBNER, 1799) 2, 7 Parectropis similaria (HUFNAGEL, 1767) 2 Aethalura punctulata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7, 12 Ematurga atomaria (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Bupalus piniarius (LINNAEUS, 1758) 7 Cabera exanthemata (SCOPOLI, 1763) 2 Cabera pusaria (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 4, 7, 9 Lomographa temerata (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7 Campaea margaritata (LINNAEUS, 1767) 2 Hylaea fasciaria (LINNAEUS, 1758) 7 Elophos dilucidarius (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4 Siona lineata (SCOPOLI, 1763) 2, 5, 6, 7, 8 Lasiocampidae Poecilocampa populi (LINNAEUS, 1758) 2, 3 Trichiura crataegi (LINNAEUS, 1758) 2, 9 Eriogaster lanestris (LINNAEUS, 1758) 2; K 18 Malacosoma neustria (LINNAEUS, 1758) 6, 13 Lasiocampa quercus (LINNAEUS, 1758) 2 Macrothylacia rubi (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Dendrolimus pini (LINNAEUS, 1758) 7, 11 Phyllodesma ilicifolium (LINNAEUS, 1758) 7; K-19 Phyllodesma tremulifolium (HÜBNER, 1810) 2, 7 Endromidae Endromis versicolora (LINNAEUS, 1758) 9, 13 Saturniidae Saturnia pavonia (LINNAEUS, 1758) 2 Sphingidae Agrius convolvuli (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 12 Acherontia atropos (LINNAEUS, 1758) 2; K-20 Sphinx ligustri LINNAEUS, ; K-21 Sphinx pinastri LINNAEUS, , 6, 7, 13, 14 Mimas tiliae (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Smerinthus ocellatus (LINNAEUS, 1758) 2, 9, 13 Laothoe populi (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 4, 6, 7, 9 Hemaris fuciformis (LINNAEUS, 1758) 2 Macroglossum stellatarum (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7, 9 Deilephila elpenor (LINNAEUS, 1758) 7, 13

74 76 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 Deilephila porcellus (LINNAEUS, 1758) 2, 4 Notodontidae Phalera bucephala (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 6, 7, 9, 12 Cerura vinula (LINNAEUS, 1758) 13 Furcula bifida (BRAHM, 1787) 3 Notodonta dromedarius (LINNAEUS, 1767) 2, 3, 9, 13 Drymonia dodonaea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 6 Drymonia ruficornis (HUFNAGEL, 1766) 2, 9 Harpyia milhauseri (FABRICIUS, 1775) 2; K-22 Pheosia gnoma (FABRICIUS, 1776) 9 Pheosia tremula (CLERCK, 1759) 2, 3, 9, 13 Pterostoma palpinum (CLERCK, 1759) 9 Ptilodon capucina (LINNAEUS, 1758) 3, 7, 9, 13 Leucodonta bicoloria (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Eligmodonta ziczac (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 9, 13 Gluphisia crenata (ESPER, 1785) 2, 9; K-23 Clostera curtula (LINNAEUS, 1758) 3, 9, 13 Clostera anachoreta (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 3; K-24 Clostera pigra (HUFNAGEL, 1766) 3, 9, 13 Lymantriidae Orgyia antiqua (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 6, 7, 9, 13 Calliteara pudibunda (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 9, 13 Euproctis chrysorrhoea (LINNAEUS, 1758) 6 Euproctis similis (FUESSLY, 1775) 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 13 Lymantria monacha (LINNAEUS, 1758) 6, 7, 9, 13 Lymantria dispar (LINNAEUS, 1758) 13 Arctiidae Atolmis rubricollis (LINNAEUS, 1758) 7, 13 Cybosia mesomella (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 13 Eilema sororculum (HUFNAGEL, 1766) 13 Eilema griseolum (HÜBNER, 1803) 13 Eilema complanum (LINNAEUS, 1758) 7, 13 Eilema lurideolum (ZINCKEN, 1817) 2, 7, 9, 13 Eilema depressum (ESPER, 1878) 7 Parasemia plantaginis (LINNAEUS, 1758) 7 Arctia caja (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 9, 13 Diacrisia sannio (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7 Spilosoma lubricipeda (LINNAEUS, 1758) 2 Spilosoma luteum (HUFNAGEL, 1766) 2, 6, 7 Diaphora mendica (CLERCK, 1759) 13 Phragmatobia fuliginosa (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 9, 12 Callimorpha dominula (LINNAEUS, 1758) 7, 13 Noctuidae Trisateles emortualis (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13

75 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 77 Hypena crassalis (FABRICIUS, 1787) 2, 7 Hypena proboscidalis (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 13 Scoliopteryx libatrix (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 9, 13 Catocala sponsa (LINNAEUS, 1767) 2, 13 Catocala fraxini (LINNAEUS, 1758) 2, 9, 13 Catocala nupta (LINNAEUS, 1767) 2, 9, 13 Catocala elocata (ESPER, 1787) 2; K-25 Catocala promissa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 13 Catocala fulminea (SCOPOLI, 1763) 2, 7, 13 Tyta luctuosa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4, 7 Callistege mi (CLERCK, 1759) 2, 4, 7, 8 Euclidia glyphica (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Earias clorana (LINNAEUS, 1761) 13 Bena bicolorana (FUESSLY, 1775) 2 Panthea coenobita (ESPER, 1785) 7 Colocasia coryli (LINNAEUS, 1758) 6, 14 Moma alpium (OSBECK, 1778) 2 Acronicta megacephala (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 3, 7, 9, 13 Acronicta tridens (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 3, 9, 13 Acronicta psi (LINNAEUS, 1758) 2, 9, 13 Acronicta aceris (LINNAEUS, 1758) 2, 13 Acronicta leporina (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 9 Acronicta auricoma (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 13 Acronicta rumicis (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7 Protodeltote pygarga (HUFNAGEL, 1766) 4, 7 Deltote deceptoria (SCOPOLI, 1763) 4, 7 Diachrysia chrysitis (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Macdunnoughia confusa (STEPHENS, 1850) 4 Autographa gamma (LINNAEUS, 1758) všechny lokality Autographa pulchrina (HAWORTH, 1809) 7 Abrostola triplasia (LINNAEUS, 1758) 2, 7 Cucullia umbratica (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 9 Cucullia chamomillae (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Cucullia verbasci (LINNAEUS, 1758) 2, 13 Calophasia lunula (HUFNAGEL, 1766) 7 Amphipyra pyramidea (LINNAEUS, 1758) 2, 7, 9 Amphipyra tragopoginis (CLERCK, 1759) 2, 7, 9 Protoschinia scutosa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Pyrrhia umbra (HUFNAGEL, 1766) 2, 4, 6, 7 Panemeria tenebrata (SCOPOLI, 1763) 2, 6, 7, 8, 13 Caradrina morpheus (HUFNAGEL, 1766) 2, 7, 8 Hoplodrina ambigua (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Hoplodrina octogenaria (GOEZE, 1781) 2 Athetis pallustris (HÜBNER, 1808) 2, 13 Rusina ferruginea (ESPER, 1785) 2, 7 Trachea atriplicis (LINNAEUS, 1758) 2 Euplexia lucipara (LINNAEUS, 1758) 2 Phlogophora meticulosa (LINNAEUS, 1758) 2, 6

76 78 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 Actinotia polyodon (CLERCK, 1759) 2, 7 Chloantha hyperici (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7; K-26 Ipimorpha retusa (LINNAEUS, 1761) 2, 9, 13 Ipimorpha subtusa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 9 Enargia paleacea (ESPER, 1788) 9 Mesogona oxalina (HÜBNER, 1803) 2, 7, 9, 13 Cosmia pyralina (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 6, 7 Cosmia affinis (LINNAEUS, 1767) 13 Cosmia trapezina (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 9, 13 Xanthia aurago (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Xanthia icteritia (HUFNAGEL, 1766) 2, 7 Xanthia ocellaris (BORKHAUSEN, 1792) 7 Xanthia togata (ESPER, 1788) 7, 9 Agrochola lychnidis (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Agrochola circellaris (HUFNAGEL, 1766) 2, 3, 4, 9 Agrochola litura (LINNAEUS, 1761) 2, 13 Eupsilia transversa (HUFNAGEL, 1766) 2, 6, 7 Conistra rubiginea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7 Conistra rubiginosa (SCOPOLI, 1763) 2, 7 Brachionycha sphinx (HUFNAGEL, 1766) 8 Lithophane semibrunnea (HAWORTH, 1809) 2; K-27 Lithophane ornitopus (HUFNAGEL, 1766) 2, 13 Lithophane furcifera (HUFNAGEL, 1766) 2, 8 Allophyes oxyacanthae (LINNAEUS, 1758) 2, 9, 13 Dichonia aprilina (LINNAEUS, 1758) 2, 12 Dichonia convergens (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 13 Dryobotodes eremita (FABRICIUS, 1775) 2, 13 Antitype chi (LINNAEUS, 1758) 2 Ammoconia caecimacula (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4 Blepharita satura (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7 Apamea anceps (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 12 Apamea crenata (HUFNAGEL, 1766) 12 Apamea lateritia (HUFNAGEL, 1766) 2, 7, 13 Apamea lithoxylaea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7, 13 Apamea monoglypha (HUFNAGEL, 1766) 2, 4, 6, 7, 8, 9, 13 Apamea ophiogramma (ESPER, 1794) 7, 8 Apamea remissa (HÜBNER, 1809) 4, 7 Oligia strigilis (LINNAEUS, 1758) 7 Oligia versicolor (BORKHAUSEN, 1792) 2, 9; K-28 Mesoligia furuncula (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4, 7 Mesapamea secalis (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 9, 13 Luperina testacea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4, 7 Amphipoea fucosa (FREYER, 1830) 2 Hydraecia micacea (ESPER, 1789) 13 Gortyna flavago (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 13 Calamia tridens (HUFNAGEL, 1766) 7; K-29 Nonagria typhae (THUNBERG, 1784) 13 Rhizedra lutosa (HÜBNER, 1803) 8; K-30

77 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 79 Charanyca trigrammica (HUFNAGEL, 1766) 2, 4 Discestra trifolii (HUFNAGEL, 1766) 2, 6, 7, 8 Hada plebeja (LINNAEUS, 1761) 2, 7 Aetheria dysodea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7 Aetheria bicolorata (HUFNAGEL, 1766) 2, 13 Hadena bicruris (HUFNAGEL, 1766) 2, 4, 7, 13 Hadena compta (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7 Hadena luteago (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4 Hadena rivularis (FABRICIUS, 1775) 2, 7 Melanchra persicariae (LINNAEUS, 1761) 2, 3, 7, 9, 13 Melanchra pisi (LINNAEUS, 1758) 3, 9 Mamestra brassicae (LINNAEUS, 1758) 2, 3, 9, 13 Lacanobia oleracea (LINNAEUS, 1758) 2 Lacanobia contigua (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Lacanobia thalassina (HUFNAGEL, 1766) 2, 9 Lacanobia suasa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 7, 9, 13 Polia nebulosa (HUFNAGEL, 1766) 2, 7, 13 Mythimna conigera (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4 Mythimna ferrago (FABRICIUS, 1787) 2 Mythimna albipuncta (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 13 Mythimna pallens (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8, 13 Mythimna l-album (LINNAEUS, 1767) 2 Orthosia gothica (LINNAEUS, 1758) 9 Orthosia cruda (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Orthosia gracilis (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2 Cerapteryx graminis (LINNAEUS, 1758) 2, 4 Tholera decimalis (PODA, 1761) 2 Axylia putris (LINNAEUS, 1761) 2 Ochropleura plecta (LINNAEUS, 1761) 2, 6, 7, 8, 13 Diarsia brunnea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4, 9, 12 Noctua pronuba (LINNAEUS, 1758) 2, 6, 7, 13 Noctua comes HÜBNER, Noctua fimbriata (SCHREBER, 1759) 2, 6, 7, 13 Graphiphora augur (FABRICIUS, 1775) 2, 11 Xestia baja (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 7, 13 Xestia rhomboidea (ESPER, 1790) 2, 4 Xestia ditrapezium (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4, 7 Xestia c-nigrum (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 7 Xestia xanthographa (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 9 Eugraphe sigma (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2; K-31 Naenia typica (LINNAEUS, 1758) 6 Euxoa recussa (HÜBNER, 1813) 2; K-32 Euxoa tritici (LINNAEUS, 1761) 2 Yigoga forcipula (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 4; K-33 Agrotis segetum (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 2, 4 Agrotis ipsilon (HUFNAGEL, 1766) 2 Agrotis exclamationis (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 8 Agrotis cinerea (DENNIS et SCHIFFERMÜLLER, 1775) 11

78 80 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 Agrotis clavis (HUFNAGEL, 1766) 2, 4; K-34 Diloba caeruleocephala (LINNAEUS, 1758) 2, 4, 6, 7, 9, 13. Komentáře k významnějším nálezům U starších nálezů není kompletní lokalizace (datum), stejně jako u exemplářů ze sbírky M. Vonáška; není-li uvedeno jinak, platí P. Bogusch lgt., det. et coll. K-1: Zygaena purpuralis: V oblasti vzácný druh, obývající teplé lokality, nálezy jen z výslunné lokality u Buzic, srpen 1991, 1, , 1, 1, , 1, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll. K-2: Zygaena trifolii: Velmi vzácný druh vlhkých luk, nález z Blatné ( , 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-3: Pyrgus alveus: Vzácný druh, často zaměňovaný s příbuznými druhy Pyrgus armoricanus (OBERTHUR, 1910) a Pyrgus serratulae (Rambur, 1839); nález z Lažánek (červen 1991, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-4: Iphiclides podalirius: Ohrožený druh podle přílohy vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. Vzácnější druh skalních stepí, vázaný na slivoně (Prunus sp.). Z Blatenska údaj z Tchořovic v HAVLOVĚ (1988) publikaci, pozorování druhu v květnu 1994 a 1997 v Lažánkách (L. Korous, Blatná, pers. comm.). K-5: Leptidea reali, Leptidea sinapis: Nedávno rozlišené druhy, nesnadno rozlišitelné, v této práci nejsou rozeznávány (sbírkové exempláře mají poškozené genitálie) a údaje o výskytu jsou stanoveny pro oba druhy dohromady. K-6: Colias hyale, Colias alfacariensis: Nesnadno rozlišitelné druhy, v této práci nejsou rozeznávány a údaje o výskytu jsou stanoveny pro oba druhy dohromady. K-7: Melitaea didyma: Teplomilný druh s centrem rozšíření v mediteránu, vzácný i v rámci ČR. Nález z Bezděkova, na okraji (ca 1 km od hranice) regionu (červenec 1991, 1, M. Vonášek lgt., P. Bogusch det.). K-8: Melitaea diamina: Vzácný druh, vyskytuje se spolu s druhem Melitaea athalia v borovém lese u Lažánek (červenec 1991, 1, červenec 1994, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.) K-9: Hipparchia alcyone: Ubývající druh suchých stanovišť. Na Blatensku se stále poměrně běžně vyskytuje na suchých okrajích lesů. Nálezy z více lokalit. K-10: Hipparchia fagi: Velmi vzácný druh suchých lokalit na okrajích lesů. Nález z Lažánek (červenec1991, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). Druh se na Blatensku zřejmě vyskytuje společně s předchozím druhem, ale v mnohem menším množství. K-11: Erebia aethiops: Vzácný mizející druh vázaný na lesní světliny, z České republiky v současnosti znám z několika lokalit ve 13 kvadrátech (BENEŠ et al. 2001). Nález z Jindřichovic ( , 1, L. Dvořák lgt. et coll., P. Bogusch det.) K-12: Cupido minimus: Vzácný druh teplejších oblastí, nález z Lažánek (červenec 1991, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-13: Pseudophilotes baton: Ubývající druh, nesnadno rozlišitelný od druhu Pseudophilotes vicrama (MOORE, 1865). Zatímco P. vicrama obývá stepní lokality (např. stepi v Praze, Českém krasu apod.), P. baton přežívá na teplých vápencových lokalitách v jižních Čechách. Uváděn ze Zechovic u Volyně v jižní části okresu Strakonice (HAVEL 1988), nálezy autora z Blatenska od Lažánek (červenec1991, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.) a Buzic ( , 4, červenec 1992, 1, červenec 1993, 1, 1, , 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.).

79 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 81 K-14: Maculinea alcon: Velmi vzácný druh, vázaný na vlhké louky a živnou rostlinu Gentiana pneumonanthe. Na Blatensku u Jindřichovic (M. BLÁHA, Blatná, pers. comm., autor pozoroval housenky v květech živné rostliny ). K-15: Cyaniris semiargus: Vzácný druh teplých oblastí, v poslední době hodně ubývá. Nálezy z Lažánek (červenec 1991, 2, 1, červenec 1992, 1, červenec 1994, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-16: Polyommatus amandus: Lokálně a jednotlivě se vyskytující druh, vázaný svým výskytem na Vicia cracca. Na Blatensku nalézán pravidelně na více lokalitách. K-17: Polyommatus daphnis: Teplomilný druh lesostepí, v ČR se vyskytuje jen lokálně a vzácně. Nález z Bezděkova (červenec1991, 1, M. Vonášek lgt., P. Bogusch det.). K-18: Eriogaster lanestris: Dříve škůdce, dnes vzácný druh otevřené krajiny s křovinami. Nález samotné housenky v neobvyklém období (Blatná, , P. Bogusch lgt. et det.). K-19: Phyllodesma ilicifolium: Velmi vzácný druh, nález z Lažánek (červenec 1990, 1, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-20: Acherontia atropos: Teplomilný, migrující druh, který do ČR pouze zalétá, v poslední době velice vzácný. Nález housenky v Blatné ( , Th. Fiala lgt., P. Bogusch det. et coll.). K-21: Sphinx ligustri: Na jihu Čech velmi vzácný druh, nález housenky v Blatné (červen1990, A. Šilhánová lgt., P. Bogusch det.). K-22: Harpyia milhauseri: Vzácný druh, vázaný svým výskytem na listnaté lesy. Nález housenky v aleji podél silnice do obce Paštiky ( , P. Bogusch lgt. et det.). K-23: Gluphisia crenata: Vzácný druh, vázaný na vlhké lokality s topoly a vrbami, nález housenky z Paštik ( , imago se vylíhlo ) a přílet imaga ke světlu v Blatné ( , P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-24: Clostera anachoreta: Jediný nález housenky u Zadního lomu ( , P. Bogusch lgt. et det.), další, běžnější dva druhy tohoto rodu (viz Přehled zjištěných druhů), jsou na Blatensku velmi hojné. K-25: Catocala elocata: Vzácný druh listnatých lesů, nález z parku Husovy sady v Blatné (srpen1991, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-26: Chloantha hyperici: Vzácný teplomilný druh, vyskytující se na teplých lokalitách. Nálezy z Lažánek (červenec1991, 1, červen1994, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-27: Lithophane semibrunnea: Velmi vzácný druh, vyskytuje se ve vlhkých lužních lesích, nález z Blatné ( , 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-28: Oligia versicolor: Vzácný druh, jednotlivě se vyskytující. Přílet na světlo v Blatné (srpen 1993, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.), nález kukly u Paštického lomu ( , imago se vylíhlo , P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-29: Calamia tridens: Vzácný druh, jednotlivě se vyskytující na stepních lokalitách, nález z Lažánek (červen 1990, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-30: Rhizedra lutosa: Vzácný, mokřadní druh, nález z Mačkova (červen 1992, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-31: Eugraphe sigma: Vzácný druh, nálezy z Blatné (červenec 1991, 1, červenec 1994, 1, 1, P. Bogusch lgt., det. et coll., všichni jedinci přilétli na světlo). K-32: Euxoa recussa: Vzácný, jednotlivě se vyskytující druh. Nález kukly ( , imago se vylíhlo , P. Bogusch lgt., det. et coll.).

80 82 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 K-33: Yigoga forcipula: Vzácný teplomilný druh, vystupuje však i do vyšších poloh. Nález z teplé lokality u Buzic ( , 1, P. Bogusch lgt., det. et coll.). K-34: Agrotis clavis: Mezofilní druh, vyskytující se v ČR vzácně a většinou jednotlivě. Nálezy z Buzic, červenec 1991, 1, , 1, , 1, , 1, vše P. Bogusch lgt., det. et coll. Shrnutí Celkem bylo na Blatensku zjištěno 398 druhů motýlů z 21 čeledí. Některé druhy, považovány za kryptické nebo obtížně rozlišitelné, nebyly rozlišovány; jedná se o dvojice druhů Leptidea sinapis a L. reali a Colias hyale a C. alfacariensis. Celkový počet zjištěných druhů představuje zhruba třetinu všech zástupců těchto čeledí, žijících v Čechách (viz tab. 1). U většiny čeledí byla na Blatensku zjištěna přibližně polovina všech českých druhů. Nižší počet druhů byl zaznamenán zejména u čeledí, jejichž zástupci mají specifické nároky na biotop (Lycaenidae, Arctiidae, Papilionidae) nebo u čeledí, na jejichž odchyt nebyl tolik kladen zřetel (Sesiidae, Geometridae). Počty druhů pro Čechy byly převzaty z práce NOVÁKA et al. (1997). Summary A faunistic survey on selected families of butterflies and moths (Lepidoptera) was made during the years in the vicinity of town Blatná (region Blatensko). The total number of 398 species from 21 families of butterflies and moths studied represents about one third of all species from these families known from Bohemia (see Tab. 1). These results were compared with the check-list of Bohemian butterflies and moths ( et al. 1997). No new species for Czech Republic or for Bohemia were recorded, some species, Zygaena purpuralis (Zygaenidae), Z. trifolii (Zygaenidae), Melitaea didyma (Nymphalidae), Melitaea diamina (Nymphalidae), Hipparchia alcyone (Satyridae), Erebia aethiops (Satyridae), Cupido minimus (Lycaenidae), Polyommatus daphnis (Lycaenidae), Phyllodesma ilicifolium (Lasiocampidae), Gluphisia crenata (Notodontidae), Catocala elocata (Noctuidae), Chloantha hyperici (Noctuidae), Lithophane semibrunnea (Noctuidae) and Agrotis clavis (Noctuidae) are rare in Czech Republic. Records on Pseudophilotes baton (Lycaenidae), very rare species from warm microlocalities in submontane localities, Maculinea alcon (Lycaenidae), species dependent on occurrence of Gentiana pneumonanthe at localities and Yigoga forcipula (Noctuidae) with similar requests to locality as P. baton are also noteworthy. Acherontia atropos (Sphingidae), very conspicuous, migratory species, was recorded in Blatná. Poděkování Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi pomohli při přípravě této studie, zejména Dr. Janu Komínovi (Praha), Dr. Petru Pavlíkovi (Blatná) a Dr. Zdeně Skalické (Strakonice) za pomoc při obstarávání literatury, Prof. Dr. Zdeňku Laštůvkovi (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno) a Liboru Dvořákovi (Správa NP Šumava, Kašperské Hory) za komentáře k rukopisu, a hlavně Mgr. Petru Heřmanovi (Státní rostlinolékařská správa, Praha) za determinaci druhů čeledi Geometridae, poskytnutí odborné literatury, odborné konzultace a opravu rukopisu.

81 Bogusch P.: Výsledky faunistického průzkumu vybraných čeledí motýlů na Blatensku 83 Tab. 1: Srovnání počtů druhů jednotlivých zkoumaných čeledí na Blatensku s celkovým počtem druhů těchto čeledí známých z Čech (viz NOVÁK et al. 1997). Tab. 1: Number of species in each family recorded in Blatensko compared to the total number known to ocurr in Bohemia (see NOVÁK et al. 1997). Čeleď/Family Blatensko Čechy/Bohemia % Hepialidae ,00 Cossidae ,67 Sessiidae ,00 Zygaenidae ,00 Limacodidae ,00 Hesperiidae ,25 Papilionidae ,00 Pieridae ,50 Nymphalidae ,46 Satyridae ,00 Lycaenidae ,56 Drepanidae ,33 Geometridae ,34 Lasiocampidae ,00 Endromidae ,00 Saturniidae ,33 Sphingidae ,11 Notodontidae ,00 Lymantriidae ,86 Arctiidae ,71 Noctuidae ,18 Celkem ,31 Literatura BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC Z., HAVELDA Z., PAVLÍČKO A., VRABEC V. et WEIDENHOFFER Z. (2001): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 p., SOM, Praha. DEMEK J. (1965): Geomorfologie Českých zemí. 335 p., Academia, Praha. DEYL M. et SKOČDOPOLOVÁ-DEYLOVÁ B. (1989): Květena Blatenska. 236 p., Národní muzeum, Praha. FAJČÍK J. (1998): Motýle strednej Európy. 2. zväzok. Noctuidae. Die Schmetterlinge Mitteleuropas. 2. Teil. Noctuidae. 170 p., J. Fajčík, Bratislava.

82 84 Erica, Plzeň, 13: 67 84, 2006 FELBÁB M., DUBSKÝ K. et SIMANDL J. (1988): Brouci. In: ANONYMUS Příroda Strakonicka a její ochrana. Muz. stř. Pootaví, Strakonice., p HAVEL L. (1988): Motýli. In ANONYMUS: Příroda Strakonicka a její ochrana. Muz. stř. Pootaví, Strakonice, p HIGGINS L. G. et RILEY N. D. (1978): Die Tagfalter Europas und Nordwestafrikas. 377 p., Verlag Paul Parey, Hamburg, Berlin. CHÁN V. et ŽÍLA V. (1988): Květena. In ANONYMUS: Příroda Strakonicka a její ochrana. Muz. stř. Pootaví, Strakonice, p KOCH M. (1984): Wir bestimmen Schmetterlinge. 792 p., Neumann Verlag, Leipzig. KOMÍN J. (2001): Synantropní druhy rostlin v obcích Strakonicka a jejich zařazení do učiva gymnázií v rámci exkurze. 155 p., ms. [Rigor. Práce depon. in: Knih. Kat. bot. Přír. fak. Univ. Karlovy, Praha.] NOVÁK I., LIŠKA J., ELSNER G., JAROŠ J., PETRŮ M., SKYVA J., SPITZER K., ŠPATENKA K., VÁVRA J. et WEIDENHOFFER Z. (1997): Katalog motýlů (Lepidoptera) Čech. Katalog der Falter (Lepidoptera) Böhmens. Catalogue of the Bohemian Lepidoptera. Klapalekiana, 33 (Suppl.): PATERA T. (1985): Přírodní poměry a výskyt zlata na Blatensku. In ANONYMUS: Sborn. k 750. výročí Blatné. Městské muzeum Blatná, p PRUNER L. et MÍKA P. (1996) Seznam obcí a jejich částí v České Republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32 (Suppl.): SEKERA J. (2000): Rybníky na Blatensku. 256 p., J. Sekera, Blatná. SCHRÖPFER L. (1999): Sledování početnosti a rozšíření sýčka obecného (Athene noctua) v České republice 1998/99 Zpráva za rok Zpr. Čes. Společ. Ornitol., 48: 7 8. SKALICKÝ V. (1984): Okolím Lnář, průvodce naučnou stezkou. 48 p., Odbor kultury ONV Strakonice. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In HEJNÝ S. et SLAVÍK B. (ed.): Květena ČSR 1, Academia, Praha, p TYKAČ J. (1958): Poznávejme motýly. 92 p., Státní pedagogické nakladatelství, Praha.

83 Erica, Plzeň, 13: 85 94, František NĚMEC Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň , fnemec@zcm.cz Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae (CURTIS, 1826; Siphonaptera, Hystrichopsyllidae) ze západních Čech. Contribution to acknowledge Hystrichopsylla talpae (CURTIS, 1826; Siphonaptera, Hystrichopsyllidae) from west Bohemia Hystrichopsylla talpae je západní prvek komplexu fauny evropského listnatého lesa, taxon s mesochronním výskytem jehož imága lze najít od srpna do října v srsti širokého spektra hostitelů (STANKO et DUDICH 1992). S nimi žije od nížin až po hranici lesa (ROSICKÝ 1957a). Z hnízda hraboše polního je z tatranské Bielovodské doliny uváděn i z nadmořské výšky 1200 m (CYPRICH et KIEFER 1972). Druh je považován za nevyváženě bivoltinní, v obou generačních vlnách v hlavní generaci podzimní i slabší prevernální za druh proterandrický (NĚMEC 1989). V zimních hnízdech T. europaea byl H. talpae v synuzii blech percentuálně nejpočetnějším taxonem v biotopech lesních okrajů (3,90 %) a v křovinách (1,75 %), na polích byl zaznamenán jen z 0,6 % (ROSICKÝ 1957b). SMIT (1962) v Nizozemí zjistil H. talpae mezi blechami 45 krtčích hnízd z 2,16 %. Na hnízdních bleších synuziích krtka v Německu se blecha obrovská podílela z 1,53 % (PEUS 1972), v Polsku v nich byla přítomna z 1,22 % (BARTKOWSKA 1986). V siphonapteriích krtčích hnízdních staveb v pobřežních olšinách v západních Čechách byl druh v ročním průměru nalezen z 1,94 % (NĚMEC V srsti krtka se H. talpae vyskytuje také jen omezeně. Např. JURÍK (1968) ji u 421 jedinců hostitele (z toho 220 z měsíce června) nalezl jen dvanáctkrát. Průměrná roční relativní denzita druhu zde odpovídala hodnotě 0,0285. SMIT (1962) v srsti 1005 jedinců krtka zjistil H. talpae v počtu 161 jedinců (77 F + 84 M, relativ. denzita 0,16). Sběry však tady nebyly tolik soustředěny do teplé části roku. BEAUCOURNU (1977) považuje H. talpae za hygrofilní druh, zvláště z hnízd hlodavců, konkrétně M. arvalis. V agrocenózách západních Čech, konkrétně v jetelových a vojtěškových polích, byla v 660 hnízdech hraboše polního mezi blechami patnácti druhů H. talpae nalezena jako subrecedentní druh (0,52 %) v počtu 186 jedinců (NĚMEC 1993). V letních hnízdech obecně imaga druhu většinou chyběla, nebo byla nalézána jen sporadicky. Tento příspěvek srovnává obecný způsob existence imág blechy obrovské v hnízdech krtka obecného a v hnízdech hraboše polního a dokládá, že ten, v místních podmínkách, nemusí být realitou respektován. Materiál a metodika V práci je použit materiál Siphonaptera z hnízd Talpa europaea (NĚMEC 1989) a z hnízd Microtus arvalis (NĚMEC 1993) obohacený o další sběry blech z hnízd obou druhů hostitelů (celkem z 490 hnízd T. europaea s imágy blech pat-

84 86 Erica, Plzeň, 13: 85 94, 2006 nácti druhů, z nichž bylo 388 jedinců H. talpae (282 F M; v každém měsíci průměrného roku bylo prohlédnuto 48,83 hnízd, směrodat. odchylka 9,65) a ze 669 hnízd M. arvalis (měsíčně 56,58 hnízd se směrodat. odch. 10,34) s blechami dvanácti druhů, ve kterých bylo nalezeno 198 ex. H. talpae (122 F + 76 M). Studie využívá i materiálu sběrů Siphonaptera z hnízd Microtus arvalis, z jedné konkrétní lokality, kdy na extenzivně obdělávaném asi dvouhektarovém poli v severní části Plzeňského kraje, na severozápadním okraji komplexu jehličnatých lesů Manětínské vrchoviny (Hrad Nečtiny, 6044), v nadmořské výšce těsně kolem šestiset metrů bylo postupně, v pravidelných měsíčních intervalech dvou za sebou následujících let (září 2002 srpen 2004 včetně) otevřeno 240 hnízd deset každý měsíc (SIEGL 2005). V siphonapteriu hostitele, mezi 7517 imágy šesti druhů tady bylo nalezeno 29 jedinců H. talpae (18 F + 11 M, 0,386 % hnízdní bleší synuzie, viz tab. 1), s průměrnou roční abundancí odpovídající hodnotě 0,121. Na sousedním, asi 15 let ladem ležícím poli, od posledního se lišícím jen podstatně vyšší diverzitou bylinného porostu charakteru nekultivované, ale jednou ročně sečené louky se západní expozicí, bylo vždy v létě, ve čtyřech za sebou následujících letech ( včetně), vždy ve týdnu roku pokaždé odebráno 6 hnízd M. arvalis (tedy , 240 hnízd hostitele celkem). Tady, mezi 8236 blechami šesti druhů bylo zjištěno 240 jedinců H. talpae (138 F a 102 M; 2,91 % hnízdní synuzie, viz tab. 2 a tab. 3). Stejnou lokalitu charakterizuje také NĚMEC (2004). Předkládaný materiál byl zpracován běžně používanými ekologicko-statistickými metodami. Diskuse Graf 1 zobecňuje abundanci Hystrichopsylla talpae v hnízdech krtka obecného (T. europaea) a hraboše polního (M. arvalis) z celkem 63 lokalit v západních Čechách, i když, jak se domnívám, v geograficky podobných podmínkách má pro ni nepochybně nadregionální platnost. V křovinatých biotopech západních Čech, v hnízdech T. europaea, byla H. talpae recedentním druhem (1,85 %), v polních hnízdech M. arvalis ve stejném regionu druhem subrecedentním (0,55 %). Také průměrné roční hodnoty abundance byly rozdílné (v krtčích hnízdech v biotopu křovin 0,808, v polních hnízdech hraboše 0,283). Při důsledném srovnání hostitelských poměrů však tady chybějí údaje o abundanci druhu v krtčích a hraboších hnízdech na vymezených plochách v terénu. Je totiž zřejmé, že vysokou koncentraci hnízd M. arvalis na stanovené ploše následuje snížený podíl počtu na druh pozitivních hnízd i abundanci H. talpae v nich. To se potom projevuje v podstatně nižších hodnotách podílu hnízd na H. talpae pozitivních i v hodnotách abundance, zde konkrétně 2 3 násobně. Změny frekvence na imága druhu pozitivních hnízd u sledovaných hostitelů dokládá graf 2. Z něj je patrné, že asi od poloviny srpna, začínají na konci července vylíhlá imága H. talpae (a s jistotou i jeho přežívající staré samice), osazovat další hnízda hostitelů. Tento proces u hraboše vrcholí na počátku listopadu (35 % positiv. hnízd), u krtka v prosinci, lednu a únoru, kdy je pozitivních % hnízd. Linie grafu, které vyjadřují změny frekvence pozitivních hnízd však nesledují křivky abundance (viz graf 1). Míra abundance H. talpae v krtčích hnízdech vrcholí v prosinci a následně, již s nižšími hodnotami, v březnu. V hnízdech hraboše však dosahuje

85 Němec F.: Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae 87 Tab. 1: Hystrichopsylla talpae v materiálu Siphonaptera hnízd Microtus arvalis (Hrad Nečtiny, 6044, západní Čechy; IX VIII. 2004), ex J. SIEGL (2005), upraveno) Tab. 1: Hystrichopsylla talpae in the material of Siphonaptera in nests of Microtus arvalis (West Bohemia) Ct. assimilis Ct. agyrtes Ct. congener talpae Hystr. Meg. turbidus R. pentacantha suma % H. talpae měsíc F M F M F M F M F M F M F+M 0,278 IX ,296 X XI ,719 XII ,042 I II ,264 III IV V ,403 VI VII VIII ,175 IX ,337 X XI ,415 XII ,474 I II ,529 III IV V VI ,383 VII VIII ,302 Suma ,386

86 88 Erica, Plzeň, 13: 85 94, 2006 Tab. 2: Hystrichopsylla talpae v materiálu letních sběrů hnízd Microtus arvalis v luční lokalitě ( západní Čechy, 6044, Hrad Nečtiny, včetně, vždy týden roku) Tab. 2: Hystrichopsylla talpae in the material of summer Microtus arvalis nests colection in west Bohemian farmland druh pohl. rok Ct. assimilis Hystr. talpae R. pentacant. Ct. agyrtes M. turbidus D. dasycn. F M F M F M F M F M F M suma F+M pozit. hnízd M. arv % % % % suma % Tab. 3: Prezence druhu Hystrichopsylla talpae vždy v šesti letních hnízdech Microtus arvalis ( týden roku) v letech včetně (západní Čechy, 6044, Hrad Nečtiny) Tab. 3: Presence of Hystrichopsylla talpae always in six summer nests Microtus arvalis ( week of the year) in years incl. (west Bohemia) týden, rok F+M F+M F+M F+M F+M F+M F+M 38. F+M 39. F+M F+M 40. Suma F+M % H. t , , , ,925 F+M ,914 suma ,914

87 Němec F.: Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae 89 Graf 1: Změny abundance druhu Hystrichopsylla talpae v hnízdech Talpa europaea a Microtus arvalis během průměrného roku ( západní Čechy), 2x Graf 1: Numbers of Hystrichopsylla talpae in the monthly nests of Talpa europaea and Microtus arvalis in the mean year of investigation (west Bohemia), 2x

88 90 Erica, Plzeň, 13: 85 94, 2006 Graf 2: Změny frekvence druhu Hystrichopsylla talpae v hnízdech Talpa europaea a Microtus arvalis během průměrného roku (západní Čechy, 2x) Graf 2: Changes of the frequency of Hystrichopsylla talpae in the mean monthly nests of Talpa europaea and Microtus arvalis (west Bohemia), 2x

89 Němec F.: Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae 91 svého maxima už v říjnu a potom ještě dvakrát, v lednu a v březnu, i když tady pozitivních hnízd, paralelně s relativním poklesem abundance druhu v hnízdech neubývá. Frekvence podílu počtu hnízd pozitivních na imaga H. talpae se v rámci roku periodicky mění (graf 2). Metodikou sledování nepostižená preimaginální stadia H. talpae však jistě přežívají, takže se dá říci, že druh jako takový zasidluje podle zvoleného hostitele % hnízd. Je však třeba uvážit, že počet hraboších hnízd na stejně velké polní ploše je obvykle podstatně vyšší než počet hnízdních staveb krtka. V populacích H. talpae z krtčích hnízd bylo vždy více samic než samců (jejich roční podíl tady odpovídal hodnotě 2,66 (sex. index 0,454) v hnízdech hraboše polního měl tento podíl průměrnou hodnotu 1,605 (sex. index 0,232); u obou hostitelských druhů tedy vztah vždy výrazně příznivější pro samice. Rozptýlenost populace H. talpae do většího počtu hraboších hnízd spojená s nižší koncentrací H. talpae v nich pravděpodobně vedla i k větší vyrovnanosti tohoto poměru tak totiž vzrostla možnost střetů mezi pohlavími. Ze sledování změn sexuálního indexu během průměrného roku je možné rovněž dovodit, že jeho hodnoty jsou na hostitelském druhu závislé jen v intencích blechou použitého hostitele při přezimování, kdy také podíl samic a samců při současně vysoké koncentraci druhu v hnízdech (graf 1, graf 2) je relativně velmi vyrovnaný potenciálně příznivý pro rozmnožování. V tomto smyslu H. talpae tedy respektuje svoji biologii, aniž ta je vážněji korigována specifikou druhové příslušností použitého hostitele (graf 3). Nemůže tomu ani být jinak, neboť v terénu hnízda obou sledovaných hostitelských druhů komunikují a H. talpae jistě druh svého hostitele měnit může a také mění. V konkrétních podmínkách místa se však H. talpae vždy nechová podle obecného plánu. To dokládají ekologické atributy jeho nálezů na dvou částech jediné, asi osmihektarové lokality (viz tab. 1 4). Na jedné z těchto ploch, od druhé jen málo odlišné expozicí a druhovou strukturou vegetace, při celoročním, zcela pravidelném sběru, byla H. talpae nalezena pouze v 16 hnízdech (6,67 %) při průměrné abundanci 0,121 a 0,386 % podílu na hnízdním siphonapteriu hostitele (M. arvalis, tab. 1). Naopak, při letních sběrech na sousední ploše v době, kdy podle obecného vzorce chování H. talpae (viz grafy 1 3) by imága v hnízdech měla být nacházena jen sporadicky, bylo ve čtyřech za sebou následujících letech v průměru nalezeno 82,72 % pozitivních hnízd s celkem 240 jedinci druhu. Podrobněji to dokládají přiložené tabulky. Participace imág H. talpae na hnízdním siphonapteriu M. arvalis byla v meziročním srovnání rovněž velmi rozdílná. Podílela se na něm v rozmezí 1,70 4,10 % (průměr 3,09, směr. odch. 1,13). Maxima dosáhla v extrémně suchém létu roku 2003, kdy srážky byly minimální, jen rosného původu. Možnou spekulaci o stimulaci eklose imág druhu absencí vody v hnízdní výstelce doložit nemohu. Navíc se to nejeví jako oprávněné. V jednotlivých letech totiž podíl druhu na hnízdním siphonapteriu hostitele postupně narůstal. To již od samého počátku sledování od léta roku 2001, nezávisle na letním suchu (tab. 3). Vzhledem k Ctenophthalmus assililis, v siphonapteriu hraboše polního vždy eudominantnímu druhu, se proto subrecedentní H. talpae jevil jako druh s vyšší ekologickou stabilitou. V roce 2003 podíl H. talpae na hnízdním siphonapteriu M. arvalis mohutně narostl, proti předešlým dvěma létům téměř 2,5. Naopak však, podíl blechami neobsazených hnízd se nepřímo úměrně zvýšil. Dá se tedy uvažovat o tom, že H. talpae, jako hnízdní blecha (IOFF 1954 ex ROSICKÝ 1957b) je vnějšími nepříznivými podmínkami, kterým je vystaven hostitel (např. nedostatek potravy, vyšší

90 92 Erica, Plzeň, 13: 85 94, 2006 Graf 3: Změny hodnot sexuálního indexu druhu Hystrichopsylla talpae v hnízdech Talpa europaea a Microtus arvalis během průměrného roku (západní Čechy, 2x) Graf 3: Changes in the sex ratio index in Hystrichopsylla talpae in nests of Talpa europaea and Microtus arvalis in the course of the mean year (west Bohemia), 2x

91 Němec F.: Příspěvek k poznání biologie druhu Hystrichopsylla talpae 93 predace dravci při obnaženém povrchu biotopu, podmíněně nižší reprodukce atp.) dotčena podstatně méně. Stresové podmínky sucha překonává, snad i díky své velikosti, výrazně lépe než stepní eudominanta bleší synuzie Ct. assimilis. Shrnutí a závěr Hystrichopsylla talpae je nevyváženě bivoltinní druh, jehož imága se v hnízdech ve vazbě na biologii hostitelského druhu manifestují v autumnálním a prevernálním období roku. V přiložených grafech (Graf 1, 2, 3) práce srovnává ekologické charakteristiky existence druhu v hnízdech krtka (Talpa europaea) a hraboše polního (Microtus arvalis). V jednotlivých biotopech a v konkrétní střednědobé meteorologické situaci jeho chování nemusí odpovídat tomuto obecnému plánu. Druh dobře odolává vnějším stresovým vlivům spojeným s přežíváním hostitele (M. arvalis). Conclusions Hystrichopsylla talpae is unbalancedly bivoltine specie, its adults are bond to the biology of the host specie manifesting themselves in autumnal and early spring period of the year. In the figures the study is comparing ecological characteristics of the specie existence in the nests of the mole (T. europaea) and the common vole (M. arvalis). In single biotops and in the concrete medium from meteorogical situation, its behavior may not correspond with this general plan. The specie well resists the exterior stress impacts connected with the live of the host (M. arvalis). Literatura BEAUCOURNU J. C. (1977): Notes sur les Hystrichopsyllidae (Siphonaptera) de la faune francaise. Ann. Soc. Ent. Fr. (N. S.), 13: 21 52,?. BARTKOWSKA K. (1986): Hystrichopsyllinae (Siphonaptera, Hystrichopsyllidae) Polski. Fragm. Faun., Warszawa Wroclav., 29: CYPRICH D. et KIEFER M. (1972): Priespevok k poznaniu aphanipterofauny hniezd Microtus arvalis (PALL. 1778) v oblasti Vysokých Tatier. AFRN Univ. Comen. Zoolog XVII, Bratislava, JURÍK M. (1968): Fleas of the mole Talpa europaea L. in Czechoslovakia (Aphaniptera). Acta entomol. Bohemoslov., Praha, 65: NĚMEC F. (1989): Siphonapterium der Nester von Talpa europaea (Mammalia, Insectivora) in der Ufererlenauen Westbőhmens (Tschechoslowakei). Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, Zool., 30: NĚMEC F. (1993): Flea community inhabiting nests of the common vole [Microtus arvalis (PALLAS, 1779)] in west Bohemian farmland. Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, Zool., 38: NĚMEC F. (2004): Rhadinopsylla pentacantha (ROTHSCHILD 1897) (Siphonaptera, Ctenophthalmidae) v synuziích blech hnízd Talpa europaea LINNAE 1758 a Microtus arvalis PALLAS 1779 v západních Čechách. Erica, Plzeň, 12: ROSICKÝ B. (1957a): Aphanipteria zimních hnízd krtka obecného (Talpa europaea L.) v různých biotopech. Čs. Parazitol., Praha, 4: ROSICKÝ B. (1957b): Blechy Aphaniptera. 442 p., Fauna ČSR, 10, Praha.

92 94 Erica, Plzeň, 13: 85 94, 2006 STANKO M. et DUDICH A. (1992): Ektoparazity drobných zemných cicavcov (Insectivora, Rodentia) projektovanej CHKO Volovské vrchy. 1. Siphonaptera. XV. Východoslov. tábor ochr. prír., (Prehĺad odb. výsl.), Moldava nad Bodvou: SIEGL J (2005): Siphonapterium hnízd hraboše polního (Microtus arvalis) v agrocenóze konkrétní lokality s přihlédnutím k druhu Rhadinopsylla pentacantha (ROTHSCHILD, 1897) (Siphonaptera). ms (Depon. in: Knih. Kat. biol. Ped. Fak. ZČU, Plzeň), příl., Plzeň. SMIT, F. G. A. M. (1962): Siphonaptera collected from moles and their nests at WILP, Netherlands, by Jhr. W. C. van Heurn. Tijdschr. Ent., Amsterodam, 105,

93 Erica, Plzeň, 13: , Libor SCHRÖPFER Holýšovský ornitologický klub, Husova 302, CZ Holýšov, Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě v jihozápadních Čechách v roce 2005 Bestand und Brutdichte des Mauerseglers (Apus apus) in einer Kleinstadt in Südwestböhmen im Jahre 2005 Úvod Odhady velikostí populací jednotlivých ptačích druhů na pevně stanovených studijních plochách jsou důležitou součástí faunistické práce a je možno je využívat různým způsobem, zejména při stanovování konkrétních ochranářských opatření (JANDA et ŘEPA 1986). Mezi druhy u nichž stanovení odhadů přináší velké metodické problémy je také rorýs obecný (Apus apus) (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980). I stěžejní česká ornitologická díla (ŠŤASTNÝ et al. 1997, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005) přiznávají obtížnost získávání údajů o hustotě, odhad existuje pouze pro celou ČR. Dalším faktem je, že koncem 90. let dvacátého století nebyly na našem území zaznamenány žádné zásadní změny početnosti (ŠŤASTNÝ et al. 1997). Tuto informaci však sami autoři uvádějí s určitou opatrností, protože přesné zjišťování početnosti je bez vyhledávání a mapování vlastních hnízdišť nepřesné (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, BECKER et FEDDERS 2004, ŠŤASTNÝ et HUDEC 2005). Dlouhodobé změny početnosti nejsou hlášeny ani ze střední Evropy, ani z přilehlých oblastí (BAUER et BERTHOLD 1996). Určitou výhodou zjišťování početnosti tohoto druhu je fakt, že dnes obývá téměř výhradně plochy zastavěné člověkem (výškové budovy, panelové domy, kostely, tovární haly, sklady apod.). Ve vesnickém prostředí se prakticky nevyskytuje (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, BECKER et FEDDERS 2004, GÜNTHER et al. 2005), hnízdění v doupných stromech je u nás vzácné (ŠŤASTNÝ et al. 1997). V tomto případě se tedy nabízí možnost pokusit se odhadnout velikost populace na předem stanoveném rozlohou nevelkém městském území. V hnízdní sezóně 2005 jsem se proto pokusil pomocí dvou metod zjistit skutečnou početnost rorýse velkého v jednom malém městě v jihozápadních Čechách. Popis sledovaného území Populace rorýse obecného byla sledována v hnízdním období 2005 ve městě Holýšov. Město leží v jihozápadních Čechách, jihozápadně od Plzně, zeměpisné souřadnice 49 o 35 s. š. a 13 o 06 v. d. na okraji Plzeňské kotliny a Švihovské vrchoviny (DEMEK et col. 1987). Leží na svahu se severozápadním sklonem v rozmezí nadmořských výšek 350 m (řeka Radbuza u závodu SVA) až 420 m (zástavba na jihovýchodním okraji města). Celková rozloha zastavěné plochy města byla pomocí map na stavebním odboru Městského úřadu v Holýšově odhadnuta na 75 ha. Město mělo k celkem 4650 obyvatel. V okolí města nejsou větší vodní plochy, městem protéká řeka Radbuza. Pro stanovení početnosti byly vybrány tři oblasti s předpokládaným výskytem rorýse obecného.

94 96 Erica, Plzeň, 13: , 2006 Plocha A: staré cihlové sídliště Na Výhledech. Rozloha ca 15 ha, rok výstavby Celkem zde bylo sledováno 62 jedno- až čtyřvchodových domů. V sídlišti, které se rozkládá v jižních částech města, roste značné množství zeleně, zejména lípy (Tilia sp.) a také jeřáby ptačí (Sorbus aucuparia). Většina jednopatrových domů má šikmou taškovou střechu pod kterou je značné množství otvorů v dřevěných podhledech. Za těmito dřevěnými podhledy je relativně velký prostor pro stavbu hnízda a vyvedení mláďat. V průběhu 90. let dvacátého století došlo u některých domů k rekonstrukci, která měla většinou za následek znemožnění hnízdění. Plocha B: panelové sídliště Pod Makovým vrchem, škola, kulturní dům, sídliště Pod školou, mateřská škola. Rozloha ca 12 ha, plocha se rozkládá na severovýchodním okraji města a zasahuje do jeho centrální části. Škola a sídliště Pod školou byly postaveny v 50. letech dvacátého století, panelové sídliště v 70. a 80. letech a kulturní dům v 70. letech dvacátého století, mateřská škola pochází z počátku dvacátého století. Nabídka hnízdních příležitostí je pravděpodobně menší než u plochy A a velmi špatně se odhaduje. Sídliště Pod školou prošlo v 90. letech dvacátého století rekonstrukcí a je pro rorýse velmi pravděpodobně k hnízdění nepříliš vhodné. Roste zde také méně zeleně, zejména topoly (Populus sp.). Plocha C: závod SVA, kostel a přilehlé domy na starém náměstí ve spodní části města. Rozloha ca 8 ha, plocha se rozkládá v centrální části a zasahuje až na severní okraj města. Kostel je nejstarší stavbou ve městě, zástavba v jeho okolí pak ze začátku dvacátého století. Budovy závodu SVA pocházejí z počátku dvacátého století, některé budovy byly dostavěny a předělávány ve 30. a 40. letech dvacátého století. V celé oblasti je minimálně zeleně, především lípy. Na kostele a v továrních halách je zřejmě dostatečné množství míst pro hnízdění rorýse obecného. Z velké většiny jsou ovšem nepřístupné a ani se nedají (hlavně v továrních halách) vizuálně kontrolovat. Ostatní části Holýšova jsou pro hnízdění rorýse nevhodné. Jedná se o části města s rodinnými domky a vilami (většina staveb je maximálně jednopodlažní, značná část je zrenovovaná nebo postavená v poslední době), což neznamená, že zde nemohou hnízdit jednotlivé páry. Celkovou početnost rorýse v Holýšově však nemohou významně ovlivnit. Metodika Pro stanovení velikosti populace rorýse obecného v městě Holýšově (obr. 1) byly použity dvě odlišné metody. První vycházela z již popsaných doporučení a metod, které byly použity v Německu (HOLLÄNDER 1993, TIGGES 2003, BECKER et FEDDERS 2004). Metoda vychází z předpokladu, že zhruba 14 dnů po příletu rorýsi hnízdí. Ve střední Evropě by tedy od 20. května do zhruba poloviny června měl být ve vzduchu pouze jeden z partnerů, protože vejce jsou zahřívána nepřetržitě jedním z partnerů. V pozdních odpoledních a podvečerních hodinách se v okolí hnízdišť proletují hejna ptáků, kteří právě nezahřívají snůšku (SCHULZ 2000) a je tedy možné je sčítat. Na stanovených plochách jsem vytipoval sčítací body, které dle konfigurace zástavby slibovaly největší přehled. U plochy B jsem od druhého sčítání pozorovací bod změnil, proto je výsledek z na této ploše třeba brát s rezervou. Provedl jsem celkem 4 sčítání na stanovených plochách v termínech , 2. 6., a v časovém rozmezí až hod SELČ. Jednotlivé zvolené

95 Schröpfer L.: Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě 97 Obr. 1: Mapa Holýšova s vyznačenými sčítacími plochami Abb. 1 Karte von Holýšov mit einzelnen Zählflächen

96 98 Erica, Plzeň, 13: , 2006 plochy byly sčítány ve střídavém pořadí, bylo sčítáno téměř až do setmění. Vždy jsem se snažil o současnou registraci maximálního počtu poletujících rorýsů. Na každém bodě bylo sčítáno minut a do výsledku byla zahrnuta vždy maximální zjištěná hodnota na daném sčítacím bodě. Pouze bylo sčítáno po silném dešti, ostatní sčítací dny bylo pěkné, slunečné počasí bez silného větru. Druhou metodu jsem použil pouze u plochy A, sídliště Na Výhledech. Díky jednotnému typu staveb na ploše A bylo možné koncem hnízdní doby provést přesnou registraci obsazených hnízdních dutin. Kontrola byla provedena Bylo kontrolováno všech 62 domů v tomto sídlišti a u všech domů byla důkladně ze země prohlédnuta podélná část střechy, kde se vyskytují otvory vzniklé netěsností dřevěných prken pod vlastní střechou. Obsazené dutiny jsou charakteristické silným otěrem prken, který je způsobem vlétajícími ptáky a u většiny těchto dutin je na zemi pod obsazenou dutinou značné množství charakteristického trusu. Zejména podle jeho tvaru je možné odlišit otvory obsazené vrabcem domácím (Passer domesticus) nebo domácím holubem (Columba livia f. domestica). U některých domů jsem byl dokonce upozorněn obyvateli, že jim pod střechou hnízdí rorýs popř. štíhlý černý pták, který neustále pronikavě křičí. Výsledky získané touto specifickou metodou považuji za velmi přesné a tato metoda je také doporučována jako nejspolehlivější pro zjištění skutečného stavu tohoto druhu (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, JANDA et ŘEPA 1986). Hodnota zjištěná touto metodou je dokonce hodnotou minimální, protože není možné pomoci ní zachytit neúspěšná hnízdění. U zbylých dvou ploch nebylo možné z reálných důvodů (nepřístupnost pozemků, různé typy staveb, obtížné vyhledávání) tuto metodu použít. Výsledky Výsledky všech čtyř sčítání jsou uvedeny v tab. 1. Největší vyrovnanost výsledků byla zaznamenána u plochy C, kde pokud by byla vynechána hodnota ze pak by byl rozptyl hodnot opravdu minimální. To opravňuje k relativně přesnému odhadu párů v okolí nejstarší části města a závodu SVA. Problematičtější byla situace u ploch A a B, které spolu přímo sousedí. Někteří rorýsi přeletují v rámci svého teritoria z Americké ulice (východní okraj sídliště Na Výhledech) až nad kulturní dům a panelové sídliště (vlastní pozorování). Zde byla použita druhá metoda přímého vyhledávání hnízd. Při kontrole sídliště Na Výhledech bylo nalezeno celkem 47 obsazených hnízdních dutin pod střechami obytných domů. I když vezmeme do úvahy, že některé dutiny mohly být obsazeny nehnízdícími ptáky, některé snad i vrabci domácími, mohly na druhou stranu některé uniknout mé pozornosti. Zajímavým výsledkem bylo sčítání ze , kdy bylo napočteno celkem 56 rorýsů. Nedaleko sídliště Na Výhledech bylo pozorováno již skoro za soumraku hejno 40 vysoko kroužících rorýsů. Z počátku jsem myslel, že se jedná o nehnízdiče, ale ve světle sčítání obsazených hnízdních dutin je pravděpodobné, že se jednalo o hnízdící ptáky. Proto je možno vycházet z reálného předpokladu, že v sídlišti Na Výhledech hnízdí zhruba párů rorýse obecného. Ve světle těchto faktů je pak pravděpodobné, že na ploše B hnízdí párů. Minimální hodnota 14 rorýsů zjištěná dne mohla být způsobena deštivým počasím před sčítáním. Do celkových výsledků na všech plochách však mohou být zahrnuti i nehnízdící ptáci, kteří jsou součástí všech hnízdních kolonií rorýse (KAISER 1992). Jejich počet je ale velmi obtížně zjistitelný a proto i výsledné hodnoty zůstávají

97 Schröpfer L.: Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě 99 pouhými odhady, které tyto nehnízdící ptáky nutně zahrnují. Celkový odhad pro město Holýšov je párů (tab. 1). Tab. 1 Celkový odhad početnosti hnízdních párů rorýse obecného dle jednotlivých termínů sčítání Tabelle 1 Gesamtschätzung des Mauerseglerbestandes (in Brutpaaren) nach einzelnen Zählterminen Datum Plocha Fläche A Plocha Fläche B Plocha Fläche C Celkem Gesamt Celkový odhad Gesamtschätzung Rorýsi nejsou ve městě rozšířeni rovnoměrně. Při pohledu na tab. 2 je zřejmé, že nejvyšší lokální hustoty dosahuje rorýs ve staré bytové zástavbě. Dostatečné množství vhodných hnízdních dutin je zcela zásadním, a zároveň také limitujícím, předpokladem jejich výskytu (BAUER et BERTHOLD 1996). Tuto podmínku plocha A velmi dobře splňuje. Na ostatních plochách byla hnízdní hustota výrazně nižší. Celková hustota pro celé město je pak párů /10 ha. Tab. 2 Průměrná hustota rorýse obecného v jednotlivých částech města a v celém městě Tabelle 2 Durchschnittliche Brutdichte des Mauerseglers in einzelnen Stadtflächen und in der ganzen Stadt Plocha Fläche Odhad počtu hnízdících párů Schätzung des Brutbestandes Průměrná hustota (páry/10 ha) Brutdichte (Paare /10 ha) A (15 ha) B (12 ha) C (8 ha) Holýšov (75 ha) Diskuse Rorýs obecný je ptačí druh u kterého se jeho početnost velmi obtížně zjišťuje (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, JANDA et ŘEPA 1986, BAUER et BERTHOLD 1996, TIGGES 2003, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005). Z území České republiky existuje

98 100 Erica, Plzeň, 13: , 2006 velmi málo údajů o početnosti nebo o hustotě tohoto ptačího druhu (HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005). Proto jsou výsledky získané při tomto výzkumu cenné. Odhady získané pomocí kombinace dvou metod, která byla použita v této práci, patří k doporučovaným postupů (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, JANDA et ŘEPA 1986). Celkový odhad pro celou Českou republiku byl pro roky mezi 60 a 120 tisíci páry (ŠŤASTNÝ et al. 1997). Rozpětí těchto hodnot je relativně velké, což je zapříčiněno hlavně metodickými problémy při stanovování lokální početnosti. Je pravděpodobné, že při použití stejné metodiky (jako v této práci) ve větším počtu českých měst, by se daly odhady pro celou Českou republiku více zpřesnit. Největším metodickým problémem zůstává podíl nehnízdících ptáků v koloniích rorýsů (GLUTZ von BLOTZHEIM 1980, KAISER 1992, BECKER et FEDDERS 2004). Pomocí současných metod je prakticky nezjistitelný (KAISER 1992). Získat kvalifikované odhady pro stejně velké město jako Holýšov bylo velmi obtížné. Pro německé město Kiel (11362 ha) byl stanoven počet na 1568 párů (BECKER et FEDDERS 2004), pro Halle a okolí (77000 ha, z toho ca 3900 ha zastavěné plochy) bylo odhadnuto na párů (SCHÖNBRODT et SPRET- KE 1989), pro Lipsko a okolí (57372 ha) je odhad 3000 až 5000 párů (Staatliches Umweltfachamt Leipzig 1995), pro Berlín (89200 ha) pak 8000 až párů (OTTO et WITT 2002). V pražském atlasu odhad bohužel chybí, bude však určitě v řádu tisíců párů (FUCHS et al. 2002). Z tohoto pohledu patří město Holýšov k oblastem s vysokým počtem hnízdících rorýsů. Bylo by velmi vhodné pokusit se sledovat dlouhodobě vývoj populace tohoto druhu na území města, protože práce věnující se tomuto problému jsou relativně vzácné (LOSKE et al. 2001). Z hlediska hnízdních hustot jsou získané výsledky také velmi zajímavé. Údaje z Čech jsou opět nepočetné a pohybují se v rozmezí mezi 0,8 8 párů/10 ha (ŠŤASTNÝ et al. 1997). Tak např. ŘEPA (1985) udává ze srovnatelně velkého města na Tachovsku hustotu 2,5 páru/10 ha. V Německu bylo v Berlíně v centru zjištěno 10,8 revírů/10 ha (SCHULZ 2000), ze stejného města ze sídliště se starou bytovou zástavbou udávají FRÄDRICH et OTTO (1984) pak dokonce 14,5 revírů/10 ha. Ve světle těchto hodnot jsou pak hustoty zjištěné v Holýšově extrémně vysoké. Město Holýšov bylo na začátku 21. století domovem relativně početné populace rorýsa obecného. V některých částech města zde tento druh dosahoval nezvykle vysokých hnízdních hustot. V budoucnu je plánováno další sledování tohoto druhu, tak aby mohly být zachyceny trendy ve změnách početnosti a hnízdní hustoty. Český pták roku 2004 (VAŠÁK et RAJCHARD 2004) si to určitě zaslouží. Zusammenfassung Im Juni und Juli 2005 wurde der Mauerseglerbestand in Holýšov, einer Kleinstadt in Südwestböhmen (49.35 N E) mit Hilfe von zwei Methoden ermittelt. Die Stadt (75 ha) wurde in drei verschiedene Flächen geteilt, die für die Mauersegler geeignet waren. Fläche A: 15 ha, Altbauwohnviertel, Baujahr , mit vielen Nistmöglichkeiten unter den Dächern. Fläche B: 12 ha, Plattenbauwohnviertel mit der Schule und einem Kulturhaus, Baujahr , weniger Nistmöglichkeiten als bei der Fläche A. Fläche C: 8 ha, Kirche und Umgebung, alte Fabrik, Baujahr , wahrscheinlich gute Nistmöglichkeiten. Zum einen wurden an 4 Abenden (26. 5., 2. 6., und ) die fliegenden Mauerseglertrupps beim Sonnenuntergang gezählt (Ergebnisse in der Tabelle 1), zum anderen wurden auf der Teilfläche A die besetzten Höhlen am gezählt. Die Zählung ergab 47 besetzte

99 Schröpfer L.: Početnost a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v malém městě 101 Höhlen. Die Schätzungen der Mauerseglerbrutdichte in Holýšov gibt die Tabelle 2 wider. Vor allem im Altbauwohnviertel war die Brutdichte extrem hoch. Die beiden Methoden und Ergebnisse werden am Ende der Arbeit diskutiert und mit anderen Arbeiten verglichen. Literatura BAUER H. G. et BERTHOLD P. (1996): Die Brutvögel Mitteleuropas. Bestand und Gefährdung. 715 p., AULA-Verlag, Wiesbaden. BECKER T. et FEDDERS H. (2004): Brutbestandserfassung des Mauerseglers (Apus apus) in Kiel Corax, 19 (3): DEMEK J. et col. (1987): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. 584 p., Academia, Praha. FRÄDRICH J. et OTTO W. (1984): Siedlungsdichteuntersuchung in Berliner Altbauwohnvierteln Pica, 9: FUCHS R., ŠKOPEK J., FORMÁNEK J et EXNEROVÁ A. 2002: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. 320 p., ČSO, Praha. GLUTZ von BLOTZHEIM U. N. (ed.) (1980): Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Band 9: Columbiformes Piciformes. Akademische Verlagsgesellschaft, Wiesbaden. GÜNTHER E., HELLMANN M. et NICOLAI B. (2005): Baumbrütende Mauersegler Apus apus - Relikte uralter Waldqualitäten? Vogelwelt, 125: HOLLÄNDER R. (1993): Zum Brutbestand des Mauerseglers in Osnabrück Naturschutz Informationen (Osnabrück) 9, Sonderheft Ornithologie: HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. (eds.) (2005): Fauna ČR. Ptáci 2/II. sv. 29/2. Academia, Praha, p JANDA J. et ŘEPA P. (1986): Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii. 158 p., SZN, Praha. KAISER E. (1992): Populationsdynamik einer Mauersegler Apus apus Kolonie unter besonderer Berücksichtigung der Nichtbrüter. Vogelwelt, 113: LOSKE K. H., EICKHOFF W. et ULITZKA H. (2001): Bestandsentwicklung des Mauerseglers Apus apus in Anröchte/Mittelwestfalen von 1989 bis Vogelwelt, 122: OTTO W. et WITT K. (2002): Verbreitung und Bestand Berliner Brutvögel. Berliner ornithologischer Bericht, 12, Sonderheft: ŘEPA P. (1985): Složení ptačích synuzií ptáků v malém městě Boru (jihozápadní Čechy). Sborn. Západočes. Muz., Plzeň, Přír. 56: 1 9. SCHÖNBRODT R. et SPRETKE T. (1989): Brutvogelatlas von Halle und Umgebung. 136 p., Rat der Stadt Halle. SCHULZ W. (2000): Zur Siedlungsdichte und Nistökologie des Mauerseglers (Apus apus) in Berlin-Mitte APUSlife 2404, ISSN , SchulzW.html Staatliches Umweltfachamt Leipzig (1995): Brutvogelatlas der Stadt und des Landkreises Leipzig. Materialien zu Naturschutz und Landschaftspflege. 137 p., Leipzig. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. et HUDEC K. (1996): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice p., H & H, Jinočany. TIGGES U. (2003): Die Bestandserfassung von Mauerseglern. swift_censusing_german.html VAŠÁK P. et RAJCHARD J. (2004): Pták roku 2004 Rorýs obecný. 12 p., ČSO, Praha.

100 Erica, Plzeň, 13: , Renáta BLÁHOVÁ, Jaroslava NESVADBOVÁ a Jaromír SOFRON Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň, botanika@volny.cz Pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně Der fünfte Nachtrag zu der botanischen Bibliographie der Stadt Plzeň (Pilsen) Předkládáme v pořadí již pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně (SOFRON et NESVADBOVÁ Flóra a vegetace města Plzně, 1997: ) a ke čtyřem dodatkům, publikovaným v časopise Erica, Plzeň (8: , 1999; 9: 87 93, 2001; 10: , 2002 et 12: , 2004). Uvedeny jsou odborné práce i články z denního tisku převážně z roku 2004, výjimečně i z roku ANONYMUS (2004): Trávník přivezli před muzeum v balících. Plzeň. Deník, Plzeň, : 1. Nový trávník před budovou Západočes. muzea v Kopeckého sadech v Plzni. ANONYMUS (2004): V Plzni mají meruňkovou úrodu. Plzeň. Deník, Plzeň, : 1. Meruňky sklízí Jana Vobrubová na své zahrádce na Slovanech. ANONYMUS (2004): Plzeňští mykologové poradí jak na houby. Plzeň. Deník, Plzeň, : 15. Bezplatná houbařská poradna v Plzni. ANONYMUS (2004): Nejraději mám švitorku, říká muž. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. Vlastimil Hucl z Plzně-Červeného Hrádku každoročně otevírá svoji zahradu s jiřinami. ANONYMUS (2004): Začíná tradiční výstava hub. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Přehlídka hub na Pedagogické fakultě ZČU Plzeň. ANONYMUS (2004): Plzeň získala cenu za životní prostředí. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : D/5. Plzeň se zúčastnila mezinárodní soutěže v kanadském Niagara Falls. ANONYMUS (2004): U Chlumu vznikla zelená alej. Radniční Listy, Plzeň, 9/5: 6. Největší odběratelé Zelené energie založili alej. ANONYMUS (ček) (2004): Sibiřská expozice v zoo se rozrostla. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. ANONYMUS (ček) (2004): Přivézt nejkrásnější bonsaje, to něco stojí. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/1. Výstava bonsají a suiseki v Plzni. ANONYMUS (čtk) (2004): Plzeň uspěla v mezinárodní soutěži obcí. Lidové Noviny, Praha, : 14. V mezinárodní soutěži LivCom v kanadském Niagara Falls Plzeň obsadila druhou příčku. ANONYMUS (hos) (2004): Houbařská sezona začíná. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/1. ANONYMUS (hos) (2004): Kroupovi: Houby jíme téměř denně, jinak by nás zcela určitě zasypaly. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/3. Manželé každoročně nasbírají několik desítek kilogramů hub. ANONYMUS (hos, jak) (2004): Houbařům začínají letošní žně. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/3. Mykologové předpovídají příznivou sezónu. ANONYMUS (hos) (2004): Pampu i prales si lze projít v Plzni. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/4. Mezinárodní výstava minerálů, exotických květin, kaktusů, sukulentů a bonsají v Plzni.

101 104 Erica, Plzeň, 13: , 2006 ANONYMUS (itg) et HRUŠKA L. (2004): Smyslem mého života je Bůh. Katol. Týdeník, append. Doma, Praha, 2004/8: b. Z otcova ovocného sadu zbudoval v Plzni meditační zahradu. ANONYMUS (jaj) (2004): Přítomnost sinic se stále zvyšuje. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Bolevecké rybníky. ANONYMUS (js) (2004): Hlohy dnes nahradí v parku na Doubravce myrobalány. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Obnova parku nejen z estetického záměru, ale i kvůli bezpečnosti. ANONYMUS (max) (2004): České údolí je plné sinic. Plzeň. Deník, Plzeň, : 15. Nevhodná voda ke koupání v přehradě. ANONYMUS (ned) (2004): Lidé ovlivní budoucnost parku. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. Názory na obnovu Borského parku budou moci vyjádřit i obyvatelé města. ANOMYMUS (ned) (2004): Doubravecký park změní podobu. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. ANONYMUS (nov) (2004): Jahodám chybělo teplo a slunce. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. Sezóna sběru o něco opožděná. ANONYMUS (nov) (2004): V Zelené aleji jsou první stromy. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. Stromky do Zelené aleje věnovala Západočeská energetika. ANONYMUS (pk) (2004): V ulicích dýchá přes 14 tisíc stromů. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 4. V Plzni roste stromů. ANONYMUS (pol, ČTK) (2004): Voda i po době veder přeje koupání. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/1. Voda ve většině koupališť nezávadná. ANONYMUS (prk) (2004): V kasárnách zřejmě bude vědecký park. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 3. Vědecko-technický park by mohl vzniknout v areálu někdejších kasáren na Borských polích. ANONYMUS (prk) (2004): Muzeum bylo domovem bonsají. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 6. Výstava bonsají v Západočeském muzeu v Plzni. ANONYMUS (prk) (2004): Tvář parků se mění podle přání lidí. Radniční Listy, Plzeň, 9/5: 4. Obyvatelé Plzně rozhodují jak budou vypadat některé parky. ANONYMUS (red) (2004): Koupí samolepky můžete pomoci sobě i zeleni. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 6. Koupí samolepky se přispěje na výsadbu dřevin. ANONYMUS (rok) (2004): Datum bude v parku až po zmrzlých. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. V plzeňských Smetanových sadech bude datum z netřesků. ANONYMUS (rok) (2004): Netřeskový kalendář už ukazuje. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Nezvyklý kalendář každý den upravuje František Fischer. ANONYMUS (rok) (=Kočí R.) (2004): Z historie parku. Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. Borský park. ANONYMUS (rr) (2004): Naučná stezka Po stopách Františka Malocha. Plzeň. Jednička, Plzeň, květen 2004: 8. Naučná stezka věnovaná památce Františka Malocha. ANONYMUS (tk) (2004): Chcete Borský park jiný? Máte šanci do konce září. Plzeň. Deník, Plzeň, : 7. Možnost obyvatel vyjádřit se k obnově parku. ANONYMUS (yk) (2004): List z herbáře Ocún jesenní (Colchicum autumnale). Iris, Plzeň, 2/3: 7. BISKUP P. (2004): Objevila v Česku zcela novou houbu. Právo, Praha, : 2. Eva Honzíková našla vzácnou houbu masenku lišejníkovou. BRYNDOVÁ I. (2004): Zpráva o činnosti České botanické společnosti za rok Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39:

102 Bláhová R., Nesvadbová J. et Sofron J.: Pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně 105 ČEKANOVÁ M. (2004): Japonské zahrady přibližuje výstava. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/9. ČERMÁKOVÁ O. (2004): V Radčicích rostou jahody, olbrajtky. Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. Výčet odrůd. ČIHÁK J. (2004): Rozvoj rekreační oblasti Bolevecké rybníky. Plzeň. Jednička, Plzeň, prosinec EGNER M., ČEKAN M., ŠTRUNC J. et MARVAL J., žáci 32. ZŠ (2004): Pomník naší civilizaci. Plzeň. Deník, Plzeň, : 13. Žáci pomáhali při likvidaci černé skládky u Šídlovského rybníka. FIALOVÁ A. (2004): Houby momentálně nerostou. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. HADINEC J., LUSTYK P. et PROCHÁZKA F. (red.) (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 38: Též Plzeň: Draba nemorosa L. HADINEC J., LUSTYK P. et PROCHÁZKA F. (red.) (2004): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: Též Plzeň: Dianthus sylvaticus WILLD., Radiola linoides ROTH, Trifolium striatum L. HART J. (2004): Jiřiny se mu staly láskou. Iris, Plzeň, 2/4: 13. Největším pěstitelem jiřin u nás je pan Vlastimil Hucl z Plzně. HLAVÁČ M. (2004): Co zahrádkaře a milovníky přírody trápí rez hrušková. Inform. Zprav. Městs. obvodu Plzeň 2 Slovany, 12/5: 26. HOLEC S. et ZELENÝ L. (2004): Výstava obrazů hub Františka Tyttla v Nebílovech. Mykol. Sborn., Praha, 2004/1: HOLEC S. et ZELENÝ L. (2004): Další lokalita masenky lišejníkovité v Čechách. Mykol. Listy, Praha, 90 91: Nález vzácné houby v ČR a její vystavování v Plzni. HOSMANOVÁ I. (2004): ZOO se pyšní japonskou zahradou. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. HOSMANOVÁ I. (2004): Houbařský zázrak váží 12 kilogramů. Plzeň. Deník, Plzeň, Jedlý obr je trsnatec, někdy nazýván vějířovec obrovský. HRČKA D. (2004): Pseudognaphalium luteo-album kriticky ohrožený druh české květeny. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: Odkazy na herbářové doklady z Plzně v LIT, PR, PL. HRDLIČKOVÁ H. (2004): Plzeňské sady vznikly na popud purkmistra Kopeckého. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 4. HROUDOVÁ Z., ZÁKRAVSKÝ P. et ČECHUROVÁ O. (2004): Germination of seed of Alisma gramineum and its distribution in the Czech Republic. Preslia, Praha, 76: CHARVÁT P. et al. (2003): Po stopách Františka Malocha. 11 p., [Text a photo 11 zastavení (= informačních tabulí) naučné stezky], Ramap, Plzeň. CHARVÁT P. (2004): Po stopách Františka Malocha. Plzeň. Kraj, Plzeň, 2/4: 6. Naučná stezka. CHARVÁT P. (2004): Po stopách Františka Malocha. Země a Cesty, Brno, no. 97 (3/2004): 13. Naučná stezka. CHARVÁT P. (2004): Naučná stezka Po stopách Františka Malocha. [8] p., skládačka, ed. Ramap, Plzeň. CHVOJKA J. (2004): Parkový okruh přeťala silnice. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 4. CHVOJKA J., PECHOVÁ J. et HRDLIČKOVÁ J (2004): Plzeňské parky. Skládačka, ed. Správa veřejného statku města Plzně, 6 p. text, 1 map., 6 photo. JAKEŠOVÁ M. (2004): Soutěž Plzeňský strom 2004 vyhrála žákyně z Masarykovy ZŠ. Inform. Zprav. Městs. obvodu Plzeň 2 Slovany, 12/6: 2.

103 106 Erica, Plzeň, 13: , 2006 JENÍK J. (2004): Rudolf Mikyška: velká osobnost české a slovenské geobotaniky. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: Dr. R. Mikyška působil jako gymnaziální profesor v letech na gymnáziu na Mikulášském nám. v Plzni. KINSKÁ I., NESVADBOVÁ J et SOFRON J. (2004): Čtvrtý dodatek k botanické bibliografii města Plzně. Erica, Plzeň, 12: KLÁN M. (2004): Mohutný topol bílý naleznete nedaleko lochotínských luk. Radniční Listy, Plzeň, 3/2004: 7. Památný strom. KLÁN M. (2004): Dvě lípy v Křimicích. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 4. Památný strom. KLÁN M. (2004): Po stopách botanika Františka Malocha. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 8. Naučná stezka. KLÁN M. (2004): Duby u Velkého rybníka. Radniční Listy, Plzeň, 9/5: 4. Památné stromy. KLÁN M. (2004): Sigmondova stezka vede k loupežníkům. Radniční Listy, Plzeň, 9/5: 8. Naučná stezka. KOČÍ R. (2004): Jak dostat z Boleváku sinice? Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Vodohospodáři zkoumají jak zničit sinice. KOČÍ R. (2004): Fotili jsme Borský park? Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Výstava fotografií v centrální části části Borského parku KOČÍ R. (2004): Disneyland u Boleváku nebude, zachování přírody má přednost. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Úprava okolí boleveckých rybníků. KOČÍ R. (2004): Okolí rybníků ovlivní odborníci i laici. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Úprava okolí boleveckých rybníků. KOČÍ R. (2004): Na Homolce se bude kácet. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. Vykácení suchých stromů. KOČÍ R. (2004): Zajímá vás, jaký osud čeká Borský park? Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. KOČÍ R. (2004): Obnovit Borský park? Určitě. Ale jak? Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. KOČÍ R. (2004): Trávník se opět zazelená. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Nový trávník před budovou muzea v Kopeckého sadech v Plzni. KOČÍ R. (2004): Vlastní pomeranče jsou nejlepší. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Václav Rajšl pěstuje ve skleníku vlastní citrusy. KOČÍ R. (2004): Trávník rostl před očima. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Nový trávník před budovou muzea v Kopeckého sadech v Plzni. KOČÍ R. (2004): Hledáte v Plzni kousek historie? Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. V Pivovarském muzeu mají malinkou chmelnici a ječmenné políčko. KOČÍ R. (2004): Jeho největší stromky jen o málo přerůstají trpaslíka. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Zahrada Jaroslava Součka je plná bonsají. KOČÍ R. (2004): Rostlinolékaři upozorňují. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Přípravky na plísně a mšice. KOČÍ R. (2004): Bonsaje přijede tvarovat japonský mistr. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. KOČÍ R. (2004): Politika byla houbaři na houby. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Mykolog Svatopluk Holec. KOČÍ R. (2004): Jiřiny zahradník miluje, věrný zůstává manželce. Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. Vlastimil Hucl je největším pěstitelem jiřin na Plzeňsku. KOČÍ R. (2004): Plzeňské stromy kosí sucho. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. KOČÍ R. (2004): Co chtějí lidé v Borském parku? Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Anketa. KOČÍ R. (2004): S kaloni se dělí o koupelnu. Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. Chovatel Miroslav Vaňousek. KOČÍ R. (2004): Pařez po jírovci musel pryč. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10.

104 Bláhová R., Nesvadbová J. et Sofron J.: Pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně 107 KOČÍ R. (2004): Roudenští se bojí kácení stromů. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. KOČÍ R. (2004): Jak se změní Bolevák? Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. Úprava okolí boleveckých rybníků. KOKOŠKA J. (2004): Milovníky bonsají čeká rok výstav. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. KOKOŠKA J. (2004): Japonská zahrada je plná symbolů. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. KOKOŠKA J. (2004): Okolí zimáku přišlo o desítky stromů. Plzeň. Deník, Plzeň, : 7. Stromy u zimního stadionu musely ustoupit parkovišti. KOKOŠKA J. (2004): Zájem o pěstění bonsají na Plzeňsku rychle roste. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. KOKOŠKA J. (2004): Habrmanův park čeká proměna. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. KOKOŠKA J. (2004): Manažeři sázeli alej na Chlum. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Největší odběratelé Zelené energie sázeli alej. KRČMÁŘ L. (2004): Hráz rybníka skrývá mnoho zajímavostí. Plzeň. Deník, Plzeň, : 27. Hráz, rybárna a staré duby letní jsou zajímavostí Velkého boleveckého rybníka. KRLIŠ V. (2004): Prodej hub u silnic a ve stáncích. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/3. KUBÁT K. (2003): Antonín Pyšek ( ). Preslia, Praha, 75: Doplněk bibliografie sestavil P. Pyšek. KUČERA P. et MARVAN P. (2004): Taxonomy and distribution of Lemanea and Paralemanea (Lemaneaceae, Rhodophyta) in the Czech Republic. Preslia, Praha, 76: Ruduchy (Rhodophyta) Lemanea fluvialilis Plzeň, Kalikovský mlýn (společně s Lemanea catenala). LANGOVÁ I. (2004): Sportoviště na Slovanech se v budoucnu rozšíří. Radniční Listy, Plzeň, 9/4: 3. LEŠKA V. (2004): V Křimicích se nezastaví. Plzeň. Deník, Plzeň, : 8. Výroba křimického zelí. LEŠKA V. (2004): Strom se včera stěhoval na náměstí. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. Vánoční výzdoba náměstí. MANDÁK B., PYŠEK P. et BÍMOVÁ K. (2004): History of the invasion and distribution of Reynoutria taxa in the Czech Republic: a hybrid spreading faster than its parents. Preslia, Praha, 76: NEDVĚD J. et TICHÁ E. (2004): V lesích odumřelo mnoho stromů. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/3. Následky sucha a škůdců. NEDVĚD J. (2004): Trpí především staré porosty, vysvětluje Jan Kaňák. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/3. Sucho a pokles spodních vod má vliv na stromy. NEDVĚD J. (2004): V centru Plzně padly letité stromy. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/2. Stromy ve velmi špatném stavu byly pokáceny. NESVADBOVÁ J. (2004): Vycházka na Ústřední hřbitov v Plzni. Calluna, Plzeň, 9/1: 2 3. Návštěva hrobů plzeňských botaniků i významných kulturních a politických osobností. NESVADBOVÁ J. et SOFRON J. (2004): Vegetace a flóra katastru obce Lhota (Plzeň-město). Erica, Plzeň, 12: NOVÁK P. (2004): Proč mají hrušně rez? Také kvůli jalovcům. Mladá Fronta Dnes, Kraj Plzeňský Dnes, : C/1. PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ B., PETRŮ J., RIEDL D. et SVOBODA A. M. (2004): Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 526 p., Nakl. Libri, Praha. Plzeň: p

105 108 Erica, Plzeň, 13: , 2006 PACKAN T. (2004): Jahodové plantáže se začínají červenat. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. PECHÁČKOVÁ S. et CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (2004): Zpráva o činnosti západočeské pobočky České botanické společnosti při AV ČR za rok Calluna, Plzeň, 9/1: 1 2. PĚNKAVOVÁ J. (2004): Putování po stopách Františka Malocha. Plzeň. Deník, Plzeň, : 35. Naučná stezka. PYŠEK P., KUČERA T. et JAROŠÍK V. (2004): Druhová diverzita a rostlinné invaze v českých rezervacích: Co nám mohou říci počty druhů? Příroda, Praha, 21: Petrovka a Zábělá. REJMÁNEK M., KOVÁČ P., KRAHULEC F. et HADINEC J. (2004): Emil Hadač ( ) botanik, ekolog a člověk. Preslia, Praha, 76: E. Hadač působil na Pedagogické fakultě UK pob. v Plzni (a Vyšší pedagogické škole) v padesátých letech 20. stol.. ŘEZÁČOVÁ J. (2004): Změny v ruderální vegetaci venkovského typu zástavby v Plzni. 87 p. + [11]p. append., ms. [Dipl. práce depon. in: Knihovna kat. přír. Pedag. fak. Západočes. Univ. Plzeň]. SKALA J. (2004): Odborníci radili pěstitelům. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. Rady pro citrusáře. SKALA J. (2004): Kácejí zdravé stromy, ty prý překáží řece. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. SOFRON J. (2004): Březový lesík v Plzni-Bílé Hoře. Calluna, Plzeň, 9/1: STOLAŘÍK R. (1973): Historie lesa. 3. Cyklus LZ Plzeň. ms. (Depon. in: ÚHÚL Brandýs n. L. et ÚHÚL Plzeň). SVOBODA M. (2004): Starý dub se sklání nad kamennou symbolikou. Radniční Listy, Plzeň, 9/3: 4. Japonská zahrada v plzeňské Zoologické a botanické zahradě. SVOBODA M. (2004): Šówa-en Jeřáb nesoucí poselství míru. Iris, Plzeň, 2/3: 3. Unikátní japonská zahrada s názvem Šówa-en v Zoologické a botanické zahradě v Plzni. ŠEDIVCOVÁ N. et KOČÍ R. (2004): K obnově nejstaršího parku se mohou vyjádřit všichni. Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. Borský park. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Univerzita všechny zve: Zasaď si svůj strom! Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Skvrňanští uhájili zelený pruh. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Noční meditace lákaly. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Horníčkovi věnují zahradu v centru. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Japonský mistr zaučoval Plzeňany. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. Výstava bonsají. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Mohou jíst choroše opravdu jen děti? Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Výstava hub. ŠRÁMKOVÁ J. (2004): Už rostou, tvrdí houbaři. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. ŠTRUNCOVÁ V. (2004): Obří pýchavky vyrostly přímo uprostřed města. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. VACÍK R. (2004): K sedmdesátinám RNDr. Františka Němce (* ). Erica, Plzeň, 12: Bibliografie prací entomologa a příležitostného floristy. VESELÁ D. (2004): Je Borský park nebezpečné místo? Plzeň. Deník, Plzeň, : 12. VESELÁ D. (2004): Nasvícená zahrada zlákala desítky lidí. Plzeň. Deník, Plzeň, : 10. Meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích.

106 Bláhová R., Nesvadbová J. et Sofron J.: Pátý dodatek k botanické bibliografii města Plzně 109 VESELÁ D. (2004): Lüftnerka potřebuje miliony. Plzeň. Deník, Plzeň, : 9. VESELÁ D. (2004): Umírající hlohy nahradí třešně. Plzeň. Deník, Plzeň, : 11. VÍTKOVÁ M., TONIKA J. et VÍTEK O. (2004): Stanovištní charakteristika akátových porostů na území Čech. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: WILHELMOVÁ D. (1997): Obnova sadového okruhu v Plzni. Moderní Obec, 5: WILHELMOVÁ D. (1998): Osnova parku Potoční v Plzni. Architekt, 44/12:

107 Erica, Plzeň, 13: , Marie KUPCOVÁ Západočeské muzeum v Plzni, Tylova 22, Plzeň, botanika@volny.cz Přírůstek rukopisů za roky v knihovně oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni Der Zugang der Handschriften in der Bibliothek der botanischen Abteilung des Westböhmischen Museums in Pilsen in Jahren Od r byla knihovna oddělení botaniky Západočeského muzea v Plzni obohacena o následující rukopisné práce: ADAMOVSKÝ M. (2002): Výskyt orchidejí v okolí Plzně. 11 p., [photo color., map. in text], ms. [Biologická olympiáda kat. C]. ANONYMUS [Čížek K.] (s. a.): Lidové názvy rostlin z jižního Plzeňska v práci Josefa Branda Jak nám zobák narost. [3]p., ms. BLUDOVSKÝ D. (1991): Stručná charakteristika vegetace lokality Mokré louky pod Lhotkou u Spáleného Poříčí. 36 p., [4 + 7 transektů in text], 3 append., ms. [Středoškolská odborná činnost]. ČEČIL F. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Lopata. 69 p., 21 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Zlín. 59 p., 20 map., 6 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Chejlava. 89 p., 24 map., 12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Planý vrch. 71 p., 23 map., 11 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Vlček. 95 p., 24 map., 21 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1984): Státní přírodní rezervace Anenské rybníky. 86 p. 7 map., 13 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1984): Státní přírodní rezervace Lužany. 73 p., 17 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1985): Státní přírodní rezervace Ostrůvek. 76 p., 19 map., 19 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1986): Státní přírodní rezervace Bílá strž. 101 p., 17 map., 12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1986): Státní přírodní rezervace Bystřice. 82 p., 20 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEČIL F. [red.] (1987): Chráněný přírodní výtvor Racovské rybníčky. 53 p., 15 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČEJKA V. (2000): Biologické hodnocení území Lomečky Na Větrovně. 11 p., [fig. in text], ms. ČEJKA V. (2001): Současný stav vegetace v lokalitě Zbynické rybníky u Sušice v okrese Klatovy. [15] p., [p. 1 8b in orig., map. in text], ms. ČEJKA V. (2003): Biologické hodnocení Dolany, mlýn na Úhlavě, výstavba malé vodní nádrže. 8 p., [map., fig. in text], ms.

108 112 Erica, Plzeň, 13: , 2006 ČEJKA V. (2003): Biologické hodnocení rozšíření dobývacího prostoru těžby štěrkopísků v ložisku Beňovy v k. ú. Bezděkov. 8 p., [map., fig. in text], ms. ČEJKA V. (2003): Biologické hodnocení Strážov. 10 p., [+ titul. p., map. in text], ms. ČERVENÁ A. [red.] (1976): Státní přírodní rezervace Skalky na Sádku. 30 p., 13 map., 2 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1977): Státní přírodní rezervace Jelení vrch. 53 p., 19 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1977): Státní přírodní rezervace Starý Hirštejn. 55 p., 14 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1978): Státní přírodní rezervace Jezvinec. 77 p., 20 map., 15 photo, ms. [Inventarizační průzkum.] ČERVENÁ A. [red.] (1978): Státní přírodní rezervace Odlezelské jezero. 59 p., 18 map., 14 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1979): Státní přírodní rezervace Rotava. 25 p., 15 map., 12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1980): Chráněný přírodní výtvor Strašínská jeskyně. 25 p., 6 map., 5 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Fajmanovy skály a Klenky. 83 p., 22 map., 14 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Přimda. 72 p., 24 map., 12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Rašeliniště Haar. 53 p., 20 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENá A. [red.] (1982): Chráněný přírodní výtvor Bašta. 31 p., 5 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1984): Chráněná přírodní památka Vlčí jámy. 32 p., 11 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1985): Chráněný přírodní výtvor Mrazové srázy u Lazen. 30 p., 11 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1986): Chráněný přírodní výtvor Železná hůrka. 28 p., 8 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1986): Státní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. Vol p., 26 photo, ms., vol map., ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1986): Státní přírodní rezervace Křížový kámen. 59 p., 18 map., 12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČERVENÁ A. [red.] (1987): Chráněný přírodní výtvor Kateřina. 23 p., 22 map., 6 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ČÍŽEK K. (s. a.): Zemské stezky vedoucí přes Šumavu a Český les a jejich ochrana. [4] p., ms. ČÍŽEK K. [2004?]: Orografický termín Závora (Riegel) na Šumavě, v Českém lese a v přilehlé oblasti. [3] p., ms. HAVLOVIČOVÁ H. [ed.] (1973): Státní přírodní rezervace Herštýn. 49 p., 16 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. HOSTIČKA M. [red.] (1977): Chráněné naleziště Dolnice. 31 p., 8 map., 6 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. HUBENÝ P. jun. et HUBENÝ P. sen. [1984, 1985?]: Geologický a morfologický vývoj Klatovska. [2] p., 6 + [2] fig.,ms. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (2003): Závěrečná zpráva botanického průzkumu pro PP Kařezské rybníky. 13 p., 5 append. [tab., 13 photo, map.], ms.

109 Kupcová M.: Přírůstek rukopisů za roky v knihovně oddělení botaniky 113 KARLÍK P. (2001): Louky a příbuzné typy vegetace Brd a Podbrdska. 204 p., [9 map., 33 color. photo, 4 diagr. in text], 11 append., ms. [Dipl. práce]. KOČANDRLOVÁ E. [ed.] (1975): Státní přírodní rezervace Háj. 64 p., 16 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KOLÁŘOVÁ J. (1985): Floristický výzkum klidové oblasti pod Štědrým. 128 p. [3 tab., photo, map., 3 fig. in text], 1 append. [map.], ms. [Dipl. práce]. KRAFT J. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Vol p., ms., vol map., 23 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Olšová vrata. 48 p., 16 map., 5 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT F. [red.] (1984): Chráněný přírodní výtvor Čertova hráz. 32 p., 9 map., 3 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1984): Chráněný přírodní výtvor Čertova kazatelna. 29 p., 8 map., 6 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1984): Chráněný přírodní výtvor Loupensko. 45 p., 13 map., 3 photo, ms. [Inventarizační průzkum.] KRAFT J. [red.] (1986): Chráněný přírodní výtvor Údolí Ohře. 60 p., 10 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1987): Chráněný přírodní výtvor Kamenný hřib. 15 p., 14 map., 2 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1987): Chráněný přírodní výtvor Sokolova vyhlídka. 36 p., 10 map., 2 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFT J. [red.] (1988): Chráněný přírodní výtvor Viklan. 23 p., 7 map., 3 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. KRAFTOVÁ J. (l987): Ochranářské mapování na listech a mapy 1: (okres Rokycany). 12 p., 4 tab., 2 photo, [2] map., ms. [Středoškolská odborná činnost]. KŘENOVÁ Z. (2003): Přírodní rezervace V Morávkách. 5 p., 1 tab., [fig. in text], 2 append., ms. MANDÁK B. (s. a.): Botanický průzkum přírodní rezervace Čepičná. 17 p., [7] fig., ms. MANDÁK B. (1993): Vliv charakteru zástavby na flóru a vegetaci Horažďovic. 83 p. [3 tab., color. photo, 32 fig. in text], 2 append., [tab.]., ms. [Dipl. práce]. MATĚJKOVÁ I. (l998): Flóra a vegetace jižní části přírodního parku Plánický hřeben. 203 p., [3 tab., 4 fig. in text], 4 append., ms. [Dipl. práce]. MATĚJKOVÁ I. (2003): Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy u Nehodíva na období Vegetační a floristické poměry území. 9 p., 3 map., 3 append., ms. MATĚJKOVÁ I. (2003): Plán péče o přírodní rezervaci Na Volešku na období Vegetační a floristické poměry území. 12 p., 5 append., ms. MATĚJKOVÁ I. et NESVADBOVÁ J. (2003): Flóra a vegetace přírodní rezervace Hvožďanská louka. 54 p., [tab. in text], 3 map., ms. MUDRA P. et TRÉGLER M. (2003): Botanický průzkum PR Pod Volfštejnem. [11] p., map., photo, ms. NESVADBOVÁ J. [red.] (1978): Státní přírodní rezervace Petrské údolí. 71 p., 20 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1978): Státní přírodní rezervace Starý rybník. 56 p., 12 map. 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] ( 1979): Chráněné naleziště Pod Šipínem. 34 p., 13 map., 3 photo, ms. [Inventarizační průzkum].

110 114 Erica, Plzeň, 13: , 2006 NESVADBOVÁ J. [red.] (1979): Státní přírodní rezervace Farské bažiny. 90 p., 19 map., 13 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1979): Státní přírodní rezervace Podkovák. 63 p., 16 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1979): Státní přírodní rezervace Vladař. 75 p., 14 map., 13 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Bučina u Žďáru v Českém lese. 39 p., 17 map., ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Diana. 76 p., 23 map., 15 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Dubensko. 75 p., 17 map., 16 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Velký kámen. 45 p., 18 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Chynínské buky. 82 p., 23 map., 15 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Míšovské buky. 49 p., 20 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Velký močál. 83 p., 21 map., 13 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Osojno. 47 p., 20 map., 14 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Zábělá. 90 p., 22 map., 11 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Křížky. 49 p., 17 map., 11 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J, [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Pluhův bor. 114 p., 24 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] ( 1983): Státní přírodní rezervace Smraďoch. 74 p., 22 map., 16 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1984): Chráněné naleziště Plamby. 35 p., 17 map., 14 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1984): Státní přírodní rezervace Netřeb. 96 p., 24 map., 19 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1985): Státní přírodní rezervace Mlynářská slať. 82 p., 22 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1985): Státní přírodní rezervace Rašeliniště Huť v Českém lese. 44 p., 17 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1985): Státní přírodní rezervace Rokytské slati. 96 p., 22 map., 20 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1987): Chráněný přírodní výtvor Pastviště u Fínů. 81 p., 17 map., 23 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1989): Chráněný přírodní výtvor Maršovy Chody. 32 p., 13 map., 4 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. NESVADBOVÁ J. [red.] (1989): Chráněný přírodní výtvor Pod Volfštejnem. 100 p., 17 map., [5] +12 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. PEŠEK F. (s. a.): Bryologická studie Českého Středohoří. 121 p., ms. REJNEK P. [red.] (1977): Státní přírodní rezervace Bělýšov. 67 p., 17 map., 10 photo, ms. [Inv. pr.].

111 Kupcová M.: Přírůstek rukopisů za roky v knihovně oddělení botaniky 115 SOFRON J. (1968): Zpráva o odborné exkurzi konzervátorů státní ochrany přírody Západočeského kraje do chráněných území východních Čech. [4] p., ms. SOFRON J. (1980): Život a dílo Františka Malocha ( ). 22 p., ms. SOFRON J. (1999): Současný stav vegetace západních Čech. (Území mimo CHKO Křivoklátsko a CHKO a NP Šumava). 11 p., ms. SOFRON J. (2000): Chráněná území Starého Plzence. [3] p., ms. SOFRON J. (2002): Příroda v obecní kronice. [4] p., ms. SOFRON J. (2003): Stručný nástin přírodních poměrů obce Dýšiny a kontaktních území. [68] p., ms. SOFRON J. (2005): Stručný nástin vegetačních poměrů katastru obce Žilova. 12 p., ms. SOFRON J. et NESVADBOVÁ J. (2003): Mapa rekonstruované vegetace v katastrálních územích Malesice, Dolní Vlkýš, Lhota u Dobřan. 11 p., [map. in text], ms. SVĚTLÍKOVÁ M. (2001): Ekobiologie graminoidů šumavského vrchoviště. 165 p., [59 tab., 11 color. photo, 64 fig. in text], ms. VACOVSKÝ M. [red.] (1991): Chráněný přírodní výtvor Petrovka. 73 p., 19 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. VOREL I. et VORLOVÁ J. (2004): Studie ochrany krajinného rázu na území přírodního parku Horní Berounka. 38 p., ms. ŽÁN M. [red.] (1976): Chráněné naleziště Malochova skalka. 46 p., 15 map., 5 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1977): Státní přírodní rezervace Chudenická bažantnice. 70 p., 18 map., 15 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1977]: Státní přírodní rezervace Kamenný rybník. 78 p., 19 map., 4 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1979): Státní přírodní rezervace V horách. 89 p., 24 map., 21 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Hůrky. 61 p., 19 map., 4 photo, ms. [Inventarizační průzkum.] ŽÁN M. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Chlum. 92 p., 19 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1980): Státní přírodní rezervace Chlumská stráň. 115 p., 20 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Hádky. 59 p., 24 map., 11 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Malé jeřábí jezero. 60 p., 21 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1981): Státní přírodní rezervace Velké jeřábí jezero p., 20 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Bělč. 81 p., 26 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Prácheň. 88 p., 20 map., 6 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1982): Státní přírodní rezervace Žďár. 121 p., 23 map., 9 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Kladské rašeliny, vol p., ms., vol map., 27 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Krašov. 108 p., 23 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum].

112 116 Erica, Plzeň, 13: , 2006 ŽÁN M. [red.] (1983): Státní přírodní rezervace Oceán. 78 p., 21 map., 7 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1984): Státní přírodní rezervace Střela, vol p., 15 photo, ms., vol map., ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1986): Státní přírodní rezervace Pleš. 62 p., 21 map., 10 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÁN M. [red.] (1988): Chráněný přírodní výtvor Skalky skřítků. 43 p., 12 map., 8 photo, ms. [Inventarizační průzkum]. ŽÍLA V. et VÁCLAVÍKOVÁ E. (2003): Přírodní rezervace Milčice. Botanický průzkum. 10 p., 3 append., ms.

113 Erica, Plzeň, 13: 117, Erwin Gust ( ) Jsme velmi smutni, že už můžeme jen vzpomínat. Bolí to tím více, že máme vzpomínky jen dobré. Preparátor zoologického oddělení Západočeského muzea v Plzni, pan Erwin Gust, byl citlivý člověk racionálního ducha, profesně perfektní, pořádkumilovný, hodný, vždy přímočarý, trvale veselý a přátelský. Znal přírodu a miloval ji. Od svých čtrnácti let tvrdě pracoval. Nejdříve jako horník ve Zbůchu, na vojně jako Černý baron v útvarech PTP, později jako seřizovač strojů v nýřanské Tesle. Preparátorskou profesi vykonával dlouho, nejdříve v Anatomickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni, od do v Západočeském muzeu zde tedy plných osmadvacet let. Byl samoukem, kvalifikovaným zkouškami v Národním muzeu v Praze. Měl výtvarný cit a postřeh pro detail, výborně znal morfologii zpracovávaných objektů, vycpaninám dokázal vždy dát přirozený výraz. O své práci trvale přemýšlel, stále hledal nové pracovní postupy. Byl to rybář a hlavně myslivec, uměl skvěle vařit, jeho rybí pochoutky byly nedostižné. Poutavě vyprávěl, vždy s překvapivou pointou. Své nemoci řadu let překonával velmi statečně letos na Nový rok se mu to již nepodařilo, Osud byl silnější. Erwine, nemůžeme na Tebe zapomenout, byl jsi prima chlap. Za pracovníky přírodovědných oddělení Západočeského muzea v Plzni František Němec