Jak Podorlicko o přírodní zajímavost přišlo

Transkript

1 Jak Podorlicko o přírodní zajímavost přišlo Dosud místy malebná krajina Čech, Moravy a Slezska postupně přichází o své přírodní zajímavosti. Jen zřídkakdy je to důsledek přírodních procesů, většinou za to může lidská bezohlednost. Je to i příklad jeskynního výklenku v Cakli na katastru Dolních Libchav. Jeskynní výklenek se nacházel na lesním pozemku nad železniční tratí Ústí nad Orlicí Letohrad (za řekou Tichou Orlicí naproti známému vodáckému tábořišti Cakle v Oldřichovicích, což je místní část Ústí nad Orlicí). Jeskynní výklenek, respektive jeskyně, byla dokumentována v odborné literatuře, konkrétně v článku Jana Vítka Vývoj skalních a jeskynních forem ve slínovcích východní části české křídové pánve (Sborník Československé společnosti zeměpisné, ročník 1977, č. 4, svazek 82, na str. 286), kde autor píše: V pravém svahu údolí Tiché Orlice asi 0,5 km nad Dolními Libchavami protíná jeskynní výklenek úpatí 6 m vysokého a 10 m širokého skalního srubu (10 m nad řečištěm). Dutina (6,5 m dlouhá a až 2,5 m široká) se vytvořila destrukcí horniny (slínovec stř. turonu) na situaci svislých puklin. Jeskyně byla ve svahu dobře patrná (v době mimo vegetační období) a byla evidována v Jednotné evidenci speleologických objektů (JESO) pod číslem P B J00001 s názvem U Dolních Libchav. Podle údajů v publikaci Jeskyně (Hromas, J. ed. a kol., 2009, edice Chráněná území ČR) měla vchod široký 0,8 m a vysoký 2,8 m, který přecházel do 3,5 m dlouhého a 1,5 a 2,5 m širokého výklenku. Za jeskynním výklenkem následovala 3 m dlouhá plazivka. Slínovcový (opukový) skalní útvar s jeskyní býval občasným cílem geologicky zaměřených exkurzí, a také oba autoři pedagogové k této lokalitě chodili se svými žáky a studenty v rámci přírodovědných a geografických vycházek. V prvních měsících roku 2016 ovšem došlo k zahájení stavebních prací souvisejících s rekonstrukcí železniční trati č. 024 Ústí nad Orlicí Letohrad ( Štíty). Kromě vegetace v těsné blízkosti železnice byl vykácen také porost v okolí skalního srubu s jeskyní. Vlastní jeskyně ještě zůstávala nepoškozena. V dubnu 2016 ovšem došlo k odtěžení celého skalního srubu i s jeskyní. Autoři článku informovali Českou inspekci životního prostředí, neboť podle jejich názoru došlo k porušení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, konkrétně 10. V něm se výslovně uvádí, že ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně je zakázáno. ČIŽP provedla dne terénní šetření, při kterém konstatovala, že při rekonstrukčních pracích byl odstraněn slínovcový skalní útvar, jehož součástí byla i předmětná jeskyně. Zůstalo z ní zachováno pouze torzo 0,5 m široké závěrečné trhliny ( plazivky ). Kromě vlastního zničení jeskyně došlo dle našeho názoru v lokalitě také k narušení krajinného rázu v přírodním parku Orlice, přestože příslušný orgán ochrany přírody (Městský úřad Ústí nad Orlicí) před zahájením prací nevyhodnotil plánovanou činnost jako takovou,

2 která by mohla snížit či změnit krajinný ráz. Bohužel lze důvodně pochybovat o tom, že příslušný úředník, který vyjádření sepsal, vůbec tušil existenci skalního útvaru s jeskyní v dané lokalitě. Inu, v reálném kapitalismu, podobně jako tomu bývalo za reálného socialismu, pokroku nesmí nic stát v cestě. Celá situace je o to smutnější, že skalní srub s jeskyní se nacházel v dostatečné vzdálenosti od vlastního tělesa železniční trati a mohl zůstat neporušen. Stačilo pouze zabezpečit svah pod srubem proti padajícím kamenům, které by mohly ohrožovat železniční trať. ČIŽP při svém šetření shledala důvody k zahájení řízení pro porušení zákona (ustanovení 10). Úřední šiml sice zařehtal, ale další aktivitu již nedokázal vyvinout. Do odevzdání této zprávy k tisku koncem roku 2016 řízení proti konkrétní osobě, odpovědné za zničení jeskyně, nebylo zahájeno (alespoň pokud je nám známo). Inspekce zřejmě neví, kde pachatele hledat, přestože podezření jednoznačně padá na stavební firmu Chládek & Tintěra Pardubice, která zajišťovala stavební práce při rekonstrukci daného železničního úseku. Místním, z nichž leckteří vzpomínají, jak si do jeskyňky coby děti školou povinné chodívali hrát, tak zůstala jen vzpomínka. A z údolí Tiché Orlice zmizel pozoruhodný skalní útvar, nemající v regionu obdoby. Zbytečně! Co k tomu dodat? Fotografie: Skalní útvar s výklenkem a jeskyní v prosinci 2009 (foto Jan Vítek). Ruční čištění od kamenů při dokončování úpravy svahu na místě odstraněné jeskyně 5. dubna 2016 (foto Hynek Skořepa). Zabezpečený svah s torzem jeskyně v říjnu 2016 (foto Hynek Skořepa). Popisek obrázku: Plánek Jeskyně u Dolních Libchav (u Cakle). Vlevo půdorys, vpravo podélný řez A-A a příčné řezy B-B, C -C ad -D (d okumentoval J. Vítek 1975).

3

4

5

6

7

8