Ode dneška měří rychlost nové radary na D Opravy silnic spolknou 220 miliónů... 2

Transkript

1 PŘEHLED ZPRÁV Ode dneška měří rychlost nové radary na D Opravy silnic spolknou 220 miliónů... 2 Intenzita dopravy narostla od roku 2010 na některých úsecích o desítky procent... 3 Stovky kilometrů mýtného navíc jsou nesmysl, varuje dopravní expert... 3 Stávka řidičů bude. Do měsíce... 5 Na váhu! Jihlava nechce přetížené kamiony... 6 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1

2 PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Ode dneška měří rychlost nové radary na D1 Frekvence Relace: Rozhlasové noviny Jan HOMOLKA, moderátor: Ode dneška měří rychlost nové radary na D1 v úseku mezi Psáři a Souticemi. Dokonce března sice fungují ve zkušebním provozu, ale pokutu za rychlost můžete dostat, více říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Jan RÝDL, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic: Ujišťuji všechny řidiče, že my se nebudeme skrývat s tím, kdy začneme měřit a kde měříme. Jednak ty oba měřící body budou dostatečně jasně označeny informační cedulí a zároveň prostřednictvím všech médií to budeme říkat, protože našim cílem není vybudovat zde velkého bratra nebo vybrat nějaké veliké peníze na pokutách, naším cílem je právě ta plynulost a bezpečnost na modernizovaném úseku. Jan HOMOLKA, moderátor: Doplním, že nové kamery umí automaticky vypočítat v daném úseku D1 průměrnou rychlost a informaci poslat polici. Opravy silnic spolknou 220 miliónů Právo Rubrika: Severní Morava a Slezsko Téměř 220 miliónů korun dá letos Moravskoslezský kraj za opravy úseků na zhruba 40 silnicích II. a III. tříd. Většinu z investic, přes 161 miliónů, uhradí peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Zbylých takřka 58 miliónů je z krajského rozpočtu. "Kraj opraví silnice ne za 220 miliónů, ale za skoro miliardu, ale ta větší část je hrazena z evropských peněz," upozornil náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Unucka (ODS). Přiznal, že i když letos půjde do oprav silnic zhruba stejná částka jako loni, počítal s tím, že od státu dostane kraj více peněz. "Mysleli jsme, že nám stát vykompenzuje těch zhruba sto miliónů korun, které dáváme na navýšení mezd řidičům, což se v plné výši nestalo," poznamenal. Unucka předpokládá, že kraj ušetří díky výběrovým řízením, takže se opraví více cest než loni. "Loni se soutěžilo za nějakých 65 procent projektové ceny, letos se soutěží za nějakých 50 procent. Evidentně jsme začali soutěžit brzy, což je dobře, protože firmy nemají zakázky, tak berou za levno. Mají strach, aby něco získaly. Pro nás to znamená intenzivnější technický dozor," naznačil. Správa silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK) nechala změřit 890 kilometrů silnic, tedy asi třetinu z 2735 kilometrů silnic II. a III. tříd. "A ukázalo se, že ve výborné, až vyhovující kondici je 678,4 kilometru, nevyhovuje 65 kilometrů a zhruba 145 kilometrů silnic je v havarijním stavu. Hodnoticími kritérii byla podélná nerovnost, hloubka vyjetých kolejí, hloubka vody v kolejích, struktura a poruchy vozovek," vysvětlil Unucka, podle čeho hejtmanství spolu se silničáři sestavili plán rekonstrukcí a oprav. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2

3 Oprav se letos například dočká Koblovská ulice v Ostravě, průtah Dolní Lhotou, Michálkovická ulice v Rychvaldu, silnice ze Svatoňovic do Těchanovic na Opavsku nebo opravy cest na Bruntálsku mezi Mezinou a Razovou či Čakovou a Krasovem. "Do Bruntálska jde druhý největší objem investic. Tamní cesty jsou ve stavu, který turistický ruch moc nepodporuje," posteskl si Unucka a dodal, že podle ředitele bruntálské správy SSMSK by na uvedení všech silnic na Bruntálsku do výborného stavu bylo potřeba až tří miliard korun. Podle ředitele SSMSK Tomáše Böhma už probíhají výběrová řízení na dodavatele některých staveb. "Pokud nenastanou žádné komplikace, zahájíme práce hned, jak nám to klimatické podmínky dovolí. Pravděpodobně v dubnu," plánuje Böhm. S dopravními komplikacemi tak budou muset co nevidět počítat řidiči v úseku mezi Bystřicí a Pasekami na Frýdecko-Místecku, na silnici mezi Těškovicemi na Opavsku a Bílovcem-Výškovicemi, na silnici Hůrka Jeseník nad Odrou Mankovice na Novojičínsku a silnicí v Hrabství, místní části Skřipova na Opavsku. Intenzita dopravy narostla od roku 2010 na některých úsecích o desítky procent Novinky.cz Rubrika: Domácí Intenzita dopravy na hlavních tazích v České republice v posledních letech výrazně roste. Vozidla přibývají nejen na Pražském okruhu, ale i na jednotlivých dálnicích. Například dálnice D10 z Prahy do Mladé Boleslavi si již intenzitou dopravy nezadá s dálnicí D1. První dílčí výsledky sčítání dopravy ve čtvrtek zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má srovnání s daty z roku Z dat vyplývá, že intenzita dopravy prakticky na všech dálničních úsecích v okolí metropole má stoupající tendenci. V některých úsecích jde dokonce o nárůsty v řádu desítek procent. Výjimkou je dálnice D7, z níž se část dopravy přesunula kvůli opravám na sousední D6. Na jižní části dosahuje intenzita dopravy 40 až 50 tisíc vozidel za 24 hodin. V úseku mezi Slivencem a Třebonicemi až 75 tisíc za den. Kolem 60 tisíc aut projede každý den rovněž po dálnici D5. Nejvýraznější nárůst ze "starých dálničních úseků zaznamenala D10. Někdejší silnice pro motorová vozidla musí v některých úsecích denně pojmout přes 40 tisíc vozidel. "Hodnoty jsou naprosto srovnatelné s úsekem D1 Mirošovice Kývalka, připomnělo ŘSD. Stovky kilometrů mýtného navíc jsou nesmysl, varuje dopravní expert ekonomika.idnes.cz Rubrika: Doprava Politici chtějí rozšířit silnice, na nichž se v Česku platí mýto, o dalších 900 kilometrů. "Analýzy společnosti Deloitte objednané ministerstvem dopravy ukázaly vhodnost rozšíření maximálně o 500 kilometrů," upozorňuje v rozhovoru pro MF DNES šéf společnosti Inoxive Ondřej Zaoral, který se silničním mýtem zabývá přes deset let. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3

4 Ministerstvo dopravy připravuje soutěže na rozšíření zpoplatněné sítě o 900 kilometrů silnic první třídy. Je to správná cesta? Já si myslím, že to správná cesta není. Z pohledu na financování české silniční infrastruktury jako celku je to naprosto ekonomicky neefektivní. Analýzy společnosti Deloitte objednané ministerstvem dopravy ukázaly vhodnost rozšíření maximálně o necelých 500 kilometrů. Snaha o technologicky neutrální soutěž tak aktuálně vede ke zvýhodnění satelitní technologie, volbě hospodářsky špatného řešení a nejspíše i znehodnocení dosavadních investic státu do mýtného systému. Co znamená "technologická neutralita" pro výnosnost? Diskuse o budoucnosti mýta v České republice je již několikátým rokem omezována na tento pojem. Hledá se délka sítě, která bude férová pro mikrovlnný i satelitní systém. Jenže taková délka nemusí být výhodná pro státní rozpočet. Výběrové řízení "férové" pro mikrovlnnou i satelitní technologii vede k volbě ekonomicky nejhoršího řešení. Proč je to nejhorší řešení? Může vést přece k tomu, že se přihlásí více firem. Optimální nákladovost pro mikrovlnnou technologii, kterou máme, je v kratší síti s intenzivním provozem. Satelit naopak efektivně pokryje tisíce kilometrů silnic, které ale Česká republika nemá. Jinými slovy, stát by měl řešit spíše provoz mýtných bran, protože do nich investoval? Mýtné brány jsou nejviditelnější částí existujícího mýta a zlatým vejcem digitalizace české dálniční dopravy. Jsou přímo na dálnici, je na nich elektřina a datové připojení. Na různé senzory jsou jako dělané, takže jsem přesvědčen o tom, že bez ohledu na to, zda bude mýto mikrovlnné, nebo satelitní, brány svoji roli na moderní digitální dálnici mají. Koncept technologicky neutrální soutěže je principiálně špatný, protože podřizuje dopravně-politické a hospodářské cíle a dopady mýtného systému technologiím. Když se budete chtít vydat do pouště, na co budete myslet jako první? Na rovnou šanci pro výrobce manažerských limuzín i off-road speciálů ve výběrovém řízení na auto, nebo na to, že chcete projet poušť? Samozřejmě na projetí pouště, protože to je váš cíl. Stát by měl v mýtu také řešit své cíle a přitom vzít v úvahu, že již jeden mýtný systém vlastní. Není technologická neutralita podmínkou Evropské komise? Rozhodně ne. Evropská unie nařizuje výběr mýta a předepisuje státům použít kteroukoliv ze dvou povolených technologií - satelitní či mikrovlnnou. Neříká, že by členské státy měly za každou cenu využít obě nebo že by obě měly mít stejnou šanci na úkor plnění mýtné funkce. Technologie jsou stanoveny jen proto, aby bylo možné mýtné systémy v Unii propojovat, a tím zjednodušit řidičům placení mýtného. Některé silnice první třídy jsou zpoplatněné už teď. Jak se na nich vyplácí výběr mýta? Průměrný výnos jednoho kilometru silnice první třídy se dlouhodobě pohybuje na čtvrtině výnosu dálnice. Předpoklad výnosnosti nově zpoplatněných silnic první třídy je ještě nižší. Například jeden z nově navrhovaných úseků Plzeň - České Budějovice v délce 130 kilometrů má za rok vybrat 135 milionů korun. To je méně než prvních deset kilometrů dálnice D1 na výjezdu z Prahy. I v porovnání s dnes zpoplatněnými silnicemi první třídy je to o 40 procent méně. O zpoplatnění silnic nižších tříd se mluví rovněž jako o regulaci provozu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4

5 Dosud ale není jasné, co taková regulace znamená a čeho by měla dosáhnout. Má to být obnova vozového parku? Vytlačení dopravy na silnice vyšších tříd? Zabránění průjezdům městy? Není jasné, zda mýtnou regulací něčeho takového dosáhnout jde. Přesvědčivé úspěchy s mýtnou regulací mimo města chybějí nejen v tuzemsku, ale i v Evropě. Pouze Švýcarsko prostřednictvím mýtných sazeb nutí kamiony k přechodu na železnici, ale tato politika souvisí s postupnou výstavbou alpských železničních úpatních tunelů a je kdekoli jinde v Evropě neopakovatelná. Mýtné je na regulaci drahý a neflexibilní nástroj. Plošné mýtné sazby pro kamiony totiž není možné rychle měnit a reagovat tím na změny v prostředí. Pokud by se do toho někdo pustil, bude to konec mýta, protože se z něj stane sociálně inženýrská hračka s destrukčními dopady do celého průmyslu, který je na dopravě závislý. Nejlepší regulací na příštích deset let jsou v Česku nové dálnice. Podle čeho usuzujete? Výroba je v Česku - z ekonomického hlediska naštěstí - rozprostřena po celé zemi. Kamiony budou přibývat, na to si můžeme vsadit s jistotou. Hezký příklad ilustrující chování dopravců je otevření dálnice D8 u Lovosic: okamžitě odvedlo přes 70 procent nákladních vozidel a autobusů ze zpoplatněné silnice první třídy kolem Labe. Tato a další zkušenosti z desetiletého provozu mýta jasně ukazují, že nákladní dopravci jsou ochotni platit mýtné na kvalitních dálnicích. Mýtné je v Evropě již deset let naprosto běžné a všichni si na ně zvykli. Navíc se za těch deset let existence elektronických mýtných systémů ukázalo, že při zpoplatnění kamionové dopravy je vhodné zaměřit se na zpoplatnění páteřní dálniční sítě. Jsem přesvědčen, že jedním z cílů české dopravní politiky by mělo být dálniční mýtné s jasným zaměřením na výnosy. Vybrat na mýtném a na dálničních známkách tolik, aby dálnice byly samofinancovatelné jako v Rakousku. Pro dopravce je důležitá i výše sazeb, které jsou již několik let stejné. Neměly by se zvýšit? Oproti zmiňovanému Rakousku jsou české sazby poloviční. Otázka mýtných sazeb je ale složitá a vyžaduje znalost nákladů na dálnice. Podle evropských pravidel totiž není možné vybrat na mýtném více, než stojí dálnici postavit a provozovat. Tato přesná čísla nemám, a proto nemohu hodnotit, zda má Česká republika prostor pro zvyšování mýtných sazeb. Roli hraje i používání evropských dotací - například na rekonstrukci dálnice a těch úseků, které na mýtu vydělávají hodně. Příkladem může být D1. Při výrazném zvýšení mýta může dálnice začít oproti původním dotačním plánům "vydělávat" více a pak je potřeba dotace vracet. Ostatně se to již jednou stalo na Pražském okruhu. Stávka řidičů bude. Do měsíce Blanenský deník Rubrika: Titulní strana Nepříjemně překvapení byli včera Jihomoravané, kteří si po úterní schůzce odborářů s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem mysleli, že je nečekají komplikace kvůli stávce řidičů autobusů. Navzdory jednání s krajem totiž odboráři stávku včera vyhlásili. Vedení kraje podle nich nabídlo málo. "Oceňujeme, že se snaží situaci řešit, ale peníze, které nám nabídli, nestačí. Jihomoravští řidiči musí dát najevo, že to takhle dál nejde," řekl krajský předseda odborářů Libor Weinstein. Přesný den stávky odbory zveřejní až tři dny před jejím začátkem. "Rozhodně ji vyhlásíme dříve než do měsíce," odhadl Weinstein. Při úterní schůzce kraj nabídl pomoc řidičům skrze dodatky ke smlouvám s dopravci. Řidiči by tak dostali navíc 2,85 koruny za kilometr. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5

6 Jihomoravští zastupitelé navíc dopravcům slíbili poslat i sto milionů korun. "Situaci by to uklidnilo asi na dva roky. Každý si ale může spočítat, že už po několika měsících by dopravci začali tratit," dodal. Proti rozhodnutí odborářů se ohradil Šimek. "Jsem zklamaný. Úterní jednání bylo věcné, bez emocí, nabídli jsme různé varianty řešení a dohodli jsme se i na dalším postupu. Teď se dozvídám, že se k tomu odboráři staví váhavě," okomentoval Šimek. Někteří dopravci čekají na oznámení odborářů. ". Zatím nám žádné zprávy o tom, že se k ní schyluje, nedorazily. Takže si nemyslím, že by se nás týkala," řekl zástupce ředitele společnosti Vydos Bus Igor Čeki. Vedení vyškovské společnosti s odborovým svazem stále jedná. "Máme podepsanou kolektivní smlouvu, která je platná až do konce prosince letošního roku. Jednání s odbory a vedením firmy se týká toho, jak bude vypadat odměňování v roce A blížíme se ke kompromisnímu závěru," ujistil. Kompromis by uvítala i Vyškovanka Alice Kovaříková, která autobusy využívá k cestám do práce. "Chápu obě strany, řidiče i společnosti, ale nemůžou na tom být bití jejich klienti. Kdyby byla stávka, tak mi to zkomplikuje cestu, musela bych jet vlakem. Ale mnoho lidí, hlavně z vesnic, je na autobusech závislých," zmínila Kovaříková. Odboráři ještě stále pracují i s možností, že se s krajem dohodnou a stávku vyhlašovat nebudou. Odkládané zvýšení mezd řidičů autobusů odsouhlasila vláda v nařízení, které platí od letoška. Podle něj mají dostávat téměř sto korun za hodinu jízdy. Na váhu! Jihlava nechce přetížené kamiony Mladá fronta Dnes Rubrika: Vysočina Jihlavská radnice jedná s policií o zavedení vážení kamionů, protože přetížená auta ničí silnice ve městě. Magistrát začíná vybírat místa, kde by mohly být váhy umístěny. Kamionů v současných dnech projíždí městem více i kvůli opravám dálnice D1. Jejich vážení by mělo začít, hned jak to bude technicky možné. "Ta destrukce silnic je obrovská. Je potřeba se na ně podívat v průmyslové zóně, stejně jako na silnici 602. Všude, kudy kamiony jezdí, je to špatné," uvedla Jana Mayerová (ANO), náměstkyně primátora zodpovědná za dopravu. Město podle ní uvažovalo i o pořízení vlastních vah. Teď se domlouvá s policií o využití mobilních vah, které pro ni loni koupil kraj. "Policie je ochotná začít, akorát si máme vytipovat místa na vážení," uvedla náměstkyně. Stavbaři momentálně opravují dálniční úsek mezi Jihlavou na 112. kilometru a Velkým Beranovem na 119. kilometru. Od minulého týdne je neprůjezdná i krajská silnice II. třídy na Polnou kvůli přestavbě dálničního nadjezdu u Měšína, po němž vede. Jihlava se rovněž začíná připravovat na úsekové měření rychlosti, jehož zavedení na D1 na Jihlavsku již dříve avizovalo Ředitelství silnic a dálnic. Mayerová uvedla, že město s tímto měřením počítá od léta, ale ještě čeká na informaci ministerstva dopravy, že má toto měřicí zařízení k dispozici. Jihlavskému odboru dopravy se pak zřejmě agenda rozroste o desetitisíce přestupků, a proto bude potřebovat několik dalších úředníků. Výběrová řízení se město chystá vyhlašovat v nejbližší době. Peníze vybrané z pokut radnici zůstanou. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6