Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Bakalářská práce Marek Svízela

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Bakalářská práce 2015 Marek Svízela

2 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Kabinet informačních studií a knihovnictví Informační studia a knihovnictví Marek Svízela Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Iva Zadražilová 2013

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autora práce

4 Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Ivě Zadražilové za řadu věcných a podnětných rad, připomínek ale i za trpělivé vedení. Dále bych chtěl na tomto místě poděkovat všem, kteří mi při práci poskytly své rady či vyjádřili podporu jakýmkoliv způsobem. V neposlední řadě bych rád poděkoval, také všem účastníkům výzkumu.

5 Bibliografický záznam SVÍZELA, Marek. Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Iva Zadražilová. Anotace Předložená práce se zabývá fenoménem sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Teoretická část se zaměřuje na popis tohoto fenoménu. A to včetně možností sociálních sítí. Dále je věnována pozornost reakcím, které sdílení gastronomických zážitků vyvolalo ve společnosti, a také souvisejícímu fenoménu, gastronomickému voyerismu. Poslední část teoretické části se pak věnuje motivaci ke sdílení a obsahu sdílených materiálů. Na ni pak navazuje část výzkumná, která doplňuje poznatky uvedené v teoretické části. Annotation The thesis is concerned on phenomenon of sharing gastronomic experiences on social network sites. Theoretical part is describing this phenomenon including opportunities of social network sites. The attention is paid also on reactions that sharing of gastronomic experience has caused in the society. The attention is also paid to related phenomenon of gastronomic voyeurism. The last part of theoretical part is dedicated to the motiovation for sharing and to the content of shared materials. The thesis continues by research part which completes the knowledge from theoretical part. Klíčová slova Sociální sítě; Jídlo; Foodporno; Gastroporno; Foodblogging; Gastronomický voyerismus, Foodspotting Key words Social network sites; Food; Foodporn; Gastroporn; Foodblogging; Gastronomical voyeurism, Foodspotting

6 Obsah Úvod... 7 TEORETICKÁ ČÁST Vymezení základních pojmů v rámci tématu Stav publikování o fenoménu sdílení gastronomických zážitků Gastronomický zážitek Gastroporno Užití pojmu gastroporno v českém jazyce Foodporno Užití pojmu foodporno v českém jazyce Foodie Foodie, Gurmán, Gurmet Technické možnosti sdílení na sociálních sítích Facebook Sdílení obrazového materiálu Sdílení obsahu v podobě videa Sdílení hypertextových odkazů Twitter Sdílení obrazového materiálu Sdílení obsahu v podobě videa Sdílení hypertextových odkazů Instagram Foursquare a Swarm Foodspotting Srovnání uvedených sociálních sítí z hlediska možností sdílení gastronomických zážitků Společenská reakce na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích Zastánci a odpůrci Dinercam Sdílení gastronomických zážitků a dobročinné iniciativy Gastronomický voyerismus Původ gastronomického voyerismu Paradox gastronomického voyerismu Obsah sdíleného materiálu Motivace ke sdílení gastronomických zážitků Foodporno a jeho komerční využití Další motivace Obsah a pravděpodobnost sdílení z něho vyplývající... 43

7 VÝZKUMNÁ ČÁST Metodologie výzkumu Výzkumné metody Cíl výzkumu a výzkumné otázky Užitá výzkumná metoda Výběr informantů Etika výzkumu Analýza odpovědí Místo pořízení fotografie s motivem jídla Obsah sdílených fotografií Důležité vlastnosti jídla, které je prostřednictvím fotografie sdíleno Sdílení gastronomických zážitků a foodblogging Vliv mobilních technologií Význam sociálních sítích v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků Motivace ke sdílení Původ sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích Shrnutí výsledků výzkumu Závěr Použité zdroje Seznam příloh... 71

8 Úvod V současné době internet, sociální sítě a digitální média stále více ovlivňují život člověka, ať už jako jednotlivce, či celé společnosti. Nejrůznější digitální technologie vstupují člověku do života také v hojné míře. A nemusí se jednat o nic převratného. Mohou to být i zcela běžné věci, jako například je mobilní telefon, bez kterého si už ledaskdo neumí život ani představit. Současně je dnes také kladen důraz na maximální dostupnost informací a je možné využít stále častější službu mobilního internetu. Ten nám pak umožňuje přistupovat k informacím ale i sociálním sítím prakticky kdekoliv. Sociální sítě jsou pak jedním z klíčových aspektů tématu Sociálních sítí jako prostotu pro sdílení gastronomických zážitků. Druhým významným aspektem je pak samozřejmě nezpochybnitelná skutečnost, že gastronomie a jídlo, zejména pak kvalitní a chutné jídlo, je také velkým a aktuálním společenským tématem. Tato práce sestává ze dvou částí, tou první je část teoretická, jejímž účelem je popis tématu, které spojuje dva velmi různorodé fenomény a to sociální sítě a jídlo. Obsahem první kapitoly je pak strukturovaný úvod do problematiky. Dále pak popisuje důležité termíny, které pomáhají sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích dobře vymezit. V pořadí druhá kapitola pak popisuje technické možnosti sdílení jednotlivých druhů obsahu na sociálních sítích. Následující kapitola se pak věnuje tomu, jak se k fenoménu sdílení gastronomických zážitků staví, zastánci, odpůrci, a jaké změny tento fenomén už vyvolal. Následující, tedy čtvrtá, kapitola popisuje v krátkosti příbuzný fenomén gastronomického voyerismu. Poslední kapitola teoretické části je pak zaměřena na motivaci ke sdílení. Výzkumná část pak hledá odpovědi na otázky týkající se okolností vzniku fotografií jídla, které jsou na sociálních sítích sdíleny. Dále zjišťuje jaký je vliv mobilních technologií na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí. Dále pak zjišťuje a předkládá další motivace ke sdílení fotografií jídla. Současně obsahuje i jeden z původně nezamýšlených výsledků, a to je možný původ fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. 7

9 TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení základních pojmů v rámci tématu V rámci tématu Sociálních sítí jako míst sdílení gastronomických zážitků se vyskytuje řada termínů převzatých z anglického jazyka, které se v prostředí sociálních sítích v rámci tohoto tématu používají. Řada těchto pojmů se pak také stala základem termínů následně používaných v českém jazyce, nebo byly přejaty bez počeštění. Na straně druhé pak je možné se setkat i s pojmy, které jsou v českém jazyce buďto původní, či již delší dobu ustálené. V následující kapitole budou klíčové pojmy v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků pro účely této práce vymezeny. Jedná se o následující termíny: Gastronomický zážitek, Gastroporno, Foodporno, a foodie. V souvislosti s termínem foodie jsou zde také zmíněny termíny související, a to gurmán a gurmet, které jsou obsahem i významem velmi blízké. 1.1 Stav publikování o fenoménu sdílení gastronomických zážitků Na akademické úrovni se tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích se věnuje především Karen Fewell. Tato britská specialistka na sociální sítě v současnosti přednáší o sociálních sítích včetně tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Vedle toho pak také připravuje o tomto tématu také knihu, které je očekávána právě během roku V okrajové míře se pak tomuto fenoménu věnují i další badatelé. Největší množství materiálů o dané problematice se však objevuje především mimo odborné publikace obsažené v elektronických informačních zdrojích akademické povahy, neboť foodporno, jak se fenomén také označuje, je bohatě diskutovaným tématem internetu, kde se nachází také největší objem publikovaných materiálů k tématu. Zde je však možné pozorovat základní problém, který spočívá v užití tohoto termínu, pod který někteří lidé zahrnují ještě i další fenomény, které obsahují motivy spojené s jídlem. Ve většině případů se pak jedná o velmi extravagantní až dekadentní materiály. 8

10 Dokladovat tuto skutečnost je možné právě na videopříspěvku na portálu Vimeo, kdy spojení obsahu pojmů food a porno dostává velmi zvláštní podobu, neboť jeho obsahem je adaptace scén známých z běžných pornografických snímků, s tím rozdílem, že hlavními protagonisty jsou namísto živých herců kusy ovoce a zeleniny, napodobující pornografické scény Gastronomický zážitek V obecné rovině lze gastronomický zážitek vyložit jako zážitek spojený s konzumací, prezentací či přípravou pokrmu. Dále se pak může jednat také o zážitky spojené s prezentací gastronomických tradic zahraničních gastronomií. 2 Gastronomický zážitek, je-li zprostředkován restaurací, může být spojen také s originálním vybavením, sortimentem, obsluhou, ale především způsobem přípravy, či prezentací jídla, nebo s jeho konzumací. 3 Gastronomické zážitky hrají v rámci tématu této práce roli zachyceného a následně zprostředkovaného informačního obsahu prostřednictvím multimediálních či hypermediálních materiálů sdílených na on-line sociálních sítích. Hlavním prvkem, utvářející gastronomické zážitky, které je možné sdílet v prostředí on-line sociálních síti, je tedy zpravidla motiv servírovaného, či prezentovaného pokrmu určeného ke konzumaci. 1 Actual Food Porn. Vimeo.com [online] [cit ]. Dostupné z: 2 MOKRIŠOVÁ, Kristýna. Cestování za gastronomií. Praha, s. s. 16. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Zdenka Petrů. 3 ŠEJDOVÁ, Barbora. Gastroturismus: Aktuální trend v současném turismu. Praha, s. s. 47. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce PhDr. Irena Tyslová. 9

11 1.3 Gastroporno Pojem gastroporno je odvozen od původního anglického termínu gastroporn. Tento termín se však v různých textech vyskytuje také ve znění gastro porn, nebo též gastro-porn, či gastro porno, anebo gastro-porno. Ve článku Michèle Roberts pod názvem From gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked je gastroporno definováno prostřednictvím popisu průvodních jevů, kdy gastroporno je popsáno jako vaření realizované skvělými televizními kuchaři, kdy je divákovi ukazován proces vaření, který divák sleduje, avšak sám nevaří. Sledování je pak také doprovázeno zvýšenou produkcí slinných žláz. 4 Alexander Cockburn pak odkazuje na zřejmou paralelu mezi gastropornografickými materiály a příručkami sexuálních technik. A současně klade důraz na jeden z charakteristických rysů gastroporna, a to fyzickou nedostupnost zobrazovaných pokrmů. Což rovněž považuje za podobnost s materiály pornografické povahy. Zde je také možné dozvědět se, že gastroporno může být reprezentováno také v podobě fotografie, či knižní publikace. 5 V knize Food and Society: Principles and Paradoxes od Amy Guptill je možné pak získat další poznatky o povaze a obsahu pojmu gastroporna. Za důležité je tam pokládána určitá extrakce z reality, kdy zobrazovaný objekt je použit jako reprezentace zprostředkující zkušenost. Účelem je pak smyslné detailní zobrazení gastronomického motivu. A to tak, aby evokovalo touhu po obsahu. Také i tato americká socioložka z University of New York připouští paralelu s pornografickými materiály v tom, že je zobrazen určitý scénář, či postup, který však konzumentem tohoto informačního obsahu nebude napodoben. 6 4 ROBERTS, Michèle. Food: from gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked. New Statesman (1996) [online]. 2006, vol. 135, issue 4779, s [cit ]. Dostupné z: db=a9h&an= &lang=cs&site=eds-live&scope=site 5 COCKBURN, Alexander. Gastro-porn. The New York Review of Books [online] [cit ]. Dostupné z: 6 GUPTILL, Amy E, Denise A COPELTON a Betsy LUCAL. Food: principles and paradoxes. Malden, MA: Polity, 2013, 232 p. ISBN Dostupné z: 10

12 Jedná li se o mediální formu, tak z výše uvedeného je zřejmé, že gastroporno označuje nejen fotografie, ale také texty v nejrůznějších podobách, stejně jako televizní vysílání. Jedná se tedy o jednosměrný komunikační model směřující ke konzumentům informačního obsahu. V českojazyčném prostředí je pak možné najít nesčetné množství, televizních pořadů, které by bylo možno označit právě termínem gastroporno. Jako příklad lze uvést pořady, jako jsou Kluci v akci či Deník Dity P. vysílané Českou televizí. Dále pak také třeba Teď vaří šéf, či Šéf na grilu z dílny FTV Prima Užití pojmu gastroporno v českém jazyce Vedle významu, který byl výše popsán, se v některých případech v českém prostředí můžeme setkat s nesprávným užitím tohoto pojmu například v případech, kdy dochází k vyvolání určité nelibosti, či jiné negativní emoce spojené s jídlem, jeho konzumací, nebo události gastronomické povahy. Tak jak tomu bylo v případě jednoho dílu televizní reality show Prostřeno Foodporno Podobně, jako je tomu u gastroporna, tak i český pojem foodporno je derivátem, vniklým počeštěním původního anglického termínu foodporn, který se též někdy vyskytuje také ve tvaru food porno, či food-porno v češtině, či v angličtině foodporn, food-porn či food porn. Christopher Holmberg v textu pod názvem Food And Social Media - A Complicated Relationship je možné najít výklad pojmu foodporno. Ten jej vykládá jako metaforu, typicky užívanou v prostředí sociálních sítí jako například Facebook, anebo Instagram, která označuje příspěvky, které obsahují motivy jídla. Zobrazované jídlo je chutné a vizuálně zajímavé. Důležité je pak také to, že snímané pokrmy mají být vzápětí po pořízení snímku konzumovány. 8 7 VIDEO: Do Prostřeno! se vrací výraz gastroporno.: Co si pod ním představit?. FTV PRIMA. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit ]. Dostupné z: 8 HOLMBERG, Christopher. Food And Social Media: A Complicated Relationship. The Huffington Post [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 11

13 Na blogu The blog studio pak při popisu fenoménu foodporna je kladen důraz na to, že příspěvky s tímto označením reprezentují přikrášlování prezentovaného obsahu. A slovo porn pak odkazuje k vyvolanému pocitu touhy po obsahu těchto příspěvků, tedy zobrazovaného pokrmu. 9 Karen Fewell pro lepší objasnění obsahu pojmu foodporna, toto slovo rozkládá na dvě části, a to food a porno, kdy popisuje jídlo jako vyživující substanci, která je konzumována pita, či jinak vstřebávána do těla s cílem udržení života, poskytnutí energie a podpory růstu. Porno je pak popsáno jako publikace nebo vysílání, které ukazují nezdravý nebo voyeurský zájem o vybraný předmět. 10 Amanda Simpson ve Food porn daily: the cookbook pak vedle vlastní definice, odkazuje ještě ke dvěma dalším důležitým vlastnostem foodporna. První z nich je ta, že zobrazovaný materiál evokuje v konzumentovi obsahu tak silnou chuť, až může docházet ke zvýšené produkci slinných žláz. A onou druhou význačnou vlastností je pak podle této autorky, to, že není zásadně rozhodující, zda zobrazovaný pokrm má, či nemá vysoký obsah kalorií. 11 Rozsah fenoménu je pak možné pozorovat například prostřednictvím sociální sítě Instagram, kde je ke dni publikováno na příspěvků označených hashtagem #foodporn hashtagem #foodpornography a na hashtagem #foodporno. 9 A New Kind of Foodporn. THE BLOG STUDIO: We are internet culture creators with a focus on DESIGN, DEVELOPMENT & SOCIAL MEDIA. [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 10 FEWELL, Karen. How is #FoodPorn changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 11 SIMPSON, Amanda. Food porn daily: the cookbook [online]. Springville, Utah: Distributed by Cedar For, Inc., 2010, 255 p. p. 8. [cit ]. ISBN Dostupné z: 12

14 1.4.1 Užití pojmu foodporno v českém jazyce Pojem foodporno se navzdory zde uvedeným definicím a vlastnostem čerpajících ze zahraničních informačních zdrojů užívá v českém jazyce k obecnému označení všech druhů informačního chování a jeho projevů, které spojuje informační a komunikační nástroje na internetu s tematikou jídla, gastronomie, a konzumace. Dochází tak nejen k záměnám pojmů foodporno a gastroporno vzájemně, ale i k tomu, že s těmito pojmy je pak také zaměňován natolik specifický pojem, jako je gastronomický voyerismus vzniklý v Asii. Tuto záměnu pojmů je pak možné dokladovat například na článku zveřejněném na portálu Jen Ženy.cz, kde právě došlo k jednoznačné záměně pojmů foodporno a gastronomickým voyerismem Foodie V textu Foodie Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America zveřejněném na webu Representing Subcultures & Social Movements je možné najít definici, která říká, že foodie je člověk, který se vysokou měrou zajímá o jídlo, a užívá si jej. Dále se pak foodie zajímá současně i o původ surovin, restaurace slavných šéfkuchařů, či o postupy při přípravě jídla. Text současně uvádí informaci o tom, že foodies jsou určitou subkulturou označovanou jako foodie culture. 13 V článku Heather Irvin na webu Metroactive pod názvem Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie autorka uvádí také, že foodies nahlížejí jídlo a vaření za formu umění v jejich očích srovnatelného s malbou či dramatem. Současně je zde vymezen vztah foodies k jídlu a to tak, že jídlo milují. A jako nudné nahlížejí považovat jídlo jen za prostředek k přežití Redaktorka VD. Foodporn: nový druh porna?. Jen Ženy.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Foodie Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America. Representing Subcultures & Social Movements: Class blog for Prof. Portwood-Stacer's Senior Media Seminar at NYU, Fall 2013 [online] [cit ]. Dostupné z: / 14 IRWIN, Heather. Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie. Metroactive [online] [cit ]. Dostupné z: 13

15 V tomto smyslu je možné se domnívat, že jídlo a jeho prezentaci lze i v obecné rovině skutečně považovat za jistou formu umění, které je realizováno právě prostřednictvím jídla. Neboť kvalitní, jídlo připravené z kvalitních surovin při dodržení přesně stanovených postupů a kulinářských technik může pozitivním způsobem působit na senzorický systém konzumenta. Konkrétně tomu pak dochází prostřednictvím zraku, čichu, chuti a hmatu. Vaření a foodstyling se tak stávají uměleckými disciplínami. Na webových stránkách pořadu Rádia R pod názvem Letem blogosvětem autorka Hana Blahová uvádí ke vztahu foodieho a jídla tu skutečnost, že foodie je nadšenec s vytříbeným zájmem o jídlo, jeho přípravu a konzumaci, jehož koníčkem je také vyhledávání dalších a dalších kulinářských zážitků a zkušeností. 15 V textu Magdalény Platzové uveřejněném v magazínu Respekt nazvaném Rajčata a jiné iluze je pak možné získat další poznatky o vlastnostech lidí, které můžeme označit jako foodie. Jedná se o znalost trendů, dále pak toho, kde se vyskytují nová gastronomická zařízení. V neposlední řadě také vyhledává neobvyklé kombinace pochutin, odebírá časopisy o vaření, jídle a pití a sleduje dění okolo kuchařských celebrit. Není ničím neobvyklým ani to, že si foodies vozí ze zahraničních cest nejrůznější recepty, či nějaké kuchyňské nástroje a vybavení. Platzová dále uvádí, že foodies často nakupují čerstvé a lokální produkty. A nakonec pak také není ničím neobvyklým, že si foodie sám v rámci svých možností pěstuje vlastní zeleninu, či jiné produkty. 16 Zde je patrné, že foodies se mohou o jídlo zajímat cíleně a systematicky, tak aby jej nejlépe mohly co nejlépe poznávat. Vniká tak určitá specifická forma dlouhodobé informační potřeby, která je neustále uspokojována vedle dalších způsobů, také prostřednictvím specializovaných médií, jejichž nabídka i obsah jsou bezesporu hodně bohatými. 15 BLATNÁ, Hana. Report - Foodblogy. Letem blogosvětem [online]. Brno, [2013], [cit ]. Dostupné z: 16 PLATZOVÁ, Magdaléna. Rajčata a jiné iluze. Respekt [online]. 2010, [cit ]. Dostupné z: 14

16 O tom, jak je na sociálních sítích silná komunita foodie je možné se snadno přesvědčit prostřednictvím zadání dotazu ve znění foodie, kterému k prvnímu únoru roku 2015 odpovídalo na sociální síti Instagram téměř 14 milionů příspěvků, přesněji tedy záznamů. Ovšem zůstává otázka, zda na sociálních sítích publikují foodpornografické snímky a jiné digitální objekty s obsahem gastronomické povahy jen lidé, které je možné označit jako foodie či dalšími termíny gurmán a gurmet označující lidi s kladným vztahem k jídlu Foodie, Gurmán, Gurmet Aby bylo možno dobře vymezit pojem foodie je třeba alespoň krátce popsat související pojmy popisující osoby s různými přístupy, filozofiemi orientovanými směrem k jídlu. Jedná se pak vedle foodieho, který byl již definován, zejména o pojmy gurmán a gurmet. Vladimír Poštulka tak základní rozdíl mezi gurmánem a gurmetem nahlíží především v přístupu, které gurmet a gurmán aplikují. Pro gurmána je podle něj rozhodující kvantita jídla. Na straně druhé gurmet sleduje především kvalitu konzumovaného pokrmu. 17 Gurmeta lze dále popsat také jako člověka civilizovaného s vytříbenou a kultivovanou chutí. Gurmet tak dokáže rozeznat jednotlivé chutě v jídle obsažené. Je pak pro něj důležitá i kompozice jídla. Dobrý gurmet, by pak měl rovněž disponovat schopností dobře kombinovat a sladit různá jídla a vína. 18 Dalším významným talentem gurmeta by pak také měla být i schopnost posoudit, analyzovat a ochutnávat pokrmy MENZEL, Filip a Renata TOMANOVÁ. Vladimír poštulka: Není třeba se bát. Legalizace: Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 18 Otázky a odpovědi. HONZAJK, Jaroslav. Hostovka: Pomyslná univerzita pro hosty [online]. [cit ]. Dostupné z: 19 BOČKOVÁ, Petra. Peruánská gastronomie. Praha, s. s.5. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 15

17 Gurmán, či jedlík, je naopak člověk, který si jídlo užívá až epikurejským způsobem. V tom smyslu je gurmán požitkář, který si servírované jídlo umí úžit tak, jako by se jednalo o umělecké dílo, jako by to byla báseň, obraz, či symfonická skladba. 20 Gurmán je pak také za časté označován za labužníka, který holduje bohatě jídlu ve snaze dojít potěchy těla i ducha. 21 Jak je patrné, mají pojmy foodie, gurmet a gurmán mnoho společného. Jedná se vždy o osoby mající velkou zálibu právě v jídle. Při komparaci těchto termínů lze nahlédnout řadu rozdílů, stejně jako mnoho podobností. U všech si nelze nevšimnout, že jídlo je vždy ve středu zájmu, avšak podoba tohoto zájmu se mění. Dobře patrné je to na základní hodnotě, od které jsou jednotlivé přístupy odvozeny. V případě gurmánů je to především požitek těla a ducha, jak již bylo výše zmíněno. V jedné věci může být pak velmi podobný foodiemu, a to v tom, že jak gurmáni, tak i foodies vnímají jídlo jako uměleckou formu, v níž nacházejí hodnotu. Výrazně rozsáhlejší průnik je pak možné najít při srovnání pojmů foodie a gurmet. Jak foodie, tak gurmet zaujímají vytříbený a kultivovaný přístup k jídlu, stejně jako oba dva se snaží o maximální znalost v oblasti přípravy a konzumace jídla, a současně oba dva dbají významným způsobem na kvalitu, kterou upřednostňují před množstvím. Dalším pojítkem mezi foodiem a gurmetem je pak v neposlední řadě také zájem o prezentaci jídla. 20 Gurmet versus gurmán. FTV PRIMA SPOL. S.R.O. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit ]. Dostupné z: 21 GURMET SI OD GURMÁNA U STOLU NEODSEDNE. Štamgast&Gurmán [online]. [2015] [cit ]. Dostupné z: 16

18 2 Technické možnosti sdílení na sociálních sítích Předcházející kapitola byla zaměřena na definice a termíny, které se v rámci tématu Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků zatímco cílem této kapitoly je především strukturovaná deskripce a možností sdílení nejrůznějších druhů obsahů hypermediální či převážně multimediální povahy. Blíže budou v rámci této kapitoly popsány možnosti sociálních sítí Facebook, Twitter, Instagram, Foursquare, Swarm, ale také specializované sítě ke sdílení gastronomických zážitků známé pod názvem Foodspotting. V rámci této kapitoly pak budou u jednotlivých sociálních sítí a aplikací sledovány především možnosti sdílení digitálních fotografií, videa a hypertextových odkazů, Pokud jejich sdílení umožňují. Současně zde budou popsány způsoby navazovaní online sociálních vazeb, jako je přátelství na Facebooku nebo followship na Twitteru. 2.1 Facebook Sociální síť Facebook je v současnosti bezesporu největší v prostředí internetu, a to především díky 1,35 miliardám aktivních uživatelů. 22 Právě toto astronomické množství uživatelů činí z Facebooku dozajista významný prostředek pro sdílení nejrůznějších obsahů, a to včetně multimediálních či hypermediálních materiálů, které umožňují zachycení a následné sdílení gastronomických zážitků. Facebook umožňuje sdílet několik druhů mediálních obsahů. Vedle fotografií se jedná konkrétně o hypertextové odkazy, videa, poznámky a otázky, jak uvádí centrum nápovědy na facebooku. Pro účely tématu této práce jsou pak důležitými především fotografie, hypertextové odkazy a videa, které mohou představovat možnosti pro sdílení gastronomických zážitků. 22 DOČEKAL, Daniel. Největší sociální sítě na světě? Facebook je sice jednička, ale. Lupa.cz: Server o českém Internetu[online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 17

19 2.1.1 Sdílení obrazového materiálu Jednu z hlavních možností sdílení gastronomických zážitků představuje právě sdílení prostřednictvím obrazových materiálů. Sdílení obrazového materiálu na Facebooku je možné právě prostřednictvím digitálních fotografických alb, do kterých je možné nahrát přibližně 1000 digitálních fotografií. 23 Dále se lze úspěšně domnívat, že pro úplnost komunikované informace prostřednictvím fotografie nesoucí obsah gastronomické povahy, je nutné znát také další informace, které vytvářejí další kontext k samotné fotografii, v případě Facebooku je možné pro doplnění textu k fotografii užít popisek. Kontext je bezesporu nutný pro dobrou komunikaci prostřednictvím foodpornografických fotografií, za pomoci kterých probíhá sdílení gastronomických zážitků. To dozajista platí nejen v případě Facebooku, ale i dalších sítí, jako je Twitter, Instagram, Foursquare i Foodspotting. Facebook, umožňuje také tvorbu sdílených alb. Tato funkcionalita umožňuje zapojit do tvorby alba také některé z facebookových přátel. Do tvorby sdílených alb se pak může zapojit až 50 uživatelů, kdy každý může přispět až 200 fotografiemi. Tak vzniká teoretická možnost vytvořit album až o fotografií. Důležité pak, je pak také to, že všichni sdílející mají stejné práva pro práci s fotografiemi v albu, kdy jsou všichni oprávněni prohlížet, přidávat a editovat snímky v tomto albu. Jediná výsada, která je ponechána zakladateli je možnost zvolit, komu bude album zobrazeno. Kdy jsou možné tři varianty: Jen přispěvatelé, jejich facebookoví přátelé, či všichni uživatelé. 24 Při komunikaci informace prostřednictvím obrazového materiálu je dozajista významným prvkem rozměr, který bude sledován u popisovaných sociálních sítí. Zejména s ohledem na možnou kvalitu komunikovaných vizuálních informací. Lze úspěšně předpokládat, že sdílení bude probíhat především ve formě fotografií v albech či fotografií na profilu Timeline, případně v podobě úvodní fotografie. 23 Nahrávání fotek a profilových obrázků: Nahrávání a přidávání fotek. FACEBOOK, Inc. Facebook [online] [cit ]. Dostupné z: 24 SLÍŽEK, David. Facebook zavádí sdílená fotoalba, snímky do nich může nahrávat až 50 lidí. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 18

20 Vložené fotografie na profilu Timeline se zobrazují v současnosti ve čtvercovém boxu o rozměrech 403x403 pixelů. Fotografie se pak v původním poměru stran zobrazí až po detailním zobrazení. Maximální rozměr fotografie, která je na Facebook nahrávána je pak stanoven na 2048x2048 pixelů, kdy je pak zobrazována maximálně v rozměru 960x720 pixelů. V režimu zobrazení na celou obrazovku je pak maximální rozměr stanoven na 2048x2048 pixelů, a to v závislosti na velikosti obrazovky. 25 Specifickou možností sdílení fotografií je pak úvodní fotografie, neboli cover photo. Minimální rozměr úvodní fotky je stanoven nejmenší šířkou 399pixelů. Jako optimální velikost jsou pak uváděny hodnoty 851x315 pixelů. Jan Hřídel pak doporučuje rozměry dvojnásobné, tedy 1752x630 pixelů s odkazem na jasnost a ostrost zobrazení Sdílení obsahu v podobě videa Jednou z podob sdílení gastronomických zážitků je také sdílení video souborů obsahujících náměty spojené, či přímo zachycující reprezentace gastronomických zážitků. S ohledem na obsah je sem možné zařadit, jak výše zmíněné gastroporno, či foodporno. Facebook umožňuje sdílet video prostřednictvím samostatné funkcionality, která je součástí stavového pole, a to i v HD kvalitě. Pokud jde o délku videa, pak v nápovědě sociální sítě Facebook je uvedeno, že stopáž sdíleného video soboru by měla být menší než 40 minut. Současně je zde možné najít doporučené atributy, které by měly zaručit maximální kvalitu videa. Jedná se tedy o video se standardem pro kompresi videa H264 se zvukem o standardu pro kompresi AAC, a to nejlépe ve formátech MOV nebo MP4. Jedná-li se o velikost, pak by video mělo mnít maximální šířku do 1280 pixelů. Tento rozměr by pak měl být dělitelný 16. Snímkovací frekvence by pak měla být maximálně 30snímků za vteřinu. Posledním doporučeným atributem je pak vzorkovací frekvence pro stereozvuk, která by měla být Hz HŘÍDEL, Jan. Nejlepší rozměry pro vaše facebookové fotografie. SEO servis blog [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 26 Ref Nahrávání a prohlížení videí: Nahrávání a úpravy videí. FACEBOOK INC. Centrum nápovědy [online] [cit ]. Dostupné z: 19

21 Video a stejně tak i obrázky je možno sdílet na Facebooku také z prostředí internetové disku One Drive od společnosti Microsoft. Ten umožňuje po propojení se sociální sítí publikovat videa a fotografie či celé složky souborů uložené ve službě Onedrive jednoduše přímo z úložiště. 28 Toto propojení je tak bezesporu zásadní výhodou pro uživatele, kteří k pořízení videa s gastronomickými náměty používají zařízení s operačním systémem Windows, která umožňují pořízené video například mobilním telefonem ukládat přímo tam Sdílení hypertextových odkazů Prostřednictvím hypertextových odkazů lze na Facebooku sdílet téměř libovolný obsah. V rámci tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích se jedná především o výše popsané foodporno a gastroporno publikované nejen na sociálních sítích, ale i na libovolné webové stránce. Ale vedle toho vstupují do tématu také další typy médií, a to zejména foodblogy. Odkazy je pak na facebooku možné sdílet stejně jednoduše jako text. Stačí jej v podobě URL adresy jednoduše zadat do nabídky sdílení stejně jako jakýkoliv jiný text, se kterým je možné sdílený odkaz zadat společně. Součástí zobrazovaného odkazu pak může být také obrázek, který je součástí odkazované webové stránky. Ten se pak zobrazuje o velikosti pixelů. Pokud však budou menší, budou ořezány na do čtverce 154x154 pixelů. 29 Právě výše zmíněné foodblogy a foodvlogy se stávají s možností sdílení hypertextových odkazů velmi specifickým a bezesporu nejbohatším médiem, které může nést obsahy foodpornografické ale také i gastropornografické povahy, a to nejen na Facebooku, ale i napříč všemi sociálními sítěmi, umožňující sdílet hypertextové odkazy. 28 SHAHINE, Omar. The OneDrive Blog: Updating OneDrive: Five New Features You Asked For. MICROSOFT CORPORATION. One Drive [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 29 LUASCHMAN, Jindřich. Infografika: Rozměry obrázků v novém news feedu. Tyinternety.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 20

22 Tato bohatost obsahu pak spočívá nejen množství a škále druhů publikovaného materiálu, ale především v tom, že vedle zprostředkování samotného gastronomického zážitku umožňují sdílet daleko větší množství informací, ať už se jedná o pracovní postup při přípravě, či původ pokrmu nebo také surovin. Tematicky a obsahově jsou foodblogy nejbohatší možností, sdílení obsahu. V souvislosti se sdílení odkazů a foodblogy se nabízí otázka, jestli není sdílení foodpornografických fotografií na sociálních sítích počátkem širší publikační činnosti na internetu, a to ve formě foodblogu. 2.2 Twitter Sociální síť Twitter je se svými 284 miliony uživateli 30 také nezanedbatelnou sociální platformou pro komunikaci informačního obsahu prostřednictvím internetu. Twitter založený v roce 2006 Jackem Dorseym. Umožňuje komunikaci prostřednictvím krátkých příspěvků o délce 140 znaků, neboli tweetů. Vedle textu pak Twitter umožňuje sdílet také obrázky, videa a odkazy. O tom, že je fenomén sdílení gastronomických zážitků silně spojen vedle dalších sociálních sítí také s Twittrem lze dokladovat na skutečnosti uvedené v článku Sharing plates od Janie Manzoori- Stamford, kde je uvedeno, že v průměru se na Twitteru objeví každou hodinu na 674 tweetů s hashtagem #foodporn. 31 Na rozdíl od sociální sítě Facebook vznikají vazby mezi uživateli rozdílnou cestou. Zatímco na Facebooku je třeba oboustranného souhlasu obou uživatelů, mezi kterými online sociální vazba ve formě facebookového přátelství vzniká, na Twitteru podobná vazba formou sledování, neboli followshipu v angličtině. Základní rozdíl lze najít v tom, že zde jde tedy primárně o jednostrannou vazbu, která ovšem může být realizovaná mezi dvěma uživateli vzájemně. Takto propojení uživatelé pak sledují informační obsah produkovaný sledovanými uživateli Ref MANZOORI-STANFORD, Janie. Sharing Plates. Caterer &Hotelkeeper. 2014, Vol. 203, Issue 4830, p ISSN Dostupné z: 32 SHI, Zhan, Huaxia RUI a Andrew B. Whinston. Content sharing in a social broadcasting environment: Evidence from twitter. MIS Quarterly. 2014, Vol. 38, No. 1, p p Dostupné z: 21

23 2.2.1 Sdílení obrazového materiálu I na Twitteru je možné sdílet sledujícím uživatelů, tedy followerům obrazový materiál prostřednictvím přidaných příspěvků (aktualizace stavu), takto zobrazovaný obrazový materiál se pak zobrazuje ve výpisu tweetů o velikosti 435x375 pixelů 33. Do jednoho takového příspěvku je pak možné vložit až 4 fotografie. 34 Na straně druhé však stále neumožňuje vytváření fotografických alb. Další možností jak je možné nasdílet prostřednictvím obrazu, je pak také fotografie v záhlaví, neboli anglicky cover photo. Jako vhodný rozměr této fotografie pak Twitter doporučuje 1500x500 pixelů. 35 I toto je hypoteticky možná cesta, jak sdílet obrazivé materiály s gastronomickou tématikou na sociální síti Twitter a stejně tak je stejná možnost i na sociální síti Facebook. Ovšem nutno podotknout, že je jedná o poněkud specifickou cestu ke sdílení gastronomických zážitků. Už jen proto, že by cover photo pravděpodobně mělo přibližovat osobu uživatele daného profilu Sdílení obsahu v podobě videa Twitter až doposud v omezené míře umožňoval sdílení videa jen prostřednictvím mobilní aplikace Vine.co. Nicméně počátkem roku 2015 začal zavádět možnost sdílení až 30 vteřinových videí. 36 Na Help centru Twitteru je pak možnost dozvědět se, že tato funkcionalita je dostupná jen těm uživatelům, kteří používají Twitter, prostřednictvím mobilní aplikace, fungující na platformách operačních systémů ios od společnosti Apple a na zařízeních se systémem Android. Na dalších platformách sdílení videa stále ještě není možné. Taktéž je možné se tam dozvědět, že je takto možné pořizovat a sdílet video ve formátech MOV a MP4. Další novou možností je pak možnost editace takto pořízeného videa, kdy je možné při pořizování, 33 REINÖHL, Filip. Jak pracovat s obrázky na Twitteru. Manage social [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 34 KUBOKOVA, Kristina. Změna filosofie kvůli náboru mas? [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 35 SLÍŽEK, David. Twitter zapíná novou podobu profilu všem, jaké rozměry fotek potřebujete?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 36 SLÍŽEK, David. Twitter už umí natáčet a sdílet videa a zavedl skupinový chat. Lupa.cz: server o českém internetu [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: 22

24 které probíhá přidržením příslušného tlačítka pořídit jednotlivé sekvence, u nichž je možné měnit pořadí ve výsledném videu. Možnost sdílet video na Twitteru je bezesporu velmi zajímavá a důležitá pro sdílení gastronomických zážitků, nicméně maximální možná délka 30 vteřin se ovšem může jevit jako značně limitující. Ovšem oproti 6 vteřinám, které poskytuje služba Vine.co je to rozhodně možnost, kterou lze hodnotit kladně Sdílení hypertextových odkazů Sdílení hypertextových odkazů ve formě URL adresy do jisté míry souvisí také s předcházející podkapitolou zaměřenou na sdílení videa na Twitteru. Protože právě sdílení URL adresy je v současnosti, do zavedení možnosti sdílení samostatných video souboru, jediným způsobem jak video na Twitteru sdílet. Touto cestou je možné sdílet také videa z portálu YouTube.com, které se zobrazují uživateli podobně jako obrázky, a je možné si je přímo přehrát. Jednou s funkcionalitou Twitteru je Twitter's link service, která zkracování odkazů na maximální počet 22 znaků umožňuje, a současně také chrání uživatele Twitteru před potenciálně nebezpečným obsahem. 37 Právě zkracování je poměrně zásadní v tom, že sdělení na Twitteru je omezeno na pouhých 140 znaků. Zkrácením tak uživatel dostává ještě dost prostoru k tomu, aby sdílený odkaz opatřil komentářem, postřehem či jakýmkoliv krátkým textem, a v případě sdílení obsahu gastronomické povahy tak mohl vyjádřit vedle dalšího, svůj názor, či informace, doplňující obsah, který je přes sdílenou URL adresu odkazován. 2.3 Instagram Instagram je specializovaná sociální síť pro sdílení primárně digitálních fotografií, která má v současnosti okolo 300 milionů uživatelů na celém světě. V České republice a na Slovensku pak přibližně 98 tisíc uživatelů. 38 Hlavní součástí této sociální sítě je pak mobilní aplikace dostupná pro ios od společnosti Apple, Android a Windows Phone. 37 About Twitter's link service ( Below are some frequently asked questions about t.co, Twitter's linkshortening service. TWITTER. Help Center [online] [cit ]. Dostupné z: 38 SLÍŽEK, David. Instagram pod křídly Facebooku rychle roste, hlásí 300 milionů uživatelů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 23

25 Na platformě Instagramu jsou zveřejňovány fotografie ve čtvercovém formátu o velikosti velikostí 612x612 pixelů prostřednictvím aplikace. 39 Sdílené digitální fotografie je možné současně doplnit doprovodnými informacemi, ať už se jedná o textový komentář, či doprovodné informace, kterými je obsah obrazových materiálů doplněn o další kontext. S tím úzce souvisí také možnost doplnit také hashtagy. Prostřednictvím těchto štítků jsou pak publikované fotografie seskupovány do tematických kategorií. Podobně, jako je tomu i v případě sociální sítě Twitter tak i na Instagramu je možno realizovat online sociální vazby formou sledování, kdy Instagram umožňuje sledovat libovolného uživatele, dle vlastního rozhodnutí. Jedná se opět jednostrannou vazbu, kterou je však opět možné realizovat oběma směry. Jednou z bezesporu zajímavých možností Instagramu je také možnost sdílení fotografií publikovaných prostřednictvím této sociální sítě na libovolných webových stránkách. K realizaci takové publikace je nutné generovat embed kód. Takto sdílený obrazový obsah je následně na webu zobrazen se jménem autora a logem Instagramu. 40 Specifickou záležitostí při užívání mobilní aplikace sociální sítě Instagram je pak použití takzvaných filtrů. Kterými je možné obraz před publikací ještě editovat, a to zejména po stránce barevnosti, která se jimi mění, za časté až do zcela odlišné podoby. 39 DOČEKAL, Daniel. Instagram jako firemní marketingový nástroj. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: 40 SOUKUP, Tomáš. Obrázky z Instagramu můžete nově embedovat na svůj web. Živě.cz [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 24

26 2.4 Foursquare a Swarm Sociální síť Foursquare je od předchozích uvedených poněkud odlišná. A to především v tom, že vedle prvků známých z ostatních sociálních sítí zde hraje významnou roli, také geolokační povaha této sociální sítě. Nicméně do tématu sdílení gastronomických zážitků vnáší nové možnosti právě díky tomu, že může obsahovat řadu informací v rámci sdílení gastronomických zážitků, které se na jiných sociálních sítích nevyskytují. Sociální síť Foursquare vznikla v roce 2009 a jejími zakladateli jsou Dennis Crowley a Naveen Selvadurai. Jednalo se o Location baased service 41 fungující jako mobilní aplikace, prostřednictvím které mohli uživatelé primárně sdílet svoji polohu a současně vyhledávat zajímavá místa v okolí, včetně restaurací, kaváren parků a řady dalších míst. Sdílení polohy, pak probíhalo pomocí takřečeného check-inu. Tak fungovalo Foursquare původně ovšem v roce 2014 došlo k rozdělení do dvou různých aplikací, kdy současně došlo k rozdělení funkcí mezi Foursquare a novou aplikaci Swarm. Možnost vyhledávat a hodnotit jednotlivé lokace zůstala možností aplikace Foursquare. Stejně tak stále umožňuje zajímavá místa vyhledávat. Do nové aplikace Swarm pak byla oddělena funkcionalita umožňující označit navštívené místo pomocí funkce check-in spolu se všemi souvisejícími gamifikačními prvky kdy se mohou uživatelé předbíhat v počtu návštěv jednotlivých míst. 42 Při užívání aplikace SWARM však také existuje možnost, jak sdílet gastronomické zážitky, v podobě foodpornografických fotografií. Ty lze připojit a tím současně publikovat ve svém profilu této mobilní aplikace při check-inu, o čemž je možné se přesvědčit přímo v aplikaci. Tyto snímky jsou pak dostupné přímo v aplikaci, v uživatelově profilu, kdy u každé fotografie je uvedeno místo a čas publikace. Nicméně, u fotografie bude uvedeno místo, ale bez žádných dalších informací. Uživatel tak přichází o kontext a především neví, jaký pokrm je sdílen. 41 ZIMMERMANN, Michal. Možnosti dolování a vizualizace dat ze sociálních sítí. Brno, s. s Dostupné z: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D. 42 FATURA, Jan. Kulturní instituce ve společenském světě sociálních sítí. Brno, s. s. 12. Dostupné z: Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Adam Zbiejczuk. 25

27 Respektive touto informací disponuje pouze sám autor, a nikoliv lidé prohlížející si jeho profil. O tomto je možné se přesvědčit přímo v aplikaci. Foursquare se oddělením možnosti checkování do Swarmu přiblížila dalším službám, jako jsou Yelp, Tripadvisor, nebo také níže popsaný Foodspotting. Primárním účelem se tak stává především vyhledávání okolních míst, které by byly pro uživatele po personalizaci aplikace, kterou uživatel provede, zajímavé. Personalizace je pak realizována výběrem tagů označující uživatelovy preference. 43 Co do velikosti je Foursquare s ohledem na výše uvedené spíše menší sociální sítí, kterou podle Daniela Dočekala celosvětově užívá na 50 milionů lidí. 44 V České republice by pak Foursquare mělo užívat okolo 50 tisíc lidí. 45 Vznik sociálních online vazeb se po oddělení Swarmu od Foursquare se v obou aplikacích liší, zatímco na Foursquare je realizována prostřednictvím followshipu, tak jak je tomu například u Twitteru nebo Instagramu. Naopak u aplikace Swarm je tomu podobně jako na Facebooku, kde rovněž vzniká online sociální vazba na základě oboustranného souhlasu obou uživatelů na obou stranách. 46 Možnosti pro sdílení gastronomických zážitků prostřednictvím Foursquare a Swarmu jsou s ohledem na geolokační povahu těchto aplikací poněkud specifické. Vedle sdílení obrazového materiálu, umožňuje sociální síť Foursquare zprostředkovat svoji gastronomickou zkušenost také prostřednictvím psaných tipů a komentářů určených pro ostatní uživatele. Poslední možností sdílení jsou pak obrázky, které se mohou zobrazovat o rozměru, který nepřesáhne maximální výšku 468pixelů, o čemž je možné se přesvědčit prostřednictvím funkcionality prohlížeče Zkontrolovat prvek. 43 JANŮ, Stanislav. Foursquare čeká další velká změna, v plánu je nová aplikace i logo. Živě.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 44 Ref BERÁNEK, Jan. Foursquare čeká štěpení, spustí Swarm a půjde proti Yelpu. Lupa: Server o českém Internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 46 ČÍŽEK, Jakub. Foursquare pálí mosty za minulostí a představuje zcela novou aplikaci. Živě.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 26

28 2.5 Foodspotting Sociální síť Foodspotting.com byla spuštěn v roce 2009, a svým uživatelům umožňuje vyhledávat a hodnotit restaurace, ale především pokrmy, které jsou zde zákazníkům servírovány. Vedle funkce sociální sítě tak současně plní také funkci jakéhosi průvodce po různých gastronomických zařízeních. Principiálně je tato sociální síť velmi podobnou se sociální sítí Foursquare, která byla popsána výše, ale na rozdíl od ní se zaměřuje primárně a jen na restaurace a další gastronomická zařízení, a jejich nabídku, kdy digitální fotografie zachycující obrazy servírovaných pokrmů jsou hlavním obsahem sdíleným skrze tuto sociální síť. Je zde však jedno zásadní omezení. A totiž, že zde zachycené pokrmy musí mít vysoké nejen estetické kvality, ale především se musí jednat o kvalitní gastronomický zážitek a tedy hodnotný a chutný pokrm. O rok později tedy v roce 2010 byla sociální síť doplněna také o mobilní aplikaci, která je pro foodspottery, tedy uživatele této sociální sítě, k dispozici i na několika mobilních platformách, a to na iphonu, Androidu, Windows phone a také na Blackberry. 47 Vyhledávání gastronomických zařízení je v aplikaci možné hned několika způsoby. Vždy je však nutné zadat město, kde se má hledání uskutečnit. Prvním způsobem hledání je vyhledávání pokrmu podle abecedy, dále je možno vyhledávat podle druhu pokrmu nebo také podle aktuální polohy, kdy je možné snadno vyhledat nejbližší podnik, který je v aplikaci doporučen ze strany ostatních uživatelů. V případě že je vyhledávání realizováno za pomoci webového prohlížeče na stránkách Foodspottingu, odpadá jen možnost vyhledávat z abecedního seznamu. Uživatelé Foodspottingu pak také vytvářejí specifickou komunitu, založenou na místně příslušných skupinách, které jsou nejrozšířenější ve Spojených státech amerických. Pro označení příslušníků této uživatelské komunity, ale i obecně všech uživatelů Foodspottingu se používá termín Foodspotter. Skupiny pak mají primárně umožnit setkávání Foodspotterů v reálném světě nikoliv jen v online prostředí About: Overview. Foodspotting.com [online] [cit ]. Dostupné z: 48 About: Comunity. Foodspotting.com [online] [cit ]. Dostupné z: 27

29 Důraz na to, aby lidé komunikovali současně i v reálném světě a nikoliv jen ve virtuálním prostředí je výrazným specifikem Foodspotingu. Už jen proto, že ostatní sociální sítě s tímto téměř nepracují. Respektive nechávají volbu, zda budou uživatelé mezi sebou komunikovat a integrovat i v reálném prostředí pouze na nich a jejich vlastním rozhodnutí. Celkově vzato je z této sociální sítě patrné, že je postavena na solidaritě a vzájemnosti jejich uživatelů a to nejen mezi sebou, ale i směrem ven, kdy každý návštěvník webových stránek má možnost prohlížet sdílený obsah a vyhledávat podniky, které by dobře uspokojily jeho potřebu při hledání a výběru vhodného gastronomického zařízení v jeho blízkosti nebo lokalitě, kterou zadá. Vlastní sdílení gastronomických zážitků s využitím možností této sociální sítě je pak možné realizovat nejen prostřednictvím vlastní mobilní aplikace, ale také pohodlně přes vlastní webový portál Foodspotingu. To je pak umožněno jednoduchým formulářem, prostřednictvím kterého je obsah vložen. Současně je možné jak v aplikaci, tak i prostřednictvím tohoto formuláře sdílet příspěvek i na dalších sociálních sítích. Součástí foodspotterova příspěvku pak může být také krátký komentář, který umožňuje doplnit jeho názor, či formou krátkého textového příspěvku rozšířit své doporučení. 49 Podobně jako u Twitteru, Instagramu či velmi podobné sociální sítě Foursquare je základní sociální interakce je realizována ve formě followshipu. Což je další podobnost s blízkou sociální sítí Foursquare. Na Foodspoting.com je hlavním způsobem pro sdílení gastronomických zážitků je fotografie. Z hlediska rozměrů sdílených fotografií, je pak nutno zmínit rozměr, ve kterém se přiložené fotografie zobrazují v profilu jejího autora. Tam se fotografie zobrazuje ve čtvercovém formátu s rozměry 590x590 pixelů, jak je možné zjistit pomocí funkce prohlížeče pod názvem zkontrolovat prvek. Stejným způsobem je možné zjistit i velikost fotografie v profilu gastronomického zařízení, ve kterém byly fotografie pokrmu pořízena. Tam je fotografie zobrazována ve velikosti 220x220 pixelů. 49 Share Dishes. Foodspotting [online] [cit ]. Dostupné z: 28

30 2.6 Srovnání uvedených sociálních sítí z hlediska možností sdílení gastronomických zážitků Srovnat sociální sítě Facebook, Twitter, Instagram, Foursquare a Foodspotting je s ohledem na značně různorodou povahu možností sdílení obsahu, a také rozdílné způsoby komunikace nejrůznějšího obsahu poněkud obtížné. Nicméně je nediskutovatelné, že v rámci tématu hraje významnou roli sociální síť Foodspotting, která je přímo určena ke sdílení kvalitních gastronomických zážitků. Pro sdílení gastronomických zážitků je pak také důležitou možností doporučování ostatním foodspotterům. Zásadní nevýhodou Foodspottingu v prostředí českého internetu je poměrně malé množství sdíleného materiálu, jak se může návštěvník webového rozhraní sítě sám přesvědčit, které podle všeho je jen logickým důsledkem poměrně malé komunity uživatelů a absence české jazykové mutace. Silná komunita je naopak základní výhodou další sociální sítě, kterou je Facebook. Další nespornou výhodou této sociální sítě jsou vedle silné uživatelské komunity také bezesporu nejlepší technické možnosti sdíleného veškerého obsahu jak fotografií, videa i veškerých dalších druhů obsahu. Ať už se jedná o, video, text, či odkazy v podobě URL adresy. Právě sdílení URL adres je na Facebooku ve srovnání s ostatními uvedenými sociálními sítěmi výrazně propracovanější už jen díky tomu, že zobrazuje titulek tvořený názvem odkazované stránky a také některý z obrázků, na ní zobrazený, jehož obsahem může být rovněž motiv gastronomické povahy, a tak může býti sdílená URL adresa dalším prostředkem sdílení gastronomického zážitku, jedná-li se o odkaz například na foodblog. Sdílení URL adres je pak zajímavě také řešeno na sociální síti Twitter, který disponuje výše zmíněnou funkcionalitou ke zkracování odkazů, což souvisí s dalším specifikem Twitteru, kterým je poměrně silně limitující délka příspěvku. Twitter je celkově vzato silně minimalistický, ať už v obecné rovině či ve srovnání s Facebookem. Jako nevýhodu lze také interpretovat omezené možnosti sdílení obrázků, kdy nelze vytvářet alba, a lze vkládat jednotlivé snímky, i když je do jednoho příspěvku možno vložit až 4 snímky. Nevýhodou Twitteru je také nemožnost sdílet videosoubory, které by mohli nést obsah gastronomické povahy. Další, v pořadí čtvrtá, sociální síť Instagram je oproti ostatním popsaným sociálním sítím poněkud specifická, a to zejména tím, že umožňuje sdílet primárně jen obrázky a text v popisku, který obohacuje obrazovou informaci o další kontext. V obecné rovině je možné skutečnost, že Instagram umožňuje sdílet tak málo druhů obsahu považovat za nevýhodu. Nicméně s ohledem 29

31 na sdílení gastronomických zážitků je možné Instagram po Foodspottingu a Foursquare považovat za síť, která je velmi dobře uzpůsobená pro sdílení gastronomických zážitků, včetně foodporna, i obrazového materiálu obecně. A to především díky možnostem mobilní aplikace, ve které je během procesu publikování fotografie možné upravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí, a tím za určitých okolností eliminovat drobné nedokonalosti fotografie a sdílet tak nepatrně hodnotnější obsah. Poslední sociální sítí, která byla výše zmíněná je Foursquare. Je zde patrná podobnost se sociální sítí Foodspotting popsanou výše. Nicméně z hlediska obsahu je poněkud bohatší, protože se zaměřuje na všechny druhy lokací, nikoliv jen na gastronomická zařízení a jejich nabídku. O to je bohatší samozřejmě také obsah, který zde může být sdílen. Oproti Foodspottingu je zde i odlišná možnost hodnocení lokací, která je bohatší, než u foodspotingu, což ovšem souvisí především se skutečností, že se nejedná o specializovanou službu, jakou je Foodspotting. To lze nahlédnou i u dalších informací, které Foursquare v hojné míře nabízí. Některé z nich jako třeba druh nabídky, nebo platební možnosti však lze v rámci tématu považovat za výhodu v obecné rovině, stejně jako ve srovnání se sítí Foodspotting. Celkově vzato, budou-li brány v potaz objektivní aspekty, jako je bohatost uživateli generovaného obsahu v kombinaci s možnosti doporučit, a především komplexnosti sdílených informací, jako jsou například možnost platby kartou či charakter nabídky, tak lze vyhodnotit jako nejlepší pro sdílení gastronomických zážitků právě Foursquare, i když není tato sociální síť ke sdílen gastronomického obsahu přímo určena. 30

32 3 Společenská reakce na sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích Zatímco úvodní kapitola pojednávala základní termíny a obecný úvod do tématu práce a druhá popisovala a srovnávala technické možnosti sdílení na jednotlivých sociálních sítích. Tato část je primárně zaměřena na to, jak je sdílení gastronomických zážitků vnímáno, ale také jaké změny přináší. Primárně zde budou zmíněny postoje a způsoby vnímání fenoménu foodporna ze strany gastronomů. Jednou ze specifických fenoménů je také vznik nových specializovaných zařízení pro zachycení gastronomických zážitků. V neposlední řadě zde bude prostor pro možnosti, které sdílení gastronomických zážitků na sociálních přináší v oblasti charitativní činnosti. 3.1 Zastánci a odpůrci Jednou z podob sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je sdílení digitálních fotografií pokrmů zakoupených a konzumovaných v restauracích. A právě to vyvolává silné rozpory, kdy na jedné straně stojí radikální odpůrci fenoménu a na straně druhé lidé, kteří na sdílení gastronomických zážitků včetně těch, které si dopřávají v restauracích, nedají dopustit. Mezi radikální odpůrce patří především přední francouzští kuchaři, jako Alexandre Gauthier, šéfkuchař na Grenouillere v La Madelanie-sous-Montreuil 50, nebo také Gilles Goujon z restaurace L Auberge du vieux puits v jihofrancouzském Fontjoncouse, který ve sdílení foodporna spatřuje také poškození dobrého jména, způsobené špatnou kvalitou snímků. Tito profesionální kuchaři se rozhodly vystoupit proti pořizování foodpornografických snímků v jejich restauracích. Důsledkem toho se snaží o zákaz užívání chytrých telefon v jejich podnicích Přestaňte si fotit jídla na Instagram, máte je jíst, říkají majitelé restaurací. Obevit.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 51 Food-porno! Fotky jídel ničí restaurace, zlobí se kuchaři. Aktuálně.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 31

33 Mezi restauratéry jsou však i zastánci foodporna. Jedním z nich je kuchař a restauratér Tom Aikens, který je aktivním uživatelem Twitteru s desítkami tisíc followerů. Ten vidí v sociálních sítích například možnost sledovat dění ve své restauraci. A v případě, že ji navštíví foodbloger nebo kritik, má tak možnost ujistit se, že dostali dobré jídlo. Stejně tak jako Tom Aikens, tak 85,6% kuchařů je rádo, že jejich zákazníci sdílí fotografie jejich jídla na sociálních sítích. Současně se 63,1% kuchařů domnívá, že součástí odborné přípravy kuchařů by měly být součástí jejich odborné přípravy, jak uvádí Janie Manzoori-Stamford ve svém článku Sharing plates. 52 Dále francouzský foodbloger Stephane Riss pak tvrdí, že lidé, kteří kritizují foodporno reagují přehnaně. Už jen proto, že sdílení fotografií jídla zviditelňuje podniky, a zvyšují jejich zisky. Dále uvádí, že kuchaři se brání sdílení gastronomických zážitků, protože se obávají neustálé kontroly ze strany zákazníků, a toho, že by mohli prostřednictvím fotografie dokumentovat případné selhání kuchařů při prezentaci pokrmu. 53 Proti argumentu Stephane Rissese se lze vyjádřit i v tom smyslu, že každý kdo chce zaznamenat servírovaný pokrm prostřednictvím foodpornografické fotografie, nemusí být škodolibý, a hnán touhou dokumentovat selhání kuchaře. Motivacím ke sdílení gastronomických zážitků včetně těch negativních bude věnována jedna z následujících částí této práce. Nicméně zde však vyvstává ještě jedna otázka. A to otázka týkající se přijatelnosti s pohledu etikety. Je s ní sdílení gastronomických zážitků v restauracích nebo i v obecné rovině slučitelné? Nebo je sdílení gastronomických zážitků jevem s etiketou neslučitelným, ke kterému se odborníci na ni dosud jen nestačily vyjádřit? 52 Ref FEWELL. Why do people share food photographs via social media channels?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 32

34 3.2 Dinercam Jedním z dokladů toho, jak sdílení gastronomických zážitků ovlivňuje společnost je i fakt, že vznikají nové přístroje, které jsou realizaci fenoménu foodporna přizpůsobeny. Jedním z takových zařízení je i přístroj známý jako Dinercam. O jedné takové technologické novince spjaté s fenoménem foodporna informovala v dubnu 2014 Laura Stampler v časopise Times. Tam publikovala svůj článek pod názvem Instagramming Food Has Finally Gone Too Far, který pojednává o speciálním přístroji, který umožňuje vytvoření ideálních podmínek pro získání, co možná nejlepšího snímku pokrmu pod názvem Dinercam. Zjednodušeně řečeno se jedná o speciální zařízení, které umožňuje vytvořit ideální nasvícení, a polohu pro získání, co možná nejlepšího snímku. Původcem tohoto zařízení je jihoafrický internetový provider, společnost MWEB. Dále je nutno uvést, že vzhledem k tomu, že zařízení nedisponuje vlastním fotografickým zařízením, je nutné vytvořit snímky vlastním mobilním telefonem, či jiným přístrojem. S tím souvisí ještě jedna důležitá vlastnost. A to ta, že zařízení neumožňuje ani vlastní sdílení na sociálních sítích. Nicméně umožňuje po nahrání kopie snímku jej vytisknout. 54 Toto zařízení není však běžně dostupné. Jediný přístroj tohoto druhu se nachází v Mexické restauraci El Burro v Kapském městě. 55 Dinercam je možné považovat za poměrně revoluční zařízení i přes jeho nedostatek v tom, že neumožňuje fotografii přímo nasdílet. Pokud by se ukázalo sdílení gastronomických zážitků jako společensky a s hlediska etikety přijatelným, mohla by se podobná zařízení začít vyskytovat četněji. Zejména pro to, že i člověku, který nedisponuje dobrými fotografickými dovednostmi. Naopak jisté negativum je možné spatřit v samotném procesu fotografování, který zabere určitý čas, během kterého ztratí pokrm, některé klíčové vlastnosti jako je například teplota. Člověk tak má sice k dispozici dokonalý snímek, avšak z jídla samotného se část zážitku nenávratně ztrácí. 54 STAMPLER, Laura. Instagramming Food Has Finally Gone Too Far. TIME [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 55 #Dinnercam Could Ruin Restaurant Dining for Everyone: Do we really need Instagram stations at our favorite restaurants?.reviewed.com [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 33

35 3.3 Sdílení gastronomických zážitků a dobročinné iniciativy Sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je fenomén, který nemusí být samoúčelným. Za určitých okolností se může jednat také o způsob, jak realizovat dobročinné aktivity. Tímto směrem zaměřily své síly, také společnost Virgin a dobročinné nedenominační charitativní organizace OzHarvest, které přišly s kampaní #mealforameal. V případě, kdy někdo pořídí fotografii pokrmu, kterou následně sdílí na sociálních sítích opatřenou hashtagem z názvu kampaně, bude ze strany organizace OzHarvest darováno jídlo těm, kdo to potřebují a to v Sydney, Adelaide, Brisbane, Melbourne, Gold Coast and Newcastlu. Na stránkách projektu je pak uvedeno, že touto cestou bylo přerozděleno na pokrmů. 56 Dále funguje i další projekt, za kterým stojí Asociación de Bancos de Alimentos de Colombia, tedy Asociace potravinových bank Kolumbie, zkráceně ABACO. Ta vyzívá uživatele sociální sítí, k tomu aby sdílely obrazové příspěvky označené hashtagem #MealForShare, a současně přispívaly finančně prostřednictvím převodů na chudé v Kolumbii. 57 Touto cestou bylo zakoupeno a mezi potřebné přerozděleno na 185 tun jídla. 58 Další projekt využívající sociální sítě je pak projekt organizace UNICEF na Novém Zélandu. V rámci něj agentura D&AD přišla na způsob jak oslovit komunitu foodies na instagramu. Byly vytvořeny účty dětem z chudých zemí, postižených hladem. V jejich profilech byla krátce popsána situace v jejich rodných státech spolu s výzvou k návštěvě stránek Fotografie s vytipovanými hastagy jako #food nebo #yum, pak začaly být tyto fotografie masově lajkovány právě z těchto profilů. To vedlo foodies na stránky projektu, kde mohli přispět na potravinovou pomoc v postižených zemích. Poté si mohli nasdílet fotografii, toho, na co přispěly. 59 Právě na těchto projektech je možné dokladovat, další rovinu fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Využití sdílení fotografií jídla k rozvoji charitativních projektů, 56 Making mobile better: #mealforameal. Virgin mobile [online]. [cit ]. Dostupné z: 57 #MealForShare [online] [cit ]. Dostupné z: 58 RALPH. What's the meaning of #foodporn?. The New Zealand Herald [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 59 MICHL, Petr. The Best of Global Digital Marketing: Foodporno ve službách UNICEF. Marketing jornal.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 34

36 které sledují humanitární cíle lze nahlédnout jako zajímavý způsob jak, propojit zdánlivě nepropojitelné. Na jedné straně hladem postižené, a na straně druhé lidi, kteří si mohou dopřávat kvalitní a navíc esteticky hodnotné pokrmy. 35

37 4 Gastronomický voyerismus V předcházejících kapitolách byly definovány nejrůznější termíny, které spojují jídlo a sociální sítě, řada pozornosti byla věnována technickým možnostem, změnám či reakcím, které sdílení gastronomických zážitků vyvolalo. Tato kapitola je ovšem zaměřena poněkud odlišným směrem. Opět spojuje možnosti sdílení na internetu a jídlo, či zážitky spojené s gastronomií. A zaměřuje se na specifický fenomén známý jako Gastronomický voyerismus, neboli také Muk-bang nebo Meok-bang. Gastronomický voyerismus je live-streamový přenos videa prostřednictvím peer to peer sítě, kdy obsahem přenášeným přes síť je osoba ve večerních hodinách připravující a následně konzumující nadměrné až extrémní množství jídla, kterou může v rámci sítě sledovat na tisíce připojených uživatelů. 60 Důležité je pak také, to, že diváci posílají vysílající, tedy současně i konzumující osobě takzvané Star Balloons, užívané jako ohodnocení jejího výkonu, které je pak možné převést na reálnou měnu. Tyto balonky si musí diváci nejdříve sami zakoupit. Hodnota jednoho takového balónku je 100 jihokorejských wonů. Časový rozměr jednoho přenosu pak může činit více než tři hodiny. 61 Přenos videa však není jediným způsobem komunikace, neboť konzumenti obsahu mohou souběžně se sledováním chatovat s osobou, kterou pozorují. To vše probíhá prostřednictvím služby afreecatv umožňující komunikaci vysílající s diváky a naopak. 62 Gastronomický voyerismus tak má dvě roviny, ve kterých komunikace probíhá. První z nich je přenos videa od vysílající osoby, kdy se jedná o jednosměrnou komunikaci realizovanou v podobě přenášeného video obsahu vařící a konzumující osoby. Druhou samostatnou rovinou je pak vzájemná oboustranná textová komunikace, která probíhá právě prostřednictvím chatu. 60 VINCENT, James. Gastronomic voyeurism: The South Korean trend that means you'll never eat alone. The independent [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 61 Watch what you eat: Koreans gorge on online dining shows. Reuters [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 62 KUBO, Angela Erika. Gastronomic Voyeurism is South Korea s Latest Online Fad: People who dine in front of a webcam can make more than $9,000 a month. The Diplomat: Read The diplomat, Know the Asia-pacific [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 36

38 Je zde možné nelézt určitou podobu s gastropornem i foodpornem, neboť součástí obsahu takto šířeného komunitě diváků je vedle konzumace součástí obsahu také příprava a prezentace výsledných pokrmů, které jsou vzápětí konzumovány. Gastronomický voyerismus tak spojuje prvky foodporna a gastroporna, tak jak byly tyto pojmy definovány v první kapitole. 4.1 Původ gastronomického voyerismu Autorství tohoto v pravdě prazvláštního fenoménu je připisováno foodbloggerce původem z Jižní Koreji jménem Park Seo-yeon, která je však na internetu známá pod pseudonymem Diva. Diva pak uvádí, že gastronomický voyerismus je možností, jak jíst společně s někým dalším, ačkoliv žije v jednočlenné domácnosti, což je v Jižní Koreji poměrně časté. Zajímavé je dle jejího tvrzení také pro mladé ženy, které se snaží být stále štíhlými. 63 Původní korejský pojem Meok-bang označující gastronomický voyerismus je derivátem vzniklým spojením dvou korejských pojmů, a to jídlo, ve smyslu konzumace, tedy Meokda. A druhým pojmem je pak vysílání, Bangsong RAUHALA, Emily. South Korean Diva Makes $9000 a Month Eating on Camera. Time.com [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 64 DELLAMURA, Holly. Gastronomic Voyeurism in South Korea. Flamingo London Blog [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 37

39 4.2 Paradox gastronomického voyerismu Určitý paradox lze spatřovat ve skutečnosti, že fenomén gastronomického voyerismu má svůj původ právě v Jižní Koreji. Už jen pro tu skutečnost, že jídlo má v jihokorejské kultuře poměrně specifickou roli. U jídla se totiž scházely komunity lidí, kteří spolu pracovali, a především rodiny. Jídlo je tak prostředkem utužování vzájemných vztahů a vyjádření náklonosti, ale především důvěry. Rovněž lze společné jídlo užít jako prostředku vyjádření hlubší náklonosti či snad lásky mezi muži a ženami. 65 S korejskou kulturou souvisí rovněž i další charakteristický rys gastronomického voyerismu, a to je velkolepost a bohatost večerních jídel. Ta je pro večerní jídlo obyvatel Jižní Koreje charakteristická. 66 Můžeme tak v Meok-bangu spatřovat jeden z projevů změn v lidském chování, které je možným důsledkem působení internetu a digitálních technologií, jež současně pracuje s tradičními prvky, ačkoliv je bohatost jídla dohnána do nemalých, a zcela nepochybně zdraví škodlivých rozměrů. 65 DANIELOVÁ, Dorota. Korea: Stravování jako součást kultury národa. Praha, s. s. 18. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola Ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 66 Ref. 65. s.34 38

40 5 Obsah sdíleného materiálu Předcházející kapitola byla zaměřená na specifický fenomén Gastronomický voyerismus, zatímco následující kapitola této práce je zaměřena zejména na obsah sdílených digitálních fotografií na sociálních sítích, jejichž hlavním motivem jsou reprezentace gastronomických zážitků. Dále zde budou také uvedeny možné motivace, těchto materiálů prostřednictvím sociálních sítí. Prvním obsahovým aspektem, na který se Karen Fewell, a který zde bude uveden je skutečnost, zdali je zobrazovaný pokrm zdraví prospěšný, či se naopak jedná o pokrm, který je možné označit jako nezdravý. Zmíněná autorka tak uvádí, že foodporno sdílené na sociálních sítích reprezentuje ze 34,6% nezdravé pokrmy, a ze zbylých 65,4% pak pokrmy zdravé. 67 Aspekt zdravotní prospěšnosti pokrmů, které jsou sdíleny, hraje v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí bezesporu významnou roli, ať už ovlivňuje motivaci či nikoliv. Ovšem má-li fotografie zachycovat gastronomický zážitek ve smyslu pozitivního zážitku, nemusí hrát zdravotní prospěšnost tak velkou roli. Respektive stává se tento prvek klíčovým jen pro toho, kdo sdílí fotografie jídla, aby demonstroval osobní zdravý životní styl. 5.1 Motivace ke sdílení gastronomických zážitků Další nezanedbatelnou okolností, která výrazným způsobem ovlivňuje obsah sdíleného foodporna je také motivace, přesněji řečeno, důvody, kterými si uživatelé sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích zdůvodňují. Nejčastěji uváděným důvodem ke sdílení digitálních fotografií pokrmů je autorova hrdost na to, že sám je původcem obsahu sdíleného materiálu, tedy samotného pokrmu. Dále Karen Fewell uvádí jako další frekventované důvody snahu zaznamenat s jídlem spojenou událost či zvláštní příležitost. Dále pak je mezi důvody také možno zařadit zachycení tak pěkného pokrmu, jako by se jednalo o umění. Mezi dalšími důvody lze pak nalézt to zdůvodnění, že se jedná o zvlášť lahodný pokrm, nebo také je-li to nějak odlišný, či neobvyklý druh pokrmu. Současně se také může jednat o způsob artikulace blahopřání tomu, kdo daný pokrm připravil. Dalším důvodem uvedeným pak je, že obsah sdíleného foodpornografického materiálu 67 FEWELL, Karen. How is social media changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 39

41 vypovídá něco uživateli, který jej zveřejnil. Stejně tak se může jednat o snahu nalákat ostatní, a přesvědčit je ke konzumaci jídla, které je touto cestou sdíleno. Další důvod úzce souvisí se sebeprezentací vlastní osoby, kdy sdílející uživatel vyjadřuje potřebu demonstrovat, že konzumuje zdravé jídlo. V neposlední řadě se pak také může jednat o jídlo nějakého přítele či blízké osoby. 68 V tomto směru je ale možné nahlédnout drobné rozdíly, sdílí-li gastronomické zážitky muži a ženy. Mezi ženami je nejčastějším důvodem opět hrdost, na svůj výtvor. Jako další důvod pak uvádějí to, že zachycené pokrmy vypadají krásně. V pořadí třetím důvodem ke sdílení nahlížejí opět možnost zachytit událost či zvláštní příležitost s jídlem spojenou. Dále ženy sdílí gastronomické zážitky, z toho důvodu, že jde o výjimečnou lahůdku. A v neposlední řadě sdílejí gatroporno také proto, že tím chtějí popřát tvůrci pokrmu. Na druhé straně u muži nejvíce sdílí z hrdosti, že pokrm dokázali sami připravit a současně aby zaznamenali nějakou událost či zvláštní příležitost s jídlem spojenou. Na pomyslné druhé příčce se pak u mužů právě skutečnost, že jídlo je zkrátka krásné. Dále pak muži sdílejí gastronomické zážitky, je-li předlohou fotografie pokrm, který je odlišný, či nějakým způsobem neobvyklý. A na pomyslném posledním místě, stejně jako tomu bylo u prvního, se opět nacházejí dva důvody, a to že sdílení vypovídá něco, o samém autorovi snímku a také to, že se jedná o výjimečnou lahůdku. 69 Jak je patrné, existuje mnoho důvodů, které mohou vést ke sdílení gastronomický zážitků na sociálních sítích. Nicméně uvedený výčet nemusí být úplný. Je možné se domnívat, že sdílení gastronomických zážitků může být také účelnou sebeprezentací, která by měla mít za cíl ohromit, nebo zaujmout osobu, s níž autor sdílené fotografie hodlá navázat bližší osobní vztah. Tak by došlo vlastně ke spojení některých výše uvedených důvodů: sebeprezentace a prezentace svých kulinářských schopností, zachycení zajímavého pokrmu, snaha nalákat osobu na daný pokrm, případně snaha ukázat neobyčejnou lahůdku nebo zdravý životní styl. Tak, jak by uvažoval gastrosexuál. 68 Ref Ref

42 Gasrosexuál je pak muž, který znalost jídla a schopnost jej připravit využívá k tomu, získal náklonost ženy, a svedl ji. Tento typ muže umí o jídle dlouze a na základě dobré znalosti také znalecky hovořit Foodporno a jeho komerční využití Často je možné se v prostředí sociálních sítí můžeme setkat vedle foodporna, ještě s jedním příbuzným fenoménem, kterým je sdílení obrazového materiálu s gastronomickými náměty ze strany restaurací a dalších gastronomických zařízení. To ovšem lze zařadit spíše pod samostatné téma a totiž pod marketing na sociálních sítích. V článku Ireny Šovčíkové nazvaném Restaurace, ve které se platí fotkami, který byl publikován na portále Marketing journal.cz je možné se dočíst o krátkodobé restauraci The Picture House, kde je možné, útratu zaplatit právě foodpornografickými snímky na Instagramu. Vlastní platba pak probíhá zveřejněním snímku na Instagramu, doplněného hashtagem #BirdsEyeInspirations. Cílem celé této kampaně byl ovšem opět marketing, protože se jednalo o součást reklamní kampaně společnosti Birds Eye, která se zaměřuje na výrobu potravin. 71 Ovšem určitý a to nemalý paradox s ohledem na současnou materialistickou společnost lze spatřovat ve skutečnosti, že nikdo, pokud zůstanou pominuty marketingové záměry, neobjevil a nedefinoval způsob, jak lze využít samotné foodpornografické materiály k vytváření zisku. 70 ŠIMŮNEK, Petr. Jste také gastrosexuál?. Hospodářské noviny [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z: 71 ŠOVČÍKOVÁ, Irena. Restaurace, ve které se platí fotkami. Marketing journal.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 41

43 5.2 Další motivace Při sdílení gastronomických zážitků se nemusí jednat vždy jen o pozitivní a hodnotné gastronomické zážitky, které hrají roli námětu sdílených fotografií, a je tak možné se setkat také se snímky, které reprezentují pokrmy, u kterých nelze ani v nejmenší zapochybovat o tom, že se jedná o nevzhledné, či pokrmy prezentované bez ohledu na estetické aspekty, které tak v žádném případě nemohou vyvolávat chuť k jejich konzumaci, tak jak tomu má být v případě foodporna. Jako příklad tohoto druhu odpudivého obsahu obrazového materiálu sdíleného na sociálních sítích v podobě digitálních fotografií mohou posloužit záběry, které v reakci na kvalitu jídla začali v počátkem roku 2015 pořizovat dva brněnští školáci ve školní jídelně. Právě v pravdě odpudivý vzhled a všeobecně nízká kvalita pokrmů, které jsou na fotografiích prezentovány, byli v tomto případě motivací autorů snímků k jejich sdílení na sociální síti Facebook. 72 Jak je zde patrné, tak sdílení gastronomických zážitků se může za určitých okolností stát možným nástrojem docílení změny stavu věci, či k upozornění na určitý problém spojený se stravováním, gastronomickými zážitky, či jakoukoliv jinou problematikou spojenou s pokrmy a potravinami, která je zachytitelná a prezentovatelná prostřednictvím fotografií, videí a dalších digitálních médií sdílených na sociálních, jako tomu právě i nyní. 72 USTOHALOVÁ, Jana a Zuzana BRANDOVÁ. Kaše jako lepidlo: Školáci začali fotit nevábné obědy a vyvolali rozruch.idnes.cz: Brno a jižní Morava [online]. Praha: Vydavatelství MAFRA, a. s., 2015, [cit ]. Dostupné z: 42

44 5.3 Obsah a pravděpodobnost sdílení z něho vyplývající Z hlediska obsahu nelze pochybovat že, významnou roli hraje prezentace pokrmu, užití metod foodstylingu stejně jako celková vizuální prezentace zobrazovaného pokrmu. A současně nelze zapomenout ani na kvalitu a druh přístroje, kterým je sdílená digitální fotografie pořízena, stejně jako fotografické schopnosti a dovednosti sdílejícího uživatele sociálních sítí. Obsah sdíleného foodpornografického materiálu ovlivňuje pak také pravděpodobnost, se kterou bude sdílen prostřednictvím sociálních sítí. Karen Fewell uvádí čtyři okolnosti, které mohou zvýšit pravděpodobnost, se kterou bude foodporno sdíleno. První z nich pak je, že pokrm, který je námětem sdíleného materiálu, musí vypadat chutně. Dále by měl vyvolávat pocit štěstí nebo touhy. V neposlední řadě by měl také pozitivně působit také pocit překvapení, nebo nakonec jiná silná emoce. Na straně druhé uvádí také čtyři okolnosti, které mohou pravděpodobnost sdílení také snižovat. Jednou z nich je to, že obsah sdílené fotografie vyvolává neutrální emoce. Další zásadní okolností pak může být skutečnost, že obsah sdílených fotografií vyvolává pocity znechucení. 73 Ovšem nabízí se otázka, zda je žádoucí vůbec, aby byly sdíleny materiály zachycující pokrmy, které vyvolávají negativní emoce či přímo znechucení. Pokud ovšem není cílem poukázat na zásadní problém. Jako tomu bylo ve výše popsaném případě, kdy žáci publikovali prostřednictvím sociální sítě Facebook fotografie jídel ze školní jídelny, aby poukázali na určitý problém týkající se kvality jídla, které jim bylo předkládáno. 73 Ref

45 VÝZKUMNÁ ČÁST 6 Metodologie výzkumu Úvodní kapitola praktické částí této bakalářské práce za zaměřuje primárně na design výzkumu, který je obsahem praktické části. Budou zde pojednány použité metody výzkumu, popsán cíl výzkumu a výzkumné otázky, způsob sběru dat a také postup výběru informantů. 6.1 Výzkumné metody Téma Sociálních sítí jako prostoru pro sdílení gastronomických zážitků nabízí řadu příležitostí ověřovat teorie stejně jako řadu otázek. Pro jejich zodpovězení byly jako vhodné identifikovány metody kvalitativního výzkumu. Možnosti pro realizaci kvalitativního výzkumu jsou poměrně široké. Je možné využít zakotvenou teorii, případovou studii, narativní výzkum, etnografický přístup či fenomenologický výzkum. 74 Jako vhodný se v souladu s cíli a pro účely této práce jeví jako vhodné užití právě posledně jmenovaného, fenomenologického přístupu. 6.2 Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cílem kvalitativního výzkumu obsaženého v této práci je prostřednictvím níže uvedených výzkumných otázek stanovit hypotézy, vypovídající o tom, jak dostupné technologie a sociální sítě ovlivňují či mění vztah člověk k jídlu, co vede uživatele sociálních sítí a foodbloggery k publikaci materiálů zprostředkovávající gastronomické zážitky na blozích a sociálních sítích. Fenomenologické zkoumání nutně nevyžaduje před započetím výzkumu stanovit konkrétní výzkumné otázky, jak uvádí Jan Hendl. 75 S ohledem na skutečnost, že tento výzkum navazuje na teoretickou část této práce, a dále ji rozvíjejí, je možné stanovit následující výzkumné otázky: 74 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. s ISBN Ref. s

46 1) Kde je sdílený obsah pořízen? 2) Jaký je původ jídla, které je sdíleno? 3) Hraje roli také kvalita sdíleného jídla? Jedná se vždy o hodnotné gastronomické zážitky ve smyslu chuti nebo hraje důležitější roli vizuální podoba? 4) Může se člověk přes foodporno propracovat až k foodblogingu? 5) Jaké je motivace ke sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích? 6) Jakou hodnotu lidé sledují užitím vybraného přístroje používaného k focení? 7) Probíhalo by sdílení, i kdyby nebylo fotografování tak dostupné? 8) Probíhalo by sdílení i bez sociálních sítí? Popř. Jakou formou? 9) Vnímají foodblogeři sociální sítě, jako místo, kde mohou komunikovat respektive propagovat obsah (články) na blogu? 10) Je pro foodblogera představitelné, rozšíření publikační činnosti na sociální sítě? 11) Ovlivňuje tvorba foodblogu foodblogerovy aktivity na sociálních sítích? 6.3 Užitá výzkumná metoda Pro účely této práce byla jako vhodná výzkumná metoda dotazování, a to ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Tato metoda byla zvolena na zejména s ohledem na bohatost tématu, v tom smyslu, že ke sdílení gastronomických zážitků dochází na různých sociálních sítích a dalších platformách, konkrétně na blozích. Dále pak může docházet také ke sdílení na více sociálních sítích, či k publikaci prostřednictvím foodblogu a současně na sociálních sítích. Tím vzniká prostor pro řadu otázek, které mohou vyplynout v průběhu vlastních rozhovorů. Během rozhovorů byly s ohledem na povahu zkoumaného fenoménu zařazeny i otázky na vznik jednotlivých fotografií, které byly na sociálních sítích publikovány. Rozhovory probíhali formou individuálního setkání s jednotlivými informanty. Dalším aspektem je tedy také místo konání rozhovorů. Při přípravě rozhovorů tvořící výzkumnou část této práce bylo zvolena možnost, určit místo individuálně pro každého informanta, tak aby zvolené místo primárně pro něj bylo komfortní. Délka rozhovorů se pohybovala vždy okolo 30 minut. Výzkumné rozhovory byly realizovány v dubnu

47 6.4 Výběr informantů Výběrový soubor byl vybrán metodou stratifikovaného výběru. Tento postup výběru byl pro účely této práce vybrán zejména pro onu skutečnost, že je v rámci tématu přirozeně rozlišit účastníky podle platformy, kde gastronomické zážitky sdílejí. Tak lze v rámci této práce rozlišit uživatele Facebooku, Twitteru, Instagramu, ale také foodbloggery. Ve výběrovém souboru jsou tak zastoupeni jak foodblogeři, tak uživatelé jednotlivých sociálních sít. V druhé fázi, byly pak uživatelé vybráni zcela náhodně. Vybraní uživatelé pak byli osloveni písemnou formou, a to nejčastěji přímo prostřednictvím sociálních sítí, a to zejména Facebooku. Vlastní oslovení a veškerá další komunikace probíhala prostřednictvím soukromých zpráv. Část respondentů byla oslovena také prostřednictvím elektronické pošty. 6.5 Etika výzkumu Stejně jako u každého kvalitativního, ale i jiného výzkumu i zde vyvstávají etické otázky. A to zejména otázky týkající se především ochrany osobních informací informantů, a jejich anonymita, tak jak vyžaduje platná legislativa, a to konkrétně zákon č. 101/2000 Sb. O ochraně osobních údajů a jejich uchování v informačních systémech ve znění zákona č. 250/2014 Sb. platného od Toho bude docíleno během zpracování, kdy budou odstraněny z výsledných materiálů všechny informace, které by mohli jednoznačně identifikovat účastníky výzkumu. Dalším etickým aspektem je zajištění poučeného neboli informovaného souhlasu stvrzeného podpisem informanta, který obsahuje veškeré informace o průběhu a zpracování rozhovorů, a materiálů vzniklých na základě těchto rozhovorů, práva a možnosti účastníků, a současně i možnosti, ale především povinnosti osoby konající výzkum. 46

48 7 Analýza odpovědí Následující kapitola je primárně zaměřena na analýzu výsledků, které byly zjištěny během výzkumných rozhovorů, které byly s informanty vedeny. Za účelem odpovědí na výše uvedené výzkumné otázky, prostřednictvím kterých budou stanoveny hypotézy. Odpovědi jednotlivých informantů ale i informanti zde budou uváděny pod zkráceným označením sestávajícího z písmene I a pořadového čísla určeného na základě pořadí rozhovorů. Informant Věk Povolání Stupeň dosazeného vzdělání Informant 1 25 let Student Vysokoškolské bakalářské Informant 2 28 let Student Střední s maturitou Informant 3 24 let Student Vysokoškolské bakalářské Informant 4 24 let Student Střední s maturitou Informant 5 25 let Freelancer Vysokoškolské magisterské Informant 6 54 let Lékař Vysokoškolské doktorské (MUDr.) Informant 7 28 let Administrativní Vysokoškolské pracovník magisterské Tabulka 1: Základní údaje o Informantech Platformy publikace Facebook, Twitter, Instagram, foodblog Instagram, Facebook Instagram Twitter, Foodblog Twitter Facebook Facebook Vztah k jídlu Foodie, Foodbloger Gurmán Gurmán Foodie Gurmán Foodie Foodie, Vegetarián Na základě údajů obsažených v této tabulce, je možné usuzovat, že uživatelé sociálních sítí, kteří jich užívají ke sdílení gastronomických zážitků, se vyznačují jedním společným rysem, a to zálibou v jídle, ať už jde o Foodies či Gurmány. Současně ukazuje, na možnost, že na sociálních sítích sdílejí lidé s vyšším vzděláním a studenti vysokých škol. 47

49 7.1 Místo pořízení fotografie s motivem jídla S ohledem na to, že jídlo má také svoji specifickou roli ve společnosti, a je za časté součástí společenských událostí, je dobré se pozastavit, také nad místem, kde jsou snímky pořizovány. Proto byly otázky směřovány také k místu, kde jsou foodpornografické fotografie pořizovány. Zde jsou uvedeny důležité části z jejich odpovědí: I1: Toto je fotka večeře u nás doma ; Tato fotka je z Londýna, kde jsem objevila skvělou kavárnu, cukrárnu ; ve fastfoodu, v Burger kingu ; ve školní jídelně I2: A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje. ; to je vlastně výtvor na konferenci. ; Ať to taky doma zkusím. ; A Zrovna doma byly i ty toasty. I3: To je krtkův dort u nás doma. ; To jsme byly v Baru, který neexistuje. ; To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila. ; To jsem z nás měla na té akci v parku strašnou radost. I4: A tak, to bylo v Prašádu. ; To je tady, to pekla ona doma ten dort. ; Tak mám nový pokojíček. Tak mám tam bílé podlahy, bílé stropy, tak se tam dobře fotí. I5: Tak to byla Cupcake party, co jsme měli v Práci. ; To jsem se byla podívat v Be Fresh. ; To byl cupcake z knihovny ; Prostě se mi jednou po dlouhé době doma povedlo fakt krásně nazdobit ten cupcake. ; V restauracích se snažím fotit jídlo minimálně. I6: Převážně fotím doma, ale občas si střihnu, nějakou restauraci. Ale ten poměr je asi 80% doma, a 20% v restauracích.; Tato fotka vznikla doma ; Já každý rok doma peču perníčky.; A tohle, to jsme domů přinesli se synem chleba.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort. I7: To bylo v Berlíně. A mně tam upoutalo venku na Menu.; Když jsem pracovala v Bratislavě, tak vedle byla kavárna a tamní obsluha mi ho jednou přinesla ; A narazili jsme na příjemnou restauraci.; Tak toto je třeba z restaurace ; To je to müsli, co jsem doma pekla. 48

50 Na základě těchto výroků informantů je možné se domnívat, že lidé, sdílející gastronomické na sociálních sítích pořizují sdílené fotografie nejen v domácnostech, ale také v restauracích, kavárnách, cukrárnách, fastfoodech, školních jídelnách, barech, parcích, a dokonce i na pracovištích, nebo na místech konání konferencí. V obecné rovině je tak možné se domnívat, že ve většině případů nehraje zásadní roli místo, kde je sdílený snímek pořízen. Výjimkou však může být místo, které má nějakou specifickou vlastnost. To může být například prestižní podnik nabízející precizně připravené gastronomické zážitky. Jak je možné se přesvědčit na výroku o Baru, který neexistuje. S ohledem na místo, kde jsou snímky jídla získávány pro další sdílení na sociálních sítích, se také mimoděk ukazuje, že někteří lidé nepreferují pořizování snímků v restauraci, a snaží se v nich servírované pokrmy nefotografovat, tak jako informant 5. V uvedených odpovědích je dále možné pozorovat, že se z pravidla jedná o méně formální příležitosti a prostředí, kde jsou sdílené snímky pořizovány. 7.2 Obsah sdílených fotografií Řada lidí v dnešní době ráda vaří, a jídlo, zejména pak kvalitní, je v posledních letech také do značné míry trendem. Tak vyvstává další otázka, a to: Jaké jídlo je sdíleno? Přesněji řečeno, zda je ten, kdo sdílí fotografii jídla na dané platformě také tím, kdo to konkrétní jídlo připravil. Následují pasáže s odpovědí, které mohou sloužit k objasnění této otázky. I1: Jako napřed jsem měla jenom I love baking., kam jsem dávala jako fotky různých cukrářských výtvorů Tak jsem tam udělala i I love cooking. ; Toto je fotka limonád od Pragomoštu ; Toto je fotka večeře u nás doma ; Tak toto je z Asijského večírku pro naše společné přátele, který jsme pořádali ; A toto jsou cupcaky, které peču nejčastěji ; Tato fotka je z Londýna, kde jsem objevila skvělou kavárnu, cukrárnu ; Takže mně přišlo vtipné ho vyfotit jak jí ve fastfoodu I2: Většinou svoje výtvory a potom, když je něco speciálního. ; A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje. ; To byla zase věc, kterou jsem viděl někde v rámci nějakého pořadu, že to má být zdravá svačina večeře pro nějaké sportovce. A tak jsem si to zkusil. ; Tak to byla jako jedna akce, tak to jsem upekl perník ; A to byla moje první vánočka. 49

51 I3: A je to první dort, který jsem v životě upekla. ; kdy jeden známý donesl na jednu akci Pikachu perníky. ; To jsme byly v Baru, který neexistuje. ; To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila. ; když něco vyfotím, když něco uvařím, a jsem na to pyšná. I4: A tak, to bylo v Prašádu. ; To je tady, to pekla ona doma ten dort. ; Ano to jsou oříšky v čokoládě, ovocné karamely, lentilky. To byl dárek od mojí ségry k narozeninám. ; Tak to mi nachystal přítel. ; Ano to je ta kyselice.; Já ji vařím docela často. ; Jo ta zelenina. To mně strašně baví. ; Já pečivo moc nejím. Chleba si peču doma, domácí. I5: Dva dny na to, jsem to zkusila a dopadlo to dobře, že to chutnalo skoro lépe než ten originální. ; A se spolupracovnicí milujeme přípravu cupcaků, muffinů a podobných věcí. ; To je věc, která není moje. To jsem se viděla po strašně dlouhé době s kamarádkou. A Dala mi to, po vánocích, jako k vánocům. ; To jsem se byla podívat v Be Fresh. A to je vlastně druhý tweet z Be Fresh, protože ten první který jsem měla ; To jsme připravovali konferenci a já jsem zajišťovala catering. ; A tak jsem si říkala, že je zkusím upéct. ; A tam jsem si taky ujížděla, že jsem si občas něco upekla ; To je opět v knihovně, když jsem měla potřebu přinést něco do knihovny nějakou dobrotu. ; To bude pravděpodobně jeden z mých prvních cheesecaků I6: Převážně fotím doma, ale občas si střihnu, nějakou restauraci.; To byla taková, jako pohlednice. K tomu donesli ten cukřík Val Di Fassa. Když člověk viděl, ten cukřík, tak celá ta kompozice sloužila, jako pozdrav z Dolomit.; Já každý rok doma peču perníčky.; A tohle, to jsme domů přinesli se synem chleba.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort. I7: To bylo v restauraci, v Berlíně.; A narazili jsme na příjemnou restauraci.; Tak toto je třeba z restaurace, tady v Praze.; A objevila jsem na internetu, že kousek od nás je restaurace ; To je to müsli, co jsem doma pekla. Na základě výčtu těchto výroků shromážděných od informantů je možné tvrdit, že jsou často sdíleny pokrmy, které připravil tentýž člověk, jenž je sdílí na sociální síti. A současně jsou sdíleny i pokrmy, které byly zakoupeny v nejrůznějších gastronomických zařízeních od restaurací po fastfoody. V neposlední řadě se objevují také fotografie zachycující pokrmy připravené osobou, která je sdílejícímu blízká, jako například partner. 50

52 Jednotlivci pak mohou preferovat sdílení především fotografií jídla, které sami jako autoři sdíleného materiálu připravily. Tak jak je tomu u Informantů I4 a I5 a I6. Žádný z informantů pak neuvedl, že by sdílel výhradně jen jídlo, které zakoupil v restauraci nebo jiném gastronomickém zařízením. 7.3 Důležité vlastnosti jídla, které je prostřednictvím fotografie sdíleno S ohledem na skutečnost, že sdílení gastronomických zážitků probíhá zejména prostřednictvím foodpornografických fotografií, je nutné se pozastavit nad povahou pokrmů, které tvoří obsah sdíleného materiálu. Fotografie je prostředek vizuální komunikace, a zachycuje tak primárně prezentaci daného pokrmu. Otázkou tedy je, zda při sdílení gastronomických zážitků hraje větší roli vizuální prezentace nebo spíše kvalita a chuť daného pokrmu. I1: Myslím si, že jo, že ta vizuální prezentace hraje roli obecně. Ne tolik v mém případě. Jako nevěnuju se vyloženě focení a foodstylingu, takže nemám nějaké extra krásné fotky, takže u mě jde spíš o to, co na té fotce je. Že je to třeba nějaké zajímavé jídlo, nebo ze zajímavého místa, než jakoby o to vizuální ztvárnění ale obecně si myslím to je hodně důležité, to jak to vypadá. I3: Určitě. Hezky vypadá. Jako to si třeba vyloženě užívám, když je to hezky upravené. Nemám ráda jako takové ty šlichty z jídelny. A kdybych byla někde v restauraci nebo kavárně a tam mi to donesli nějak, že by to vypadalo hnusně, tak si asi řeknu, že už asi vím, co je toto za podnik. A asi podle toho soudím kvalitu toho podniku. Že prostě očekávám, že to jídlo bude nejen dobře chutnat ale i vypadat, že to vidím jako součást toho servisu. A to za co platím taky. I4: U fotky kyselice, byla důležitá ta chuť. Protože ona nikdy nebude vypadat přitažlivě. Ale jinak jo, vzhled je pro mě důležitý. Třeba na současném bytě Toho jídla tolik nefotím. Protože je tam tma, nebo tam není vhodné prostředí, kde je možné ho pěkně naaranžovat a vyfotit. Takže těch fotek ubývá. I5: Tak obojí. Jako, když to jídlo, chutná opravdu dobře, ale vypadá opravdu nevzhledně, tak se to snažím nefotit. Musí to mít obojí, musí alespoň trochu dobře. A chutnat to musí taky božsky. Taková kombinace obojího. 51

53 I6: Já fotím jídla, dobrá, povedená, která jsou Která vypadají sama o sobě hezky. Hrachovou kaši nefotím. Ale když to jídlo vypadá hezky. Nebo nemusí vypadat tak moc hezky, zase je velmi dobré, tak i to třeba někdy vyfotím. Ale většinou fotím jídla, která jsou jak dobrá, tak hezká. I7: Jak to vypadá. Vím, mamka nemůže vědět, jak to chutná, a já jí ukážu, co můj drahý zase vytvořil. Jakou dobrotu. Takže to pěkně naaranžujeme, vyfotíme a záviď. Ve výše uvedených výrocích informantů je možné zjistit, že při fotografování jídla hraje důležitou roli vizuální prezentace zachyceného pokrmu. Na straně druhé informanti I4, I5 a I6 pak za důležité pokládají také chuť pokrmu sdíleného prostřednictvím fotografie. 7.4 Sdílení gastronomických zážitků a foodblogging Vedle sociálních sítí se často motivy jídla objevují v online prostředí také na foodblozích. Jak již bylo výše zmíněno, je to platforma, která může disponovat poměrně velkým množstvím obsahu. Je tedy na místě ptát se, jestli je reálné, aby sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích vedlo uživatele k tomu, že bude publikovat materiály o jídle také prostřednictvím foodblogu. Odpověď, bude získána z následujících odpovědí: I1: Jo, určitě, k tomu je právě dobrý ten Instagram, kde vím o jednom českém blogu, který takto vznikl, že dávaly hodně povedené fotky jídla na Instagram. Lidi se ptaly na recepty. A pořád říkaly, kdy už si založí ten blog. A oni se tomu celkem bránily, on to byl manželský pár. A potom jim teda, jako vyhověly a založily si blog, a vlastně ti, co je sledovaly na instagramu, tak se automaticky stali jejich čtenáři. Takže měly takový snazší start v tomto. I2: Ne, pro mně přijde jako taková potom strašná odpovědnost a závazek, jako nějaká ta pravidelnost. Představa že bych si založil blog. Tak už asi by to muselo být nějak delší dobu. Takto když tam dám nějakou fotku, tak je to jak kdy a kdy se mi chce a nemusím dávat každý týden fotku, že jo. A kdyby vzniknul blog, tak by se asi očekávalo, že tam něco bude. Anebo, teda vím, že by to nedopadlo. I3: Asi jo. Kdyby to byla třeba rubrika na mém blogu. Tak to bych asi dokázala představit. Vyloženě blog o jídle asi ne. Ale já mám k blogům takový ambivalentní vztah, jako, že já bych i psala, ale mám pocit, že vlastně nemám o čem. Kdyby se mi naskytla možnost o něčem psát, tak bych to tam možná zařadila. Pokud bych měla pocit, že tím mám co říct. Třeba nějaké podniky. 52

54 Jako byla jsem tady a mají tam toto, toto, toto. Teď to otevřeli. Tak tam běžte, je to tam fakt dobré. I4: Já myslím, že jo. Já vlastně jsem případem toho, že pozitivní odezva vybudí k psaní blogu. A je to příklad i té mé sestry, která psala dřív než já. A já jsem se toho pak chytla a nevím, jestli jsem natolik inspirativní, na to aby se toho chytil další člověk. Nicméně s kamarády když viděli, že publikuju fotku jídla. Tak mi třeba poslali na oplátku taky fotku. Hele, byl jsem dneska někde, toto jsem jedl. Dívej se, jak se to hýbe. I5: Umíš si představit, že bys na základě pozitivní odezvy od followerů založila blog o jídle? Takovým trošku zvráceným způsobem nad tím s jedním známým přemýšlím, jako on chce, abych pro něj něco málo psala o jídle. Takže uvidíme. Jak je z výše uvedených částí rozhovorů patrné sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích v podobě snímků zachycujících gastronomické zážitky může v některých případech být cestou jak se propracovat k tvorbě vlastního foodblogu, nebo vytvoření blogové sekce věnované jídlu a gastronomickým zážitkům na tematicky obsáhlejším blogu. Na straně druhé však někteří lidé, jako Informant 2 mohou případnou tvorbu foodblogu odmítat s odvoláním na to, že se jedná činnost, která vyžaduje pravidelnost publikování, odpovědnost a závazek. Mezi výzkumnými otázkami byly uvedeny otázky na to, zda je možné prostřednictvím sociálních sítí propagovat foodblog a jeho obsah, a dále pak, a také zda foodblog může ovlivňovat činnost na sociálních sítích. I1: Jo, vnímám to jako v to, že když nahraju nějakou fotku na Facebook nebo na Instagrama vidím, že to má hodně velkou odezvu, tak se o tom pak rozhodnu napsat článek. I když jsem to před tím úplně v plánu neměla. Takže v tomto mně to třeba ovlivňuje, co ti lidi jako lajkujou víc sdílí, tak co se jim asi bude víc líbit číst i na tom blogu. ; Toto je fotka limonád od Pragomoštu, které mně Pragomošt poslal jako foodbloggerce jako vzorek. A tak mi přišlo fajn jim tímto způsobem nich dát vědět. Aby je víc lidí třeba začalo sledovat. Tak jsem vyskládala tu krabici a vyfotila fotky limonád. 53

55 I4: Tím, že mám na twitterovém profilu daný odkaz na svůj blog, tak kdo chce, si to může vyhledat. Občas tam stihnu dát i copyright. Ale teď v poslední době ne, protože to umřelo pomalu. Není kdy, ale když se mi zadaří, tak přes léto budu mít trochu víc času, tak tam chci doplnit recepty, které jsem objevila, nebo, které mně baví. Tak se to trošku probere. Ukazuje se tedy, že sociální sítě mohou foodblogeři použít při tvorbě blogu dvojím způsobem. Tím prvním, je v různých podobách propagace foodblogu, ať už jen uveřejněním odkazu v uživatelském profilu, nebo i aktivním způsobem. A současně se mohou sociální sítě stát nástrojem pro zjištění zájmu toho, co by mohlo zajímat čtenáře foodblogu, což lze považovat jednoznačně za vliv foodblogu na činnost na sociálních sítích. 7.5 Vliv mobilních technologií V současné době je již neodmyslitelnou součástí mobilních telefonů, i dalších mobilních zařízení jako jsou tablety a další, integrované fotoaparáty. Dále je dnes zcela běžné užití mobilního internetu. Je tedy nutné zodpovědět otázku, jak tyto možnosti ovlivňují jejich uživatelé s ohledem na fenomén sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. Níže jsou shromážděny odpovědi na otázku zjišťující, jaké jednotlivci používají zařízení k získávání fotografií. I1: Když dávám fotky na Instagram, Tak to je v podstatě vždycky telefonem, protože na Instagram ani nejde nahrávat fotky z počítače, tak je musím přenést z počítače do mobilu, a pak je sdílet. Na což jsem většinou líná, ale občas to taky udělám. A na Facebook je to tak půl na půl. Možná teď už je víc z těch z mobilu. Protože, když nahrávám odněkud, kde nejsem doma, tak je to rychlejší a pohodlnější. I2: Mobilem. Nemusíš nic vytahovat, chystat a ladit a štelovat objektiv a tak. Prostě vytáhneš mobil, který máš v kapse, anebo ho máš někde poblíž, protože tam není čas. Prostě jenom vytáhneš, cvakneš a hotovo. A navíc je to rychlejší i z hlediska toho nějakého sdílení. I3: Jo, přes telefon. Protože pro mě je fakt důležité to, že když si to fotím, tak za tím účelem, abych to sdílela. Takže proto fotím přes telefon. Tak hraje v tom velkou roli, to že ho mám pořád při sobě. Protože, kdybych ho neměla při sobě. Nebo takto já nerada sdílím takové ty momentky odněkud se zpožděním. Já buď to sdílím hned, nebo už to nesdílím nikdy. 54

56 I4: Ten, který je po ruce. Teď třeba používám, co máme tablet. Tak používám tablet, protože je rychlý, a můžu sdílet. To sdílení je jednoduší. Ale když dělám nějaké komplikovanější jídlo, na kterém mi fakt záleží, tak to si vytáhnu zrcadlovku. A fotím to s tím, protože to má lepší objektiv a je tam víc možností nastavení a všeho a vypadá to profesionálně. I5: Většinou používám telefon. A když je to něco většího, tak klidně šáhnu i po foťáku, když homám právě po ruce. Protože je po ruce. A protože z něj jde potom nejlépe nahrát tu fotku na sociální sítě. Přeci jen z toho foťáku to musím nahrát do počítače, a nahrávat teprve z něj. Zatím co telefon mám pořád při ruce. Internet mám na něm také. Připojená jsem také pořád. A klidně dvěma kliky vložím na internet a mám vše vyřešeno. I6: Telefon, i foťák. Ale popravdě řečeno víc telefon. Ale s důrazem na to, že fotím ráda, tak i telefon mám s dobrou výbavou fotografickou, takž se snažím, aby ty fotky nebyly jen dokumentární, ale aby měli i trochu hodnotu ne výtvarnou.; Protože je vždy po ruce, telefon skoro neopouštím. Z důvodu toho, že člověk vzhledem k rodinné situaci musí být trochu dosažitelný. Takže ten telefon mám vždy. Foťák, tedy, když na to přijde, Tak mám taky skoro vždy u sebe, a to i když je to takový klacek, zrcadlovka.; Já si dávám na focení záležet. Vždy se snažím, aby byla dobrá kompozice. Aby bylo slušné světlo, proto nosím ty dorty do zahrady, aby bylo neutrální pozadí, aby na fotce nebyly odlesky. I7: Telefon. Protože nemám foťák. Záleží na dostupných prostředcích, tak jedině telefon. Ale zase je rozdíl, kterým telefonem, když je to iphone, tak to vypadá pěkně. Ale když je to ten pracovní Samsung, tak to vypadá hrozně ty fotky. Až na jednu výjimku uvádějí informanti, že užívají k pořizování sdílených fotografií právě mobilní telefon. A to se zdůvodněním, že mobilní telefony má, tak říkajíc, každý neustále po ruce, nebo v kapse, a mohou sdílet prakticky okamžitě. Dále se řada z informantů odkazuje na snadnost sdílení. Snadnou dostupností a snadností sdílení odůvodnil Informant I4 také užití tabletu. Na straně druhé informanti I4, I5 a I6 pak uvedli, že k pořizování fotografií jídla, používají také fotoaparáty včetně zrcadlovek. Informant I4 tak činní v případech, kdy bylo jídlo náročné na přípravu, tak aby i fotografie zachycující tento pokrm byla pokud možno co nejkvalitnější. Informant I6 pak užití fotoaparátu zdůvodňuje tím, že se snaží i o vysokou technickou kvalitu snímku. 55

57 7.6 Význam sociálních sítích v rámci tématu sdílení gastronomických zážitků Sociální sítě, jsou místem, kde sdílení gastronomických zážitků probíhá. Nicméně je důležité se ptát, zda by sdílení gastronomických zážitků bez sociálních sítí mohlo vůbec fungovat. Proto i informanti byly dotazováni na to, jestli by bylo sdílení gastronomických zážitků možné bez fungování sociálních sítí s následujícími odpověďmi: I1: Myslím si, že ne, nebo málo. Opravdu jen ti nejzarytější nadšenci a foodies by to možná dělali. Ale v drtivé většině si myslím, že by to asi nikoho ani nenapadlo. I2: Nevím, to asi ne. To pak asi nějaký ty speciální jídla. To asi ne. Představa, jako, že bych psal: podívejte se na moji večeři. To v žádném případě. To mi jako trochu z nereálného světa. I3: A kde bych je pak sdílela, jako třeba u sebe na blogu? Tak to vůbec. Pro mně je tam důležité, že je to okamžitě. Je to strašně jednoduché. Zabere to minimum času a v momentě, kdy bych s tím měla víc práce. Tak už to pro mě není tak důležité, už ten čas investuji jinam. I5: Možná, pravděpodobně asi em. Protože mám pár známých, kteří nemají sociální sítě, tak jim to občas pošlu. I6: Počkej, to je docela To je docela těžká otázka. Jako systematicky asi nejspíš až s chytrými telefony. Když se dalo začít fotit telefony. Ne s chytrými, ale prostě s mobily vybavenými fotoaparátem. Ale samozřejmě už dřív jsem fotila. Třeba vánoční tabuli, nebo dort, když byl nějaký pěkný upečený. Vlastně, když jsem začala fotit, někdy v těch 20 letech. Tak jsem občas fotila i nějaké to jídlo. Třeba i v restauraci, pokud to bylo něco exotického. Nemalá část informantů odmítá, že by sdílely fotografie jídla na jiných platformách, než jsou právě sociální sítě. Na straně druhé, Informanti 1 a 5 připouštějí možnost, že by sdílely gastronomické zážitky prostřednictvím digitálních fotografií, a to pravděpodobně em. Z toho lze dále usuzovat, že vznik fenoménu sdílení gastronomických zážitků byl přímo závislý na vzniku a fungování sociálních sítí. 56

58 U odpovědi informanta I6 je patrné, že jídlo se již v minulosti mohlo stát objektem fotografování. Nicméně sdílení nemohlo probíhat na platformě sociálních sítí, z důvodu jejich neexistence. Na fenoménu sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je tedy novým prvkem především platforma komunikace, tedy sociální sítě. 7.7 Motivace ke sdílení O motivaci už v této práci byla výše krátká zmínka, nicméně během rozhovorů při otázkách na konkrétní fotografie byly zjištěny ještě další motivace, které motivují uživatele sociálních sítí k tomu, aby sdílely fotografie jídla. V níže uvedených odpovědích od jednotlivých respondentů jsou zachyceny motivace informantů ke sdílení. I1: Tak vede mně k tomu, že to mám jako další kanály k blogu, že se přes ty fotky na facebooku nebo instagramu moou dostat k blogu a tam si můžou přečíst něco víc.; Toto je fotka limonád od Pragomoštu, které mně Pragomošt poslal jako foodbloggerce jako vzorek. A tak mi přišlo fajn jim tímto způsobem o nich dát vědět. Aby je víc lidí třeba začalo sledovat.; Tak jsem to vyfotila a dala jsem mu tam mention, aby ho třeba taky lidi sledovaly a tak. Jako takové poděkování.; Ta jsme to vyfotily. Že to může inspirovat ostatní, to je taky důvod. Jako my se inspirujeme nebo já se inspiruji jinde.; tak jsem vlastně pravidelně dodávala do několika míst. Tohle je do Sklizena. A jako lidem, co mně sledují a jsou z Brna, tak jsem takto dávala vědět, jaká zrovna je tam příchuť a který den to tam je a tak.; Byly tam nádherně vystavené deserty. Lidi se na ně koukali z venku tak jsem si to chtěla vyfotit.; Takže mně přišlo vtipné ho vyfotit jak jí ve fastfoodu, v Burger kingu a dát to na Twitter, aby ostatní si nemysleli, že všichni foodie jí pořád jenom fine dinning večeře.; A když jsem právě byla v Asii, tak jsem právě hodně často na všechny sociální sítě dávala fotky toho, co zrovna jím ; To je právě jeden z těch odstrašujících příkladů, které tam mám. A právě ten den dával můj přítel fotku z nějaké jako skvělé a drahé restaurace tady z Brna, jako, jak se má, tak já na to právě reagovala tím, jak se mám já.; I2: A to je taky to, že se i člověk chce pochlubit, že je na nějakém místě, jako je Bar, který neexistuje.; Takže to jsem chtěl zase zachytit tu situaci.; To je zase to chlubení se s vlastní tvorbou ; Tak se musím pochlubit I3: A vyfotila jsem to proto, že si myslím, že se mi fakt povedl. A chtěla jsem si ho jako nějak zachovat, než ho rozkrájím.; A já jsem si říkala, že je to takový bizár, že to si prostě musím vyfotit. 57

59 A taky kvůli tomu, že prostě jo, Pikachu perník, ale taky to, že jsou to formičky z 3D tiskárny.; A tak jsem to vyfotila, že se mi líbí to prostředí v tom baru a takový ten jeho ethos, ta image, atmosféra ; To jsem si vyfotila, protože jsem se v té restauraci zrovna nudila.; A je to reference na jednu hru ; když něco uvařím, a jsem na to pyšná.; To jsem z nás měla na té akci v parku strašnou radost. Jako že jsme si donesli tolik super jídla, a jako že každý donesl něco. I4: Tak jsem se potřebovala podělit o tento zážitek.; To jsem chtěla vyjádřit, že moje maminka je nejlepší na celém světě. Tak jsem se chtěla podělit o tu radost, a je to dobré. A taky trochu rýpnout do kamarádů.; jako pocta kreativitě mé sestry. A zároveň jako: pěkná fotka vážení! Troško taková touho po uznání.; Tak jsem twítovala, že už zase jím.; A taky to byl můj první vývar a řízený z postele.; To byl takový záznam čokolády, kterou jsme nikdy neochutnaly.; Vaříš doma často kyselici ve dvanáct v noci?; A povedly se, byly pěkné I5: Tak jsem si říkala, že se s tím pochlubím.; Tak jsem chtěla pozvat ty lidi, aby přišli, ukázat, jaké dobroty jsme udělaly.; A měla jsem potřebu říct všem, jak je to dobré.; A tak jsem jim chtěla udělat skrytou reklamu.; A bylo to velmi vtipné. Ony upečené vypadaly daleko hůře A to jsem chtěla vyfotit, protože želvy fakt miluji.; Prostě se mi jednou po dlouhé době doma povedlo fakt krásně nazdobit ten cupcake.; Tak jsem to chtěla dát vědět lidem, kteří zrovna nejsou v knihovně. Ale možná by se do té knihovny vypravily, ale pořád nemají nějaké pořádné lákadlo.; Bylo to takové jako poděkování I6: tak celá ta kompozice sloužila, jako pozdrav z Dolomit.; To je takový jako obřad. Já každý rok doma peču perníčky.; Je v tom trošku pochlubení se, ale i taková jako chuť komponovat jednoduché barvy ; To jsme si dělali legraci z toho, jak lidé dokáží vidět něco, co ostatním nedává nějaký valný smysl.; Toto, to je kuriozita, to jsem doma dělala slaný dort.; líbilo se mi to, jako výtvarné dílko. I7: A tady celkově i ta kultura toho podniku, jak to přinesly, jak to bylo naservírované. A chutnalo to neuvěřitelně.; A z toho koláče se stal můj oblíbený.; A většinou, když si dáš Jacket Potato, tak je fakt maličký. A mně tam donesli obří brambor. A i ten hamburger byl fakt dobrý.; A vyfotila jsem si to, protože jsem nic podobného životě nejedla.; A to jsem nevěřila, že nějaké ovoce může tak nechutně vypadat. Ale mamce to velmi chutnalo.; A bylo to výborné, a vegetariánské, celý ten lístek. A chtěla jsem tím zachytit, jako to, co člověk normálně nejí, a ukázat, že se toho nemusí bát.; Mělo to být Tiramisu, ale nám se líbilo, že tou cukrovou polevou, nebo jak se to jmenuje, 58

60 bylo napsané to Kuba.; tak je to takový důkaz toho, že to jde a není to nereálné udělat něco, co není smažené ;. Tak jsem se chtěla pochlubit, že mám novou pánev, a celkově i ta fritata se mi konečně nepřipálila.; takový důkaz místo slibů, že si to doma upeču. A jsou výborné.; A chtěla jsem Mamince a bratrovi ukázat, vy ho nemáte, ale já ho mám. A taky jsem chtěl ukázat, že nejsem tak neschopná, že i když neumím vařit, tak alespoň peču.; Já většinou, co tam dávám fotky, tak to je zachycení toho momentu.; A jeden mladý muž nám tam namíchal něco speciálního, jenom pro nás. A bylo to dobré, moc dobré. Na základě těchto výroků lze identifikovat celou řadu motivací, které vedou ke sdílení gastronomických zážitků ale i obecně fotografií jídla na sociálních sítích. Jedná se v drtivé převaze o motivace spojené s pozitivními emocemi. Jmenovitě se pak vyskytují následující motivace: Vyjádření vděku, či poděkování Snaha ukázat zajímavé jídlo, nápoj, či pochutinu Artikulace hrdosti nebo pých na vlastní výtvor Potřeba zachytit překvapení vyvolané neobvyklým nebo jídlem Snaha inspirovat někoho dalšího Propagace, toho, co člověk, jako jednotlivec vytvořil a nabízí ostatním Zachycení vizuálně zajímavých pokrmů Uchování si artefaktu zachycujícího situaci spojenou s jídlem Komunikace o události, či životní situaci prostřednictvím jídla Vedení osobního deníku, kdy jídlo slouží jako připomínka Ukázka znechucení nad určitým pokrmem Zachycení jídla, které člověk vařil poprvé Vyjádření touhy po lákavém či touženém, ale nedostupném jídle Zachycení neobvyklé události spojené s jídlem Pozvání na událost Jedná se o jídlo spojené s něčím oblíbeným Zachycení tradice spojené s jídlem Snaha pochlubit se Vyjádření překvapení nad chutným ale vizuálně odpudivým jídlem 59

61 Ukázka oblíbeného jídla Dokladování vlastních kulinářských schopností Propagace foodblogu 7.8 Původ sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích V průběhu rozhovorů se ukázala ještě jedna důležitá a neopomenutelná skutečnost vztahující se ke sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích. A především k okolnostem vzniku tohoto fenoménu. Informant I6 uvedl následující: Jako systematicky asi nejspíš až s chytrými telefony. Když se dalo začít fotit telefony. Ne s chytrými, ale prostě s mobily vybavenými fotoaparátem. Ale samozřejmě už dřív jsem fotila. Třeba vánoční tabuli, nebo dort, když byl nějaký pěkný upečený. Vlastně, když jsem začala fotit, někdy v těch 20 letech. Tak jsem občas fotila i nějaké to jídlo. Třeba i v restauraci, pokud to bylo něco exotického. Ukazuje se zde, že jídlo bylo objektem fotografování už delší dobu. A to ještě před vznikem sociálních sítí. Dokonce v době, kdy fotografování bylo možné jen prostřednictvím analogových technologií. 7.9 Shrnutí výsledků výzkumu Na základě odpovědí je s ohledem na místo možné se domnívat, že lokace, kde jsou sdílené snímky pořízeny, hrají v drtivé většině jen malou roli, pokud se ovšem nejedná o nějaké specifické nebo prestižní místo umožňující zajímavý gastronomický zážitek. Taková místa pak mohou být také motivací ke sdílení gastronomických zážitků, které jsou na takovém místě dostupné. Současně je možné usuzovat, že i to, kdo vytvořil sdílený je aspekt, který nabízí hodně proměnných. A ukazuje se tak, že lidé sdílejí jak jídlo, které vytvořili sami, někteří právě jen to. Současně jsou lidé, kteří fotografují jak jídlo, které sami uvařili, ale i o zakoupené v libovolném gastronomickém zařízení. Další otázka byla zaměřena na zjištění, toho jestli je u sdílených pokrmů důležitá jeho chuť, nebo vizuální prezentace. A na základě odpovědí je možné se domnívat, že obě tyto vlastnosti hrají významnou roli při sdílení gastronomických zážitků. 60

62 Další hypotéza se dotýká motivace ke sdílení. Celkově vzato je možné usuzovat, že ke sdílení jsou uživatelé sociálních sítí motivováni především snahou zachytit pozitivní emoci. Na straně druhé může být motivací i negativní zkušenost a zhnusení. Dále se ukazuje, že při sdílení gastronomických zážitků hraje významnou roli mobilita a dostupnost technologií. To lze usuzovat na základě toho, že většina respondentů uvedla, že k focení používá mobilní telefon, který mají neustále při sobě. To je také možný aspekt, který vedl k samotnému vzniku sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítí. Druhým významným aspektem fenoménu je existence sociálních sítí. A na základě odpovědí, kdy velká část informantů odmítla, že by sdílela gastronomické zážitky mimo sociální sítě, je možné se domnívat, že masivní rozvoj sdílení gastronomických zážitků byl možný až po vzniku sociálních sítí. Nicméně sdílení gastronomických zážitků jako takové je může probíhat také prostřednictvím u, nebo i fyzických fotografií Další výzkumná otázka byla zaměřena na to, zda je možné sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích užít k propagaci foodblogu a jeho obsahu. A na základě odpovědí je pak možné se domnívat, že tato možnost může být reálná. Na základu řady odpovědí je také možné konstruovat tvrzení, že sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích může v případě pozitivní odezvy od konzumentů obsahu, tedy sledujících či facebookových přátel vyústit ve tvorbě vlastního foodblogu. Dále je možné tvrdit, že foodblogeři mohou využívat sociální sítě také k tomu, aby prostřednictvím sociálních sítí a sdílení gastronomických zážitků zjišťovali možný zájem témata, kterým by se mohli následně věnovat na svém foodblogu. V průběhu rozhovorů se také ukázalo, že sdílení gastronomických prostřednictvím fotografie je starší fenomén. A na základě toho je možné tvrdit, že to, že v současnosti probíhá právě na sociálních sítích je vlastně jen výsledek remediace. 61

63 Závěr Problematika sdílení gastronomických zážitků je bezesporu velmi aktuálním tématem, u něhož lze očekávat, že ještě dlouho bude možné se s ním na sociálních sítích setkat. Dostupnost technologií včetně internetu, sociálních sítí, a zařízení, které je možné využít k fotografování a sdílení, se v současnosti také velmi rychle vyvíjí. Fenomén sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích, tak má ideální podmínky pro další rozvoj. Tím, že probíhá sdílení gastronomických zážitků zejména prostřednictvím fotografií, lze předpokládat, že se technické možnosti sdílení gastronomických zážitků, především díky používání stále sofistikovanějších nástrojů, budou zlepšovat, ačkoliv již dnes jsou možnosti sdílení velmi dobré. To, že má jídlo své místo ve světě sociálních sítích, je nezpochybnitelné. Dokladovat to lze vedle fungování sdílení gastronomických zážitků také existencí specializovaných sociálních sítí, kdy v teoretické části byla popsána síť Foodspotting.com, která se specializuje na sdílení fotografií společně s informacemi, kde je možné pokrm, který je předlohou fotografie zakoupit. Společnost není v názoru na sdílení gastronomických zážitků jednotná. Jsou zde velcí zastánci i odpůrci. Nicméně si můžeme klást otázku, jak je sdílení gastronomických zážitků slučitelné s pravidly společenské interakce. Je bezesporu přínosem, že sdílení gastronomických zážitků může být využito k rozvoji dobročinných projektů, jak dokazuje například v práci zmiňované projekty jako #mealforameal, #meal for share nebo Food photos save live. Motivace ke sdílení fotografií jídla jsou nejrůznější. Řada z těchto motivací je pak spojena s pozitivními emocemi a zážitky. Výjimkou je snaha zachytit jídlo odpudivé, nebo takové, které na pohled není přitažlivé, jak se ukázalo při realizaci výzkumu. Sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích je vzrůstajícím fenoménem. Nicméně se ukazuje, že i v době před vznikem sociálních sítí docházelo ke sdílení gastronomických zážitků prostřednictvím dostupných prostředků. 62

64 Vlastně je možné uvažovat o tom, že sdílení gastronomických zážitků je zcela běžným prvkem společenské interakce. Jen prostředky, které jsou k tomu využívány, se mění v závislosti na dostupných technologiích. V době, kdy nejdostupnějším prostředkem byl opis receptu, se sdílel materiál umožňující pokrm znovu připravit, Zatímco sdílení fotografií umožňuje sdílet jen podobu výsledného pokrmu. Toto lze považovat za hlavní závěr této práce. Pro budoucí výzkum mohou být zajímavé následující otázky: Může sdílení gastronomických zážitků na sociálních sítích být prostředkem k tomu, aby se uživatel mohl učit vařit, aplikovat metody foodstylingu nebo fotografovat jídlo? Může mít sdílení gastronomických zážitků nějaký vliv na stravovací návyky? Je možné, aby sdílel gastronomické zážitky na sociálních sítích někdo, kdo nemá k jídlu pozitivní vztah, respektive není gurmán, gurmet nebo foodie? Má doražené vzdělání vliv na sdílení gastronomických zážitků? 63

65 Použité zdroje 1) Actual Food Porn. Vimeo.com [online] [cit ]. Dostupné z: 2) MOKRIŠOVÁ, Kristýna. Cestování za gastronomií. Praha, s. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Ing. Zdenka Petrů. 3) ŠEJDOVÁ, Barbora. Gastroturismus: Aktuální trend v současném turismu. Praha, s. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce PhDr. Irena Tyslová. 4) ROBERTS, Michèle. Food: from gastroporn to wedding-night recipes, food and sex are intimately linked. New Statesman (1996) [online]. 2006, vol. 135, issue 4779, s [cit ]. Dostupné z: 5) COCKBURN, Alexander. Gastro-porn. The New York Review of Books [online] [cit ]. Dostupné z: 6) GUPTILL, Amy E, Denise A COPELTON a Betsy LUCAL. Food: principles and paradoxes. Malden, MA: Polity, 2013, 232 p. ISBN Dostupné z: 7) VIDEO: Do Prostřeno! se vrací výraz gastroporno.: Co si pod ním představit?. FTV PRIMA. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit ]. Dostupné z: 8) HOLMBERG, Christopher. Food And Social Media: A Complicated Relationship. The Huffington Post [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 9) A New Kind of Foodporn. THE BLOG STUDIO: We are internet culture creators with a focus on DESIGN, DEVELOPMENT & SOCIAL MEDIA. [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 64

66 10) FEWELL, Karen. How is #FoodPorn changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 11) SIMPSON, Amanda. Food porn daily: the cookbook [online]. Springville, Utah: Distributed by Cedar For, Inc., 2010, 255 p. p. 8. [cit ]. ISBN Dostupné z: 12) Redaktorka VD. Foodporn: nový druh porna?. Jen Ženy.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 13) Foodie Culture: An Elitist Culture Gaining Popularity Among Young Generation in America. Representing Subcultures & Social Movements: Class blog for Prof. Portwood-Stacer's Senior Media Seminar at NYU, Fall 2013 [online] [cit ]. Dostupné z: / 14) IRWIN, Heather. Fessin' Up to the 'F' Word: Proud confessions of a foodie. Metroactive [online] [cit ]. Dostupné z: 15) BLATNÁ, Hana. Report - Foodblogy. Letem blogosvětem [online]. Brno, [2013], [cit ]. Dostupné z: 16) PLATZOVÁ, Magdaléna. Rajčata a jiné iluze. Respekt [online]. 2010, [cit ]. Dostupné z: 17) MENZEL, Filip a Renata TOMANOVÁ. Vladimír poštulka: Není třeba se bát. Legalizace: Magazín, který vám rozšíří zorničky [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 18) Otázky a odpovědi. HONZAJK, Jaroslav. Hostovka: Pomyslná univerzita pro hosty [online]. [cit ]. Dostupné z: 19) BOČKOVÁ, Petra. Peruánská gastronomie. Praha, s. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 65

67 20) Gurmet versus gurmán. FTV PRIMA SPOL. S.R.O. FTV Prima [online]. Praha, [2015] [cit ]. Dostupné z: 21) GURMET SI OD GURMÁNA U STOLU neodsedne. Štamgast&Gurmán [online]. [2015] [cit ]. Dostupné z: 22) DOČEKAL, Daniel. Největší sociální sítě na světě? Facebook je sice jednička, ale. Lupa.cz: Server o českém Internetu[online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 23) Nahrávání fotek a profilových obrázků: Nahrávání a přidávání fotek. FACEBOOK, Inc. Facebook [online] [cit ]. Dostupné z: 24) SLÍŽEK, David. Facebook zavádí sdílená fotoalba, snímky do nich může nahrávat až 50 lidí. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 25) HŘÍDEL, Jan. Nejlepší rozměry pro vaše facebookové fotografie. SEO servis blog [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 26) Nahrávání a prohlížení videí: Nahrávání a úpravy videí. FACEBOOK INC. Centrum nápovědy [online] [cit ]. Dostupné z: 27) SHAHINE, Omar. The OneDrive Blog: Updating OneDrive: Five New Features You Asked For. MICROSOFT CORPORATION. One Drive [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 28) LUASCHMAN, Jindřich. Infografika: Rozměry obrázků v novém news feedu. Tyinternety.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 29) MANZOORI-STANFORD, Janie. Sharing Plates. Caterer &Hotelkeeper. 2014, Vol. 203, Issue 4830, p ISSN Dostupné z: 66

68 30) SHI, Zhan, Huaxia RUI a Andrew B. Whinston. Content sharing in a social broadcasting environment: Evidence from twitter. MIS Quarterly. 2014, Vol. 38, No. 1, p Dostupné z: 31) REINÖHL, Filip. Jak pracovat s obrázky na Twitteru. Manage social [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 32) KUBOKOVA, Kristina. Změna filosofie kvůli náboru mas? [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 33) SLÍŽEK, David. Twitter zapíná novou podobu profilu všem, jaké rozměry fotek potřebujete?. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 34) SLÍŽEK, David. Twitter už umí natáčet a sdílet videa a zavedl skupinový chat. Lupa.cz: server o českém internetu [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: 35) About Twitter's link service ( Below are some frequently asked questions about t.co, Twitter's link-shortening service. TWITTER. Help Center [online] [cit ]. Dostupné z: 36) SLÍŽEK, David. Instagram pod křídly Facebooku rychle roste, hlásí 300 milionů uživatelů. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 37) DOČEKAL, Daniel. Instagram jako firemní marketingový nástroj. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: 38) SOUKUP, Tomáš. Obrázky z Instagramu můžete nově embedovat na svůj web. Živě.cz [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 67

69 39) ZIMMERMANN, Michal. Možnosti dolování a vizualizace dat ze sociálních sítí. Brno, s. Dostupné z: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav. Vedoucí práce Mgr. Bc. Zdeněk Stachoň, Ph.D. 40) FATURA, Jan. Kulturní instituce ve společenském světě sociálních sítí. Brno, s. Dostupné z: Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Adam Zbiejczuk. 41) JANŮ, Stanislav. Foursquare čeká další velká změna, v plánu je nová aplikace i logo. Živě.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 42) BERÁNEK, Jan. Foursquare čeká štěpení, spustí Swarm a půjde proti Yelpu. Lupa: Server o českém Internetu [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 43) ČÍŽEK, Jakub. Foursquare pálí mosty za minulostí a představuje zcela novou aplikaci. Živě.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 44) About: Overview. Foodspotting.com [online] [cit ]. Dostupné z: 45) About: Comunity. Foodspotting.com [online] [cit ]. Dostupné z: 46) Share Dishes. Foodspotting [online] [cit ]. Dostupné z: 47) Přestaňte si fotit jídla na Instagram, máte je jíst, říkají majitelé restaurací. Obevit.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 48) Food-porno! Fotky jídel ničí restaurace, zlobí se kuchaři. Aktuálně.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 68

70 49) FEWELL. Why do people share food photographs via social media channels?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 50) STAMPLER, Laura. Instagramming Food Has Finally Gone Too Far. TIME [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 51) #Dinnercam Could Ruin Restaurant Dining for Everyone: Do we really need Instagram stations at our favorite restaurants?.reviewed.com [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 52) Making mobile better: #mealforameal. Virgin mobile [online]. [cit ]. Dostupné z: 53) #MealForShare [online] [cit ]. Dostupné z: 54) RALPH. What's the meaning of #foodporn?. The New Zealand Herald [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 55) MICHL, Petr. The Best of Global Digital Marketing: Foodporno ve službách UNICEF. Marketing jornal.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 56) VINCENT, James. Gastronomic voyeurism: The South Korean trend that means you'll never eat alone. The independent [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 57) Watch what you eat: Koreans gorge on online dining shows. Reuters [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 58) KUBO, Angela Erika. Gastronomic Voyeurism is South Korea s Latest Online Fad: People who dine in front of a webcam can make more than $9,000 a month. The Diplomat: Read The diplomat, Know the Asia-pacific [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 59) RAUHALA, Emily. South Korean Diva Makes $9000 a Month Eating on Camera. Time.com [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 69

71 60) DELLAMURA, Holly. Gastronomic Voyeurism in South Korea. Flamingo London Blog [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 61) DANIELOVÁ, Dorota. Korea: Stravování jako součást kultury národa. Praha, s. Dostupné z: Bakalářská práce. Vysoká škola Ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Lena Mlejnková. 62) FEWELL, Karen. How is social media changing our emotional relationship with food?. SlideShare [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 63) ŠIMŮNEK, Petr. Jste také gastrosexuál?. Hospodářské noviny [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z: 64) ŠOVČÍKOVÁ, Irena. Restaurace, ve které se platí fotkami. Marketing journal.cz [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: 65) USTOHALOVÁ, Jana a Zuzana BRANDOVÁ. Kaše jako lepidlo: Školáci začali fotit nevábné obědy a vyvolali rozruch.idnes.cz: Brno a jižní Morava [online]. Praha: Vydavatelství MAFRA, a. s., 2015, [cit ]. Dostupné z: 66) HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN

72 Seznam příloh Příloha 1: Projekt bakalářské práce Příloha 2: Informovaný souhlas Příloha 3: Přepis rozhovorů 71

73 Příloha 1: Projekt bakalářské práce FILOZOFICKÁ FAKULTA, MASARYKOVA UNIVERZITA, BRNO Kabinet informačních studií a knihovnictví Akademický rok 2014/2015 PROJEKT BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmením Marek Svízela UČO Imatrikulační ročník 2012 Kontaktní údaje @mail.muni.cz Název tématu: Sociální sítě jako prostor pro sdílení gastronomických zážitků Rozpracovat osnovu (jako přílohu) 1. Popis problému, který bude v práci řešen 2. Současný stav řešené problematiky 3. Cíl diplomové práce 4. Metody zpracování diplomové práce 5. Základní odborná literatura Vedoucí diplomové práce: PhDr. Iva Zadražilová Pracoviště a funkční pozice vedoucí/vedoucího diplomové práce: Centrum CEINVE (Centrum informačního vzdělávání) - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta Manažerka projektu Vyjádření vedoucí/vedoucího práce: Souhlasím s vedením diplomové práce. Podpis: Datum: Vyjádření vedoucího KISK UČL FF MU PhDr. Petra Škyříka, Ph.D.: souhlasím/nesouhlasím Podpis: Podpis diplomanta: Datum: Podpis: Datum: