č /2008 Věc: Magisterské a bakalářské státní závěrečné zkoušky na FST ZČU v Plzni Článek 1 Úvodní ustanovení

Transkript

1 č /2008 DFST 142/08 V Plzni dne Věc: Magisterské a bakalářské státní závěrečné zkoušky na FST ZČU v Plzni Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Státní závěrečné zkoušky (dále jen SZZ) na FST ZČU v Plzni se řídí článkem 14 Studijního a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni ze dne 19. července Zveřejňování diplomových prací (dále jen DP) a bakalářských prací (dále jen BP) se řídí Směrnicí rektora č. 24R/2006 Zveřejňování kvalifikačních prací 3. Doporučená formální úprava práce: viz skriptum vydané na ZČU v Plzni STANĚK, J., NĚMEJC, J. Metodika zpracování a úprava diplomových (bakalářských) prací. Plzeň: ZČU, ISBN DP (BP) lze vypracovat a obhajovat v jazyce českém nebo v jazyce anglickém Článek 2 Výběr tématu diplomové (bakalářské) práce 1. Studenti, kteří hodlají přistoupit ke SZZ, si na příslušné oborové katedře zvolí a zapíší oblast, kterou by chtěli řešit ve své DP nebo BP. Tuto oblast si na katedře zapíší ve druhé polovině letního semestru, nejpozději do konce výuky v LS, který předchází začátku akademického roku, ve kterém bude SZZ skládána. Rámcová témata DP (BP) vypisují katedry v jazyce českém nebo v jazyce anglickém. Fakulta stojní 2. Na základě takto zvolené oblasti bude přiděleno konkrétní téma DP (BP), jehož písemné zadání podepsané děkanem fakulty studenti obdrží během prvního týdne zimního semestru (v rámci semestrálního projektu SPM, SPMDM nebo SPB), tedy začátkem akademického roku, ve kterém dojde ke konání SZZ. Na zadání je uvedeno téma práce, pokyny pro vypracování, orientační rozsah práce, doporučená literatura a jména vedoucího i konzultanta. Diplomovou prací (bakalářskou prací) má student prokázat schopnost práce s odbornou literaturou (při využití vědomostí získaných během studia) k řešení rozsáhlejších praktických úkolů, souvisejících se studovaným oborem, včetně schopnosti dosažené výsledky vyjádřit grafickou a písemnou formou. 3. Zadáním DP (BP) bude zároveň každému studentovi přidělen vedoucí DP (BP), který sleduje formální provedení a logickou skladbu práce a konzultant (konzultuje odbornou část řešení). Strana 1 z 18

2 Článek 3 Semestrální projekt, předdiplomní praxe, předdiplomní projekt 1. Semestrální projekt (SPM, SPMDM, SPB) je zařazen v zimním semestru posledního roku studia. V prvním týdnu student obdrží zadání DP (BP) a začíná zadanou problematiku zpracovávat. Tento projekt slouží především k detailnímu poznání (analýze) stávajícího stavu řešené problematiky. Obvykle je v průběhu zpracován: - časový harmonogram prací při řešení diplomového úkolu, - teoretický úvod, formulace úlohy, cíl práce, jeho zdůvodnění, - historický vývoj, současný stav a jeho hodnocení z hlediska následného řešení, soubor podkladů, - pracovní hypotézy, metody a techniky, které budou použity v DP (BP). Semestrální projekt na závěr semestru student prezentuje a obhajuje před komisí na příslušné katedře. Vedoucí DP (BP) potom na základě posouzení aktivit studenta během semestru (plánované kontrolní termíny) a proběhlé prezentace udělí studentovi zápočet. V průběhu semestrálního projektu se obsah práce upřesňuje a doplňuje v závislosti na aktuálních požadavcích praxe tak, aby jeho obsah byl použitelný do úvodu i teoreticko-metodologické a analytické části DP (BP). 2. Předdiplomní praxe (PP) navazuje na semestrální projekt u prezenčního magisterského studia. V rámci dvoutýdenní PP se student seznámí s řešeným problémem v praxi a získá podklady a praktické vědomosti pro zdárné vypracování DP. Student ji absolvuje na předem dohodnutém pracovišti. Do bakalářských studijních plánů a do magisterských studijních plánů v kombinované formě PP není zařazena. 3. Předdiplomní projekt, projekt k bakalářské práci. Práce studenta v magisterském studijním programu vyústí v tzv. předdiplomní projekt, v bakalářském studijním programu v tzv. projekt k bakalářské práci. Student vychází z poznatků získaných v rámci semestrálního projektu a předdiplomní praxe. Vedoucí DP (BP) průběžně kontroluje činnost studenta (plánované kontrolní termíny). Předdiplomní projekt (projekt k bakalářské práci) student prezentuje a obhajuje na konci semestru před komisí na příslušné oborové katedře. Při negativním hodnocení student neobdrží zápočet a nebude připuštěn ke státní závěrečné zkoušce (SZZ). Článek 4 Změna tématu diplomové (bakalářské) práce 1. Na návrh vedoucího DP (BP) může ve výjimečných případech vedoucí katedry navrhnout děkanovi změnu zadání DP (BP) v průběhu prvního semestru jejího řešení. Jedná se především o případ, kdy by bylo ohroženo řádné odevzdání práce ne vinou studenta. Strana 2 z 18

3 Článek 5 Odevzdání diplomové (bakalářské) práce 1. Termíny odevzdání DP (BP), recenze a konání SZZ jsou dány harmonogramem příslušného akademického roku. Reprobační termíny určí děkan po dohodě s příslušnou oborovou katedrou. 2. Po odevzdání DP (BP) ve stanovené lhůtě (dáno harmonogramem akademického roku pro studenty, kteří budou v daném akademickém roce skládat SZZ), získá student zápočet a 4 kredity. 3. Student je povinen odevzdat DP (BP) a dostavit se k obhajobě v semestru, ve kterém si ji zapsal. Pokud student není schopen odevzdat DP (BP) ve stanoveném termínu, může požádat děkana o odklad odevzdání a obhajoby DP (BP). Mezní termín odevzdání se shoduje s mezním termínem zápočtů za LS a zkoušek za příslušný akademický rok (dán harmonogramem akademického roku pro studenty kteří v daném akademickém roce nebudou skládat SZZ). Žádost o odklad odevzdání DP (BP) musí být podána děkanovi před stanoveným řádným termínem odevzdání a s vyjádřením vedoucího katedry, která DP (BP) zadala. Pokud ani v tomto prodlouženém termínu student DP (BP) neodevzdá, ztrácí tím jeden termín SZZ. 4. Student, jemuž byla kladně vyřízena žádost o odklad odevzdání DP (BP), přistoupí k SZZ buď v podzimním termínu (pokud bude vyhlášen dle čl. 10), nebo v následujícím akademickém roce. 5. Platnost zadání je omezena na dobu dvou na sebe navazujících semestrů. Pokud student neodevzdá do této lhůty DP (BP), může vedoucí katedry, která tuto zadala, rozhodnout zda lze platnost zadání výjimečně prodloužit (maximálně o jeden akademický rok) nebo zda student obdrží nové zadání DP (BP). Odborná katedra musí dodat k podpisu děkanovi schválené zadání s aktuálním datumem. Článek 6 Posudky diplomové (bakalářské) práce 1. Pro obhajobu DP (BP) příslušná katedra zajistí písemné posudky, které vypracuje vedoucí DP (BP) a oponent, jmenovaný vedoucím katedry. Tyto posudky jsou součástí protokolu o konání SZZ. Vedoucí příslušné katedry umožní studentovi nejpozději tři dny před termínem konání SZZ, aby se seznámil s hodnocením DP (BP) vedoucím a s posudkem oponenta. Článek 7 Státní závěrečná zkouška 1. Státní závěrečná zkouška (dále jen SZZ) je veřejná a koná se ústně před státní zkušební komisí, která je obvykle sedmičlenná u magisterského studia a pětičlenná u Strana 3 z 18

4 bakalářského studia. Tuto komisi na návrh vedoucího příslušné katedry jmenuje děkan a schvaluje Vědecká rada fakulty. 2. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda. 3. Zkušební komise je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů této komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. 4. SZZ se zahajuje obhajobou DP (BP). Po této obhajobě se bezprostředně přechází k odborné rozpravě. Průběh SZZ zpravidla nepřesáhne 1 hodinu. 5. V případě, že celkový výsledek SZZ byl hodnocen známkou "nevyhověl", státní zkušební komise může úspěšně obhájenou DP (BP) uznat, takže její obhajoba se při reprobaci již neopakuje. Student přistoupí pouze k odborné rozpravě. V případě klasifikace obhajoby DP (BP) známkou "nevyhověl", komise rozhodne, zda pro opakování SZZ student musí vypracovat novou DP (BP) (bude mu zadáno jiné téma), nebo zda postačí původní DP (BP) pro reprobační obhajobu a bude pouze upraveno či doplněno. 6. Do akademického roku, ve kterém bude SZZ skládána, katedry navrhnou termíny SZZ. Na fakultě koordinuje Proděkan pro studijní záležitosti (PSZ). 7. VK předloží do 10. března k rukám PSZ personální složení komisí pro SZZ. Na FST koordinuje PSZ. 8. Na nejbližší Vědecké radě FST předloží PSZ ke schválení konečné složení zkušebních komisí SZZ 9. Po mezním termínu zápočtů za LS a zkoušek za akademický rok, ve kterém bude SZZ skládána, katedry stanoví konečný program SZZ podle skutečného počtu studentů. Článek 8 Klasifikace státní závěrečné zkoušky 1. O klasifikaci SZZ pojednává čl. 14, odst. 6 a 7, Studijního a zkušebního řádu ZČU v Plzni. Článek 9 Celkové hodnocení studia 1. O celkovém hodnocení studia pojednává čl. 15, Studijního a zkušebního řádu ZČU v Plzni. Článek 10 Podzimní termín Státních závěrečných zkoušek 1. Do konce měsíce května děkan stanoví, zda se uskuteční podzimní termín SZZ (podzimní termín SZZ je obvykle uskutečňován v týdnu před začátkem výuky v následujícím akademickém roce). Strana 4 z 18

5 Přílohy: Příloha č.1 upřesnění průběhu SZZ u Mgr. studia Příloha č.2 upřesnění průběhu - SZZ u univerzitního Bc. studia Příloha č.3 upřesnění průběhu - SZZ u profesního Bc. studia Příloha č.4 - doporučený časový rozvrh SZZ Příloha č.5 - základní okruhy všeobecného strojírenského minima pro studenty k SZZ Příloha č.6 hodnocení diplomové práce Příloha č.7 hodnocení bakalářské práce Příloha č.8 oponentní posudek diplomové práce Příloha č.9 oponentní posudek bakalářské práce Příloha č.10 Examiner s assessment of Master s thesis děkan fakulty strojní Strana 5 z 18

6 UPŘESNĚNÍ PRŮBĚHU SZZ u Mgr. studia Příloha č Magisterskou státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, získal-li student komplexní vědomosti a dovednosti požadované studijními plány magisterského programu N2301 nebo M2301 a je-li schopen získané poznatky uplatňovat při řešení úkolů v praxi. Práce musí dokladovat teoretické znalosti diplomanta. 2. Magisterská státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: a. obhajoba diplomové práce b. odborná rozprava (pro tuto zkoušku jsou stanoveny tématické okruhy) Student může skládat magisterskou státní závěrečnou zkoušku až po získání minimálně 120 kreditů (studium programu N2301) nebo 300 kreditů (studium programu M2301) za předměty magisterského studijního plánu včetně DP, ve skladbě předepsané studijním plánem magisterského programu. Rozsah DP: Celá diplomová práce by měla mít rozsah stran formátu A4. Zkušební komise pro magisterské státní závěrečné zkoušky Doporučený počet členů komise včetně předsedy je minimálně 7. Nejméně jeden člen komise není zaměstnancem FST. Doporučené složení zkušební komise: Předseda: Prof. (Doc.) z jiné VŠ Místopředseda: Prof. (Doc.) z FST z mateřské katedry Členové: 1 člen komise z mateřské katedry (pokud možno Doc. nebo Prof.) 3 členové - zástupci jednotlivých stroj. okruhů (pokud možno Doc. nebo Prof.) okruhy stanoví příslušná odborná katedra 1 významný odborník z průmyslové praxe Vedoucí DP: Konzultant DP: Právo zkoušet při SZZ: akademičtí pracovníci (zejména profesoři, docenti) kmenový pracovník katedry odborní asistenti, vybraní odborníci z praxe mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou FST Strana 6 z 18

7 Příloha č. 2 UPŘESNĚNÍ PRŮBĚHU - SZZ u univerzitního Bc. studia B Bakalářskou státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, získal-li student komplexní vědomosti a dovednosti požadované studijními plány bakalářského programu B2301 a je-li schopen získané teoretické poznatky aplikovat při řešení konkrétních úkolů. 2. Bakalářská státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: a. obhajoba bakalářské práce b. odborná rozprava (pro tuto zkoušku jsou stanoveny tématické okruhy) - Studenti univerzitního bakalářského studijního programu nemusí konat odbornou rozpravu pokud dosáhli váženého studijního průměru (VSP) do 2,40 (včetně) ze všech předmětů studia. Do protokolu o průběhu SZZ se uvede za odbornou rozpravu klasifikace takto: VSP do 1,5 včetně klasifikace výborně VSP od 1,51 do 2,4 včetně klasifikace velmi dobře Pokud student projeví přání absolvovat veřejnou rozpravu i při splnění výše uvedené podmínky, státní zkušební komise mu toto umožní. Student může skládat bakalářskou státní závěrečnou zkoušku až po získání minimálně 180 kreditů za předměty bakalářského studijního plánu včetně BP, ve skladbě předepsané studijním plánem bakalářského programu. Zaměření témat BP pro univerzitní bakaláře : - BP by měla být zaměřena spíše teoreticky (různé rešerše apod.), nebo prakticky (pokud si student např. sežene zadání z průmyslové praxe a nebo mu jej nabídne katedra) - budou zadávána, z větší části, příslušnou odbornou katedrou - BP by měly být zadávány tak, aby pomohly jak s vědeckou, tak pedagogickou činností na katedře (zpracované oblasti mohou být následně použity do přednášek, cvičení apod.). Rozsah BP: Celá bakalářská práce by měla mít rozsah stran formátu A4. Zkušební komise pro bakalářské státní závěrečné zkoušky Doporučený počet členů komise včetně předsedy je minimálně 5. Nejméně jeden člen komise není zaměstnancem FST. Doporučené složení zkušební komise: Předseda: Doc. z FST (zastupuje a zkouší jeden okruh strojírenského základu) Místopředseda: Doc.(Ph.D.) z mateřské katedry Strana 7 z 18

8 členové: 2 členové - zástupci zbývajících okruhů strojírenského základu okruhy stanoví odborná katedra 1 odborník z průmyslové praxe, z partnerské VOŠ Vedoucí BP: Konzultant BP: akademičtí pracovníci (zejména odborní asistenti) kmenoví pracovníci katedry asistenti, studenti Ph.D., vybraní odborníci z praxe Strana 8 z 18

9 UPŘESNĚNÍ PRŮBĚHU - SZZ u profesního Bc. studia B2341 Příloha č Bakalářskou státní závěrečnou zkouškou se ověřuje, získal-li student komplexní vědomosti a dovednosti požadované studijními plány bakalářského programu B2341 a je-li schopen získané poznatky aplikovat při řešení konkrétních, prakticky zaměřených úkolů. 2. Bakalářská státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: a. obhajoba bakalářské práce b. odborná rozprava (pro tuto zkoušku jsou stanoveny tématické okruhy) Student může skládat bakalářskou státní závěrečnou zkoušku až po získání minimálně 180 kreditů za předměty bakalářského studijního plánu včetně BP, ve skladbě předepsané studijním plánem bakalářského programu. Zaměření témat BP pro profesní bakaláře : - BP by měla být zaměřena prakticky (student obdrží zadání z průmyslové praxe, nebo mu jej nabídne katedra). Rozsah BP: Celá bakalářská práce by měla mít rozsah stran formátu A4. Zkušební komise pro bakalářské státní závěrečné zkoušky Doporučený počet členů komise včetně předsedy je minimálně 5. Nejméně jeden člen komise není zaměstnancem FST. Doporučené složení zkušební komise: Předseda: Doc. z FST (zastupuje a zkouší jeden okruh strojírenského základu) Místopředseda: Doc.(Ph.D.) z mateřské katedry členové: 2 členové - zástupci zbývajících okruhů strojírenského základu stanoví odborná katedra 1 odborník z průmyslové praxe, z partnerské VOŠ Vedoucí BP: Konzultant BP: akademičtí pracovníci (zejména odborní asistenti) kmenoví pracovníci katedry asistenti, studenti Ph.D., vybraní odborníci z praxe Strana 9 z 18

10 Doporučený časový rozvrh SZZ Příloha č. 4 1.část: - představení studenta komisi zapisovatelem - 10 až 15 min úvodní slovo diplomanta (představení DP (BP)) - 5 min - komise je seznámena s hodnocením vedoucího práce a s posudkem oponenta - 5 min - student odpovídá na dotazy vyplývající z hodnotitelských posudků - 10 min - odborná diskuse nad DP (BP) Po představení studenta státní zkušební komisi je student předsedou vyzván k úvodnímu slovu, na které je vymezen čas zpravidla 10 až 15 minut. V tomto čase má diplomant možnost seznámit členy komise s tématem práce, řešeným problémem, postupem a metodou řešení, s dosaženými výsledky, ekonomickými efekty a závěrem práce. Po úvodním vystoupení diplomanta je komise seznámena s hodnocením vedoucího práce a s posudkem oponenta. Studentovi je dána možnost se k jejich názorům vyjádřit. Jsou-li součástí hodnocení DP (BP) otázky, student je povinen na ně odpovědět. Dále předseda komise otevře odbornou diskusi nad DP (BP), kdy každý člen komise má možnost se zeptat a vyžádat si objasnění kterékoliv části práce. To je vlastně nenásilné pokračování obhajoby, čímž je prvá část státní zkoušky ukončena. 2.část: - cca 30 min - všeobecná rozprava z širšího vědního základu (viz okruhy k SZZ) Ve druhé části státní závěrečné zkoušky (SZZ) předseda komise vyzve její členy ke všeobecné rozpravě z širšího vědního základu (konstrukce strojů a zařízení, strojírenská technologie, nauka o materiálu, průmyslové inženýrství a mechanika). Okruhy vědního základu jsou vhodným způsobem studentům zveřejněny. Odpověďmi na jednotlivé dotazy má student prokázat, co se za celou dobu studia na fakultě strojní naučil a jak umí jednotlivé poznatky využívat k praktickému řešení nastoleného problému. Protože šíře vědních disciplin, zastoupených jednotlivými členy komise je značná, od studenta se spíše očekává všeobecný rozhled, prokázání, že se umí rychle v dané problematice zorientovat a že by v praxi nebyl bezradný. Po vyčerpání dotazů nebo času, který je ke zkoušce orientačně určen, předseda komise SZZ ukončí neveřejnou poradou, s jejímž výsledkem pak diplomanta seznámí (oznámí mu zda SZZ vykonal či nikoliv). Konečná klasifikace je studentům v příslušném dni oznámena po vykonání SZZ posledním studentem. Strana 10 z 18

11 Příloha č. 5 Základní okruhy všeobecného strojírenského minima pro studenty k SZZ Bc. studijního programu Průmyslové inženýrství a management 1. Náklady, zisk, druhové členění, kalkulace, fixní a variabilní náklady, body zvratu. 2. Majetková struktura, oběžná aktiva struktura, obrat, druhy zásob. 3. Výrobní proces a jeho zajištění volba optimální technologie z hlediska nákladů, výnosy, tržby, hospodářský výsledek. 4. Algoritmus, jeho základní vlastnosti, záznam algoritmu (grafický, slovní, programový) 5. Dynamické datové struktury - seznam, zásobník, fronta, graf, strom, práce s datovými strukturami 6. Datové struktury ve strojírenství (kusovník a technologický postup, datové atributy, algoritmy plánování, stanovení nákladů) 7. Podnik a jeho atributy, organizačně právní formy podniků, podstatné okolí podniku, podnik a jeho postavení v tržní ekonomice. 8. Plánování podniku a jeho časové aspekty. Druhy a realizace plánů. 9. Vedení lidí styly a metody řízení lidí, motivace, vyjednávání a asertivita. 10. Hodnocení výkonnosti podniku, benchmarking, životní cyklus podniku a strategie jeho přeměny. 11. Základní manažerské funkce, způsoby vymezení obsahu manažerské činnosti. 12. Vývojové tendence v podnikovém managementu, řízení změn, reengineering, porovnání managementu v různých zemích. 13. Procesní přístup k podniku, základní typy podnikových procesů, možnosti mapování a zlepšovaní podnikových procesů, nástroje pro vizualizaci podnikových procesů. 14. Co ovlivňuje výstavbu průmyslové haly a jak zvolit vhodnou lokalitu výstavby. Vazby interní a externí logistiky při návrhu haly. 15. Objektově orientované programování, data a metody, řízení programu událostmi Strojírenské materiály. Strojírenská technologie tváření, slévání a svařování 1. Krystalická stavba kovů, kovová vazba, poruchy krystalické stavby kovů. 2. Slitiny železa s uhlíkem, stabilní a metastabilní rovnováha. 3. Základní druhy tepelného zpracování ocelí a jejich charakteristiky. 4. Chemicko-tepelné zpracování ocelí, druhy a jejich charakteristiky. 5. Rozdělení ocelí podle chemického složení a použití. 6. Litiny, rozdělení, význam, použití. 7. Hliník a jeho slitiny, vlastnosti, použití. 8. Měď a její slitiny, vlastnosti, použití. 9. Prášková metalurgie. Výroba prášků, zhutňování, slinování, použití výrobků. 10. Kompozitní materiály druhy, vlastnosti, princip zpevňování matrice. Polymerní materiály struktura, členění, vlastnosti. Strana 11 z 18

12 11. Statická zkouška tahem, pracovní diagram, meze napětí smluvní hodnoty a jejich stanovení. 12. Zkouška rázem v ohybu, přechodová teplota a vlivy na její polohu. 13. Zkoušky tvrdosti, podmínky, jejich porovnání a použití. 14. Únava a její hodnocení mez únavy, únavový lom. 15. Technologie slévání - druhy slévárenských forem (včetně modelového zařízení). 16. Vliv teploty na plastické vlastnosti materiálu tváření za tepla a za studena charakteristické znaky těchto způsobů tváření. 17. Volné a zápustkové kování základní kov. operace volného kování, druhy zápustek, rozdělení zápustkových dutin a jejich funkce. 18. Válcování válcovací stolice, stanovení úhlu záběru a délky záběrového oblouku, odvození podmínky vtažení provalku mezi válce. 19. Stříhání a prostřihování, ohýbání, tažení a protlačování základní charakteristiky těchto způsobů tváření. 20. Svařitelnost materiálu, faktory ovlivňující svařitelnost, hodnocení svařitelnosti. Základní rozdělení svařovacích metod. 21. Tepelné dělení a pájení. Strojírenská technologie technologie obrábění 1. Základy teorie obrábění - geometrie břitu, tvorba třísky, obrobitelnost materiálů, opotřebení a trvanlivost břitu. 2. Metody obrábění rotačních ploch: soustružení - nástroje, stroje, přesnost a jakost, vrtání a vyvrtávání - nástroje, stroje, přesnost a jakost. 3. Metody obrábění rovinných ploch: frézování - nástroje, stroje, přesnost a jakost, obrážení- nástroje, stroje, přesnost a jakost, protahování a protlačování - nástroje, stroje, přesnost a jakost. 4. Dokončovací metody obrábění broušení, honování, superfinišování, lapování, nástroje, stroje, jakost, přesnost 5. Nekonvenční metody obrábění elektroerozívní, drátové řezání, prototypové metody. 6. Základy montáže ve strojírenství. 7. Unifikace, typizace, simplifikace, normalizace, dědičnost konstrukce, typová a skupinová technologie, typový technologický postup, výběr představitelů, nové metody v technologické přípravě výroby (CAD/CAM) 8. Účel a význam výrobních postupů, požadavky kladené na postupy, výchozí podklady pro navrhování výrobních postupů, popis práce ve výrobních postupech. 9. Současné způsoby dokladování kvality výrobků a služeb 10. Standardy pro výstavbu systému řízení jakosti 11. Co je to jakost, k čemu slouží, nástroje k jejímu prosazování 12. Základní metody měření rozměrů v technice 13. Kódy používané v NC technice, ISO a EIA kód, ASCII kód 14. Výhody a nevýhody automatického programování Konstrukce strojů a zařízení: 1. Základní strojní části - čepy; kolíky; pojistné kroužky 2. Šrouby, šroubové spoje, podložky, pojištění šroubů a matic. Předepjaté šroubové spoje. Strana 12 z 18

13 3. Kluzná a valivá uložení. Uložení s ložisky; mazání ložisek; těsnění ložiskového prostoru. 4. Hřídelové spojky 5. Převody, základní principy 6. Čelní soukolí. Geometrie přímého ozubení - vnitřní ozubení. 7. Třecí, řemenové a řetězové převody 8. Metody promítání v technice (pravoúhlé, kosoúhlé, axonometrie, nárys, půdorys, bokorys), řezy a průřezy 9. Metody kótování výkresů, značení drsnosti, úchylky tvaru a polohy 10. Pohony tvářecích strojů, přímý a akumulátorový pohon, akumulátory u tvářecích strojů. 11. Základní dělení tvářecích strojů (TS). Buchary, hydraulické lisy, mechanické lisy a válcovny, kinematická schémata základních představitelů, síla na výstupním členu základních představitelů TS. 12. Základní dělení obráběcích strojů. Základní pojmy ze stavby OS. kinematická schémata základních představitelů 13. Pohony OS a TS - funkce, požadavky 14. Posuvy OS - funkce, požadavky 15. Základní požadavky kladené na výrobní stroje. Mechanika: 1. Kriteria pro rozdělení proudění: vazkost, stlačitelnost, ustálenost, funkční částice, geometrické uspořádání. 2. Obecná Bernoulliova rovnice a zjednodušené tvary, aplikace. 3. Prostup tepla včetně výpočtu součinitele přestupu tepla z kriteriálních rovnic. 4. Základní zákony sálání. Přenos tepla sáláním mezi rovnoběžnými deskami. 5. Tah tlak (napětí a deformace, pracovní diagram, meze, konstanty pružnosti a pevnosti, Hookeův zákon, pevnostní podmínka, podmínka tuhosti, staticky neurčité úlohy) 6. Ohyb (ohybový moment, posouvající síla, normálové a smykové napětí při ohybu, pevnostní podmínka, průhyb a úhel natočení (metoda momentových ploch), geometrické charakteristiky průřezu) 7. Krut prutů kruhového průřezu (napětí a deformace, pevnostní podmínka, podmínka tuhosti) 8. Rovinná napjatost (Mohrova kružnice, hlavní napětí, Hookeův zákon) 9. Statické řešení nepohyblivých a pohyblivých rovinných soustav těles (metoda uvolňování, grafické řešení) 10. Kinematika tělesa (posuvný, rotační a obecný rovinný pohyb) 11. Dynamika tělesa (posuvný, rotační a obecný rovinný pohyb) Poznámka: Vztahuje se na oba Bc. studijní programy. Pro profesní bakaláře může příslušná odborná katedra, kde bakalář končí, provést úpravu dle absolvovaných odborných předmětů na příslušném zaměření. Strana 13 z 18

14 Fakulta strojní katedra konstruování strojů HODNOCENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno studenta: Příloha č. 6 Vedoucí diplomové práce: Hodnocení vyznačte X v příslušném políčku Hlediska hodnocení diplomové práce Splnění rozsahu zadání ÚROVEŇ výborná velmi dobrá dobrá nevyhovující Odborná úroveň práce Aplikovatelnost v praxi Využití studiem získaných znalostí Iniciativa při řešení problémů Koncepčnost v přístupu k řešení Formální uspořádání a úprava Výsledná klasifikace je dána celkovým subjektivním (nikoliv matematickým) průměrem hodnocení, uvedeného v tabulce. Hodnocení DP doplňte slovním vyjádřením v rozsahu max. do formátu A4. Navrhovaná výsledná klasifikace: (nehodící škrtněte) V Plzni dne: výborně velmi dobře dobře nevyhověl podpis Strana 14 z 18

15 Fakulta strojní katedra konstruování strojů HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno studenta: Vedoucí bakalářské práce: Příloha č. 7 Hodnocení vyznačte X v příslušném políčku Hlediska hodnocení bakalářské práce Splnění rozsahu zadání ÚROVEŇ výborná velmi dobrá dobrá nevyhovující Odborná úroveň práce Aplikovatelnost v praxi Využití studiem získaných znalostí Iniciativa při řešení problémů Koncepčnost v přístupu k řešení Formální uspořádání a úprava Výsledná klasifikace je dána celkovým subjektivním (nikoliv matematickým) průměrem hodnocení, uvedeného v tabulce. Hodnocení BP doplňte slovním vyjádřením v rozsahu max. do formátu A4. Navrhovaná výsledná klasifikace: (nehodící škrtněte) V Plzni dne: výborně velmi dobře dobře nevyhověl podpis Strana 15 z 18

16 Příloha č. 8 Oponentní posudek diplomové práce Jméno diplomanta: Oponent diplomové práce: Event. pokračování textu na přiložených listech. Navrhovaná výsledná klasifikace (nehodící škrtněte) : výborně velmi dobře dobře nevyhověl Místo, dne: podpis Strana 16 z 18

17 Příloha č. 9 Oponentní posudek bakalářské práce Jméno studenta: Oponent bakalářské práce: Event. pokračování textu na přiložených listech. Navrhovaná výsledná klasifikace (nehodící škrtněte) : výborně velmi dobře dobře nevyhověl Místo, dne: podpis Strana 17 z 18

18 Examiner s assessment of Master s thesis Příloha č. 10 Name of candidate: Examiner: If necessary continue on attached sheets Proposed grade (delete as appropriate): excellent very good good fail Place and date: signature Strana 18 z 18