KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 1 Periodizace dějin lidské společnosti Stěžejní procesy a události lidských dějin Na skok do pravěku Starověk

Transkript

1 TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) DĚJEPIS SEPTIMA VÁCLAV BRDEK 2 HOD./TÝDEN KUKLÍK, J. KUKLÍK, J.: DĚJEPIS 4. PRAHA, SPN OSTATNÍ UČEBNICE TÉTO ŘADY (1 3) V RÁMCI KOMPLEXNÍHO OPAKOVÁNÍ, TEXTOVÉ MATERIÁLY (ODBORNÁ A DIDAKTICKÁ LITERATURA) 1. pololetí TEMATICKÝ CELEK, TÉMA POČET HODIN POZN. ÚVODNÍ OPAKOVÁNÍ (VÝVOJ VE 20. STOLETÍ) 2 SOUDOBÉ DĚJINY POSLEDNÍ TŘI DESETILETÍ MEZINÁRODNÍHO VÝVOJE, VÝVOJE EVROPY A NAŠEHO STÁTU pád komunistických režimů, změny ve střední Evropě, Západ, ČLR 90. léta: střední, východní a jihovýchodní Evropa, složitá cesta integrace Evropská integrace Role USA Nové konflikty, nová napětí, globalizovaný svět a jeho výzvy Od ČSSR a ČSFR k ČR a její vývoj, místo republiky v Evropě KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 1 Periodizace dějin lidské společnosti Stěžejní procesy a události lidských dějin Na skok do pravěku Starověk STRUKTURA SPOLEČNOSTI V DĚJINÁCH 8 KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 2 Středověk Dějiny našeho státu ve středověku Mimoevropský vývoj MĚSTO JAKO FENOMÉN HISTORICKÉHO VÝVOJE 4 KULTURA A UMĚNÍ V DĚJINÁCH

2 2. pololetí TEMATICKÝ CELEK, TÉMA POČET HODIN POZN. KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 3 Vývoj Evropy a světa (a jejich vzájemného poměru) v raném novověku Český stát a jeho začlenění do habsburské monarchie Obecný vývoj v novověku po třicetileté válce do VFR Vývoj střední Evropy po třicetileté válce do VFR VFR a její ohlasy Světový i středoevropský vývoj do roku 1914 TOTALITARISMUS A JEHO PROJEVY 4 KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 4 První světová válka a její důsledky Meziválečný vývoj Cesta ke druhé světové válce, její vznik, průběh, výsledky a důsledky Vývoj po druhé světové válce HISTORICKÁ PAMĚŤ, HISTORICKÉ MÝTY 6 KAŽDODENNOST V PROMĚNÁCH ČASU Vybrané kapitoly a problémy KOMPLEXNÍ OPAKOVÁNÍ 5 Souborné opakování, mezipředmětové přesahy VOLITELNÁ TÉMATA Zbytek hodin

3 TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) DĚJEPIS PRIMA VÁCLAV BRDEK 2 HOD./TÝDEN POPELKA, M. VÁLKOVÁ, V.: DĚJEPIS 1. PRAHA, SPN ŘADA DOPLŇUJÍCÍCH TEXTŮ Z DALŠÍCH UČEBNIC, KNIŽNÍCH PUBLIKACÍ AJ. Tematický celek Výstupy Téma Metody Člověk v dějinách Počátky lidské společnosti Prima Žák uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků. Úvod do dějepisu (Jaký význam má základní historické poznání? Žák uvede příklady zdrojů Historický pramen, informací o minulosti; pojmenuje historická odborná instituce, kde jsou tyto zdroje literatura; periodizace shromažďovány. dějin, orientace na časové Žák se orientuje na časové ose a ose; spolupráce historické v historické mapě, řadí hlavní vědy s dalšími obory) historické epochy v chronologickém sledu. Žák charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu. Žák objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost. Žák uvede příklady archeologických kultur na našem území Pravěk - úvod doporučené metoda problémového výkladu, metoda reproduktivní, vysvětlování, přednáška, beseda, diskuse (různé formy), heuristická metoda, hraní rolí práce s odbornou publikací (po stránce obsahové i technické ), práce s uměleckým textem, Významné mezníky v nejstarším období dějin lidské civilizace (jejich význam, doba kamenná) Doby kovů a raná doba dějinná (včetně opakování tem. celku)

4 Tematický celek Výstupy Téma Metody Prima Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury Žák rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací. Staroorientální civilizace první státy (oblast Mezopotámie, Egypt) přírodní podmínky, charakteristika těchto civilizací z hlediska sociálního, hospodářského a politického. Žák uvede nejvýznamnější typy starověkých památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví. Kulturní přínos staroorientálních států (i některých sekundárních civilizací Izrael, Féničané, Lýdové ). Žák demonstruje na Vývoj Egejské oblasti ve konkrétních příkladech přínos starověku politický vývoj. antické kultury a uvede osobnosti antiky významné pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem. Starověký Řím ve fázích svého vývoje síla organizace. Zrod antické kultury a její význam pro další vývoj evropské civilizace. Křesťanství Žák je schopen porovnat formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlit podstatu antické demokracie. Žák je schopen popsat hlavní momenty vývoje řeckých a římských dějin (obecný přehled). Žák ilustruje vybrané rysy každodennosti starověku a porovnává je se současností. Život za hranicemi impéria Mimoevropské civilizace ve starověku (průřez) Každodenní život (starověk) Opakování

5 Tematický celek Výstupy Téma Metody Prima Křesťanství a středověká Evropa Žák popíše podstatnou změnu Obecná charakteristika fází evropské situace, která nastala středověku v důsledku příchodu nových etnik, Stěhování národů christianizace a vzniku nových států. Žák je schopen porovnat základní Období velkých říší rysy latinské, byzantsko-slovanské (Francká, Byzanc, Arabská ř. a a islámské kulturní oblasti, islám) dokáže je porovnávat se základními rysy vyspělých kultur a států mimoevropských. Žák objasní počáteční stádium procesu formování státnosti na našem území (situaci moravského státu a souběžný vývoj v českých zemích), charakterizuje místo tohoto státního útvaru v evropských souvislostech. Mimoevropský svět v století (stručný přehled, především kulturní hledisko) Žák charakterizuje změny každodennosti v době po rozpadu antického světa Velká Morava v evropských dějinách Civilizace raného středověku (křesťanství a křesťanská církev, utváření feudální společnosti, každodenní život) Opakování

6 TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2010/11) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) DĚJEPIS SEXTA VÁCLAV BRDEK 2 HOD./TÝDEN ŘADA UČEBNIC SPN (KOLEKTIV POD VEDENÍM PROF. ČORNEJE): DĚJEPIS 2-4 ŘADA DOPLŇUJÍCÍCH TEXTŮ Z DALŠÍCH UČEBNIC, KNIŽNÍCH PUBLIKACÍ AJ. Tematický celek Výstupy Učivo Metody [SEXTA] žák: POČÁTKY NOVOVĚKU Rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve století; zhodnotí jejich praktické dopady. Porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocenskopolitickým změnám. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj. Popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj. Vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů. Posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzujte jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry. Renesance a humanismus Zámořské plavby reformace rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka absolutismus a stavovství barokní kultura, politika a náboženství český stát v raném novověku, počátky podunajské monarchie

7

8 Tematický celek Výstupy Učivo Metody [SEXTA] žák: OSVÍCEN- STVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNI- ZACE SPOLEČNO- STI Určí a zhodnotí hlavní Na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení. Posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů. Vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických rysů. Charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace. Vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období. Osvícenství a osvícenský absolutismus velké revoluce Velká francouzská revoluce, vznik USA, revoluce roku 1848 Napoleonská epocha, vídeňský kongres a Evropa po vídeňském kongresu rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře utváření moderních národů; emancipační hnutí sociálních skupin vnitřní vývoj a mezinárodní vztahy velmocí do 1. světové války, kolonialismus konfliktní vývoj před 1. světovou válkou proměny životního stylu, vzdělanost, věda umění přelomu 19. a 20. století

9 Tematický celek Výstupy Učivo Metody [SEXTA] žák: MODERNÍ DOBA I SITUACE V LETECH Charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky. Uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku. Vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit. Vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových a levicových protidemokratických sil. Popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury. První světová válka revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci české země za 1. světové války, I. odboj, vznik ČSR versailleský systém a jeho vnitřní rozpory ČSR v meziválečném období Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek mnichovská krize a její důsledky kultura 1. poloviny 20, století (zrod moderního umění, vznik masové kultury, sport) druhá světová válka, Protektorát Čech y a Morava; II. odboj metoda problémového výkladu (cíl: osvojení algoritmu řešení problému) problémové metody, osvojení učiva skrz řešení problémů rozsáhlejší problémové úlohy zpracovávané v několikačlenných týmech seminární práce zadávané jako dlouhodobé problémové samostatné písemné práce žáků metoda reproduktivní (procvičování, aplikace učiva) vysvětlování přednáška beseda, diskuse (různé formy) heuristická metoda (práce s historickými prameny, vyhledávání informací, jejich zpracování, interpretace) hraní rolí práce s odbornou publikací (po stránce obsahové i technické ) práce s uměleckým textem práce s mapou (především historickou, příp. se slepou mapou) využití filmového (či zvukového) dokumentu využití uměleckého filmového díla vlastní dramatizace (často součástí prezentace skupinové práce) skupinová práce (skupiny mohou být proměnlivé i stálé, skupiny různě početné, možnost kombinace skupin a individuálních zadání)

10 Tematický celek Výstupy Učivo Metody [SEXTA] žák: MODERNÍ DOBA II SOUDOBÉ DĚJINY Charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty.. Vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA a SSSR, na situaci ve střední Evropě a v naší zemi. Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích. Popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování. Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) Mezinárodní vývoj po roce 1945 a vznik bipolárního světa SSSR jako světová velmoc, Východní blok (RVHP, Varšavská smlouva) ČSR od omezené demokracie k totalitě, opevňování komunistického režimu USA jako světová velmoc, euroatlantická spolupráce životní podmínky na obou stranách železné opony dekolonizace, třetí svět a modernizační procesy v něm, konflikty v nekolonizovaných oblastech (Blízký východ, výběr z dalších oblastí), problematika postavení Číny Mezinárodní vývoj v poválečném období Československo v poválečném období (od 60. let) pád komunistických režimů a jeho důsledky, brainstorming myšlenková mapa metoda expertních skupin ( pětilístek ) kmen a kořeny průzkum veřejného mínění (ankety s historickou tématikou) metoda výkladová (informační) esejistická metoda úvaha I. N. S. E. R T.

11 Tematický celek OSMILETÉ GYMNÁZIUM BUĎÁNKA, o.p.s. Výstupy Učivo Metody Objasní hlavní problémy dekolonizace a specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě. Vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

12 MATURITNÍ DĚJEPIS TEMATICKÝ PLÁN Název vyučovacího předmětu: Maturitní dějepis Vyučující: Václav Brdek Dotace vyučovacích hodin: 2 hod./týden Učební texty: Studentům budou k dispozici učebnice Dějepis 1 4 (řada SPN), velké množství dalších textů (částečně převzatých, částečně vytvořených studenty ve spolupráci s vyučujícím) Pojetí vyučovacího předmětu (obecné cíle): Předmět Maturitní dějepis probíhá v dvouletém cyklu (septimáni a oktaváni). Obecné cíle Maturitního dějepisu jsou shodné s koncepcí výuky předmětu Dějepis: koncepce výuky je pomoci studentům získat schopnost základní orientace v dějinách. Studenti by si během studia měli osvojit základní historickou terminologii, určité množství vědomostí a také by se měli naučit pracovat se zdroji historických informací (prameny, literatura). Souběžně by však měli pochopit, že fakta jsou pouze prostředkem, nikoli cílem výuky. Studenti nemusí vždy znát podrobnou chronologii jednotlivých událostí, měli by však porozumět jejich podstatě a smyslu, příčinám i důsledkům. Studenti se učí srovnávat jednotlivé epochy a dějinné zvraty a snaží se pochopit základní odlišnosti i vazby mezi nimi. Výuka by u studentů též měla rozvíjet schopnost diskutovat a obhajovat svůj názor. Důležitou součástí výuky je také formativní složka. Specifickým cílem předmětu Maturitní dějepis je připravit studenty, aby se za pomoci vyučujícího a prostřednictvím uvedených metod připravili na úspěšné složení maturitní zkoušky, dále aby jejich poznatky byly hlubší a dlouhodobě uchovávané v paměti a aby studenti (vedle potřebných znalostí) k problémům dějinného vývoje zaujímali (kritické) postoje (a to především, pokud určité historické jevy a události ovlivňují i současné dění). Dále je úkolem studentů rozvíjet své dovednosti v oblasti heuristické. Maturitní dějepis nesměřuje pouze k maturitní zkoušce, studenti by měli být schopni své poznatky a kompetence využít i při dalším studiu. Obsahová charakteristika předmětu: Obsahově vede předmět studenty k osvojení všeobecných znalostí ve sféře dějinného vývoje, přičemž důraz je kladen na dominantní komponenty vývoje lidské civilizace a na osvojení si problematiky moderních dějin v širším záběru. Postupy výuky (metody): V předmětu Maturitní dějepis vyučující využívají rozsáhlou škálu postupů (metod) výuky, z nichž mezi nejvýznamnější patří: výklad, diskuse, skupinová i individuální práce studentů (např. forma miniprojektů ), hraní rolí, tvůrčí psaní, brainstorming, dramatizace, metoda expertních skupin aj. Součástí výuky mohou být též přednášky a besedy (odborníci, pamětníci). Maturitní okruhy jsou rozděleny do dvou typových skupin: 1. Témata zahrnující určitá významná období obecných a českých (resp. československých ) dějin (např. český stát ve středověku aj.). 2. Témata problémová, která sledují určitý historický jev, problém (např. revoluce, dekolonizace, válka v dějinách aj.). Plánovaným záměrem je postupovat v chronologickém pořadí, pokud jde o témata zahrnující určitá významná období obecných a českých (resp. československých) dějin a vkládat mezi ně témata problémová (většinou tehdy, kdy sledovaný jev problém vznikal, případně, když měl největší význam či vliv). Postup bude koordinován s potřebami studentů: některým lépe zvládnutým tématům se bude věnovat méně času, problematičtějším více.

13 MATURITNÍ OKRUHY DĚJEPIS (ŠKOLNÍ ROK 2010/2011) 1. (1T) Formování státu a společnosti po neolitické revoluci. 2. ( 1CH) Antický svět I. Charakterizujte klíčové etapy dějin starověkého Řecka 3. (2CH) Antický svět II. Charakterizujte klíčové etapy dějin starověkého Říma. 4. (3CH) Významné mezníky evropského středověku 5. (4CH) Český stát ve středověku 6. (5 CH) Významné mezníky evropského (světového) novověku 7. (6 CH) České země a habsburská monarchie v století 8. (2T) Národy a jejich formování 9. (3T) Velká válka jako akcelerátor změn 10. (7 CH) Naše dějiny v první polovině 20. století 11. (4T) Moderní totalitarismus 12. (8CH) Druhá světová válka 13. (5T) Kolonialismus a dekolonizace 14. (9CH) Formování bipolárního systému po 2. světové válce, první fáze studené války (do r. 1953) 15. (10 CH) Naše dějiny v období 1945 začátek 60. let. 16. (11CH) Západ a Východ po roce 1953 (do poloviny 80. let) 17. (12CH) Naše dějiny v období od začátku 60. let. do pádu komunismu 18. (6T) Fenomén města dějinách 19. (7T) Formy a charakter vlády 20. (8T) Struktura společnosti v dějinách a její proměny 21. (9T) Válka a její charakter v dějinách 22. (10T) Fenomén revoluce v dějinách 23. (11T) Konflikty ve jménu víry 24. (12T) Historie jedna či neomezené množství? 25. (13T) Proměny v životě lidské civilizace v 19. a na zač. 20. století (věda, technika, kultura, životní styl) 26. (14T) Historická propedeutika 27. (13CH) Svět na prahu nového tisíciletí 28. (15T) Interpretace historického problému Okruhy označené CH jsou spíše rázu klasického - chronologického popisu a charakteristiky určitého historického období, okruhy označené T mapují určité téma (problém) v komplexnosti bez ohledu na časové ohraničení.