Využití areálu zámku Brtnice pro účely cestovního ruchu

Transkript

1 Využití areálu zámku Brtnice pro účely cestovního ruchu

2

3 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: Podpis

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. arch. Olegu Rybnikářovi, CSc. za vedení, rady a doporučení při zpracování bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi poskytli potřebné informace při vytváření práce. Velký dík patří také mé rodině a všem mým blízkým.

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Využití areálu zámku Brtnice pro účely cestovního ruchu Bakalářská práce Autor: Vojtěch Hruška Vedoucí práce: Ing. arch. Oleg Rybnikář, CSc. Jihlava 2017

6 Copyright 2017 Vojtěch Hruška

7 Abstrakt HRUŠKA, Vojtěch: Využití areálu zámku Brtnice pro účely cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. arch. Oleg Rybnikář, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Bakalářská práce je zaměřena na zámek v Brtnici. Teoretická část stručně charakterizuje město Brtnici a její historii. Dále představuje historii a vznik zámku, atraktivity v Brtnici a jejím blízkém okolí a následnou analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. Praktická část se věnuje především zámku, obsahuje fotografickou dokumentaci, přehled společenských akcí na zámku, SWOT analýzu, rozhovor s majitelem zámku a návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu. Klíčová slova: Město Brtnice. Atraktivity v Brtnici. Zámek Brtnice. Fotografická dokumentace. SWOT analýza. Abstract HRUŠKA, Vojtěch: Utilization of the castle Brtnice area for tourism purposes. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Ing. arch. Oleg Rybnikář, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava pages. Bachelor thesis is focused on castle in Brtnice. The theoretical part concisely characterizes the Brtnice town and its history. Further it introduces the history of castle and its formation, attractions in Brtnice town and its surroundings areas. It is followed by analysis of tourism in town. The practical part relates specialy to the castle, contains a photographic documentation, an overview of social events at the castle, SWOT analysis, interview with the owner of the castle and proposal for utilization of the castle Brtnice area for tourism purposes. Key words: Brtnice town. Attractions in Brtnice. Brtnice castle. Photographic documentation. SWOT analysis. 7

8 Předmluva S výběrem tématu bakalářské práce jsem delší dobu váhal, neboť jsem neměl jasnou představu, o čem bych mohl napsat rozsáhlejší dílo. Původně jsem zamýšlel psát o zcela odlišném tématu. Poté se však naskytla příležitost psát o zámku v Brtnici. Tento zámek leží asi 7 km od mého bydliště, což bylo pro mne značnou výhodou, i když dopravní spojení není zrovna nejvhodnější. Součástí zaregistrování byla také podmínka vykonat na zámku třítýdenní nebo čtrnáctitýdenní praxi. O zámku jsem toho moc nevěděl, i z toho důvodu, že není stání a ve starších propagačních materiálech se píše o jeho nepřístupnosti. Když jsem však nastoupil na třítýdenní praxi jako průvodce, poznal jsem daleko blíže tuto cennou památku. Přišel jsem do styku s mnoha různými lidmi. Zjišťoval jsem stále více informací o historii, o majitelích zámku či o současnosti zámku. Proto bych chtěl všem čtenářům přiblížit tuto problematiku a možná je i motivovat k návštěvě samotného zámku. Doufám, že bakalářská práce poukáže na současný stav zámku, na nynější využívání zámku pro společenské účely a zároveň přinese i nové možnosti, jak lze zámek využít v budoucích letech. 8

9 Obsah Abstrakt... 7 Předmluva... 8 Obsah... 9 Seznam ilustrací a tabulek Úvod I. TEORETICKÁ ČÁST Teoreticko-metodická východiska Cíl práce Analýza současného stavu řešené problematiky Diskuse literatury Metody a jejich zdůvodnění Obecná charakteristika řešené oblasti Město Brtnice Demografické údaje Vedení města Organizační struktura Městského úřadu v Brtnici Zámek Brtnice Historie zámku Zámecký park Atraktivity v Brtnici Farní kostel svatého apoštola Jakuba Většího Kostel sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliány Collaltové Kaple Panny Marie Pomocné Renesanční radnice Votivní sloupy

10 4.6 Mosty Křesťanské hřbitovy Židovské hřbitovy Památky v okolí Brtnice Analýza služeb cestovního ruchu v Brtnici Ubytovací služby Stravovací služby Dopravní infrastruktura Sportovně-rekreační služby Kulturně-společenské služby Informační služby II. PRAKTICKÁ ČÁST Zhodnocení současného stavu zámku Obecná charakteristika objektu Elementární výzkum fotodokumentace Okolí zámku Zámek Společenské akce pořádané na zámku Brtnické kovadliny Dřevorubecké závody Letní kino Šermířské šarvátky Noční komentované prohlídky Expozice Černá smrt Historie morových ran Návštěvnost zámku SWOT analýza Silné stránky

11 10.2 Slabé stránky Příležitosti Hrozby Rozhovor s majitelem zámku Rozbor rozhovoru Návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu Využití prvního nádvoří Využití druhého nádvoří Využití třetího nádvoří Využití zámeckého parku Vyhodnocení výsledků III. APLIKAČNÍ ČÁST Využití v praxi cestovního ruchu Závěr Seznam informačních zdrojů

12 Seznam ilustrací a tabulek Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Brtnice (zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz) Obrázek č. 2: Vývoj tehdejšího hradu (zdroj: 24 Obrázek č. 3: Zámek v Brtnici (zdroj: 26 Obrázek č. 4: Brtnická stezka (zdroj: 27 Obrázek č. 5: Farní kostel v Brtnici (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 6: Zámecký kostel s klášterem (zdroj: 29 Obrázek č. 7: Kaple Panny Marie Pomocné (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 8: Městská radnice (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 9: Most na náměstí (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 10: Obce v okolí Brtnice (zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz) Obrázek č. 11: Zřícenina hradu Rokštejn (zdroj: 35 Obrázek č. 12: SKC Brtnice (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 13: Knihovna a muzeum v Brtnici (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 14: Ohradní zeď (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 15: Bývalá anglická zahrada (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 16: Zámecký park (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 17: Zámecký park s rybníkem (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 18: Kaštanová alej, příjezdová cesta k zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 19: Vstupní průčelí zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 20: První nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 21: První patro, první nádvoří (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 22: Pozůstalé byty, první patro (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 23: Vnitřní část věže (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 24: Pokladna pro návštěvníky (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 25: Místo pro odpočinek návštěvníků (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 26: Druhé nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 27: Vstupní průčelí kaple (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 28: Vnitřní prostor kaple (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 29: Podepřené stropy místnosti (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 30: Místnost na druhém nádvoří (zdroj: vlastní zpracování)

13 Obrázek č. 31: Bývalé pokoje služebnictva (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 32: Pohled do enfilády (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 33: Zámecká kuchyň (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 34: Kachlová kamna (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 35: Místnost vybavená mobiliářem (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 36: Třetí nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 37: Detail arkád, třetí nádvoří (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 38: Zámecká jídelna (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 39: Pokoj knížete (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 40: Malý salon (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 41: Velký salon (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 42: Sál předků (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 43: Stabilizace místnosti (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 44: Stabilizace místnosti (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 45: Přijímací salon (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 46: Detail stropní štukové výzdoby (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 47: Modrý salonek (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 48: Modrý salonek (vlastní zpracování) Obrázek č. 49: Toalety pro veřejnost (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 50: Kuchyňka (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 51: Společenská místnost (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 52: Brtnické kovadliny, 2. nádvoří (zdroj: 56 Obrázek č. 53: Šermířská šarvátka (zdroj: 58 Obrázek č. 54: Orientační schéma 1. nádvoří, přízemí (zdroj: dokumentace L. Kružíka) Obrázek č. 55: Orientační schéma 1. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) Obrázek č. 56: Orientační schéma 2. nádvoří, přízemí (zdroj: dokumentace L. Kružíka) Obrázek č. 57: Orientační schéma 2. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) Obrázek č. 58: Orientační schéma 3. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka)

14 Obrázek č. 59: Orientační schéma 3. nádvoří, 2. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Brtnice (zdroj: 20 Tabulka č. 2: Stanovení celkového počtu zaměstnanců města v městském úřadu (zdroj: 21 Tabulka č. 3: Návštěvnost zámku, prohlídky 2016 (zdroj: Uzávěrka návštěvnosti)

15 Úvod Zámek v Brtnici je velmi významnou kulturní památkou, která je zapsána na Seznamu ohrožených nemovitých památek Národního památkového ústavu. Jedná se o rozsáhlou stavbu, která se tyčí nad údolím města. V Brtnici se nachází hned několik dalších významných atraktivit, o kterých se zmíním na následujících stránkách, a společně se zámkem tak tvoří neodmyslitelný celek městské zástavby. Cílem práce je předložit komplexní charakteristiku oblasti zaměřenou na zámek v Brtnici. Metodou fotodokumentace bude prezentován současný stav zámku, především jeho silné a slabé stránky. Na základě takto získaných podkladových materiálů vypracuji SWOT analýzu a předložím návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu. V teoretické části práce charakterizuji město, ve kterém se zámek nachází. Uvedu historii samotného zámku a popíši jednotlivé atraktivity cestovního ruchu v Brtnici a jejím blízkém okolí. Tyto atraktivity by mohly ovlivnit nebo i zvýšit zájem turistů o destinaci. V závěru teoretické části vypracuji analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. V praktické části práce zhodnotím současný stav zámku metodou fotodokumentace. Popíši nejvýznamnější společenské akce, které se zde konají. Na základě získaných informací o zámku vypracuji SWOT analýzu, která se týká silných a slabých stránek a příležitostí či hrozeb zámku. Své poznatky porovnám s názory majitele zámku pomocí rozhovoru. Výstupem mé práce bude návrh využití areálu zámku Brtnice pro účely cestovního ruchu. Předpokládám, že zámek v Brtnici má co nabídnout, zvláště po opravách, a byla by škoda nechat takovou památku úplně zchátrat. Myslím si, že toho názoru je i současný předseda Spolku Svébyt Brtnice, který má zámek ve vlastnictví. Mým záměrem tedy je, aby tato bakalářská práce byla podkladem pro vedoucí pracovníky zámku a napomohla k lepšímu využití objektu. Může být i vizí při opravách zámku a posloužit pro rozvoj cestovního ruchu v Brtnici. Na zámku v Brtnici jsem o prázdninách roku 2016 konal také praxi. Praxe byla vhodnou přípravou pro zpracovávání bakalářské práce. Mnoho informací a pramenů také pochází od mých spolupracovníků, se kterými jsem na zámku provázel. 15

16 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Teoreticko-metodická východiska 1.1 Cíl práce Cílem práce je předložit komplexní charakteristiku oblasti zaměřenou na zámek v Brtnici. Nejprve bude uvedena charakteristika města Brtnice a historie zámku, dále budou popsány atraktivity cestovního ruchu v Brtnici a v blízkém okolí do deseti kilometrů. Součástí bude i analýza služeb cestovního ruchu ve městě. Metodou fotodokumentace bude prezentován současný stav areálu zámku, především jeho silné a slabé stránky. Pomocí dostupných zdrojů budou charakterizovány i společenské akce, které se pořádají na zámku. Na základě takto získaných podkladových materiálů bude zpracována SWOT analýza a předložen návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu. 1.2 Analýza současného stavu řešené problematiky Při analýze současného stavu řešené problematiky jsem nalezl bakalářské i diplomové práce. V bakalářské práci s názvem Údolí Brtnice z turistického pohledu se autorka zabývá přírodní rezervací Údolí Brtnice. Popisuje zde lokalizační předpoklady oblasti, selektivní předpoklady, realizační předpoklady a poté zpracovává dotazníkové šetření ohledně přírodní rezervace. O zámku se zmiňuje velmi stručně v kapitole lokalizačních předpokladů. Bakalářská práce Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století pojednává o zámku, ale zabývá se především jeho stavebním vývojem, renesanční přestavbou v 16. století a autorstvím tohoto stavebního vývoje. Je zde uveden i život a dílo Baldassare Maggiho, který se touto architektonickou úpravou zabýval. Diplomová práce od Ing. arch. Vojtěcha Dvořáka nese název Obnova zámku v Brtnici u Jihlavy a podává jasný záměr přestavby zámku na seminární hotel. Práce se týká především architektonických úprav z pohledu skutečného architekta. Na zámku by tak vznikly seminární místnosti či hotelová lůžka s možností kulturně-zábavního vyžití v podobě baru, herny, bowlingu a dalších obdobných atraktivit. 16

17 Diplomová práce Perspektivy zámku v Brtnici charakterizuje majetkoprávní a technickou situaci na zámku, specifikuje kulturně-historické hodnoty a dále se autorka zaměřuje na dotazníkové šetření a navrhuje možnosti nového provozu. Práce jsou však nejméně čtyři roky staré a za tu dobu se jisté okolnosti změnily. 1.3 Diskuse literatury Při zpracování této práce využiji různé dostupné zdroje, jako jsou knižní publikace a elektronické internetové zdroje. Významným tištěným zdrojem je kniha Dějiny Brtnice a připojených obcí od Jana Janáka a kolektivu, která podrobně pojednává o počátcích a vývoji Brtnice a okolních obcích. Zabývá se jednotlivými etapami od počátků osídlení, přes husitské války, třicetiletou válku, feudalismus až do konce druhé světové války a následné budování socialismu. Kniha se však zmiňuje i o umělecko-historických památkách či o hudbě v Brtnici. Publikace od Aloise Josefa Pátka Vlastivěda moravská Jihlavský okres stručně charakterizuje geomorfologickou, demografickou a historickou stránku bývalého okresu, včetně popisu jednotlivých obcí, mezi něž patří i Brtnice. Nalezneme zde i stručný popis jednotlivých historických památek. Významným elektronickým zdrojem je oficiální webový portál města Brtnice. Zde bylo možné vyhledat informace o samosprávě města, o sociálních službách, městské knihovně, infrastruktuře nebo o památkách a kultuře. 1.4 Metody a jejich zdůvodnění Za metody zpracování použiji fotografickou dokumentaci, terénní šetření, práci s odbornou literaturou a řízený rozhovor. Fotodokumentaci využiji při zhodnocení současného stavu zámku, abych tak názorně přiblížil problematiku čtenářům. Fotografie zámku a okolních atraktivit v Brtnici pořídím pomocí terénního šetření. Teoretickou část práce budu zpracovávat na základě odborné literatury a při zjišťování návštěvnosti zámku využiji i práci se statistickými údaji. Pro účely porovnání svých poznatků s názory majitele zámku zařadím do praktické části práce také řízený rozhovor s touto odpovědnou osobou. 17

18 2 Obecná charakteristika řešené oblasti 2.1 Město Brtnice Brtnice leží v Kraji Vysočina, asi 12 km jihozápadně od krajského města Jihlavy a zhruba 21 km od Třebíče. Město se nachází v nadmořské výšce 543 m. n. m. a rozkládá se v malebném údolí na obou březích říčky Brtničky. Toto údolí svírají příkré kopčité svahy. Žádná obec celého bývalého Jihlavského okresu není sevřená tak blízkými a značně vysokými kopci právě jako Brtnice. Svojí polohou se jí však nejvíce blíží vrch Strážka, který je 607 m. n. m. a rozkládá se jihovýchodně od Brtnice. Název Brtnice byl odvozen od místa, kde dříve stávaly brti, čímž můžeme rozumět včelíny. (Pátek, 1901, str ) Obrázek č. 1: Poloha Brtnice (zdroj: vlastní zpracování + maps.google.cz) První zmínka o městě Brtnici sahá do roku Později se nazývá Brtnice Trhová, neboť jí bylo uděleno právo pořádat šest trhů do roka, které byly zároveň i trhy dobytčí. Poté se zde konalo pouze pět trhů dobytčích a dva trhy týdenní, a to každé úterý a pátek. (Pátek, 1901, str. 130) 18

19 Od roku 1410 se Brtnice dostává do rukou významného rodu Valdštejnů. Pod jejich vládou, s typickým zlatomodrým znakem se lvy, se městečko rozrůstalo asi dvě století. Nad malým městečkem byl zbudován mohutný hrad, který při pozdějších přestavbách a rekonstrukcích zcela zanikl. Hrad byl poprvé přebudován v druhé polovině 16. století díky Hynku Brtnickému z Valdštejna, který byl tehdejším hejtmanem moravského markrabství. Přestavbu měl na starosti italský architekt Baldassar Maggi de Ronio. Od té doby měl zámek přibližně stejné rysy, jako je tomu dodnes. Kolem roku 1588 byl vystavěn v sousedství zámku i kostel svatého Matouše, dnes je to kostel sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliány. (1) V roce 1662 odevzdal císař v Řezně hrad a majetek Brtnice dvornímu vojenskému rádci, komorníku a vojevůdci Rombaldovi XIII., hraběti de Collalto a San Salvatore. Tento rod pocházel z Itálie. Rombald XIII. roku 1630 sloučil svou poslední vůlí všechen majetek Brtnice v dědičné svěřenství. Po Rombaldovi byl v Brtnici nejslavnějším z hrabat diplomat Antonín Rombald, hrabě Collalto, nejvyšší komorník markrabětství Moravského. (Pátek, 1901, str. 130) Italský rod se zde držel až do roku Také noví majitelé pečovali o architektonické povznesení svého panství. Přestavbu měl na starosti významný architekt Giovanni Batista Pieroni, který také jako poradce Albrechta z Valdštejna řídil stavbu jeho paláce v Praze. Pieroni vyzdobil interiér kostela a vybudoval přilehlý klášter. V polovině 17. století, za hraběte Claudia, proběhly stavební úpravy i na zámku v Brtnici. Z období rodu Collaltů pochází atmosféra městečka, které si až do dnešních dnů zachovalo původní uspořádání. Kolem náměstí se dochovala řada barokních a renesančních domů, na nichž lze sledovat vývoj stavitelství od počátku 17. století. Nejvýraznější průčelí má radnice, vybudovaná koncem 16. století. (1) 19

20 Současnost Vzhled Brtnice se změnil ve druhé polovině 20. století moderní výstavbou sídlištních bytů, školního areálu, nákupního střediska, kina a zemědělských a kožedělných provozů. 1. dubna 1980 se Brtnice stala střediskovou obcí. Po roce 1989 se do Brtnice vrací živnosti a drobní podnikatelé. Opravují se a staví nové rodinné domky, je viditelná všeobecná snaha o zlepšování a zkrášlování městského prostředí. V roce 1990 bylo historické jádro Brtnice vyhlášeno památkovou zónou. (1) Na přelomu druhého tisíciletí se kromě změn společenských změnilo i postavení obce. Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 27. října 2000 byla Brtnice prohlášena za město. Spolu s devíti místními částmi měla k tomu datu obyvatel. Po vyhlášení Usnesení vlády ČR č. 209 ze dne se také rozhodlo obecní zastupitelstvo připojit Brtnici k Programu regenerace památkových rezervací a památkových zón. (1) 2.2 Demografické údaje Brtnice s místními částmi má celkem obyvatel. Místní části tvoří obce Dolní Smrčné, Jestřebí u Jihlavy, Komárovice u Jihlavy, Panská Lhota, Přímělkov, Příseka, Střížov a Uhřínovice u Jihlavy. Podrobnější přehled dle pohlaví a věkových kategorií je uveden v tabulce č. 1. Tabulka je aktuální k (2) Tabulka č. 1: Struktura obyvatel Brtnice Počet bydlících obyvatel Počet obyvatel ve věku 0 14 let let let 65 a více let Celkem Muži Ženy Zdroj: vlastní zpracování, (3) 20

21 2.3 Vedení města V době tvorby bakalářské práce byly ve vedení města níže uvedené osoby. Bylo tedy vhodné uvést alespoň tři jména reprezentující město, protože se zámek nachází v jejich místě působení. I když zámek nepatří městu ani státu, je důležitá spolupráce mezi zámkem a městem. Miroslava Švaříčková, starostka Pavel Rubeš, místostarosta Ing. Petr Denk, vedoucí úřadu (4) 2.4 Organizační struktura Městského úřadu v Brtnici V této podkapitole uvádím tabulku, ze které lze zjistit, jak rozsáhlou činnost má Městský úřad v Brtnici. Nachází se zde šest odborů a vedoucí úřadu. Z tabulky je patrné, které funkce město zastává. Vedoucí pracovníci zámku nejčastěji komunikují s Odborem kulturně-společenským. Tabulka č. 2: Stanovení celkového počtu zaměstnanců města v městském úřadu Vedoucí úřadu 1 Vedoucí úřadu 1 Správní odbor a sekretariát vedení města 3,5 Asistentka sekretariátu vedení města 1 Matrikářka 1 Investiční referent 1 Referent na úseku majetkoprávním (poloviční úvazek) 0,5 Ekonomický odbor 3 Vedoucí odboru 1 Mzdová účetní 1 Pokladní 1 Odbor kulturně-společenský 3 Zaměstnanec IC a SKC 1 21

22 Knihovnice 1 Kulturní pracovník učitel hudby 1 Odbor technických služeb 20 Vedoucí odboru 1 Zaměstnanci 19 Odbor Stavební úřad 1,5 Vedoucí odboru 1 Referent Stavebního úřadu 0,5 Odbor sociálních služeb 4 Vedoucí odboru 1 Zaměstnanci 3 Celkový počet zaměstnanců MěÚ Brtnice 36 Zdroj: vlastní zpracování, (5) 22

23 3 Zámek Brtnice 3.1 Historie zámku Brtnický zámek je bezesporu nejvýznačnějším architektonickým dílem v celé zástavbě města. Vznikl přestavbou původního hradu, který stál na skalnaté ostrožně nad městečkem, obtékané říčkou Brtnicí na východě a bezejmenným potůčkem na západě. Jižní část zámku je přerušena obezděným příkopem a za ním se nachází trojdílná dispozice zámku, který dříve býval hradem. Podle určitých zachycených architektonických článků můžeme konstatovat, že stavební vývoj původního hradu lze rozdělit do čtyř etap. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 369) Prvotní hrad datujeme do 30. let 15. století, jehož výstavba je popsána ve stížnosti jihlavských obyvatel markraběti Albrechtovi z roku Hrad byl vystavěn v nejzazším místě ostrožny za příčným příkopem a měl docela jednoduché uspořádání. Jedinou budovou hradu byl palác a ten stál na pravé straně od vjezdu. Měl tři patra se dvěma prostory v každém podlaží, přičemž výška paláce byla přibližně shodná s obvodovou zdí neboli hradbou. V první etapě výstavby se podařilo vysekat šíjový příkop před dnešním dělicím křídlem mezi prvním a druhým nádvořím. Tím byla ohraničena plocha předhradí, opevněného pravděpodobně fortifikací ze dřeva a hlíny. Stavbu první etapy lze vymezit do let (Janák, Nejedlý, 1988, str ) V druhé etapě se rozšířily hlavně obytné a provozní prostory a mimo to i opevnění. Nad valeně klenutým sklepem byl prostor, jenž vyrovnával výškově úroveň podlah třetího nádvoří. Spojení mezi horními podlažími umožňovalo šnekové schodiště. Zároveň byl k hradu přistavěn další palác asi osm m široký a 17 m dlouhý. Jeho sklep je až dodnes částečně zasekaný do skály a vchod je z nádvoří schodišťovou chodbou nebo po schodech. Ve stejné době se začalo stavět i na předhradí. Byla postavena zděná hranolová věž s krátkým křídlem a obvodními hradbami. Věž byla původně čtyřpatrová, ale když se vestavěla renesanční kuchyně a po požáru r došlo i ke snížení věže, ztratila svou původní podobu. Šnekové schodiště, které bylo později také zrušeno, bylo postaveno v další stavební etapě. Vzhledem k poměrům vlastnickým a využití portálů můžeme realizaci druhé etapy zařadit mezi léta (Janák, Nejedlý, 1988, str ) 23

24 Třetí etapa znamenala dlouhodobější stavební dění, které se projevilo také dostavbou severozápadního traktu paláce a jeho úpravami. V některých úpravách je nemůžeme ani rozlišit a není vyloučeno, že se jednalo o navazující fáze bez chronologického přerušení. Nejdříve byla postavena plná věžice u brány zadního hradu. Došlo také k rozšíření obytných prostor paláce a k dostavění kratšího severozápadního traktu, v jehož zdi na nádvoří jsou zasazeny tři stejné sedlové portály s trojúhelníkovým výběžkem a okosením. Co se týče předhradí, tak zde se rozšířily užitkové a hospodářské plochy v důsledku výstavby přízemního západního křídla formou řady shodných klenutých místností k již zavedené hradební zdi. Ve třetí stavební fázi bylo též zavedeno výše zmíněné šnekové schodiště. Třetí stavební etapu můžeme vymezit lety (Janák, Nejedlý, 1988, str. 371) Čtvrtá a zároveň poslední etapa gotické výstavby se téměř zcela věnovala zdokonalení opevňovacího systému hradu. Jedinou výjimkou byl fakt, že se sjednotil palác hradního jádra, ve kterém se zastavěl hluchý prostor u nárožní věžice. Opevnění bylo modernizováno především výstavbou tří dělových bašt s oblými čely, které byly zastřešeny. Bohužel nemůžeme s jistotou říci, zda byly do parkánu vestavěny dodatečně, nebo zda jde o současnou výstavbu, protože restaurační betonové metody, které se využily, zcela likvidují vypovídající hodnoty zachraňovaných konstrukcí. Může se také předpokládat existence čtvrté bašty na jihozápadě. Obě jižní bašty se asi připojily k předhradí a umožnily ochranu a postřelování šíjového příkopu. Vývoj gotického hradu v Brtnici byl ukončen v rozmezí , datovaného do závěrečné doby panování Burjana a Zdeňka z Valdštejna. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 371) Obrázek č. 2: Vývoj tehdejšího hradu (6) 24

25 Intenzivní rozvoj hradu i městečka, který probíhal v pozdně gotické slohové periodě, pokračoval i v druhé polovině 16. století. V roce 1557 dosáhl Zdeněk Brtnický z Valdštejna titulu moravského zemského hejtmana. Po něm se v r ujal správy majetku jeho nejstarší syn Hynek, který zemřel roku Za jeho vlády došlo k rozsáhlé přestavbě zámku ve stylu renesančním. Přestavby mohly začít asi po roce 1573, ve kterém se Hynek Brtnický z Valdštejna oženil s Kateřinou Zajímačkou z Kunštátu a skončily pravděpodobně r Ze slohového a stavebně-historického rozboru dochovaných staveb lze vyvodit, že před první polovinou 16. století se prováděly na zámku jen drobnější úpravy (můžeme zmínit úpravy vstupní brány do zámecké aleje, portálu průjezdu mezi středním a jižním nádvořím, zaklenutí některých místností, aj.). Ale právě za Hynka Brtnického z Valdštejna se začalo s rozsáhlejšími úpravami. Bylo přestavěno východní palácové křídlo, a to tím způsobem, že se v severní části zvýšilo na dvě patra a na západní straně k němu bylo přistavěno křídlo severní. Byly upraveny i budovy kolem prvního nádvoří. Palácovou fasádu pokryla sgrafitová rustika. Autora tehdejší přestavby nelze s přesností určit, ale podle všeho to byl italský architekt Baltazar Maggi de Ronio. (Janák, Nejedlý, 1988, str ) 17. století však přineslo Brtnici výrazné změny. V kontextu s pobělohorskými událostmi došlo ke změně majitele panství. Podle závěti Hynka Brtnického z Valdštejna, který právě neměl přímého dědice, brtnické panství zdědil jeho synovec Zdeněk z Valdštejna. Ale jako protestanta ho v r nechal kardinál Dietrichštejn zatknout pro účast v českém povstání a jeho panství mu bylo zkonfiskováno. To přešlo na císaře Ferdinanda II. V roce 1623 panství dostává císařův dvorní válečný rádce hrabě Rombaldo z Collalta a San Salvatore. Bylo to jako vyrovnání válečných hraběcích pohledávek vůči císařské pokladně. A od té doby až do roku 1945 byli právě Collaltové majitelé zámku v Brtnici. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 377) Zámek byl poté ve správě Místního národního výboru v Brtnici. Mobiliář byl z části převezen do Jaroměřic nad Rokytnou na zámek, kde do dnešních dnů tvoří vybavení pokojů. Další část byla tehdejším Místním národním výborem rozprodána za zlomkové ceny. Poté byl na zámku dokonce i sklad velkoobchodu nebo sloužil pro nájemní bydlení. Roku 1977 se staly majitelem Československé automobilové závody, n. p. V roce 1989 byl zámek v majetku Stavebního bytového družstva SVÉBYT, které bylo od roku 1991 v likvidaci. Před konečným zánikem družstva byl zámek převeden do Spolku SVÉBYT a od té doby probíhaly soudní spory mezi dvěma společnostmi. Dle rozsudku soudu 25

26 je však od roku 2016 majitelem zámku Spolek SVÉBYT. Od r do r probíhala obnova střech z prostředků města Brtnice a Ministerstva kultury. (Brtnický zámek, Město Brtnice za podpory Kraje Vysočina, 2016) Obrázek č. 3: Zámek v Brtnici (7) 3.2 Zámecký park Nejstarší část zámeckého parku, který souvisí s renesanční přestavbou zámku, se nachází v prostoru mezi zámkem a zámeckým kostelem. Do něj se dnes vstupuje opravenou bránou, park je uzavřen zdmi a uvnitř dříve stávala kamenná renesanční studna s kovanou mříží na sloupcích, zvaná později Císařská. Zhruba od roku 1935 je přemístěna na třetí zámecké nádvoří. Barokní podoba parku byla charakterizována kaštanovou alejí a byl zde instalován i sloup se sochou svatého Tomáše Akvinského. (8) Pravděpodobně až počátkem 19. století byla část celé zámecké zahrady upravena v duchu romantismu, a navíc byly vysazeny módní exoty, ze kterých se dochoval liliovník tulipánokvětý. Tehdy byl zřejmě založen i krajinářský park na severozápadních svazích zámku, který zahrnoval i rybník s půvabným ostrůvkem. Ve 30. letech 19. století se kolem rybníka vysadily topoly. Na tento park a zahradu navazovala hospodářská stavení a užitkové zahrady. Zahrady byly zároveň dále doplněny terasami ve východním svahu zámku. Soubor zahrad zámku v Brtnici představuje historický vývoj zahradních forem, které využívají zvláštností hradního terénu a současně ukazují dobové přeměny zahradního umění na území jedné lokality. (8) 26

27 4 Atraktivity v Brtnici Abych poukázal na skutečnost, že Brtnice je pro cestovní ruch velmi atraktivní město s dlouholetou historií, rád bych na dalších stránkách mé práce zmínil alespoň některé význačné památky či atraktivity v tomto městě, ke kterým patří i sám zámek. Tato kapitola je nutná především pro vypracování SWOT analýzy charakteristika makroprostředí, které tvoří okolí zámku. Pro lepší prostorovou představu uvádím ještě mapku jednotlivých památek, kterou jsem převzal z webových stránek města Brtnice. Obrázek č. 4: Brtnická stezka (9) 1 Rokštejn (mimo záběr) 2 Rybník Šamonín (mimo záběr) 2a Panská Lhota (mimo záběr) 3 Židovské hřbitovy (mimo záběr) 4 Kaple Panny Marie Pomocné 5 Hoffmannův dům 6 Radnice 7 Náměstí 8 Valdštejnský dům infocentrum, muzeum 27

28 9 Farní kostel a fara 10 Klášter, kostel a klášterní zahrada 11 Zámek 12 Židovský most (9) 4.1 Farní kostel svatého apoštola Jakuba Většího Tento kostel byl po požáru r nově postaven. Obraz hlavního oltáře byl namalován v roce Kostel má dohromady šest oltářů. Chová vzácné dary papeže Klementa XII., darované Antonínovi Rombaldovi Collaltovi. Jsou to mosaikový umělecký kříž z mramoru na levém postranním oltáři a obraz Panny Marie, na pravém postranním oltáři. Mimo jiné také dar nejvzácnější relikvie sv. Fidelia z římských katakomb. Dříve se chovaly ostatky tohoto světce v zámeckém kostele. Když však došlo ke zrušení kláštera, ostatky sv. Fidelia byly přeneseny do farního chrámu Páně, kde doposud tvoří jeho křišťálová rakev hlavní oltář. Dva boční oltáře jsou pořízeny hrabětem Eduardem Collaltem. Jeho znak je také umístěn v horní části oltářů a jsou zasvěceny svatému Eduardu a svaté Cecilii. Autorem je Winterhaltr. (Pátek, 1901, str. 141) Další dva boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii Pomocné neboli Pasovské (napravo), kde je uložen zázračný obraz bývalého hlavního oltáře na Kapličce a levý oltář je zasvěcen Sedmibolestné Panně Marii. Poslední šestý boční oltář je postaven ke cti Panny Marie Lurdské. (Pátek, 1901, str ) Obrázek č. 5: Farní kostel v Brtnici (zdroj: vlastní zpracování) 28

29 4.2 Kostel sv. Karla Boromejského a blahoslavené Juliány Collaltové Byl postaven koncem 80. let 16. století jako evangelická modlitebna a byl umístěn poblíž zámku. Dnešní kostel byl stavěn v renesančním stylu, kde se ještě stále uplatňovaly gotické prvky (systém opěráků, řešení tvaru staveb a kružeb oken). Tvořil ho původně prostý sálový prostor, jehož kněžiště bylo opatřeno opěrnými pilíři. Původní stavba byla však rozsáhle přestavována v období pobělohorském za nových majitelů panství Collaltů pod vedením císařského architekta Giovanni Battisty Pieroniho. K původnímu evangelickému kostelu sv. Matouše připojil boční kaple. Do průčelí chrámu byla vkomponovaná věž s otevřenou předsíní v přízemí. Kněžiště bylo poupraveno v raně barokním slohu, ve kterém byly dominantní štukové kazety stropu. Štuková výzdoba byla také zavedena na klenbě hlavní lodi. Kostel byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. (Janák, Nejedlý, 1988, str ) Zároveň s přestavbou kostela probíhala i stavba paulánského kláštera, neboť v roce 1624 byl povolán do Brtnice řád sv. Františka z Pauly. Klášter se ale začal stavět až v roce 1636 a jeho dokončení se datuje do roku Měl jednoduchou patrovou budovu postavenou kolem nádvoří do tvaru čtverce. Paulánský klášter byl však zrušen roku 1784 a movitosti z majetku byly vydraženy. Paulánský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl také zrušen, ale byl opět obnoven, a to v roce Tentokrát byl vysvěcen jako kostel blahoslavené Juliány. (Janák, Nejedlý, 1988, str ) Obrázek č. 6: Zámecký kostel s klášterem (10) 29

30 4.3 Kaple Panny Marie Pomocné Jedná se o bývalý menší kostel Panny Marie Pomocné neboli Pasovské. Ten byl však v roce 1784 odsvěcen, přeměněn ve špitál a nyní slouží k bytovým účelům. Hlavní průčelí je zakončeno vysokým trojúhelníkovým štítem a na nárožích ho člení velký řád toskánských pilastrů. Exteriér stavby je dnes velmi prostý. Uvnitř jsou byty a nenajdeme zde mnoho architektonických detailů. O výtvarném slohu svědčí jen polokruhově zaklenutý prostor bývalého presbytáře s pětibokými lunetami. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 381) O stavbě kostelíka se však zachovalo celkem dost dokladů. Byl postaven na počest uzdravení hraběte Antonína Františka Collalto, který ho nechal sám zbudovat. Začátkem roku 1674 byly skončeny hrubé práce jak na vlastním kostelíku, tak na kapličkách svaté Rozálie, svatého Františka z Pauly, svaté Maří Magdalény a svatého Františka Serafinského, které byly umístěny v rozích pravoúhlého prostoru obehnaného zdí kolem kostela. Asi v roce 1680 byly přilehlé kapličky i s kostelíkem po všech stránkách dokončeny. O povolení vysvěcení kostela ke cti Zvěstování Panny Marie požádal hrabě Collalto až 1. listopadu Prosba byla směřována na olomouckého biskupa Karla z Liechtenštejna. K vysvěcení nakonec došlo až následující rok a učinil tak farář z Brtnice Jáchym Stanislav Vejvoda. (Janák, Nejedlý, 1988, str ) Obrázek č. 7: Kaple Panny Marie Pomocné (zdroj: vlastní zpracování) 30

31 4.4 Renesanční radnice Radnice patří mezi památkově chráněné objekty v brtnické památkové zóně. Tato význačná budova poukazuje na skutečnost, že Brtnice byla před více než čtyřmi sty lety významným centrem valdštejnského panství. Radnice byla vybudována kolem r Originální, čistě renesanční stavba měla vysoký atikový štít a k tomu i věž. Ta ale byla snesena asi v roce 1760, jelikož toho roku vypukl v městečku velký požár. Dnes můžeme obdivovat pouze věžici se zvonkem, cimbuří a dále kamenné okosené ostění oken a portálů. U vchodu do budovy se zachoval kruhový zbytek pranýře. Samotné patro radnice se již častokrát přestavělo, stejně jako krov. Důležitým mezníkem byly roky 2004 a 2005, kdy radnice prošla velkými úpravami pod dohledem památkářů. Byla dána nová šindelová střecha a v přízemí byla rekonstruována místní restaurace. Autorem projektu byl akademický architekt Ladislav Kuba. (11) Obrázek č. 8: Městská radnice (zdroj: vlastní zpracování) 4.5 Votivní sloupy V Brtnici se dochovalo celkem šest votivních sloupů se sochami sv. Leopolda, sv. Antonína Paduánského, sv. Josefa, sv. Rocha, sv. Tomáše Akvinského a Panny Marie s dítětem Ježíšem. Před bývalým kostelem Panny Marie Pomocné je umístěn sloup se sousoším svatého Josefa, pocházející asi z roku Má kvádrovou spodní část s prostými římsami, která nese dřík. Sloupy dal zhotovit hrabě Antonín František Collalto, který vládl na panství od roku 1661 až do roku Vedle sloupu sv. Josefa dal v roce 1661 vztyčit sloup sv. Rocha, v roce 1666 sloup sv. Antonína Paduánského, 31

32 který nyní stojí na Tyršově náměstí. Jeho pozlacené prvky měly být podobné soše sv. Josefa. Sloup sv. Tomáše Akvinského stojí v aleji vedoucí k bráně zámku. Sloup Madonny s dítětem Ježíšem stojí dnes na prvním nádvoří zámku a má dřík zdobený liliovými květy. Oba sloupy vznikly koncem 17. století. Šestým raně barokním sloupem je sloup sv. Leopolda, který je umístěn za městem u silnice směrem na Jihlavu. (Janák, Nejedlý, 1988, str ) 4.6 Mosty V charakteristice města se také velmi uplatnila sochařská výzdoba obou mostů přes řeku Brtničku. Tomu, který stojí pod radnicí na náměstí, se lidově říká křesťanský most a druhému, který vedl na židovský hřbitov, se říká most židovský. Na každém z mostů je šest soch. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 383) O sochách na mostu u radnice se bohužel nedochovaly žádné doklady, které by určovaly datum jejich vzniku nebo autorství. Naprosto jistě však tento most zdobí socha sv. Jana Křtitele, sv. Floriána a sv. Rocha. S určitou pravděpodobností můžeme říci, že další tři sochy patří svatému Františkovi Xaverskému, sv. Františkovi z Pauly a blahoslavenému Janu Sarkandru. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 383) U druhého mostu je tomu však jinak. Jsou zde sochy sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Nepomuckého, sv. Judy Tadeáše, sv. Šebestiána, blahoslavené Juliány de Collalto a sousoší Piety. Zde můžeme určit dobu jejich vzniku, neboť na podstavcích soch je uveden letopočet. Bylo to v rozmezí Díla zhotovoval brtnický sochař David Lipart. (Janák, Nejedlý, 1988, str. 383) Obrázek č. 9: Most na náměstí (zdroj: vlastní zpracování) 32

33 4.7 Křesťanské hřbitovy Od farního kostela jižním směrem vede cesta ke křesťanským hřbitovům. Tato cesta byla roku 1893 upravena a po pravé straně byly vysázeny lípy. Hřbitovy se nacházejí po obou stranách cesty. Na levém hřbitově je postaven kostelík svatého Floriána s vížkou a zvonem, který je zasvěcen také sv. Floriánovi. Cesta vede dále k mlýnu a poté kolem kapličky svatého Františka Serafinského. (Pátek, 1901, str. 133) 4.8 Židovské hřbitovy V Brtnici se nachází také 2 židovské hřbitovy. Na obou je zhruba 500 náhrobních kamenů a nejstarší pochází z roku Je na něm text o židovských vyhnancích z Vídně. Na náhrobcích jsou stále patrné vytesané znaky, které charakterizují pochovanou osobu. Poslední židovský pohřeb se uskutečnil v Brtnici r Možno říci, že hřbitovy židů jsou jedinými památkami na předky židovských rodin, které byly vyvražděny nacisty. Z pramenů lze vyčíst, že v květnu roku 1942 bylo z Brtnice odvlečeno 48 židů. Pouze dva, kteří byli deportováni, holocaust přežili, ale do Brtnice se už nevrátili. (Procházka po památkách Brtnice, Město Brtnice za podpory Kraje Vysočina, 2016) 33

34 5 Památky v okolí Brtnice Abych dokázal lépe stanovit SWOT analýzu, především vnější prostředí, uvádím na následujících stránkách ještě analýzu atraktivit v blízkém okolí Brtnice. Nejvzdálenější obec se nachází přibližně 7 km od Brtnice (Střížov). Obrázek č. 10: Obce v okolí Brtnice (zdroj: vlastní zpracování + mapy.cz) Zřícenina hradu Rokštejn Severovýchodně od Brtnice u vesnice Přímělkov se nacházejí doposud zachované rozvaliny hradu Rokštejn. Zbytky hradiště jsou značné rozlohy a sahají do výšky až tří pater. Zřícenina je na skalnatém pahorku, který vystupuje z kotliny a je obklopen příkrými stráněmi. O hradě Rokštejně nelze s přesností říci, kdo jej založil a komu původně patřil (Pátek, 1901, str. 153) V listině krále Jana z roku 1325 je zmínka o prvním známém majiteli Rokštejna a byl jím Hrut z Rothenštejna. Hrutovci drželi ve 13. století mnoho statků na Znojemsku a Jihlavsku. Roku 1468 měli hrad v majetku Hynek a Václav z Valdštejna, příznivci husitství. Má se za to, že hrad byl asi roku 1471 dobyt a rozbořen Maďary. 34

35 Protože v tehdejších bojích uherského krále Matyáše Korvína proti tchánu králi Jiřímu byli držitelé Rokštejna přívrženci husitů, předpokládá se, že Maďaři, kteří se zdržovali v Jihlavě a bojovali na straně Matyáše, hrad neušetřili a dobyli. (Pátek, 1901, str ) Obrázek č. 11: Zřícenina hradu Rokštejn (12) Střížov Zde se nachází kostel sv. Jana Křtitele, který pochází z přechodného období románského a gotického slohu. Kostel má sakristii s apsidou (původně asi ve funkci karneru, tj. pohřební kaple), plochostropou loď, věž v západním průčelí a presbytář z doby po roce (Měřínský a kol., 2006, str. 39) V okolí je také evangelická modlitebna českobratrské církve, která ji postavila v roce 1925 na bývalé panské zahradě místního domu. (Měřínský a kol., 2006, str. 39) Příseka Na severu vsi stojí kostel sv. Barbory se hřbitovem, jehož založení můžeme datovat do druhé poloviny 13. až počátku 14. století. Lze to doložit i ze skutečnosti, že během druhé až třetí třetiny 13. století získalo Příseku od zeměpána olomoucké biskupství, které zde pravděpodobně vybudovalo kostel. Této nejstarší stavební etapě náleží hmotově předimenzovaný presbytář bez opěrných pilířů a podélná loď s plochým stropem se vchodem v jižní stěně. Roku 1852 byla k západnímu průčelí přistavěna patrová zvonice čtvercového půdorysu v šířce lodi kostela, byla upravena fasáda a interiér byl vybaven rokokovým oltářem už před tímto datem. (Měřínský a kol., 2006, str. 39) 35

36 Na jižním konci vsi se nad údolím rozprostírá zámeček, v jádru se jedná o velmi pozdní tvrz při dvoře, který je dvoupatrový a na západě má věž. Renesanční portál tvrze je datován do 70. let 16. století, ale objekt mohl být založen už v pol. 16. století. (Měřínský a kol., 2006, str. 39) Panská Lhota Vesnice je poprvé zmíněna spolu s Brtnicí roku Nachází se zde kostel sv. Antonína Paduánského, který byl postaven až roku V roce 2000 postavil k historické varhanní skříni nové varhany Jiří Vaculík, rejstříkovou dispozici zajistil Jan Marek, ředitel kůru v Ostravě. (Měřínský a kol., 2006, str. 40) Malé Vesnička se rozprostírá na okraji přírodní rezervace. V blízkosti nedaleké vsi Doubkova, která zanikla ve 13. století, je na říčce Brtničce starý Viďourkův mlýn. Mlelo se zde ještě ve 30. letech minulého století. (Měřínský a kol., 2006, str. 40) Uhřínovice Zde stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie, která nahradila v roce 1962 starší stavbu na návsi. (Měřínský a kol., 2006, str. 40) Dolní Smrčné Obec se vyznačuje kaplí Panny Marie Růžencové z roku Původní zvon byl zabaven koncem první světové války. V roce 1993 byl při renovaci kaple nahrazen novým zvonem. (Měřínský a kol., 2006, str. 40) Jestřebí V této vesnici byla v letech postavena kaple Panny Marie Královny. Autoři pojali výstavbu jednoduše a neokázale. Stěny kaple se směrem na východ sbíhají do ostrého břitu, který připomíná příď lodi. Kapli zakrývá prohnutá střecha ze šindele. Kněžiště je odděleno od místa pro věřící jen nízkým stupněm a je osvětleno jediným oknem ve stěně. Výrazným prvkem interiéru je odhalený dřevěný krov. Stavba byla slavnostně zasvěcena Panně Marii Královně 23. srpna 1998 a o rok později byl zvon na kapli zasvěcen svatému Josefovi. (Měřínský a kol., 2006, str. 39) 36

37 6 Analýza služeb cestovního ruchu v Brtnici Cílem této kapitoly je podat celkový přehled nabídky služeb cestovního ruchu a nutné infrastruktury v Brtnici. Pro další rozvoj cestovního ruchu v destinaci je nezbytná kvalitní nabídka služeb. Proto se kapitola týká nejen ubytovacích služeb, stravovacích služeb a infrastruktury, ale i sportovního, kulturního a společenského vyžití ve městě. Bez těchto služeb by bylo těžké přilákat návštěvníky jak do města, tak do samotného zámku. 6.1 Ubytovací služby Penzion pod Kaplí Jedná se o rodinný penzion vhodný pro prázdninové ubytování rodin s dětmi, ale i pro celoroční vyžití individuální klientely. Ubytovací kapacita je 22 lůžek. K dispozici je deset pokojů s vlastním sociálním zařízením, sprchovým koutem či televizí. Je zde i třílůžkový apartmán vybavený malým kuchyňským koutem. V prvním patře je možné využít i plně vybavenou kuchyňskou linku s plynovým sporákem a troubou. K dispozici je dětská postýlka, koupelna s vanou, WC, připojení k internetu, úschovna kol či lyží. Cena za jednolůžkový pokoj se pohybuje kolem 500 Kč za osobu a noc, cena za dvoulůžkový pokoj kolem 900 Kč za osobu a noc. (13) Hospůdka Pod Skálou s ubytováním Jedná se o malou hospůdku s možností ubytování, která nabízí tři dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím. Možné je i využití společné kuchyně nebo připojení přes wi-fi. Cena za osobu a noc činí 300 Kč. Při pobytu delším než jedna noc je cena 250 Kč za osobu a noc. Zařízení se nachází asi 200 metrů od centra města. (14) Ubytování na faře Na místní faře je 17 lůžek ve čtyřech pokojích. Vhodné pro prázdninové týdenní pobyty i pro akce během víkendu po celý rok. Nachází se zde kuchyň, velký sál jídelna, dvě vany, sprcha, WC, možnost připojení k wi-fi. Cena je 60 Kč za dítě/noc a 90 Kč za dospělého a noc + energie. (15) 37

38 Ubytovna TJ Sokol Jedná se o rekreační středisko s kapacitou 51 lůžek. Ubytování je možné ve třech třílůžkových pokojích, v osmi čtyřlůžkových a ve dvou pětilůžkových pokojích. Zařízení má pro celou ubytovnu společné sociální zařízení. Možné je využít vybavenou kuchyňku, za příplatek společenskou místnost o kapacitě 30 míst a parkoviště přímo u budovy. Cena za noc činí 270 Kč/osobu, za 2 30 nocí 200 Kč/osobu. (16) 6.2 Stravovací služby Restaurace Na Hřišti Tato restaurace je součástí areálu TJ Sokol Brtnice. V nabídce jsou různé formy snídaní, obědů a večeří. Je možné si vybrat z denního menu nebo ze stálého jídelního lístku. Kapacita zařízení je 60 míst, proto je místo vhodné pro firemní akce, oslavy, svatby a jiné. K dispozici je stolní fotbal nebo šipky a při pěkném počasí je možnost využít venkovní posezení. (17) Radniční restaurace Restaurace se nachází přímo v centru historického města v budově radnice. Toto zařízení nabízí jak polední menu, tak i standardní jídelní lístek. Restaurace disponuje kapacitou asi 65 míst, v letním provozu s venkovní zahrádkou až 100 míst. Je však možné po předchozí domluvě upravit uspořádání vnitřního prostoru podle přání zákazníků. (18) Pohostinství U Moučků Zařízení nabízí alkoholické a nealkoholické nápoje a z jídla pouze pochutiny nebo pizzu. Je zde nekuřácký prostor, salonek a v létě je v provozu zahrádka. (19) Bufet Bufet disponuje kapacitou 40 míst. Součástí bufetu je salonek pro deset lidí. K dispozici jsou hotová jídla i minutky. Je zde možnost pořádat rauty, hostiny nebo oslavy. Nekuřácké prostředí je zajištěno. (20) 38

39 Hospůdka Pod Skálou Jedná se o nevelkou hospodu s nabídkou občerstvení. Je zde možnost kurzového sázení Synot tip. K dispozici je síť wi-fi, nekuřácký prostor a salonek. (21) Hostinec Na Práchovně, Hospůdka u Marušky Tato zařízení mají opět menší kapacitu, jedná se většinou o jednu místnost pro hosty. V nabídce jsou pouze nápoje a pochutiny. (22) 6.3 Dopravní infrastruktura Železniční doprava do Brtnice není zavedena, i když se o ní v minulosti již několikrát uvažovalo. Brtnicí prochází silnice spojující Třebíč a Jihlavu (silnice II/405) a pak další silnice spojující Brtnici s okolními vesnicemi. Dostupnost krajského města Jihlavy zajišťuje silnice II/405. Vzdálenost je zhruba 12 km. Na dálnici D1 je možné se dostat z křižovatek Pávov nebo Velký Beranov vzdálených od Brtnice asi km. Dopravní spojení do Brtnice je uspokojivé. Do Brtnice se lze dostat kromě automobilu především autobusem. Hromadnou přepravu osob zabezpečuje autobusová doprava pravidelnými linkami. Linky jezdí také z Jihlavy do Brtnice nebo Třebíče podle pravidelného jízdního řádu. Hlavní zastávka autobusu se nachází v prostoru brtnického náměstí, ale je zde i několik dalších zastávek. (23) Cyklotras je v Brtnici a blízkém okolí hned několik. Jedná se o cyklotrasu číslo 162 z Jihlavy do Třebíče a je to součást dálkové trasy Jihlava Český Těšín (někdy zvaná i jako Jantarová). Vede Lukami nad Jihlavou přes Svatoslav a Střížov. Před Přímělkovem odbočuje vpravo, přetíná údolí říčky Brtnice a pokračuje do Panské Lhoty, Dolního Smrčného a do Bransouz a vede až do Třebíče. Cyklotrasa číslo 5111 je dlouhá asi 25 km. Odbočuje v Číchově z trasy č. 162 a velkým obloukem se na ni v Přibyslavicích zase napojuje. Zhruba polovina trasy vede po lesních a polních cestách. Z Číchova vede přes Černé lesy, Brtnici, Jestřebí, lesní zámeček Aleje, Opatov, Okříšky a pokračuje do Přibyslavic. (24) A další důležitou cyklostezkou je trasa v úseku Jihlava Třebíč Raabs. Prochází malebnou krajinou Kraje Vysočina a vede až do rakouského města Raabs. Trasa vede z velké části mimo hlavní dopravní komunikace, tzn. po polních a lesních cestách 39

40 nebo klidnějších komunikacích. Je doporučována i rodinám s dětmi. I tato trasa vede mimo jiné i kolem Brtnice. (25) Dále vedou Brtnicí nebo jejím okolím čtyři turistické stezky, které jsou značené. Modrá stezka začíná v Číchově, pokračuje údolím řeky Jihlavy přes Radonín do města Brtnice. Odtud pokračuje pestrým přírodovědně bohatým údolím říčky Brtnice, kolem Rokštejna a pokračuje do Dolního Smrčného a dále. Zhruba dvě třetiny oblasti mezi Rokštejnem a Brtnicí jsou přírodní rezervací. Žlutá stezka vede přes Sokolíčko u Stonařova, Brtnický vrch, Brtnici, kolem vrchu Malín a lesem do Bransouz. Zelená stezka vede do Nové Brtnice přes Černé lesy, Panskou Lhotou, přes Rokštejn a poté údolím říčky Brtnice a končí v Přímělkově. Červená stezka nevede přímo přes Brtnici, ale oblasti se úzce dotýká. Vede údolím řeky Jihlavy z Jihlavy do Třebíče. (26) 6.4 Sportovně-rekreační služby TJ Sokol Brtnice Toto rekreační zařízení nabízí kromě ubytování a stravování také možnost sportovního vyžití. K dispozici jsou tenisové antukové kurty vhodné pro nohejbal či tenis. Dále fotbalové hřiště a asfaltové hřiště vhodné pro lední hokej v zimě nebo pro hokejbal v létě. Zařízení také nabízí pro své členy vybavenou posilovnu o ploše asi 40 m 2. (27) Lyžařský vlek Brtnice má svůj lyžařský svah, který je dlouhý 360 metrů. Vlek je dlouhý 356 metrů, můžeme tedy říci, že pokrývá celý svah. Výhodou je umělé zasněžování, které je upravováno rolbou. Instalované je také umělé osvětlení a pro návštěvníky je tu bufet. (28) 40

41 6.5 Kulturně-společenské služby V Brtnici se nachází Muzeum Rodný dům Josefa Hoffmanna, kde je stálá expozice. Konají se zde i různé výstavy ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně. V Brtnici se pořádají různé společenské akce jako je například městský ples, vánoční trhy, různé koncerty a divadla, výstavy, festivaly, setkání seniorů, různé společné vycházky a výlety a mnoho jiného. Významnými akcemi je Den pro starou Brtnici, Brtnická pouť nebo Historický průvod, který se týká morových ran v Brtnici. (29) Společensko-kulturní centrum Brtnice Tento nový kulturní dům byl slavnostně otevřen 20. srpna Na tento projekt byly využity dotace z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihovýchod. Příspěvek činil přibližně 19 milionů Kč. Fyzická realizace stavební části projektu byla zahájena v roce Toto Společensko-kulturní centrum v Brtnici je v současné době využíváno několikrát do roka, neboť se zde odehrává hlavní kulturní a společenské dění města. Mohu zmínit například setkání seniorů, různé benefiční koncerty, vánoční besídky žáků ZŠ a MŠ, plesy místní základní školy, dětské maškarní merendy, myslivecké plesy, městské plesy, schůze Sboru dobrovolných hasičů Brtnice a mnoho dalších akcí podobného charakteru. (30) Obrázek č. 12: SKC Brtnice (zdroj: vlastní zpracování) 41

42 6.6 Informační služby Informační centrum Brtnice Informační centrum se nachází na náměstí Svobody v Domě Valdštejnů v mezipatře. V současné době je odpovědná osoba Ing. Jana Honsová. Zřizovatelem je město Brtnice. Informační centrum splňuje podmínky služeb dle Jednotné klasifikace turistických informačních center ČR a je vlastníkem certifikátu klasifikační třídy B. Informační centrum dále poskytuje informace vztahující se nejen k historickým památkám, ale i informace o ubytování a stravování, dopravních možnostech, kulturních a společenských akcích v Brtnici a mnoho dalšího. (31) Městská knihovna v Brtnici Knihovna se nachází také na náměstí Svobody, v historickém domě rodáka Josefa Hoffmanna. Odpovědnou osobou je Soňa Plevová. Knihovna je dvoupodlažní. V přízemí je mimo jiné beletrie pro dospělé, čítárna a počítač s připojením k internetu. V prvním patře je naučná literatura pro dospělé a čtyři studijní místa. Knihovna je plně automatizovaná v systému LANius od roku Dětská literatura je připojena prosklenou stěnou a je zde k dispozici také počítač s on-line katalogem. Knihovna poskytuje informační a knihovnické služby, možnost internetového připojení a kopírování dokumentů. Pořádá různé propagační akce v rámci Týdne knihoven, různé literární besedy pro žáky mateřských a základních škol, vzdělávací a kulturní akce pro veřejnost a samozřejmě zabezpečuje mezivýpůjční knihovní služby. (32) Obrázek č. 13: Knihovna a muzeum v Brtnici (zdroj: vlastní zpracování) 42

43 II. PRAKTICKÁ ČÁST 7 Zhodnocení současného stavu zámku 7.1 Obecná charakteristika objektu Zámek v Brtnici je v provozu především přes letní sezonu. Výjimku tvořili například prohlídky o Velikonocích nebo o Vánocích. Technický stav objektu je neuspokojivý. Ve všech částech zámku není zavedené potřebné technické zázemí. Rozvod vody je pouze na prvním a druhém nádvoří. Odpadové hospodářství je zavedené jen na druhém nádvoří a k tomu je zajištěn odvod veškeré dešťové vody. Uzávěr vody se však musí na zimu zavírat kvůli hrozícím mrazům. Zámek se dostával postupně do lepšího stavu od roku 2011, kdy se zamýšlelo zpřístupnit areál široké veřejnosti. Práce se týkaly především úklidových činností, jako je škrabání opadané omítky, odklízení napadaných sutí v jednotlivých místnostech, v některých pokojích se odstraňovaly ze stěn zelené lišejníky, opravily se nutné otvory ve střechách, neboť do místností zatékala dešťová voda, a také se udělaly stabilizační práce v místnostech hlavního paláce, ve kterých se podepřely stropy, u nichž hrozilo propadnutí. Takto připravený zámek sloužil od roku 2012 pro prohlídky veřejnosti. Až na výjimky se každým nadcházejícím rokem konaly na zámku pravidelné prohlídky. 7.2 Elementární výzkum fotodokumentace Metodou fotodokumentace chci nastínit současný stav areálu zámku. Fotodokumentace probíhala osobní návštěvou kulturní památky a terénním šetřením. Na zpřístupnění zámku mimo sezonu jsem byl domluvený se současným správcem. Fotografie tedy pochází z vlastního průzkumu, informace pak ze zkušeností z praxe a z rozhovorů s odpovědnými osobami zámku. Fotografie jsou doprovázeny stručným komentářem pro lepší porozumění problematice. 43

44 7.2.1 Okolí zámku Na obrázku je obnovená část ohradní zdi u vstupu do areálu zámku, která proběhla v roce Tento úsek zdi je ohraničen dvěma strážními věžičkami se střílnami. Na věžičkách byla vyměněna nová šindelová krytina a omítky, které nesou částečně ornamentální výzdobu z renesanční doby, byly obnoveny restaurátorsky. (33) Obrázek č. 14: Ohradní zeď (zdroj: vlastní zpracování) Na tomto místě se dříve rozkládala anglická zahrada. Ta se nachází jihozápadně od hlavního vstupu do zámku, je to tedy asi jen 20 metrů od hlavní brány. Nyní je část zahrady značně zanedbaná. Obrázek č. 15: Bývalá anglická zahrada (zdroj: vlastní zpracování) 44

45 Další obrázky zachycují zámecký park. Tento areál byl v letech 2014 a 2015 revitalizován. Některé napadené a poškozené stromy byly vykáceny a některé byly zkráceny. Parkem protéká také potůček, který se vlévá do přilehlého rybníka. Obrázek č. 16: Zámecký park (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 17: Zámecký park s rybníkem (zdroj: vlastní zpracování) Toto je část zámeckého parku, který se rozkládá mezi zámkem a zámeckým kostelem. Je uzavřen zdí a uvnitř dříve stávala kamenná studna s kovanou mříží na sloupcích, zvaná Císařská. Nyní je studna umístěná na třetím nádvoří zámku a v tomto parku dnes stojí jiná studna, která ji nahrazuje. Park je charakterizován čtyřřadou kaštanovou alejí a byl sem také umístěn votivní sloup se sochou svatého Tomáše Akvinského. Obrázek č. 18: Kaštanová alej, příjezdová cesta k zámku (zdroj: vlastní zpracování) 45

46 7.2.2 Zámek Toto je pohled na vstupní průčelí zámku. Omítky jsou z velké části opadané, často chybí okna i okenice. V roce 2011 se zde také zřítila část střechy (levá strana od věže), ta je nyní ale už opravená. Věž je velmi zanedbaná a výstup na ní je v současné době velmi obtížný a návštěvníkům se nedoporučuje. Obrázek č. 19: Vstupní průčelí zámku (zdroj: vlastní zpracování) Pokud projdeme zámeckou bránou pod věží, dostaneme se na první nádvoří do tvaru obdélníka, které je ze všech čtyř stran obklopené budovami. Nádvoří je ze všech tří nejmladší a sloužilo především pro hospodářské účely. Byla zde i konírna sloužící pro ustájení koní nebo kočárkovna, která byla určena pro odstavení cestovních kočárů. První nadzemní patro bylo z velké části obytné. V loňském roce (2016) byla na místě konírny pokladna, kde se přijímali návštěvníci. Vše ostatní je vybydlené. Minulý rok zde probíhaly také restaurátorské práce na sloupu Panny Marie. Obrázek č. 20: První nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) 46

47 V některých částech prvního patra na prvním nádvoří nenalezneme žádné místnosti. Dříve zde byly zámecké pokoje. Ve druhé polovině 20. století zde bývaly byty k pronájmu. Nyní jsou příčné zdi vybourané a podlahy odkryté, neboť se v 80. letech minulého století prováděly stabilizační a zabezpečovací práce v celém objektu. Obrázek č. 21: První patro, první nádvoří (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 22: Pozůstalé byty, první patro (zdroj: vlastní zpracování) Další obrázek je pořízen uvnitř hradební věže. Střecha se dokončila minulý rok, a proto se do prostoru věže již nedostává dešťová voda. Výstup na samotnou věž je velmi obtížný, vedou sem zatím dva provizorní žebříky, žádné schodiště. Obrázek č. 23: Vnitřní část věže (zdroj: vlastní zpracování) Na dalším obrázku lze vidět pokladnu, kde se setkávají návštěvníci s pokladními a průvodci. Místnost dříve sloužila jako konírna pro ustájení koní. Na stropech je upevněno provizorní osvětlení, podlaha je upravena a vyrovnána dřevotřískovými deskami a místnost také sloužila k různým veřejným akcím, jako jsou například místní 47

48 zábavy nebo společenské akce menšího rozsahu. Na obrázcích níže můžeme vidět zázemí pro odpočinek návštěvníků. Zdi jsou však někdy i v létě příliš chladné a místnost je nevhodná jak pro personál, tak i pro návštěvníky. Obrázek č. 24: Pokladna pro návštěvníky (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 25: Místo pro odpočinek návštěvníků (zdroj: vlastní zpracování) Druhé nádvoří je zastavěné ze tří stran. Východní strana je otevřená směrem na město. Omítky zámku jsou opět opadané. Kašna, která se nachází zhruba uprostřed tohoto nádvoří, není v provozu. Na tomto obrázku jsou také vidět nové střechy a komíny. Ty se opravily jak na tomto nádvoří, tak i na nádvoří prvním. Na třetím nádvoří jsou střechy celkem zachovalé, i když zde byly také provedeny nejnutnější opravy. Obrázek č. 26: Druhé nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) 48

49 V příčném jižním křídle druhého nádvoří se v přízemí nachází bývalá kaple, černá kuchyň a šnekové schodiště do prvního nadzemního patra. Vedle vchodových dveří do kaple se na zdech konaly restaurátorské umělecké práce, uvnitř je však kaple úplně zbavena omítek a klenba kaple má půlkruhovitý tvar. Obrázek č. 27: Vstupní průčelí kaple (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 28: Vnitřní prostor kaple (zdroj: vlastní zpracování) V prvním patře příčného traktu jsou zámecké pokoje, dříve zde také byly kancelářské prostory, kancelářský archiv nebo pokladna. Ale dnes jsou některé místnosti podepřeny trámy nebo železnými stojkami a veřejnosti jsou nepřístupné. Obrázek č. 29: Podepřené stropy místnosti (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 30: Místnost na druhém nádvoří (zdroj: vlastní zpracování) 49

50 Na druhém nádvoří v prvním patře je šest pokojů, které jsou značně zachovalé, i když jsou v některých také podepřené stropy. Tyto prostory sloužily pro zámecké služebnictvo, pokoje mají prosté omítky, stropy nemají žádnou štukovou výzdobu a podlahy jsou z dřevěných prken. Po odchodu Collaltů pokoje sloužily například pro kancelářské účely nájemníků. Obrázek č. 31: Bývalé pokoje služebnictva (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 32: Pohled do enfilády (zdroj: vlastní zpracování) Nacházíme se v kuchyni, kde se vařilo pro knížecí vrchnost. Tato místnost se z velké části zachovala, především kachlová kamna, která jsou modrá, proto se této kuchyni někdy říká modrá. Obrázek č. 33: Zámecká kuchyň (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 34: Kachlová kamna (zdroj: vlastní zpracování) 50

51 Na obrázku je vidět jedna z vybavených místností. Je zde historická lednice, do které se vkládaly ledové kostky, dále velký cestovní kufr a železná tříkolka, která má ještě místo gumových plášťů železné obruče vyplněné betonem. Obrázek č. 35: Místnost vybavená mobiliářem (zdroj: vlastní zpracování) Na dalším obrázku je již třetí nádvoří, které je historicky nejstarší a nejhodnotnější částí komplexu. Dříve bývalo také zastavěno ze všech čtyř stran, ale nyní je ze strany západní otevřené. Na obrázku můžeme vidět arkády a hlavní vchod do východního paláce. Omítky jsou z velké části opadané, ale zprvu je zdobila sgrafitová výzdoba. Na obrázku vpravo je detail arkád. Je zde patrné vybourané zábradlí a usazené rostoucí rostliny. Zábradlí se vybouralo kvůli výtahu, který sloužil v minulém století pro vyvážení zboží do vyšších pater a následnému uskladňování v místnostech zámku. Takto se zámek ve druhé polovině 20. století využíval. Doposud se umělecké zábradlí neopravilo, i když se část z něj nachází v přízemní místnosti pod arkádami. Obrázek č. 36: Třetí nádvoří zámku (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 37: Detail arkád, třetí nádvoří (zdroj: vlastní zpracování) 51

52 Na třetím nádvoří ve východním paláci se nachází i tyto dvě místnosti. Jedná se o zámeckou jídelnu (vlevo) a pokoj knížete (vpravo). Zámecká jídelna má odstraněný strop, protože se úplně propadl z důvodu zatékání do objektu. Zbyla zde ještě zachovalá kachlová kamna. Těch se na zámku nachází šest. V knížecím pokoji stojí také jedna kamna. Pokoj je však z bezpečnostních důvodů zajištěn dřevěnými podpěrami. Obrázek č. 38: Zámecká jídelna (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 39: Pokoj knížete (zdroj: vlastní zpracování) Ve stejném druhém patře se nachází několik cenných pokojů, které mají parketové dřevěné podlahy, ornamentální štukové stropy a v některých místnostech se dochovala i kachlová kamna různých tvarů. Autora kamen neznáme, ale byl to nejspíše Ital, stejně jako rod Collaltů. Toto je zrovna malý a velký salon. Stropy mají štukovou výzdobu a jsou zde i kamna. Můžeme si povšimnout i řezbářsky zdobených dřevěných zárubní a dveří. Ve velkém salonu jsou opět dřevěné podpěry. Obrázek č. 40: Malý salon (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 41: Velký salon (zdroj: vlastní zpracování) 52

53 Toto je velký sál nebo také Sál předků. Je to významná místnost, která sloužila pro společenské účely a jako koncertní sál. Zčásti se dochovala i nástěnná výzdoba. Stropy mají opět štukovou výzdobu, ve zdi je krb a nad ním jsou namalované dva erby. Na obrázku je také vidět kulečníkový stůl, který pochází z Vídně. Je velmi těžký, protože pod potaženým zeleným plátnem je mramorová deska. Obrázek č. 42: Sál předků (zdroj: vlastní zpracování) Některé místnosti severního křídla třetího nádvoří jsou ve velmi špatném stavu. Sály jsou sice reprezentativní, protože mají vysoké a zdobené stropy, ale i zde jsou dřevěné podpěry, byla provedena betonová injektáž na zpevnění stěn a v některých místnostech jsou zcela odkryty podlahy z důvodu betonových stabilizačních prací na klenbách nižšího podlaží. Obrázek č. 43: Stabilizace místnosti (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 44: Stabilizace místnosti (zdroj: vlastní zpracování) 53

54 Tato místnost se nachází opět v severním křídle třetího nádvoří. Má reprezentativní charakter, který je dán parketovou dřevěnou podlahou a zachovalou štukovou omítkou na stropech. Podobných místností na zámku dnes moc není. Obrázek č. 45: Přijímací salon (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 46: Detail stropní štukové výzdoby (zdroj: vlastní zpracování) Modrý salonek patří k zachovalým zámeckým pokojům. Jsou zde modré zdobené omítky na zdech a bohatě dekorovaný štukový strop. Část omítky v pokoji je však opadaná, protože sem zatékala dešťová voda. Dřevěné zárubně jsou umělecky vyřezané a dochoval se i klavír. Obrázek č. 47: Modrý salonek (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 48: Modrý salonek (vlastní zpracování) 54

55 Nejvýznamnější místností na zámku je Sál vjezdů. V tomto sále se nachází 11 olejomaleb představující vjezdy habsburských panovníků do Brtnice. Malířem byl Karel František Tepper. Sál bohužel není přístupný a ani já nemám fotografie tohoto cenného sálu. Klíče jsou na Městském úřadě v Brtnici a možné je nahlédnout pouze s jejich svolením a za doprovodu pověřené osoby. Sál je velice zachovalý, zrcadlová klenba je zdobena olejomalbami na plechu, které znázorňují múzy, a stropy dekoruje štuková výzdoba. Závěrem fotodokumentace uvádím sociální zařízení pro návštěvníky, které se využívá i pro různé společenské akce, jenž se na zámku konají. Dříve zde byl byt, ve kterém žila rodina Štanclova, proto jsou místnosti vcelku zachovalé. Obrázek č. 49: Toalety pro veřejnost (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 50: Kuchyňka (zdroj: vlastní zpracování) Obrázek č. 51: Společenská místnost (zdroj: vlastní zpracování) 55

56 8 Společenské akce pořádané na zámku 8.1 Brtnické kovadliny Brtnické kovadliny jsou příležitostí pro setkávání kovářů s uměleckým zaměřením. Již několikátým rokem se setkání pořádá právě na samotném zámku v Brtnici a postupem času se stalo mezinárodním festivalem kovářského umění v širokém pojetí nejen pro kováře z České republiky, ale i pro zájemce a účastníky ze zahraničních zemí. Akce je zaměřena na podporu tradiční řemeslné výroby s původními technologickými postupy a své výsledky prezentuje formou výstav. Navazuje na věhlas brtnického architekta a rodáka Josefa Hoffmanna v oblasti uměleckého řemesla a designu. Hlavním cílem je prezentovat umělecké kováře u kovadlin a výhní, shromažďovat kovaná díla na výstavě a předvést veřejnosti kovářství v celé kráse a získat mezi obecenstvem další příznivce, především mladé zájemce. Obrázek č. 52: Brtnické kovadliny, druhé nádvoří (34) Tato společenská akce trvá tři dny a poukazuje zároveň na unikátní prostředí brtnického zámku, který má výhodnou geografickou polohu v rámci České republiky. Do města přijíždí zhruba 150 uměleckých kovářů z Čech i ze zahraničních zemí a přibližně stejný počet přátel a pomocníků. V průběhu soboty a neděle navštíví Brtnické kovadliny asi až diváků. Výhodou je, že se také naváží kontakty s případnými zájemci o budoucí účast. Spolupráce je navazována například i v Rakousku. Pro kovářství má přínos i Společenstvo kovářů, se kterým mají pořadatelé akce vřelé vztahy. (35) 56

57 Vzájemná setkání dávají podnět k založení stálé výstavy jako významného cíle cestovního ruchu v regionu. Je nutné také zdůraznit, že se tato akce neobejde bez velkého úsilí pořadatelů. Přímé náklady činí kolem Kč. Značný podíl na tomto rozpočtu nese Kraj Vysočina, Ministerstvo kultury a řada dalších spolupořadatelů, kteří materiálně nebo finančně akci podporují. Dík patří Městu Brtnici a asi padesáti pořadatelům, kteří svoji činnost dělají zcela zdarma. (35) 8.2 Dřevorubecké závody Tato akce se koná tradičně na zámku v Brtnici. Letošní šestý ročník se však konal na klášterní zahradě, který je v blízkosti zámku. Jedná se o společenskou atraktivitu, která je přístupná laické, ale i odborné veřejnosti. Účastní se několik závodníků, kteří soutěží v různých disciplínách s pilou a dřevem. Není to však jen o dřevorubeckém umění, ale akci doprovází různé výstavy lesní a zahradní techniky, ukázky řemesel spojené se dřevem, pro děti je připraven skákací hrad a různé soutěže, v podvečerních hodinách hrají různé kapely a večer je připravena taneční zábava. (36) 8.3 Letní kino V letních měsících proběhlo také několik vysílání různých filmů. Konalo se to na třetím zámeckém nádvoří, kde bylo zavěšeno velké bílé plátno a během šesti večerů se promítaly výhradně české filmy různorodých žánrů. Diváci se tak mohli podívat například i na pohádky. Akce přilákala nejen malé, ale i velké zájemce. V rámci letního kina přišlo navštívit zámek téměř 400 diváků. (37) 8.4 Šermířské šarvátky Při těchto společenských akcích se sjíždějí rytíři na zámek v Brtnici a následně se předvádějí různé bitvy menšího rozsahu. Minulý rok 2016 to byla již 13. šermířská šarvátka. Rytíři většinou přijedou den dopředu, rozestaví si stany buď v zámeckém parku, nebo přímo na nádvoří zámku. S sebou si přivezou i výstroj, jako je brnění, meče, přilby, štíty, kopí a jiné potřebné nástroje. Akce je veřejnosti přístupná a během ní je i možnost organizovaných prohlídek po zámku pro zájemce. Na programu jsou různá historická představení, jako je výběrčí daní, dobové tance, právo útrpné a především konstruované šermířské bitvy. Večer je pak koncert určité skupiny a následuje ohňová show. 57

58 Občerstvení během akce je zajištěno přímo v prostorách zámku. Akce vzniká za podpory města Brtnice, Skupiny historického a divadelního šermu, Společenství svobodných pánů a SDH Malé a díky dalším partnerům. (38) Obrázek č. 53: Šermířská šarvátka (39) 8.5 Noční komentované prohlídky Na zámku v Brtnici proběhlo také několik nočních prohlídek s průvodcem. Byla to jedinečná příležitost navštívit expozici Černá smrt, která se týkala morových ran v Brtnici. Prostory zámku tak nabídly nevšední atmosféru, která nadchází se západem slunce. Bylo možné si ochutnat různé bylinkové čaje. Provázelo se kolem desáté hodiny noční a komentovaná prohlídka trvala zhruba 40 minut. (40) 8.6 Expozice Černá smrt Historie morových ran Expozice byla instalována do šesti místností na zámku, kde si mohli návštěvníci přečíst informace o moru nejen v českých zemích, ale i v Evropě. Výstava se věnovala morovým ranám, které zasáhly také Brtnici a popisuje jejich vznik, šíření, prevenci a několik možností léčení, které však byly v dřívějších dobách nedostatečné. Návštěvníci tak mohli vidět morový lazaret s několika lůžky a různými potřebami denního života. V posledním pokoji výstavy byly umístěny nástroje a obleky spojené s posledními věcmi člověka (oblečení kněze při pohřbu, rakev, smuteční roucha). Vše bylo tematicky a výstižně zpracováno. Celá expozice byla však minulý rok (2016) stažena a místnosti zatím zůstaly poloprázdné. (41) 58

59 9 Návštěvnost zámku Na tomto místě uvádím tabulku návštěvnosti prohlídek zámku za letní sezonu Informace jsem získal u organizace Spolek zámek Brtnice, z. s., která provázela zámkem v roce Chtěl jsem získat statistiky návštěvnosti i za předchozí roky, ale na Informačním centru Brtnice jsem nedostal žádné podklady a organizace, která konala prohlídky v předchozích letech mi poskytla jen obecnou informaci, že návštěvnost zámku v letech 2014 a 2015 byla zhruba od návštěvníků do Jsem rád i za tuto informaci, protože je rozdíl, když mají některé hrady a zámky návštěvnost nebo návštěvníků. Tabulka č. 3: Návštěvnost zámku, prohlídky Druh návštěvníka Počet osob Dospělý 280 Důchodce 340 Děti 180 Rodiny s dětmi 240 Celkem Zdroj: Uzávěrka návštěvnosti 2016, Spolek zámek Brtnice, z. s. 59

60 10 SWOT analýza Tento specifický typ analýzy zahrnuje široký okruh problémů, jejichž důležitým jádrem je marketingové prostředí. Pod tímto pojmem se rozumí soubor mnoha faktorů, které ovlivňují přímo anebo zprostředkovaně možnosti vytyčeného místa. Toto marketingové prostředí můžeme rozčlenit do dvou větších kategorií na mikroprostředí a makroprostředí. Analýza silných a slabých stránek zkoumaného subjektu se anglicky nazývá Strengths and Weaknesses Analysis a zaměřuje se na vnitřní prostředí. Od anglických pojmů jsou odvozena první dvě písmenka SWOT analýzy. Tu také tvoří zhodnocení příležitostí a hrozeb, anglicky označovaných jako Opportunities and Threats, a týkají se vnějšího prostředí. Poslední dvě písmenka v názvu této analýzy jsou odvozena opět od těchto anglických slov. (Foret, Foretová, 2001, str ) Abych provedl kvalitní SWOT analýzu, musel jsem nejprve analyzovat vnější a vnitřní prostředí zámku. Za vnější prostředí zámku jsem považoval město Brtnici a blízké okolí zámku do 10 km. Proto jsem v praktické části charakterizoval město Brtnici, kulturní památky v Brtnici a okolí a provedl jsem analýzu služeb cestovního ruchu ve městě. Vnitřní prostředí pro mě pak představoval samotný zámek s okolním parkem. Proto jsem provedl důkladnou fotodokumentaci zámku a okolí, popsal jsem jednotlivé společenské aktivity a uvedl návštěvnost za rok Silné stránky - kulturně-historická hodnota komplexu - bohatá historie zámku - jedinečná atmosféra (genius loci) - největší zámecký komplex na Jihlavsku - kulturní akce pořádané na zámku (zvláště Brtnické kovadliny, Dřevorubecké závody) - bohatě zdobený Sál vjezdů - zrevitalizované okolí zámku - opravené střechy zámku - spolupráce zámku a informačního centra 60

61 10.2 Slabé stránky - nevyhovující stav objektu (podepřené stropy, nepřístupné místnosti, nedořešené odpadové hospodářství) - neodpovídající technické zázemí pro personál i pro návštěvníky zámku - žádný bezbariérový přístup do vyšších pater zámku - dlouhotrvající spory o majitele zámku - pouze několik kusů mobiliáře - provoz zámku především v letní sezoně - střídání organizací zajišťující komentované prohlídky - žádné oficiální parkoviště v přímé blízkosti zámku - slabá propagace zámku, ve starších brožurkách i na internetových turistických portálech se píše o nepřístupnosti zámku 10.3 Příležitosti - poloha města na hlavní trase Jihlava-Třebíč - město s velmi bohatými památkami a dlouholetou historií - zámek leží v blízkosti cyklotras a turistických tras (důležitá cyklotrasa Jihlava-Třebíč-Raabs) - spolupráce s cestovními kancelářemi, s informačními centry (především v Jihlavě) - spolupráce s pobočkou Národního památkového ústavu v Telči - možnost zapůjčení mobiliáře - čerpání dotací při rekonstrukci zámku - vytváření širšího kulturně-společenského využití zámku - větší medializace v hromadně sdělovacích prostředcích - využití areálu zámku pro filmovou tvorbu 61

62 10.4 Hrozby - nedostatek finančních zdrojů na opravy - stupňující se špatný stav objektu - nepříznivé počasí během hlavní sezony - jisté zastoupení kulturních akcí místní knihovnou a Společensko-kulturním centrem - nízká kvalita stravovacích a ubytovacích služeb v okolí zámku - pokles zájmu turistů o historické památky - nárůst cen pohonných hmot 62

63 11 Rozhovor s majitelem zámku Rozhovor proběhl s předsedou Spolku Svébyt Brtnice, který má zámek ve vlastnictví. Současným předsedou je pan Ing. arch. Oleg Rybnikář, CSc. Rozhovor jsem se rozhodl zařadit z toho důvodu, abych zjistil, jaké názory má vlastník zámku ohledně současnosti a budoucnosti zámku a abych mohl provést případné porovnání svých poznatků s poznatky pana architekta. Jak vnímáte dlouhodobější táhnoucí se spory o vlastnictví zámku? Dlouholeté soudní spory o vlastnictví zámku mají samozřejmě značný dopad na zámek, a to velmi negativní. Jsou zapsány v katastru nemovitostí, zpochybňují postavení vlastníka například při žádosti o dotaci a vůbec mají velmi negativní dopad na jakoukoliv aktivitu směřující k rekonstrukci objektu. Čekají zámek nějaké výrazné změny s ukončením soudních sporů? Pokud budou tyto soudní spory skutečně i formálně definitivně ukončeny, bude to velmi pozitivní změna, která bude znamenat, že se vlastník objektu bude moci konečně plně věnovat oživení objektu, to jest nejen obnově stavebních konstrukcí, ale i obnově provozu a společenských činností na zámku. Jaké jsou podle Vás silné stránky či přednosti zámku? Největší předností, tedy silnou stránkou zámku, je nepochybně jeho kulturně-historická hodnota. A naopak v čem vidíte slabé stránky nebo nedostatky zámku? Největším nedostatkem zámku je jeho značně rozsáhlá zanedbaná údržba. Ta vznikla v posledních letech právě v důsledku již zmíněných soudních sporů. Jak hodnotíte geografickou či dopravní polohu zámku? Zámek je v podstatě v geometrickém středu Česka a jsou-li Čechy v srdci Evropy, pak je zámek středem srdce Evropy. 63

64 Je zámek nějakou formou propagován? Zámek je propagován občasnými mediálními výstupy v novinách, televizi i v rozhlase. Existují propagační materiály v Informačním centru Brtnice. Samostatně jsou pak propagovány kulturní akce, které probíhají na zámku. Jste spokojen se současným využíváním zámku pro společenské účely? Nikdo nemůže být spokojený, ani já nejsem spokojený se současnou úrovní využití zámku pro společenské účely. Úroveň využívání je nízká a je to dáno již zmíněným špatným stavebně-technickým stavem. Jaká společenská akce má podle Vás největší ohlas a pozitivní vliv na zámek? Nelze jmenovat jenom jednu akci, abychom nebyli nespravedliví k ostatním, ale obecně nejpozitivnější vliv na zámek mají takové akce, z jejichž konání plynou buďto finanční zdroje, anebo jiná podpora pro rekonstrukční práce na zámku. Dokázal byste zhodnotit, jaký postoj zaujímá k památce vedení města? Radnice má dlouhodobě k památce velmi vřelý vztah, téměř až vlastnický. Myslíte si, že po vyjasnění majetkových poměrů navážete užší spolupráci s městem? Užší spolupráci s městem se snažím navázat již řadu let, ale zatím se to ne zcela povedlo. Spolupracujete s některými organizacemi, které se zabývají památkami podobného charakteru? Nezbytná je spolupráce s Národním památkovým ústavem, rovněž se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska a příležitostně, případ od případu, spolupracujeme s dalšími organizacemi. Měl jste už nabídku, že by se na zámku natáčel nějaký film nebo pohádka? Před lety se o natáčení nějakého filmu uvažovalo. Myslím, že šlo o Andělskou tvář, ale tato úvaha nakonec nebyla realizována. Jak byste zhodnotil kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb v okolí zámku? Necítím se ani znalý, ani kvalifikovaný hodnotit občanskou vybavenost, v tomto případě ubytovací a stravovací služby v regionu. 64

65 Jezdí na zámek i organizované zájezdy turistů? V sezoně probíhají prohlídky zámku, a to jak pro individuální návštěvníky, tak i pro organizované zájezdy. Máte jistý záměr, jak by se mohl zámek do budoucna využít? Jakékoliv využití zámku bude vyžadovat předchozí stavební a rekonstrukční práce, a to v poměrně značném finančním objemu. Jinými slovy, co má náplň provozu zámku všechno obsahovat, bude záležet na tom, z jakého zdroje, s jakým účelem a s jakým omezením na to budou směrovány finanční prostředky. Chcete-li však vědět, co by podle mého názoru se na zámek hodilo za činnosti, tak Vám to povím. Myslím, že zámek je ideální objekt pro komplex řady různých funkcí občanské vybavenosti, administrativy i komerčních prostor. Ve starém paláci okolo třetího nádvoří, který je nejstarší a historicky a architektonicky nejhodnotnější, si představuji kulturněspolečenské prostory, jako je třeba obřadní síň, výstavní síně a možná i prostory pro divadelní či hudební produkci. V prostorách kolem druhého nádvoří je možné umístit ubytovací prostory. Na křídlech kolem prvního nádvoří mohou být umístěny menší provozovny výroby jako například minipivovar, restaurace, vybrané specializované obchody a třeba i nějaká administrativa. Velmi rád bych někde viděl i nějaké školské zařízení nebo obecněji prostory pro výchovu a vzdělávání, případně klubovou činnost Rozbor rozhovoru Z rozhovoru je zřejmé, že panu architektovi není stav zámku lhostejný. Přiznává, že dlouhodobé soudní spory brání aktivitám směřujícím k rekonstrukci objektu. Po ukončení sporů by vlastník mohl požádat různé úřady o finanční výpomoc při opravách tak zanedbaného a rozsáhlého komplexu. Jako silnou stránku zmínil kulturně-historickou hodnotu zámku. S odpovědí naprosto souhlasím, neboť zámek je velmi významnou kulturní památkou. Dle mého názoru by mohl být zámek více propagován, i když by byla propagace vhodnější až po opravách zámku. Žádnou konkrétní společenskou akci, která by měla pozitivní vliv na zámek, pan architekt neuvedl. S jistou pravděpodobností to jsou však Brtnické kovadliny, které mají i mezinárodní charakter a poté Dřevorubecké závody. Z rozhovoru můžeme také zjistit, 65

66 že vedení města má zájem o celkový prospěch zámku a stará se o jeho budoucnost. Lze to odvodit i ze skutečnosti, že se samotné město podílelo na obnově střech zámku. V tomto ohledu je jistě důležitá spolupráce a vzájemná komunikace mezi vlastníkem zámku a vedením města. Vlastník také spolupracuje s dalšími uvedenými organizacemi, konkrétně s Národním památkovým ústavem a se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb v okolí zámku pan architekt nehodnotil, snad z toho důvodu, že pochází z Prahy. Poslední odpověď byla již obsáhlejší. Vyplynulo, že opravy zámku budou vyžadovat značné finanční prostředky a že by zámek mohl být využit k různým administrativním i komerčním účelům, což je za pomoci finančních příspěvků realizovatelné. 66

67 12 Návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu Po celkovém zhodnocení vnějšího a vnitřního prostředí zámku, doplněného o rozhovor s majitelem zámku, uvádím návrh využití areálu zámku pro účely cestovního ruchu. Na začátku této kapitoly bych však zmínil skutečnost, že již bylo zpracováno několik návrhů na využití zámku. Například pan architekt Dvořák se ve své diplomové práci Obnova zámku v Brtnici u Jihlavy zabývá návrhem seminárního hotelu. Navrhuje mnoho prostorů pro konání konferencí, ubytovací místnosti, výstavní sály, ale i moderní relaxační zařízení, jako jsou kluby, herny, bowling a podobné typy zařízení. Navíc jsou v dokumentaci zaznamenána četná bourání vchodů, příčných zdí, a naopak přístavby různých přístřešků a pasáží. Záměr je to na Brtnici dost výstřední a pracovníci památkového ústavu by s takovým návrhem měli značný problém. Pan Dvořák se dívá na obnovu zámku z pohledu architekta, já však z pohledu odborníka na cestovní ruch. Chci tím předeslat, že některé části mého návrhu mohou být v jistých rysech podobné, protože využít některé místnosti ke zcela jiným účelům snad ani nelze, například výstavní prostory a sály, ale vynasnažím se, aby byl můj návrh realistický a bral ohledy i na okolí a kulturní ráz památky. 67

68 12.1 Využití prvního nádvoří První nádvoří by bylo možné využít jako kulturně-vzdělávací centrum s možností stravovacího zařízení v podobě restaurace. Na plánku níže můžeme vidět obdélníkový tvar nádvoří. Projdeme-li hlavní bránou na první nádvoří, vpravo je velká místnost bez příčných zdí, která by byla vhodná pro restaurační zařízení. Další menší místnost vpravo by pak mohla sloužit jako zázemí pro restauraci, tedy kuchyň a sklad. Čtyři pokoje vlevo od vstupní věže by se daly využít jako kanceláře průvodců, pokladníků a jako zázemí pro návštěvníky, kteří by měli zájem o prohlídky. Bylo by zde vybudováno i potřebné sociální zařízení. Pak tu jsou další tři větší samostatné místnosti. V jedné z nich by mohlo být umístěno turistické informační centrum, v další by mohlo být vybudováno odpočinkové místo pro cyklisty (cyklopoint), neboť Brtnicí prochází několik významných cyklostezek. Třetí místnost by sloužila pro zaměstnance údržby. Dále je tu východní bastion, který má dvě patra, sousedil by s restaurací, tudíž by se mohl využít jako menší salonek restaurace s rozsáhlým výhledem na město. Obrázek č. 54: Orientační schéma 1. nádvoří, přízemí (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 68

69 V prvním patře prvního nádvoří je vpravo doposud prázdný prostor, který by se dal využít pro konferenční sály. To samé platí i na levé straně, kde jsou sice naznačeny stropní štukatury, ale jsou zde opět velké volné prostory, vhodné pro jednací sály. Ornamentálnost by tomu všemu dodala atmosféru zámeckého prostředí. Využití by pak záleželo jen na vlastníkovi objektu. Mohly by se zde konat různé semináře, firemní akce, zaměstnanecká školení, různé meetingy nebo i zasedání města Brtnice. Dvě větší místnosti vlevo od hradební věže by sloužily pro správce konferenčních prostor a pro personál a zbylé menší místnosti by sloužily k sociálnímu zařízení a ke skladu. Kdyby se ještě velký prostor napravo přepažil zděnou příčkou, vznikla by zde další místnost vhodná například pro cestovní kancelář, která doposud v Brtnici není. Do prvního patra by byl zřízen výtah. V prostoru prvního nádvoří se také nachází věž. Ta by sloužila k vyhlídkovým účelům na město a okolí. Navrhoval bych sem také instalovat výtah a dobře zabezpečit vrchní vyhlídkovou plošinu pro větší jistotu a bezpečí návštěvníků. Obrázek č. 55: Orientační schéma 1. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 69

70 12.2 Využití druhého nádvoří Druhé nádvoří tvoří západní křídlo a křídlo příčné. V prostorách druhého nádvoří bych vybudoval ubytovací kapacity na způsob hotelu. Další ubytovací zařízení by v Brtnici doplňovalo nabídku služeb cestovního ruchu, zvláště kdyby bylo svou kvalitou a poskytovanými službami na vyšší úrovni, neboť ve městě zatím neexistuje žádný hotel. Pro Brtnici by to znamenalo příliv návštěvníků, kteří by ocenili vyšší standard služeb, a navíc by to jistě zvýšilo prestiž a image města, které má co nabídnout. Vyplývá to i z teoretické části této práce, ve které hodnotím atraktivity města i služby potřebné pro rozvoj cestovního ruchu. Od průchodu na druhé nádvoří, po levé straně jsou v přízemí místnosti, které již dříve sloužily k bytovým účelům. Na plánku je to šest místností v levém rohu, nejsou moc veliké. Pak tu jsou čtyři větší místnosti v západním traktu. Umístil bych sem recepci pro hotel, vlastní prádelnu a různá relaxační zařízení, jako je například wellness nebo malé fitcentrum pro ubytované hosty. V dalších pokojích vlevo od průchodu na třetí nádvoří by vznikly opět hotelové pokoje. Již nyní jsou zde kanceláře pro provoz zámku. Vpravo od průchodu na třetí nádvoří je podlouhlá chodba a čtyři místnosti, kde býval byt a sociální zařízení komorníka. Daly by se znovu využít jako pokoje pro hosty. V jižním příčném traktu úplně na pravé straně v rohu nádvoří je pozůstatek kaple a vedle je černá kuchyň. Jsou to vzácné ukázky tehdejšího života na zámku, z toho důvodu bych tyto místnosti buď zrestauroval a zařadil do okruhu prohlídek, anebo by se daly zrekonstruovat na pokoje pro hosty. To už by záleželo opět na preferencích majitele. 70

71 Obrázek č. 56: Orientační schéma 2. nádvoří, přízemí (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 71

72 První patro druhého nádvoří je pro ubytovací prostory daleko vhodnější než přízemí. Zdi byly vystavěny v období renesance, to znamená z cihel a malty, tudíž by zde nebyly velké problémy s vytápěním. V celém západním traktu jsou nyní volné místnosti, nabízející se přímo k hotelovým pokojům. Dříve to byly pokoje pro služebnictvo, nyní by v západním traktu mohlo vzniknout osm pokojů pro hosty. V jižním příčném křídle zámku druhého nádvoří byly kanceláře správy velkostatků, kancelářské archivy nebo kancelářská pokladna. Vše by se opět využilo pro hotelové pokoje. Dvě místnosti jsou v příčném křídle větší, mohlo by se uvažovat i o apartmánech. Bylo by možné vybudovat přibližně dalších šest různě velkých pokojů. Obrázek č. 57: Orientační schéma 2. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 72

73 12.3 Využití třetího nádvoří Poslední třetí nádvoří je historicky nejstarší a z architektonického hlediska nejcennější. Významným objektem je východní palác, který se skládá z přízemí, mezipatra, prvního patra a druhého patra. V těchto prostorách se nachází velmi cenné památky jako je Sál vjezdů, Sál předků, Modrý salonek nebo Gobelínový pokoj. Nejzachovalejší z nich je však Sál vjezdů, ve kterém lze ještě nyní nalézt několik vzácných olejomaleb z dob, kdy na zámek do Brtnice vjížděli císaři. Město totiž bylo vhodnou zastávkou po dlouhé cestě na trase Praha Vídeň (tzv. haberská stezka). Sál předků je rozlohou větší, než Sál vjezdů a sloužil pro společenské účely Collaltů, především pro pohoštění návštěv a jako koncertní sál. Zdivo východního paláce je z období gotiky, ve kterém byl stavebním prvkem kámen, proto by nebylo vhodné umístit sem jakékoliv ubytovací jednotky jak z hlediska vytápění, tak z hlediska pohodlí hostů. Z tohoto důvodu bych třetí nádvoří využil pouze pro účely kulturní a společenské. A to hlavně jako výstavní sály pro prohlídkové okruhy a různé expozice. Pokud by se podařilo zámek zrekonstruovat, je zde možnost požádat Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči (ÚOP v Telči) o zapůjčení mobiliáře. K tomu je však zapotřebí čisté prostředí zbavené jakýchkoli parazitů, bezpečnostní systém, zabránění vlhkosti a mnoho dalších parametrů, aby byl patřičný mobiliář v bezpečí před poškozením. Dalším krokem by bylo vybudování obřadní síně se zázemím a sociálním zařízením. K tomu by byl vhodný Sál předků, který se nachází ve druhém patře a je zároveň největší místností třetího nádvoří. Na pláncích níže uvádím pouze schémata prvního a druhého patra, kde jsou vyznačeny žlutě Sál vjezdů, modře Modrý salonek a zeleně Sál předků, kde by byla obřadní síň. 73

74 Obrázek č. 58: Orientační schéma 3. nádvoří, 1. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 74

75 Obrázek č. 59: Orientační schéma 3. nádvoří, 2. patro (zdroj: dokumentace L. Kružíka) 12.4 Využití zámeckého parku Zámek obklopuje rozlehlý park, který byl v letech 2014 a 2015 revitalizován. V roce 2016 se v parku jižním směrem od hlavního vchodu do zámku konalo představení bitvy při společenské akci Šermířská šarvátka. Prostor sice nebyl moc veliký, ale pro podobné akce by byl dostačující. Myslím si, že další části parku by však byly nevhodné pro pořádání kulturních akcí, protože převážná část parku, zvláště ze západu a severu zámku, je tvořena svahy. Dostatečné využití je relaxace, procházka přírodou či pobyt na čerstvém vzduchu. Zároveň bych ale obnovil část anglické zahrady, o kterou by někdo musel pečovat. Zvýšilo by to okrasu městské zeleně i přitažlivost zámku. Také by se mohly do některých vhodných částí parku instalovat lavičky pro odpočinek. 75