Měsíčník členů a přátel sboru

Transkript

1 Měsíčník členů a přátel sboru Kdo je Bůh jako ty, který snímá nepravost, promíjí nevěrnost pozůstatku svého dědictví! Nesetrvává ve svém hněvu, neboť si oblíbil milosrdenství. Micheáš 7:18 strana 1 - září 2015

2 Obsah 2 Obsah, tiráž 3 Pastýřský list sborům (D. Fajfr) 4 Zápis ze schůze staršovstva (L. Raus) 5 Samuel Gide Berhe (H. Fišerová) 6 Tábor Pán prstenů (A. Navrátil) 8 Hiawatha 2015 (J. Olšák) 9 Rybka za dveřmi (A. Navrátil) 9 Kroměříž 2015 (L. a R. Rausovi) 11 Křestní shromáždění (J. Kubeš) 12 Náměty k modlitbám 13 Oznámení, inzeráty a pozvánky 13 Narozeniny 14 Pravidelná setkání, informace o sboru Titulní stranu obsadil, jak jinak, tábor Rybky. Fotky (všech 560) najdete ve fotoalbu na sborovém webu. Tiráž Redakce Měsíčníku Barbora Telferová Kšírova Brno - Horní Heršpice tel Příspěvky a připomínky k Měsíčníku barcza@gmail.com Toto číslo neprošlo jazykovou korekturou. Cena kopírování odpovídá počtu stran x 1 Kč. Pokud byste navíc měli zájem dostávat plnou verzi Měsíčníku přímo do Vaší ové schránky, stačí dát vědět barczi, a to nejlépe na její barcza@gmail.com Pokud máte zájem napsat pro Měsíčník nějaký článek (zážitek, komentář, inzerát), neváhejte a pošlete jej na tentýž . Vaše články co nejdřív otiskneme. Měsíčník je Váš a pro Vás - bez Vás to tedy nejde. Příští Měsíčník vyjde (dá-li Pán) v neděli 11. října. Uzávěrka pro toto číslo bude ve středu 7. října v 18:00. Církev bratrská je společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Zachránce. Přijímá Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše a jeho život tomu odpovídá. Chce být otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Svůj úkol vidí ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v pomoci potřebným. září strana 2

3 Pastýřský list sborům Církve bratrské Byl jsem na cestách, a ujali jste se mne. Milé sestry, milí bratři, přátelé! Srdečně vás všechny zdravím a přeji vám Boží pokoj. Ještě před rokem málokdo tušil, že slova uprchlík, běženec, migrant se budou pravidelně objevovat v titulcích hlavních zpráv většiny médií. Statisíce lidí opustily své domovy a hledají bezpečí v utečeneckých táborech buď na svých územích, nebo v sousedních státech, kde čekají, že by se snad mohli vrátit zpátky. Jiní už tuto naději dávno ztratili a vidí svoji budoucnost převážně v zemích západní Evropy. Naše země nezůstává stranou a nabízí zatím skrovnou pomoc. Pokud se nic nezmění, pak z rozhodnutí vlády z července 2015 přijmeme během jednoho roku osob, z toho osob z Řecka a Itálie. Tito lidé sice nechtějí k nám, ale tábory v těchto zemích jsou přeplněné a potřebují odlehčit. Jedná se o tzv. relokaci, o dočasné přemístění, než dojde k udělení či zamítnutí vstupního víza do některé z cílových zemí. U těch zbývajících 400 osob jde o přesídlení, o udělení azylu, a tedy možnosti žít a pracovat v naší zemi. Názory na přijímání uprchlíků se liší, výjimkou nejsou ani radikální odpůrci z řad křesťanů. Církev bratrská se spolu s dalšími církvemi připojila k těm, kteří ctí hodnoty jako je láska k bližnímu, solidarita, pomoc lidem v nouzi, zejména těm, kterým jde o holé přežití. Starý i Nový zákon takové příběhy zná. Sám Bůh nabádá Boží lid, aby byl vstřícný: Milujte hosta, neboť jste byli hosty v Egyptské zemi (5M 10,19). Co země v odpočinutí zplodí, bude vaší potravou, pro tebe, tvého otroka i otrokyni, tvého nádeníka i přistěhovalce, kteří u tebe pobývají jako hosté (Lv 25,6). Pán Ježíš mimo jiné charakterizuje svoje následovníky takto: Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne (Mt 25,35). Apoštol Pavel nám připomíná, že máme činit dobře všem, nejvíce pak domácím víry. K tomu jen připomenu, co všichni víme, že každá pomoc něco stojí a často není bez rizika, ale přináší Boží požehnání, po kterém toužíme. V současné situaci to znamená najít nový domov některým z oněch 400 osob. S tímto vědomím se spolu s členy Rady Církve bratrské obracím na naše staršovstva a sbory, aby otevřely své dveře zdecimovaným poutníkům, ať už půjde o křesťany či příslušníky jiných vyznání. Prakticky to může znamenat finanční či hmotnou pomoc (číslo účtu bude včas zveřejněno). Další možnost spočívá v tom, že obce mohou mít k dispozici volné byty nebo byt zajistí sbor (buď vlastní, či nějaký na jeden či dva roky pronajme) a pomůže při integraci rodiny, která prošla všemi fázemi od bezpečnostní prověrky až po správní řízení a byla jí dána možnost trvalého usídlení. Zde se nabízí mnoho příležitostí pro členy a přátele sboru například pomoc při hledání zaměstnání, výuka českého jazyka, pomoc při vyřizování nutných formalit, seznámení s místní lokalitou, pomoc při nákupech, při návštěvě lékaře atp. Důležité budou přátelské neformální kontakty, které pomohou rodinám zapadnout do naší společnosti. Cílem je, aby se rodiny osamostatnily a byly co nejdřív nezávislé na pomoci druhých. Pokud vše půjde podle harmonogramu, první rodiny bychom mohli přijmout začátkem roku Vážená staršovstva, přátelé, děkuji vám za vše, co v této bohulibé činnosti podniknete. Ať vám Bůh žehná a je vám milostivý. S bratrským pozdravem Daniel Fajfr, předseda Rady Církve bratrské, V Praze, září 2015 strana 3 - září 2015

4 Zápis ze schůze staršovstva 21. července a 8. září 2015 Ohlédnutí za minulými akcemi a plány do budoucnosti Pro velký úspěch pobytu na Grúni zopakujeme i příští rok, předpokládáme termín 9. až Sborový víkend na Valašsku na Lhotě je předběžně plánován na 6. až Staršovstvo Staršovstvo pokračovalo ve svých úvahách o podobě své práce. Scházet se bude i nadále 1x měsíčně, kromě toho však budou ve zvláštních termínech konána setkání se členy sboru. V neděli se bude konat setkání bratří starších s manželkami (a s dětmi). Pastorace Jako při každém setkání věnovalo staršovstvo podstatnou část svého jednání pastoraci. Na základě své vlastní žádosti definitivně z našeho sboru odcházejí Norika a Zbyněk Veselí. ********************** Křest Staršovstvo hovořilo se sestrou Boženkou Kobrovou, která žádá o křest. Staršovstvo s jejím křtem i s přijetím do sboru jednomyslně souhlasí. Komunitní centrum Jako host byla jednání přítomna sestra Jitka Vilémová, která na přípravě Komunitního centra spolupracuje. Žádost o dotace přijde na řadu nejdříve za rok, je tedy poměrně dost času na přípravu. Nejjednodušší by bylo, kdybychom již vlastnili objekt a měli projekt ve fázi stavebního povolení. I kdybychom peníze dostali přislíbené, měli bychom mít k dispozici naše peníze, protože dotační peníze přichází dodatečně. Určitou možností by mohla být banka (půjčka) nebo stavební firma, která nám posečká s platbou. Jsou dvě klíčové otázky: Jaký objekt a jak se na tuto akci díváme jako sbor. Nebo z jiného pohledu, proč vůbec do něčeho takového jít, k čemu to našemu sboru bude a co nás to bude stát. Zazněla i odpověď na první část otázky: Je to způsob, jak se přiblížit našemu městu a místu. Aktuálně se jeví, že by náš sbor byl v Komunitním centru finančně zainteresován. Nově vzniklá organizace by totiž nebyla dost důvěryhodná. Byla předběžně stanovena potřebná plocha a to zhruba ve velikosti Rubínku (obě patra), celkem cca 678 m². Při ceně 50 tis. Kč/m² (běžná cena bytů) by vycházela cena cca 34 mil. Kč. Naše spolúčast k dotacím je 25 %, což by činilo 8,5 mil. Kč. Je třeba též myslet na parkoviště, bez kterého by objekt nedostal kolaudaci. Počítá se s tím, že by provoz a údržba Komunitního centra byly financovány naším sborem z darů. Zatím není jasné, nakolik by např. bylo možno pronajímat sál apod. Představa je, že na provoz nebudeme získávat projektové peníze. Otázka imigrantů S iniciativou přišel Ivan Petlan (iniciativa GEN21 Dan Drápal) a staršovstvu se jeví září strana 4

5 tato otázka důležitá. Jedná se o křesťanské uprchlíky ze Sýrie, většinou o vdovy s malými dětmi. Zatím je ovšem nutné čekat na rozhodnutí vlády. Je ale potřeba o této problematice začít hovořit a modlit se za správná rozhodnutí. Pravděpodobně bude nezbytný nějaký koordinátor, který bude sledovat informace a bude umět říct, co je potřeba udělat. Je zde ovšem celá řada neznámých, nemá zatím smysl něco konkrétního v této věci dělat spíše přemýšlet a modlit se. Musíme se jako křesťané stavět proti fašizujícím tendencím, nebezpečí fašizace naší společnosti tu reálně je. Pastorace Jako při každém setkání věnovalo staršovstvo podstatnou část svého jednání pastoraci. zapsal Luboš Raus Samuel Gide Berhe Věk: 43 let Země původu: Eritrea (Východní Afrika) Vyznání: Křesťan V dubnu 2015 obdržel politický azyl vízum a pracovní povolení pro země EU na 5 let Hledá práci a bydlení, aby se mohl usadit v EU a mohla se k němu připojit jeho žena a děti. Stručné informace k jeho životu: Jak je v Eritrei běžné, Samuel narukoval v 18 letech do armády na povinnou vojenskou službu, která má oficiálně trvat rok a půl, nicméně armáda návrat znemožňuje, proto tam strávil 22 let, většinu z nich v přímém boji. Ve službě dostával 8 dolarů na měsíc, s rodinou se vídal maximálně 1x ročně, za svou službu v armádě nasbíral 5 průstřelů. V říjnu 2013 se mu podařilo utéct z Eritrei do Súdánu a později na Sicílii, kde strávil 18 měsíců v uprchlickém táboře u městečka Mineo. Zde dostal již zmiňovaný azyl, nicméně protože na Sicílii je obrovská nezaměstnanost (odchází i místní obyvatelé), hledá práci v jiné zemi EU, kde jsou lepší podmínky. Pokud se mu podaří najít práci a bydlení, zajistí bezpečí své rodině (manželka a třináctiletá dcera v Eritrei, osmnáctiletý syn na útěku v Súdánu, kde zůstává pro nedostatek financí převaděči chtějí 4000 dolarů za osobu). Samuel mluví anglicky, samozřejmě by se učil i česky, je komunikativní, houževnatý a radostný člověk, který dovede přijímat tvrdou realitu života. Je ochotný se učit, když se mu nabídne příležitost, tak udělá maximum. Bohužel zatím neměl možnost vyzkoušet víc profesních činností, než je boj. Rád vaří, ale kvalifikaci v tom nemá. Jeden z průstřelů (pravé zápěstí) mu omezuje pohyblivost a výkonnost zápěstí. Určitě by potřeboval podporu v začlenění, výuce jazyka, v nabytí pracovních dovedností v naší kultuře Pokud byste věděli o možnosti zaměstnání, ubytování nebo o organizaci, která by pro Samuela našla využití jeho sil a současně integrační podporu, kontaktujte prosím mě: Hana Fišerová , hanafishy@gmail.com Děkuji za váš čas a zájem! strana 5 - září 2015

6 Tábor Pán prstenů Prázdniny utekly rychlostí světla, ale i tak za sebou stihly zanechat nesmazatelnou stopu. Tento rok jsme pořádali tábor na téma Pána Prstenů. Měli jsme na něm kolem 43 dětí a k 16 vedoucím. Tábořiště opět bylo na Spálené Valše, kam se rádi budeme vracet. Tím největším zázrakem ale nebyla překrásná krajina nebo počasí, ale události, které se děly. Až nás překvapilo, jak plně biblickým se tento tábor stal. Tolkien, který napsal Pána prstenů, do něj totiž vtělil tolik z Krista, že ho nelze přehlédnout. Nejmocněji to jde pozorovat u dvou postav. U Gandalfa, který je skrytým služebníkem dobra, moudrým a laskavým. Zároveň pečuje i o ty nejméně důležité a nakonec se za všechny obětuje, aby byl v podstatě vzkříšen a ve finální bitvě se podílel na vítězství dobra. Stejnou měrou je ale Kristus vložen do Aragorna, krále dávného království, který je také skrytý, také pečuje o ty nejmenší z národů, prokáže nesmírnou odvahu, obětavost, sílu a pak se zjeví ve slávě a vede svůj lid k vítězství navzdory okolnostem. A takhle by se dalo pokračovat dál a dál. Příběhy jsou protkané obětí, odvahou, avšak i zradou, která ale často přechází v pokání (Boromir). A co víc, samy ty příběhy jsou archetypálně biblické. Důvod, proč se o tom tak dlouze, ale zajímavě rozepisuji :-), je prostý. Pokud totiž máte jako výchozí látku pro tábor takto zpracovaný materiál, který psal křesťan, tak je to ohromné požehnání. Dětem jsme příběhy převedli do biblické roviny, do veršů a aplikace. A protože jde o silný příběh v žánru, který děti milují, tak naslouchaly. Kdybych měl vybrat některý z veršů, který silně rezonoval, tak by to bylo Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele. (Jan 15,13). To pro nás učinil Kristus a to činí v příběhu nejeden hrdina. Hrdinou tedy není ten, kdo posílá do obtíží druhé, ale kdo se v nich druhých zastává. A tady se to dělo, ať už při rozhodování ve hrách nebo u mytí nádobí, kde starší pomáhali mladším, či při komunikaci v družinách. Osobně jsem tam zažil několik situací, kdy jsem jasně poznal, že Bůh tam byl s námi, pomáhal nám, zachraňoval nás a vedl. Protože výsledky některých her byly tak kristovské, že jsem nechápal, kde se to bere, protože my to přeci až tak nenachystali. Mám tím na mysli, že duchovní slovíčka byla všude, ale někdy se vyvinula nad naše očekávání. A Bůh dokázal z nejobyčejnější hry vytáhnout tolik úžasných věcí. Rád bych zmínil jednu, která mě nejvíce zasáhla. Při jednoduché hře, kde se chodilo po stanovištích, měly družiny možnost rozhodnout se pro nebo proti spolupráci se Sarumanem (mocný a zlý chlapík, který dělal, že už je hodný). Za spojenectví s ním nabízel družině kofolu, životy navíc a možnost bojovat se dvěma meči. Hlavní tahoun ale byla kofola. A představte si, že téměř všechny družiny to odmítly (i když leckdo v těch družinách byl pro). Až na jednu družinu, která si kofolu vzala. září strana 6

7 Upřímně, to jsme nečekali. Respektive čekali, ale zaskočilo nás to, protože jsme si museli položit otázku, co s tím. A tak jsme se modlili jako blázni a dlouho nad tím přemýšleli. Nemůžete totiž nad tím jen tak mávnout rukou, protože by to nebylo fér vůči těm, kdo si kofolu nevzali a zároveň není možné riskovat, že rozdělíme děti a budou proti sobě, takže co s tím? Tohle mělo velký potenciál, na obě strany. Nakonec ještě toho dne, před táborákem, jsme vzali onu družinu stranou a ta se setkala se Sarumanem. Ostatní děti zatím byly u táboráku a nic netušily. Podezření mohlo budit jen to, že všichni dostali životy (na zápěstí náramek se 3 nalepenými sucháčovými čtverečky. Když se vás v bitvě někdo dotkl herním mečem, tak jste mu dali jeden čtvereček a bojovali, dokud vám nějaký zbýval). A tak tedy čtyři družiny byly beze zbraní a se životy u ohně a jedna měla za táborem sraz se Sarumanem. A družině byla dána jasná volba, tak aby nemohlo dojít k omylu. První volba: dostanou extra navíc černé (padoušské) životy, dva meče a půjdou zaútočit na všechny družiny u ohně a pozor! Každý život, který jim seberou, si budou moci ponechat. Takže pokud zaútočí, tak mohou získat až 100 životů a s tím pak porazit hlavního záporáka hry Saurona (nejmocnějšího padoucha). Druhá volba: okamžitě odevzdají všechny své životy a nechají si jen prázdné náramky, protože Saruman je nenechá odejít živé a do konce tábora (zbývalo ještě asi 6 dní) nebudou moci hrát žádné hry. Jasná, ale těžká volba. A víte, co se stalo? Víte, kolik jich začalo zvažovat, že zaútočí? Nikdo. Nikoho ani nenapadlo, že by zaútočili na své přátele. Místo toho právě v tu chvíli přišel k životu onen verš a jedno ze starších dětí řeklo: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. A to, o čem se bavily, bylo, že samozřejmě dají své životy, protože přátelům neublíží. A probíraly, že je smutné, že nebudou moci nic dalšího hrát. Raději byly ochotny nehrát dál než zaútočit. A pak šly všechny k ohni, kde se zpívalo, a David měl slovíčko právě o oné hře. A toto vše dětem vylíčil. Co ona družina udělala a před jakou volbou stála. A řekl, jak volila a že je to stálo všechny životy, protože to znamená činit pokání. Neprohlubovat svoji chybu, ale napravit ji, i když to něco stojí. Životy jejich přátel pro ně byly cennější než vlastní. A víte, co zaznělo v tu chvíli od dětí? A mohli bychom jim dát své životy? Nikdo jim to ani nenaznačil, přišlo to od nich samotných. A David jen odvětil: Kdo chcete, můžete A naráz vstala drtivá většina ze 30 dětí a vydala se k oné družině dát jim své životy. Nedokážu říct, kolik z nás vedoucích mělo v tu chvíli v očích slzy, ale bylo to velice silné. Tady se děla milost a odpuštění. A dětí vstala většina a na některé se ani nedostalo, protože ona družina už měla všechny strana 7 - září 2015

8 životy doplněné. To byla chvíle, kdy děti ukázaly, že chápou, co je to pravá láska. Nepřišlo žádné odsouzení, ale pomoc a milost. My vedoucí jsme jen žasli nad Boží milostí a hluboce se nás to dotklo. Ano, rozepsal jsem se více než dost, ale chtěl jsem sdělit tuto silnou zkušenost, která nebyla jediná, ale byla nejsilnější. Díky Bohu za celý tábor a doufám, že dokážeme jít dál tou cestou, kterou Pán kráčí před námi. Děkujeme i vám všem za modlitby, bez kterých by toto nebylo možné. Na závěr tedy díky Bohu za tu možnost uspořádat letošní tábor, za to, že nás vedl, ochraňoval i uzdravoval. A moc moc díky všem vedoucím a zdravotníkům, jak z Brna, tak z Letovic a Valtic, protože to byl skvělý tým! A speciálně paním kuchařkám, které nám luxusně vařily a my tak mohli pobíhat kolem a mít na to sílu! :-) Aleš Navrátil Hiawatha 2015 Letos v létě jsme místo anglického tábora zkusili uspořádat jiné aktivity a jednou z nich byl tábor pro rodiče s menšími dětmi. Tábor jsme nazvali Hiawatha podle slavného irokézského náčelníka, neboť tábor byl na indiánské téma. Malých i větších indiánů se sešlo kolem 40 a tábor trval od pondělí do soboty. Na táboře jsme prožívali dobrodružství 3 irokézských kmenů, které objevují základní a vzácné věci, které potřebují pro život (vodu, oheň, bizony a kamarády). Kmeny se učily, že sice mohou soupeřit, ale lepší je spolupracovat, než se předbíhat; lepší je obětovat se pro druhého, než myslet jen na sebe. Kmeny si prakticky vyzkoušely, že už jen samotné přežití v divoké přírodě je možné tehdy, když spojíme své síly. Všechny tyto lekce jsme shrnuli do pojmu srdíčkový zákon jde totiž o to, co je v našem srdci. A při tom všem jsme si připomínali, že máme být za co vděčni Velkému Duchu našemu Pánu Bohu, který nám dává vodu, oheň, bizony i kamarády a navíc nás učí tomu, co je to láska a oběť pro druhého. Na táboře byly rodiny z našeho sboru, ale hlavně také rodiny našich přátel mimo sbor nebo rodiny, které mají děti v lesní školce rybička (což byla nejvýraznější skupina). V tomto zajímavém mixu jsme zažili plno legrace, zajímavých setkání i vážných hovorů. Věřím, že tak tábor naplnil své poslání vytvořit prostředí, kde si děti mohou hrát a přitom se učit důležité životní principy na jedné straně, a na druhé straně prostředí, kde si dospělí udělají čas na své i cizí děti a taky na sebe navzájem a aspoň trošku se otevřou pro vzájemné sdílení. I když byly podmínky náročné pár dní pršelo a do některých stanů teklo - měli jsme díky velkému teepee, stanové jídelně a Davidovu nekončícímu vtipu dobrou září strana 8

9 náladu a radost z toho, že jsme tam mohli být. Na závěr musím zmínit naše 3 luxusní kuchaře, kteří zajistili, že jsme nejen přežili tábor, ale také zažili skvělé chutě Jana, Květoš a Jitka díky, díky, díky. A hlavně díky Pánu Bohu, že jak účastníci, tak organizátoři mají chuť jet znovu :) John Olšák Rybka za dveřmi Rybka je sama o sobě velkým tématem, a tak dostane vlastní krátký článek. První setkání Rybky proběhlo ve středu 9. září od 17:00, a protože šlo zároveň o aftertáborpárky párty, tak jsme si něco opekli, zahráli a pustili si fotky z tábora! Zvány byly všechny děti, i ti, kdo nebyli na táboře. Z nejdůležitějších věcí pak zmiňme, že opět budeme mít příběh, na kterém budeme stavět. Pro teď zvažujeme krále Artuše, ale uvidíme ještě, jak se nám to vyvrbí. Jisté je, že toužíme po rozšíření vhledu do Písma a zachování principů, které se osvědčily na táboře. Rádi bychom se také v tomto roce více věnovali děvčatům, aby měla dostatek kreativního prostoru, a pro kluky chystáme nejen šermířské aktivity, ale také hraní na kytaru a vyrábění. Pro starší Rybku pak improvizační divadlo a zvažujeme včlenit jednou za měsíc duchovní skupinky, aby byl prostor pro popovídání si o všem, co by děti zajímalo ve spojitosti s jejich životem a vírou. Promýšlíme to a ladíme, aby to bylo pestré a zároveň užitečné. Prosím modlete se za nás, abychom to vyladili k Boží slávě. :-) Nadto budeme v blízkém čase spouštět facebookové stránky, abychom mohli děti rychleji informovat o všem dění na Rybce. Jistá je také už víkendovka, kterou uspořádáme října na naší oblíbené chatě v Křížánkách. Vím, že to zní přeplněně, ale díky Bohu máme z čeho vybírat a to, co bude nést ovoce, zůstane. Co bude nadbytečné, upadne v zapomnění. Hlavně abychom nezapomněli na to podstatné, pak to bude dobré. :-) S přáním požehnaného začátku školního roku, Aleš Navrátil Kroměříž 2015 Do Kroměříže se vždycky vracíme rádi a vracíme se tam každoročně. Kroměříž je krásné město dýchající historií, s bohatou hudební tradicí a rozsáhlým archivem barokní hudby, ale to není ten hlavní důvod. V uličce nad náměstím prodávají opravdu výbornou italskou zmrzlinu, můžeme doporučit, ale ani to není ten hlavní důvod. Kroměříž je totiž svým způsobem poutní místo, bylo by možno dokonce říct, že je to místo zázraků. Je nám jasné, že to zní podivně z úst protestantů, jenže my jsme byli u toho a ne jen jednou. Byli jsme totiž i letos na Manželských setkáních v Kroměříži. Zvláštní věc: sjede se okolo sta manželských párů snad ze všech koutů republiky, nejrůznějšího věku i vyznání, ba někdy i bez vyznání, krátce po svatbě i po několika desetiletích manželství, párů zdá se vzorových a bez problémů i párů, pro které je toto setkání poslední nadějí před rozvodem, párů bezdětných i párů obdařených početným houfem dětí. Všem je ale společná jedna věc, že jim totiž není lhostejný osud jejich vzájemného vztahu. Je třeba ještě podotknout, že kromě manželů sejde se v Kroměříži ještě zhruba stejné množství dětí nejrůznějšího věku a také početný národ pečovatelský, který se o ně strana 9 - září 2015

10 stará. A toto všechno se na týden ubytuje ve starobylých prostorách kroměřížského Arcibiskupského gymnázia. Po příjezdu obdržíme každý klíče od pokoje, cedulku se jménem oslovujeme se křestním jménem a tykáme si stručné pokyny a program. A pak jsme již pohlceni vírem událostí: uvítání v aule, společný zpěv, organizační pokyny, nezapomenutelný Honza Šlachta se svými básněmi a neskutečným humorem, předání dětí pečovatelům, první přednáška, práce v malých skupinkách. A tak každý den, k tomu ranní mše a večerní či spíš noční modlitby v malých kroužcích. A také úžasné biblické hodiny katolického faráře Václava Vacka. Jedna přednáška dopoledne, druhá odpoledne, po přednášce vždy skupinky. Nepřednášejí žádní pozvaní odborníci na manželství, přednášejí manželské páry, účastníci setkání. Není to teorie, je to o životě. Vypráví otevřeně o svých zkušenostech, vítězstvích i pádech a je to inspirující. Ve skupince k sobě nacházíme cestu hned po prvním setkání, tentokrát jsou s námi dva páry zhruba našeho věku. Krize, priority, sebevědomí, odpuštění, téma stíhá téma, jedno aktuálnější než druhé, a než se nadějeme, je tu volné odpoledne, abychom se alespoň trochu vzpamatovali po náročné práci. Volejbalový a fotbalový zápas, pečouni proti manželům, pak úžasný večer na nádvoří s tématem stvoření s téměř autentickým Adamem a Evou a také Stvořitelem i hadem. Stvoření bylo totiž téma celého týdne. A čepovala se kofola a pivo z pivovaru jednoho z účastníků, a grilovaly se klobásy, také domácí provenience, a hrála kapela a bylo veselo. Ale druhý den opět do práce, rozdíly mezi mužem a ženou, komunikace hned dvakrát, abychom uměli správně hovořit i správně naslouchat, sexualita a pozornosti. Nakonec nezbytná maturita v Podzámecké zahradě a před komisí a už je tu závěrečná mše s obnovou svatebního slibu. Než jsme se nadáli, je tu poslední den, slavnostní zakončení, úklid a loučení. Letos nám to uteklo obzvlášť rychle, pořád jsme měli dojem, že začínáme, a najednou tu byl konec. Nezbývá, než se těšit na podzimní obnovu, po sto dnech se setkáme opět v Kroměříži. To už bude nejvyšší čas zase nabrat sílu, abychom nepropadli skepsi, že je to všechno stejně marnost... A kde jsou ty slibované zázraky, zeptáte se. Ono už samo o sobě vidět pohromadě sto manželských párů, které s takovým nasazením pracují na svém manželství nelitujíce peněz ani času, je zázrak. No řekněte, viděli jste to někdy? A k tomu někdy životní cesty zatížené nevěrou, mnohaletou beznadějí, problémy, o kterých se nám mnohým nezdá ani v nejčernějších snech. Mohli jsme být u toho, když Pán Bůh takové věci uzdravoval. Ale i tady platí, že zázraky jsou pro věřící a ne pro skeptiky. To prostě musíte zažít. Luboš a Rut Rausovi, foto: Luboš Imramovský, manzelska.setkani.org září strana 10

11 Křestní shromáždění 20. září 2015 Místo: Brněnská přehrada, Kozí horka Půjčovna loděk, hostinec U Ňuchňáka Začátek v 10:00 Autem: parkoviště u Kozí horky Lodí: Odjezd 9:15 z Bystrce na Kozí horku (délka plavby 5 min.), pak pěšky cca 500m k půjčovně loděk Autobusem: linka 303 Brno-Veverská Bitýška, 101 Brno, Zoologická zahrada 9: Brno, Zoologická zahrada 9: Brno, Přístaviště 9: Brno, Rakovecká (z) 9: Brno, Rakovec (z) 9: Brno, Kozí horka (z) 9:19 Zpět odjezdy ve 12:34, 13:34 strana 11 - září 2015

12 Náměty k modlitbám 1) SBOR: za kazatele Davida Kubíčka, za staršovstvo, za diakony, za vedoucí skupinek. Vyprošujme jim moudrost, sílu a odvahu víry při službě Bohu i lidem; za vztahy v našem sboru. Prosme, ať se naučíme povzbuzovat jedni druhé a žehnat si navzájem; za pracovní skupiny ve sboru, které se věnují např. domečku, informovanosti, liturgii, a za vznik skupinky pro pastoraci; za sborový dům na KP74 za dostatek financí i za to, abychom ho dokázali využít k Boží slávě. Taky za pravidelné brigády a ochotu lidí se jich účastnit; za vedení kolem možné nové služby - komunitního centra se službami pro vozíčkáře; za možné nové místo k setkávání místo Rubínku, který město chce využít jinak. 2) AKCE SBORU: nedělní bohoslužby, modlitební setkání, klub Rybka, mládež, domácí skupinky, setkání pro chlapy; aktivity během školního roku a možnost sboru oslovit lidi v jeho blízkosti; večerní bohoslužby na Skleněné louce. 3) NEMOCNÉ: Anežku Hlavičkovou, Marii Novotnou, Lýdii Luklovou, Davida Kubíčka ml., Karla Nováka, Helenu Šikulovou... 4) POTŘEBNÉ: za manžele Morávkovy; za těhotné v našem sboru; Vlaďku Matýzkovou a její dceru Evu; Nikolu Kutnohorskou. 5) NAŠE OKOLÍ: za Brno, aby bylo více otevřené víře a zažilo probuzení; za naše sousedy, kolegy, přátele a příbuzné; za bratry a sestry, kteří jsou pro svou víru pronásledováni; za válkou sužovanou Ukrajinu; za situaci uprchlíků; za Izrael. Bohu díky za všechny vyslyšené modlitby. Víte-li o dalších modlitebních tématech, prosím neváhejte a sdělte je barczi, kontakty jsou uvedené v tiráži. Můžete kdykoliv. září strana 12

13 Oznámení a pozvánky na akce Příští staršovstvo se bude konat v úterý v 18:30 na Domečku :30 biblické studium pro muže, KP Víkendovka Rybka, Křižánky setkání singles, KP :30 podzimní slavnost ***************** Milí přátelé, na našich stránkách naleznete vpravo nahoře odkaz KC. Tam se zapisuje aktuální dění ohledně zamýšlené budovy. Je to téměř denně aktualizováno. Prosím, abyste se tam pravidelně dívali. Tyto informace jsou ale vnitřního rázu, tak prosím, abyste to nijak nezveřejňovali. Zároveň vás prosím, pokud byste měli jakýkoli nápad, myšlenku, radu, zkrátka cokoli, neváhejte mi napsat. Moc děkuji. Heslo vám prozradí třeba běkterý z bratrů starších. Váš David Kubíček Žalmy 127:1 Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Narozeniny Všem vyprošujeme hodně Boží milosti a požehnání do dalších let jejich života. strana 13 - září 2015

14 Shromáždění Rubínek, Poznaňská 10, neděle 10: J. Kubeš / D. Kubíček - křestní shromáždění, přehrada P. Láznický / L. Raus P. Lukl / D. Kubíček - VP, přijetí Boženky Kobrové do sboru :00 Skleněná louka D. Marvan / J. Olšák J. Kubeš / J. Lukl J. Olšák / D. Kubíček Pravidelná setkání v týdnu Středa 17:00 Rybka Čtvrtek 16:30 Pulec Pravidelné akce se konají ve sborovém domě v Královopolské. Podrobnější informace sledujte na webu sboru v sekci Kalendář. O sboru na internetu: Na stránkách naleznete například: - aktuality - program týdne - sborový kalendář - záznam kázání - měsíčník v elektronické podobě - fotogalerii Stránky mládeže našeho sboru Bankovní účty sboru běžný provozní účet / 2010 spořící účet (na splátky domečku) / 2010 Kazatel sboru David Kubíček david.kubicek@cb.cz Kontakt na sbor Královopolská Brno-Žabovřesky tel září strana 14