Vývoj lesů v Jizerských horách

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj lesů v Jizerských horách"

Karel Vopička
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Vývoj lesů v Jizerských horách Klášter Hejnice

Jizerské hory 10 000 let zpět Zhruba před 12 000 lety končí poslední doba ledová z hlediska stromů krátká doba u DB doba max.

2 Jizerské hory let zpět Zhruba před lety končí poslední doba ledová z hlediska stromů krátká doba u DB doba max. 20 generací Klima v Jizerských horách bylo mimořádně chladné, postupně se otepluje Preboreál (10-9 tis let před dneškem) krajina v českých zemích získala s konečnou platností lesní charakter; tyto lesy (březo-borové tajgy) jsou druhově chudé (vrby, jalovce.. šíření borovice, břízy, osiky) 1

Jizerské hory 10 000 let zpět Boreál (9 až 8 tis.

let před dneškem) hory kompletně zalesněny, vytváří se vegetační stupně dnešního typu, v nížinách

3 Jizerské hory let zpět Boreál (9 až 8 tis. let před dneškem) v podhůří převaha smíšených doubrav, lísky, na horách nástup smrku Atlantik (8-5 tis. let před dneškem) hory kompletně zalesněny, vytváří se vegetační stupně dnešního typu, v nížinách převážně doubravy, jilm, lípa; (olše) ve vyšších polohách se na podmáč. lokalitách zvyšuje podíl smrku smrk postupně vytlačuje kleč do rašelinišť, olši do nižších poloh 2

Jizerské hory 10 000 let zpět Subboreál (5-2,5 tis let před dneškem) postupné šíření bučin,

vyhnula Subatlantik (2500 let až současnost) postupné šíření buku a habru, Následuje rozmach

4 Jizerské hory let zpět Subboreál (5-2,5 tis let před dneškem) postupné šíření bučin, bukojedlin a habru; Pravěká kolonizace ( žďáření, pastva, odlesnění) se až do středověku horám vyhnula Subatlantik (2500 let až současnost) postupné šíření buku a habru, Následuje rozmach bukojedlových lesů, vznik současné kulturní krajiny Zásadnější vliv člověka na jizerskohorské lesy až od 13. století 3

5 Jizerské hory Pylový diagram z Rašeliniště Jizery (Krauseová, Rybníčková, Rybníček 1996) (Zdroj: Jóža,Vonička a kolektiv, Jizerskohorská rašeliniště 2004) Zastoupení dřevin v JH v optimu ( %) BO 80/10; SM 40/2, BK 16/2; JD 6/2; JV 1-2/-; BR 20 /0,5; 4

6 Jizerské hory Člověk a les 5

Jizerské hory vliv člověka na les prehistorie 6 700 let p.n.l. Příšovice osady prvních zemědělců u řeky Jizery 3 000 let p.n.l. Pohanské kameny u Višňové první důkaz osídlení v blízkosti hor 2 000 let p.

7 Jizerské hory vliv člověka na les prehistorie let p.n.l. Příšovice osady prvních zemědělců u řeky Jizery let p.n.l. Pohanské kameny u Višňové první důkaz osídlení v blízkosti hor let p.n.l. Hruškovy skály kamenné nástroje, střepy patrně po prospektorech let p.n.l. Chlum u Ludvíkova sídliště, bronzové sekery 6

Jizerské hory vliv člověka na les rok 001 roky 600 1200 v

12. století proniká člověk do hor pouze sporadicky (prospektoři)

století kolonizace kraje německým obyvatelstvem do 12.

8 Jizerské hory vliv člověka na les rok 001 roky v podhůří četná hradiště Polabských Slovanů (Lužičtí Srbové), do 12. století proniká člověk do hor pouze sporadicky (prospektoři) od poloviny 12. století kolonizace kraje německým obyvatelstvem do 12. století je jizerskohorský les kompaktním pomezním hvozdem tvořící přirozenou hradbu země; ochrana panovníkem, strategický význam 7

má stále pralesovitý charakter Zásadní změna jizerskohorských pralesů je zahájena! od 14.

9 Jizerské hory vliv člověka na les Vývoj jizerskohorských lesů bez vlivu člověka až do 13. století 13. století - kolonisté vymýtili a zatlačili hranici lesného komplexu na úpatí hor málo dotčená náhorní plošina má stále pralesovitý charakter Zásadní změna jizerskohorských pralesů je zahájena! od 14. století osadníci rychle postupují do hor plochy pro pastvu, obydlí, celoroční přežití v 17. století se již těží vysoko v horách 8

Jizerské hory vliv člověka na les 14. - 16. století 14. století (1393) vývoz dřeva do Saska 16.

10 Jizerské hory vliv člověka na les století 14. století (1393) vývoz dřeva do Saska 16. století úřední omezení těžby v nižších polohách Jizerských hor rozvoj hutí 1521 Raspenava, splavování polenového dříví po Smědé a Štolpichu pro raspenavskou železnou huť, ta rychle požírá západní jizerskohorské lesy dřevěné uhlí bylo páleno v milířích přímo u hutí 16. století (1548) první sklářská huť těsně na úpatí hor ve Mšeně (1558) huť pod Černou studnicí (1558), Bedřichov (1598) snazší je vozit sklářskou surovinu za dřevem než naopak 17. století (1604) po Smědé a Štolpichu splaveno prm polenového dříví 9

Jizerské hory vliv člověka na les 17. - 19. století 17.

století huť Nová Louka (1756), Karlov(1758), Kristiánov(1775) 18.

11 Jizerské hory vliv člověka na les století 17. století Zenknerova huť v Josefově Dole 18. století huť Nová Louka (1756), Karlov(1758), Kristiánov(1775) 18. století - zlatý věk sklářství 19. století huť na Jizerce (1828), na konci 19. st. v Jizeských horách: 8 hutí 222 mačkáren 300 brusíren skla Zenknerova huť v Antonínově z konce 17. století 10

Jizerské hory vliv člověka na les 17. - 19.

(290 t) Spotřeba: 3 500 sáhů dřeva ročně 23 870 m 3

1876 činil 6,82 m 3 ) Potaš nutná pro výrobu draselného

podpálen Popel sebrán do pytle, zužitkovány i stromy v

12 Jizerské hory vliv člověka na les století Kristiánov 1848 produkce 5200 centnéřů skla (290 t) Spotřeba: sáhů dřeva ročně m 3 převážně měkkého dřeva (vídeňský sáh v letech 1764 až 1876 činil 6,82 m 3 ) Potaš nutná pro výrobu draselného skla Strom (klen, buk, bříza) obložen klestem a podpálen Popel sebrán do pytle, zužitkovány i stromy v mimořádně nepřístupných místech pálení popela rychle vytlačovalo zejména javor klen 11

Další negativní vlivy na les: smlolaření, travaření, hrabání steliva, pastva v lese, lesní zvěř 18.

13 Jizerské hory vliv člověka na les 18. a 19. století 18. století potřeba dřeva enormní- stavební dříví, otop, pilařské klády, vodovodní roury, šindel, dranice (zpravidla štípané tenké úzké prkno jako střešní krytina) atd. Další negativní vlivy na les: smlolaření, travaření, hrabání steliva, pastva v lese, lesní zvěř 18. století první lesní řády na ochranu přetěžených lesů; zákaz vývozu dřeva do Saska, šetření s dřevní hmotou (ploty z kamene atd.), snížení akcidience ( pařezné ) 18. století budování lesních horských cest a silnic zpřístupnění náhorní plošiny 18. století konec toulavých sečí, první paseky, seče, mnohdy rozsáhlé holoseče, potřeba obnovy 12

smrkového semene) 1826 první školky (osivo z Rakouska,

století - zásadní změna druhové skladby lesů ve

14 Jizerské hory vliv člověka na les 18. a 19. století 18. století první síje na paseky (Harcov, 23 l smrkového semene) 1826 první školky (osivo z Rakouska, vliv na původ budoucích porostů) 19. století - zásadní změna druhové skladby lesů ve prospěch smrku (často neznámé provenience) přinese zásadní problémy ve 20. století 13

15 Jizerské hory jizerskohorský vlk v zrcadle století Dravá zvěř byla v Jizerských horách hubena na potkání všemi prostředky od 17. století její početní stavy rapidně klesly nebo byly zcela vybity Nejpronásledovanější byli vlci zřizování vlčích lapacích jam oficiálně zakázáno, leč dále provozováno chycena ve Fojtce do vlčí jámy vlčice 1810 uloven poslední vlk v Jizerských horách (Andreska 1993) První zmínky o vlku z Jizerských hor v roce 2015 (ústní sdělení). Vlk se nám po 205 letech do hor vrací Vlčí jáma po Suchým vrchem 14

Jizerské hory vlk a les VLK - vrcholný predátor s přirozenou funkcí regulátora stavu kopytníků má schopnost existovat v jakýchkoli biotopech Evropy, tj.

, současný stav krajiny mu náramně vyhovuje; expanze vlka má úzkou souvislost s přeměnou naší krajiny; ze změny vlk profituje, obrovská nabídka potravy (divoce

16 Jizerské hory vlk a les VLK - vrcholný predátor s přirozenou funkcí regulátora stavu kopytníků má schopnost existovat v jakýchkoli biotopech Evropy, tj. i bezlesých!, současný stav krajiny mu náramně vyhovuje; expanze vlka má úzkou souvislost s přeměnou naší krajiny; ze změny vlk profituje, obrovská nabídka potravy (divoce žijící kopytníci); smečka = samice + samec + 1(2) generace potomků teritorium musí uživit smečku po celý rok, v ČR menší teritoria o rozloze km2 (mimořádná nabídka potravy); po 2 letech mláďata ze smečky odchází, hledají nová teritoria i partnera (v ČR zatím nadbytek vhodného prostředí, šíření bez problémů); 15

Jizerské hory vlk a les Roční spotřeba potravy vlka v oblasti Krušných hor a jejich podhůří (z prezentace projektu OWARD BRD) 1 vlk = 1 500 kg/rok 1 vlk = 65 srnců (po 11 kg) + 9 jelenů (40 kg) + 16

17 Jizerské hory vlk a les Roční spotřeba potravy vlka v oblasti Krušných hor a jejich podhůří (z prezentace projektu OWARD BRD) 1 vlk = kg/rok 1 vlk = 65 srnců (po 11 kg) + 9 jelenů (40 kg) + 16 prasat (25 kg) 1 šestičlenná smečka = 400 srnců + 54 jelenů prasat /rok Jizerské hory nabízí svou rozlohou teritorium pro min. 1 šestičlennou vlčí smečku Vlivem této smečky by tak z Jizerských hor ročně ubylo kg potravy (225 ks jelení zvěře). Zásadní otázka: PATŘÍ VLK DO JIZERSKÝCH HOR 21. století? 16

18 Jizerské hory vliv člověka na les 20. století Začíná 20. století, století válek a kalamit 17

19 Závěr Děkuji za pozornost! Libor Dostál 18

Podobné dokumenty

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší