Ústav archeologie a muzeologie ÚAM FF MU

Transkript

1 RK , př. 1 počet stran: 12 Ústav archeologie a muzeologie ÚAM FF MU FILOZOFICKÁ FAKULTA Masarykova univerzita, Brno A. Nováka 1, Kontaktní osoba: Mgr. Jana Mazáčková, Ph.D. Internetové odkazy: TAČR ÉTA: Udržitelný rozvoj kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí Vybrané monografie o kulturně historické krajině: HEJHAL, P. - HRUBÝ, P. KOČÁR, P. MALÝ, K. LIBOR, P., 2014: Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku: Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv. Brno. BAJER, A.- BÍŠKO, R. - DEJMAL, M. - HRUBÝ, P. - MALÝ, K. - MAZÁČKOVÁ, J. - MACHOVÁ, B. - MILO, P. - PLAČEK, M. - ŠABATOVÁ, K. - TĚSNOHLÍDEK, J. - ZIMOLA, D. - ŽAHOURKOVÁ, A. HEJHAL, P., 2016: Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava.

2 Dosažené výsledky a návrhy aplikovaného výzkumu Úspěšný řešitel realizovaného projektu NAKI Název: Využívání historické kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny poskytovatel MKČR uživatel NPÚ: jen pro vnitřní potřeby Reálný dopad na územní plánování je nízký Certifikované památkové mapy Certifikované metodiky a památkové postupy Návrh TAČR Název: Udržitelný rozvoj kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí Větší dopad na koncového spotřebitele: státní správa a samospráva Využití mapových datových sad pro usnadnění výkonu práce ochrany přírody a krajiny, územního plánování, vedlejší produkty: turistických ruch, památková péče Ochrana kulturní krajiny v koordinaci s jejím hospodářským využíváním a zachováním jejích hodnot, začlenění do územního plánování, hospodářských plánů lesů GISovépodklady geodatabázea mapy na základě lidaru a vytvořených terénních modelů, stabilního katastru CO, ortofotosnímkůs vyznačením areálů a stop po historické antropogenní činnosti modely Kulturně historická krajina mnohovrstevný soubor skutečností přírodního a antropogenního původu a výsledek vzájemné interakce obou složek, její charakter určuje způsoby využívání posledních let ale i mnoha staletí na zpět 3D modelace antropogenních reliktů Propojení geodatabázes katalogem vytvořených 3D modelů u kvalitativně lépe dochovaných objektů a v kontrastu s méně nebo prostorově méně výraznými relikty Výhody: přímé zobrazení archeologických památek a jejich lepší představení koncovému uživateli Metodologické příručky: 1. Význam kulturně historické krajiny a jejích hodnot, 2. Antropogenní relikty, jejich identifikace a ochrana při hospodářském využívání krajiny Workshopy po samosprávu a státní správu: nástroje pro ochranu i využívání historických a archeologických památek při hospodářském využívání krajiny, Výstava přeměny kulturně historické krajiny mizení stop

3 Aplikační garant: Odůvodnění aplikačního garanta: MŽP Masarykova univerzita: archeologicky zkoumaný krajinný reliéf (kulturně historická krajina), je důležitý pro státní správu a její legislativu, přímá návratnost výsledků základního výzkumu formou aplikovaného výzkumu VYTVOŘENÍ účinných NÁSTROJŮ PRO OCHRANU KULTURNĚ HISTORICKÉ KRAJINY A UDRŽENÍ JEJÍHO ROZVOJE Výstupy: přímo a rychle dostupné mapové podklady pro státní správu, samosprávu i veřejnost Jednání se zástupci samosprávy o využití výsledků projektu Jihočeský kraj Přímý vstup ke koncovému spotřebiteli a jeho potřebám Ochrana přírody a krajiny Územní plánování Krajské lesy

4 Výstupy aplikovaného výzkumu Detailně zkoumaný region: Kraj Vysočina, Jihočeský kraj zastoupení kvalitativně a kvantitativně rozdílných dokladů lidské činnosti v zalesněném prostředí 2 kraje: smluvní opatření pro mapové podklady GIS mapové podklady pro koncové uživatele jako součást GIS portálu: ochrana a využívání kulturně historické krajiny a její udržitelnosti geodatabáze, specializovaná mapa s odborným obsahem Lidar: dmr5g : zaznačené archeologické komponenty kulturně historické krajiny, geodatabázelokalit s popisem, u vybraných 3D modelace antropogenního reliktu a rekonstrukce původního vzhledu a významu v krajině stabilní katastr CO georeferencovaný 3D modelace antropogenních reliktů přehledné zpřístupnění druhů reliktů v různé kvalitě dochování Dalečín

5 Výstupy aplikovaného výzkumu Certifikované metodiky: Začlenění antropogenních reliktů do hospodářského využívání zalesněného prostředí Workshopy pro aplikační garanty a cílové uživatele map a metodik o využívání a ochraně kulturně historické krajiny a v ní skrytých archeologických komponent Výstavy pro aplikační garanty o rekonstrukci antropogenního vlivu na krajinu a využívání archeologických dat CENTRUM udržitelného rozvoje kulturní krajiny a ochrana historických památek v zalesněném prostředí

6 Výsledky základního výzkumu ÚAM FF MU Archeologická terénní prospekce v zalesněném prostředí Kulturně historická krajina představuje mnohovrstevný soubor faktů přírodního i antropogenního původu a výsledek jejich vzájemné interakce. Charakter krajiny určují způsoby využívání v posledních letech, ale i mnoha staletí a tisíciletí na zpět Zalesněné prostředí: archiv antropogenních reliktů ÚAM pracuje s velkoplošnými celky různého kulturně historického krajinného rázu, důležitá dlouhodobě zkoumaná území centrální Vysočiny a podhůří Šumavy Základní výzkum je zaměřen na ekonomiky, jejich stability a krize na historických panstvích Jihlava, Brtnice, Rokštejn, Helfenburk, Hus a jiné Definování sídelních struktur (stávající a zaniklá sídla včetně výrobních, těžebních, komunikačních a jiných zjistitelných objektů antropogenního původu, u kterých lze na základě archeologických analýz dále definovat jejich původní charakter a funkci) Rekonstrukce přírodního prostředí v souvislosti s kolonizací a nastupujícími ekonomikami vrcholného středověku a následujících obdobích na centrální Vysočině Systematické a záchranné archeologické výzkumy - odkryvy Provázání systematických terénních výzkumů s prospekčními aktivitami v kulturně historickém reliéfu krajiny ve zkoumaných regionech jižních Čech a Českomoravské vrchoviny Otázky základního výzkumu: Fungování centrálních míst v závislosti na hospodářském zázemí, hradní architektura a opevněná sídla Struktura a zázemí středověké vesnice, úživnost zemědělských sídel a ekologická stabilita Těžba zlata a stříbra a hornické osídlení, těžební areály a ekologické zátěže středověké krajiny Experiment: pro rekonstrukci výrobních procesů: hrnčířství a hutnictví kovů (vyhledávání, těžby, zpracování materiálu přes výrobní surovinu po finální výrobek a jeho experimentální používání) Využívání prostředků GIS, 3D modelace, přírodovědných analýz při zpracování archeologických dat (archeobotanika, archeometrie, georardar, geofyzika), prostorových a statistických analýz pro rekonstrukci fungování ekonomik v historických obdobích a využívání krajiny

7 Základní výzkum: Archeologická terénní prospekce v zalesněném prostředí IDENTIFIKACE TRANSFORMACE V KULTURNÍ KRAJINY A DOKLADY JEJÍHO UŽÍVÁNÍ Centrální Vysočina: chronologické zařazení: středověk až současnost kolonizace studované oblasti od konce 12. století, středověk zásadní impakt na krajinu udává její základní vzhled, starší osídlení minimální a jen v nižších polohách, ojedinělé doklady pravěké přítomnosti bohaté doklady zaniklých antropogenních objektů: definování 10 skupin na základě funkčního využívání těchto reliktů (systematika vytvořená ÚAM MU) viz tabulka metodika výzkumu: 1. průchod krajinou definování objektů antropogenního původu, jejich zaměření 2. využití digitálních dat: mapové podklady ČÚZK digitální model terénu 5 generace (dmr5g) práce s daty (výpočty pro jednotlivé identifikované lokality) Klasifikace antropogenních reliktů podle funkčních skupin 1. sídelní definované typy sídel jednotlivé prvky sídel využití krajiny hranice hradiště, hrad, hrádek, tvrz, město, městečko, tržní osada, vesnice, klášter, sedliště, samoty obytný dům/palác, mlýn, hospodářské objekty (stodola, chlév), vodohospodářské (studna), opevnění (hradba, val, příkop) skalní, jeskyně Příkop a val: parcelní, katastrální, zemské, mezní pás 2. výrobní zařízení vápenka, mlýny, sklárna, dehtárna, uhlírna (milířiště) 3. hlubinný důl, komora, šachta, štola, vrt (průzkumný, podpovrchové tvary těžební, vtláčecí) těžební (montánní) tvary povrchový důl, lom, obval, hliniště, pískovna, pinka, povrchové tvary sejp, těžební halda, odkaliště, pinka 4. zemědělské (agrární) tvary plužina, záhon, pole, mezní pás, terasa, snosy 5. dopravní (kununikační) útvary 6. vodohospodářské tvary 7. vojenské(militární) tvary krátkodobého charakteru most, úvoz, cesta vodní nádrž, hráz vodní nádrže, umělé koryto, vodní kanál, plavební kanál, náhon, strouha, propusť, studna, vodovodní řád (potrubí), cisterna opevněné x neopevněné krátkodobé polní tábory, opevněné obléhací stanoviště, palebná postavení, okopy, zákopy vliv vojenské techniky kráter po bombardování 8. hrobová jáma, megalitický hrob, dolmen, rov, pohřební(funerální) tvary mohyla, hrobka, hřbitov, kostnice, krypta 9. kultovní/církevní kostel, kaple, boží muka 10. pamětní smírčí kříže, pamětní kříže

8 ZALESNĚNÉ PROSTŘEDÍ: NEJVĚTŠÍ ARCHIV ANTROPOGENNÍCH RELIKTŮ OSÍDLENÍ A EKONOMIKY VIDITELNÉ V KRAJINĚ ZAMĚDĚLSTVÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY TĚŽBA SUROVINA a s tím spojené VÝROBNÍ OBEJKTY Drahé kovy a železo Dřevo: odlesňování krajiny (dřevo stavební, palivové: milířiště) Kámen stavební, vápenec -pálení vápna, hlína MILITÁRNÍ RELIKTY Těžba kamene, k. ú. Kněžice ANTROPOGENNÍ RELIKTY Sejpy: doklad rýžování zlata, k.ú. Opatov zaniklé vodní nádrže a jejich hráze, k. ú. Jestřebí Záhony středověkých polí, k. ú. Dlouhá Brtnice

9 ZALESNĚNÉ PROSTŘEDÍ: DOCHOVÁNÍ ANTROPOGENNÍCH RELIKTŮ STANDARDNÍ DMR5G (lidar) -S VÝRAZNÝMI STOPAMI PO EXPLOATACI DOKLADY STŘEDOVĚKÉHO RÝŽOVÁNÍ ZLATA Struktura antropogenních reliktů těžební činnosti Při odkrytí archeologickým včetně dokladů paleokrajiny

10 Základní výzkum: Archeologická terénní prospekce v zalesněném prostředí Příklad Brtnického panství Rekonstrukce komunikační sítě na základě přímé prospekce terénu a historických mapování

11 Základní výzkum: Archeologická terénní prospekce v zalesněném prostředí 3D modelace drobných památek v krajině antropogenních reliktů v krajině torzální architektury v kombinaci s antropogenními relikty Pozůstatky pozdně středověké zemědělské usedlosti na zaniklé vesnici Stančicenarušené průběhem lesní cesty, relikty jsou viditelně a významně stlačené a degradované Pamětní kámen (středověk) doklad starých cest a právních ustanovení, k.ú. Jestřebí Přední část domu: jizba Stávající lesní komunikace

12 Základní výzkum: Vesnice: zemědělské Archeologická ekonomiky terénní prospekce v zalesněném prostředí Využívání krajiny: dominantní pozůstatky po parcelaci a obděláváním půdy: stávající katastry a historické katastry vesnice zaniklé usedlosti X jednotlivých parcel pole, louka, pastvina, chrastina Práce s historickými katastry a parcelací pro rekonstrukci především určení úživnosti a definování zázemí jednotlivých zemědělských usedlostí Dmr5g+stabilní katastr 1835 Vektorizovaný stabilní katastr 1835 Výpočty reliéfu s původními mezními pásy oddělující zemědělskou půdu Propočty stavu zalesnění na katastr na základě archivních mapování Archivní lesnické mapy a plány: udávají charakter zalesnění