VÝŇATEK TEXTU K PRŮMYSLOVÝM ZÓNÁM V MORAVSKÝCH BUDĚJOVICÍCH Z DOKUMENTU: VÝBĚR NOVÝCH LOKALIT PRO ROZVOJ STÁTEM PODPOŘENÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

Transkript

1 VÝŇATEK TEXTU K PRŮMYSLOVÝM ZÓNÁM V MORAVSKÝCH BUDĚJOVICÍCH Z DOKUMENTU: VÝBĚR NOVÝCH LOKALIT PRO ROZVOJ STÁTEM PODPOŘENÝCH PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

2 1. Úvod Budování státem podpořených průmyslových zón hraje důležitou roli v rozvoji průmyslu a hospodářství České republiky. Rozvoj průmyslových zón slouží rovněž jako nástroj pro vyrovnání disparit mezi regiony. Různé formy zvláštních ekonomických zón, průmyslových zón či parků jsou jedním z nástrojů hospodářské a regionální politiky a jsou považovány za významný faktor ekonomického rozvoje nejen v rámci středoevropského regionu. Státem připravené průmyslové zóny jsou společně se systémem investičních pobídek možností, jak do České republiky přilákat strategické investice, jež významně podmiňují hospodářský rozvoj a zaměstnanost. Za účelem zjištění aktuální obsazenosti státem podpořených průmyslových zón investory byl proveden jejich audit. Výsledky potvrdily vysokou obsazenost tj. 82 % investičně připravených ploch ve státem podpořených zónách. Bylo tedy nutno zahájit vyhledávací studii nových rozvojových ploch proto, aby byla zajištěna nabídka investory poptávaných připravených ploch pro průmyslové využití. V rámci vyhledávací studie byla prověřena možnost realizace průmyslových zón v několika rozvojových lokalitách, včetně stanovení hrubých nákladů souvisejících s jejich realizací. Cílem tohoto strategického opatření je udržení konkurenceschopnosti České republiky s okolními zeměmi a zajištění udržitelného rozvoje českého průmyslu a hospodářství. V České republice bylo od roku 1998 z finančních prostředků státu podpořeno celkem 104 dotačních akcí zaměřených na realizaci průmyslových zón a související infrastrukturu či zvýhodněný převod pozemků z Pozemkového fondu (v současné době Státní pozemkový úřad) v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (dále také jen PPRPZ ) a Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (dále také jen PPPNI nebo Program ). Na základě výsledků anketárního šetření a dalšího kvalitativního vyhodnocení bylo vytipováno osm vhodných lokalit, u nichž byl zpracován podrobný průzkum. Zpracovaná expertní studie prověřila vhodnost jednotlivých lokalit k výstavbě a rozvoji průmyslových zón od roku Na základě výsledků zpracované expertní studie byly vybrány 4 nejvhodnější lokality pro vybudování nových průmyslových zón:

3 Název lokality Kraj Rozloha v ha Cheb II Karlovarský 142 Veselí nad Moravou Jihomoravský 31 Veselí nad Lužnicí Jihočeský 132 Moravské Budějovice Vysočina 35 Hrubý odhad nákladů / z toho max. výše dotace 309,9 mil. Kč/ 232,4 mil. Kč 269,5 mil. Kč/ 202,1 mil. Kč 555,8 mil. Kč/ 416,9 mil. Kč 185,7 mil. Kč/ 139,3 mil. Kč 2. Informace o analýze státem podpořených průmyslových zón - obsazenost Agentura CzechInvest ve spolupráci s regionálními kancelářemi zpracovala průzkum obsazenosti stávajících státem podpořených průmyslových zón, který aktualizovala v červnu tohoto roku. Při hodnocení současného stavu a úspěšnosti obsazování průmyslových zón bylo zjištěno, že investičně připravené plochy zón v České republice jsou obsazeny z 82 %. Podrobný přehled obsazenosti v členění za jednotlivé zóny včetně zprávy Agentury CzechInvest z června 2016 je uveden v příloze tohoto materiálu. Vysoké procento obsazenosti českých zón svědčí o zájmu investorů umisťovat své investice právě v České republice. Stávající vysoká obsazenost zón má negativní dopad na rozhodování potenciálních investorů, a to z důvodu omezené nabídky investičně připravených ploch. Cílem není dosažení 100 % obsazenosti průmyslových zón. Plná obsazenost zón by znamenala, že jsou limitovány možnosti pro nově příchozí strategické investory. Plně obsazenou zónou se rozumí obsazenost dosahující 75 % celkové plochy zóny vzhledem k tomu, že v každé zóně jsou plochy určené pro inženýrské sítě, infrastrukturu a jiné plochy sloužící pro vybavenost zón a zeleň. Z výše uvedené obsazenosti státem podpořených průmyslových zón vyplývá, že vybudované průmyslové zóny v České republice jsou pro investory velmi atraktivní

4 a je vhodné pokračovat v přípravě dalších ploch, které by mohly být investorům nabízeny. Podrobné informace o vývoji poptávky po podnikatelských nemovitostech a aktuální informace o významných stávajících průmyslových zónách a připravovaných projektech tvoří přílohu tohoto materiálu. 3. Vyhledávací studie nových rozvojových ploch V průběhu měsíce června 2015 byly Ministerstvem průmyslu a obchodu připraveny podklady pro vyhledávací studii nových rozvojových ploch v ČR za účelem výběru vhodných lokalit pro realizaci strategických průmyslových zón. Bylo zahájeno dotazníkové šetření a vypracován dotazníkový formulář, jenž byl rozeslán ve dvou kolech prostřednictvím Svazu měst a obcí nejprve na 205 obcí s rozšířenou působností a posléze i ostatním obcím. Obdobná žádost s formulářem byla zaslána prostřednictvím Agentury CzechInvest jednotlivým krajům. Primárním kritériem výběru byla rozloha ploch, jež měla dosahovat alespoň 30 ha. Po uplynutí termínu pro zaslání odpovědí bylo anketární šetření ukončeno a dotazníky zpracovány. Byla vytvořena souhrnná databáze nabídnutých rozvojových ploch v členění dle krajů a obcí, v níž jsou zohledněny další podstatné informace jako je velikost ploch, typ pozemků (brownfiels/greenfields), vlastnické poměry, dopravní dostupnost, připravenost území, významné limity území, aj. Po vyloučení duplicit odpovědí za obce a kraje bylo zaevidováno celkem 140 rozvojových ploch. Tyto rozvojové plochy byly následně dále prověřeny z hlediska vhodnosti území pro vybudování nových průmyslových zón s podporou státu. Kritéria pro výběr jednotlivých lokalit vycházela z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, přičemž cílem bylo mít k dispozici plochy, které by již nyní odpovídaly pravidlům programu či jejich kompatibilita s pravidly programu by byla v blízké době řešitelná (například změnou územního plánu, pro kterou by však již nyní zástupci příslušné obce musely vyjádřit podporu) a zároveň rozlohou tvořily minimálně 30 ha plochy (plocha vhodná pro vstup strategického investora).

5 V první fázi výběru lokality tak bylo klíčové zjistit, zda obec či kraj budou ochotni zónu realizovat za splnění podmínky spoluúčasti na financování dle pravidel PPNI. Dalším kritériem bylo ověření jakýchkoliv zásadních limitujících faktorů, které by znemožnili vznik potenciální zóny. Toto ověřování provázelo celý proces výběru včetně 8 finálních zón, neboť s rostoucím množstvím detailních informací rostlo povědomí o jednotlivých lokalitách. V rámci první fáze se jako klíčová ukázala právě neochota veřejných subjektů financovat část nákladů na vznik průmyslové zóny či vykupovat pozemky od soukromých vlastníků. Druhým významným faktorem byla neproveditelnost změny územního plánu v krátkodobém horizontu u zón, jež ÚP dosud neměly. Díky tomu bylo již v počátku vyselektováno velké množství ploch, což snížilo celkový počet PZ na 18. V této fázi výběru byla již zavedena úzká kooperace s jednotlivými obcemi, kraji a vlastníky, dále pak s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem životního prostředí na získání informací, které zahrnovaly přítomnost biokoridorů, informace o zaměstnanosti, detailní dopravní dostupnost, indexy zastavitelnosti jednotlivých ploch, či dalších limitů. Na základě zjištěných informací bylo vybráno 8 lokalit, kde existuje vysoký potenciál z hlediska příchozích investic. Tyto lokality byly dále posouzeny odbornou studií zpracovanou společností Centroprojekt, která měla za cíl komplexně a detailně prověřit jednotlivé lokality z hlediska charakteru území, limitů území, vlastnických vztahů a geologických poměrů (viz podmínky zadání studie). Díky celkovým výsledkům pak bylo možné vybrat výsledné čtyři lokality. Studie byla zpracována odbornou inženýrskou a projekční společností v následujícím členění: A. Základní popis lokality, charakteristika pozemku a území A.1 Popis stávajícího území A.2 Navazující infrastruktura A.3 Územní plán stávající A.4 Zásady územního rozvoje A.5 Chystané změny v ÚP a ZÚR (pokud jsou připravované)

6 B. Limity území B.1 Záplavové území B.2 Údaje o ochranných pásmech, památkách B.3 Speciální hlukové limity B.4 Životní prostředí (VKP, CHKO, USES, NATURA 2000, atd.) B.5 Archeologická naleziště B.6 ZPF B.7 Zastavitelnost (% ozelenění, zastavitelné území, zpevněné plochy) B.8 Výšková omezení B.9 Ekologické znečištění B.10 Poddolovaná území C. Geologické poměry území C.1 Charakteristika území a jeho morfologie C.2 Dosavadní průzkumy (archivní záznamy, atd.) C.3 Seismicita C.4 Zhodnocení vhodnosti pro zakládání staveb na základě provedených průzkumů C.5 Zhodnocení případných nutných hrubých terénních úprav v rámci přípravy lokality C.6 Poddolování D. Majetkoprávní vztahy D.1 Popis majetkoprávních vztahů v dané lokalitě (vlastníci, rozlohy pozemků jednotlivých vlastníků) zejména s ohledem na poměr veřejného a soukromého vlastnictví v dané lokalitě E. Technická a dopravní infrastruktura

7 E.1 Popis současného dopravního napojení lokality (doprava osobní, doprava nákladní, doprava veřejná osobní, doprava pěší + cyklistika, vlečka a železnice) E.2 Současné kapacity inženýrských sítí (voda, elektřina, plyn, kanalizace, telekomunikace) a rezerva pro budoucí napojení E.3 Ověření napojovacích bodů, dimenzování a trasování vedení inženýrských sítí k hranici pozemku E.4 Ověření případných nutných přeložek inženýrek sítí E.5 Prověření podmínek, časového harmonogramu a hrubých investičních nákladů nutných k dosažení optimálních kapacit inženýrských sítí dopravní infrastruktury F. Odhad nákladů F.1 Inženýrská činnost a projektová dokumentace F.2 Hrubý odhad nákladů na stavební práce a nákladů na dopravní napojení G. Mapové podklady G.1 Mapa širšího území G.2 Ortofoto mapa G.3 Územně plánovací dokumentace G.4 Katastrální mapa, barevné rozlišení pozemků ve vlastnictví soukromých osob/veřejného sektoru G.5 Povodňová mapa dotčeného území, G.6 Situace dopravní napojení, napojovací body inženýrské a dopravní infrastruktury G.7 Zákres ochranných pásem a další pro lokality specifické faktory 4. Vyhodnocení lokalit v rámci vyhledávací studie Na základě postupu popsaného v kapitole tři, byl zpracován podrobný průzkum u osmi rozvojových ploch v České republice. Jedná se o lokality situované v Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském, Středočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Pro tyto lokality byla následně zpracována

8 expertní analýza společností Centroprojekt s cílem zhodnotit vhodnost jednotlivých lokalit k výstavbě a rozvoji průmyslových zón v rámci podpory z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury od roku Obrázek č. 1: Prověřované rozvojové lokality Zdroj: Centroprojekt, 2016 Dle výsledků multikriteriální analýzy, jež byla provedena na základě sběru a vyhodnocení všech získaných dat, byly vytipovány čtyři lokality. V těchto lokalitách mohou být zahájeny práce vedoucí k registraci akcí v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. V rámci tohoto kroku budou všechny lokality detailně prověřovány a posouzeny. Následně budou předloženy mezirezortní hodnotitelské komisi. Tabulka č. 1: Výsledek výběru lokalit v rámci vyhledávací studie Č. Název Lokality Kraj Výsledek studie I. Cheb II Karlovarský Lokalita vybrána k dalšímu rozvoji II. Veselí nad Moravou Jihomoravský Lokalita vybrána k dalšímu rozvoji III. Veselí nad Lužnicí Jihočeský Lokalita vybrána k dalšímu rozvoji

9 IV. Moravské Budějovice Vysočina Lokalita vybrána k dalšímu rozvoji V. Sokolov Staré Sedlo Karlovarský Lokalita nevybrána k dalšímu rozvoji VI. Hladké Životice Moravskoslezský Lokalita nevybrána k dalšímu rozvoji VII. Rokycany Plzeňský Lokalita nevybrána k dalšímu rozvoji VII. Kutná Hora Středočeský Lokalita nevybrána k dalšímu rozvoji Zdroj: Centroprojekt, 2016 Posuzované záměry nejsou v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, zejména s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Další prověřování týkající se možností řešení a jejich zpřesnění (tedy studie proveditelnosti a předprojektová příprava investičního záměru) zohlední též identifikované limity v území z hlediska ochrany přírody a krajiny, přičemž ve vazbě na tyto limity budou navržena odpovídající opatření ke zmírnění vlivů. 4.1 Lokality vyhodnocené jako vhodné pro podporu v rámci PPPNI Moravské Budějovice Kraj Vysočina Katastrální území: Moravské Budějovice Plocha: 14,3 ha + 20,7 ha Pozemky jsou převážně v soukromém vlastnictví s větším počtem vlastníků. Uvažovaná lokalita pro průmyslovou zónu Moravské Budějovice o celkové rozloze cca 35 ha se nachází v kraji Vysočina v západní části obce Moravské Budějovice. Jedná se o dvě dílčí lokality (ul. Dopravní, K Hoře). Lokalita ul. Dopravní je ohraničena stávající účelovou komunikací, ul. Dopravní a nadzemním vedením 22kV. Lokalita k Hoře II je vymezena ul. Pražskou na jihu, FVE elektrárnou na severu, stávající průmyslovou lokalitou K Hoře na východě a vodovodním přiváděcím řadem DN 500 na západě.

10 Území obou lokalit je vymezeno dle stávajícího územního plánu města Moravské Budějovice jako plochy funkčního využití VP a VD, tj. plochy určené pro průmyslovou výrobu (VP2), plochy pro průmyslovou výrobu a skladování (VP1) a plochy drobné výroby a služeb (VD2). V současné době jsou pozemky využívány pro produkci zemědělských plodin. Do doby realizace záměru PZ budou pozemky i nadále zemědělsky využívané. Z hlediska napojení na technickou infrastrukturu je celá lokalita (obě její části) dobře připravena. Připojovací body splaškové kanalizace, plynu a elektřiny leží uvnitř nebo na hranici PZ. Pro potřebu odvedení dešťových odpadních vod je nutno přivést do lokality dešťovou kanalizaci. V rámci umístění průmyslové zóny je případně vhodné řešit odclonění (výsadba zeleně) ve směru k vodnímu toku Rokytky a rybníků Šingrot a Nový u háje s ohledem na přítomnost vodních ptáků a dalších organismů. S ohledem na aktuální stav připravenosti je možno obě části lokality doporučit k dalšímu rozvoji ve spolupráci se strategickým investorem či postupným etapovitým obsazováním menšími investory nebo rozšiřováním stávajících výrobních závodů v blízkosti. Lokalita ul. Dopravní navazuje na okolní výrobní závody a je zde možné postupné rozšíření přiléhajících závodů, ale rovněž je možný i vstup jiného významného investora. Lokalita K Hoře je vhodná pro jednoho velkého, případně 2-3 menší investory. Budoucí průmyslová zóna o celkové výměře 35 ha přinese do regionu přibližně 525 nových pracovních míst. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v zájmovém území (do 30 km od lokality) činí dle dat poskytnutých od MPSV osob (z toho je 52 uchazečů mladších 19 let, uchazečů ve věku let, 979 ve věku let, ve věku let, ve věku let, ve věku let, ve věku let, ve věku let, ve věku let a 628 uchazečů ve věku vyšším než 60 let). Z hlediska kvalifikační struktury je v této oblasti evidováno nejvíce uchazečů, tj uchazečů s nižším středním odborným vzděláním (s vyučením), dále pak se základním vzděláním a praktickou školou a uchazečů s úplným středním odborným vzděláním (bez vyučení).

11 Náklady na realizaci průmyslové zóny (náklady na výstavbu včetně nákladů projekční a inženýrskou činnost) byly odborným odhadem stanoveny na cca 57 mil. Kč (bez DPH). Stanovení nákladů bylo provedeno na základě příručky PRŮMĚRNÉ CENY DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY, aktualizace 2015, vydávané Ministerstvem pro místní rozvoj. Stanovení nákladů na projekční práce a inženýrskou činnost byly stanoveny dle ceníku projektových prací UNIKA Pro orientační stanovení nákladů na výkupy pozemků byla použita obvyklá tržní cena pozemků stabilizovaných územním plánem, tj. 250 Kč/m 2. Většina pozemků plánované průmyslové zóny je ve vlastnictví soukromých osob. V lokalitě ul. Dopravní je ve vlastnictví soukromých osob m 2 pozemků, v lokalitě K Hoře se nachází m 2 pozemků v soukromém vlastnictví. Celková plocha pro výkupy tedy činí m 2. Ostatní náklady (vynětí pozemků ze ZPF, výkupy pozemků pod technickou infrastrukturou, věcná břemena atd.) jsou stanovena jako 20 % celkových nákladů na realizaci PZ. Tabulka č. 5a: Předpokládané náklady realizace akce Moravské Budějovice Činnost Náklady (mil. Kč) Výkupy pozemků 85,2 mil. Kč Projektová dokumentace, inženýrská činnost (vč. DPH 21%) 2,9 mil. Kč Výstavba (vč. DPH 21%) 66,7 mil. Kč Ostatní náklady (vynětí ze ZPF, náhrady, atd.) 30,9 mil. Kč Náklady celkem 185,7 mil Kč Max. podíl dotace 139,3 mil. Kč Min. podíl vlastních zdrojů příjemce dotace 46,4 mil. Kč Tabulka č. 5b: Rozložení čerpání dotace v letech 2017 až celkem Dotace (mil. Kč) 13,9 55,7 69,7 0,0 0,0 0,0 139,3 Město Moravské Budějovice je srozuměno s maximální výší podpory 75 % z celkových uznatelných nákladů.

12 Dílčím negativem obou výše uvedených lokalit je velký počet soukromých vlastníků pozemků, který v budoucnu může přinést komplikace při jednání o ceně za prodej pozemků. 4.2 Celkové nároky na státní rozpočet Tabulka č. 6: Předpokládané nároky na SR v letech 2017 až 2022 v mil. Kč Celkem Cheb II 0,0 46,5 93,0 69,7 23,2 0,0 232,4 Veselí nad Moravou 80,8 80,9 40,4 0,0 0,0 0,0 202,1 Veselí nad Lužnicí 0,0 41,7 83,4 125,1 125,1 41,6 416,9 Moravské Budějovice 13,9 55,7 69,7 0,0 0,0 0,0 139,3 Celkem 94,7 224,8 286,5 194,8 148,3 41,6 990,7 Lokalita byla stanovena jako nevhodná pro podporu výstavby průmyslové zóny. Jedním z důvodů je fakt, že výstavbou průmyslové zóny by došlo k záboru zemědělského půdního fondu v I. třídě ochrany, tedy bonitně velice cenné půdy. Lokalita je situována v mimořádně ekonomicky aktivním Plzeňském regionu se značně vyčerpaným zdrojem kvalifikovaných pracovníků. Napříč lokalitou je umístěno vedení VVN 110 kv a VN 22 kv, které svými ochrannými pásmy prakticky rozděluje PZ na několik menších částí. Město Rokycany navíc již delší dobu vykupuje a připravuje jednotlivé pozemky samostatně s tím, že jsou již rezervovány pro konkrétní investory. Zbylé pozemky jsou ve vlastnictví soukromých vlastníků a jejich odkup je vzhledem k lokalitě a vynětí ze ZPF poměrně nákladný. 5. Závěr 5.1 Vybrané lokality k realizaci průmyslových zón Na základě výsledků vyhledávací studie byly vybrány čtyři rozvojové lokality z osmi, jež jsou navrženy pro realizaci nových průmyslových zón v období let 2017 až Jedná se o lokalitu Cheb II v Karlovarském kraji, kde doposud nebyla státem podpořena žádná průmyslová zóna, lokalitu Veselí nad Moravou

13 v Jihomoravském kraji, lokalitu Veselí nad Lužnicí v Jihočeském kraji a lokalitu Moravské Budějovice v kraji Vysočina. Tyto lokality byly expertně prověřeny a byl stanoven hrubý odhad nákladů na jejich realizaci, včetně nákladů na dopravní napojení. 5.2 Hrubý odhad předpokládaných nákladů Hrubý odhad předpokládaných nákladů na rozvoj vybraných lokalit pro průmyslové zóny činí 1 320,9 mil. Kč celkem, z toho maximální podíl státní dotace nepřesáhne 990,7 mil. Kč. U zamýšlené PZ Cheb II se jedná o 232,4 mil. Kč, v případě plánované PZ Veselí nad Moravou odhadované náklady činí 202,1 mil. Kč, u PZ Veselí nad Lužnicí jsou plánované náklady ve výši 416,9 mil. Kč a u PZ Moravské Budějovice se jedná o částku ve výši 139,3 mil. Kč. Tabulka č. 9: Hrubý odhad nákladů na rozvoj vybraných lokalit Název lokality Kraj Rozloha v ha Hrubý odhad nákladů - dotace Cheb II Karlovarský ,4 mil. Kč Veselí nad Moravou Jihomoravský ,1 mil. Kč Veselí nad Lužnicí Jihočeský ,9 mil. Kč Moravské Budějovice Vysočina 36,6 139,3 mil. Kč 5.3 Návrh dalšího postupu V rámci žádosti o registraci akce v Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury budou u výše vybraných lokalit pro realizaci průmyslových zón budoucími příjemci dotace zpracovány studie proveditelnosti, investiční záměr, dokumentace k územnímu rozhodnutí a další dokumentace dle pravidel Programu. Na základě podrobnější projektové dokumentace budou postupně upřesňovány náklady na přípravu a realizaci těchto projektů.