JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU

Transkript

1 JEDNACÍ ŘÁD AKADEMICKÉHO SENÁTU Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně ze dne ; č.j /

2 Článek 1 Úvodní ustanovení Akademický senát Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (dále jen Akademický senát"), je podle 25 odst. 1 a Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon") samosprávným zastupitelským orgánem Zahradnické fakulty (dále jen fakulta ) Mendelovy univerzity v Brně (dále jen "univerzita"). Základní práva a povinnosti Akademického senátu jsou upraveny 26 a 27 zákona. Článek 2 Základní ustanovení Jednání Akademického senátu se řídí zákonem a tímto Jednacím řádem Akademického senátu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (dále je řád"). Článek 3 Struktura Akademického senátu (1) Akademický senát se skládá ze dvou komor. Akademičtí pracovníci, členové Akademického senátu, tvoří komoru akademických pracovníků. Studenti, členové Akademického senátu, tvoří komoru studentů. Počet členů Akademického senátu a způsob jejich volby stanoví Volební řád Akademického senátu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. (2) Akademický senát má tyto orgány a) předsedu, b) prvního místopředsedu za komoru akademických pracovníků, c) druhého místopředsedu za komoru studentů, d) tajemníka. (3) Akademický senát ustavuje ze členů akademické obce fakulty ekonomickou komisi a legislativní komisi; v případě potřeby ustanovuje další komise ad hoc. Článek 4 Ustavující zasedání Akademického senátu, volba předsedy a dalších orgánů (1) Stávající předseda Akademického senátu svolává nově zvolené členy Akademického senátu k jeho ustavujícímu zasedání, kterému předsedá nejstarší z těchto členů. Je povinen tak učinit do deseti dnů po obdržení výsledků voleb, avšak nejpozději sedm dnů před ukončením funkčního období stávajícího Akademického senátu. (2) Na ustavujícím zasedání nově zvoleného Akademického senátu se provede volba předsedy. Volbu předsedy řídí nejstarší člen Akademického senátu. Pro 2

3 potřebu volby předsedy Akademického senátu si nově ustavený Akademický senát volí tříčlennou volební komisi. (3) Návrhy kandidátů na předsedu mají právo podávat všichni členové Akademického senátu, přičemž kandidáty mohou být jen členové Akademického senátu z komory akademických pracovníků. (4) Volba předsedy je tajná a může probíhat, pokud jsou přítomny nejméně 3/5 členů Akademického senátu. Za předsedu je zvolen kandidát, který získal více než 1/2 hlasů z celkového počtu členů Akademického senátu, s výjimkou uvedenou v odst. 6. (5) Volba předsedy Akademického senátu může probíhat až pětikolově, kdy z každého kola nepostupují dva kandidáti, kteří získali nejmenší počet hlasů. (6) V případě stejného počtu hlasů u více kandidátů na předsedu Akademického senátu se mezi nimi rozhodne dodatečným hlasováním. (7) Jestliže ani po pěti kolech není předseda Akademického senátu zvolen, pak se opakuje celý volební postup od návrhu kandidátů. Nedojde-li v průběhu opakované volby ke zvolení předsedy, stává se předsedou kandidát, který v posledním, tedy desátém volebním kole byl volen nebo z volených kandidátů získal největší počet hlasů; při stejném počtu hlasů u více kandidátů rozhoduje o předsedovi Akademického senátu los. (8) Po zvolení předsedy Akademického senátu řídí jeho další jednání nově zvolený předseda. (9) Místopředsedy volí Akademický senát na návrh příslušné komory. Volba probíhá podle stejných pravidel jako volba předsedy Akademického senátu podle odstavců 3 až 7. První místopředseda za komoru akademických pracovníků zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, druhý místopředseda za studentskou komoru zastupuje studenty v senátu fakulty. (10) Tajemníka schvaluje na návrh předsedy Akademický senát. Tajemník je řízen předsedou a vykonává organizační a administrativní úkony, které souvisí s činností Akademického senátu. Článek 5 Funkční období Akademického senátu, přerušení a zánik členství (1) Funkční období Akademického senátu je tříleté. (2) Přerušení členství v Akademickém senátu nastává v případě závažných důvodů, kdy člen Akademického senátu z pracovních, studijních, případně dalších důvodů předpokládá nemožnost výkonu funkce člena Akademického senátu v délce přesahující šest měsíců; o přerušení členství žádá člen předsedu. 3

4 (3) V případě přerušení členství je člen Akademického senátu nahrazen náhradníkem. Pominou-li důvody, které vedly k přerušení členství, stává se člen s přerušeným členstvím prvním náhradníkem. (4) Zánik členství jednotlivého člena Akademického senátu nastává, jestliže a) je jmenován do funkce rektora, prorektora, děkana a proděkana, b) opakovaně se neúčastní zasedání, a pokud s tím vysloví souhlas nejméně dvě třetiny z celkového počtu členů Akademického senátu v tajném hlasování, c) se písemně vzdá členství, d) student přestoupí do studijního programu, jehož studenti jsou součástí jiného volebního okrsku, než za který byl student zvolen, e) přestane být členem akademické obce fakulty z důvodu rozvázání pracovního poměru nebo ukončení studia. (5) Členství studenta v Akademickém senátu nezaniká v případě jeho přijetí do studia ve studijním programu v bezprostředně navazujícím semestru na fakultě. (6) Na uvolněná místa v průběhu funkčního období Akademického senátu postupují náhradníci podle čl. 4 odst. 16 až 18. Volebního řádu Akademického senátu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, konají se doplňovací volby. Na doplňovací volby se přiměřeně vztahuje uvedený čl. 4. (7) Funkční období všech členů Akademického senátu skončí, jestliže Akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle zákona. Za této situace vyhlašuje děkan nejpozději do 30 dnů nové volby do Akademického senátu a jmenuje volební komisi tak, aby každý volební okrsek byl vždy zastoupen alespoň dvěma členy akademické obce fakulty, kteří právě nezastávají funkci rektora, prorektora, děkana nebo proděkana. Jmenovaná volební komise si ze svého středu volí svého předsedu a volbu do Akademického senátu organizuje a řídí podle článku 4. Článek 6 Pravidla pro zasedání, výsledky z jednání a hlasování (1) Zasedání Akademického senátu svolává a řídí jeho předseda, v jeho nepřítomnosti první místopředseda, jinak zasedání řídí nejstarší na zasedání přítomný člen Akademického senátu. (2) Mimořádné zasedání Akademického senátu je předseda povinen svolat v případě, kdy o to požádá nejméně jedna třetina členů Akademického senátu nebo na žádost děkana. (3) Zasedáni Akademického senátu jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, tajemník fakulty, předseda Akademického senátu univerzity nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen Akademického senátu univerzity, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Další hosté mohou na jednání aktivně vystoupit, rozhodne-li tak Akademický senát přímým 4

5 hlasováním. O každém aktivním vystoupení hlasuje Akademický senát zvlášť. (4) Zasedání Akademického senátu se svolává písemnou pozvánkou s uvedením programu jednání a předpokládané doby jeho trvání, a to nejméně jeden týden předem. Společně s pozvánkou obdrží každý člen materiály, které mají být projednávány. Akademické obci jsou materiály zpřístupňovány způsobem a v rozsahu stanoveném v 27 odst. 3 zákona. (5) Do programu zasedání Akademického senátu mohou být zařazeny i dodatečně předkládané materiály, jestliže s tím vysloví souhlas nadpoloviční většina přítomných členů. (6) Akademický senát je usnášeníschopný, je-li přítomna nejméně polovina všech členů Akademického senátu, za podmínky účasti alespoň dvou členů z řad studentů, a pokud zákon nestanoví jinak. Usnesení jsou přijímána veřejným nebo tajným hlasováním. Přijatá usnesení mají okamžitou platnost. (7) Návrh usnesení je veřejným hlasováním přijat, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Akademického senátu, pokud zákon nestanoví jinak. (8) Návrh usnesení je tajným hlasováním přijat, není-li zákonem stanoveno jinak, pokud pro něj hlasovala nadpoloviční většina všech členů Akademického senátu. Tajným hlasováním se Akademický senát usnáší v těchto případech a) při volbě předsedy Akademického senátu a obou místopředsedů, případně o jejich odvolání z funkce, b) návrhu na jmenování děkana, popřípadě o návrhu na jeho odvolání z funkce, c) odvolání člena Akademického senátu, d) v dalších hlasováních personálního charakteru, e) požádá-li o to kterýkoli člen Akademického senátu. (9) V naléhavých případech, pokud to není vyloučeno zákonem a nejedná se o hlasování personálního charakteru, je možné v období mezi řádnými zasedáními Akademického senátu hlasovat o návrhu usnesení Akademického senátu korespondenčně (per rollam), a to elektronickou poštou na společnou adresu Akademického senátu, jejímž příjemcem je předseda Akademického senátu. Potřeba korespondenčního hlasování musí být řádně zdůvodněna a všem členům musí být doručeny materiály a návrhy na usnesení. Pokud kterýkoli člen Akademického senátu o to požádá, musí být korespondenční hlasování ukončeno a materiál projednán na řádném nebo mimořádném zasedání Akademického senátu. Usnesení Akademického senátu přijatá korespondenčním hlasováním jsou zaznamenána v zápisu pořízeném na nejbližším zasedání Akademického senátu. Součástí zápisu o hlasování per rollam je jmenný seznam členů Akademického senátu s uvedením toho, jak každý z nich hlasoval. (10) Hlasovací právo mají pouze členové Akademického senátu, jejich právo je nezastupitelné. 5

6 (11) Členové Akademického senátu mají právo předkládat pozměňovací návrhy, o kterých se hlasuje v opačném pořadí, než byly předneseny. (12) Děkan neprovede usnesení či rozhodnutí Akademického senátu, které je v rozporu s vnitřními předpisy fakulty. (13) Na každém zasedání Akademického senátu se jeho účastníci včetně hostů, zapisují do předem připravené prezenční listiny a z jednání se pořizuje zápis, jehož věrohodnost potvrzuje svým podpisem předseda. Zápis je zpřístupněn všem členům akademické obce fakulty. (14) Dokumentace o činnosti Akademického senátu se archivuje podle obecně závazných předpisů o archivnictví. Článek 7 Návrh na jmenování děkana (1) Volbu kandidáta na jmenování děkana (dále jen kandidát ) organizuje pro tento účel určená volební komise Akademického senátu (dále jen volební komise ), v níž jsou dva členové z volebního okrsku akademických pracovníků a dva členové z volebního okrsku studentů. (2) Člen akademické obce fakulty s právem volit má právo podat jeden návrh na kandidáta. Podávání návrhů se organizuje zvlášť ve volebním okrsku akademických pracovníků a ve volebním okrsku studentů. (3) Z podaných návrhů sestaví volební komise seznamy podle volebních okrsků, které zveřejní na úřední desce fakulty. Seznamy obsahují jména, příjmení, tituly kandidáta, počet získaných návrhů (v absolutní hodnotě a procentech) v příslušném volebním okrsku a počet zúčastněných voličů ve volebních okrscích (v absolutní hodnotě a procentech). (4) Na kandidátku zařadí volební komise tři kandidáty, kteří získali největší počet návrhů v každém volebním okrsku nebo se v celkovém součtu hlasů z obou okrsků umístili do 6. místa včetně, pokud do 14 dnů po zveřejnění seznamů návrhů, vysloví předsedovi volební komise písemný souhlas se svou kandidaturou. (5) Volební komise požádá kandidáty, kteří se svou kandidaturou vyslovili souhlas o vypracování tezí, ve kterých představí své vize a cíle pro výkon funkce děkana. Tyto teze budou zveřejněny akademické obci fakulty. (6) Na zasedání Akademického senátu kandidáti přednesou svoje představy o výkonu funkce děkana. Pořadí vystupujících se určí losem těsně před vystoupením. V případě zodpovídání dotazů určených pro všechny kandidáty se pořadí odpovídajících vždy posouvá o jedno místo. (7) O výběru kandidáta, který bude navržen na jmenování do funkce děkana, se Akademický senát usnáší v tajném hlasování. K přijetí návrhu na jmenování 6

7 děkana je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů Akademického senátu. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu v prvním kole, hlasování se opakuje. Do druhého kola postupují tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, získaných v prvním kole. Není-li kandidát vybrán ani ve druhém kole, hlasování se opakuje. V případě rovnosti hlasů získaných kandidáty v prvním a druhém kole, rozhodne se mezi nimi dodatečným hlasováním. Do třetího kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, získaných ve druhém kole. Není-li mezi kandidáty ve třetím kole rozhodnuto, rozhodne se mezi nimi hlasováním ve čtvrtém, případně pátém kole. Není-li žádný návrh na jmenování děkana přijat, proces návrhu na jmenování děkana se opakuje s kandidáty zařazenými na kandidátku podle odst. 4. (8) Proti přípravě, průběhu a výsledkům hlasování o návrhu na jmenování děkana může podat člen akademického obce stížnost volební komisi, a to nejpozději do tří pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody stížnosti. Volební komise postoupí stížnosti na průběh volby Akademickému senátu. Předseda Akademického senátu svolá mimořádné zasedání Akademického senátu, který přijme usnesení ve věci platnosti volby do deseti pracovních dnů ode dne obdržení stížnosti. Rozhodnutí Akademického senátu ve věci stížnosti je konečné. Text stížnosti a rozhodnutí se zdůvodněním musí být zveřejněny. Článek 8 Závěrečná ustanovení Tento jednací řád Akademického senátu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně nabývá platnosti podle 9 odst. 1 písm. b) zákona dnem schválení Akademickým senátem univerzity. V Lednici dne Schváleno Akademickým senátem Mendelovy univerzity v Brně dne prof. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. děkan ZF MENDELU Ing. Aleš Jezdinský, Ph.D. předseda AS ZF MENDELU. doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. předseda AS MENDELU 7

8 8 Jednací řád Akademického senátu ZF MENDELU