Obnova lesa. Obnova lesa
|
|
- Jan Ovčačík
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 základní pojmy Obnovou lesa lesních porostů proces nahrazování starého porostu novým pokolením tento proces se uskutečňuje i v lesích přírodních bez přičinění člověka pod pojem obnova lesa řadíme všechny druhy a způsoby vzniku nových porostů na lesní půdě, kde bezprostředně předtím les již byl vytváření nového lesa na půdách nelesních, nebo na plochách nově určených za pozemky k plnění funkcí lesa, kde bezprostředně předtím les nebyl, nazýváme zalesňováním. lesnická praxe běžně používá (i když nesprávně) pojmu zalesňování i pro umělou obnovu (síjí, sadbou již existujících porostů
2 základní pojmy Obnova - důležitý úsek pěstební činnosti ve kterém končí produkční období předchozího lesa a kdy má být účelně likvidován a vytvořen včas nový porost s vlastnostmi (po stránce druhové, věkové i prostorové), které budou co nejlépe plnit požadované funkce (produkční, ekologické, evironmentální). Právě při obnově lesních porostů má člověk největší možnost tyto vlastnosti porostu ovlivnit. Pro pochopení procesu obnovy lesa je účelné srovnání obnovy v lese přírodním a v lese hospodářském. Obnova v lese přírodním V lese přírodním se jeho vlastnosti (struktura i růstové a reprodukční procesy) mění podle vývojových stádií a vývojových fází. Základní vývojová stadia jsou stadium dorůstání, stadium optima stadium rozpadu 7 8 Obnova v lese přírodním Proces obnovy, zejména jeho první fáze (nástup nové generace) se uskutečňuje ve stadiu rozpadu, kdy většina stromů dosáhne fyzického stáří. Podmínky pro vznik a přežití nové generace jsou dány vytvořením porostních mezer, které mohou mít různou velikost i tvar. Nejčastěji dochází k odumírání jednotlivých stromů (vlivem fyziologického stáří, chorobou, poškozením bleskem, větrem apod.), někdy však může dojít ke zničení měnších či větších skupin stromů (např. požárem, větrem) a vznikají tak obnovní prvky v nichž může vznikat a odrůstat nové pokolení. 9 Pojmy Les přírodní Prales Obnova v lese přírodním Popis Les pralesovitého vzhledu (struktura věková a prostorová Nevylučuje se dřívější ovlivnění člověkem Zachovala se původní struktura skladba Les nedotčený, neovliněnýčlověkem (jen boreální zóna Sibiře a Kanady. Nejtypičtější forma přírodního lesa 10 Obnova v lese přírodním Obnova v lese přírodním Význam studia pralesů (pralesovitých rezervací) Struktura Zákonitosti prořeďování Zákonitosti přirozeného výběru Průběh obnovy Další studie Poučení pro strukturu hospodářského lesa Poučení pro fytotechniku v hospodářském lese Biologického a ekologického významu 11 Příčiny zániku stromů v pralese Fyzické stáří Jiné vlivy Abiotické blesk (požár), vítr (vývraty) Biotické hmyzí aj. škůdci 12 2
3 Obnova v lese přírodním Obnova v lese přírodním Obnova v pralese Clonná převládá Struktura pralesů důsledek přirozené obnovy Druhová skladba většinou les smíšený Jednotlivá, nebo maloplošná Velkoplošná málo mimořádně (katastrofa) 13 Věková struktura Horizontální struktura Vertikální struktura většinou les různověký Různé formy smíšení: jednotlivé, hloučkovité, skupinkovité, skupinové Původně víceetážový, po zahuštění horní, nejstarší složky, po kulminaci výškového přírůstu zůžení etáží (i jednoetážové) 14 Obnova v lese hospodářském V lese hospodářském se při obnově lesa vychází z přírodních zákonitostí lesa přírodního a proces obnovy se člení do dvou částí: odstranění dospěleho (mateřského) porostu vytváření nového porostu Z uvedeného vyplývá, že oběčásti procesu obnovy spolu velmi úzce souvisí jejich časová posloupnost může být variabilní. Zpravidla předcházejí zásahy do mateřského porostu vytváření nového porostu, často však dochází ke vzniku nového porostu a teprve potom se nově vzniklý porost likviduje (uvolňuje se porost nový). Celý proces obnovy tedy může být velmi variabilní a v lesním hospodářství to vedlo ke vzniku různých druhů, způsobů a variant obnov. podle způsobu vzniku jedinců nového porostu generativní nový jedinec vzniká ze semene vegetativní nový jedninec vzniká vegetativní cestou podle způsobu vytváření nového porostu: přirozená nový porost vzniká přirozenou cestou, nalétnutím (opadem) semen, nebo z výmladků (zpravidla pařezových, ev. kořenových) mateřských stromů umělá nový porost vzniká uměle síjí semene, výsadbou sazenic (sazenice mohou být generativního i vegetativního původu) ev. přímo sadbou řízků podle velikosti mýcené plochy velkoplošná probíhá na celé ploše porostu, nebo obnovním prvku, jehož šířka je větší než výška okolního porostu a příznivý vliv okolního porostu na obnovovanou plochu (následny porost) je malý nebo žádný. maloplošná probíhá na plochách (obnovních prvcích) různého tvaru, do výměry cca 0.3 ha, jsou obklopeny plně zapojeným mateřským porostem, který poskytuje obnovované ploše (následnému porostu) horní nebo boční zastínění
4 podle délky obnovní doby = doba od prvního úmyslného zásahu (za účelem obnovy) až do domýcení původního porostu a zajištění porostu následného podle polohy nového porostu vzhledem k porostu mateřskému. krátkodobá Obnovní doba krátkodobá trvá do let dlouhodobá pod porostem nový porost vzniká na ploše s účastí stromů mateřského (původního) porostu obnova clonná vedle porostu nový porost vzniká na ploše bez účastí mateřského (původního) porostu nebo jeho části obnova holosečná obnovní doba dlouhodobá nad 30 let. Obnovní doba dílčí se vztahuje k obnově určitéčásti porostu (obnovnímu prvku), obnovní doba celková k obnově celého porostu obnova vedle porostu obnova vedle porostu obnova vedle porostu obnova vedle porostu
5 obnova pod porostem obnova pod porostem obnova pod porostem obnova pod porostem obnova pod porostem obnova pod porostem
6 obnova pod porostem podle množství odebíraných a rozmístění mateřských stromů clonná okrajová holosečná typický případ obnovy pod mateřským porostem, kdy se těží zpravidla opakovaně jednotlivé stromy, po určitou dobu zůstává clona ponechaných stromů mateřského porostu. Tím se vytváří lepší podmínky pro vznik nového pokolení a pro jeho růst. Obnova končí domýcením mateřského porostu (nebo jeho části). Využívá se zejména pro přirozenou obnovu principem je vytvoření porostního okraje, který při vytváření nového porostu využívá ekologické podmínky cloněné i přilehlé volné plochy. Muže se použít pro přirozenou i umělou obnovu nový porost se vytváří na holé ploše, tj. na ploše na které byly vytěženy všechny stromy (nejsou na ní rozmístěny žádné stromy) mateřského (původního) porostu. Používá se převážně pro umělou obnovu Genetická klasifikace lesních porostů Kritéria: 1. původnost, nebo nepůvodnost dřeviny, 2. objemová produkce; u kategorií A a B má být vyšší než tabulkový průměr pro danou bonitu dřeviny, 3. zdravotní stav (odolnost vůči nepříznivým činitelům abiotickým a biotickým), 4. morfologické znaky stromů v porostu (zejména přímost, plnodřevnost, vhodný typ větvení, přirozené vyvětvování), 5. jakost dřeva; 33 Fenot. Kateg. A B C D Genetická klasifikace lesních porostů Vlastnosti hospodářsky vysoce hodnotné porosty, původní nebo je jejich původnost pravděpodobná ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu porosty průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivého zdravotního stavu. porosty geneticky a hospodářsky nevhodné, (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Bližší charakteristika do této kategorie se zařazují i porosty, které nejsou púvodní, avšak vynikají množstvím produkce, jakostí, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi, u vybraných lesních dřevin se z porostů této kategorie nesklízí osivo, tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou, nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou. Tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je porosty geneticky 34 hodnotnějšími. Zdroje reprodukčního materiálu Reprodukčním materiálem lesních dřevin, určeným k obnově lesa nebo k zalesnění se rozumí: a) plody a semena pro generativní reprodukci, b)části rostlin (řízky, rouby, pletiva) pro vegetativní reprodukci, c) rostliny vypěstované generativním nebo vegetativním způsobem, d) rostliny pocházející z náletů a nárostů. Pro obnovu lesa se může použít pouze reprodukční materiál specifikovaný vyhláškou4 Zdroje reprodukčního materiálu lesní porosty výběrové stromy uznané semenné sady uznané matečnice uznané klonové archivy uznané semenné porosty (udržovací porosty) nálety nárosty
7 lesní porosty Zdroje reprodukčního materiálu porosty uznané ke sklizni osiva; což jsou dospělé porosty, event. porostní skupiny nebo etáže, které byly vybrány a schváleny pro sběr reprodukčního materiálu porosty neuznané ke sklizni osiva; kromě vybraných lesních dřevin výběrové stromy Zdroje reprodukčního materiálu stromy mimořádně geneticky hodnotné z hlediska množství a jakosti produkce nebo odolnosti, které svými vlastnostmi převyšují stromy stejného druhu a věku na daném stanovišti, a které jsou určeny a uznány především pro odběr roubů k produkci roubovanců, sběru semen a k dalším šlechtitelským účelům Zdroje reprodukčního materiálu Zdroje reprodukčního materiálu uznané semenné sady účelové výsadby potomstev lesních dřevin (generativních i vegetativních), které byly založeny a uznány k produkci osiva uznané matečnice účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností, které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního materiálu pro vegetativní množení uznané klonové archivy Zdroje reprodukčního materiálu účelové výsadby lesních dřevin požadovaných vlastností, které byly založeny a uznány k odběru reprodukčního materiálu pro vegetativní množení Zdroje reprodukčního materiálu uznané semenné porosty (udržovací porosty) což jsou porosty lesních dřevin pocházející z osiva porostů fenotypové kategorie A a slouží k zachování genofondu nejcennějších porostů
8 Zdroje reprodukčního materiálu nálety růstové fáze lesa, které vznikly z přirozené obnovy a jsou tvořeny jedinci, jejichž další existence není dosud růstově zabezpečena Přenos sazenic Zásady přenosu semen a sazenic lesních dřevin Oblasti původu nárosty růstové fáze lesa, které vznikly přirozenou obnovou a jsou tvořeny růstově zabezpečenými jedinci Umělá obnova podle dřevin Rozsah přirozené obnovy
9 Obnova v lese hospodářském Umělá obnova Založení porostu přímou činnostíčlověka Síjí (obnova generativní) Sadbou obnova generativní obnova vegetativní Umělá obnova - rozsah Rozsah umělé obnovy v ČR: (obvykle se uvádí 85-90% ) Rozsah umělé obnovy včr podle v roce, Způsob obnovy Umělá z toho opakovaná ha Přirozená Celkem Podmínky přirozené obnovy Přirozená obnova v lese hospodářském Podmínky přirozené obnovy Možnosti ovlivnění Klady malé náklady na obnovu velký počet jedinců větší možnost výběru při výchově Zápory nároky na správnou volbu obnovných postupů je vázána na výskyt semenných roků nelze ve větší míře zlepšovat genofond nelze měnit druhovou a prostorovou skladbu zhoršená ekonomika těžby a soustřeďování dřeva Rozsah přirozené obnovy v ČSR dlouhodobý průměr 8-12%, ovlivněno neúplnou evidencí (zakrývání nezdarů umělé obnovy) v ČR podle údajů z roku 1994 pouze 2.4% přítomnost dostatečného počtu plodících stromů vhodných k reprodukci vhodný stav půdy pro klíčení, vzcházení a semenáčků vhodné klimatické podmínky (v době od nalétnutí do vzejítí) do jisté míry odstraněním nevhodných (relativní zvýšení vhodných) uvolněním geneticky vhodných (plodnost) do jisté míry biologicky - struktura porostu, rozklad surového humusu mechanicky - zraňováním půdy (obnažení minerálního podkladu) nelze ovlivnit výskyt semenného roku nelze ovlivnit Podmínky přirozené obnovy Plodnost Podmínky přirozené obnovy šíření semen zrání semen opad semen způsob transportu semen biologická zralost půdy výmladnost dřevin, druhy výmladnosti a jejich využití v lese hospodářském Velmi lehká Lehká Středně těžká Těžká
10 Podmínky přirozené obnovy šíření semen Podmínky přirozené obnovy šíření semen Hmotnost Velmi lehká Přizpůsoben í semene Létavá Médium šíření Vzduch (vítr) Dřeviny Topol, Bříza, Vrba Vzdálenost šíření Více kilometrů Pěstební hlediska Velmi vzdálené obnovované plochy, velké holoseče Hmotnost Lehká Přizpůsoben í semene Létavá Médium šíření Vzduch (vítr) Dřeviny Jilm, Jasan, Javor, Lípa, Smrk, Jedle, Douglaska, Modřín Vzdálenost šíření 50% v obvodu koruny, 40% na 2-4 stromové délky Pěstební hlediska Až 50 m široké, vhodně položené, okrajové a pruhové seče Podmínky přirozené obnovy šíření semen Podmínky přirozené obnovy šíření semen Hmotnost Lehká Přizpůsoben í semene Vzduch Médium šíření Voda Dřeviny Olše Vzdálenost šíření Mimo okruh koruny, podle transportníc h možností Pěstební hlediska Na všech volných plochách s minerální půdou Hmotnost Středně těžká Přizpůsobení semene Médium šíření Ptáci Dřeviny Třešeň, Dub Vzdálenost šíření Část v okruhu koruny, část nepravidelně až několik kilometrů Pěstební hlediska Pod clonou porostu. I na volných plochách - nelze ovlivnit Hmotnost Těžká Podmínky přirozené obnovy šíření semen Přizpůsoben í semene Médium šíření Ptáci, hlodavci Dřeviny Dub, Buk Vzdálenost šíření V okruhu koruny, nebo málo za obvod, nepravidelně na větší vzdálenost Pěstební hlediska Plánovitě clonné způsoby. Prostřednictvím živočichů nepravidelně velké malé Podmínky přirozené obnovy vývoj dřevin v přirozené obnově Nároky na světlo velmi velké dřeviny BR, MD, BO Boč, JS, borovice horská JV charakteristika pionýrské dřeviny 59 stín snášející snášející velké zastínění HB, JLM, LP, SM BK, JD, JDo dřeviny závěrečného lesa 60 10
11
12
13 Obnova holosečná Podstata Podmínka Význam 77 Obnova, při které se na určité ploše (na obnovním prvku) vytěží všechny stromy zralého porostu. Nový porost vzniká dodatečně na holé pasece na dané ploše neexistuje nálet, nárost, nebo umělá výsadba holosečná obnova je většinou spojena s uměklou obnovou a vztahují se na ni výhody a nevýhody umělé obnovy 78 13
14 Obnova holosečná Obnova holosečná -členění Maloplošné holé seče Rozsah Členění (velikost a šířka obnovního prvku) je vymezena zákonem (1, max. 2 ha, max na 2 h) velkoplošná holoseč šířka obnovního prvku > 1h maloplošná holoseč šířka obnovního prvku < 1 h 79 Příklady postupu Směr pasek pruhová seč kulisová seč pruhová kulisová skupinová (do 0.2 ha) v našich podmínkách nejvhodnější ve směru V-Z, postup obnovy proti J, projevuje se příznivý vliv stěny orientované na S kde převládají větry od Z, nebo JZ potom orientace SZ-JV 80 Obnova holosečná -členění Maloplošné holé seče Seč pruhová holá, pořad postupný Příklady postupu pruhová kulisová skupinová (do 0.2 ha) pruhová seč kulisová seč Směr pasek v našich podmínkách nejvhodnější ve směru V-Z, postup obnovy proti J, projevuje se příznivý vliv stěny orientované na S kde převládají větry od Z, nebo JZ potom orientace SZ-JV Seč pruhová holá, pořad postupný Seč pruhová holá, pořad postupný
15 Seč pruhová holá, pořad postupný Seč pruhová holá, pořad postupný Seč pruhová holá, pořad postupný Seč pruhová holá, pořad postupný Seč kulisová, pořad střídavý Seč kulisová, pořad střídavý
16 Seč kulisová, pořad střídavý Seč kulisová, pořad střídavý Seč kulisová, pořad střídavý Seč kulisová, pořad střídavý Podstata Význam Obnova clonná Na obnovovaném prvku (ploše) se postupně těží stromy zralé a stromy nežádoucí Zápoj mateřského porostu se postupně snižuje Snižuje se postupně clonění mateřským porostem Vytváří se (regulují se) ekologické podmínky pro vznik, přežívání a vývoj náletu menší kolísání půdní a přízemní vlhkosti během dne a roku menší rychlost vnikajícího větru menší množství srážek na půdu, ale menší výpar vhodná pro stinné a polostinné dřeviny (BK, SM ale i DB) vhodná pro dřeviny s těžším semenem (BK, DB) Obnova clonná - hodnocení Klady příznivější podmínky pro přezimování a klíčení semen clona porostu chrání semenáčky před škodlivými vlivy klimatu střídání generací bez náhlého narušení lesního prostředí Zápory snížení asimilace tlumení růstu menším množstvím světla (clonou ) zvýhodnění jedné dřeviny (semenný rok) vznik stejnorodých a stejnověkých porostů
17 Členění clonné obnovy Obnova clonná -členění velkoplošná maloplošná (vliv boční clony h) dlouhodobá krátkodobá pravidelná nepravidelná Velkoplošné clonné seče Obnova clonná -členění Hartig Heyer Mayr Nepravidelná: Bádenská, Bärenthorenská Zkrácená Kravčinského Konšelova (na kosočtverečných polích) Maloplošné clonné seče Skupinová clonná obnova Rothova Čepelovitě skupinová obnova (Šedík) Pruhová clonná obnova Obnova clonná Hartig Hayerova Z 0,8 Slunné stinné dřeviny Cíl: zlepšit plodnost, příprava půdy, odstranění nevhodných stromů, při správné výchově není nutná Z 0,7 0,6 stinné - slunné Po opadu semen, úprava světelných podmínek pro nálet, těží se podúrovňové (vrůstavé, ustupující), stromy s mohutnými korunami Z 0,4 0,2 stinné - slunné Cíl: zvýšení světelného požitku pro biologicky zajištěný nárost Z 0 Cíl: zvýšení světelného požitku pro biologicky zajištěný nárost
18 Podstata Význam Použití Obnova okrajová porost se obnovuje ve vnitřníčásti porosstu, přiléhající k porostní stěně. Využívá se bočního světla. Obnovním prvkem je zpravidla úzká holoseč (0.5 h) zpravidla s postupem od S Spojuje clonné i holosečné postavení, ale jen na určité ploše, je dynamická, poloha porostního okraje se mění zejména v kombinaci s clonnou sečí, umožňuje obnovu stinných i světlomilných dřevin 105 Klady Zápory Různé druhy okrajů Obnova okrajová okrajová obnova je dynamicky pružná, ekologicky nejformovatelnější, nejvariabilnější krátká obnovní doba pro JD a BK to se řeší kombinací se skupinovou sečí Ekologická charakteristika okrajové seče prostý okraj jednorázové uvolnění (úplné odstranění) určitéčásti porostu BO na pískách uvolněný okraj 2-3 fázová clonná seč v okraji Charakteristika okrajové obnovy a seče z hlediska struktury porostu
19 Hospodářský způsob a forma (1) Vyhl. č. 13/1978 pasečný holosečná maloplošná P 3ha; š 2h holosečná velkoplošná P 5ha násečná P 3ha; š 1h š P h podrostní maloplošná podrostní velkoplošná P 3ha; š 2h P 5ha výběrný stromová skupinová P š násečný podrostní výběrný Hospodářský způsob (2) h š 1h Zákon č 289/1995 a vyhl. č. 83/96 holosečný porostní zbytky a por. do 1 ha š bez omezení P 1ha exp. stan. š 1h ost. stan. š 2h výjimka: BO písky, luhy: P 2ha; š bez omezení na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, (kromě exp. HS) P 2ha 113 vyhl. č. 83/96 Ministerstva zemědělství ze dne 19. dubna 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů podrostní násečný holosečný výběrný hospodářský způsob v alternativách, rozlišuje se obnova lesních porostů probíhá pod ochranou těženého porostu obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, jejíž šíře nepřekročí průměrnou výšku těženého porostu, popř. i pod ochranou přilehlého porostu při němž obnova lesních porostů probíhá na souvislé vytěžené ploše, širší než průměrná výška těženého porostu těžba za účelem obnovy a výchovy lesních porostů není časově a prostorově rozlišena a uskutečňuje se výběrem 114 jednotlivých stromů nebo skupin stromů na ploše porostu 19
20 Obnova clonná Rothova liniová seč Obnova kombinovaná Obnova clonná Obnova okrajová Obnova holosečná Obnova Gayerova (1) Obnova Gayerova (3) Obnova Gayerova (2)
21 Obnova Gayerova (4) Obnova Gayerova (5) Obnova Gayerova (6)
Lesnictví a funkce lesa
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny - Pěstění lesů, část 3. Obnova lesa Ing. Robert Knott, Ph.D.
Obnova lesa základní pojmy Obnovou lesa lesních porostů proces nahrazování starého porostu novým pokolením Tento proces se uskutečňuje i v lesích
Obnova lesa Obnova lesa základní pojmy Obnovou lesa lesních porostů proces nahrazování starého porostu novým pokolením Tento proces se uskutečňuje i v lesích přírodních bez přičinění člověka Pod pojem
Hodina Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů
Hodina 34-35 Umělá obnova lesa a zakládání lesních porostů 1 Základní pojmy, hodnocení umělé obnovy obnova lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného porostu přirozená vytváření nového porostu
Obnova lesních porostů. Hospodářské způsoby obnovy lesa
Obnova lesních porostů Hospodářské způsoby obnovy lesa Základní způsoby obnovy porostů podle hospodářských způsobů Obnova lesa je charakterizovaná v lesním zákoně 289/1995 Sb. Tento zákon rozlišuje 4 hospodářské
Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů
Pěstování lesů IV. ročník Modul 6 Hodina 44. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Dubové porosty a porosty s převahou DB Obnova 1. přirozená: Clonnou sečí okrajovou, pruhovou i skupinovou (postup
Les jako ekosystém 1
1 dominantními rostlinami (edifikátory) v lesním ekosystému jsou stromy existence lesa závisí i na mnoha jiných organizmech všechny tyto organizmy na sebe spolu s neživým prostředím působí každý zásah
Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů 1 ochranný (zvláštního určení) 0 1X, 3J 0X BO 7-9 DBZ+2 BK 0-2 HB 0+ LP+ BR 0-1 BRK 0+ MK 0+ KR 1X DBZ 6 DBP 2 HB 1 BRK 1 MK BB KR 3J
BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR
HS 23 PT 1 - smrkový 3 - borový 5 - dubový Základní dřeviny BO5,DB2,LP1,HB1,MD, BK,DG, BR 1-2 K, 2 S, I, 3-4 M BO, DB BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR DB5,BK2,LP1,BO1,HB1,MD,BŘ nízký vysoký průměrný průměrný
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ
PĚSTEBNÍ POSTUPY ZVYŠUJÍCÍ STABILITU A ODOLNOST LESNÍCH POROSTŮ S VÝZNAMNÝM PODÍLEM SMRKU VE STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOHÁCH JIŘÍ REMEŠ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Adaptační
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
Pěstování lesů IV. ročník. Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů
Pěstování lesů IV. ročník Modul 6 Hodina 42. Diferencovaná pěstební technika lesních porostů Modřínové porosty a porosty s příměsí MD Modřín opadavý - Larix decidua Mill. Vysévá se na jaře do prohřáté
Skladba a struktura lesních porostů
Skladba a struktura lesních porostů Struktura (skladba) - lesních porostů Diferenciace přírodních podmínek Vlastnosti dřevin (biologické, morfologické, ekologické Lesní porost je složen z velkého množství
VY_32_INOVACE_381. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_381 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Obnova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:
Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko
P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko V Rámcových směrnicích péče o les pro I. a II. zónu CHKO Křivoklátsko jsou oproti OPRL pro PLO č. 8 Křivoklástko a Český kras
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Bukové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:
Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ
Příloha III Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ (HS) Číslo Kategorie lesa Soubory lesních typů směrnice 01 lesy zvláštního určení 0X, 1X, 1Z, 3J Cílová
Nízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý
Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace
HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM
HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM ID typ opatření Druh opatření Typ opatření Popis Technické parametry Podmínky realizace Možné střety LES-DLOB Pěstební opatření v lesích Podpora hospodářských
Příloha III. Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ
Příloha III Rámcové péče o les podle souborů lesních typů / hospodářských souborů pro ZCHÚ 01 lesy zvláštního 0X listnaté dřeviny mimo akát borovice (zvláště BOC) akát 110-200 40 110 40 100-f 30- podrostní,
Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH
Téma 9-12 Ekonomická efektivnost dlouhodobých záměrů Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická efektivnost LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Složky šlechtění lesních dřevin šlechtění testování rozmnožování Ověřování vyšlechtěného
Těžba dříví. Základní názvosloví
Těžba dříví Základní názvosloví 1. Kácení = oddělení stojícího stromu do pařezu + usměrnění jeho pádu do předem určeného směru. 2. Opracování pokáceného stromu = činnosti při zpracování pokáceného stromu
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
Obnova lesních porostů. Přirozená a umělá obnova
Obnova lesních porostů Přirozená a umělá obnova K nahrazování stávajících starých porostů porosty novými dochází buď přirozenými přírodními procesy nebo úmyslnou lidskou činností. Za vlády Marie Terezie
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
I. Vytvoření východiska obnovy kombinací okrajové clonné seče a vložených prvků listnatých dřevin
Úvod: Pro LHC SLH Dr.R. Kinský Žďár nad Sázavou, který se nachází na okrese Žd'ár nad Sázavou a Havlíčkův Brod I byl zpracován LHP s platností 1999-2008. LHP vypracoval, Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.
Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj
P Ř Í L O H Y Příloha č. 1 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Český ráj Rámcové směrnice péče o les v příloze č. 1 jsou zpracovány pro území I. a II. zóny CHKO a jsou v nich zohledněny cíle ochrany a specifika
Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin. (ing. Miloš Pařízek)
Uznávání zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin (ing. Miloš Pařízek) 21. 10. 2013 Pro umělou obnovu lesa a zalesňování je nutné zajistit reprodukční materiál o Je důležitá je kvalita reprodukčního
± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027
Přílohy návrhové části plánu péče o CHKO Šumava 2012-2027 Příloha č. 1 - I. zóny: rámcové směrnice řízení vývoje pro I. zóny Označení Zóna CHKO Soubory lesních typů Kategorie 29 olšová stanoviště na podmáčených
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP
Lesnictví studijní podklad pro předmět Ekologie a ŽP Lesnictví _ Úvod Legislativa: Lesní zákon 289/1995 Sb. 1996 11 vyhlášek Kompetence: MZe MŽP IŽP + NP, NPR, NPP Kraj. úř. - vyjadřuje se RŽP HÚL Vyhláška
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 44/2010 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 44/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin Ze dne 05.02.2010 Částka
Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Smrkové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
Úvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků
file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...
139/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2004, kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů
- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni
Blue Cat research team XVI. Konference SVOL Střítež / Jihlava, 6.- dubna 2017 M U L T I F U N K Č N Í Ú L O H A L E S ů Dynamika kůrovcovitých v maloplošných ZCHÚ a pěstební postupy v jejich ochranných
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK
LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny
Moravský Krumlov 18.6.2015 Hodnotové přírůstové hospodářství dubu cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav
OBNOVA LESA Obnova lesa v pralesovitých a přírodních lesích Obnova lesa v hospodářských lesích
OBNOVA LESA Jde o proces nahrazování stávajícího zpravidla dospělého lesa novým pokolením (generací) lesních dřevin. Obnova lesa v pralesovitých a přírodních lesích probíhá samovolně ve stádiu rozpadu,
doporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.
Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený
VY_32_INOVACE_361. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_361 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Výchova lesních porostů úvod Vyučovací předmět:
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Semenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
Lesnictví a funkce lesa
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny - Pěstění lesů, část 2. Výchova středně starých porostů Ing.
Příloha č. 1. Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory
P Ř Í L O H Y 1 Příloha č. 1 Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory 2 Příloha č. 2 Rámcové směrnice péče o les v CHKO Lužické hory V rámcových
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Hospodářská úprava lesů Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GKZ Jan Kadavý, LDF MENDELU 1. 11. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK
Role a význam lesnického rámcového plánování v podmínkách GZK Jan Kadavý, LDF MENDELU 4. 10. 2016 Projekt FRAMEADAPT Cíl projektu přispět k návrhu lesnických adaptačních opatření a strategií souvisejících
Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy
Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele
Alternativní postupy hospodaření podle. polohách. požadavků ochrany přírody ve středních. J. Souček, VÚLHM, VS Opočno
Alternativní postupy hospodaření podle požadavků ochrany přírody ve středních polohách J. Souček, VÚLHM, VS Opočno Střední polohy - 3. 5. (DB-BK, BK, JD-BK) LVS, 400-700 m n.m., střední roční teplota 7,5-5,5
Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených
PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního
Hodina Výchova lesních porostů
Hodina 52-60 Výchova lesních porostů Výchova mlazin a tyčkovin Pročistka souhrnný název pro výchovné seče v mladých porostech, tj. v zapojených nárostech, kulturách a mlazinách. Pročistka tedy zahrnuje
Katedra pěstování lesů (KPL)
Katedra pěstování lesů (KPL) Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. Prof. Ing. Ivo Kupka, CSc. Prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc. Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. Doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D.
Přírodní rezervace 395/1992 Sb. (Vyhláška č. XIX/590-13) Jihomoravský kraj Tišnov (Brno - venkov) Lažánky u Veverské Bítýšky.
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 1015 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Vojenský újezd: - - - Velkoplošné ZCHÚ: Výměra ZCHÚ: Přírodní rezervace 395/1992 Sb.
Nástin příčin současné krize lesů a lesnictví a jak ji překonat
Blue Cat research team Nástin příčin současné krize lesů a lesnictví a jak ji překonat Tomáš Vrška Výzkumný ústav Silva Taroucy, odbor ekologie lesa Brno, Czech Republic, www.pralesy.cz Nyní probíhá
II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU
II. Informační seminář FRAMEADAPT Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí Jan Kadavý, LDF MENDELU 12.11.2015 Adaptační opatření VSTUPY Z KA1: 1. Změna dřevinné skladby 2. Postupné
Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy
Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní
Kostelec nad Černými lesy Jak odpovíme na klimatickou změnu. v lesích nižších poloh?
Kostelec nad Černými lesy 28.4.2016 Jak odpovíme na klimatickou změnu v lesích nižších poloh? Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa, Brno Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF, MENDELU Pro Silva
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL
Hlavní adaptační opatření v ČR a jejich implementace v HÚL JAN KADAVÝ ÚHÚLAG LDF MENDELU 7.9.2017, Křtiny Lesnická adaptační hospodářská opatření smysl, účel a význam globální změna klimatu hospodářská
Předmět: Hospodářská úprava lesů II
Předmět: Hospodářská úprava lesů II Komplexní analýza přírodního prostředí 1.1 Přírodní prostředí a jeho složky Prostředí organizmu - vše co působí z okolního prostoru na organizmus faktory - abiotické
Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček
Výsledky NIL2 Jaromír Vašíček Definice pojmu Les podle FAO Forest (F) Les představují pozemky s plochou větší jak 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5m dosahujícím 10 %. Do této kategorie
Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH
Otázky SZZ Lesní inženýrství Ekonomika LH 1. Finanční matematika, časová hodnota peněz. Faktor času. 2. Pracovníci a práce v lesním hospodářství. Produktivita práce a její měření. Mzdové formy odměňování.
Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství
Ekonomika lesního hospodářství Okruhy otázek ke SZZ obor Lesní inženýrství 1. Finanční matematika, časová hodnota peněz. Faktor času. 2. Pracovníci a práce v lesním hospodářství. Produktivita práce a její
1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách
Pěstování dřevinné vegetace na zemědělských půdách Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento projekt
Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K
Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., kterým
Ú P L N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K
Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., kterým
Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů
Genetika a šlechtění lesních dřevin Prokazování původu lesního reprodukčního materiálu pomocí genetických markerů Ing. R. Longauer, CSc. Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů
Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1
Příloha Odůvodnění ÚP : Tabulková část okresního generelu (OG) ÚSES okresu Jeseník biocentra, výběr pro k. ú. obce, doplněná v rámci ÚP 1) LBC v obci : Pořadové číslo: 168 Označení ve výchozím generelu:
PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava
PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava 7. října 1970 VYHLÁŠENÍ NPBL Ať NP Bavorský les zachová tuto
55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Systém ASPI - stav k 1.7.2012 do částky 80/2012 Sb. a 34/2012 Sb.m.s. Obsah a text 55/1999 Sb. - poslední stav textu 55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle 21
II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích
II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle
Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov
Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 277 11 Neratovice Dendrologické posouzení dřeviny, rostoucí na pozemku č. 185/17 k.ú. Neratovice Quercus robur dub letní
Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště
Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště Kód lokality Název EVL Kategorie ochrany: CZ0614134 Údolí Jihlavy NPR, PR, PP Kód typu přírodního stanoviště/kód Název stanoviště/název Kód a název biotopu
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny
Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny Autorský kolektiv Ing. Lukáš Bílek Ph.D, Doc. Ing. Jiří Remeš Ph.D, Mapa je výsledkem
Pěstování účelových lesů. Obory a bažantnice
Pěstování účelových lesů Obory a bažantnice Ing. Václav Hurt, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Peňáz, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento projekt je spolufinancován
Program rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství
Program rozvoje venkova environmentální podpory v lesním hospodářství Program rozvoje venkova 2007-2013 Podpora lesního hospodářství: plošná opatření (osa II) II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.2
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba
Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit
Vývojová stádia lesních porostů
Vývojová stádia lesních porostů Vývojová stádia porostů V hospodářském lese je věk dřevin významným prvkem ovlivňujícím druh a sílu pěstebního zásahu. Podle druhu dřeviny můžeme pozorovat velký rozdíl
Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin
Průmyslové plantáže tvrdých listnáčů a jehličnatých dřevin Ing. Václav Hurt, Ph.D. Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. Přednáška byla uskutečněna v rámci předmětu Pěstování účelových lesů a projektu INOBIO Tento
Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou
Česká lesnická společnost, pobočka PRO SILVA BOHEMICA & Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Nasavrky Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní
Minule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině
Ekologická stabilita lesních ekosystémů v krajině Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Brandýs nad Labem, Mgr. Martin Polívka DiS. MZe Územní systém ekologické stability (ÚSES) a jeho prvky jsou typem území
Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno
Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit
ÚPL N É Z N Ě N Í P R Á V N Í H O P Ř E D P I S U K
Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění nařízení vlády č. 308/2014 Sb., kterým
Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Základy lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních