PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

Transkript

1 L 25/ PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/140 ze dne 29. ledna 2018 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky a o ukončení šetření dovozu určitých výrobků z litiny pocházejících z Indie EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie ( 1 ) (dále jen základní nařízení ), a zejména na čl. 9 odst. 2 a 4 uvedeného nařízení, po konzultaci s členskými státy, vzhledem k těmto důvodům: 1. POSTUP 1.1. Prozatímní opatření (1) Dne 16. srpna 2017 uložila Evropská komise (dále jen Komise ) prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1480 ( 2 ) (dále jen prozatímní nařízení ) prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny s lupínkovým grafitem (tzv. šedá litina) nebo litiny s kuličkovým grafitem (známé také jako tvárná litina) a jejich částí, které pocházejí z Čínské lidové republiky (dále jen ČLR ), do Evropské unie (dále jen Unie ). (2) Komise zahájila šetření dne 10. prosince 2016 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen oznámení o zahájení ) na základě podnětu, který podalo dne 31. října 2016 sedm výrobců v Unii, konkrétně společnosti Fondatel Lecompte SA, Ulefos Niemisen Valimo Oy Ltd, Saint-Gobain PAM SA, Fonderies Dechaumont SA, Heinrich Meier Eisengießerei GmbH & Co. KG, Saint-Gobain Construction Products UK Ltd a Fundiciones de Odena SA (dále jen žadatelé ), kteří představují více než 40 % celkové výroby určitých výrobků z litiny v Unii. (3) Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen období šetření ) a zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen posuzované období ) Následný postup (4) Po oznámení podstatných skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen poskytnutí prozatímních informací ), žadatelé, čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products, dále jen CCCME ), ad hoc sdružení dovozců, kteří nejsou ve spojení, Free Castings Imports (dále jen FCI ), dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, indičtí vyvážející výrobci a sedm čínských vyvážejících výrobců předložilo písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním. (5) Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Slyšení se uskutečnila s CCCME, FCI a žadateli. S CCCME proběhla dvě slyšení, jimž předsedal úředník pro slyšení v obchodních řízeních. (6) Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami a zabývala se jimi níže. ( 1 ) Úř. věst. L 176, , s. 21. ( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1480 ze dne 16. srpna 2017, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z litiny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 211, , s. 14).

2 L 25/7 (7) Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro vyvození závěrečných zjištění. Za účelem ověření odpovědí na dotazník dovozců, kteří nejsou ve spojení, se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto společností: Hydrotec Technologies AG, Wildeshausen, Německo, Mario Cirino Pomicino S.p.A., Neapol, Itálie. (8) Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě má v úmyslu uložit konečné antidumpingové clo na dovoz litinových výrobků pocházejících z ČLR do Unie a s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla a ukončit šetření dovozu litinových výrobků pocházejících z Indie do Unie (dále jen poskytnutí konečných informací ). (9) Všem účastníkům řízení byla poskytnuta lhůta, během níž mohli k uvedeným konečným informacím předložit svá stanoviska. CCCME, FCI, výrobní odvětví Unie a tři vyvážející výrobci vyjádřili svá stanoviska v písemných podáních po poskytnutí konečných informací a také v rámci slyšení. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a vzaty v úvahu Poskytnutí prozatímních informací (10) CCCME a Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory uvedly, že poskytnutí prozatímních informací Komisí je nedostatečné, čímž poškozuje jejich práva na obhajobu, a požádaly Komisi o další objasnění a poskytnutí dalších informací. (11) Pokud jde o výpočty dumpingu, výše uvedené strany požádaly o další informace ohledně konkrétní metodiky použité u každého typu výrobku, ohledně běžné hodnoty získané na základě těchto metodik podle typu výrobku, ohledně dumpingových rozpětí vyplývajících z různých metodik, ohledně částek použitých pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk a ohledně objemu prodeje jednotlivých typů výrobků prodávaných na indickém trhu s uvedením podílu ziskových transakcí. (12) CCCME rovněž požádala Komisi o poskytnutí přehledu typů výrobků s uvedením celkového objemu vývozu všech čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v členění podle typu výrobku a s uvedením celkového objemu domácího prodeje indických výrobců. (13) CCCME navíc tvrdila, že Komise nezveřejnila informace ohledně konkrétních typů výrobků výrobců ve srovnatelné zemi a že čínští vyvážející výrobci a CCCME nejsou schopni určit, zda existují rozdíly, které si zasluhují úpravu, protože neznají druh výrobků použitých k určení běžné hodnoty. (14) Metodika použitá k výpočtu dumpingového rozpětí byla podrobně popsána v 61. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za účelem ochrany obchodně citlivých informací spolupracujících indických výrobců a vyvážejících čínských výrobců zařazených do vzorku byly podrobné výpočty dumpingu poskytnuty jen vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, a to včetně metodiky použité k výpočtu běžné hodnoty u každého typu výrobku. (15) Protože se však údaje použité ke stanovení běžných hodnot vztahovaly jen na dvě skupiny společností ve srovnatelné zemi, nebylo možné poskytnout souhrnné údaje ohledně běžné hodnoty bez zveřejnění obchodně citlivých údajů týkajících se těchto stran. Běžná hodnota byla proto uváděna v rozmezích. (16) Komise neprovedla celkové souhrnné výpočty podle typů výrobků prodávaných všemi čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Místo toho Komise provedla výpočty podle typu výrobku a podle vyvážejícího výrobce. Navíc souhrnné údaje, jež CCCME požadovala za všechny čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku a srovnatelné indické výrobce ohledně objemů prodeje v členění podle typu výrobku, představují obchodně citlivé informace ve smyslu článku 19 základního nařízení. Komise proto tuto žádost zamítla. (17) Nicméně dokument s podrobnostmi o technických vlastnostech celé škály různých typů výrobků prodávaných na srovnatelném trhu a na trhu Unie indickými výrobci zařazenými do vzorku byl zahrnut do souboru informací, jež nejsou důvěrné, před poskytnutím prozatímních informací.

3 L 25/ (18) Na podporu své žádosti o poskytnutí dalších informací CCCME zpochybnila soudržnost rozpětí cenového podbízení a dumpingových rozpětí zveřejněných v prozatímním nařízení a stejné obavy zopakovala i po poskytnutí konečných informací. Tvrdila, že jelikož byla jako srovnatelná země vybrána Indie a jelikož čínští a indičtí vyvážející výrobci měli podobná rozpětí cenového podbízení, logickým důsledkem bylo, že by vyvážející výrobci v obou zemích měli mít rovněž podobná dumpingová rozpětí. CCCME tvrdila, že informace, jež má k dispozici, nejsou k pochopení a okomentování zjištění Komise v tomto ohledu dostatečné. (19) Komise uvedla, že jak je vysvětleno ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, rozdíly v rozpětích cenového podbízení indických a čínských vyvážejících výrobců jsou vysvětleny rozdílným sortimentem výrobků čínského a indického vývozu do Unie. Komise připomněla, že rozpětí cenového podbízení jsou výsledkem porovnání výrobků vyvážených čínskými vyvážejícími výrobci s podobnými výrobky prodávanými výrobním odvětvím Unie, zatímco dumpingová rozpětí čínských vyvážejících výrobců jsou výsledkem porovnání výrobků vyvážených z ČLR do Unie s podobnými výrobky prodávanými na indickém domácím trhu. Z tohoto důvodu, jak uznává i samotná CCCME, je možným výsledkem rozdíl mezi těmito dvěma rozpětími. (20) Kromě toho během slyšení CCCME dne 8. září 2017, jemuž předsedal úředník pro slyšení v obchodních řízeních, Komise vysvětlila, proč úprava týkající se nevratné DPH u dumpingového rozpětí stanoveného pro čínské vyvážející výrobce ovlivnila vzájemné srovnání indických a čínských výsledků. Tato úprava byla rovněž předmětem níže uvedených připomínek CCCME. (21) Pokud jde o výpočty újmy, CCCME tvrdila, že Komise nevzala v úvahu žádost CCCME o úplný přístup k výpočtům účinků na objem a ceny, k výpočtům rozpětí újmy a ukazatelů újmy a k případným dalším důvěrným informacím, z nichž tyto výpočty vycházely. CCCME v tomto ohledu uvedla, že povinnost Komise zachovávat důvěrnou povahu informací není absolutní a měla by být v rovnováze s právem zúčastněných stran na obhajobu. Jako příklad CCCME uvedla, že jí Komise neposkytla informace o vlastnostech výrobků, jež byly použity ke srovnání cen na straně výrobního odvětví Unie. (22) CCCME dále navrhla způsoby, jak by mohla Komise dojít k tomu, co podle ní představuje potřebnou rovnováhu mezi důvěrnou povahou informací a právem na obhajobu. Sem patřily například návrhy na poskytnutí souhrnných informací. CCCME navrhla, že by Komise mohla poskytnout výpočty cenového podbízení s konsolidovanými údaji za všechny čínské vyvážející výrobce zařazené do vzorku a konsolidovanými údaji za všechny výrobce v Unii zařazené do vzorku. CCCME uvedla, že se domnívá, že poskytnutím takto sestavených údajů zúčastněným stranám, jež samy nepůsobí jako hospodářské subjekty na trhu, by Komise náležitě respektovala důvěrnou povahu podkladových údajů. (23) CCCME kritizovala skutečnost, že Komise neustále upřednostňuje důvěrnou povahu informací před právem CCCME na obhajobu bez jakéhokoli posouzení konkrétních okolností, postavení CCCME s ohledem na dotyčné informace a obecněji bez řádného zohlednění důležitosti práva na obhajobu. (24) Komise s tímto posouzením nesouhlasila. Každou informaci, o kterou CCCME žádala, Komise jednotlivě posoudila a dne 25. srpna 2017 poskytla CCCME veškeré informace s výjimkou informací, které neexistovaly, nebyly součástí spisu nebo byly důvěrné. Pokud informace nebyly součástí spisu nebo byly důvěrné, Komise řádně odůvodnila, proč je odmítá poskytnout. Komise zejména neprováděla celkové souhrnné výpočty cenového podbízení ani výpočty cenového podbízení v členění podle kontrolních čísel jednotlivých výrobků (dále jen PCN nebo typ výrobku ). Místo toho provedla výpočty cenového podbízení podle typu výrobku a podle vyvážejícího výrobce. Souhrnné informace proto nebyly při šetření použity a nebyly součástí spisu. (25) Pokud jde o důvěrné informace, Komise připomněla, že má povinnost takové informace chránit podle článku 19 základního nařízení. Dále měla Komise za to, že veřejně přístupný spis k této věci, který byl zpřístupněn stranám včetně CCCME, obsahoval veškeré informace, jež jsou relevantní pro jejich věc a jež byly při šetření použity. V případě, že informace byly považovány za důvěrné, obsahoval veřejně přístupný spis jejich smysluplné shrnutí. Všechny zúčastněné strany včetně CCCME měly k veřejně přístupnému spisu přístup a mohly si jej prostudovat. Pokud jde o CCCME, Komise uvedla, že ačkoli CCCME zastupuje mimo jiné i čínské odvětví výroby odlitků, nebyl jí žádným jednotlivým vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku povolen přístup k jeho důvěrným informacím. Důvěrné informace zaslané čínským vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku tudíž nemohly být CCCME poskytnuty.

4 L 25/9 (26) S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že CCCME a vyvážející výrobce dostali příležitost plně uplatnit své právo na obhajobu, a jejich tvrzení zamítla. (27) Po poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala své tvrzení, že jí v plném rozsahu nebylo umožněno uplatnit právo na obhajobu. CCCME si nevyžádala nové informace ani nepředložila nová tvrzení. CCCME zejména neodpověděla na informační dopis, ve kterém se Komise podrobně vyjádřila k otázkám, které CCCME dne 15. září 2017 předložila úředníkovi pro slyšení v obchodních řízeních. Komise toto tvrzení zamítla, protože jak je uvedeno v 10. až 26. bodě odůvodnění tohoto nařízení, poskytla komoře CCCME úplný přístup k informacím, jež nejsou důvěrné, a řádně odůvodnila, proč odmítá poskytnout informace důvěrné, nebo takové, jež nejsou součástí spisu Výběr vzorku (28) Seznam čínských vyvážejících výrobců obsažený v příloze tohoto nařízení byl pozměněn tak, aby zahrnoval i názvy dvou vyvážejících výrobců, které byly v prozatímním nařízení buď vynechány, nebo nesprávně napsány. (29) Během šetření informoval jeden čínský vyvážející výrobce nezařazený do vzorku Komisi, že změnil svůj název. Komise byla s předloženými důkazy spokojena. Seznam čínských vyvážejících výrobců byl odpovídajícím způsobem pozměněn Individuální zjišťování (30) CCCME vyzvala Komisi, aby přiznala individuální zjišťování osmnácti čínským vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, kteří formálně požádali o toto zjišťování v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. (31) Jak je vysvětleno ve 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přezkoumání tak vysokého počtu žádostí by znamenalo příliš velké zatížení a neumožnilo by dokončit zjišťování ve lhůtě stanovené v základním nařízení. Komise proto nepovolila žádná individuální zjišťování Zacházení jako v tržním hospodářství (32) V průběhu tohoto šetření CCCME a dva čínští vyvážející výrobci opakovali tvrzení, že jelikož oddíl 15 protokolu o přistoupení ČLR k WTO pozbyl po 11. prosinci 2016 platnost, volba srovnatelné země již není odůvodněná a existence dumpingu by měla být stanovena na základě domácích cen a nákladů čínských vyvážejících výrobců. (33) Komise použila stávající platné právní předpisy. V čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) základního nařízení je uvedena metodika stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v ČLR na základě údajů srovnatelné země Období šetření a posuzované období (34) FCI zopakovalo své tvrzení, že posuzované období je příliš krátké, než aby bylo možno dojít k jakémukoli smysluplnému určení, zejména pokud jde o objem dovozu z ČLR, a že doba kratší než čtyři roky je v rozporu se zavedenou praxí Komise, která obvykle volí období nejméně čtyř let. (35) Komise uvedla, že posuzované období určila při zahájení šetření v souladu se svojí běžnou praxí. Jak je vysvětleno ve 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, posuzované období pokrývá celé tři kalendářní roky a období šetření. Nebyl žádný důvod, aby se Komise odchýlila od své běžné praxe a zvolila jinou dobu. Dotyčné tvrzení bylo proto zamítnuto. (36) V každém případě, i kdyby Komise vyhověla požadavku FCI a do analýzy újmy zahrnula i rok 2012, objem dovozu z ČLR by stále za celé období vykazoval přibližně 10 % nárůst. (37) Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně období šetření a posuzovaného období, potvrzuje se 33. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

5 L 25/ DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK Tvrzení týkající se definice výrobku (38) Prozatímní definice dotčeného výrobku je uvedena ve 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. (39) Ve 39. až 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou uvedena tvrzení indických vyvážejících výrobců, jednoho čínského vyvážejícího výrobce, FCI a dvou samostatných dovozců, kteří nejsou ve spojení, a jejich posouzení Komisí ohledně definice výrobku. (40) Po uložení prozatímních opatření předložili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a FCI žádosti o objasnění a další tvrzení, podle nichž by některé typy výrobků měly být z definice výrobku vyloučeny. Žádosti o vyloučení se týkaly těchto typů výrobků: litinové kryty podléhající normě EN 1433, stupadla a zvedací rukojeti, součásti Gatic s rozměrem větším než mm, kryty s poklopem, kryty typu stop tap box podléhající normě EN 1563 a mříže podléhající normě EN 124. (41) Pokud jde o žádost jednoho dovozce o potvrzení vyloučení výrobků typu litinových krytů a mříží odvodňovacích žlábků podléhajících normě EN 1433, Komise potvrdila, že mříže odvodňovacích žlábků podléhají normě EN 1433, a jsou proto v souladu se 44. a 60. bodem odůvodnění prozatímního nařízení vyloučeny z definice dotčeného výrobku. Pokud jde o litinové kryty, Komise uvedla, že mají stejné fyzické vlastnosti a použití a podléhají stejné normě jako mříže odvodňovacích žlábků. Komise proto litinové kryty vyloučila z definice dotčeného výrobku. (42) Pokud jde o žádost FCI, aby Komise potvrdila vyloučení výrobků typu stupadel a zvedacích rukojetí z definice výrobku, Komise stanovila, že tato stupadla a zvedací rukojeti se nepovažují za součást definice výrobku v rámci tohoto šetření, protože mají jinou funkci než výrobky, které jsou popsány v definici dotčeného výrobku. Jsou to druhy příslušenství dotčeného výrobku, ale nemají stejné technické vlastnosti jako dotčený výrobek nebo jeho části. Stupadla a zvedací rukojeti se skutečně nepoužívají k zakrytí podzemních nebo podpovrchových systémů ani k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům či výhledu na ně. (43) Dovozce uvedený v 41. bodě odůvodnění předložil další informace ohledně své žádosti uvedené ve 45. až 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se vyloučení součástí Gatic s rozměrem větším než mm z definice výrobku. Tyto součásti nespadají do působnosti normy EN 124 a jsou více než dvakrát dražší než tradiční poklopy vstupních šachet. (44) Jelikož součásti s rozměrem menším než mm mohou být součástí výrobku s rozměrem větším než mm, nelze je odlišit od dotčeného výrobku na základě žádné z fyzických a technických vlastností výrobku. K tomuto se Komise vyjádřila v 51. až 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Rozdíl v ceně výrobku proto není důležitý. (45) Po poskytnutí konečných informací společnost Gatic trvala na tom, že součásti krytů vstupních otvorů s individuální světlostí větší než mm by měly být vyloučeny z definice výrobku, protože takovéto velké součásti nespadají do působnosti normy EN124. Celní orgány členských států mohou navíc snadno rozlišit součásti se světlostí větší než mm (které nepodléhají opatřením) od součástí se světlostí menší než mm (které opatřením podléhají). Neexistuje tudíž pádný důvod pro to, aby součásti se světlostí větší než mm nebyly vyloučeny z působnosti opatření. (46) V 52. a 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je uvedeno, že veškeré fyzické a technické vlastnosti dotčených výrobků se vztahují rovněž na součásti Gatic, bez ohledu na světlost výrobku. Na tyto vlastnosti nemá vliv skutečnost, že součásti Gatic s individuální světlostí větší než mm nepodléhají normě EN 124. Dotčený výrobek totiž není definován touto normou a zahrnuje více typů výrobků, než kolik jich podléhá normě EN 124. Komise proto toto tvrzení zamítla.

6 L 25/11 (47) Jiný dovozce podal žádost, aby byly z definice dotčeného výrobku výslovně vyloučeny výrobky podléhající normě EN (48) Z důvodů uvedených v 54. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise potvrdila, že tyto výrobky nespadají do definice výrobku v rámci tohoto šetření, a definici výrobku v normativní části příslušným způsobem upravila. (49) FCI prohlásilo, že v Unii neexistuje žádná výroba krytů s poklopem v souladu s německými normami a že v Unii nebudou k dispozici žádné kryty s poklopem z tvárné litiny, pokud budou uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz krytů s poklopem z ČLR. (50) Komise uvedla, že kryty s poklopem, a to i v souladu s německými normami, výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí. (51) Komise dále připomněla, že konečná antidumpingová opatření se neukládají za účelem uzavření trhu s dotčeným výrobkem pro dovoz z ČLR. Pokud v Unii neexistuje výroba určitých typů krytů s poklopem v souladu s německými normami, mají uživatelé stále možnost získat tento výrobek ze třetích zemí včetně ČLR. (52) FCI předložilo žádost o vyloučení krytů typu stop tap box, jelikož nepodléhají normě EN 124, nýbrž normě EN Kryty typu stop tap box jsou jednou z kategorií krytů s poklopem. Kryty s poklopem již byly předmětem žádosti o vyloučení, která byla zamítnuta v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto zamítla i žádost o vyloučení krytů typu stop tap box z definice dotčeného výrobku. (53) FCI předložilo žádost, aby byly dále vyloučeny také mříže podléhající normě EN 124, jelikož mají přesně stejné funkce jako mříže odvodňovacích žlábků podléhající normě EN Tyto výrobky spadají pod různé normy, protože mříže odvodňovacích žlábků podléhající normě EN 1433 se testují společně s kanálem pod nimi, zatímco mříže podléhající normě EN 124 se testují samostatně, podobně jako poklopy vpustí a poklopy vstupních šachet. (54) Komise uvedla, že technické vlastnosti takových mříží, poklopů vpustí a poklopů vstupních šachet jsou stejné, jelikož všechny tyto výrobky podléhají normě EN 124. Nelze je snadno a přímo odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, a proto byla žádost o vyloučení mříží podléhajících normě EN 124 z definice dotčeného výrobku zamítnuta. (55) Po poskytnutí konečných informací FCI zopakovalo své tvrzení, že mřížová část odvodňovacích žlábků podléhá normě EN 1433 a mříže podléhající normě EN 124 sdílejí totožné fyzické a materiálové vlastnosti a stejný výrobní proces. Ve skutečnosti se tedy jedná o identické výrobky. FCI dále uvedlo, že tvrzení Komise, že samostatné mříže žlábků není možné snadno a přímo odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, je v naprostém rozporu s fakty tohoto případu. (56) Komise poznamenala, že působnost normy EN 124 je omezena na poklopy vpustí a poklopy vstupních šachet. Mříže podléhající normě EN 124 jsou proto považovány za součást těchto výrobků. Z tohoto důvodu mřížová část odvodňovacích žlábků podléhající normě EN 1433 a mříže podléhající normě EN 124 nemohou být považovány za identický výrobek. (57) Když Komise uvedla, že tyto mříže podléhající normě EN 124 není možné snadno vizuálně odlišit od jiných typů dotčeného výrobku, měla tím na mysli, že tyto mříže není možné snadno vizuálně odlišit od mříží, které se používají jako kryt poklopu vpusti nebo poklopu vstupní šachty umožňujícího protékání vody skrz ně do šachty nebo do vpusti a které spadají pod dotčený výrobek jako jeho součást. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto. 3. DUMPING 3.1. ČLR Srovnatelná země (58) Žadatelé zopakovali svůj nesouhlas s volbou Indie jako srovnatelné země z důvodu zkreslení vyplývajících z vývozních subvencí, vývozní daně a dvojí přepravní politiky ovlivňující cenu železné rudy. (59) K těmto tvrzením se Komise vyjádřila v 80. a 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Nebyl předložen žádný nový argument, a tato tvrzení byla proto zamítnuta.

7 L 25/ Běžná hodnota (60) Jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, při výpočtu běžné hodnoty pro prozatímní dumpingová rozpětí byla u každého typu výrobku vyváženého čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku nejprve stanovena běžná hodnota u každého indického srovnatelného výrobce a poté byl společně stanoven vážený průměr těchto běžných hodnot podle typu výrobku za použití údajů o množství vyrobeném každým indickým výrobcem. (61) Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise připomínky od několika zúčastněných stran, které tvrdily, že použití početně zjištěných hodnot mohlo zvýšit běžnou hodnotu stanovenou ve srovnatelné zemi. (62) Zejména CCCME uvedla, že při výpočtu běžné hodnoty ve srovnatelné zemi měla Komise možnost vlastního uvážení, pokud jde o úroveň dostatečných množství podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. (63) CCCME také tvrdila, že pokud jeden čínský vyvážející výrobce splnil kritérium reprezentativnosti, měla by se stejná běžná hodnota na základě ceny použít pro stejný typ výrobku u všech ostatních čínských vyvážejících výrobců. (64) Komise přijala oba technické argumenty ohledně kritéria dostatečného množství a použití běžné hodnoty na základě ceny a odpovídajícím způsobem přepracovala výpočet běžné hodnoty. (65) Vzhledem ke skutečnosti, že při šetření spolupracoval více než jeden výrobce zařazený do vzorku ve srovnatelné zemi, Komise přehodnotila způsob stanovení běžné hodnoty tak, aby použití početně zjištěných běžných hodnot co nejvíce snížila. (66) V tomto ohledu, pokud byla běžná hodnota založena na ceně při domácím prodeji v Indii uskutečněném v běžném obchodním styku a v dostatečném množství, byla použita tato cena, a nikoli průměrná běžná hodnota odvozená od této ceny a početně zjištěná běžná hodnota u ostatních výrobců. To je v souladu s čl. 2 odst. 7, podle kterého by se běžná hodnota měla spíše vypočítat, než aby se použily domácí ceny obdobného výrobku ve srovnatelné zemi. (67) Pokud nebyl nějaký typ výrobku prodáván na domácím trhu žádným indickým výrobcem zařazeným do vzorku, ale alespoň jeden indický výrobce zařazený do vzorku tento typ výrobku vyráběl, byla běžná hodnota početně zjištěna za použití výrobních nákladů plus prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z domácího prodeje při běžném obchodním styku tohoto indického výrobce. Vyjádřeno v procentech z obratu se součet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitý v těchto případech pohyboval v rozmezí od 1 % do 10 % u výrobků z šedé litiny a v rozmezí od 10 % do 20 % u výrobků z tvárné litiny. (68) Pokud na úrovni typu výrobku neexistovala žádná shoda, Komise použila běžnou hodnotu založenou na domácím prodeji v běžném obchodním styku u všech typů výrobků, které se vyrábějí ze stejných surovin. U čtyř z pěti čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se tato situace týkala méně než 1,2 % z celkového objemu vývozu. U jednoho čínského vývozce zařazeného do vzorku to představovalo více než 50 % objemu vývozu. Tento čínský vývozce prodával poměrně drahé nadstandardní výrobky, jimž se nemohly rovnat typy výrobků, které vyrábějí a prodávají výrobci zařazení do vzorku ve srovnatelné zemi a u nichž nebylo možno vyčíslit úpravu směrem nahoru oproti běžné hodnotě. Použitím průměrné běžné hodnoty všech typů výrobku ze stejné suroviny se dumpingové rozpětí tohoto vyvážejícího výrobce nezvýšilo. (69) CCCME a Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory rovněž vyjádřily nesouhlas s metodikou, kterou Komise použila k výpočtu běžné hodnoty u typů výrobků prodávaných v nedostatečném množství. Po změnách uvedených v 64. až 68. bodě odůvodnění výše již toto tvrzení nebylo relevantní, jelikož nevznikla situace vyžadující určení běžné hodnoty výpočtem. (70) Po poskytnutí konečných informací CCCME uvedla, že by Komise měla pro stanovení běžné hodnoty použít prodejní, režijní a správní náklady a zisk z domácího prodeje v běžném obchodním styku všech indických výrobců. (71) Za okolností popsaných v 67. bodě odůvodnění a podle jasného znění čl. 2 odst. 6 základního nařízení byla Komise nucena použít částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku z domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku indického výrobce, který vyráběl daný typ výrobku.

8 L 25/13 (72) Tvrzení CCCME, že by Komise měla vybrat různé prodejní, režijní a správní náklady a zisk jiných společností, které dotčený typ výrobku nevyráběly, a poté je nějakým způsobem zprůměrovat, bylo proto zamítnuto. (73) Po poskytnutí konečných informací CCCME požádala Komisi, aby potvrdila, že do výrobních nákladů indických výrobců nebyly zahrnuty nepřímé daně, že neovlivnily test ziskovosti a že nebyly zahrnuty do domácích cen použitých ke stanovení běžné hodnoty. (74) Komise potvrdila, že ceny ani náklady, které byly použity pro stanovení běžné hodnoty, neobsahovaly nepřímé daně a že nepřímé daně neměly žádný dopad na test ziskovosti Vývozní cena (75) Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ohledně vývozní ceny, byl potvrzen 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení Srovnání (76) Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že běžná hodnota by měla být upravena podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby odrážela skutečnost, že tento výrobek nenavrhli čínští vyvážející výrobci. Návrh poskytl dovozce, který není ve spojení. (77) Jelikož indičtí výrobci zařazení do vzorku navrhli obdobný výrobek prodávaný na jejich domácím trhu, Komise toto tvrzení přijala. Poměrné vyčíslení této úpravy bylo provedeno na základě příslušných údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. (78) CCCME uvedla, že úprava za účelem zohlednění nepřímých daní je nezákonná a není uvedena v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení mezi úpravami provedenými podle čl. 2 odst. 10. CCCME tvrdila, že úprava za účelem zohlednění částečného vrácení daně z přidané hodnoty je založena na tom, jak Komise posoudila status Čínské lidové republiky jakožto země, která nemá tržní hospodářství. (79) Komise tato tvrzení zamítla. Komise provedla úpravu v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) za účelem zohlednění rozdílu mezi nepřímými daněmi u vývozního prodeje z ČLR na vývoz do Unie (kdy se ukládá 17 % daň z vývozu a 5 % z ní se poté vrací) a nepřímými daněmi z domácího prodeje v Indii (kdy se domácí cena započítává bez daně). Tato úprava nijak nesouvisí s uplatněním metodiky srovnatelné země na ČLR. V 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není tato úprava uvedena, protože byla nedopatřením vynechána. Tato úprava však byla uvedena v rámci zvláštního poskytnutí prozatímních informací vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Žádný z nich neměl k této úpravě žádné připomínky. (80) Po poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala svou námitku ohledně skutečnosti, že Komise použila čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení pro zajištění srovnatelnosti mezi exportní cenou z ČLR a běžnou hodnotou z Indie. CCCME tvrdila, že jelikož systém vývozní DPH byl jedním z důvodů, proč ČLR není zemí s tržním hospodářstvím, nemohl být použit pro úpravu za účelem cenového srovnání. Tento argument byl zamítnut. Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je Komise v případě, že země není tržním hospodářstvím a nebyl jí přiznán status země působící v tržním hospodářství ( MET ), povinna nalézt alternativní zdroje běžné hodnoty. Jakmile je běžná hodnota stanovena, je Komise povinna zajistit spravedlivé a přiměřené srovnání v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 10 základního nařízení. (81) Jak je uvedeno 79. bodě odůvodnění výše, vývoz odlitků z ČLR je předmětem částečně vratné vývozní DPH, zatímco domácí prodej v Indii má všechny daně vráceny. Proto pro zajištění spravedlivého srovnání v souladu s ustálenou judikaturou ( 1 ) měla Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení povinnost upravit běžnou hodnotu, stejně tak jako to Komise učinila také u jiných rozdílů ovlivňujících srovnání podle dalších ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení. ( 1 ) Rozsudek z 19. září 2013, věc C-15/12 P Dashiqiao Sanqiang Refractory Materials v. Rada, ECLI:EU:C:2013:572, body

9 L 25/ (82) Pokud by byl společnosti v ČLR udělen MET, použila by se stejná úprava běžné hodnoty, jelikož by byl zjištěn stejný rozdíl daně. (83) CCCME a dva čínští vyvážející výrobci tvrdili, že by Komise měla poskytnout další informace, aby odůvodnila použití zkráceného PCN, které identifikuje různé typy výrobků, při výpočtech a dopad tohoto použití na spravedlivé srovnání. (84) V této souvislosti Komise uvedla, že svou povinnost zajistit spravedlivé srovnání splnila a že zkrácené PCN jí umožnilo porovnat celkový objem vývozu s nejpodobnějšími druhy obdobného výrobku s ohledem na jejich základní fyzikální vlastnosti. Komise nezjistila žádný rozdíl v tržní hodnotě vlastností výrobku, jež byly ve zkráceném PCN vynechány. Navíc žádný čínský vyvážející výrobce nepředložil vyčíslené údaje, které by odůvodňovaly požadavek na provedení úpravy za účelem zohlednění rozdílů ve fyzických vlastnostech. (85) Po poskytnutí konečných informací CCCME a dva čínští vyvážející výrobci zopakovali, že Komise nezajistila srovnatelnost cen. CCCME tvrdila, že by Komise měla provést úpravy kvůli rozdílnostem ve výrobcích, ať již jsou zohledněny v původních vlastnostech PCN, či nikoli. CCCME tvrdila, že neměla přístup k technickým vlastnostem výrobku prodávaném indickými výrobci a oznámení celých PCN výrobku vyráběného indickými výrobci nebylo dostatečné. (86) Komise tato tvrzení zamítla. Komise připomněla, že v červnu 2017 zpřístupnila všem zúčastněným stranám klasifikaci výrobků vyráběných ve srovnatelné zemi podle patnácti technických vlastností původního PCN. Kromě katalogů výrobků, které indičtí výrobci neměli, neměla Komise žádný jiný alternativní zdroj technických informací, který by nebyl svou povahou důvěrný nebo který mohl být smysluplně shrnut pro účely přezkumu dalšími zúčastněnými stranami. (87) Přestože CCCME byla dokonale obeznámena s patnácti vlastnostmi výrobku vyráběného indickými výrobci v původním PCN, nepřišla s žádným konkrétním tvrzením ohledně toho, jaké úpravy by měly být provedeny, a to ne jen mimo PCN, ale dokonce ani v rámci PCN. Komise navíc v průběhu inspekce na místě neshledala potřebu takovéto úpravy. Je třeba poznamenat, že samotná CCCME ve svém podání ze dne 22. prosince 2016 týkajícím se volby srovnatelné země sama zdůraznila, že použití Indie by vyřešilo problémy se srovnatelnými typy výrobku, a to opět proto, že tyto údaje by byly reprezentativnější [ ]. Využitím Indie jako srovnatelné země bude objem zdrojových údajů podstatně větší, a je proto mnohem pravděpodobnější, že Komise bude mít k dispozici dostatek údajů pro srovnání typů výrobků. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. (88) CCCME uvedla, že Komise by měla upravit výrobní náklady indických výrobců za účelem zohlednění údajných nesrovnalostí vyplývajících z nízkého objemu výroby výrobků z tvárné litiny. CCCME však toto tvrzení nepodložila žádnými důkazy. (89) Jelikož bylo zjištěno, že prodej výrobků z tvárné litiny v Indii je reprezentativní, Komise konstatovala, že taková úprava není opodstatněná. V každém případě, jelikož toto tvrzení bylo nepodložené, muselo být zamítnuto. (90) Po poskytnutí konečných informací CCCME své tvrzení zopakovala a prohlásila, že Komisi vysvětlila, že údajné nesrovnalosti měly za následek nepřiměřeně vysoké náklady na výrobu. CCCME doplnila, že jelikož nebyly předloženy žádné informace týkající se nákladů indických výrobců, nebyla s to učinit podložené tvrzení ohledně úpravy. (91) Komise k tomuto tvrzení neobdržela žádné podrobnější vysvětlení. Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací CCCME uvedla, že může docházet k nesrovnalostem ve výrobě nebo nadužívání různých nákladových faktorů, což vede k tomu, že jednotkové výrobní náklady jsou chybně vysoké. CCCME byla nekonkrétní či mlčela, pokud jde o to, který výrobní náklad byl dotčen, vůči jakému kritériu by nesrovnalost měla být stanovena a jak by měla být vypočtena úprava. (92) Komise nesouhlasila, že takové tvrzení nelze učinit v případě neoznámení výrobních nákladů indickými výrobci. (93) Za prvé jsou údaje indických výrobců z povahy věci důvěrné a není možné je shrnout za účelem kontroly jinou zúčastněnou stranou způsobem, který by byl užitečný pro účel sledovaný CCCME a který by zároveň ochránil obchodně citlivé údaje indických výrobců.

10 L 25/15 (94) Za druhé jsou výrobní procesy v Indii a ČLR velice podobné. Toto bylo potvrzeno v 79. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a v podání CCCME ze dne 22. prosince 2016, které se týkalo volby Indie jako srovnatelné země. CCCME uvedla, že většina čínských výrobců jsou malé slévárny a výrobní proces není automatizovaný, ale spíše manuální. Také uvedla, že je všeobecně známo, že Indie a Čína jsou si z hlediska úrovně rozvoje a velikosti podobné a s ohledem na další prvky ovlivňující náklady a ceny si jsou ČLR a Indie navzájem podobné více než Čína a kterákoliv jiná země. Proto mohla CCCME, která dle svého tvrzení zastupuje vysoký počet čínských výrobců všech velikostí, tato tvrzení učinit bez potřeby přístupu k důvěrným informacím čínských výrobců. Na základě vlastní znalosti odvětví by měla být schopna určit, které výrobní vzorce a výrobní poměry vedou k údajným nepřiměřeným jednotkovým výrobním nákladům, a podložit svoje tvrzení o úpravě. (95) Komise nenalezla žádný prvek, který by ospravedlňoval úpravu výrobních nákladů indických výrobců ve vztahu k určení běžné hodnoty ve srovnatelné zemi. S ohledem na skutečnost, že objem prodeje indických výrobců byl shledán reprezentativní, a jelikož CCCME neučinila žádné konkrétní a podložené tvrzení, Komise zamítla tvrzení, že výrobní náklady indických výrobců by měly být upraveny. (96) Jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise neoprávněně upravila jeho vývozní ceny o úvěrové náklady, protože tyto náklady mu nevznikly. (97) Komise toto tvrzení zamítla. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání cen, byly opravné položky k zohlednění úvěrových nákladů uplatněny na vývozní ceny všech čínských vyvážejících výrobců, kteří poskytli platební podmínky svým zákazníkům, jelikož jakýkoli poskytnutý úvěr je faktor, který se při stanovení účtovaných cen bere v úvahu. U tohoto vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že svým zákazníkům poskytoval úvěr, a proto byla úprava zohledňující úvěrové náklady opodstatněná, ačkoli si daná společnost nevypůjčila peníze na pokrytí období mezi dodáním a platbou ze strany zákazníka. (98) Po poskytnutí konečných informací CCCME prohlásila, že by Komise měla provést úpravu běžné hodnoty, pokud je tato založena na cenách pro zohlednění nepřímých daní nesených materiály, které jsou fyzicky použity v obdobném výrobku. (99) Protože však v tomto případě materiály použité v obdobném výrobku nezahrnovaly dovozní poplatky nebo nevrácené daně, návrh CCCME, aby toto vedlo k úpravě ceny, je nepodstatný Dumpingová rozpětí (100) Jak je podrobně uvedeno v předchozích bodech odůvodnění, Komise vzala v úvahu některé připomínky zúčastněných stran a přepočítala dumpingové rozpětí čínských vyvážejících výrobců. (101) Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující: Tabulka 1 Konečná dumpingová rozpětí Společnost Konečné dumpingové rozpětí Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory 15,5 % Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd. 31,5 % Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd. 38,1 % Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd. 21,3 % Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd. 25,0 % Ostatní spolupracující společnosti 25,4 % Všechny ostatní společnosti 38,1 %

11 L 25/ Indie (102) Po poskytnutí informací Komise neobdržela žádné další připomínky ohledně Indie. (103) Komise proto potvrdila své prozatímní závěry, že u skupin vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku nebyl dumping zjištěn. (104) V důsledku toho Komise potvrdila, že podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení nezjistila žádný dumping u spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku a že ani u všech ostatních vyvážejících výrobců v Indii nezjistila žádný dumping, protože vývoz indických spolupracujících vyvážejících výrobců představuje velmi vysoký podíl (asi 85 %) z celkového objemu indického vývozu do Unie. 4. ÚJMA 4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii (105) Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 108. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Spotřeba v Unii (106) Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Dovoz z ČLR (107) CCCME zopakovala své obavy, jež vyjádřila ve svém podání ze dne 23. ledna 2017, ohledně spolehlivosti údajů o dovozu dotčeného výrobku. Zpochybnila metodu, na jejímž základě dospěli žadatelé k údajům o dovozu omezeným na dotčený výrobek za použití upravených údajů Eurostatu, které schválila Komise, a namítla, že by Komise měla své posouzení újmy objektivně založit na skutečných důkazech, a nikoli na nepodložených domněnkách žadatelů. CCCME dále tvrdila, že povinnost získat spolehlivé údaje o dovozu spočívá na Komisi. (108) Na podporu svého tvrzení o údajné nespolehlivosti údajů Komise o dovozu a o nemožnosti použít tyto údaje jako skutečný důkaz předložila CCCME 6. listopadu 2017 poprvé údaje o objemu vývozu dotčeného výrobku z ČLR, o kterých tvrdila, že jsou založeny na čínské celní statistice vývozu dotčeného výrobku, a které důvěrně shromáždila na základě jednotlivých transakcí. CCCME dále tvrdila, že dokáže z popisu výrobku stanovit, které výrobky nejsou dotčeným výrobkem, a může proto spočítat skutečný objem vývozu dotčeného výrobku z ČLR. (109) Komise uvedla, že objem exportu dotčeného výrobku vypočítala sama CCCME, a to i dle jednotlivých transakcí, z celních údajů ČLR, čímž došlo k vyloučení určitých popisů výrobku. Komise posoudila údaje o vývozu poskytnuté CCCME a zjistila, že tyto údaje nemohou změnit její závěry ohledně trendů podílu na trhu, objemu dovozu a spotřeby v Unii za posuzované období. Komise dále uvedla, že CCCME nepředložila žádný důkaz o úplnosti a přesnosti shromážděných údajů. Komise také uvedla, že CCCME neupřesnila, kterou oficiální databázi celních úřadů ČLR, jež by dovolovala sběr údajů dle jednotlivých transakcí a identifikaci popisu výrobku, použila. Na závěr Komise uvedla, že statistika vývozu z ČLR není nezbytně totožná se statistikou dovozu shromažďovanou Eurostatem z důvodu nutného zpoždění mezi vývozem z ČLR a vlastním dovozem do Unie. Komise posoudila údaje o vývozu poskytnuté CCCME a zjistila, že tyto údaje nemohou změnit její závěry ohledně trendů podílu na trhu, objemu dovozu a spotřeby v Unii za posuzované období. Komise tudíž tvrzení o nespolehlivosti údajů o dovozu jí použitých zamítla. (110) Komise uvedla, že metoda použitá žadateli k získání údajů o dovozu týkajících se dotčeného výrobku během posuzovaného období byla založena na údajích Eurostatu. Tato metoda zahrnovala pro rok 2013 celková množství u výrobků kódů KN a , dále 30 % celkového množství výrobku kódu KN a celkové množství výrobku kódu KN snížené o pevně stanovený objem. Po změně KN kódů žadatelé použili pro období od roku 2014 až do období šetření 60 % kódu KN , pokud jde o dovoz z ČLR, a celkové množství výrobku kódu KN snížené o pevně stanovený objem.

12 L 25/17 (111) Jelikož Komise nenalezla žádný jiný alternativní zdroj informací, který by přesněji odrážel údaje o dovozu dotčeného výrobku, považovala metodu založenou na údajích Eurostatu za nejvhodnější. Proto tvrzení CCCME zamítla. (112) FCI i CCCME prohlásily, že metodika použitá k posouzení dovozu z ČLR nesprávně zahrnovala celkové množství všech výrobků dovážených pod kódem KN snížené o pevně stanovený objem, jak navrhli žadatelé, jelikož tento kód nebyl typicky použit pro dotčený výrobek před uložením antidumpingových opatření v roce 2005 a žadatelé neposkytli důkazy, že byl tento kód KN použit u dovozu dotčeného výrobku po roce FCI proto požádalo o vyloučení nebo o zohlednění určité části výrobků tohoto kódu KN při výpočtu objemu dovozu dotčeného výrobku. (113) Komise uvedla, že analýza dovozu výrobků pod tímto kódem KN od uložení prozatímních opatření do začátku října 2017 ukázala významný objem dovozu v množství tun výrobků pod kódem TARIC z ČLR, který se týká výhradně dotčeného výrobku. Je proto zřejmé, že dotčený výrobek se dováží také pod kódem KN Komise však neměla žádný důkaz o tom, že od roku 2005 vykazoval dovoz jiných výrobků pod tímto kódem KN stejný trend jako dovoz dotčeného výrobku. Použití procentního podílu za posuzované období by tudíž bylo nespolehlivé. (114) Proto se Komise rozhodla objem dovozu z ČLR neupravit. Komise dále uvedla, že i kdyby tento kód KN ze své analýzy vyloučila, objem dovozu by stále vykazoval srovnatelný nárůst podílu na trhu za posuzované období. (115) CCCME uvedla, že Komise ani žadatelé neobjasnili odhadovaný procentní podíl objemu dovozu dotčeného výrobku pod kódem KN a důvod, proč byl procentní podíl objemu dovozu výrobku pod kódem během posuzovaného období stabilní. (116) Jak je uvedeno ve 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise při stanovení objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR vycházela z metody navržené žadateli, protože ji považovala za spolehlivou a objektivní. Žádnou jinou spolehlivější metodu žádná strana nenavrhla. Za účelem vyloučení mříží odvodňovacích žlábků použila Komise průměrný objem prodeje mříží odvodňovacích žlábků vyráběných čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku za období šetření, který činí 10 % celkového dovozu. Tento procentní podíl byl použit pro posuzované období. Jelikož CCCME neposkytla žádné jiné údaje o objemu dovozu mříží odvodňovacích žlábků z ČLR, bylo toto tvrzení zamítnuto. (117) FCI uvedlo, že v tomto případě nelze zjistit žádné významné zvýšení dovozu a že při zohlednění všech let od vypršení platnosti antidumpingových opatření v roce 2010 se dovoz zvýšil pouze v letech 2013 a 2014 a ačkoli v období šetření byl dovoz nad úrovní roku 2013, byl výrazně nižší než v letech 2010 a (118) Komise došla k názoru, že posuzované období je přiměřené a v souladu s běžnou praxí Komise při zkoumání trendů významných pro posouzení újmy. Proto nevzala v úvahu předchozí roky, jak navrhovalo FCI. (119) Pokud jde o cenové podbízení, FCI uvedlo, že prozatímní výpočty jsou zavádějící, neboť srovnávaly ceny výrobků prodávaných čínskými slévárnami dovozcům v Unii s cenami výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie konečným spotřebitelům a nebraly v úvahu náklady nesené výhradně dovozci, kteří nejsou ve spojení. Mezi tyto náklady patří náklady na výzkum a vývoj, na vytváření vzorů a prototypů, na certifikaci, na homologaci, na kontrolu kvality a shody, na skladování a na prodej. (120) Komise tyto údaje ověřila a rozhodla se upravit rozpětí cenového podbízení o tyto náklady. Ceny ze závodu výrobního odvětví Unie byly sníženy o vážené průměrné náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku na výzkum a vývoj, které pokrývají všechny příslušné náklady uvedené v předchozím bodě odůvodnění. Úprava činila 2,2 % obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku. (121) Kromě toho byla provedena úprava dovozní ceny o dovozní náklady dosahující přibližně 33 EUR na tunu, a to na základě údajů dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, jež byly ověřeny po uložení prozatímních opatření.

13 L 25/ (122) CCCME požadovala další podrobnosti o rozpětí cenového podbízení v členění podle jednotlivých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Pro účely zjištění újmy se dopad dumpingového dovozu na ceny analyzuje jako jeden z ukazatelů újmy a čl. 3 odst. 3 základního nařízení vyžaduje, aby cenové podbízení bylo značné. V tomto případě lze cenové podbízení v rozmezí od 31,6 % do 39,2 % považovat za značné. Aby se k takovému zjištění dospělo, není nutné, aby každá transakce vykazovala rysy cenového podbízení. Je tomu tak proto, že účinek a dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie se analyzuje jako celek, tedy včetně cenového podbízení ze strany dumpingového dovozu. V každém případě jsou níže pro informaci uvedena rozpětí cenového podbízení vyvážejících výrobců zařazených do vzorku: Tabulka 2 Rozpětí cenového podbízení Společnost Rozpětí cenového podbízení Botou City Wangwu Town Tianlong Casting Factory 35,9 % Botou Lisheng Casting Industry Co., Ltd. 31,6 % Fengtai (Handan) Alloy Casting Co., Ltd. 39,2 % Hong Guang Handan Cast Foundry Co., Ltd. 38,4 % Shijiazhuang Transun Metal Products Co., Ltd. 37,0 % (123) Po poskytnutí konečných informací žadatelé zpochybnili metodiku, kterou Komise použila k úpravě jejich cen ze závodu směrem dolů, místo aby upravila dovozní ceny směrem nahoru, protože většinu nákladů na výzkum a vývoj vůbec nenesou dovozci, nýbrž je vynakládají výrobci v ČLR. Žadatelé dále usoudili, že náklady po dovozu jsou příliš vysoké a mohou zahrnovat náklady související s dovozem mříží odvodňovacích žlábků a nesprávné dovozní clo 2,7 % namísto 1,7 % na všechny výrobky z tvárné litiny. (124) Úprava nákladů na výzkum a vývoj o rozpětí cenového podbízení a úroveň pro odstranění újmy byla založena na jedné straně na ověřených údajích výrobců v Unii zařazených do vzorku a na straně druhé na důkazech předložených v průběhu inspekcí na místě u dovozců, kteří nejsou ve spojení, o tom, že jim vznikají takové náklady na výrobu dotčeného výrobku v ČLR. Protože žadatelé své tvrzení, že tyto náklady dovozcům, kteří nejsou ve spojení, nevznikají, nepodložili důkazy, Komise jejich tvrzení zamítla. (125) Výpočet nákladů po dovozu je založen na ověřených údajích dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku. Tyto údaje se týkaly výhradně dotčeného výrobku, a nezahrnují tedy vyloučené výrobky (např. mříže odvodňovacích žlábků). Proto Komise toto tvrzení zamítla. (126) Pokud jde o úpravu o dovozní clo, použila Komise sazbu cla použitelnou na dovoz výrobků z tvárné litiny. Nebrala přitom v potaz případná nesprávná prohlášení za účelem vyhnutí se zaplacení řádného dovozního cla. Toto tvrzení bylo proto také zamítnuto. (127) Po poskytnutí konečných informací poskytlo FCI výsledky dvou nedávných zakázkových řízení italských veřejných subjektů, která vyhrál prodejce unijních výrobců, jenž za obdobný výrobek nabídnul cenu nižší, než byla cena nabídnutá dovozci, kteří nejsou ve spojení, za dotčený výrobek, která byla o mnoho nižší, než cena deklarovaná žadateli a uvedená v prozatímním nařízení. (128) Komise uvedla, že takovéto nedávné nepřímé důkazy nejsou dostatečné pro vyvození závěru, že její ověřené údaje za období šetření by měly být považovány za nespolehlivé. Kromě toho je sortiment výrobků v těchto zakázkových řízeních odlišný od průměrného sortimentu výrobků a jeho odpovídajících výrobních nákladů. Proto Komise toto tvrzení zamítla. (129) Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky ohledně dovozu z ČLR ani ohledně revize výpočtů cenového podbízení uvedené ve 119. až 122. bodě odůvodnění, Komise potvrdila všechny ostatní závěry uvedené ve 115. až 128. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.