J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko

Transkript

1 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 4, 2004 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období s uplatněním pastvy J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko Došlo: 5. března 2004 Abstract POZDÍŠEK, J., GRÉZLOVÁ, M., DIVIŠOVÁ, P., BJELKA, M., HORÁKOVÁ, E., VACÁTKO, E.: Comparison of base life manifests of bulls and oxen in winter and summer period with exercise of pasture. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2004, LII, No. 4, pp In study are results of bulls and oxen ethology monitoring (witch were 24 h) in Basic manifestations were monitoring: standing, laying, feeding and moving. Strong difference was shown in social activity of groups in winter period (when were cattle in stable) 18 contacts per a day for bulls vs. 7 contacts per a day for oxen. There were not marked different in social activity between bulls and oxen in summer monitoring (when were cattle on pasture). Other life manifests were comparable in both groups. In dependence of lower frequency of oxen social activity (in time when cattle are in limited place in stable) are oxen more tolerant to breeding technology. There is less number of aggressive behaviour in oxen also. ethology of bulls and oxen, pasture, fattening Využívání ploch trvalých travních porostů systémem chovu krav bez tržní produkce mléka je alternativou obhospodařování travních porostů jejich využitím s prvky enviromentálními. Rozšiřování chovu krav bez tržní produkce mléka v podstatě znamená využívat stávající populaci krav, převážně našeho C plemene, ke křížení s býky masných plemen. Množství mléka těchto matek spolu s navazující společnou pastvou, zaručuje telatům mimořádně dobré podmínky pro jejich růst v průběhu prvého roku života. Odstavená telata na konci pastevního období mohou být na našem trhu zdrojem dosud neexistujícího druhu tzv. mladého hovězího masa nebo zástavovým skotem pro intenzivní výkrm po prodeji do nížinných oblastí nebo pro vlastní dokrm v průběhu zimního a následujícího pastevního období. Tento způsob výkrmu není u nás dosud ve větší míře užívaným výrobním odvětvím, zatímco u většiny zemí EU je v obdobných podmínkách zcela běžný. Přes konstatování perspektivnosti pastvy volků je třeba upozornit, že o tomto výrobním odvětví víme velmi málo, resp. disponujeme jen poznatky ze zahraniční literatury, ale zkušenosti z vlastní praxe nestačí pro formulaci garantovaných doporučení pro plošnou aplikaci, která by výhledově měla zajišťovat produkci mladého hovězího masa. V současné době je problematika pastevního výkrmu volů předmětem řešení projektu MZe ČR NAZV QD 1073 Optimalizace systému chovu a výživy volků na pastvinách v zemědělských oblastech s méně příznivými podmínkami LFA ve Výzkumném ústavu pro chov skotu Rapotín, spol. s r.o. ve spolupráci s VÚRV Ruzyně VSTE Jevíčko. V současné době se výkrm skotu u nás realizuje v rozhodující míře stájovým výkrmem na rozdíl od 47

2 48 J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko zahraničí, kde významná část této produkce je orientována na pastevní způsoby výkrmu. Pastva volků v horských a ostatních méně příznivých oblastech je perspektivním směrem podpory a rozvoje chovu skotu, protože má řadu předností; přesto není v současné době u nás prakticky prováděna. S cílem dosáhnout lepší ovladatelnosti býčků je řešením jejich kastrace, která současně významně zjednoduší způsob manipulace se stádem, sníží náročnost na technické vybavení pastvin a stájových prostorů, přičemž snížení růstové intenzity volků proti býčkům je dle zahraničních poznatků akceptovatelné. Pastevní výkrm volků je třeba považovat za perspektivní výrobní odvětví, neboť jeho podpora je v EU využívána. V tomto příspěvku uvádíme výsledky provedených etologických sledování býčků a volků na pastvinách a v zimním ustájení. Materiál a metody Etologická sledování probíhala ve Výzkumném ústavu pro chov skotu v Rapotíně v letech 2002 a Oblast se nachází v nadmořské výšce 340 m s průměrnou roční teplotou 6,2 C a průměrným ročním úhrnem srážek 700 mm. Bylo sledováno chování kříženců plemen velkého tělesného rámce ve věku měsíců (zimní období), popř měsíců (letní období). Hmotnost zvířat se pohybovala od 350 do 500 kg. Kastrace volků sledovaných v roce 2002 proběhla a volci pozorovaní roku 2003 byli kastrováni V zimním období bylo při prvním sledování pozorováno 9 býků a 7 volků, při druhém 10 býků a 7 volků; v letním období při prvním sledování 9 býků a 6 volků, při druhém pak 16 býků a 8 volků. V zimním období byli býci a volci ustájeni v kotci ve volné přistýlané kotcové stáji, v letním pak byli na pastvině s celodenním přístupem do stáje. Sledování proběhla v každém období dvakrát. V zimním období ve dnech 25. a 28. března, v letním 27. srpna 2002 a 15. července Průměrné denní teploty se ve dnech sledování pohybovaly od 4,6 C do 18,5 C. K hodnocení životních projevů byla použita metoda deskriptivní etologie (zaznamenávání životních projevů v desetiminutových intervalech do etogramů). Sledovány byly tyto životní projevy: leží (L), leží a přežvykuje (LP), stojí (S), stojí a přežvykuje (SP), žere (Ž), pije (Pi), pohyb (Po) a sociální aktivita (SoA). Údajem leží celkem (LC) a stojí celkem (SC) byl zaznamenán celkový součet projevů L, LP a S, SP a tento byl pak použit pro vyhodnocení a srovnání s jinými výsledky. Projev sociální aktivita byl vyjádřen počtem kontaktů zvířat (bojové chování a bojová hra). U jednotlivých skupin byl zaznamenán za časový interval a pro zpracování přepočten na kus (aby vlivem různé velikosti pozorovaných stád nedošlo k nesprávné interpretaci údajů). Stejně tak projev pije byl zaznamenán počtem vztaženým na kus. Tento projev byl v zimním období (kdy byli pozorovatelé v blízkém kontaktu se zvířaty) zaznamenán při jakémkoliv kontaktu s napáječkou, tzn. i při opakovaném pití téhož kusu. V letním období se tento projev stanovil již bez opakování pití téhož kusu dobytka (vlivem velikosti pastviny). Zápisy byly prováděny po dobu 24 hodin v letním i zimním období. Skupina se vždy po deseti minutách přehlédla (v případě větší vzdálenosti dalekohledem) a zapsal se počet kusů ve sledovaných životních projevech. V nočních hodinách bylo při nižší viditelnosti možné přisvícení baterkou (ale jen v krátkém časovém úseku, aby se neovlivnilo chování zvířat). Kromě sledovaných projevů bylo zaznamenáno počasí, východ a západ slunce či měsíce, pracovní činnost ve stáji, případně jiné rušivé vlivy, popř. v letním období přesun stáda a jeho umístění na pastvině. Výsledkem zpracování primárních zápisů bylo celkem osm etogramů, v každém byl zaznamenán podíl jednotlivých životních projevů v minutách a procentech v hodinových intervalech za 24 hodin. V letním období byl navíc rozdělen podíl životních projevů na pastvině a ve stáji. Na pastvině bylo navíc sledováno chování skotu skupinovým snímkem. Sledování se zaměřilo na přechodová období, pastevní režim stáda a chování zvířat. Chování zvířat bylo dále rozděleno na běžný režim skotu na pastvině a reakce skotu na změnu počasí. Výsledky V zimním období činil největší časový podíl (viz Graf 7) projev leží (LC), a to jak u býků (46 %), tak u volů (43 %), dále projev stojí celkem SC (32 % býci, 37 % voli) a žere (18 % býci, 17 % voli) viz Tab. I. a II. Celkový podíl všech aktivních projevů činil u býků 54 % a u volů 57 %. Frekvence pití (viz Graf 8) je také u obou kategorií srovnatelná (každý kus pil průměrně 20krát u býků a 21krát u volů za den). Výrazný rozdíl byl u projevu sociální aktivity, kdy býci dosáhli frekvence 18 kontaktů za den a voli 7 kontaktů za den. U obou skupin se u projevu leží projevila denní a noční perioda (viz Graf 1). Při denní periodě (od hod.) převažoval počet ležících býků (maximum mezi 13. a 14. hod. býci 59 %, voli 31 %), při noční periodě (od 19 do 9 hod.) byl počet ležících kusů v obou skupinách srovnatelný (63,29 % býků a 63,79 % volů za periodu). Projev stojí (viz Graf 2) má u obou skupin srovnatelnou hodnotu a během dne kolísá. Výraznější trend lze pozorovat jen ráno (mezi hodinou stálo 71 % býků a 64 % volků) a večer (mezi hodinou stálo 63 % býků a 81 % volků).

3 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období 49 I: Procentické zastoupení životních projevů býků během zimního období zima býci - průměr LC SC Ž Po Pi/ks SoA/ks ,00 0, ,00 0, ,83 0, ,93 0, ,83 0, ,83 1, ,59 1, ,93 0, ,93 0, ,83 0, ,67 0, ,93 1, ,76 1, ,93 2, ,83 1, ,85 2, ,00 0, ,93 0, ,00 0, ,93 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,85 0,27 den ,37 18,32 II: Procentické zastoupení životních projevů volků během zimního období zima voli - průměr LC SC Ž Po Pi/ks SoA/ks ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,19 0, ,00 0, ,00 0, ,19 0, ,57 0, ,00 0, ,19 0, ,38 0, ,57 0, ,19 0, ,19 0, ,19 1, ,19 0, ,38 0, ,19 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0,00 den ,43 7,21 Počet kusů při žraní (viz Graf 3) se zvyšoval v dopoledních hodinách v závislosti na krmení. U volků po maximu mezi 8. a 9. hodinou (36 %) počet klesal, kdežto u býků se nadále zvyšoval a dosáhl vrcholu mezi 9. a 10. hodinou (48 %). V odpoledních hodinách byl počet kusů při žraní poměrně vyrovnaný u býků dosahoval svého maxima mezi 16. a 17. hodinou (35 %), u volků (celkové maximum za den) mezi 14. a 15. hodinou (40 %). Noční perioda žraní byla zaznamenána od 1. do 4. hodiny s největší intenzitou projevu mezi 2. a 3. hodinou, kdy žralo 18 % býků a 15 % volků. Projev pohybuje se (viz Graf 4) má dvě výrazné periody dopolední a večerní. Největší podíl projevu pohybuje se během dopolední periody byl mezi 10. a 11. hodinou, kdy převažoval pohyb volků (20 %; býci 13 %). Maximum během večerní periody bylo mezi 19. a 20. hodinou a převažoval pohyb býků (18 %; volci 13 %). Frekvence pití (viz Graf 5) měla u volků jiný průběh než u býků (ačkoli celková frekvence pití za den byla stejná) a neprojevila se zde závislost na denním období. Projev sociální aktivita (viz Graf 6) měl u sledovaných skupin podobný průběh s dopolední a večerní periodou, ale s výrazně odlišnými hodnotami. Zatímco frekvence tohoto životního projevu byla u volků při dopolední aktivitě kolem 0,5 za hodinu, u býků dosáhla frekvence kolem 1,5. Ve večerní periodě se rozdíl projevil ještě výrazněji aktivita volků

4 50 J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko III: Procentické zastoupení životních projevů býků během letního období léto býci - průměr LC SC Ž Po Pi/ks SoA/ks ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,06 0, ,00 0, ,22 0, ,00 0, ,14 0, ,17 0, ,17 0, ,00 0, ,60 0, ,12 0, ,09 0, ,06 0, ,00 0, ,16 0, ,03 0, ,00 0, ,03 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0,00 den ,85 4,25 IV: Procentické zastoupení životních projevů volků během letního období léto voli - průměr LC SC Ž Po Pi/ks SoA/ks ,00 0, ,06 0, ,13 0, ,19 0, ,00 0, ,00 0, ,25 0, ,00 0, ,00 0, ,17 0, ,06 0, ,00 0, ,50 0, ,23 0, ,06 0, ,00 0, ,00 0, ,13 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0, ,00 0,00 den ,77 6,06 dosahovala maximálně hodnoty 1, býků 2,3. U býků byla zaznamenána sociální aktivita také v noci mezi 2. a 4. hodinou (0,3). V letním období obě skupiny věnovali největší podíl času (viz Graf 7) projevu leží (býci 45 %, volci 43 %), dále stojí (býci 30 %, volci 28 %) a žere (býci 22 %, volci 24 %) viz Tab III. a IV. Celkový podíl aktivních projevů byl u býků 55 % a u volků 57 %. Frekvence pití byla u obou skupin 2krát za den (viz Graf 8). Sociální aktivita býků a volů byla v letním období srovnatelná (býci 4 kontakty za den, voli 6 kontaktů za den). Býci i voli leželi ve třech periodách dvou denních a noční (viz Graf 1). První denní perioda ležení trvala od 8 do 16 hodin, kdy nejvíce zvířat leželo mezi 11. a 12. hodinou (76 % býků a 89 % volů), méně již mezi 14. a 15. hodinou (46 % býků a 32 % volů). Druhá denní perioda probíhala mezi 17. a 20. hodinou. Nejvíce zvířat leželo mezi 17. a 18. hodinou (72 % býků a 52 % volů) a mezi 19. a 20. hodinou leželo 39 % zvířat obou skupin. Noční perioda byla zaznamenána od 21. do 6. hodiny, kdy leželo nejvíce kusů (největší intenzita projevu byla u obou skupin mezi 3. a 4. hodinou 99 %). Projev stojí (viz Graf 2) má u obou skupin čtyři krátké periody. V dopolední periodě stálo nejvíce zvířat mezi 8. a 9. hodinou (býci 77 %, voli 78 %), v první odpolední mezi 12. a 13. hodinou (býci 68 %, voli 61 %), v druhé odpolední mezi 15. a 17. hodinou (býci 58 %, voli 48 %) a ve večerní mezi 21. a 22. hodinou (býci 59 %, voli 58 %).

5 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období 1: Procentické zastoupení projevu leží během dne 2: Procentické zastoupení projevu stojí během dne 51

6 52 J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko 3: Procentické zastoupení projevu žere (popř. pase se ) během dne 4: Procentické zastoupení projevu pohybuje se během dne

7 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období 5: Frekvence projevu pije během dne (přepočteno na kus) 6: Frekvence projevu sociální aktivita během dne (přepočteno na kus) 53

8 54 J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko 7: Procentické zastoupení životních projevů za den 8: Frekvence projevu za den (přepočteno na kus)

9 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období 55 Nejintenzivnější pastva byla zaznamenána ve dvou denních periodách (viz Graf 3). První perioda probíhala mezi 5. a 9. hodinou (s maximem mezi 6. a 7. hodinou, kdy se páslo 54 % býků a 50 % volů), druhá delší se dvěma vrcholy probíhala mezi 12. a 24. (první největší intenzita pastvy byla mezi 16. a 17. hodinou, páslo se 37 % býků a 43 % volů; druhá větší intenzita pastvy proběhla mezi 20. a 21. hodinou, páslo se 67 % býků a 69 % volů). Mírná pastva skotu se projevila i v noci mezi 1. a 2. hodinou, kdy se páslo 17 % býků a 18 % volů. Obě skupiny se začali pohybovat (viz Graf 4) od 4. hodiny ranní do 9. hodiny, voli se pohybovali intenzivněji a delší dobu (maximum pohybu býků 7 %, volů 9 %). Odpolední aktivita se projevila největším pohybem u volů mezi 15. a 16. hodinou (14 %), u býků o hodinu později (7 %). I při večerní periodě od 17 do 23 hodin převažoval pohyb volů nad pohybem býků. Býci se nejintenzivněji pohybovali mezi 18. a 19. hodinou (8 %), voli mezi 20. a 21. hodinou (16 %). Projev pije (viz Graf 5) má u obou skupin srovnatelnou frekvenci, největší intenzita pití je mezi 16. a 17. hodinou, kdy býci dosahují hodnoty 0,6 a voli 0,5. Frekvence sociální aktivity (viz Graf 6) byla kromě brzkých ranních hodin, kdy byli volci aktivnější (0,6), srovnatelná, se dvěma odpoledními periodami (největší intenzita projevu od 12 do 13 hodin a od 16 do 17 hodin) a jednou na rozhraní dne a noci. Diskuse V zimním období je podíl námi zjištěného času ležení ve stáji na horní hranici, kterou ze svých sledování uvádí Kovalčiková a Kovalčik (1984). Ti uvádějí čas ležení 35,4 47,6 % s tím, že čas ležení je zkrácen vlivem mechanizace krmení. Při našem pozorování nelze brát tento faktor v úvahu, protože perioda nočního ležení končila v 8 hodin a krmení probíhalo mezi 8. a 9. hodinou. Při srovnání s jalovicemi (jako dospívajícího skotu) je čas ležení býků a volků nižší (Kovalčik, Kovalčiková, 1984). Jalovice ležely 47,2 56,4 % dne. Výsledky ukazují shodný trend, na který poukázal Kovalčik (1982), kdy vlivem krmení není skot klidný, protože od 8 do 11 proběhlo krmení a počet ležících zvířat byl nejnižší. Projev stojí i žere je srovnatelný s výsledky, které Kovalčiková a Kovalčik (1984) získali z pozorování býků. Býci zde stojí %, ale celkem se žraním %. Při našem pozorování stáli býci 32 % a volci 37 % a spolu se žraním býci 50 % a volci 54 %. Je zřejmé, že námi zjištěné údaje u býků korespondují s pozorováním Kovalčikové a Kovalčika (1984), kdežto u volků jsou hodnoty vyšší. Zajímavé bylo porovnání projevu žere u býků a volů ve vztahu k sociální aktivitě skupin. Zatímco u volů po největší intenzitě žraní mezi 8. a 9. hodinou hodnota projevu žraní klesá, u býků intenzita žraní ještě vzrůstá. V té době (od 9 do 11) je však u býků i největší frekvence sociálních projevů v dopoledních hodinách. Z toho lze vyvodit, že voli, kteří nejsou tak často rozptylováni sociální aktivitou, mohou přijímat krmiva s vyšší intenzitou. V odpoledních hodinách se vliv sociální aktivity na žraní neprojevil. Kovalčiková a Kovalčik (1984) zaznamenali zvýšení pohybové aktivity večer po skončení žraní, mezi 18. a 20. hodinou, s tím, že až do 22. hodiny většina zvířat stála a v tomto období byl zaznamenán větší podíl sociální aktivity. Jako méně výraznou a podstatně kratší označují autoři práce periodu zvýšené aktivity ráno po skončení žraní. Obě tyto periody jsou shodné s naším pozorováním; volci se více pohybovali v ranní periodě. Frekvence pití (20krát za den býci a 21krát za den voli) je vyšší než průměr uváděný Kovalčikovou a Kovalčikem (1984). Ti uvádějí frekvenci pití 10 15krát denně. Tento větší příjem tekutin byl pravděpodobně způsobený kvalitou krmiva a zároveň se mohl projevit vliv metodiky v zimním období na vyhodnocení frekvence tohoto projevu. V letním období uvádí Kovalčiková a Kovalčik (1984) dobu ležení 6 hodin a 27 minut u jalovic. Volci v našem sledování leželi 10 hodin a 18 minut, býci 10 hodin a 48 minut. Počet hodin, kdy jalovice, jako dospívající skot, stáli (5 hodin), je podstatně nižší než u volků (6 hodin a 42 minut) a býků (7 hodin a 12 minut). U projevu pase se zjistili Kovalčiková a Kovalčik (1984) čtyři periody, které jsou pozorovatelné i z našeho sledování (viz Graf 3), ale vlivem dřívějšího východu slunce a pozdějšího západu (Kavalčiková a Kovalčik (1984) uskutečnili svá pozorování v září) mají periody delší trvání, popř. dřívější nástup. Kovalčiková a Kovalčik se také zmiňují o noční periodě pasení (od h do 1.00 h), která se později a v delším časovém úseku projevila i při našem sledování (od 1 do 3 hodin). Veselý a Divilek (2000) uskutečnili pozorování na jalovicích v červnu a září (naše pozorování proběhla v červenci a srpnu), kdy pokaždé zaznamenali tři periody pastvy (pozorování probíhalo od 5. do 21. hodiny). Naše etogramy spíše odpovídají pastvě jalovic v červnu, ale pastva býků a volků neprobíhá s takovou intenzitou jako u jalovic. Veselý a Divilek (2000) uvádějí nejintenzivnější pastvu v první periodě, která probíhala od 5 do 11 hodin, v 7 hodin 93 % jalovic, u býků je to v témž čase jen 54 % a u volků 50 %. Ve druhé periodě pastvy (od 13 do 19 hodin) pozorovali největší intenzitu pastvy v 17 hodin 94 % jalovic, u býků v našem pozorování to bylo jen 37 % a u volků 43 %. Třetí perioda pastvy u jalovic proběhla po 19. hodině, kdy největší intenzita pastvy byla ve 20 hodin (77 %). V tomto období

10 56 J. Pozdíšek, M. Grézlová, P. Divišová, M. Bjelka, E. Horáková, E.Vacátko se hodnoty nejvíce přibližují hodnotám z našeho pozorování, kdy se páslo 67 % býků a 69 % volků. Při pastevním způsobu chovu se zvířata více pohybují, ale podíl samoúčelného pohybu je nízký. Kovalčiková a Kovalčik (1984) uvádějí za celou dobu pozorování (24 h) u jalovic jen 1 hodinu. U býků z našeho sledování to bylo 42 minut a u volků 1 hodinu a 12 minut. Obdobně Veselý a Divilek (2000) zaznamenali při sledování jalovic během června 16,22 % projevu pohybuje se ze sledovaného časového spektra (od 5 do 21) a v září 4,88 %. Z našeho sledování se na toto období (od 5 do 21) vztahovalo 3,5 % pohybu u býků a 5,81 % u volků. Zjištěná frekvence pití byla 2krát denně u býků i volků. Intenzita frekvence byla během dne u obou skupin téměř shodná. Tato frekvence odpovídá vzdálenosti zdroje, kdy lze za průměrnou vzdálenost považovat 1 km. Kovalčiková a Kovalčik (1984) uvádějí, že při vzdálenosti 4 5 km pijí zvířata přes léto jen jedenkrát za den, v zimě dokonce jen každý druhý den (Sambraus, 1978). O sociální aktivitě na pastvině se nezmiňuje žádná literatura, novější etologická sledování uvádějí jen základní projevy chování (ležení, stání, pastva, chůze, pití). Životní projevy v průběhu pastevního období Přechod ze zimního období na pastviny V období dubna po oschnutí a ošetření pastvin byl umožněn volný přístup zvířat na pastviny. V tomto období se jednalo především o návyk zvířat na vlastní pastevní období. Zejména při malém nárůstu pastevní píce se zvířata vracela do stáje (salaše, zimoviště) k dokrmování konzervovanými krmivy. Toto období končí dnem, kdy zvířata výrazně omezují navracení do ustájovacích prostor (cca v polovině května), a to zejména v souvislosti s umístěním napájecích zařízení a příjmem doplňkových krmiv, resp. doplňků (minerální lizy apod.). Pastevní režim v pastevním období První období intenzivní denní pastvy v létě je zahajováno již od hod a trvá do hod. Následně dochází k soustřeďování stáda do blízkosti napajedla a k ranní hygieně, nebo také k projevům komfortního chování zvířat (olizování a masáži hlavy, event. i jiných částí těla). Tato fáze trvá cca dvě hodiny. Od do hod. dochází spíše k individuálnímu spásání porostu (ne u celého stáda). Na polední období snížené aktivity polehávání zvířat a přežvýkávání (od do cca hod.) úzce navazuje sporadická pastva, event. odpočinek ( hod.). Systematická intenzivní večerní pastva je zaznamenávána v období od cca hod. Celková doba denního spásání, včetně přestávek činí hod. s mírným rozdílem ve prospěch skupin volků (Graf 7). Přechod na zimní období Přechod z pastvin na zimní krmené období lze doporučit jako pozvolný a obdobný jako z jara v obráceném sledu. Pastva je ukončena s příchodem první i krátkodobější sněhové pokrývky (2 3denní), tj. cca v polovině listopadu. Zvláštnosti chování zvířat na pastvě Reakce na změnu počasí Zvířata vcelku dobře snášejí změny počasí, neukrývají se před sluncem s výjimkou tropických dnů. Snášejí dobře změnu teplot, déšť jim nevadí (čištění srsti). Při dlouhotrvajících deštích stádo většinou v době odpočinku neuléhá a je na něm patrná únava. Zvířata citlivě reagují na silný vítr, před kterým hledají úkryt. Bouřky snášejí bez problémů, pouze v kombinaci s větrem je patrná nervozita ve stádě. S předstihem dovedou odhadnout náhlou změnu počasí a zavčas vyhledají relativně pro ně nejpříhodnější místo na pastvině. Pozdní jarní a časné podzimní mrazy snášejí dobře. Stejně tak malé množství sněhu, který nezůstane ležet, jim nečiní problémy. Chování zvířat na pastvině Ve stádě se projevuje v období trvalého pasení stádové chování zvířat. Stádo má svého vůdce a v případě narušení klidu v blízkosti stáda (pes, liška, cizí osoba) se stádo snaží vytvořit kruh kolem vetřelce. Po ranní pastvě se téměř pravidelně shlukuje celé stádo na jednom místě. Čím vyšší teplota, tím se stádo semkne těsněji k sobě (ochrana proti mouchám). Po večerní pastvě většinou vzdálenější od napajedla se stádo neshlukuje. Ve dnech tropických teplot se změní denní rytmus stáda. Zvířata vyhledávají přes den zastíněná místa, kde stráví pro ně nepříjemnou část denního období. Na pastvu odcházejí cca v 19 hodin a pasou se celou noc. Závěr Při etologických sledováních byla zjištěna srovnatelná doba trvání životních projevů (SC, LC, Ž a Po) za 24 hodin sledování v letním i zimním období. Během zimního období se projevil výrazný rozdíl v sociální aktivitě zvířat sledovaných skupin býků a volků. Frekvence životního projevu sociální aktivita u býků byla 18 kontaktů za den, kdežto u volků jen 7. Během etologických pozorování v letním období se tento fenomén neprojevil a stejně jako při zimním období bylo zastoupení jednotlivých životních projevů u býků a volků srovnatelné. S ohledem na malý počet literárních údajů z etologických sledování býčků a volků ve srovnatelných podmínkách chovu není možno získané informace považovat za vyčerpávající tuto problematiku. Na základě informací získaných z etologických sledování býčků a volků (ve shodných podmínkách chovu) je

11 Porovnání základních životních projevů býků a volů v zimním období a letním období 57 možno konstatovat, že se u skupin volků projevuje lepší tolerantnost k technologiím chovu. Tato vlastnost se projevila nižší frekvencí sociální aktivity u volků, a to zejména v zimním období, kdy měla zvířata limitovanou ustájovací plochu. Pro doplnění poznatků z provedených etologických pozorování je možno uvést, že byly zjišťovány rozdíly v ovladatelnosti zvířat při vážení apod., a to jak býků, tak i u volků. Počet zvířat s agresivními projevy chování byl nižší u volků. SOUHRN V článku jsou uvedeny výsledky opakovaných etologických sledování (trvajících 24 hodin) býků a volků, která proběhla v letech Sledovány byly základní projevy: stojí, leží, žere, a pohybuje se. Nejvýraznější rozdíl mezi sledovanými skupinami zvířat se projevil během zimního období (ve stáji) v sociální aktivitě. U býků bylo zaznamenáno 18 kontaktů za den a u volků 7 kontaktů. Při letních sledováních (kdy byla zvířata na pastvině) nebyl zaznamenán rozdíl v sociální aktivitě mezi býky a voli. Doby trvání ostatních sledovaných životních projevů byly u obou skupin srovnatelné. Nižší frekvence sociální aktivity u volků (zvláště v období, kdy mají zvířata limitovanou ustájovací plochu) se projevuje lepší tolerantností k technologiím chovu a menším počtem zvířat s agresivními projevy chování. etologie býků a volků, pastva, výkrm Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV reg. č. QD1073. LITERATURA KOVALČIK, K.: Vplyv technológie chovu na etológiu a užitkovosť hovädzieho dobytka. Doktorská dizertačná práca, Nitra, KOVALČIKOVÁ, M., KOVALČIK, K.: Etológia hovädzieho dobytka. Bratislava, Príroda 1984, s SAMBRAU, H. H.: Nutztierethologie. Berlin, Hamburg. Vyd. Paul Parey VESELÝ, P., DIVILEK, V.: Etologie pastvy jalovic. Abstrakty z 27. etologické konference. Česká a Slovenská Etologická společnost, MZLU v Brně Adresa Ing. Jan Pozdíšek, CSc., Ing. Marie Grézlová, Ing. Pavlína Divišová, Ing. Marek Bjelka, Ph.D., Ing. Eva Horáková, Ing. Evžen Vacátko, Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Výzkumníků 267, Rapotín, Vikýřovice, Česká republika

12 58